1
article
liko krátce při hostině. Dvůr byl velmi zdvořilý.
ale císař Vilém sám vyhýbal se ve-
škerým stykům s francouzským
delegáty. Tady měli pocit, že rozlad za po-
sledních měsíců přiostřil se velmi po-
vážlivě a byli si vědomi, že není namířen
proti Francii, nýbrž proti osobnosti, ve-
doucí francouzskou zahraničn
politiku.
Konec afféry Dreyfusovy.
Z Paříže, 6. června. (»N. Fr. Presse«.) v
kruzích dobře informovaných se proslýchá, že
ve dnech nejbližších stane se rozhodnutív
afféře Dreyfusově a že bezpečně možno očeká-
vati, že kasační soud zruší všechny
dosavadní rozsudky a že tím bude
skončena tato záležitost, aniž by se odkázal
nově soudu vojenskému.
Vilém
sám
Dreyfusův
Francie
Paříž
2
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního listu.
Z Vídně, 5. června. (C.-B.) Císař jmenoval
zemského zdravotního inspektora vládního radu
dra. Čeňka Slavíka ředitelem všeobecné ne-
mocnice v Praze a propůjčil sluhovi u c.k
místodržitelství v Praze Josefovi Noskovi, od-
cházejícímu na vyžádaný trvalý odpočinek, stří-
brný záslužný kříž.
Krise v Srbsku.
Z Bělehradu, 5. června (C.-B.) (Úřadní
zpráva.) Naproti opačným zprávám jednoho za-
hraničního listu ujišťuje se na kompetentním
místě, že nynější vláda nepodnikne
v otázce půjčky nic, ale naproti tomu
že učiní nutné kroky v příčině výzbroje, želez-
ničních staveb a jiných otázek, nalézajících se
na jednacím pořadu. Vládě, jež bude utvořena
na základě výsledků nových voleb, bude pone-
chána volnost pokračovati v pracovním směru
nynější vlády nebo dáti se směrem jiným.
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 5. června. (C.-B.) Dol ní
sněmovna schválila finanční osno vu
ve třetím čtení 210 hlasy proti 134.
Z Londýna, 5. června. Horní sně-
movna rokovala v delší rozčilené debatě o
otázce finanční. Lord Devonshire vyzval
vládu, aby podala zevrubné prohlášení o otázce
koloniální konference. Ministr zahraničních zá-
ležitostí Lansdowne prohlásil, zůstane-li
vláda po všeobecných volbách v úřadě, že po-
zve kolonie a ostatní části říše ke zvláštní kon-
ferenci, na které bude jednáno o otázce cel
přednosti pro osady.
Slavík
Nosek
Devonshire
Vídeň
Praha
Srbsko
Bělehrad
Londýn
3
title
Události na Rusi.
Rus
4
article
Válka.
Válka.
z Mandžurie.
Klimkov telegrafuje »Ruskému Slovu«
z Gundžulina, že panuje tam vítr, pracha
vedro, nálada napjatá. Pozoruje se oživená či-
lost nepřátelských vyzvědačů.
Po porážce k nové válce další.
Hakmile se Rusko rozhodne pro další válku,
musí přirozeně pomýšleti na nové lodstvo. Pro-
zatím má po ruce čtvrtou eskadru bal-
tickou, jejíž sestavení a přehled jsme při-
nesli v čísle včerejším. K tomu připojí se nový
oddíl 7 minových křižáků, z nichž 4 jsou již ho-
tovy. Admirál Nikonov již prohlédl lod-
stvo to.
Arciť kdyby mohlo se černemořské
loďstvo — 11 velkých pancéřových lodí,8
křižáků a četné torpédovky — spojiti s tímto
loďstvem, čemuž vadí však pařížská konvence
z r. 1871 a pařížská smlouva o míru z r. 1856
a nyní zvláště aliance Anglie s Japonskem, po-
vstalo by opět úctyhodné loďstvo ruské.
Rozumí se samo sebou, že Rusko bude
nyní o překot pracovati na vybudování nového,
mocného loďstva.
Jaký jest stav nyní vladivostockého loďstva,
spojeného se zbytečky loďstva Rožestvenského,
nelze ještě říci, pokud není počet všech zachrá-
nivších se lodí ruských zjištěn. V nedaleké bu-
doucnosti asi dojde také na Vladivostok a jeho
kdi, jimž vynasnaží se Japonci přirozeně uchy-
stati týž osud jako portarturskému loďstvu.
Nikonov
Japonec
Rusko
Anglie
Japonsko
Vladivostok
5
article
K ruským poměrům.
K ruským poměrům.
Dle franeouzských novin nalezá se nynív
Rusku 9 milliard franků francouzských
peněz; 49 millionů jest umistěno v obchodně-
průmyslových podnicích, v báňských a kovo-
dělných závodech jest 893 mill. franiků.
Gubernské správě ve Vilně podalo mnoho
židů, přijavších křesťanství, žádost, aby mohli
navrátit se nyní opět do lůna žido vské
cír kve.
Ministerstvo financí odmítlo žádost gubern-
ského zemstva saratovského za půjčku
přes 50.000 rublů k potírání cholery,
odůvodňujíc odmítnutíto náklady
na vojnu. Podobně stalo se Caricynu.
Dle zpráv tiflisských minulého týdne ne-
bylo žádných onemocnění na choleru v Za-
kavkazí,
Caricyn
Rusko
Vilno
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Reforma veřejné správy. Poslední dílo
Körbrovo byla tak zvaná »studie« veřejné
správy, jak se na ní usnesla zvláštní komise,
zřízená v ministerstvu vnitra, jejíž duší byl, jak
obecně známo, odborný chef svob. pán Härdtl.
Vládě dra. Körbra nedá se upřiti, že byla plna
iniciativy, že zanášela se reformními plány ve
všech oborech, aniž by ovšem byla o to dbala,
aby především zjednala pevný a nezvratný pod-
klad pro svou opravnou činnost upravením vnitř-
ních politických poměrů, že vůbec chopila se
věci od zadu a postupem zvráceným, že do-
mnivala se dospěti ke vnitřnímu pokoji moc-
ným effektem, jejž způsobí všestranná uznaná její
činnost. Že tato její opravná horečka ne-
mohla míti jiný výsledek, než větší ještě
rozklad uvnitř, rozumí se ovšem samo ssebou.
»Studie« páně Härdtlova není ničím jiným než
návrhem skrž na skrz centralistické duše, která
pokládá vítězství terezianské myšlenky v tomto
státě za nezvratné již faktum a jež domnívá se.
že by byl čas, smělou rukou odstraniti z veřejné
správy naší i ty chudé zbytky autonomistické
jimiž ku pouhé dekoraci ověsil Schmerling centra-
listně německý svůj systém. Je pravda, že v »stu-
dii« poukazuje se též na nepopíratelné nedostatky
a námi samými nejednou doznané hříchy naší
samosprávy, však na místě aby k jejích odstranění
navrhla zdravý rozvoj instituce hned od počátku
ve Vídni nenáviděné, navrhuje další její zůžení
a odstranění. O tom všem přinesli jsme sami
posudky a přinesli též články z povolaných ve
směru tom kruhů, od autorit osvědčených, jimž
chorobně ctižádostivý dilletant ovšem nemůže
čeliti. Proto také pokládáme za zbytečnost vážně
zabývati se německou prací pana dra.
Härdtl
Härdtlův
Schmerling
Vídeň
7
article
Sládečka, již uveřejnil pod titulem »Kritik
der Regirungsvorlage« v »Studien über die Reform
der inneren Verwaltung«. Pán tento, jenž plete
se do všech možných věcí, jež — po většině —
správně nepojal, třeba že sebe důrazněji v každé
vhodné i nevhodné k tomu větě akcentoval jako
stoupenec realistův svoji »vědeckost«, neměl
také úmyslu přispěti hřivničkou nějakou k ře-
šení otázky, jak zreformovati veřejnou správu,
šlo mu, jak ze všeho patrno, pouze snad jen
o to, upozorniti na sebe svou »odbornou«
chválou centralistického projektu ministerstva
vnitra, v jehož duchu postupovati nynější chef
tohoto ressortu asi sotva se odváží, určité kruhy
a získati si jejich přízeň. Proto s takovou vehe-
mencí a asi na padesáti místech útočí na »Ná-
rodní Listy« za to, že ozvaly se proti pokusu
takovéto »opravy« a proto skandalisuje dra.
Sládeček
8
article
Herolda a snižuje protesty posl. Schwarze
a starosty pražského dra. Srba, kteří všichni
co nejrozhodněji se obrátili proti mýšlenkám a
úmyslům Körbrovy vlády přistřihnouti ještě více
autonomii, které odepřena byla exekutiva a na
niž se nyní farizejsky nařiká, že nekoná svuj
úkol. Prost všeho hlubšího pojmuti důležité
otázky a její spojitosti s nejdůležitějšími zájmy
veřejnými, zejmena národními, namáhá se pun
dr. Sládeček z mnohých nepopíratelných
nedostatků nedobudované autonomie naší vyvo-
diti spásnou myšlenku, že samospráva nestojí za
nic a že by nejlépe bylo postoupiti agendu její
úřadům zeměpanským. A jak jest horlivým
ve hledání důvodů pro toto své stanovisko,
s něhož nejostřeji má namířeno na města se
zvláštním statutém, zejmena na Prahu! Postavil
by nejraději v čelo obecní správy pražské něja-
kého mistodržitelského radu. Dr. Körber — píše
pan dr. Sládeček — může prý se těšiti ně-
meckým pořekadlem »mnoho nepřátel, mnoho
cti«, neboť že pravdou je, co naproti hospodář-
ství ve statutárních městech ve »Studii« je
prostě naznačeno, k tomu dokladem jest pr
papírová resoluční vojna pánů z těchto měst.
Herold
Schwarz
doktor
Srba
Körbrův
Prost
Sládeček
Körber
Praha
9
article
Jaký to vůbec přítel »autonomie«, k tomu
dalším dokladem je návrh jeho, aby obecní
správa ve všem byla podřízena kontrole okres-
ního hejtmana, vůbec politického úřadu, tak
jakoby dnes již neměla politická administrace
prostředků a zbraní dost, samosprávu uváděti
ad absurdum. Nevzpírali bychom se nikdy věcnému
třeba sebe ostřejšímu rozboru našich samosprávných
poměrů. Známe dobře bolavé její stránky, však
žádáme především soud znalecký a potom
akčeptovati můžeme jen takové návrhy opravní,
které, nejsou-li na prospěch národního našeho
rozvoje, aspoň by jej nepoškozovaly, kdyby
byly provedeny. Nehledě k tomu, že páně Slá-
dečkova kritika je směsicí neurovnaných, ne-
logických, namnoze si odporujících posudků,
není diktována naprosto tendencí prospěti ve-
řejnému zájmu, nýbrž je prostě drsným proje-
vem uražené ješitnosti a snahou zalíbiti se těm,
odkud národu českému nikdy nekynula blaho-
vůle, tím méně spása.
10
article
— Rodinné zprávy. Paní Marie Roztočilová,
ovd. Rabasová, roz. Tobiášova, a pan Josef Roz-
točil, přednosta stanice c. k. státních drah v Roky-
canech, slavili dne 5. června 1905 sňatek.
— Z kruhů vojenských. Včera dostavilo se do
Prahy 600 záložníků pěšího pluku č. 28 ke cvičení
ve zbrani a byli ubytováni v zeměbraneckých barácích
na Hradčanech.
— Z výboru advokátní komery v král. českém.
(Úřadní zpráva.) Dne 25. května 1905 konána byla
řádná schůze výboru za předsednictví presidenta dra.
Bedřicha Kaufmanna u přítomnosti 17 členů. K po-
dáni dobrozdání vyžádaného c. k. ministerstvem
spravedlnosti o návrhu zákona o smlouvě
pojišťovací zřízeno zvláštní komité. — Výnos
téhož ministerstva ze dne 14. dubna 1905 č. 5473,
týkající se zavedení nedělního klidu, usneseno
učiniti předmětem rokování na listopadové valné hro-
madě. — Vzato na vědomí, že pan dr. Ferdinand
Schmid, advokát v Praze a pan dr. Maxmilian
Lederer, advokát v Lysé vždali se vykoná-
vání advokacie. Mimo to vyřízeno 35 běžných
záležitosti.
Roztočilová
Rabasová
Tobiášův
Josef Roza
Kaufmann
doktor
Schmid
Lederer
Praha
Hradčany
11
article
— Výbor Městské spořitelny pražské ve své so-
botní schůzi zabýval se několika podáními obecního
staršího pana Práška. Tak zejmena stížností a žá-
dostí, aby pan dr. Karel Černohorský jako člen ředi-
telstva po případě výboru Městské spořitelny pražské
přidržán byl k náhradě škody, která byla způsobena
zakoupením a správou panství Littengrůnu. Výbor
spořitelny usnesl se, aby přes toto podání přešlo se
k jednacímu pořadu, ježto dr. K. Černohorský za-
koupením a správou statku Littengrůnu nedopustil
se ani žádným zaviněním, ani žádným nedopatřením
poškození zájmů spořitelny a schází tudíž jakýkoli
důvod, z něhož by Městská spořitelna pražská mohla
se proti němu náhrady škody domáhati a ježto veškerá
jeho jednání a opatření v této věci děla se v souhlasu
s usneseními výboru spořitelny. — Jak bylo vyřízeno
podání téhož, aby p. dr. K. Černohorský jako člen
ředitelstva spořitelny z úfadu jeho byl odvolán, o tom
stala se zminka v referátu o schůzi sboru obecních
starších. — Dále jednáno ve výboru spořitelny o stíž-
nosti proti volbě pp. dra. Černohorského, Havlíčka
a Schröttra do výboru a pp. dra. Černohorského a
Prášek
doktor
Černohorský
K Černohorský
Havlíček
Schröttra
městský spořitelna
výbor spořitelna
12
article
Havlička do ředitelstva Městské spořitelny. V uvážení,
že volby do výboru spořitelny vykonal sbor obecních
starších úplně legálně a volby do ředitelstva staly se
skoro jednomyslně při šetření všech formalit, stano-
vami předepsaných — usnesl se výbor spořitelny, aby
stížnost p. Práškovi byla vrácena s doložením, že
volby vykonané považují se za právoplatné. — O stat-
ku Littengrůnu vydala spořitelna „Popis a přibližné
ocenění“, v němž správce statku p. F. Klofec obšírně
se o něm rozepisuje a tvrdí, že přibližná cena velko-
statku obnáší 408.350 K. Když spořitelna statek pře-
vzala, byly pozemky ve stavu prabídném a budovy
ve stavu hrozném. Změna majitele byla přímo štěstím
pro zanedbané jednotlivé objekty. Obrovskou úlohu
zušlechťovací nebyl by mohl žádný jednotlivec vyko-
nati. Veškerá role měří 88 ha 96 arů, luk jest 37 ha
7 arů, pastvin 40 ha, velkostatek má 10 rybníků, v za-
hradách a alejich je 167 stromků, honitby má na
1317 měřic plochy, lesů 116 ha, 148 kusů dobytka.
Na budovách statku stal se veliký převrat.
Prášek
F Klofec
ha
měřice
13
article
— Poštovní ředitelství v Praze ve službách ger-
manisace. Odpor pražských Němců proti používání
českých názvů ulic, třid a náměstí v Praze jest zná-
mý. Němci navzdor rozhodnutí nejvyšších instancí,
že názvy ulic nejsou přeložitelné, přece libovolně
názvy ty překládají, ba denuncují i úřadnictvo, jak-
mile některý Němec dostane adresu s českým názvem
ulice. A co dělají erární úřady? Aby Němce nepohně-
valy, stále české názvy ulic překládají. Tak policejní
ředitelství v Praze stále píše Wassergasse a nikoli
Vodičkova ulice. Ve službách Němců jest také praž-
ské poštovní a telegrafní ředitelství, které vydává dva-
krát do roka seznam telefonických stanic. V něme-
ckém oddělení je veta oc českých názvech ulic, tříd
a náměsti v Praze, vše je důkladně do němčiny pře-
loženo, Bude záhodno, jednou konečně vymoci splnění
lespektu pro nejvyšší rozhodnutí.
Němec
Praha
Vodičkův ulice
ulice
14
article
— Ke žtvaní Němcův proti českému výletu na
Libín o němž jsme již v pondělníku zprávu podali,
sděluje se nám ještě: Městská rada prachatická v čele
s pověstným renegátem Zdiarským, zvěděvši o sou-
kromém českém výletu, obrátila se, jak už sděleno,
k okresnímu hejtmanství se žádoští, o zakročení proti
tomuto soukromému výletu. Okresní hejtman
prachatický obeslal si předsedu prachatického odboru
Nár. jedn. pošumavské p. Jana Šrámká a upozornil
jej, že žádný český korporativní výlet do Prachatic
by povoliti nemohl a že by se vší přísností musil
zakročiti jak proti pořadatelůt tak i proti účastníkům.
Byv ale p. Šrámkem ujištěn, že se jedná o čístě
soukromý výlet, zapověděl türnerský
trucvýlet na Libín a zrušil drzé usnesení
městské rady prachatické ohledně uzavření Libína
před Čechy. Poněvadž pak mimo to učinilo okresní
hejtmanství rozsáhlá bezpečnostní opatření, konal se
český soukromý výlet za mimořádných okolností,
jaké jsou možny jen tam, kde vládne takový šovi-
nism německý a — odrodilecký jako v Prachaticích.
Při příiezdu vlaku vodňanského očekávalo výletníky
Němcův
Šrámká
Šrámek
Prachatice
Libín
Čechy
Zdiarský
prachatický odbor národní
městský rada