2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
3. března 1913. Číslo 61.
4
article
ných zemí prohlásili solidaritu s Belgičany pro
generální stávku. Anglický delegát slíbil, že
k anglickým horníkům a dělníkům v docích vy-
dáno bude provolání. Delegáti německý a severo-
francouzský přislíbili, že budou apelovati na soli-
daritu svých soudruhů.
Belgičan
5
article
Pronásledování mladého Slo-
Pronásledování mladého Slo-
venska.
6
article
Pronásledování Slováků maďarskou vlá-
dou vstupuje do nového stadia; dosud zámin-
kou byl panslavismus, anebo podněcování k
nenávisti proti Maďarům, nyní patrně stane se
juridicky trestným činem československá vzá-
jemnost. Ve čtvrtek 27. března, jak oznamuje
„Slovenský Denník“, dostavil se podžupan tur-
čanské stolice Beniczky v průvodě stoličního
notáře, kapitána pohraniční stráže a jednoh
detektiva k dru. Milošovi Vančovi, advo-
kátovi v Turč. Sv. Martině a začal u něho na
základě ministerského příkazu vyšetřovat prot
„spolku“ slovenské mládeže „Prúdy“, který
prý pracuje bez schválených stanov a ve
smyslu československé jednoty. Zároveň pro-
hledal celý byt, knihovnu, zabavil mu rozličné
listiny, asi 3 kg, které týkaly se časopisu
„Prády“ a literárně-nakladatelského družstv
„Novina“, časopis vydávajícího.
Vyšetřování bylo vykonáno velmi bedlivě.
trvalo od půl jedenácté do půl šesté večer
„Slovenský Denník“ dává slovenské společ-
nosti výstrahu, že Lukáčovsko-Tíszovská vlá-
da se chystá k novému pronásledování Slo-
váků, jmenovitě pro československou propa-
gandu, aby mohla kompromitovat Slováky.
Osobní bezpečnosti není v Uhrách pro ne-
maďarské národy právě tak, jako není pro ně
politické svobody. Cabinet noir, otvírání sou-
kromých psaní na poště, praktikuje se ve vší
nestoudnosti. Pro nevinný článek o slovenské
Matici byl skonfiskován kalendář Páričkův
jeho autorka obžalována a kromě toho prove-
dena u několika set domovní prohlídka, zda s
nekoupili kalendář ještě před konfiskací. Bývá
pravidlem, že se konfiskuje jen ta část nákla-
du, která ještě je na skladě u nakladatele,
anebo u knihkupců, ale tentokráte rozběhli s
četníci po všech možných městech a pátrali po
zakázané knize i v soukromých knihovnách.
Slovák
Maďar
Vanča
Martina
Páričkův
Uhry
kg
7
article
Těžko dnes prorokovat, jak daleko půjde
začínající pronásledování mladého Slovenska.
Podle dosavadní působnosti této mladé sku-
piny, jmenovitě podle jich časopisu „Prúdy“
který si za tři léta svého trvání získal vše-
obecné uznání doma na Slovensku i u českých
bratří — v posledním čísle „Prúdů“ toto uznání
projevil básní, věnovanou mladému pokolení
slovenskému, sám A. Sova — lze souditi, že
zákonných důvodů ku pronásledování se ne-
najde. „Spolek Prúdy“ ovšem neexistuje, jest
pouze volné sdružení mladých literárních pra-
covníků, kteří založili podílnické družstvo
„Novina“ pro vydávání časopisů i knih, druž-
stvo se řídí docela předpisy obchodního zá-
konníka pro podobná zřízení, v politických
otázkách není účastno. Snad to ani nebylo pů-
vodním úmyslem mladé skupiny, ale stalo se
samo sebou, že „Prúdy“ málo si všímaly pří-
mého národního odboje proti Maďarům, ne-
mluvily tolik o maďarském násilí než o slo-
venské nečinnosti, takže ani pověstného para-
grafu o podněcování nenávisti proti Maďarům
nelze v daném případě použíti. A pěstovat kul-
turní styky s Čechy není posud zákonem za-
kázáno; jestli ne litera, snad „duch“ maďar-
ských zákonů v daném případě překlene me-
zeru. Maďarské úřady jsou všeho schopny, to
nejednou dokázaly. Nepřejeme svým sloven-
ským bratřím, aby se obavy z pronásledování
uplatnily, ale jsme jisti, že tento malý „křest“
jen utvrdí mladé bojovníky v další práci pro
národní probuzení slovenského lidu.
Prúda
A Sova
Maďar
Slovensko
Čechy
Prúda
8
title
Politický přehled.
9
article
Země české.
Země české.
Galantní služby „pondělníku“ „Národní
Politice“.
Pondělník „Českého Slova“ popílil sia
rozestřel nad „Národní Politikou“, se kterou
jsme se včera vypořádali, svůj plášť, čímž
staročeskou hlasatelku jenom ještě více kom-
promitoval jakožto družku nejčervenějšího,či
snad spíše nejzelenějšího radikalismu českého.
I jako rytíř své konservativní princezny „Če-
ské Slovo nemůže jinak, než ve vlastní hrdl
lháti, a činí to hned svým tvrzením, že prý
„Nár. Listy“ rozkřikly se na staročeský list.
že nemá právo o „těch věcech soudit“ již
prý se zřetelem „na nízkou úroven
svého čtenářstva“. To je, jak řečeno,
obvyklá jezovitsko-demagogická lež, v ústřed-
ním orgánu obvyklá, a našim čtenářům ne-
musíme zvlášť připomenouti, že v našem člán-
ku byla řeč o „nesoudnosti kruhů“, pr
něž „Národní Politika“ píše a kterou ve vlast-
ním zájmu nebude umenšovati, ježto jest je-
jím nevyčerpatelným kapitálem. Tady se cít
i „České Slovo“ bodeným, neboť — a proto
křičí — nesoudnost určitých kruhů jest vý-
hradným polem i jeho politické spekulace,
také jemu na tom záleží, aby nebylo umenšo-
váno, proto ujišťuje včera, že má „jinak“
z vystoupení „N. P.“ radost“, neboť tu setkali
se dva povolaní a povedení pracovníci na
české vinici. Ovšem že „České Slovo“ jes
ve volbě svých prostředků k rozšířování
zvětšení nesoudnosti v širších vrstvách české
veřejnosti ještě nesvědomitější, než „Národní
10
article
Politika“, která míní, že pro svou věc dosti
učinila, když se postarala, aby její plavidlo
dostalo se do pravděpodobných a předvída-
ných proudů popularity. „České Slovo“ však
veřejnost svou přímo a systematicky a musíme
za to míti, že i vědomě ohlupuje, jako
dokázalo svým sobotním negramotným člán-
kem, plným nesprávností, jež nemohou být
jiné než úmyslné. Není přece ani možno, aby
český publicista, vyjma úplné ignoranty, mohl
vypustiti z péra větu, že čeho se Němci ne-
odvážili a co se jim nepovedlo ani v letech
osmdesálých a devadesátých, s tím že rukují
do boje dnes, pustivše se v zápas za stát-
ní němčinu. Jedním mávnutím geniálního
svého spáru žurnalistického smazalo „České
Slovo“ z minulostí posledního čtvrtstoletí
Wurmbrandův, Scharschmidtův návrh, svato-
dušní program Němců a celé folianty steno-
grafických protokolů sněmoven a celý les ně-
meckých žurnálů s bezpočetnými články té-
muž předmětu státní a později prostřed-
kovací řeči německé věnovaných. „České
Slovo“ samo ocenilo svůj článek, řkouc, že je
k vrhnutí se na ně, ale neučinili jsme to.
Avšak dnes, když legitimuje prý svazek
s „Nár. Politikou“, která ujala se úkolu ka-
liti českou vodu nejspodnějším bahnem, aby
národně-sociální radikalism mohl v ní loviti
své ryby, vracíme se k zásadnímu analfabetismu
„Českého Slova“. Jeho sobotní článek jes
buď nevědomostí, anebo prolhaností, můžes
vybrat, obojí je stejně ctí, třetí ceny není
Jak ostatně oceňuje „České Slovo“ samo úro-
veň svého čtenářstva, vysvitá z toho, že od-
važuje se mu předkládati takového výplodky
Není-li to úmyslné pěstování nesoudnosti urči-
tých kruhů, je to strhování jich na úroveň
radikálního tisku a ta je ovšem nedozírně
nízká!
Němec
Wurmbrandův
Scharschmidtův
11
article
Německé zprávy o rozpuštění sněmu.
Sobotní a nedělní listy německé v Praze
zaznamenávaly s velkou důležitostí zvěs
„Egerl. Rundschau“, oficiálního orgánu něme-
cko radikální strany v západních Čechách
kteráž prý zvěděla z kruhů co nejlépe zpra-
vených, že rozpuštění zemského sněmu jes
věcí hotovou, že nynější sněm nebude už
svolán, k rozpuštění že dojde v červnu a no-
vým volbám koncem prosince (!). „Neue Fr.
Presse“ a „Bohemia“ popírají tuto zprávu
s místa rozhodujícího, a ujišťují, že kruhy, kte-
réž by takové opatření mohly učiniti, hodlaj
především vyčkati znovuzahájení porad o zá-
konné úpravě užívání jazyků u zeměpanských
úřadů; porady tyto mají prý býti zahájeny
koncem tohoto měsíce. Před tím ještě prý do-
jde ku poradám vlády s důvěrníky o vládním
prohlášení v otázkách jazykového zákona
Pro případ, že by porady tyto minuly se uspo-
kojivým výsledkem, pomýšlí prý se ovšem na
rozpuštění sněmu. Nijak nemůže prý býti již
nyní uvažováno o lhůtě nových voleb. Nebot
rozpuštění sněmu mělo by v zápětí finanční
krise země následky, jež by posunuly v po-
předí úvah jiné otázky, než nové volby.
Z Vídně pak sděluje se, že kníže Thun
odebral se do Vídně k delším konferencím
s předsedou ministerstva a ministrem vnitra
bar. Heinoldem. Průběhem zasedání říšské
rady má býti učiněn pokus k obnově přeru-
šených jazykových konferencí, nepodaří-li se
tento pokus, mají konference obnoveny být
v Praze po velikonocích.
Rundschau
Neue
Thun
Praha
Čechy
Francie . Presse
Vídeň
Bohemia
13
article
V poslední schůzi Volksratu pro Čechy
byla mimo jiné předměty projednávána otáz-
ka obsazení místa zemského statistika, jímž
Němci mermomocí chtějí míti velmistra ně-
mecké arcistatistiky prof. Rauchberga. Zále-
žitostí touto má býti v zemském výboru hnuto
péčí německých přísedících. Do té doby ne-
budou německé korporace zasílati zemskému
statistickému úřadu své výkazy. Jednáno také
o situaci lesního velkostatku Fichtenbachuu
Domažlic, o němž konala se zvláštní porada
v Praze a usneseno, dáti souhlas k návrhům
v této poradě učiněným. Otázka Fichten-
bachu, rozsáhlého lesního statku na nejzápad-
nějším pomezí českém, který v dávných do-
bách tvořil část lesního majetku obce do-
mažlické, jest svrchovaně důležitá a její pří-
znivé vyřízení ohroženo zakročením Volksratu
velmi podstatně. Též jednáno o ztrátách, způ-
sobených německé državě jednáním německé-
ho velkostatkářstva a usneseno vše nasaditi.
aby konečně došlo k dohovoru zástupců ně-
meckého velkostatkářstva se zástupci Volks-
ratu. Posl. Zulegerovi vysloveny díky za to
že zabránil prodeji jisté usedlosti žateckého
okresu Čechu, žateckou rolnickou záložnou
profesor
Rauchberg
Posl
Zuleger
Čech
Čechy
Praha
Fichtenbachuum Domažlice
14
article
Manifestační schůze asistentů
čes. vysokých škol pražských
Manifestační schůze asistentů
čes. vysokých škol pražských
konala se včera dopoledne v posluchárně nového
chemického ústavu čes. vys. školy technické za
hojné účasti členů Spolku asistentů českých vyso-
kých škol v Praze i hostů, zejména z kruhů prole-
sorských. Schůze byla významným projevem pro
požadavky asistentů vysokoškolských, jejichž zá-
jmy jsou tak úzce spiaty zejména v novější době
s pohrokem a rozvojem vědy, že možno skoro říci-
otázka asistentská u nás a její zdárné rozřešeníje
předpokladem řádného rozvoje vědeckého a věde-
cké výchovy na našich vysokých školách. Proto
náleží snahám asistentů vysokoškolských plná po-
zornost a podpora celé české veřejnosti a to tím
spíše, čím méně pochopení má pro stav asistentů
vysokoškolských vláda sama.
Do schůze se dostavili: J. M. rektor čes. univ
prof. dr. Frant. Vejdovský. J. M. prorektor čes
techniky dv. r. Stoklasa, Spect. děkan filosofické
fakulty prof. dr. Rob. Novák. Spect. děkan fakulty
lékařské dv. r. Hlava, prof. Bertl. Scherer. Ru-
beška, dv. r. Janovský, prof. Schneider. Weigner
Klir. Velisek. Záhorský. Novák, Hanuš. Vyhlídal
Felber. Šimek. posl. prof. dr. Velich, posl. Buřival
prof. B. Němec za akční výbor nár. str.svob., doc.
Záviška, doc. Veselý atd.
profesor
doktor
František
Vejdovský
Stoklasa
Spect
Rob
Novák
Bertl
Scherer
Schneider
Weigner Klir
Hanuš
Felber
Šimek
Velich
Němec
docent
Záviška
Veselá
Praha
fakulta lékařský dv
výbor národní
15
article
Asistenti montan. školy v Příbrami zastoupen
byli inž. Kadlburgem, asistenti něm. technikyv
Praze inž. Heuerem, asistenti české techniky
Brně konstruktérem Bucháčkem. Spolek asistentá
pražské něm, university zaslal pozdravný telegram
Omluvili se: dv. r. Král. dv. r. Strouhal, posl
Formánek, Masaryk, prof. Drtina, Mareš, Haško-
vec. Heveroch. Wald. Vysoký. Švambera. Jelínek
posl. Franta, prof. Novotný. Kašpárek, Zvoníček
Hasa, Jedlička, Procházka, Felix, Plzák. Mühl-
bauer, Kopecký, Kučera, Srdinko. Posl. dr. To-
bolka omluvil se nepřítomností v Praze. Z do-
pisu jeho uvádíme:
„Dovolte mně však, abych neomezil se jen n
tento projev a abych dotkl se těch otázek, jejich
podporu v kruzích poslaneckých si přejete. Přiklá-
dám Vám své návrhy z 6. prosince 1911, abyste
viděli, že péče poslaneckých kruhů shoduje se
kardinálními požadavky Vašimi. Jestliže mimo při-
kázání těchto návrhů příslušným výborům nestalo
se dosud nic jiného, je příčina toho jednak v po-
měrech v parlamentu, jednak u vlády samotné
Ing
Heuer
Bucháček
Král
Strouhal
Formánek
Masaryk
profesor
Drtina
Mareš
Haško
Heveroch
Švambera
Jelínek
Franta
Novotná
Kašpárek
Zvoníček Hasa
Jedlička
Procházka
Felix
Plzák
Kopecká
Kučera
Srdinko
Posl
doktor
Příbram
technikyv Praha
Brno
Mühl
Praha
16
article
Pravím v poměrech v parlamentu, neboť nemohu
nežli Vás upozorniti na to, že parlament všeobec-
ného hlasovacího práva má předem smysl pro po-
žadavky těch tříd a stavů, které početně jsou vel-
ké a Vy bohužel do řad těchto stavů nenáležíte
Pravím to ne proto, že bych se chtěl vyhýbat
tomu, abych úsilně, i za těchto nepříznivých po-
měrů v parlamentě, pracoval, by o vašich poža-
davcích příslušné výbory jednaly, nýbrž proto, a-
bych Vás upozornil na obtíže, které v parlamentu
vězí. Splnění požadavků Vašich cestou zákona na-
ráží i na odpor vlády, která vzhledem k tomu, že
asistentí a konstruktéři náležejí do kategorie úřad-
nictva smluvního, odmitá řešití úpravu jich hmot-
ných a sociálních poměrů cestou zákonodárnou
vyhražuje si opatření učiniti cestou nařizovací. To-
to stanovisko s vládou sdílí i panská sněmovna
17
article
Parlament tudiž nemůže dnes voliti cestu jinou.
nežli vybídnouti vládu v tom směru, jak učinil jsem
ve svých návrzích. Na vládu bude parlamentu do-
léhati, aby co nejdříve cestou nařizovací Vaše po-
měry upravila.
Schvaluji úplně, že na své požadavky chcete
upozorniti na schůzi manifestační, poněvadž dne
opravdu za poměrů, kdy všecky stavy o hlučné
proklamování svých požadavků se starají, bylo b
netaktické skromně a trpělivě čekat na lepší bu-
doucnost.
Schůzi zahájil stručným proslovem předsed
Spolku asistentů českých vysokých škol v Praze
dr. Otakar Faustka, uvítav všechny přítomné
delegáti z Brna, Příbramě (inž. Kadlburg německy
a z pražské německé techniky (inž. Hener česky)
pozdravili schůzi. Následoval pak referát inž.
Vaš
doktor
Faustka
Ing
Brno
Příbram
spolek asistent český vysoký škola v Praga
18
article
Zeleného o vývoji asistentury a nynějším po-
stavení asistentů. Stav asistentský na vysokých
školách v Rakousku zaveden byl r. 1811. Jakási
úprava platů asistentských provedena byla teprv
r. 1872, kdy všichni asistenti postaveni na rovei
asistentům vídeňským. Zákonem ze dne 31. prosin-
ce 1896 přiznán asistentům vysokých škol titul
charakter státních úřadníků. Hmotné postavení
upravováno bylo ministerstvem vyučování několi-
krát a to r. 1900, 1907 a konečně 1910 a zhoršene
r. 1904 odnětím železničních legitimací. Asistenti
poznali, že jen sdružováním docilí úspěchu a prot
zakládali volná sdružení asistentská, později spol-
ky asistentské. Prvním společným krokem všec
asistentů bylo podání memoranda ministerstvu vy-
učování r. 1907. Za účelem styků a porad pořá-
dány jsou delegační sjezdy asistentské ve Vídni
Na prvním sjezdu 25. června 1908 pohroženo byl
deputaci asistentů a zvlášť delegátům českým
sekčním chefem Celbem, že dá všechny členy po-
zavírat proto, že se odvážili přijít s požadavky
a asistenti čeští dokonce uspořádat sbírku na akc
s tím spojenou. Proto založeny byly spolky asistent-
ské na podkladu zákona a první krok učinili jsme
my Češi a dne 1. března 1909 uvedli v činnost
uspolek asistentů českých vysokých škol v Praze“.
Čech
Rakousko
Vídeň
český vysoký škola v Praga
19
article
Již na počátku dával spolek popud ke všem akcím
asistentským, z něho vycházely podněty všech po-
dání, žádostí, urgencí a memorand, jichž šíření
ostatní spolky asistentské v Rakousku opakovaly.
Zahájena byla akce na zlepšení postavení hned
prvé schůzi spolku a na podzim r. 1909 podána
petice ministerstvu a profesorským sborům za od-
stranění křiklavých poměrů asistentů kliniky psy-
chiatrické a školy babické. Na valné hromadě dne
19. února 1910 jmenován byl prvním čestným čle-
nem spolku velezasloužilý kolega, prof. dr. K
Weigner.
Také profesorské sbory vys. škol podporovaly
asistenty v jejich požadavcích o zlepšení posta-
vení a podaly několikráte příslušné návrhy mini-
sterstvu vyučování a to prof. sbor české techniky
a university v Praze, Lvově a v Brně, poslední
žádal za zařazení asistentů do III., konstruktérů
do V. a adjunktů do VI. hodnostní třídy. R. 1909
obracejí se všichni asistenti vys. škol v Rakousku
na poslaneckou sněmovnu memorandem a žádají
tento zákonodárný sbor o přispění a podporu.
profesor
doktor
Weigner
Rakousko
Praha
Lvov
Brno
20
article
Rok na to podává Spolek asistentů čes. vys. škol
ministerstvu železnic žádost o navrácení legitimací
železničních. Asistenti české fakulty lékařské žá-
dají za zlepšení platů a podávají hromadnou vý-
pověď dne 1. července r. 1910. Však pro nesjed-
nocenost všech asist. a odpověď vlády zůstalo při
starém. Dne 23. června pořádán asist. sjezd dele-
gační ve Vídni a podána žádost za odstranění ne-
placených asistentů a aby profesoři mimořádní
nebyli současně asistenty. Na podzim r. 1911 chápe
se spolek náš opět vedoucí role a zahajuje akci
za udělení drahotního přídavku a příbytečného
všem asistentům. Pořádán byl sjezd delegátů asi-
stentů ve Vídni a deputace všech delegátů uve-
dena byla rektorem p. dvor. radou prof. Stokla-
sou do ministerstva vyučování, financí a železnic.
Později obrací se spolek ve srozumění s ostatními
aistenty rakouskými na všechny říšské poslance
a poslanec dr. Tobolka podal příslušný návrhv
poslanecké sněmovně. Při projednávání zákonao
inženýrských komorách dovolává se spolek náš
interpelací poslance dvor. rady Hráského změny
§ 15. zmíněného zákona ve prospěch asistentů
vys. škol technických. Na delegačním sjezdu 17.
května 1911 utvořen ústřední svaz asistentů ve
Vídni a deputace zakročila u výboru pro pragma-
tiku státních úřadníků v poslanecké sněmovně
Na druhé rektorské konferenci předložil spolel
asistentů čes. vys. škol veškera svá memoranda
a požadavky. R. 1912 provedena byla změna sta-
nov spolkových a utvořeny 3 sekce, technická
medicinská a filosofická. Po intervenci poslance
Buřívala a na pohrůžku žalobou vyplacen asisten-
tům teprve letos drahotní přídavek. Poslední akce.
již spolek asist. čes. vys. škol podniká, jest do-
moci se právní cestou toho, co asistentům dle
(Dokončení. )
litery zákona náleží.
profesor
Stokl
doktor
Tobolka
Hráský
Buříval
Vídeň
český fakulta lékařský žá
poslanecký sněmovna
21
article
Valná hromada
Valná hromada
v Praze.
Praha
22
title
Spolku pro postavení Husova pomníku
Husův
23
article
Ve staré zasedací síni radnice staroměstské
konala včerejšího dne svoji XXIV. valnou hro-
madu korporace, jejíž činnost v lidu našem sledo-
vána jest se zájmem nejživějším. Spolek pro po-
stavení důstojného pomníku Mistru Janu Husovi
vytknuv si pře 23lety velký a krásný úkol, kráč.
pevným, neochvějným krokem k jeho uskutečnění
jež stane se již v nedlouhých dvou letech. Jes
přirozeno, že zájem všech činitelů na velkém díle
zúčastněných stoupá tím více, čím kratší doba
dělí nás od chvile, kdy na pomátném náměstí
staroměstském spadne rouška s mistrovského díla
posvěceného památce největšího Čecha — Mistra
Jana Husa.
Včerejší valnou hromadu za četné účasti za-
hájil předseda JUDr. Jan Podlipný, jenž uvítav
přítomné poukázal k tomu, že rychlým krokem
blíží se chvíle, kdy spolek před celým národen
bude moci prokázati výsledky své činnosti. S po-
vděkem konstatuje, že řady členstva v posledních
letech potěšitelně stoupají, zejména horlivou čin-
ností pokladníka p. Tom. Ryšánka, jemuž vzdáv
díky. Vzpomíná i zvýšeného zájmu o pomník
mstitele kruté smrti Husovy nejslavnějšího voje-
vůdce Jana Žižky a prohlašuje, že spolek pro
postavení pomníku Husova, jakmile skončí díto
své, horlivě podporovati bude akci Žižkova po-
mníku.
Potom věnoval předseda vřelou posmrtnou
vzpominku členům v minulém roce zesnulým. Jsou
to zejména dlouholetý předseda profesor Fr
Tilšer, prvý jednatel redaktor Josef Aný ž. dn-
V. Reichert, red. Pavel Nebeský, Jul.
Hus
Čecho
JUDr
Podlipná
Tom
Ryšánek
Husův
Žižek
Tilšer
Josef Aný
V Reichert
Pavel Nebeský
Jula
Žižkov
24
article
Švagrovský a J. Vindiš, památka jejich
uctěna povstáním. — Potom přečetl p. Mater ka
zápis o minulé valné hromadě, jenž schválen
Rovněž jednomyslně schválena zpráva jednatelská
a pokladní a po návrhu revisorů, předneseném
tajemníkem p. Boh. Kavkou, uděleno výboru ab-
solutorium.
Zpráva jednatelská byla v listě našem uve-
řejněna. Opakujeme z ní důtklivé upozornění, ž
výbor v dnešní valné bromadě opětně při-
pomíná všem, komu na uskutečně n
pomniku Husova záleží, že bude třeb
všestranné podpory linanění cel
české veřejnosti a očekává také, že
volání jeho nebude marným.
Vždyť nejedná se o nějaké velké anebo trvalé
zatížení české obětavosti, pouze tři léta vyžadu-
jeme si pravidelných příspěvků a darů od ctitelův
Husových, a dozajista všichni ti, kteří tuto pod-
poru poskytnou, budou naplnění pocitem vyko-
nání dobrého činu, až v r. 1915 spatří pomník
Husův na Staroměstském náměstí v plné kráse
velebě, a budou posíleni vědomím, že tento pomník
státi tu bude na všecky budoucí časy ke slávě
jednoho z největších Čechů a ke cti celého vděč-
ného národa!
Ze zprávy pokladní, přednesené p. řed. Tom
Ryšánkem, vychází, že stav jmění koncem roku
1912 (po vyplacení 75.000 K na práce sochařské
stavitelské a umělecké) činí. 152,356 K 9 hal
Mimo to u obce pražské jest fond, převyšujíe
J Vindiš
Mater
Kavka
Husův
Čecho
Ryšánek
staroměstský náměstí
abasolutorium
25
article
57.000 K. Stav členstva jeví se následovně: 1
členů zakládajících (nově získaných]. 96 přispíva
jících a 425 činných. Na odkazech dostalo se
minulém roce spolku K 1855 07.
Po schválení výročních zpráv provedeny volby
jimiž jednomyslně k řízení spolku povoláni: Před-
seda: JUDr. Jan Podlipný, zemský poslanec. Čle-
nové výboru pp.: JUDr. K. Baxa, zemský a řiš-
ský poslanec. Václav Březnovský, obecní starší
Alois Hubáček, mistr tesařský. Václav Karbus
ředitel nemoc. pokladny. Ant. Materka, kontrolor
měst. úřadu. JUDr. Karel Pík, advokát. JUD
Karel Pippich, zemský poslanec. JUDr. Rudol
Pulkrábek, bankovní úřadník. Josef Procházka,
soukromník. Josef Rašín, ředitel škol. E. Rech-
ziegel, architekt. Tomáš Ryšánek, em. ředitel. Jan
Seilert, stavitel. Alois Simonides, ředitel nemoc
pokladny. Frant. Sokol, soukromník. Čeněk Stří-
brný, stavitel. Václav Štěpánek ml., obchodník
Leopold Weigner, inspektor technologického mu-
sea a poslánec. Dr. Čeněk Zibrt, profesor. Adoli
Žižka, rytíř z Trocnova. Náhradnici pp.: Karel
Duchek, bankovní úřadník. Jan Bušek, ředitel hu-
dební školy. Václav Černý, úřadník elektr. podniků
Josef Hlaváček, malíř. Bohuslav Lantner, houslař
J. B. Zyka, tajemník. Účetní dozorci pp.: Bohusla
Kavka, tajemník. Rudolf Kaftan, bankovní úřad
ník. Předseda smírčího soudu: Alois Jirásek, spi-
sovatel.
JUDr
Podlipná
K Baxa
Březnovská
Hubáček
Karbus
Materka
Karel píka
Pippich
Rudol Pulkrábek
Procházka
Rašín
E Rech
Ryšánek
Seilert
Simonides
František
Sokol
Čeněk Střit
Štěpánek
Weigner
doktor
Zibrt
Adoli Žižek
Duchek
Bušek
Černá
Hlaváček
Lantner
Zyka
Kavka
Kaftan
Jirásek
Trocnov
26
article
Při volných návrzích ujal se slova p. posl
dr. Pippich, jenž vyslovil přání, aby výbor uvážil
zda neměla by se pozvati k poradě anketa zá-
stupců všech významných korporací za tím úče
lem, aby při odhalení pomniku Husova v r. 1915
před zástupci všeho vzdělaného světa národ nát
representoval svoji všestrannou kulturní vyspě-
Návrh tento, jakož i návrhy přednesené p
Boh. Lantnerem a V. Kukaněm, směřujíe
ku povznesení příjmů spolku i zájmu v širokých
vrstvách, odkázány výboru k úvaze a doslovem
předsedy tato předposlední valná hromada skon-
lost.
doktor
Pippich
Husův
Lantner
V Kukaň
28
article
Karel Ninger
Karel Ninger
V Písku v noci ze dne 28. února na 1. bře
zen vydechl svou šlechetnou duši Karel Nin-
ger, bývalý vysoce zasloužilý gymn. profesor
Narodil se 12. ledna r. 1827 v Chotěboři a pro-
pracoval se ke svému postavení ze skrovných
počátků prací a pilností. Vychodiv střední
vysoké školy, dokončil státní zkoušku z geo-
grafie a dějepisu. Než se dostal na místo, pra-
coval v redakci u Havlíčka, kdež také pozna
potomního P. Vadku. Za několik dní po
zkoušce přišel k němu úřadník od policie
řekl, že se jedná o jeho ustanovení a proto ž
se má vyptati, co kdy dělal. Ač Ninger věděl
že Havlíček je v nemilosti u vlády, přece zjev-
ně vyznal, že byl v jeho redakci. V měsící úno-
ru ustanoven suplentem na píseckém gymna-
siu. To se stalo v takovou chvíli, kdy se mu
nedostávalo peněz ani na cestu. Přemýšleje
odkud vzíti a snad si vypůjčiti, setkal se v ši-
roké ulici s drem. Al. Krásou, dříve spolučle-
nem v redakci „Národních Novin“. Když se
mu svěřil, potěšil ho Krása, že se sám bude
o to starati a objednal ho, aby se nazejtří ob-
jevil na témž místě. Přišel v pravý čas. Krása
se na něho usmíval již zdaleka a když se sešli
odevzdal mu 50 zl., které mu zapůjčili dr
Rieger a dr. Hamerník. Vyjel dne 26. únoraz
hostince „U zlaté husy“ a přibyl do Písku.
Ninger
Karel Nina
Havlíček
P Vadka
Krása
Rieger
doktor
Hamerník
Písek
Chotěboř
národní novina
29
article
Tu jej přivítal dr. Pažant, také suplent, nabídi
mu u sebe byt a přestěhovav ho tam, opatřil
mu nábytek. Vyučovati počal 1. března (1852)
Ze začátku trávil večery doma, aby poznal
potřeb školy a mládeže a bedlivě se připravo-
val na každou hodinu. Učil česky, ale od te
doby, když sem přijel dr. J. Kleemann, sekční
rada z ministerstva vyučování, bráněno mu
tom, takže ještě, než došly ministerské roz-
kazy o německém vyučování, bylo písecké
gymnasium poněmčeno. To vše mu způsobil
bolest a to tim více, když němečtí profesoř
měli za zle českým, že se svými žáky hovořil
česky. Stav se potom skutečným profesorem
učil sice po německu, ale věda dobře, jak m
bylo zle v Německém Brodě, když výkladu ne-
rozuměl, vyložil německý článek také po če-
sku, pak zase po německu lehkým slohem
dal pak opakovávati. Když přijel do Pisku kně-
Frant. Effenberger, školní rada, muž v každén
ohledu výtečný, přišel také k Ningrovi do ho-
diny, když vykládal o husitských válkách. By
velice spokojen se způsobem vyučování, al
skrze ředitele mu dal říci, že mu bylo při ton
horko.
Pažant
doktor
J Kleemann
František
Effenberger
německý Brod
Pisco
30
article
Přátelské svazky poutaly jej k Bažantov
a knězi Václ. Zikmundovi. Všichni tři byl
ušlechtilého ducha, výteční učitelé a nezištn
vlastenci. Nemálo na něho působil Zikmund
humanista a jazykozpytec. Také byl důvěrným
přítelem učeného jazykozpytce Petterse, jehož
přičiněním se vzdělával v jazycích. Vilém
Kienberger a Josef Pernolí chodívali k němu
do bytu a učili se u něho staroslovansky
polsky.
Když dr. Rieger začal vydávati Naučný
Slovník, byl Ninger jeho spolupracovníkem
ale to se některým v profesorském sboru ne-
líbilo; i jeden z nich, Čech, snižoval slovník
že je to pouhý překlad z němčiny, Ninger zase
dokazoval, že tam o slovanských věcech bude
lépe jednáno než bylo dosud v německých spi-
sech. Konečně byl žalován u místodržitelstvi
jako přemrštěný Čech. Dozvěděv se o tom
Zikmund, jenž byl od r. 1858 v Praze, došel k
Effenbergrovi, vyložil mu písecké poměry
obhájil Ningra tak, že Effenberger nic prot
němu nepodnikl.
Václ
Zikmund
Kienberger
Josef Pernolit
doktor
Rieger
Ninger
Čo
Effenberger
Bažantov
Čechy
Praha
31
article
Když zase mělo nastati vyučování českým
jazykem, pečoval o to Ninger, aby byly potřeb
né k tomu učebnice. Sepsal tři učebnice děje-
pisu pro nižší gymnasium, odchýliv se od dosa
vadních učebnic německých tím způsobem, že
dopřál také místa českým a slovanským dě
jinám; také psal slohem srozumitelným a správ-
ně českým. Něco později vydal Dějiny česko
literatury pro dívčí školu píseckou. Chysta
prý ještě učebnice pro vyšší gymnasium a jiné
jež pak po roce 1869 spálil. Kromě toho jsa u-
stavičně činným, přispíval do Poutníka o
Otavy dobrými a věcnými články a dopisoval
také do „Národních Listů“.
Když byly r. 1861 volby do sněmu, navrh
Krejčí, ředitel reálky tehdá a u venkovského
lidu velice oblíbený, voličům skupiny blaten-
ské a březnické, aby volili Ningra za poslance
jakožto uvědomělého Čecha, jenž pracoval
redakci Havlíčkových „Národních Novin“, po-
znal potřeby lidu, cestuje po kraji s jinými
Ninger
Poutník
Otava
Čecho
Havlíčkův
národní novina
32
article
Založil v Písku záložnu, aby pomáhala řeme-
slníkům. Když však Tomek propadl v okresu
chotěbořském, navržen jest od sboru národní
strany do volebního okresu blatenského atu
také dne 3. dubna volen. Ninger to těžce nesl
ale podřidil se ochotně národní kázni.
Deklaranta svalil Ninger, což ovšem vzbu-
dilo nelibost u krajského soudu a vlády. Na-
skytla se brzo záminka, aby za to byl ztrestán
Nebyl pronásledován pro politické přesvědče-
ní, ale řeklo se, že pro jinou věc. Jeden pán
který rád klepy sbíral, snad by ho byl mohl
zachrániti, ale neučinil tak, snad z bázlivosti
Ninger dán na odpočinek se skrovným vý-
služným. J. Jireček, stav se ministrem osvěty
chtěl jej rehabilitovati, ale dobrý jeho úmysl
rozbil se pro umíněnost Ningrovu, který žá-
dal, aby byl zase dosazen do Písku. Ninger
od té doby pracoval v obecním zastupitelstvu,
kamž jej vděční Písečané povolali, dokud jeho
síly stačily. Když se blížilo stáří, kazil se mu
zrak od dlouhého čtení při umělém světle, ale
jsa do nedávné doby svěží mysli, přece se rád
bavíval o vědeckých létech. Ještě před něko-
lika léty rád slýchal o všech objevech v děje-
pise, nemálo však ho zajímalo zvěděti o no-
vých pamětech, které se týkaly dějin Písku
Chodíval denně několik hodin s jinými pen-
sisty v parku, anebo se vyhříval na sluníčku
sedě na lavičce. Když se blížil 85. rok věku.
již nestačily síly jeho na procházky a zůstával
doma. Tu jej také navštívil vděčný jeho žák
Klostermann, z něhož měl nemalou radost.
Tomek
Ninger
J Jireček
Ningrův
Písečan
Klostermann
Písek
33
article
Již nějaký čas před tím pokoušela se oň mrt-
vice, ale vybral se z toho tak, že přežil zase
několik měsíců v pokoji. Ubývalo mu všal
sil a druhý záchvat jej sklátil. Modlil se do
poslední chvíle, ústa se mu zavřela a zemřel
tiše bez bolesti. V Písku bude vždy jeho šle-
chetných snah vzpomínáno a žácí jeho ještě
žíjící neméně vděčně budou vzpomínati toho-
že je nejen učil, nýbrž i naučil.
Písek
34
article
Dr. August Sedláček
doktor
Sedláček
35
article
Ze strany.
Ze strany.
Řečnický kurs dnes se nekoná. Příští před-
náška ve čtvrtek 6. března o 8. hod. več. v sekre-
tariatu. Promluví MUC. Otto Teyschl »O kleri-
kalismu«.
Teyschl
36
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nová politická strana moravská a „Mo-
ravské Listy“. Sděluje nám náš brněnský dopi-
sovatel: Před týdnem konala se na pozvání
dra. Stránského v Brně porada zástupců po-
litických stran, na níž mělo se zaujmouti sta-
novisko k nastávajícím volbám. Byly to strany
pokrokové. Agrární strana do porady nepřišla
V poradě postaven byl požadavek, aby i nová
strana politická na Moravě, svobodo-
myslná, byla k poradám pozvána, nebot
nelze tuto přecházeti. Nelíbilo se to některým
pánům, kteří nemohou se spřáteliti s tím, že
může býti někdo svobodomyslným a pokroko-
vým a nemusí pouze mlčeti ke všemu, co s
mu diktuje z prestolu neomylnosti v Rudolí-
ské ulici. Námitce, že strana nová není dosud
konstituována, byl nyní ulomen hrot, nebot
dr. Bulín jako zvolený předseda strany usta-
vení její všem politickým stranám moravským
oficielně oznámil. Nebudeme předbíhati uve-
řejnění programu nové strany, jež se stane
v orgánu její „Moravské Listy“, které vyjdou
dne 8. března 1913, avšak tolik jen ad infor-
mandum sdělujeme, že nová strana o sobě
praví: „Nezakládáme nových útva-
rů ani nebudujeme nových pro-
gramů: Vracíme se pouze k tomu
co bývalo za lepších dnů zákla-
dem našeho politického i národ-
nostního úsilína Moravě a co dal
u nás vznik staré stranělidové ja-
kosestřenárodnístrany svobodo-
myslné v Čechách.“ Oznámení o utvo-
ření se této strany již se v listu probírá a
Stránský
doktor
Bulín
Brno
Morava
Rudolit
ský ulice
Čechy
37
article
ovšem orgány lidovopokrokové strany přímo
zuří na Bulína i ostatní. Strana lidovopokro-
ková prý již objednala šibenice a mimo to
usnesla se na houfném vylučování těch roz-
kolníků, kteří ovšem na to nebudou čekati
a za členství se uctivě poděkují. Sdělujeme
dále ještě, že v sobotu 8. března 1913 vyjde
první číslo orgánu této nové strany „Morav-
ské Listy“ za vrchní redakce Otakara Sky-
paly. Již dnes je list v naší moravské veřejno-
sti s dychtivostí a sympatiemi vítán a nepo-
chybujeme ani dost málo, že i v ostatních ze-
mích, hlavně v Čechách, bude hojně čten jako
poctivý informátor o věcech moravských. List
vycházeti bude v Brně, tištěn bude takév
Brně, má dobře sestavenou redakci a řadu
velikou velmi dobrých spolupracovníků. Nežli
se rozřeší otázka tiskárny, bude list zatím tři-
kráte týdně vycházeti.
— Jmenování. Místodržitel přeložil c. k. okres-
ni zvěrolékaře Frant. Nešněru, Frant. Mar ka.
Ladislava Stožického, Eduarda Schwenka
a Frant. Krásu ad personam do IX. třídy hod-
— Jubileum českého dramatického umělce. Le-
tošního roku dovršil mistr Josef Šmaha, býv.
vrchní režisér Národního divadla v Praze, žijící ny-
ní v Táboře, padesátý rok své umělecké
činnosti. Vzpomínajíce významného okamžiku
v životě mistra Šmahy, připojujeme se stručnou
zprávou v řady jeho ctítelů, podotýkajíce, že mistr
Šmaha nastoupil svoji dráhu uměleckou dne 11.
ledna 1864 u společnosti F. J. Čížka. Po dvou le-
tech byl angažován k městskému divadlu v Plzni.
načež po sedmi letech vstoupil, za ředitelství dra.
Otakar
František
Nešněra
Stožický
Schwenka
Krása
Šmaha
Morava
Čechy
Brno
Mar
Praha
Tábor
Plzeň
národní divadlo
38
article
Čižka, k Národnímu divadlu v Praze. Byv po krát-
kém čase reangažován, působil od otevření Národ-
ního divadla až do roku 1905. Potom stal se ře-
ditelem bulharského Národního divadla v Sofiji.
kdež setrval čtyři léta, načež trvale usadil sev
Táboře. Odpočinku svého používá k další literárn
a umělecké činnosti, vystupuje občas jako host na
scénách divadelních v Čechách i na Moravě a při-
spívaje svými literárními příspěvky do různých li-
stů. Vzácné jubileum zasloužilého umělce oslaví di-
vadelní družina Jana Blažka, t. č. v Táboře, uspo-
řádajíc pod protektorátem městské rady v Táboř
dne 7. března v tamějším městském divadle slav-
nostní představení, k němuž zvolen od Lad. Strou-
pežnického obraz ze života na české vesnici: „Naši
furianti“, v němž pohostinsky v úloze Buška vy-
stoupí mistr Šmaha. — Táborské obecenstvo váží
si milého občana, jenž si zvolil historicky i pří-
rodně krásné město Tábor za trvalý pobyt svůj,
a jak zřejmo, vyzní oslava mistra Šmahy nejlepším
akordem. Přejeme mistru Šmahovi dlouhá ještě lé-
ta ve spokojenosti a zdravil
nostní.
Blažek
Bušek
Šmaha
Čechy
Morava
Tábor
národní divadlo v Praga
národní divadlo
severní Tábor