1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v ponděli 3. března 1913.
Praha
4
article
Narannl avečerní listy
předpláci se
V Praze v administrncki
aa měsle.
2 K —
na čtvrt leta . . . . B K —h
s dvoji donáškoui
na měsic, . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K elsb
va filiálkácht
na měsie . . . . . 2 K 30
Poštoui
na měsla.
na čevre lota : . . . 9K an
a dvoji zásilkou
na měsic,
mni čtvrro ieta
Praha
5
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
Před novým jednáním o mír.
(Turecké návrhy velmocím. — Nová rozhodnutí
v Cařihradě. — Přijmou spojenci sprostředkování
Evropy. — Komise pro úpravu finančních otázek.)
Z Londýna, 1. března. (k. k.) „Reute-
rova kancelář“ se dovídá: V minulých
dnech učinili otomanští velevy-
slanci velmocem návrhy, jež prohlášeny
byly za nepříměřené. Možno věřiti, že
v posledních 24 hodinách došla z oficiosní-
ho pramene zpráva, že očekáva ná
odpověď Porty, — v důsledku
nových rozhodnutí v Caříhradě, — bude
zníti ve smyslu přijetí kolektivní noty
velmocí. — Přes to však nutno se
připraviti, že k úřadnímu, ve-
řejnému prohlášení nedojde
dříve, než za jeden nebo dva
dny. Neboť jest pravděnepodobno, že od-
pověď Porty bude úředně sdělena před
začátkem příštího týdne. — Jestliže —
jak se s jistotou očekává — bude odpověd
Porty přijatelnou, musí mocnosti —
do jichž rukou Turecko složí svoji záleži-
tost — vyzkoumati, zda spojenci jsou
ochotní, přijmouti prostředkován
Eropy či zda se změnily podmín-
ky — v důsledku opětného zahájení
nepřátelství — za nichž byli by o-
chotni uzavříti mír. Jak se „Reu-
terova kancelář dovídá, zkoumány a u-
praveny budou z války vyplývající
finanění otázky v Paříží technickou
komisí, složenou z Francouzů. Komise
má zasedati v paláci na nábřeži
d'Orsay. Ale budou-li jednou
stanoveny podminky míru, usta-
noví dojista všechny velmoci své
zástupce, kteří zúčastní se praci
komise. Komise rokovati bude takéo
části otomanského státního dlu-
hu, již převzali by spojenci, a o mnohých
jiných hospodářských otázkách, jako na
příklad o otázce železničních kon-
cesí a podobných záležitostech, které
jsou spojeny se změnou poměrů na Bal-
káně.
Francouz
Balkán
Cařihrad
Evropa
Londýn
Reut
Turecko
Paříž
Bala
d ' Orsay
6
article
Čm. Ze Sofije, 3. března. (Zvláštní te-
legram „Národních Listů“.) Prohlášení Tu-
recka, že svěřuje uzavření míru velmo-
cem, vyvolalo zde silný a ne špatný do-
jem. Vyslanci oznámí rozhodnutí Porty
zdejší vládě zítra a požádají o její mínění.
Ministerská rada se zabývala otázkou
pozdě do noci; nemajíc oficielního sdělení
neučinila však oficiálně žádného rozhod-
nutí. Ví se však — jak jsem vám telegra-
foval předevčírem, že spojenci přijmou
sprostředkování velmocí jen tehdy, bu-
dou-li miti záruky pro zdařilý běh nového
vyjednávání o mír, tedy principielní sou-
hlas Porty k teritoriálním ústupkům, jak
spojenci je žádají a k zaplacení válečné
náhrady.
Ze Solie, 2. března. (K. k.) Dle sdě-
lení ze zasvěcených kruhů navrhli prý vy-
slanci velmocí společnými rozklady bul-
harské vládě sprostředkování pro opětné
zahájení vyjednávání o mír. Očekává se
že vláda sformuluje minimální požadavky
spojenců. Zprávy, že Turecko jest ochot-
no k míru, vyvolaly ve zdejších politických
kruzích zřejmé zadostiučinění.
váděny další značné teritoriální změny v
Středozemním moři. S potěšitelnou rozhod-
ností zdůraznil markýz di San Giu-
liano souhlas, jejž sdílí v tomto bodě
spojenci Italie, souhlas, jenž tvoří jistý
podklad pro přesné stanovení zájmů
Rakousko-Uherska a Italie na
rovnováze v Jaderském moři bez
výhrad. Vůdčí myšlenka trojspolku, čelíc
k ochraně životních zájmů tří spojených moc
ností, nemající naprosto útočných úmyslů prot
jiným státům, prokázala v tomto případě pro-
spěšný účinek.
Na této svéráznosti spočívá jeho doceno
vání, jež v národech spojených stále vzrůstá
a vzrůst jeho podporován jest poznáním, že
spolek nevylučuje pěstování přátelských vzta
hů k jiným mocnostem.
San
Sofijá
Turecko
RakouskoUhersko
Italia
7
article
Albánský kongres.
8
article
Z Terstu, 2. března. (K. k.) Dnes dopo-
ledne konala se druhá schůze albánského kon
gresu. Nejprve byl přečtěn a schválen pro-
tokol včerejší schůze, načež předseda přečet
tento telegram. zahraničního ministra italské-
ho, markýza di San Giuliano, došlý jako odpo
věď na pozdravnou depeši, kterou mu kon
gres zaslal včera: „Děkuji Vám srdečně a pro-
sím, abyste svým krajanům za projevené m
pocity tlumočil moje nejupřímnější přání svo-
body a zdaru Albánii. Di San Giuliano.“
Na to přečteny byly ještě pozdravné te-
legramy z různých albánských kolonií v cizi-
ně, jimiž prohlašuje se solidarita s kongresem
a projevuje přání úplného zdaru jeho prací
Když promluvilo několik řečníků, proneslv
závěrku pravoslavný kněz z Bostonu, Fan
Noli, delší vlasteneckou řeč, v níž nejprve
zdůraznil sympatické přijetí, jehož se dostalo
albánskému boji za svobodu v civilisovaném
světě. Řečník vyzval všechny Albánce, aby
společně ze všech sil pracovali k velikému
cíli, jejž má celý albánský národ před očima.
„Když jsme před sta léty“ — pravil řečník —
„táhli do boje proti tureckému potlačovatelí
podporoval nás Řím, jakož i král uherský
Dnes však nacházíme podporovatele našich
zájmů v J. V. císaři a králi Františku Jose-
fovi, s jehož pomocí a současnou pomocí Italie
stane se z Albánie to, čím byla, než klesla
pod turecké jho, totiž svobodnou a nepdvislou
zemí.
San
Noli
Albánec
císař
Jose
Terst
Albánie
Boston
Řím
Sana Giuliana
Italia
9
article
Úmysl balkánských spojenců, že si Albá-
nii rozdělí, byl ničím, protože nepočítali se
stanoviskem Rakousko-Uherska a Italie. Pro-
to jsme oběma těmto mocnostem povinni
mnohými díky za mocnou podporu, kterou
nám poskytují pro uskutežnění našich spra-
vedlivých národních aspirací.“ — Řečník pro-
hlásil konečně, že také Skadar a Janina musí
býti přivtěleny k samostatné Albanií, je
těchto obou měst nutně potřebuje, má-li být
schopnou života. „Proto jest třeba, aby mimo
pomoc, jíž dostává se nám od Rakousko-
Uherska a Italie, také naše práce směřovala
ke splnění našich spravedlivých přání.
Další rokování bylo pak odročenon
odpoledne.
Z Terstu, 2. března. (K. k.) Hned po za
hájení odpolední schůze albánského kongresu
rozdávány byly pohlednice s obrazy zahra-
ničních ministrů hraběte Berchtolda a marký
ze di San Giuliano.
Na to byl přečten protestní list proti za
držení oddělení italského Červeného kříže
Černou Horou na cestě do Albánie. Když pře-
čten byl dopis sv. p. Chlumeckého delegátu
z Arbanasi u Zadru, prohlásil zástupce ta-
mější kolonie, učitel Giorgia, aby Albáncí
protože snahy všech mocností naznačují, že
Evropa si přeje míru — přenechali v důvěře
svůj osud dvěma vládám, jež projevují pro ně
největší zájem, to jest Rakousko-Uhersku
Italii. Kdybychom však byli zklamáni, dobu-
deme si svoje právo zbraní sami.
Na to ujal se slova delegát albánské ko-
lonie v Konstanci, Jan Michal Lehov
a pronesl delší, častým živým souhlasem pře-
rušovanou řeč, v niž vylíčil dějiny albánských
Berchtold
Zadr
Giorgio
Jan
Michal
Lehov
RakouskoUhersko
Skadar
Albánie
Terst
Arbanas
Evropa
Konstanc
Italia
Italia
Sana Giuliana
10
article
bojů o samostatnost. Mezi jiným dovozoval
Katolíci, mohamedání a pravoslavní shroma-
žďují se pod prapory albánskými a všichni
jsou ovládáni jedinou snahou, totiž snahou
po neodvislosti země.
Řečník poukazuje na dlouhá léta albán-
ské poroby, v nichž albánský národ musil jen
doufati a odsuzuje postup Turecka, jež sna-
žilo se zadržeti každý pokrok albánského ná-
roda. Když následkem vnitřních zmatků v Tu-
recku zvlášť sesílily snahy po svobodě, aby
konečně po posledních převratech vyrazil-
živelní silou, tu pozvedla Albánie svého hlasu
způsobem, jenž musil býti slyšán. Albánie má
schopnost života, má všechny žádoucí před-
poklady, aby se stala volným a neodvislým
státem. Řečník vyslovuje konečně Rakousko
Uhersku, Italii a také německé říši dík za zá-
jem, s jakým se tyto státy zasadily o Albáni
a končí provoláním slávy trojspolku, což pří
jato bylo s nadšením.
Turecko
Albánie
Rakousko Uhersko
11
article
Delegát Diamantini z Janiny zdůrazňuj
solidaritu Rumunů s Albánci, s nimiž sleduj
stejné cíle a přimlouvá se za Velkou Albánii
Delegát Pandelle prohlašuje za naprosto
mylný názor, že Albánie nemá dostatek inte
ligence, jež mohla by říditi osudy země a ape-
luje na přítomné, aby se přípojili ke společn
práci.
Potom dovozuje předseda Hil Mossi, že
pro zdar Albánie je bezpodmínečně nutno
aby nový samostatný stát zahrnoval v sobě
všechny čtyři albánské vilajety, tedy i ony
krájiny, které nyní jsou obsazeny nepřítelem
Jen to může poskytnouti novému státu z
ruku zdárného politického ekonomického
průmyslového rozvoje. Řečník vyzývá albán
ský národ, aby nasadil vše, aby tak mohln
opět povstati samostatná Albánie ve své bý
válé velikosti.
Když ještě předseda sdělil, že deputace.
odebravši se k místodržitelovi, byla velm
roztomile přijata a když poznamenal, že de-
putace vykoná u starosty návštěvu až na
rozloučenou, protože starosta není právě pří-
tomen, byl skončen druhý den kongresu
další rokování odročeno na zítra dopoledne
Diamantini
Rumun
Albánec
Albánie
Hil Mossi
12
article
Porta popírá, že prosí o mír.
Z Cařihradu, 2. března. (K. k.) Port
vyvrací londýnskou zprávu „Agen-
zie Stefani“, že prý odpověděla An
glii, že pokud se týče uzavře
míru, odevzdává celou záleži,
tostdorukou velmo cí.
Rovněž se vyvracejí zprávy, že v Petro-
hradě vyjednávají o mír oficiosn
zástupci Turecka. Alei přes to šíří s
pověsti, že conejdříve odjede d
Petrohradu otomanský diplo-
mat, či dokonce, že již tam prodlévá.
Odvolaný turecký armádní sbor z Gallipole
Z Cařihradu, 1. března. (K. k.) Zdá
se, že 10. armádní shor, vyslaný do Gal-
lipole, byl úplně anebo částečně povolár
zpět. Deset bosporských parníků vylodilo voj
sko u Sv. Štěpána a jiné oddíly vyloďují se
Za Drinopol část pobřeží Černého moře.
Z Paříže, 3. března. »Matin« oznamuje
že Turecko je ochotno postoupiti Drinopo
Bulharům, že však žádá za to náhradou
aby se mu ponechala část pobřeží Černéh
moře za turecké svrchovanosti.
Obžaloba důstojníků tureckých.
Z Cařihradu, 2. března. (K. k.) Vláda za-
mýšlí sestaviti válečný soud, před nějž mají být
postaveni důstojníci, na něž padá vin
za porážky u Lozengradu a Lule
Burgasu. Dokonce budou prý obžalo-
váni velitel východní armády Abdull a
paša a velitel jizdy, egyptský prin
Aziz paša. Dnešní ministerská rada má
tom definitivně rozhodnouti.
zde.
Port
Stefan
Gal
Štěpán
Bulhar
Aziz
Cařihrad
Agen
Petra
Turecko
Petrohrad
Drinopol
Paříž
Matin
Lule Burgas
13
article
Annexe ostrova Rhodu.
Z Říma, 2. března. (K. k.) »Agenzia Ste-
fani« sděluje ze Rhodu ze dne 1. t. m.
Agenzio
Rhodos
Řím
14
article
Situace je nezměněna. Naproti jiným zprá-
vám nebyl od 24. února už nikdo zatčen
Starosta Rhodu byl sesazen a se dvěma ob-
čany vypovězen, protože se zúčastnili pro-
jevu proti obsazení ostrova Italií, při němi
byly vztýčeny řecké prapory na
znamení annexe ostrova Řeckem
Jednání se společností majáků.
Z Cařihradu, 2. března. (K. k.) Bylo opět
ně zahájeno vyjednání mezi finančním mini
sterstvem a francouzskou Společností maják
o prodloužení privilegia na dalších 25 le
s podmínkou, že společnost poskytne záloho
500.000 liber. Různost v názorech vyskýtá s
jen ve dvou bodech příští smlouvy.
Rhoda
Řecko
Cařihrad
15
article
Spiknutí proti turecké vládě.
Z Cařihradu, 2. března. (K. k.) O posled-
ním vypátraném spiknutí vydala vláda komu-
niké, v němž se praví: Vyšetřováním se zji
stilo, že jistá skupina, k níž náleželi mezi jiný-
mi tajemník prince Sabaha Eddina, Lut-
fi bej, pak Sidki bej z Erzerumu
Said z Muše a jistý Hasan, scházela sev
kanceláři princově a osnovala spiknutí na
svržení nynější vlády. V jedné z posledníc
schůzí prohlásil Lutfi, že dosazení kabinetu
složeného z decentralistů, jest jediným pro-
středkem k záchraně žemě. Schůze se usnesla
uspořádati před Portou hromadný projev, od
souditi veřejně politiku kabinetu, pak táhnout
k Portě a tam žádati o sesazení vlády a po-
stavení její před válečný soud, jakož i o povo
lání kabinetu, složeného z přívrženců decen
tralisace. Usnesení schůze obsahovalo dále
úmysl zmocniti se členů vlády a jich přívrženců
a převésti je na připravenou již loď. Sidki be-
jovi, jenž jest členem klubu strany liberální
dohody v Erzerumu a jistému muži, úplně moc-
nému frančiny — není dosud zatčen — bylo u-
loženo, aby nechali vytisknout provolání. Tisk
byl dokončen dne 21. února večer. Vláda.
jež věděla, že provolání se tiskne, nařídila na
sobotu prohlídku všech tiskären. 800 provolán
svěřeno bylo pensionovanému setníku Wasfi-
mu z Erzerumu. Ten byl zatčen a přiznal se
úplně. Na základě tohoto doznání dala vlád
zatknout Sidkiho beje právě ve chvíli, kdy ob-
jednával pumu u perského revolucionáře
Mehmeda Aliho, jenž byl pak rovněž zatčen
Zodpovědný správce tiskárny, Leonidis, a ji-
stý nosič, jenž odstranil provolání, byli rovně
zatčení.
Sabah
Mehmed Ali
Leonidis
Cařihrad
Lut
Erzerum Said
Muš
Erzerum
16
article
Na základě důkazů, jež dolažily vinu sou
kromého tajemníka prince Sabaha Eddina
Lutfi beje, provedly úřady dne 27. února pro-
hlídku v přincově páláci. Lutfi bej a jiní spi
klenci uprchli. Zatčení budou předáni váleč
nému soudu.
Z Cařihradu, 2. března. (K. k.) Dle do
datečných informací nabyla vláda přesvěd-
čení, že tajemník prince Sabaha Eddin
Lufti bej je hlavou spiknutí. Po pádu Drino-
pole a po dobytí Gallipole Bulhary měl být
uspořádán projev. Bývalý vojenský velite
cařihradský podplukovník Savíet, bývalý po-
licejní prefekt cařihradský, podplukovník
Rassik a bývalý člen válečného soudu setník
Kudret, kteří vesměs prchli, jsou zapleteni
do aféry, zavdavší podnět k domovní pro-
hlídce u prince Sabaha Eddina. Vojenský
velitel cařihradský sdělil princi Sabahu Ed-
dinovi, že je-li přesvědčen, že Lufti není do
aféry zapleten, sám ho může poslati tan
v průvodu některé osobnosti velitelství
známé, jinak že bude vláda přesvědčena, že
Lufti je vinen. Princ však nyní 24 hodin po
prohlídce domovní neodpověděl.
Srbský velitel obléhací armády u Skadru
Z Bělehradu, 2. března. (K. k.) »Pravdae
oznamuje, že general Bojanovič jmeno-
ván byl velitelem obléhací armády u Skadru
Generál Bojanovič již tam odjel, Jak se
proslýchá, byla část záložníků třetí výzvy
propuštěna na třítýdenní dovolenou, aby ted
na jaře mohla být vzdělána pole.
Sabah
Eddin
Lutfi
Luft
Bulhar
Rassik
Kudret
Bojanovič
Cařihrad
Drina
Savíet
Bělehrad
Sabah Ed
17
article
V drobném prodejlr
ranní člslo o sobe
za sh
večerni
. . za dk
Ve filiálkách na venkově
rann islo . . . . . . . 10
Inseráty
plati ne hotově napřed.
Předplscení a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., a.
Tam nacházeji se táž
redakce, tiskárna a expodje
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevracel
18
article
Velký vezír.
Z Cařihradu, 2. března. (K. k.) Anglický
vyslanec Lowther měl rozmluvu s velko-
vezírem.
Z Caříhradu, 2. března. (K. k.) Velko-
vezír odjel dnes ráno do Sv. štěpána ku
přehlídce vojska. Odpoledne se vrátil a zú-
častnil se ministerské rady.
šl. Giers o Odrinu.
Z Cařihradu, 2. března. (K. k.) Ruský
velevyslanec, šl. Giers, učinil u Porty rozkla-
dy, jimiž žádal, aby všemu civilnímu obyva-
telstvu Odrinu bylo dovoleno město opustiti-
Proslýchá se, že velevyslanec šl. Giers učini
Portě několik návrhů, čelících k ulehčení uza-
vření míru.
„Hamidíe“ ve rhodských vodách.
Z Cařihradu, 2. března. (K. k.) „Taswir
i Evkiar“ oznamuje, že křižák „Hamidie“ při-
byl do rhodských vod.
Zrušení cla na mouku do Srbska.
Z Bělehradu, 2. března. (K. k.) Úřadní
list uveřejňuje nařízení ministerstva financí,
kterým v dohodě s ministerskou radou z ru-
šuje se — až na další — clo na do-
váženou mouku do Srbska.
(Viz poslední zprávy.)
Lowther
Port
Cařihrad
Srbsko
Bělehrad
nařízený ministerstvo finance
19
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Audience hr. Stürgkha.
Z Vídně, 3. března. Ministerský předseda
hr. Stürgkh byl včera císařem přijat na
zámku schönbrunnském ve dlouhé audienci
ve které referoval zvláště o stavu jedná-
ní polsko-rusinského. „Montagrevue“
oznamuje po té stránce, že nové konference,
zahájené na podnět vlády o reformu haličské-
ho zemského volebního řádu, vedly k přízni-
vému obratu a že nyní možno nadíti se kom-
promisu, pokud jde o složení okresních zastu-
pitelstev haličských.
Generální stávka v Uhrách nebude?
Z Vídně, 3. března. „Montagrevue“ tele-
grafují z Pešti, že možná ze všeobecné stávky
dělnické vůbec sejde. Že totiž v sobotu pozdě
v nocí sešlo se vedení sociálně-demokratické
strany ke schůzi, ve které uvažována možnost
smíru s vládou na základě ústupků Lukácso-
vých, že stane se změna pokud jde o 30. rok
který je podmínkou ve volební reformě pro
aktivní volební právo v Uhrách. Schůze trva-
la celou noc a byla ráno přerušena. Je pravdě-
podobné, že vláda vejde v jednání a že poža-
dávkům sociálních demokratů vyhoví. V tom-
to případě by vůbec stávka zahájena nebyla.
Účast Halíče na kyjevské výstavě.
Z Kyjeva, 2. března. (P. T. A.) Přibyli sem
zástupci obyvatelstva haličského, aby se do-
hodli v otázce zastoupení Haliče na kyjevské
výstavě.
Stürgkh
Vídeň
Uhry
Pešť
Kyjev
Halič
demokratický strana
Lukácsovýchod
20
article
Nesprávná tvrzení »Tempsu
Ze Solije, 2. března. (K. k.) »Mir« odmítá
energicky zprávu bělehradského dopisovatele
»Tempsu« o stavu bulharské obléhací armády před
Odrinem a poznamenává, že kdyby toto vylíčení
bylo pravdivým, musilo by býti taká srbské voj-
sko před Odrinem, které je Bulhary zásobováno,
v témže stavu. Pokud se pak týče dělostřele-
ckého parku, je absurdním tvrditi, že armáda
má nouzi a nemá dělostřelectva a že může pouze
24 srbskými děly držeti v šachu místo významu
Odrinu. Tvrzení, že odpor Odrinu nutí Srbsko,
aby udržovalo ve zbraní 300.000 mužů, je neudrži-
telno. Srbsko může každou chvíli propustiti domů
svoji armádu, až na vojsko před Odrinem. Ale
aby chránilo svoje zájmy, neučiní tak ještě ani
dlouho po uzavření míru.
Mezinárodní kongres hornický.
Bulhar
Mira
Srbsko
21
article
Z Bruselu, 2. března. (K. k.) »Peuple« ozna-
muje: Mezinárodní výbor hornický usnesl se, že
příští kongres konati se bude v Karlových Va-
rech. Výbor vyslovil se jednomyslně pro připo-
jení k mezinárodní federaci. Hornický svaz v zá-
padních Spojených státech, jakož i delegáti růz-
Brusel
Karlová Virginie
spojený stát
22
article
Otázka podílu balkánských států na
otomanském státním dluhu.
Ze Sofije, 2. března. (K. k.) Finanční mi-
nistr vypracoval exposi o otázce podi-
lu balkánských států na otoman-
ském státním dluhu. Expose, jež pro-
bírá plán, jenž předložen byl konferenci ve-
levyslanců o převzetí jisté části otomanského
státního dluhu spojenými balkánskými státy
dovozuje: Jestliže vítězní spojenci převezmou
na sebe jistou část tureckých závazků, děje
se tak pouze proto, aby nebyly poškozeny
zájmy třetích osob. Vzhledem k tomu musí
býti učiněn rozdíl nejen mezi konsoliďovaným
volným dluhem, nýbrž také mezi pěti katego-
riemi konsolidovaného dluhu, neboť volný
dluh není v žádném vztahu k té či oné části
otomanského státního území nebo jeho pří-
jmům. Vypočtení části konsolidovaného dluhu,
jež má býti přejata a ručení za ni musí se
státi na podkladu přiznaných příjmů, dle pří-
kladu 10. článku smlouvy, uzavřené v Ouchy.
Bulharsku z jeho strany — dostane-li se mu
skutečnýčh záruk pro zaplacení válečné ná-
hrady — bude možno tytéž záruky poskyt-
nouti tureckým věřitelům, zúčastněným na
státním dluhu tureckém. V otázce válečné ná-
hrady dochází expose k závěru, že kdyby se
spojencům nedostalo žádné válečné náhrady
byli by právě tak postiženi, jako vítězové, za-
tížení tureckým státním dluhem a tísněnifi-
nančně a hospodářsky ve prospěch pora-
žených.
Ouchy
Bulharsko
23
article
„Norddeutsche Allg. Ztg.“ o projev
italského zahraničního ministra.
Z Berlína, 2. března. (K. k.) „Nord
deutsche Allgemeine Zeitung
blahopřeje italskému zahraničnímu ministru
k jeho posledním vývodům ve sněmovně, jimž
přičitá programovou důležitost a píše: „Ze
slov italského státníka vyplyvá zcela j as-
nč, že Italie uspokojena je rovno-
váhou, která nyní provedena byla ve
Středozemním moři, že však na druhé
straně činí nárok a jest odhodlána ho pro-
saditi, aby bez její spolupůsobení nebyly pro-
Berlín
Norddeutsche Allgie
Nord deutsche Allgemeine Zeitung
Italia
24
article
Z divadla.
Z divadla.
(Rozvoj.) Venku ve světě divadlo z
divadlem zavírají. Nářky na úpadek! Doba
nepřeje divadlům. Drahota je přílišná. Tak
divadla jsou čím dál dražší. život pro ně čín
dál těžší.
— Lichý dojem! Sem tam některé padne
za to jiná vznikají. Nikdy nebylo tolik i
vadel. Možno spíš mluvit o všeobecném roz
voji . ..
— A v zápětí rozvoje — úpadek. Zcel
přirozeno. Síly jsou vyčerpány, obecenstv
uštváno, unaveno ...
— V divadle si odpočine.
— To je to! Převrácený svět. V divadl-
nemá se odpočívatl
— Co pak tedy?
— Divadlo je umění a umění je práce
Tu třeba poslouchat, napínat pozornost, my-
slit. A do toho se nikomu nechce. Jet
proti duchu času. K čemu pak je rozvoj?
Má odstranit námahu, všecko ulehčit. Práce
výdělek, zábava všecko aby bylo lehčí. Pořác
lehčíl
— Lehkost! Také princip umělecký.
— A divadlo původně bylo místem umě-
leckého slova. Kam se to podělo? Dnes
slovo na jevišti ztrácí pomalu všechen vý-
znam. Obecenstvo nechce už nic slyšet. Jer
vidět, jen se kolébat, lehké dojmy vnímat
— Snad taková přechodní doba?
— Sotva. Není tak jen v divadle. Také
v literatuře, všude v životě. Pryč s námahou
a zdlouhavostí. Knihu vytlačil časopis a ten
zase ustoupil novinám. A v novinách jen co
Drahota
Jer
divadlo z divadlo
25
article
nejvíc naléhá, je nejříznější a nejtlustěji ti
štěno, platí. Informace, zprávy, telegramy
toť jádro. Jen všecko rychle, stručně a řízně-
A nejraději obrázkem! Obrázek jediným po-
hledem víc praví, než dlouhý výklad. Nač
výklady? Nikdo už nechce číst. Jen obrázky
převracet. Je to názornější.
— A povrchnější!
— Neškodí. Jen když čas se ušetří
Nikdo už nemá času, prosedět hodiny s knihou
na pohovce. A ne-li času, tím méně trpěli-
vosti. Obrázek je vděčnější. Naznačí obsah
poví děj, podá zprávu, poučí, pobaví, dopln
vědomosti! A všecko letmo, obratem! A už
je zase čas pro jinou — kratochvíli! Moderní
rozvoj to tak umožňuje. Obrázkový časopis
bez textu, mihot obrázků na jevišti bez
slov, pravé známky doby!
— A přece jaký triumi! Druhy písem-
nictva nikdy nedospěly rozvoje, jakémus
těší dnes!
— Není žádný rozvoj druhů.
— Čeho pak?
— Leda — rozměrů. Také nikoli rozvo
písemnictva.
— Nýbrž?
— Leda rozvoj strojnictví, tisku. Ne-
platí hodnota, obsah, duch, ale míra, váha
a počet. Nejnovější amerikánský stroj chrlí
za hodinu 480 tisíc 16stránkových čísel veli-
kého dennikového formátu. Za minutu 20
centů potištěného papíru. Papír měřený na
kilometry. Za minut kolik kilometrů? Dvacet
Za hodinu dvanáct set! Za 33 hodin tolik
co by bylo třeba, aby se obtočila — cel
zeměkoule.
— Kdo to všecko přečte
Nikdo. Není třeba, aby četl. Nejdo
o potřebu čtenářskou.
— Jakou tedy?
— Tiskařskou.
— Kdo všecko napíše?
— To je jiná. Čím méně se čte, tín
horlivěji se píše. Je-li potřeba, něco se už
napíše. Potřeba tisku je opatřena.
— A potřeba duševní
— Jako na divadle. Čím dále rychleji
snadnějí a pohodlněji se vyřídí. Na konec
dík všeobecnému rozvoji, bude docela pře
nechána výkonnosti důmyslného — stroje
Ať žije rozvoj!
cent
26
article
Hudba.
Hudba.
+ (Symfonické koneerty XVII.) Pořa
programu zahájila původní novinka orkestrálni
„Veseloherní ouvertura“ od dra. J. ryt. Vojáčka
který již po druhé objevuje se v těchto koncertech
Rázem svých themat i jich zpracováním splňuj
skladba, co slibuje její titul. Je to hudba lehce
plynoucí, průzračná a opravdu veselá, která by
divadle, ať jako předehra komické opery nebo ve
selohry, dobře splnila svoje poslání. Po operette
„Korsár“ je projevem seriosnější snahy skladate
lovy a značí také pokrok v jeho komposiční vyspě
losti, kterou zvláště shledáváme v závěru ouver
tury, kde obratně spředeny oba hlavní její motivy
Druhou domácí skladbou byla illustrace jednoho
ze zpěvů Čechova eposu „Ve stínu lipy“ od Lad
Prokopa. Tato budební illustrace „Vypravován
pana učitele“, k níž spojuje se orkestr a varhany
je Prokopovou skladbou staršího data. Byla popr
provozována v r. 1905 v koncertě „Orkestrální jed
noty“ a bylo o ní zde tenkrát oběírně referováno
Vojáček
Čechův
Prokop
Prokopův
Korsár
27
article
Mohu se proto spokojiti konstatováním, že odt
doby Prokop v následujících skladbách prokázal
značný pokrok a že přítomná symfonická báseň i
při této své reprise dodělala se u posluchačstva
značného lspěchu. Po delší době slyšeli jsmev
tomto koncertě zas Čajkovského symí, báseň „Fran-
cesca di Rimini“, jež inspirována byla pátým zpě-
vem Dante-ova „Pekla“. První a třetí část této
orkestrální malby al fresco líčí v ponurých a dra-
sticky živých barvách scenerii z Danteovy básně.
střední část (Andante cantabiíe) sleduje verše,v
nichž vypráví Francesca Danteovi a Virgilovi svůj
osud. Ukazují-li obě krajní části bohatství barev
palety čajkovského, střed symfonické básně vedle
toho i jimá hlubokou procítěností hudebního vý-
razu. Závěr koncertu p. drem. Zemánkem pečlivě
připraveného tvořila Beethovenova „Eroica“, aš.
Čajkovský
Fran
di Rimini
Dante
Danteův
Virgil
Zemánek
Beethovenův
Eroica
28
article
+ Juda Makabejský, Händelovo oratorium.
provedeno bude v obecním domě pražském v pátek
7. března. Rozsáhlou sborovou část provede Hlahol
vinohradský (přes 100 pěvců), ostatní orchestrální
Symfonický orchestr v Praze. Sola jsou v rukou
osvědčených sil sl. M. Kottnauerové, pí. Bož. Tů-
mové, sl. Krombholzové, p. Fr. Jelínka (Juda), p.
Jar. Karbulky, p. Jana Žlábka a H. Slavika; u var-
han p. Rud. Chmeliček, u piana p. Rich. Veselý.
Ve 3. aktu spoluúčinkují dětský sbor umělecké
výchovy na Král. Vinohradech. Texty s krátkým
obsahem jednotlivých oddílů dle Chrysandera mož-
no již nyní obdržeti po 30 hal. a v den koncertu
u pokladny. Vstupenky na sedadlo (po 2, 3 a 4 K).
lože (15 K) lze dostati v obvyklých prodejnách.
+ Z České Filharmonie. V zitřejším úterním
koncertě ve Smetanově sále Obecního domu bude
provedeno souborně 5 symfonických básní Dvořá-
kových (»Vodnik«. »Polednice«. »Zlatý kolovrat«,
Holoubek« a »Píseň bohatýrská«), kterými mi-
nulý týden orchestr České Filharmonie v Plzni
docilil bouřlivého úspěchu.
Makabejský
Händelův
M Kottnauer
Bož
Krombholz
Jelínek
Juda
Karbulka
Žlábek
H Slavik
Rich
Veselá
Král
Vodnik
Holoubek
Praha
Francie
Smetanův
Plzeň
obecní dům
Solo
Český filharmonie
obecní dom