ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b4980fd0-8f46-11dd-9df5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 38 celkem · entity: person 188, place 52, work 2, org 15
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
3. března 1913. Číslo 61.
4 article
ných zemí prohlásili solidaritu s Belgičany pro generální stávku. Anglický delegát slíbil, že k anglickým horníkům a dělníkům v docích vy- dáno bude provolání. Delegáti německý a severo- francouzský přislíbili, že budou apelovati na soli- daritu svých soudruhů.
Belgičan
5 article Pronásledování mladého Slo-
Pronásledování mladého Slo- venska.
6 article
Pronásledování Slováků maďarskou vlá- dou vstupuje do nového stadia; dosud zámin- kou byl panslavismus, anebo podněcování k nenávisti proti Maďarům, nyní patrně stane se juridicky trestným činem československá vzá- jemnost. Ve čtvrtek 27. března, jak oznamuje „Slovenský Denník“, dostavil se podžupan tur- čanské stolice Beniczky v průvodě stoličního notáře, kapitána pohraniční stráže a jednoh detektiva k dru. Milošovi Vančovi, advo- kátovi v Turč. Sv. Martině a začal u něho na základě ministerského příkazu vyšetřovat prot „spolku“ slovenské mládeže „Prúdy“, který prý pracuje bez schválených stanov a ve smyslu československé jednoty. Zároveň pro- hledal celý byt, knihovnu, zabavil mu rozličné listiny, asi 3 kg, které týkaly se časopisu „Prády“ a literárně-nakladatelského družstv „Novina“, časopis vydávajícího. Vyšetřování bylo vykonáno velmi bedlivě. trvalo od půl jedenácté do půl šesté večer „Slovenský Denník“ dává slovenské společ- nosti výstrahu, že Lukáčovsko-Tíszovská vlá- da se chystá k novému pronásledování Slo- váků, jmenovitě pro československou propa- gandu, aby mohla kompromitovat Slováky. Osobní bezpečnosti není v Uhrách pro ne- maďarské národy právě tak, jako není pro ně politické svobody. Cabinet noir, otvírání sou- kromých psaní na poště, praktikuje se ve vší nestoudnosti. Pro nevinný článek o slovenské Matici byl skonfiskován kalendář Páričkův jeho autorka obžalována a kromě toho prove- dena u několika set domovní prohlídka, zda s nekoupili kalendář ještě před konfiskací. Bývá pravidlem, že se konfiskuje jen ta část nákla- du, která ještě je na skladě u nakladatele, anebo u knihkupců, ale tentokráte rozběhli s četníci po všech možných městech a pátrali po zakázané knize i v soukromých knihovnách.
Slovák Maďar Vanča Martina Páričkův Uhry kg
7 article
Těžko dnes prorokovat, jak daleko půjde začínající pronásledování mladého Slovenska. Podle dosavadní působnosti této mladé sku- piny, jmenovitě podle jich časopisu „Prúdy“ který si za tři léta svého trvání získal vše- obecné uznání doma na Slovensku i u českých bratří — v posledním čísle „Prúdů“ toto uznání projevil básní, věnovanou mladému pokolení slovenskému, sám A. Sova — lze souditi, že zákonných důvodů ku pronásledování se ne- najde. „Spolek Prúdy“ ovšem neexistuje, jest pouze volné sdružení mladých literárních pra- covníků, kteří založili podílnické družstvo „Novina“ pro vydávání časopisů i knih, druž- stvo se řídí docela předpisy obchodního zá- konníka pro podobná zřízení, v politických otázkách není účastno. Snad to ani nebylo pů- vodním úmyslem mladé skupiny, ale stalo se samo sebou, že „Prúdy“ málo si všímaly pří- mého národního odboje proti Maďarům, ne- mluvily tolik o maďarském násilí než o slo- venské nečinnosti, takže ani pověstného para- grafu o podněcování nenávisti proti Maďarům nelze v daném případě použíti. A pěstovat kul- turní styky s Čechy není posud zákonem za- kázáno; jestli ne litera, snad „duch“ maďar- ských zákonů v daném případě překlene me- zeru. Maďarské úřady jsou všeho schopny, to nejednou dokázaly. Nepřejeme svým sloven- ským bratřím, aby se obavy z pronásledování uplatnily, ale jsme jisti, že tento malý „křest“ jen utvrdí mladé bojovníky v další práci pro národní probuzení slovenského lidu.
Prúda A Sova Maďar Slovensko Čechy Prúda
8 title
Politický přehled.
9 article Země české.
Země české. Galantní služby „pondělníku“ „Národní Politice“. Pondělník „Českého Slova“ popílil sia rozestřel nad „Národní Politikou“, se kterou jsme se včera vypořádali, svůj plášť, čímž staročeskou hlasatelku jenom ještě více kom- promitoval jakožto družku nejčervenějšího,či snad spíše nejzelenějšího radikalismu českého. I jako rytíř své konservativní princezny „Če- ské Slovo nemůže jinak, než ve vlastní hrdl lháti, a činí to hned svým tvrzením, že prý „Nár. Listy“ rozkřikly se na staročeský list. že nemá právo o „těch věcech soudit“ již prý se zřetelem „na nízkou úroven svého čtenářstva“. To je, jak řečeno, obvyklá jezovitsko-demagogická lež, v ústřed- ním orgánu obvyklá, a našim čtenářům ne- musíme zvlášť připomenouti, že v našem člán- ku byla řeč o „nesoudnosti kruhů“, pr něž „Národní Politika“ píše a kterou ve vlast- ním zájmu nebude umenšovati, ježto jest je- jím nevyčerpatelným kapitálem. Tady se cít i „České Slovo“ bodeným, neboť — a proto křičí — nesoudnost určitých kruhů jest vý- hradným polem i jeho politické spekulace, také jemu na tom záleží, aby nebylo umenšo- váno, proto ujišťuje včera, že má „jinak“ z vystoupení „N. P.“ radost“, neboť tu setkali se dva povolaní a povedení pracovníci na české vinici. Ovšem že „České Slovo“ jes ve volbě svých prostředků k rozšířování zvětšení nesoudnosti v širších vrstvách české veřejnosti ještě nesvědomitější, než „Národní
10 article
Politika“, která míní, že pro svou věc dosti učinila, když se postarala, aby její plavidlo dostalo se do pravděpodobných a předvída- ných proudů popularity. „České Slovo“ však veřejnost svou přímo a systematicky a musíme za to míti, že i vědomě ohlupuje, jako dokázalo svým sobotním negramotným člán- kem, plným nesprávností, jež nemohou být jiné než úmyslné. Není přece ani možno, aby český publicista, vyjma úplné ignoranty, mohl vypustiti z péra větu, že čeho se Němci ne- odvážili a co se jim nepovedlo ani v letech osmdesálých a devadesátých, s tím že rukují do boje dnes, pustivše se v zápas za stát- ní němčinu. Jedním mávnutím geniálního svého spáru žurnalistického smazalo „České Slovo“ z minulostí posledního čtvrtstoletí Wurmbrandův, Scharschmidtův návrh, svato- dušní program Němců a celé folianty steno- grafických protokolů sněmoven a celý les ně- meckých žurnálů s bezpočetnými články té- muž předmětu státní a později prostřed- kovací řeči německé věnovaných. „České Slovo“ samo ocenilo svůj článek, řkouc, že je k vrhnutí se na ně, ale neučinili jsme to. Avšak dnes, když legitimuje prý svazek s „Nár. Politikou“, která ujala se úkolu ka- liti českou vodu nejspodnějším bahnem, aby národně-sociální radikalism mohl v ní loviti své ryby, vracíme se k zásadnímu analfabetismu „Českého Slova“. Jeho sobotní článek jes buď nevědomostí, anebo prolhaností, můžes vybrat, obojí je stejně ctí, třetí ceny není Jak ostatně oceňuje „České Slovo“ samo úro- veň svého čtenářstva, vysvitá z toho, že od- važuje se mu předkládati takového výplodky Není-li to úmyslné pěstování nesoudnosti urči- tých kruhů, je to strhování jich na úroveň radikálního tisku a ta je ovšem nedozírně nízká!
Němec Wurmbrandův Scharschmidtův
11 article
Německé zprávy o rozpuštění sněmu. Sobotní a nedělní listy německé v Praze zaznamenávaly s velkou důležitostí zvěs „Egerl. Rundschau“, oficiálního orgánu něme- cko radikální strany v západních Čechách kteráž prý zvěděla z kruhů co nejlépe zpra- vených, že rozpuštění zemského sněmu jes věcí hotovou, že nynější sněm nebude už svolán, k rozpuštění že dojde v červnu a no- vým volbám koncem prosince (!). „Neue Fr. Presse“ a „Bohemia“ popírají tuto zprávu s místa rozhodujícího, a ujišťují, že kruhy, kte- réž by takové opatření mohly učiniti, hodlaj především vyčkati znovuzahájení porad o zá- konné úpravě užívání jazyků u zeměpanských úřadů; porady tyto mají prý býti zahájeny koncem tohoto měsíce. Před tím ještě prý do- jde ku poradám vlády s důvěrníky o vládním prohlášení v otázkách jazykového zákona Pro případ, že by porady tyto minuly se uspo- kojivým výsledkem, pomýšlí prý se ovšem na rozpuštění sněmu. Nijak nemůže prý býti již nyní uvažováno o lhůtě nových voleb. Nebot rozpuštění sněmu mělo by v zápětí finanční krise země následky, jež by posunuly v po- předí úvah jiné otázky, než nové volby. Z Vídně pak sděluje se, že kníže Thun odebral se do Vídně k delším konferencím s předsedou ministerstva a ministrem vnitra bar. Heinoldem. Průběhem zasedání říšské rady má býti učiněn pokus k obnově přeru- šených jazykových konferencí, nepodaří-li se tento pokus, mají konference obnoveny být v Praze po velikonocích.
Rundschau Neue Thun Praha Čechy Francie . Presse Vídeň Bohemia
12 article
Z Volksratu.
13 article
V poslední schůzi Volksratu pro Čechy byla mimo jiné předměty projednávána otáz- ka obsazení místa zemského statistika, jímž Němci mermomocí chtějí míti velmistra ně- mecké arcistatistiky prof. Rauchberga. Zále- žitostí touto má býti v zemském výboru hnuto péčí německých přísedících. Do té doby ne- budou německé korporace zasílati zemskému statistickému úřadu své výkazy. Jednáno také o situaci lesního velkostatku Fichtenbachuu Domažlic, o němž konala se zvláštní porada v Praze a usneseno, dáti souhlas k návrhům v této poradě učiněným. Otázka Fichten- bachu, rozsáhlého lesního statku na nejzápad- nějším pomezí českém, který v dávných do- bách tvořil část lesního majetku obce do- mažlické, jest svrchovaně důležitá a její pří- znivé vyřízení ohroženo zakročením Volksratu velmi podstatně. Též jednáno o ztrátách, způ- sobených německé državě jednáním německé- ho velkostatkářstva a usneseno vše nasaditi. aby konečně došlo k dohovoru zástupců ně- meckého velkostatkářstva se zástupci Volks- ratu. Posl. Zulegerovi vysloveny díky za to že zabránil prodeji jisté usedlosti žateckého okresu Čechu, žateckou rolnickou záložnou
profesor Rauchberg Posl Zuleger Čech Čechy Praha Fichtenbachuum Domažlice
14 article Manifestační schůze asistentů čes. vysokých škol pražských
Manifestační schůze asistentů čes. vysokých škol pražských konala se včera dopoledne v posluchárně nového chemického ústavu čes. vys. školy technické za hojné účasti členů Spolku asistentů českých vyso- kých škol v Praze i hostů, zejména z kruhů prole- sorských. Schůze byla významným projevem pro požadavky asistentů vysokoškolských, jejichž zá- jmy jsou tak úzce spiaty zejména v novější době s pohrokem a rozvojem vědy, že možno skoro říci- otázka asistentská u nás a její zdárné rozřešeníje předpokladem řádného rozvoje vědeckého a věde- cké výchovy na našich vysokých školách. Proto náleží snahám asistentů vysokoškolských plná po- zornost a podpora celé české veřejnosti a to tím spíše, čím méně pochopení má pro stav asistentů vysokoškolských vláda sama. Do schůze se dostavili: J. M. rektor čes. univ prof. dr. Frant. Vejdovský. J. M. prorektor čes techniky dv. r. Stoklasa, Spect. děkan filosofické fakulty prof. dr. Rob. Novák. Spect. děkan fakulty lékařské dv. r. Hlava, prof. Bertl. Scherer. Ru- beška, dv. r. Janovský, prof. Schneider. Weigner Klir. Velisek. Záhorský. Novák, Hanuš. Vyhlídal Felber. Šimek. posl. prof. dr. Velich, posl. Buřival prof. B. Němec za akční výbor nár. str.svob., doc. Záviška, doc. Veselý atd.
profesor doktor František Vejdovský Stoklasa Spect Rob Novák Bertl Scherer Schneider Weigner Klir Hanuš Felber Šimek Velich Němec docent Záviška Veselá Praha fakulta lékařský dv výbor národní
15 article
Asistenti montan. školy v Příbrami zastoupen byli inž. Kadlburgem, asistenti něm. technikyv Praze inž. Heuerem, asistenti české techniky Brně konstruktérem Bucháčkem. Spolek asistentá pražské něm, university zaslal pozdravný telegram Omluvili se: dv. r. Král. dv. r. Strouhal, posl Formánek, Masaryk, prof. Drtina, Mareš, Haško- vec. Heveroch. Wald. Vysoký. Švambera. Jelínek posl. Franta, prof. Novotný. Kašpárek, Zvoníček Hasa, Jedlička, Procházka, Felix, Plzák. Mühl- bauer, Kopecký, Kučera, Srdinko. Posl. dr. To- bolka omluvil se nepřítomností v Praze. Z do- pisu jeho uvádíme: „Dovolte mně však, abych neomezil se jen n tento projev a abych dotkl se těch otázek, jejich podporu v kruzích poslaneckých si přejete. Přiklá- dám Vám své návrhy z 6. prosince 1911, abyste viděli, že péče poslaneckých kruhů shoduje se kardinálními požadavky Vašimi. Jestliže mimo při- kázání těchto návrhů příslušným výborům nestalo se dosud nic jiného, je příčina toho jednak v po- měrech v parlamentu, jednak u vlády samotné
Ing Heuer Bucháček Král Strouhal Formánek Masaryk profesor Drtina Mareš Haško Heveroch Švambera Jelínek Franta Novotná Kašpárek Zvoníček Hasa Jedlička Procházka Felix Plzák Kopecká Kučera Srdinko Posl doktor Příbram technikyv Praha Brno Mühl Praha
16 article
Pravím v poměrech v parlamentu, neboť nemohu nežli Vás upozorniti na to, že parlament všeobec- ného hlasovacího práva má předem smysl pro po- žadavky těch tříd a stavů, které početně jsou vel- ké a Vy bohužel do řad těchto stavů nenáležíte Pravím to ne proto, že bych se chtěl vyhýbat tomu, abych úsilně, i za těchto nepříznivých po- měrů v parlamentě, pracoval, by o vašich poža- davcích příslušné výbory jednaly, nýbrž proto, a- bych Vás upozornil na obtíže, které v parlamentu vězí. Splnění požadavků Vašich cestou zákona na- ráží i na odpor vlády, která vzhledem k tomu, že asistentí a konstruktéři náležejí do kategorie úřad- nictva smluvního, odmitá řešití úpravu jich hmot- ných a sociálních poměrů cestou zákonodárnou vyhražuje si opatření učiniti cestou nařizovací. To- to stanovisko s vládou sdílí i panská sněmovna
17 article
Parlament tudiž nemůže dnes voliti cestu jinou. nežli vybídnouti vládu v tom směru, jak učinil jsem ve svých návrzích. Na vládu bude parlamentu do- léhati, aby co nejdříve cestou nařizovací Vaše po- měry upravila. Schvaluji úplně, že na své požadavky chcete upozorniti na schůzi manifestační, poněvadž dne opravdu za poměrů, kdy všecky stavy o hlučné proklamování svých požadavků se starají, bylo b netaktické skromně a trpělivě čekat na lepší bu- doucnost. Schůzi zahájil stručným proslovem předsed Spolku asistentů českých vysokých škol v Praze dr. Otakar Faustka, uvítav všechny přítomné delegáti z Brna, Příbramě (inž. Kadlburg německy a z pražské německé techniky (inž. Hener česky) pozdravili schůzi. Následoval pak referát inž.
Vaš doktor Faustka Ing Brno Příbram spolek asistent český vysoký škola v Praga
18 article
Zeleného o vývoji asistentury a nynějším po- stavení asistentů. Stav asistentský na vysokých školách v Rakousku zaveden byl r. 1811. Jakási úprava platů asistentských provedena byla teprv r. 1872, kdy všichni asistenti postaveni na rovei asistentům vídeňským. Zákonem ze dne 31. prosin- ce 1896 přiznán asistentům vysokých škol titul charakter státních úřadníků. Hmotné postavení upravováno bylo ministerstvem vyučování několi- krát a to r. 1900, 1907 a konečně 1910 a zhoršene r. 1904 odnětím železničních legitimací. Asistenti poznali, že jen sdružováním docilí úspěchu a prot zakládali volná sdružení asistentská, později spol- ky asistentské. Prvním společným krokem všec asistentů bylo podání memoranda ministerstvu vy- učování r. 1907. Za účelem styků a porad pořá- dány jsou delegační sjezdy asistentské ve Vídni Na prvním sjezdu 25. června 1908 pohroženo byl deputaci asistentů a zvlášť delegátům českým sekčním chefem Celbem, že dá všechny členy po- zavírat proto, že se odvážili přijít s požadavky a asistenti čeští dokonce uspořádat sbírku na akc s tím spojenou. Proto založeny byly spolky asistent- ské na podkladu zákona a první krok učinili jsme my Češi a dne 1. března 1909 uvedli v činnost uspolek asistentů českých vysokých škol v Praze“.
Čech Rakousko Vídeň český vysoký škola v Praga
19 article
Již na počátku dával spolek popud ke všem akcím asistentským, z něho vycházely podněty všech po- dání, žádostí, urgencí a memorand, jichž šíření ostatní spolky asistentské v Rakousku opakovaly. Zahájena byla akce na zlepšení postavení hned prvé schůzi spolku a na podzim r. 1909 podána petice ministerstvu a profesorským sborům za od- stranění křiklavých poměrů asistentů kliniky psy- chiatrické a školy babické. Na valné hromadě dne 19. února 1910 jmenován byl prvním čestným čle- nem spolku velezasloužilý kolega, prof. dr. K Weigner. Také profesorské sbory vys. škol podporovaly asistenty v jejich požadavcích o zlepšení posta- vení a podaly několikráte příslušné návrhy mini- sterstvu vyučování a to prof. sbor české techniky a university v Praze, Lvově a v Brně, poslední žádal za zařazení asistentů do III., konstruktérů do V. a adjunktů do VI. hodnostní třídy. R. 1909 obracejí se všichni asistenti vys. škol v Rakousku na poslaneckou sněmovnu memorandem a žádají tento zákonodárný sbor o přispění a podporu.
profesor doktor Weigner Rakousko Praha Lvov Brno
20 article
Rok na to podává Spolek asistentů čes. vys. škol ministerstvu železnic žádost o navrácení legitimací železničních. Asistenti české fakulty lékařské žá- dají za zlepšení platů a podávají hromadnou vý- pověď dne 1. července r. 1910. Však pro nesjed- nocenost všech asist. a odpověď vlády zůstalo při starém. Dne 23. června pořádán asist. sjezd dele- gační ve Vídni a podána žádost za odstranění ne- placených asistentů a aby profesoři mimořádní nebyli současně asistenty. Na podzim r. 1911 chápe se spolek náš opět vedoucí role a zahajuje akci za udělení drahotního přídavku a příbytečného všem asistentům. Pořádán byl sjezd delegátů asi- stentů ve Vídni a deputace všech delegátů uve- dena byla rektorem p. dvor. radou prof. Stokla- sou do ministerstva vyučování, financí a železnic. Později obrací se spolek ve srozumění s ostatními aistenty rakouskými na všechny říšské poslance a poslanec dr. Tobolka podal příslušný návrhv poslanecké sněmovně. Při projednávání zákonao inženýrských komorách dovolává se spolek náš interpelací poslance dvor. rady Hráského změny § 15. zmíněného zákona ve prospěch asistentů vys. škol technických. Na delegačním sjezdu 17. května 1911 utvořen ústřední svaz asistentů ve Vídni a deputace zakročila u výboru pro pragma- tiku státních úřadníků v poslanecké sněmovně Na druhé rektorské konferenci předložil spolel asistentů čes. vys. škol veškera svá memoranda a požadavky. R. 1912 provedena byla změna sta- nov spolkových a utvořeny 3 sekce, technická medicinská a filosofická. Po intervenci poslance Buřívala a na pohrůžku žalobou vyplacen asisten- tům teprve letos drahotní přídavek. Poslední akce. již spolek asist. čes. vys. škol podniká, jest do- moci se právní cestou toho, co asistentům dle (Dokončení. ) litery zákona náleží.
profesor Stokl doktor Tobolka Hráský Buříval Vídeň český fakulta lékařský žá poslanecký sněmovna
21 article Valná hromada
Valná hromada v Praze.
Praha
22 title
Spolku pro postavení Husova pomníku
Husův
23 article
Ve staré zasedací síni radnice staroměstské konala včerejšího dne svoji XXIV. valnou hro- madu korporace, jejíž činnost v lidu našem sledo- vána jest se zájmem nejživějším. Spolek pro po- stavení důstojného pomníku Mistru Janu Husovi vytknuv si pře 23lety velký a krásný úkol, kráč. pevným, neochvějným krokem k jeho uskutečnění jež stane se již v nedlouhých dvou letech. Jes přirozeno, že zájem všech činitelů na velkém díle zúčastněných stoupá tím více, čím kratší doba dělí nás od chvile, kdy na pomátném náměstí staroměstském spadne rouška s mistrovského díla posvěceného památce největšího Čecha — Mistra Jana Husa. Včerejší valnou hromadu za četné účasti za- hájil předseda JUDr. Jan Podlipný, jenž uvítav přítomné poukázal k tomu, že rychlým krokem blíží se chvíle, kdy spolek před celým národen bude moci prokázati výsledky své činnosti. S po- vděkem konstatuje, že řady členstva v posledních letech potěšitelně stoupají, zejména horlivou čin- ností pokladníka p. Tom. Ryšánka, jemuž vzdáv díky. Vzpomíná i zvýšeného zájmu o pomník mstitele kruté smrti Husovy nejslavnějšího voje- vůdce Jana Žižky a prohlašuje, že spolek pro postavení pomníku Husova, jakmile skončí díto své, horlivě podporovati bude akci Žižkova po- mníku. Potom věnoval předseda vřelou posmrtnou vzpominku členům v minulém roce zesnulým. Jsou to zejména dlouholetý předseda profesor Fr Tilšer, prvý jednatel redaktor Josef Aný ž. dn- V. Reichert, red. Pavel Nebeský, Jul.
Hus Čecho JUDr Podlipná Tom Ryšánek Husův Žižek Tilšer Josef Aný V Reichert Pavel Nebeský Jula Žižkov
24 article
Švagrovský a J. Vindiš, památka jejich uctěna povstáním. — Potom přečetl p. Mater ka zápis o minulé valné hromadě, jenž schválen Rovněž jednomyslně schválena zpráva jednatelská a pokladní a po návrhu revisorů, předneseném tajemníkem p. Boh. Kavkou, uděleno výboru ab- solutorium. Zpráva jednatelská byla v listě našem uve- řejněna. Opakujeme z ní důtklivé upozornění, ž výbor v dnešní valné bromadě opětně při- pomíná všem, komu na uskutečně n pomniku Husova záleží, že bude třeb všestranné podpory linanění cel české veřejnosti a očekává také, že volání jeho nebude marným. Vždyť nejedná se o nějaké velké anebo trvalé zatížení české obětavosti, pouze tři léta vyžadu- jeme si pravidelných příspěvků a darů od ctitelův Husových, a dozajista všichni ti, kteří tuto pod- poru poskytnou, budou naplnění pocitem vyko- nání dobrého činu, až v r. 1915 spatří pomník Husův na Staroměstském náměstí v plné kráse velebě, a budou posíleni vědomím, že tento pomník státi tu bude na všecky budoucí časy ke slávě jednoho z největších Čechů a ke cti celého vděč- ného národa! Ze zprávy pokladní, přednesené p. řed. Tom Ryšánkem, vychází, že stav jmění koncem roku 1912 (po vyplacení 75.000 K na práce sochařské stavitelské a umělecké) činí. 152,356 K 9 hal Mimo to u obce pražské jest fond, převyšujíe
J Vindiš Mater Kavka Husův Čecho Ryšánek staroměstský náměstí abasolutorium
25 article
57.000 K. Stav členstva jeví se následovně: 1 členů zakládajících (nově získaných]. 96 přispíva jících a 425 činných. Na odkazech dostalo se minulém roce spolku K 1855 07. Po schválení výročních zpráv provedeny volby jimiž jednomyslně k řízení spolku povoláni: Před- seda: JUDr. Jan Podlipný, zemský poslanec. Čle- nové výboru pp.: JUDr. K. Baxa, zemský a řiš- ský poslanec. Václav Březnovský, obecní starší Alois Hubáček, mistr tesařský. Václav Karbus ředitel nemoc. pokladny. Ant. Materka, kontrolor měst. úřadu. JUDr. Karel Pík, advokát. JUD Karel Pippich, zemský poslanec. JUDr. Rudol Pulkrábek, bankovní úřadník. Josef Procházka, soukromník. Josef Rašín, ředitel škol. E. Rech- ziegel, architekt. Tomáš Ryšánek, em. ředitel. Jan Seilert, stavitel. Alois Simonides, ředitel nemoc pokladny. Frant. Sokol, soukromník. Čeněk Stří- brný, stavitel. Václav Štěpánek ml., obchodník Leopold Weigner, inspektor technologického mu- sea a poslánec. Dr. Čeněk Zibrt, profesor. Adoli Žižka, rytíř z Trocnova. Náhradnici pp.: Karel Duchek, bankovní úřadník. Jan Bušek, ředitel hu- dební školy. Václav Černý, úřadník elektr. podniků Josef Hlaváček, malíř. Bohuslav Lantner, houslař J. B. Zyka, tajemník. Účetní dozorci pp.: Bohusla Kavka, tajemník. Rudolf Kaftan, bankovní úřad ník. Předseda smírčího soudu: Alois Jirásek, spi- sovatel.
JUDr Podlipná K Baxa Březnovská Hubáček Karbus Materka Karel píka Pippich Rudol Pulkrábek Procházka Rašín E Rech Ryšánek Seilert Simonides František Sokol Čeněk Střit Štěpánek Weigner doktor Zibrt Adoli Žižek Duchek Bušek Černá Hlaváček Lantner Zyka Kavka Kaftan Jirásek Trocnov
26 article
Při volných návrzích ujal se slova p. posl dr. Pippich, jenž vyslovil přání, aby výbor uvážil zda neměla by se pozvati k poradě anketa zá- stupců všech významných korporací za tím úče lem, aby při odhalení pomniku Husova v r. 1915 před zástupci všeho vzdělaného světa národ nát representoval svoji všestrannou kulturní vyspě- Návrh tento, jakož i návrhy přednesené p Boh. Lantnerem a V. Kukaněm, směřujíe ku povznesení příjmů spolku i zájmu v širokých vrstvách, odkázány výboru k úvaze a doslovem předsedy tato předposlední valná hromada skon- lost.
doktor Pippich Husův Lantner V Kukaň
28 article Karel Ninger
Karel Ninger V Písku v noci ze dne 28. února na 1. bře zen vydechl svou šlechetnou duši Karel Nin- ger, bývalý vysoce zasloužilý gymn. profesor Narodil se 12. ledna r. 1827 v Chotěboři a pro- pracoval se ke svému postavení ze skrovných počátků prací a pilností. Vychodiv střední vysoké školy, dokončil státní zkoušku z geo- grafie a dějepisu. Než se dostal na místo, pra- coval v redakci u Havlíčka, kdež také pozna potomního P. Vadku. Za několik dní po zkoušce přišel k němu úřadník od policie řekl, že se jedná o jeho ustanovení a proto ž se má vyptati, co kdy dělal. Ač Ninger věděl že Havlíček je v nemilosti u vlády, přece zjev- ně vyznal, že byl v jeho redakci. V měsící úno- ru ustanoven suplentem na píseckém gymna- siu. To se stalo v takovou chvíli, kdy se mu nedostávalo peněz ani na cestu. Přemýšleje odkud vzíti a snad si vypůjčiti, setkal se v ši- roké ulici s drem. Al. Krásou, dříve spolučle- nem v redakci „Národních Novin“. Když se mu svěřil, potěšil ho Krása, že se sám bude o to starati a objednal ho, aby se nazejtří ob- jevil na témž místě. Přišel v pravý čas. Krása se na něho usmíval již zdaleka a když se sešli odevzdal mu 50 zl., které mu zapůjčili dr Rieger a dr. Hamerník. Vyjel dne 26. únoraz hostince „U zlaté husy“ a přibyl do Písku.
Ninger Karel Nina Havlíček P Vadka Krása Rieger doktor Hamerník Písek Chotěboř národní novina
29 article
Tu jej přivítal dr. Pažant, také suplent, nabídi mu u sebe byt a přestěhovav ho tam, opatřil mu nábytek. Vyučovati počal 1. března (1852) Ze začátku trávil večery doma, aby poznal potřeb školy a mládeže a bedlivě se připravo- val na každou hodinu. Učil česky, ale od te doby, když sem přijel dr. J. Kleemann, sekční rada z ministerstva vyučování, bráněno mu tom, takže ještě, než došly ministerské roz- kazy o německém vyučování, bylo písecké gymnasium poněmčeno. To vše mu způsobil bolest a to tim více, když němečtí profesoř měli za zle českým, že se svými žáky hovořil česky. Stav se potom skutečným profesorem učil sice po německu, ale věda dobře, jak m bylo zle v Německém Brodě, když výkladu ne- rozuměl, vyložil německý článek také po če- sku, pak zase po německu lehkým slohem dal pak opakovávati. Když přijel do Pisku kně- Frant. Effenberger, školní rada, muž v každén ohledu výtečný, přišel také k Ningrovi do ho- diny, když vykládal o husitských válkách. By velice spokojen se způsobem vyučování, al skrze ředitele mu dal říci, že mu bylo při ton horko.
Pažant doktor J Kleemann František Effenberger německý Brod Pisco
30 article
Přátelské svazky poutaly jej k Bažantov a knězi Václ. Zikmundovi. Všichni tři byl ušlechtilého ducha, výteční učitelé a nezištn vlastenci. Nemálo na něho působil Zikmund humanista a jazykozpytec. Také byl důvěrným přítelem učeného jazykozpytce Petterse, jehož přičiněním se vzdělával v jazycích. Vilém Kienberger a Josef Pernolí chodívali k němu do bytu a učili se u něho staroslovansky polsky. Když dr. Rieger začal vydávati Naučný Slovník, byl Ninger jeho spolupracovníkem ale to se některým v profesorském sboru ne- líbilo; i jeden z nich, Čech, snižoval slovník že je to pouhý překlad z němčiny, Ninger zase dokazoval, že tam o slovanských věcech bude lépe jednáno než bylo dosud v německých spi- sech. Konečně byl žalován u místodržitelstvi jako přemrštěný Čech. Dozvěděv se o tom Zikmund, jenž byl od r. 1858 v Praze, došel k Effenbergrovi, vyložil mu písecké poměry obhájil Ningra tak, že Effenberger nic prot němu nepodnikl.
Václ Zikmund Kienberger Josef Pernolit doktor Rieger Ninger Čo Effenberger Bažantov Čechy Praha
31 article
Když zase mělo nastati vyučování českým jazykem, pečoval o to Ninger, aby byly potřeb né k tomu učebnice. Sepsal tři učebnice děje- pisu pro nižší gymnasium, odchýliv se od dosa vadních učebnic německých tím způsobem, že dopřál také místa českým a slovanským dě jinám; také psal slohem srozumitelným a správ- ně českým. Něco později vydal Dějiny česko literatury pro dívčí školu píseckou. Chysta prý ještě učebnice pro vyšší gymnasium a jiné jež pak po roce 1869 spálil. Kromě toho jsa u- stavičně činným, přispíval do Poutníka o Otavy dobrými a věcnými články a dopisoval také do „Národních Listů“. Když byly r. 1861 volby do sněmu, navrh Krejčí, ředitel reálky tehdá a u venkovského lidu velice oblíbený, voličům skupiny blaten- ské a březnické, aby volili Ningra za poslance jakožto uvědomělého Čecha, jenž pracoval redakci Havlíčkových „Národních Novin“, po- znal potřeby lidu, cestuje po kraji s jinými
Ninger Poutník Otava Čecho Havlíčkův národní novina
32 article
Založil v Písku záložnu, aby pomáhala řeme- slníkům. Když však Tomek propadl v okresu chotěbořském, navržen jest od sboru národní strany do volebního okresu blatenského atu také dne 3. dubna volen. Ninger to těžce nesl ale podřidil se ochotně národní kázni. Deklaranta svalil Ninger, což ovšem vzbu- dilo nelibost u krajského soudu a vlády. Na- skytla se brzo záminka, aby za to byl ztrestán Nebyl pronásledován pro politické přesvědče- ní, ale řeklo se, že pro jinou věc. Jeden pán který rád klepy sbíral, snad by ho byl mohl zachrániti, ale neučinil tak, snad z bázlivosti Ninger dán na odpočinek se skrovným vý- služným. J. Jireček, stav se ministrem osvěty chtěl jej rehabilitovati, ale dobrý jeho úmysl rozbil se pro umíněnost Ningrovu, který žá- dal, aby byl zase dosazen do Písku. Ninger od té doby pracoval v obecním zastupitelstvu, kamž jej vděční Písečané povolali, dokud jeho síly stačily. Když se blížilo stáří, kazil se mu zrak od dlouhého čtení při umělém světle, ale jsa do nedávné doby svěží mysli, přece se rád bavíval o vědeckých létech. Ještě před něko- lika léty rád slýchal o všech objevech v děje- pise, nemálo však ho zajímalo zvěděti o no- vých pamětech, které se týkaly dějin Písku Chodíval denně několik hodin s jinými pen- sisty v parku, anebo se vyhříval na sluníčku sedě na lavičce. Když se blížil 85. rok věku. již nestačily síly jeho na procházky a zůstával doma. Tu jej také navštívil vděčný jeho žák Klostermann, z něhož měl nemalou radost.
Tomek Ninger J Jireček Ningrův Písečan Klostermann Písek
33 article
Již nějaký čas před tím pokoušela se oň mrt- vice, ale vybral se z toho tak, že přežil zase několik měsíců v pokoji. Ubývalo mu všal sil a druhý záchvat jej sklátil. Modlil se do poslední chvíle, ústa se mu zavřela a zemřel tiše bez bolesti. V Písku bude vždy jeho šle- chetných snah vzpomínáno a žácí jeho ještě žíjící neméně vděčně budou vzpomínati toho- že je nejen učil, nýbrž i naučil.
Písek
34 article
Dr. August Sedláček
doktor Sedláček
35 article Ze strany.
Ze strany. Řečnický kurs dnes se nekoná. Příští před- náška ve čtvrtek 6. března o 8. hod. več. v sekre- tariatu. Promluví MUC. Otto Teyschl »O kleri- kalismu«.
Teyschl
36 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Nová politická strana moravská a „Mo- ravské Listy“. Sděluje nám náš brněnský dopi- sovatel: Před týdnem konala se na pozvání dra. Stránského v Brně porada zástupců po- litických stran, na níž mělo se zaujmouti sta- novisko k nastávajícím volbám. Byly to strany pokrokové. Agrární strana do porady nepřišla V poradě postaven byl požadavek, aby i nová strana politická na Moravě, svobodo- myslná, byla k poradám pozvána, nebot nelze tuto přecházeti. Nelíbilo se to některým pánům, kteří nemohou se spřáteliti s tím, že může býti někdo svobodomyslným a pokroko- vým a nemusí pouze mlčeti ke všemu, co s mu diktuje z prestolu neomylnosti v Rudolí- ské ulici. Námitce, že strana nová není dosud konstituována, byl nyní ulomen hrot, nebot dr. Bulín jako zvolený předseda strany usta- vení její všem politickým stranám moravským oficielně oznámil. Nebudeme předbíhati uve- řejnění programu nové strany, jež se stane v orgánu její „Moravské Listy“, které vyjdou dne 8. března 1913, avšak tolik jen ad infor- mandum sdělujeme, že nová strana o sobě praví: „Nezakládáme nových útva- rů ani nebudujeme nových pro- gramů: Vracíme se pouze k tomu co bývalo za lepších dnů zákla- dem našeho politického i národ- nostního úsilína Moravě a co dal u nás vznik staré stranělidové ja- kosestřenárodnístrany svobodo- myslné v Čechách.“ Oznámení o utvo- ření se této strany již se v listu probírá a
Stránský doktor Bulín Brno Morava Rudolit ský ulice Čechy
37 article
ovšem orgány lidovopokrokové strany přímo zuří na Bulína i ostatní. Strana lidovopokro- ková prý již objednala šibenice a mimo to usnesla se na houfném vylučování těch roz- kolníků, kteří ovšem na to nebudou čekati a za členství se uctivě poděkují. Sdělujeme dále ještě, že v sobotu 8. března 1913 vyjde první číslo orgánu této nové strany „Morav- ské Listy“ za vrchní redakce Otakara Sky- paly. Již dnes je list v naší moravské veřejno- sti s dychtivostí a sympatiemi vítán a nepo- chybujeme ani dost málo, že i v ostatních ze- mích, hlavně v Čechách, bude hojně čten jako poctivý informátor o věcech moravských. List vycházeti bude v Brně, tištěn bude takév Brně, má dobře sestavenou redakci a řadu velikou velmi dobrých spolupracovníků. Nežli se rozřeší otázka tiskárny, bude list zatím tři- kráte týdně vycházeti. — Jmenování. Místodržitel přeložil c. k. okres- ni zvěrolékaře Frant. Nešněru, Frant. Mar ka. Ladislava Stožického, Eduarda Schwenka a Frant. Krásu ad personam do IX. třídy hod- — Jubileum českého dramatického umělce. Le- tošního roku dovršil mistr Josef Šmaha, býv. vrchní režisér Národního divadla v Praze, žijící ny- ní v Táboře, padesátý rok své umělecké činnosti. Vzpomínajíce významného okamžiku v životě mistra Šmahy, připojujeme se stručnou zprávou v řady jeho ctítelů, podotýkajíce, že mistr Šmaha nastoupil svoji dráhu uměleckou dne 11. ledna 1864 u společnosti F. J. Čížka. Po dvou le- tech byl angažován k městskému divadlu v Plzni. načež po sedmi letech vstoupil, za ředitelství dra.
Otakar František Nešněra Stožický Schwenka Krása Šmaha Morava Čechy Brno Mar Praha Tábor Plzeň národní divadlo
38 article
Čižka, k Národnímu divadlu v Praze. Byv po krát- kém čase reangažován, působil od otevření Národ- ního divadla až do roku 1905. Potom stal se ře- ditelem bulharského Národního divadla v Sofiji. kdež setrval čtyři léta, načež trvale usadil sev Táboře. Odpočinku svého používá k další literárn a umělecké činnosti, vystupuje občas jako host na scénách divadelních v Čechách i na Moravě a při- spívaje svými literárními příspěvky do různých li- stů. Vzácné jubileum zasloužilého umělce oslaví di- vadelní družina Jana Blažka, t. č. v Táboře, uspo- řádajíc pod protektorátem městské rady v Táboř dne 7. března v tamějším městském divadle slav- nostní představení, k němuž zvolen od Lad. Strou- pežnického obraz ze života na české vesnici: „Naši furianti“, v němž pohostinsky v úloze Buška vy- stoupí mistr Šmaha. — Táborské obecenstvo váží si milého občana, jenž si zvolil historicky i pří- rodně krásné město Tábor za trvalý pobyt svůj, a jak zřejmo, vyzní oslava mistra Šmahy nejlepším akordem. Přejeme mistru Šmahovi dlouhá ještě lé- ta ve spokojenosti a zdravil nostní.
Blažek Bušek Šmaha Čechy Morava Tábor národní divadlo v Praga národní divadlo severní Tábor