Strana 2. Číslo 91.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 3. dubna 1900.

K předmětu samému uvádí řečník, že myšlénka zří- zení obilních skladišť mezi rolnictvem všeobecně na- lézá dosti vřelého ohlasu. Během poslední doby zří- zeno bylo cestou soukromou sdružování několik ta- kových skladišť; tak v Unhošti, Plzni, Jaroměři. Není divu; nouze mezi rolnictvem se zmáhá a nutí k svépomoci. Rečník dovozuje, že obilní skladiště mohou býti na dráze k povznesení rolnictva vedoucí faktorem ve- lice účinným, bude-li jim v čele státi moudrá správa. Z výhod obilních skladišť plynoucích vytýká řečník obzvláště: možnost, docíliti zadání vojenských dodá- vek pro rolnictvo, příležitost zaměstnati velikou řadu mladých lidí, absolvovavších odborná učeliště a příle- žitost odpomoci rolnictvu v dobách tísně, také byla by obilní skladiště neocenitelnými zásobárnami v do- bách neúrody a války. Tržní poměry v obilí, jak do- sud trvají, nejsou zdravé. Obilí prodává se často již přede žněmi a nabídka jeho je v době té tak úsilná, že ceny obilí velice stlačuje a že nízké ceny obilí již se nepovznesou. Toho všeho ovšem docíliti lze pouze, budou-li skladiště zřízena nuceně, neboť jinak by- chom v tomto ohledu stáli před dílem nehotovým, jež by úkolům na ně vzneseným dostáti nemohlo, ze- jména také velice ceny stlačující nabídce čeliti ne- mohlo. Řečník vypočítává na základě statistických dat, že by, kdyby v každém z 212 okresů v Če- chách takové skladiště se zřídilo, každé z nich po- jmouti mělo rečně na 28.000 metrických centů obilí.

Skladiště, které by toto množství pojmouti mohlo, stálo by dle řečníkových výpočtů kolem 50.000 zlat. Na takový úkol ovšem rolnictvo toho kterého okresu samo nestačí a proto musí se dovolávati pomoci státu a země. Řečník přimlouvá se ve formálním ohledu, aby návrh jeho přikazán byl komisi zemědělské. (Po- chvala.) Posl. dr. Schreiner mluvil proti návrhu Přeje si, aby skladiště byla zřizována jen v menším roz- sahu a nepředpovídá jim žádného úspěchu, dokud ne- bude jim zabezpečena podpora vojenské správy. Po závěrečném slovu posl. J. Horáka návrh přikazuje se komisi zemědělské. Nejv. zem. maršálek oznamuje ustavení se komise legitimační. Předsedou zvolen posl. dr. K lo u- ček, místopředsedy poslanci dr. Funke a dr. hr. Černín, zapisovateli poslanci dr. Malý a dr. Krajník. Za účelem vyřízení posledního bodu jednacího pořádku, totiž volby výboru národohospo- dářského přerušuje nejv. maršálek zemský schůzi na čtvrt hodiny, aby mezitím zvolily kurie po čtyrech na ně z tohoto výboru vypadajících členů. Po opětném zahájení schůze ozna- muje nev. marš. zem. kníže Jiří Lobkowitz, že do výboru národohospodářského zvoleni byli kuriemi a to kurií velkých statků posl. svob. pán Brand, rytíř Daubek, Miksa a princ Karel Schwarzen- berg; z kurie měst a míst průmyslových posl. Ma- cháček, dr. Fournier, Šťastný a Strache a z kurie obcí venkovských posl. Anýž, Krejčík, Krumbholz a Lenoch. Po té vykonána volba zbývajících 12 členů vý- boru národohospodářského z celého sněmu. Denní pořádek jest vyčerpán. Posl. Mareš a soudr. dotazují se místodržitele stran některých zařízení vodních, jež podnikl p. Emil Grube ve svém závodě v Mýtě a kterými značné části v studní mýtských odňata byla voda.

Posl. Špindler podává tento dotaz k místo- držiteli: V. Exc.! Poměry, které vyvinuly se po mnohá leta trvajícím, svrchovaně strannickým a ne- zákonným hýčkáním německé menšiny proti české většině v obci Kololeči u Třebenic (soudní okres lovosický, polit. okres litoměřický) dostoupily v poslední době rázu tak křiklavého, že možno tu právem mluviti o poměrech asijských. Stačí říci, že poslední právoplatné volby obec- ního zastupitelstva dály se tam již před 13 roky, totiž leta Páně 1887 a že od ltěch dob trvají tam volební zápasy a páchají se při nich křivdy a nezá- konnosti takže v české většině kololečského obyva- telstva přirozeně ustálilo se mínění pro politickou správu v okresu i zemi nehrubě lichotivé, že násilné a nespravedlivé skutky proti české většině páchají se pod skrytou patronancí c. k. okres. hejtmanství v Litoměřicích, které spoléhá se na záštitu referenta při c. k. místodržitelství král. českého. Jak joprávněné nebo alespoň pochopitelné je tote mínění, důvěru v nestrannost polit. správy úplně vylučující, vysvítá nejlépe z celé řady nepopí- ratelných fakt a z jednání a počínání výše jmeno- vaných polit. úřadů, které je provázelo. Od tříletí, na které roku 1887 zvoleno bylo poslední právoplatné zastupitelstvo obecní v Kololeči, provedeny tu byly nové volby obecního zastupitelstva již čtyřikráte, ale dosaváde bez výsledku. Při všech těch volbách zvítězila vždy česká většina voličstva, ale c. k. místodržitelství po každé volbu zrušilo. Strannictví ve volebních záležitostech kololeč- ských zjevně dostoupilo vrcholu svého při volbách čtvrtých r. 1895 vykonaných, při kterých rovněž jako při všech volbách dřívějších zvítězila česká většina, byť i jen většinou jednoho hlasu.

Ačkoliv stížnost podaná se strany německé opí- rala se o tři námitky, přece použilo c. k. místodrži- telství k zrušení voleb pouze námitky jediné a když c. k. správní soud místodržitelské rozhodnutí zrušil a důvod z první námitky čerpaný podstatným neuznal, zrušilo c. k. místodržitelství volby z r. 1895 po druhé, opírajíc odůvodnění své o námitku druhou. Když pak c. k. správní soud i druhé rozhodnutí mí- stodržitelské zrušil, neseznav podstatnost odůvodnění z druhé námitky čerpaného, zrušilo c. k. místodrži- telství volby kololečské z r. 1895 po třetí a opřelo tenkráte odůvodnění svého rozhodnntí o námitku třetí. Tímto způsobem rozhodovalo c. k. místodržitelství o jediné stížnosti německých voličů kololečských (z r. 1875) třikráte a zrušilo pokaždé volby z jiného důvodu, ačkoliv námitky těmto důvodům za základ sloužící obsaženy byly již ve stížnosti z roku 1895 a mělo o nich býti rozhodnuto hned poprvé. Vůči dvěma souhlasným nálezům c. k. správ- ního soudu netroufalo sobě však c. k. místodržitelství zrušiti třetím svým rozhodnutím celou volbu obecního zastupitelstva z r. 1895, nýbrž nařídilo pouze dopl- ňovací volbu 2 náhradníků ve druhém sboru voleb- ním. Za to však rozpustilo vynesením z 9. února 1900 č. 17075 staré obecní zastupitelstvo z r. 1887; zřidilo ve srozumění s okresním výboram lovosickým pro obec kololečskou pětičlennou správní komisi, která měla ihned doplňovací volbu zastupitelstva provésti a rozhodlo spolu, že stížnost k c. k. správ- ního nemá žádného účinku odkládacího.

Proti třetímu rozhodnutí místodržitelskému ze dne 9. ledna 1900. č. 217.860, kterým zrušena byla volba 2 náhradníků ve druhém sboru a nařízena volba doplňovací, podána byla se strany české vět- šiny opětně stížnost k c. k. správnímu soudu, o které však dosaváde rozhodnuto není. Nedbajíc této stížnosti, rozpustilo c. k. místodr- žitelství, jak výše uvedeno, staré zastupitelstvo a zří- dilo správní komisi, která také doplňovací volbu dvou členů zastupitelstva v II. sboru voličského již provedla. I samo zřízení správní komise kololečské jest pro nestrannost a spravedlivost c. k. místodržitelství velice charakteristické. Ačkoliv obec kololečská čítá 80 Čechů a pouze 36 Němců, přece neváhalo c. k. místodržitelství zvrátiti tento poměr dvoutřetinové české většiny k třetinové německé menšině v pravý opak, dosadivši ve správní komisi 3 Němce a pouze 2 Čechy. Že snad okresní výbor lovosický tak ne- spravedlivé složení správní komise navrhoval, nemělo přece zemské politické správě býti důvodem, aby tomuto zjevnému křivdění a strannictví povolila. C. k. místodržitelství mělo právě naopak jmeno- váním spravedlivě složené komise správní dokumento- vati svou objektivnost, ježto nemohlo vůbec ani oče- kávati od okresního výboru lovosického, že jeho návrh bude hověti skutečným poměrům, poněvadž většinou německá kurie venkovských obcí okresního zastupi- telstva ode dávna již volí do tohoto sboru výhradně jen zastance z obcí německých, takže v okresním vý- boru lovosickém ani jediný zástupce české menšiny nezasedá a tudíž okresní výbor lovosický skutečným representantem tohoto smíšeného okresu vůbec ani není.

C. k. místodržitelství nespokojilo se však ani tím, že ve správní komisi obce kololečské dopo- mohlo jen německé menšině obyvatelstva k většině zástupců, n ýbrž jmenovalo ještě také předsedou této komise občana k vedení obecních záležitostí a jmeno- vitě k řízení doplňovací volby naprosto nezpůsobi- lého, jenž ihned po jmenování svém stal se pouhou loutkou v rukou němeských agitátorů z Třebenic, kteří pod jménem předsedovým za krátko přestali v Kololeči libovolně a strannicky hospodařiti a řáditi. Tímto jednáním stalo se c. k. místodržitelství samo původcem a strůjcem všech nepořádků a dlou- hého bezvládí v obci kololečské, jakoby mu právoa spravedlnost byly věcí naprosto vedlejší, za to však snaha vyhověti všem tužbám německé menšiny úče- lem nejdůležitějším. Ovoce tohoto bezpříkladného strannictví dostavilo se také brzy a zůstane navždy nesmazatelnou skvrnou politické správy v král. če- ském za doby současné. Jednání c. k. místodržitelství uvrhlo obec kolo- lečskou do zcela mimořádného stavu, neboť místo slaboduchého a neschopného předsedy správní komise etabloval v Kololeči libovládu a hrůzovládu svou týž dr. Wenzel Titta, který v Třebenicích po dlouhá leta již germanisační propagandu a agitaci řídí, z Německa stále hojně peněz dostávaje a přijímaje, takže v pra- vém slova smyslu stal se žoldnéřem snah velkoněme- ckých, recte prušáckých. Na základě rozkazu c. k. místodržitelství vypsala správní komise doplňovací volbu dvou náhradníků, které se ovšem čeští voličové nesúčastnili, poněvadž byli k c. k. správnímu soudu stížnost na třetí vynosení místodržitelské podali. za

to však objevil se při této volbě velkoněmecký agi- tátor dr. Wenzel Titta a řídil volbu doplňovací sám jako nějaký vládní komisař a důvěrník c. k. okr. hejtmanství litoměřického. Rozumí se samo sebou, že při této doplňovací volbě v nepřítomnosti českých voličů zvoleni byli dva kandidáti německé menšiny. V obecním zastupitelstvu kololečském, které r. 1895 bylo zvoleno a jehož právoplatné zvolení c. k. správní soud po dvakráte potvrdil, měla česká většina sedm a německá menšina dva zástupce. Během pěti let, co- trvá vyřizování námitek r. 1895 podaných a stížností k c. k. soudu správnímu předkládaných, zemřeli dva zástupci čeští, takže na jejich místa nastoupiti musili náhradníci. Ze zástupců zemřelých náležel však pouze jeden sboru druhému, kdežto zástupce druhý byl ze sboru třetího. Měl tudíž z nově zvolených dvou ná- hradníků Němců jen jeden býti povolán do výboru, kdežto za druhého člena zemřelého nastoupiti měl jeden z českých náhradníků sboru třetího. Ve pro- spěch Němců by se byl poměr hlasů v zastupitelstvu zlepšil tím, že by byli měli 3 hlasy proti 6 českým, kdežto původně měli pouze dva hlasy proti sedmi hlasům českým. Ani tento poměr hlasů nelíbil se však agitátorům německým z Třebenic a proto vy- loučeni z výboru na pokyn. dra. Wenzla Titty tři čeští členové beze všeho odůvodnění, aby na místa dvou Čechů mohli nastoupiti dva náhradníci Němci a v zastupitelstvu obecním objevila se většina pěti hlasů proti 4hlasové menšině.

Hned na to pak vypsána volba nového před- stavenstva obecního, ježto Němci byli sobě vítězstvím úplně jisti a bezpečni. Proti všem těmto monstruosním nesprávnostem a protizákonnostem stěžovala sobě česká většina písemně, telegraficky i ústně u c. k. okres. hejtmanství v Litoměřicích. Obzvláštní stížnost zaslala i c. k. místodržitelství, ale nadarmo. České většině nedostalo se ani odpovědi, kdežto pruskými dolary placený agitátor německý slavil vítězství nejen nad českou většinou, ale i nad platným zákonem, nad právem a spravedlností. Jakž by za takových poměrů neměli čeští vlastenci a voličové býti utlačo- váni v domněnce, která se v nich již přesvědčením stala, že třebeničtí agitátoři jednali v Kololeči v pl- ném souhlase s úřední mocí? Po třikráte byli k volbě představenstva zváni členové nezákonně zřízeného za- stupitelstva, ale po třikráte nedostavili se čeští čtyři členové nedbajíce vyhrožování pokutou, neboť znali svou povinnost a nechtěli propůjčiti se k volbě ne- zákonité. Po třikráte však také na pokyn z »Ger- manie« třebenické sešli se do Kololeče z vůkolních vesnic a z Třebenic nejprostnější rváči a křiklouni, ozbrojeni holemi a klacky, kteří patrně měli za účel terrorisovati české občanstvo, kdyby snad zameziti chtélo výkonání volby naprosto nezákonné a neplatné. Pod ochranou klackářů a pod dozorem dra Wenzla Titty vykonalo pět samozvaných členů zastupitelstva kololečského volbu představenstva, rozumí se většinou německého, aniž by bylo c k. okresní hejtmanství, nebo c. k. místodržitelství na ochranu zákona jen prstem hnulo, třeba že touto volbou převrácena na rub celá kapitola řádu volení v obcích a třeba že hrubě porušeny byly čl. 33., 35, 36., 37. a 40.

Vaše Excellencí! Zkušenosti z jiných států, na př. z Italie, Bulharska atd. dokazují, že v občanstvu, kterému soustavně a po leta snášeti bylo křivdy, bezpráví, ano i zločiny, ačkoliv o pomoc volalo a ochrany úřadů se dožadovalo, vytrácí se poznenáhla vědomí, že by žilo v státě právním a dostavuje se roztrpčenost, nakvašenost a nespokojenost, od které pak k násilnostem nebo k zoufalství, k anarchi- stickým projevům anebo zcela k úplné otupělosti nebývá nikdy tak mnoho daleko. Na ten čas nalézá se české občanstvo Kololeče a všech českých obcí lovosického okresu ve stavu povážlivého rozčilení, vyvolaného neslýchaným strannictvím c. k. okresního hejtmanství a jeho patronů při c. k. místodržitelství král. českého. Má-li v tamějším kraji a jmenovitě v rozkvašené obci kololečské zavládnouti pořádek a mír, jest již svrchovaný čas, aby tam správa politická především sama osvědčovala úctu před zákonema nepomáhala libovůli a hrůzovládě cizích živlů agi- tačních. A poněvadž všechno volání po ochraně zá- kona zůstávalo v Kololeči po celá leta beze všeho výsledku u politické správy, která systematicky vždy zase německé menšině ku pomoci přiskočila, kdykoliv c. k. správní soud české většině platnost zjednal, obrací česká tato většina zrak svůj k slavnému sněmu král. českého, jakožto poslednímu útočišti svému a podává ústy podepsaných zástupců národa českého následující dotazy: 1. Jak může V. Excellence ospravedlniti sou- stavné znásilňování české většiny obce Kololečské, jež se tam děje po dlouhá leta již proti právu a zá- konu a proti všem zásadám řádné správy státnía jež trpí a favorisuje sama politická správa okresní a zemská? 2. Jest V. Exc. ochotna zrušiti naprosto nezá- konnou volbu nového představenstva v Kololeči a postarati se o to, aby budoucí volba konána byl