ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b4da05d0-7aec-11dc-ace7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: place 33, person 42, org 2, work 1
1 masthead
V Praze, v uterý dne 6. cervna.
Praha
2 masthead
K číslu 154. a na venkově za 3h
3 masthead
Číslo v Praze za 2h
Praha
4 article
Na »Národní Listy- ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
5 title
NARUDNÍ
6 article
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. ll a expedice.
7 title
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
8 article Uherská krise.
Uherská krise. Z Vídně, 6. června. Dneškem nastáváv éto polovině říše úplný klid pa lamentní skončením kampaně zem- ských sněmů. Také v druhé polovině, v Uhersku sněmovna se odročí na dobu neurčitou a proto jest tam i tady, jako bychom se nalezali v prázdni letní. Také dosazení nové vlády v Uhrác jest odloženo. Ba vyslovuje se domněnka. že kabinet Tiszův zůstane v úřadě snad do podzima. Z Pešti telegrafují o tom »Fremdenblattu«: Hrabě Tisza na poradě s předsedou sněmovny Justhem se vyslovil, že nejen před Letnicemi, nýbrž an po Letnicích nestane se rozhod- nutí žádné. Bylo usneseno vzhledemk tomu nevyčkati dneška; již včera sněmovna od- ročena a bude svolána dle potřeby. Ze Šoproně, 6. června. Na komitátní schůzi předsedajíci místožupan dr. Baan prohlásil, že odepře poslušnost každé vládě, která by, porušujíc zákon, žádala berně a vojáky. Tento projev provázen potleskem. Kníže Černé Hory ve Vídni. Z Vídně, 6. června. Kníže černohorský Mikuláš přijal včera redaktora »Ne ue Fr. Presse«, s kterým měl rozmluvu. Pra- vil, že cesta jeho do Vídně nemá dosahu poli- tického a také žádného politického účelu. »Chtěl jsem se toliko pokloniti císaři, mnou vysoce ctěnému, Jsem rád přicházejí-li Rakušané na Černou Horu a mohu-li jim tam poskytnouti pohostinství.« Když pak přešel redaktor v roz-
Justh doktor Baan Kníže Mikuláš Rakušan Vídeň Uhersko Pešť Fremdenblatta Šoproň Černá Hora Tisza Černá Hora
9 title
FEUILLETON.
10 article
mluvě na Japonce a jich vítězství, řka, že snad budou události východoasijské míti účinek na politiku balkánskou v ten způsob, že tam váha Ruska klesne, prohodil kníže usměvavě: »Ach, Japonsko je tak da- lekol« Dnes bude kníže císařem přijat ve sly- šení na zámku schönbrunnském. Kdo bude purkmistrem ve Lvově? Ze Lvova, 6. června. Dle »Gazetty Na- rodové« stane se purkmistrem lvovským bud místopředseda kola polského na říšské radě dr. Dulemba anebo poslanec dr. Glabinski. Dosavadní purkmistr dr. Malachowski při posledních doplňovacích volbách nebyl opětně zvolen. Proti českým nápisům v Olomouci. Z Olomouce, 6. června. Poslanec dr. Som- mer učinil ve včerejší schůzi obecního zastu- pitelstva návrh, aby ulice, náměstí a ohrady v Olomouci měly nápisy výhradně německé aby na pozemeích, pokud náležejí obci, všechny nápisy a vyhlášky, pokud nejde o publikaee úřadní, byly výhradně německé. Pokud jdeo nápisy na portálech, jež nalezají se na pozem- cích obecních, buďtež učiněna tatáž opatření, která se stala v Praze a Dvoře Králové. Návrh přikázán právní sekci.
Japonec doktor Dulemba Glabinski Malachowski Som Rusko Japonsko Lvov Olomouc Praha Dvůr Králové
11 article
Oskar Nedbal — Rakušan. Z Vídně, 6. června. Oskaru Nedba- lovi, skladateli »Pohádky o Honzovi«, doručen dnes nový titul: Zdejší noviny jmenovaly ho »Rakušanem«. To se děje z pravidla českým umělcům, kteří buď dom nebo v cizině vynikli. Tak pro raku šanství konfiskováni Brozík, Kubelík, teď Nedbal. Jsme přesvědčeni, že kdyby některý z nich byl šlápl nějakému Němci někde na nohu, zůstal by Čechem. Panu Geldmarkovi, sklada- teli »Královny ze Sáby«, nevede se tak. Tento rozený Uher — nikoli Maďar — zůstává, ač dosáhl již 70 let věku svého a bydlí ve Vídni, pořáde pro Vídeň Maďarem. Také pro bý- valého ministerského předsedu dr. Körbra. Co však v naší polovině říše mezi neněmeckými národy se uplatní, to vše hodí se do koše ně- meckého; nejspíše proto, že Němci zde sami pranic nemají. Maďaři Japoncům. Z Vídně, 6. června. Zdejší japonský vy- slanec oznámil maďarskému komitétu k rukám jakéhosi pana Arpáda Kardhordo (máme důvod- nou domněnku, že tento pán je t. zv. korunový Maďar a jmenoval se původně Karpele s), že jeho suverén mikado, císař japonský, jest ochoten přijati deputaci maďarskou, která se k němu odebírá do Japonska (do Tokia), aby mu vzdala hold a Jeho Excellenci maršálovi Ojamovi odevzdala čestnou šavli. V udílení čestné šavle mají Maďaři svou tradici. Svět se proto nezboři. K demissi ministra Delcaszéa. Z Paříže, 6. června. (»N. Fr. Presse«.) Bylo dobře postřehnuto zde, že císař Vilém zaslal králi španělskému telegram, ve kterém mu blahopřeje k jeho vyváznutí z nebezpečného attentátu, že však presidentu Loube- tovi, který seděl při výbuchu pumy s králem v kočáře, neblahopřál k uniknuti smrti. Vzbudilo dále podiv, že ciís ař Vilém dosud nemluvil se členy francouzské blahopřejné depu- talce. Při vítání deputace oslovil je to-
Nedbal Rakušan Nedba Honz Brozík Kubelík Němec Čecho Geldmark Maďar doktor Körbr Japonec Kardhordo Ojama Delcaszé Vilém Loub Vídeň Sába Uhry Japonsko Tokio Paříž
12 article Něco o hodinách a jich vynálezcích.
Něco o hodinách a jich vynálezcích. V Norimberce odhalen byl právě těchto dnů pomník vynálezci kapesních hodin, Petru Henle- ovi, rodáku tohoto města. Němečtí hodináři dal tak na jevo svou úctu a vděk svému předchůdci. jenž nepopíratelně, jsa geniálním mistrem hodi- nářským, zjednal po této stránce svému rodnému městu zvučné pověstí. Ale bylo by falšováním historie, kdyby ke všem těm ódám a dithyrambům německých listů, rozepisujících se o Henleovi jako o prvním vynálezci hodin, vůbec nebylo při- činěno několik poznámek, jež zásluhu jeho uvá- dějí na pravou míru. Dlužno uvésti, že již před Henlem sestrojeny bezpočetné důmyslné a ná- dherně vypravené hodiny a že vynalézavost a kombinace hodinářů všech dob slavily své tri- umfy.
Henle Norimberk
13 article
Hodinářství má své význačné postavení jak v dějinách, tak v kulturním životě národů, nebot snaha zjistiti nějakou mírou prošlý čas jest právě tak starou, jako člověk sám. Stopy pokusů, najíti nějakou pomůcku, pomocí které mohl by si člo- věk utvořiti představu o času, datují se od nej- starších dob a není třeba dlouho uvažovati o tom, že především opakující se zjevy přírodní. východ a západ slunce, měsíce, seskupení hvězd a po- dobně byly prvními měřítky času. Starověk již rozdělil dobu od jednoho východu slunce ke druhému východu na 24 hodin (sluneční hodiny) a dobu noční rozdělil dle různého postavení zná- mých hvězd. Avšak tato pomůcka k měření času vypovídala služby, kdykoliv zatáhla se obloha mraky a proto pátráno po měřítku nezávislém od přírody. I nalezeny Ktesibiem v Alexandrii v roce 135 před Kristem hodiny vodní, založené na principu odtékajícího stejného množství te- kutiny v určité době. Mechanika hodin těch byla umělá a komplikovaná, vzhled jejich allegorický. Vitruvius popisuje seřízení jejich takto: Dvě fi- gury jinochů umístěny byly po stranách mohut- ného, avšak za rok jednou se otočivšího sloupu, na němž označeny byly jednotlivé hodiny čarami různě vedenými. Jeden z chlapců chrlil ústy
Ktesibie Krist Vitruvius západ Alexandrie
14 article
vodu, jež zvláštním mechanismem přiváděna odtékala do kanálu, ve kterém ploval mohutný korek, na němž pohyblivě umístěna byla postava druhého chlapce. Ten prstem ukazoval na sloupu. jak voda v kanálu přítokem stoupala vždy výše. hodiny. Po dvacetičtyřech hodinách se kaná otevřel, voda vypustila a chlapec znovu uka- zeval. Římský senátor Boetius sestrojil vodní hodiny, jež ukazovaly domnělý běh slunce, mě- síce a hvězd; podobné hodiny pořízeny čínskými astronomy na rozkaz císaře Hiuan Tonga v roce 721, jež kromě pohybu těles nebeských označo- valy délku noci a dne. Choricius z Gazy v 6. sto- letí popisuje zařízení vodních hodin, jež uváděly jeho otčinu v obdiv, znázorňujíce Herkula a dva- nácte jeho prací. Nejproslulejšími hodinami vod- ními byly arabské, jež kalif Harun al Rašid vě noval Karlu Velikému. Na ciferníku těchto hodin na místě dnešního označení číslicemi byly otvo- ry, jimiž vypadlo na kovový talíř vždy tolik ko- vových kulí, kolik hodin právě bylo. Tím tak zvukem naznačována doba. Po vynalezení kolečkového mechanismu ho- din, poháněných závažím, použito také automa- tického odbíjení a to z pravidla na plech, později na zvon. Doba renaisance znamenala veliký krok ku předu i v hodinářství. Až do těch časů zhotovo- vány byly hodiny buď ze dřeva nebo ze železa, veliké, těžké, hrubých kontur a provedení. Nyní však pracováno v mědi a zhotovovány hodiny jež bylo možno umístiti na stůl. Namnoze byla to díla mistrovská. Jedním z nich, nepopíratelné ceny jsou po dnes zachované hodiny Karla V. v podobě lodi, nacházející se v museu Cluny.
Boetius Herkules Veliký Tonga Cluny
15 article
Byla to spíše dovedná hračka, připomínající or- loje s apoštoly v Praze, v Lubeku, v Compiegne a pod. Na palubě této lodi byla umístěna věrná podoba Karla V., kolem níž defilovaly postavy knížat, služebnictva atd. vesměs věrně dle krojů doby tehdejší vyšňořené. Jak známo ve Versailles jest jedna komnata věnována výhradně sbírce nádherných hodin, ze- jmena z doby Ludvíka XIV. Snaha hodinářů po originálnosti v sestrojování hodin vedla až k bi- zarrnostem. Anglický hodinář, jménem Miller, zřídil si figuru staršího muže a opatřil ji takovým mechanismem, že při každé dovršené hodině ote- vřela se skříň, ve které se figura nalezala a zře- telně hlásila: past one, past tvo atd. Nával zvě- davců k němu byl takový, že Miller byl nucen opět figuru rozebrati. Lepaute v Paříži vynašel hodiny, jež nazval „Policamératique“, protože v různých poschodích domu na vteřinu stejně ukazovaly a ve zdi se nalézajícím vedením sou- časně se natahovaly. V r. 1775 vynašel Kratzen- stein v Petrohradě hodiny, jež samy se nataho- valy změnou povětří. V roce 1808 pak vzbudily v Paříži sensaci kapesní hodinky poněkud vět- ších rozměrů, jež natahovaly se chůzí toho, jenž v kapse je nosil.
Ludvík XIV Miller Praha Lubek Compiegne Versailles Paříž Petrohrad
16 article
Stavby velkých hodin vedly namnoze k zobrazení celého denního života. Španělský král Ferdinand V. obdržel hodiny s figurami, jež ubíraly se v hodinách na práci do polí, pastevec vyháněl stáda, s večerem pak se vše opět vra- celo a ukládalo k odpočinku. Týž král ve sbírce své choval znamenité hodinářské dílo Jakuba Droze z Chaux-de-Fonds, hodiny to, jež bily a opakovaly čtvrti, půlhodiny a hodiny, ukazovaly východ slunce a měsíce, podobně jako západ, datum dne a některé údaje astronomické. Nad ciferníkem hodin utvořena byla z křišťálového skla obloha, na které bylo viděti, jak vycházejí a opět zapadají hvězdy. Po odbití hodin ozvala se hra zvonků příjemně zladěných a devět kou- sků hrajících, z nichž jeden byl ozvěnou. Jedna figura dámy dávala k hudbě té takt, zatím co jiná nabízela šňupec z tabatěrky. Dále opět pa- stýř pískal na flétnu a pes jeho střežil ovoce uložené v košíku. Kdykoliv někdo ovoce vzal do ruky, pes štěkal tak dlouho, dokud je opět nepoložil na své místo. Když se později podařilo zříditi budíčky, při- kročeno k hodinám průsvitným, jež by za noční doby každé chvíle ukazovaly kolik je hodin. Dnešního dne víme, že jsou pomocí elektrických lampiček zařízeny i kapesní hodiny, jež jediným stisknutím knoflíku se osvítí a čas ukáží. Ředitel hodinářské školy v Anettu, Alfréd Beillard, zho- tovil elektrické hodiny v podobě lustru, jenž se rozsvítí v noci přesně v hodinu, kdykoliv si toho majitel jich přeje.
Droz Fonds Beillard Chaux hodinářský škola v Anetta