1
masthead
V Praze, v úterý dne 26. července.
Praha
2
masthead
K číslu 205.
čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
4
article
Válka
Válka
Revoluce na Koreji?
Z Berlína, 26. července. »Tribuna« sdě
luje ze Seulu, že Japonci byli vzhledem na velké
rozechvění Korejců tamější vládou upozorněni
aby se přichystali na vypuknutí revoluce. Ja
ponci mají pohotově silné vojsko, aby eventuáln
revoltu potlačili.
Německý parník zadržen japon-
skými torpédovkami.
Z Berlína, 25. července. Německý parník
plující z Nučvanu, byl 50 mil od Čífu dnes
ráno o 2. hodině zachycen 4 japonskými torpé-
dovými loďmi a prohledán. Velitel parníku pro-
hlašuje, že byl sice parník propuštěn, že však
Japonci na jeho parník stříleli z rychlopal-
ných děl.
Japonsko, Anglie a Turecko.
Z Petrohradu, 26. července. (Zvl. telegr
»Nár. Listů«.) Japonsko přeměňuje parníky
svého obchodního loďstva v pomocné křižní
lodě pro křižní službu kolem Nučvanu. Anglie
s Japonskem činí přípravy ke zřízení stanie
bezdrátového telegrafu za účelem dozoru směru
a pohybů baltického loďstva. Vysokých kruhů
došly bezpečné zprávy o tajných úmluvách mezi
Japonskem a Tureckem.
Zavraždění anglických missionářů.
Z Londýna, 26. července. »Times« ozna
mují ze Šanehaje: Anglický konsul v Hankou
telegrafuje, že anglický biskup Werhaegen
jeho bratr, kteří patřili k anglické missii v pro-
vincii Hupe, byli v nepatrném městečku severně
od Ičanu zavražděni. Kdo vraždu spáchal, ne-
bylo ještě zjištěno. Rovněž anglický kněz Ro
berecht, jenž vedl podobnou missii, byl v okol
města Čenan nalezen zavražděn.
Afféra rudomořská v anglickém
parlamentě.
Z Londýna, 25. července. (C.-B.) L auri
podal dnes ve sně.movně dotaz, týkající se
Japonec
Korejec
Hanka
ro
Korea
Berlín
Seul
Číf
Japonsko
Anglie
Turecko
Petrohrad
Londýn
Čenany
Times
5
article
DNl
DNl
afféry rudomořského loďstva anglického, ze-
jmena počínání si ruského parníku „Petrohrad“
a ruského dobrovolného loďstva. Gibson Bow-
les dotazuje se vlády ve příčině afféry parníku
„Malakky“ a na některé body mezinárodního
práva, jež byly prý porušeny vystoupením ru-
ského dobrovolného loďstva a vzbudily v celé
Anglii nad jeho jednáním oprávněné vzrušení.
Ministr Balfour, odpovídaje na dotaz, pravil:
Dotazy, na mne učiněné, vztahují se na otázky
různého charakteru. Některé z těchto dotazů
týkají se všeobecného práva mezinárodního, jiné
pak jsou rázu zvláštního a vznikly tím, že ruské
dobrovolné loďstvo anglické obchodní lodi, v Ru-
dém moři plující, zajalo. Úvahy, jež jsou ve spo-
jení s touto záležitostí, mají jen nepatrné vztahy
ke všeobecné otázce porušení mezinárodního
práva. Obtíže, ba mohu říci, veliké
obtíže a prosím, aby nikterak ne-
byly podceňovány, jež povstaly ze za-
držení našeho loďstva, jsou samy o sobě problé-
mem tak zvláštním a vážným, že anglická vláda
věnuje jim veškeru péči, aby projednány byly
důkladně a aby se vysvětlilo všechno, co by
mohlo vésti ku příznivému vyřízení této neblahé
otázky.
Balfour
Petrohrad
Malakka
Anglie
Gibson Bow
6
article
Více o tom říci, neuznávám za vhodné.
Ohledně otázky o postavení Suezského průplavu,
jež se otázky dobrovolného loďstva valně nedo-
týká, jsem s to říci, že dle mého soudu Gibson
Bowles obsah smlouvy o Suezském průplavu
mylně pochopil. Pokud vím, nebyl v průplavu
žádný válečný čin proveden a smlouva stanov
výslovně, že se zabavenou lodí jako s lodí vá-
lečnou nakládati se má a že mají válečné lodi
plné právo na plavbu průplavem. Nemyslím tedy,
že by záležitost v tom ohledu nějaké zvláštní
potíže působila aneb k nějakému sporu mezi
oběma mocemi podnět dávala. Dle mého mínění
není žádné pochybnosti o tom, že jsme po-
vinni ve válce zabaveným či uko-
řistěným lodím dovolovati pla vbu
Suezským průplavem. Pravím-li »my«,
musím sněmovnu i obecenstvo učiniti pozorny.
že je Suezský průplav podřízen mezinárodní
Gibson Bowles
7
article
LSII
LSII
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
8
article
správě a že tedy nám, jakožto moci o sobě, ne-
přísluší určovat, jak se vykládati mají zákony,
jimiž egyptská vláda v příčině Suezského prů-
plavu je vázána.
Dle našeho mínění smí po zákonu správně
zabavená loď suezským průplavem plouti. —
Laurie táže se, nepřeje-li si Balfour, aby za
nepodanou považována byla ta část jeho —
Lauriova — dotazu, ve kteréž se poukazuje na
faktum, že některá loď v jisté době pod ob-
chodní vlajkou pluje a jindy zase právo válečné
lodi vykonává? Balfour odpovídá: To jest
otázkou obecného práva a jsem jist, že by nic
nebylo získáno, kdybych v tom ohledu nějaké
mínění pronesl.
Gibson Bowles činí na to dotazy:
Jsou anglické obchodní lodi povinny podrobiti
se ještě něčemu jinému, než prohlídce, výslechu
mužstva a prozkoumání svých papírů na zjištění
příslušnosti své a svého nákladu a v případě,
že by z tohoto prozkoumání nějaké podezření
vzniklo, jsou povinny nechat se kořistným muž-
stvem dovésti k námořnímu (kořistnému) soudu?
Dále: jsou anglické obchodní lodi povinny po-
drobiti se, aby odvlečena byla část nákladu dle
dobrozdání velitele, jenž prohlíží zadrženou lod
bez dalšího rozhodnutí, eventuelně bez rozhod-
nutí kořistního soudu?
Ministr Balfour odpověděl: „Vedle ná-
zorů korunních právníků jest mezinárodní právo
v otázce prvé zcela na místě, pokud se však
otázky druhé týče, domnívám se, že právo mezi-
národní nepřipoušti takového opatření.“
Na další dotaz Gibsona Bowlesa o otázce
průjezdu dobrovolného loďstva Dardanellami,
prohlašuje Balfour: „Tato otázka týká se
toho, co v přítomné době musím považovati za
věc zapovězenou. Vyvolává kontroversi a bude
lépe, když slavná sněmovna spokojí se pro tu
chvíli s tím, co jsem byl v záležitosti té ob-
jasnil.“
(Ostatní zprávy viz na 3. straně).
Laurie
Balfour
Gibson Bowles
Gibson
Balfour
9
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Poloneza Oginského.
Karrikatura. Napsal J. Machek.
— Anno Vasiljevno — — — nebylo lze
zapomenout, nebylo — — — a nelze udusit
požár — .— A — — tak, tak — — — šílenee
jsem, Anno, šílenec — — blázen — — blbec
— — A nelze jinak — — — A — — — tak
lehko jest Vám mne zabíjeti — — — jako psa,
prašivého — ohyzdného. A dobře, dobře, Annol
Všechno dobře. O, i zabíjeti dobře umíte — —
A co, co. Anno Vasiljevno, škrtiti rukama —
bílýma a krásnýma — — Také dobře.
Příšery tápají ve tmách, a Anně nutno
prchati. Ale i třeba pohlédnouti v krví zalitý
zrak Romanův a shroucenou, jako ohlodanou
postavu — — A nelze ni kázat vyhodit toho člo-
věka — — — A tak — — — Alexandr v bance
a za nedlouho Orlenko — — —
— Ne — ne — Romane — — Prosím Vás
— nelze, milujete-li mne — — A — — odejít
Vám nutno — — O—de—jít — — odejít hned.
A pak — — i bojím se Vás. Ušetřte mne i sebe.
Pohleďte, já, já, co mám zde, co? Řekněte!
A pak, milovala jsem Vás, jinak nebylo lze, než
milovat, a láska usmrcovala silou a divokostí,
á — — — — bylo třeba se probudit. Tak — —
konec! Zradila jsem svoje srdce, zradila, nebylo
lze jinak činit. O — — — Ro—ma—ne, příliš
jsme se milovali, a vzrostlo neštěstí pro nás
oba — — — A tak — — pohleďte, Ro-
mane — — — ó, jak studené ruce — — opu-
stiti přístavy bylo nutno — — Jedni přes moře
a druzí zde — — A vody mezi nimi rostov —
A tak — — tak Romane — — Není ná-
vratů — — Není — není. A nelze přec ne-
vzpomínat — —
J Machek
Anna Vasiljevna
Anna
Romanův
Romanus
Roman
10
article
Ni Romanu nelze nevzpomínat tragiky mi-
nulého — —
— Tak, tak, Anno Vasiljevno, praví po
chvíli, smutně jsme dozpívali své sonaty,
smutně — — do temných nocí nám zpěv
uprchl, a nevrátí se. Slyšíte, Anno Vasiljevno?
Nevrátí se, nevrátí. Partituru možno nyní roz-
trhat, rozervat — — — — — A — — —
a — — co — — Anno, nebylo by přece je—ště
mož—no o—pět se vrá—tit — — Anno — —
V ony tiché večery se vrátit — — —? Vzpo-
mínejte! Jest třeba vzpomínat, a mnoho jest
třeba vzpomínat — — Na tvůj zámek, Anno,
tam za Bogdanovskem, v lesích, i na Alexandra
Petroviče, Anno, nutno vzpomenout, na jeho ob-
chodní cesty obzvláště, i na posádku husarů ve
Wolce, na mladé důstojníky s vysokými límei
žlutých výložek. A Roman Bogdanov byl tehdy
mladým poručíkem, Anno, kterého bylo lze mi-
lovat, a i na toho třeba vzpomenout, Anno —
neboť byla to láska, co jste mu dala — — —
A, a — — Anno, vzpomeň, vzpomeň — — —
Romanus
Anna Vasiljevna
Anna
Petrovič
Bogdanov
11
article
Jest třeba vzpomínat. Byly plesy, radovánkyv
Bogdanovsku, a bylo třeba, abychom se milo-
vali — — Anno, — — — A Vy, Anno
nyní — — — Nyní — — nyní — —
— Už nelze, Romane, pro věčného boha
nelze — — nelze — — — Zde, zde — —
vidíte — — Romane — — — srdce — — Úž
nelze milovat — — Nelze — — — Na-
darmo — — nadarmo — — nikdy víc — — —
— Aááách — — Anno — — — Ne-
lze — — Tedy nelze! Hehehehe — — —
Co — — co? Žluté výložky bylo lze milovat,
velice a silně, á — pak bylo nutno zapomenout
odkopnout, poplivat — — — Dobrá — — —
Tedy zapomenout, Anno! A třeba také někdy
odejít, Anno, tak, tak, i odejít jest třeba —-
Tak — — Železo dovede ochladit hlavu, Anno,
dovede — — dovede — — a hlava iiž ne-
pálí — — — A — — a — — — i někdy jest
třeba tančit, zvláště na plese gubernie — —
Anno! Bavit jest se třeba. I Vám jest třeba ve-
selí — — Anno, a i mně. A konečně — —
dobře tak, Anno, Vasiljevno! Dobře, převelice!
Anna
Romanus
Ted
Vasiljevna
12
article
Nemilujte! Také dobře! Však třeba jest veselí!
A mnoho veselí bude na plese gubernie, kde i Vy
se budete smáti, Anno, jasně a bezstarostně
a — — a i já se budu též smáti, Anno! A co,
Anno, zdali znáte polonezu Oginského, polonezu,
tesklivou a smutnou, při které nutno slzet, Anno,
a — — — a — — třeba i výstřelu, Anno Va-
siljevno — — — ano, i výstřelu třeba, kterým
zhynul sám Oginský — — Neznáte? —
Ah — — — i poznáte polonezu Oginského — —
poznáte — — — poznáte — — — i mnoho
jiného — — — A — — — buďte s bohem,
Anno — — — Zejtra ples gubernie — —-
Mnoho bílého a růžového hedvábí jest lze
zříti na plese gubernie, i černých fraků i bílých
náprsenek. A i lze mnoho se smátí a veseliti, a
všude lze zříti bezstarostné tváře.
— Ale — přehlušuje Alexandr Petrovič
svým basem ostatní, nejen, nejen, stou — stou-
pají, a procenta, a — — — a valuta jako
moře — — ja — ja.
— A mně je to jedno — křičí Odolenko,
ať to třeba praskne, máme všichni dost.
— Ať prasknou doly — burácí Setunský.
A na všech stranách jevi se nutnost řváti:
— ať prasknou — —
A ozývá se konečně hlas odkudsi, že ples
počíná, a jest třeba shrnouti se do dvoran.
A poloneza Oginského teskní v hlubokých
tonech a hloubavých ariích, a nelze nikomu brá-
niti slzám.
— Jest třeba se smáti, tiše promlouvá Ro-
man k Anně Vasiljevně, mnohe, mnoho se smáti,
hehehehe, toho žádá poloneza Oginského, Anno,
Anna
Anna Virginie
Petrovič
Setunský
Anna Vasiljevna