Číslo 91.

V Praze, dne 3. dubna 1900.

Ročník IV.

Redakca, aáminisvracea oxpedtce: Praha, Pětrossova ulice, číslo 200—II. Netrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy ee nevracejí Hezapečetěné reklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy po dvanácté ho úině polední Jednotlivé číslo za 8n Telefon redakce č. 1126. Slunce vychází v 5 hodin 35 minut ráno. Slunce zapadá v 6 hodin 33 minuty večer

ULKt LIS

Úterý: Sv. Richard, biskup. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u Milosrdných bratří od 1. až do 5. dubna. Předplatné pro Praku a donáškou do domu měsíčně. .. .. K 2.80 čtvrtletně . .. K 8.40 K 93. celoročně . . .. Pro tuzemsko poštou: měsíčně. . . . čtvrtletně. . . K 8.— celoročně. . . . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně ... K 12.— celoročně.... K 48.— po Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bsl- zie. Anglie a Ruska: čtvrtletně . .. K 13.20 celoročně . .. K 52.80 Telefon redakce č. 1126.

Sněm království českého. (IV. výroční zasedání z r. 1895. Schůze 6) V Praze, 2. dubna. Sněm království českého změnil, jak známo, těžkopádný svůj někdejší jednací řád také v tom směru, aby podané návrhy mohly býti přikazovány příslušným výbohm beze všeho odůvodňování. Sněm učinil tuto změnu patrně za tím účelem, aby zbytečnými řečmi nebyl zabíjen drahocenný čas. Avšak v letošním zasedání mnozí pp. poslanci ustanovení pozměněného jednacího řádu příliš ne- dbají. Pochopujeme to při návrzích všeobecně nejen důležitých, nýbrž i všeobecně zajímavých. Ale jako všeho moc dobrého všude, škodí také ve sněmovním jednání. Mohli se o tom přesvědčiti také řečníci dnešní.

Pan posl. dr. Jan Dvořák patří zajisté beze všeho sporu mezi nejpilnější a nejsvědomitější po- slance. Ale také poslanecká pilnost a svědomitost může a má míti jisté meze. Není žádného sporu, že praktickým a prospěšným jest návrh na zřizo- vání zvláštních isolovaných oddělení pro léčení tuberkulosních při veřejných nemocnicích, jejž odůvodňoval posl. dr. Jan Dvořák. Ale jest již tisí- cerou zkušeností dokázáno, že vědecké a čistě od- borné výklady nehodí se do sněmu, v němž zase- dají přece také jiní lidé nežli praktičtí lékaři. Co platno snášeti materiál třeba nejmohutnější, když nikdo řečníka neposlouchá. Pana posl. dra. Dvořáka neposlouchali ani jeho lékařští kollegové. Výjimkou byl jen pan posl. dr. Záhoř. Ale také ten přál si. nejspíš při jeho řeči, aby pomřelo jen co možná nejvíc lidí tuberkulosních. Ne snad ze zlé vůle, ale dozajista ze své nezměrné choutky, usilující o spa- lování mrtvol. Voličové pana dra. Záhoře budou mu dozajista vděčni, že stará se o jejich zájmy jen opakováním tohoto svého na výsost důležitého návrhu: »S každou mrtvolou do pece, a hned!« Stane-li se to, nebude Praha potřebovati ani pitné vody, ani kanalisace, a také všecky ostatní, kul- turní a národohospodářské poměry našeho národa budou již co nejdůkladněji opatřeny.

Stesky, jež pronesl německo-pokrokový po- slanec Albl, odůvodňuje svůj návrh na změny některých paragrafů čeledního řádu, byly dojista více než oprávněny Přinesli jsme o tomto návrhu delší pojednání již loni. A nezbývá, než li si přáti. aby návrh, jenž ve sterých směrech by ulevil rol nictvu, strádajícímu nedostatkem řádného hospo- dářského dělnictva, nýbrž těžce trpícímu také jeho zvůlí, stal se co nejdříve zákonem. Velice záslužně ujal se svého návrhu na pod- poru obilních skladišť v království českém pan posl. Josef Horák. Věcné jeho výklady dovedou vždycky upoutati pozornost sněmovny. Tím více, že řečník šetří zpravidla při svých vývodeck pa- třičné míry. Přinášíme hlavní tresť jeho vývodů níže. Z dotazů podaných stojí za čtení dotaz posl Březnovského, týkající se zápovědi diva- delních her podmaršálka Mírohorského, a pak dotaz, týkající se přímo hrozných poměrů, jaké na- staly za příčinou obecních voleb v Kololeči u Třebenic. První čtenáře rozesměje, druhá jej roz- ruší a uvede ze svobodomyslného Rakouska v bar- barskou — Asii.

Nejv. maršálek zemský zahajuje schůzio 11. hod. 20. min. dopoledne, načež ihned odpovídá k dotazu dra Čelakovského a soudr. v příčině provedení rozkazů, uložených zem. výboru usnesením sněmovním ze dne 12. května 1899 v záležitosti upravení platů učitelstva národních škol, jakož i stran zavedení vyjednávání s c. k. vládou za příčinou vymožení státního příspěvku k nákladu s touto zamýšlenou úpravou spojenému, takto: Co se týče prvního odstavce dotazu, zdali a ja- kým způsobem zem. výbor hleděl vyhověti sněmov- nímu usnesení v příčině nové úpravy platů učitel- stva národních škol se podotýká, že zem. výbor za tím účelem, aby získal potřebné materiály k vypraco- vání osnovy zákona, dříve musil se obrátiti k c. k. zemské školní radě, žádaje za její mínění o zásadě, na které dle intence sněmu by měla se zakládati osnova zákona o zavedení jednotného služného na místo platné soustavy tříd místních.

Zároveň bylo zemské účtárně uloženo, aby pro- vedla potřebné výpočty v příčině vyššího nákladu spojeného s novým upravením platů učitelských. Pokud se týče druhého odstavce dotazu stran vymožení státního příspěvku, poukazuji k tomu, že zem. výbor zvláštním přípisem ze dne 5. listopadu 1899 č. 48 641 sdělil dotčenou resoluci sněmovní presidiu c. k. z. šk. rady, se žádostí, aby působilo k tomu, by c. k. vláda ve smyslu této resoluce k vy- možení nové úpravy platů učitelských vydatný pří- spěvek ze státních prostředků udělila, pokud se týče, aby co možná brzo provedla nevyhnutelně nutnou sanaci zomských financí. Zemská účtárna předložila zprávou ze dne 31. ledna 1900 žádané výpočty, kdežto odpověď c. k. z. školní rady v obou směrech uvedených doposud ne- došla. Rozkazem sněmovním bylo zemskému výboru uloženo, aby dle možnosti v budoucím zasedání sně- movním předložil osnovu zákona o úpravé platů uči- telských, v každém případě však aby o věci podal zprávu.

Vzhledem k vylíčenému stavu věcí vypracoval zem. výbor prozatím obšírnou zprávu o otázce úpravy platů učitelstva a finančního výsledku jednotlivých způsobů této úpravy, kterážto zpráva slavnému sněmu v nejbližších dnech bude předložena. Konečně podotýkám, že 31. března došla zem. výbor odpověď c. k. zemské školní rady k dotazu svrchu zmíněnému. K tomuto přípisu ovšem již nemohlo býti přihli- ženo při vypracování zprávy slavným sněmem vyžá- dané, avšak bylo učiněno opatření, aby opis přípisu toho ke zprávě byl přiložen. Nejvyšší maršálek zemský přikazuje ná- vrhy posl. Dostála a soudr. ve příčině slevy daně z pozemků proměněných v les a ve příčině vydání nového lesního zákona pro království české bez prv- ního čtení komisím. Posl. dr. Epinger a soudr. podávají návrh na zrušení školního platu na obecných a měštanských školách v království českém a na jeho uhražení ze zemských prostředků. Posl. Albl a soudr. podávají návrh na zdanění rolnických usedlostí asi v tom smyslu, jak navrhl již posl. Horák. Posl. Březnovský a soudr. podávají p. místo- držiteli tento dotaz: Úzkoprsé a stále množící se stranné jednání c. k. policie pražské při povolování her divadelních jest dostatečně známo, o tom by se daly opět celé veselohry napsati, jak c. k. policie při povolování jen trochu nepohodlných her si počíná.

Nejkřiklavější jest však případ tento: Starosta spolku »Český Kneipp« pan baron z Friedbergů napsal ně- kolik kneippovských jednoaktovek, mezi nimiž i dvě s názvem »Bosá obutému« a »V ranní rose«, které se měly na 19. března t. r. sehráti. Ale c. k. poli- cejní řiditelství výnosem ze dne 17. března jedno- aktovku »V ranní rose« zakazovalo hráti bez udání důvodů, které soukromě zněly, že v kuse tom vy- stoupí dva buršáci a pro tento výstup se hra nepo- voluje, že policie podle nařízení jí daného musí chrá- niti obě národnosti. Jak toho zachovává, je vidět z toho, že při poslední instalaci purkmistra Prahy, jezdili po hlavní třídě buršáci v plném viksu, to se mohlo povoliti, a přece byla to jen zjevná demon strace. Jednoaktovka »V ranní rose« je rázu čistě zdravotního a poučného, ni nejmenší narážky národ- nostní nebo politické neobsahuje, byla tiskem vydána — tedy čísti se smí — ale ne hráti, ovšem ne v Praze, nebo některých místech byla tato jedno- aktovka sehrána a c. k. hejtmanstvím povolena. Proč se to zakazuje v Praze? Či je nějaká vážná pří- čina zákazu, že »V ranní rose« vystupuje opilý bur- šák? Patrně policie neuznává potřebu, by se opilí buršáci představovali na divadle, když má obyvatel- stvo pražské dosti příležitosti tyto viděti denně na ulici města Prahy! V osvícené době naší, kdei osobnosti všech stavů vysoce postavené se karrikují a vtipy na ně činí, jsou páni buršáci považováni jaksi

za svrchované, bohorovné a nedotknutelné. Následkem toho stranného jednání c. k. policie, táží se pode- psaní: Jest Vaše Excellence ochoten učiniti opatření, by podobné případy se neopakovaly? Posl. dr. Krajník a soudr. podávají k místo- držiteli tento dotaz: Dle zpráv novin nakázáno pru- skými úřady, aby přísně prováděly rozhodnutí vrch- ního praesidia slezského ze,dne 28. září 1894, dle něhož mají býti vypoléžni ze země Čechové, kteří by měli úmysl usaditi šer trvale v Prusku. Násled- kem toho vypovězeno zPruského Slezska množství českých dělníků. Vzhleděm k tomu, že zejména v ze- mích koruny České usazuje se množství příslušníků pruských zvláště z řad inteligentů a ne pouze tříd dělnických, hledajících toliko obživu a nesledujících účelů jiných, táží se podepsaní: 1. Jest c. k. vládě známo vypovídání Čechů z pruského Slezska? 2. Ho- dlá c. k. vláda prováděti rcciprocitu?

Sněmovna přikročuje k jednacímu pořádku, na- čež posl. dr. Jan Dvořák odůvodňoval delší od- borně znaleckou řečí svůj návrh na zřizování zvlášt- ních isolovaných oddělení či pavillonů pro léčení tuberkulosních při všeobecných veřejných nemocni- cích. Vylíčiv podrobně zařízení ústavů jmenovaných a probrav způsob, jak by náklad na ústavy nebo pavilony takové dal se hraditi, doporučoval vřele, aby návrh jeho přikázán byl výboru pro okresní a obecní záležitosti, což se i stalo. Návrh přikázán komisi. Druhým bodem denního pořádku jest první čtení návrhu posl. Albla ohledně změny více paragrafů čeledního řádu, daného dne 7. dubna 1866 pro král. české, vyjímajíc hlavní město Prahu. Posl. Albl odůvodňuje svůj návrh na změnu některých paragrafů čeledního řádu ze dne 7. dubna 1866 pro král. české, vyjímajíc hl. město Prahu. Řečník poukazuje na to, kterak vydaje rolnictva se množí. Vzrostly daně, zdražily se všecky průmyslové potřeby i mzda dělnická, jež vzrostla o 50 proc. Ale to nebylo by věcí nejhorší. Čeleď rolnická pohříchu v posledních dobách značně se zhoršila. Ačkoliv je zjednána na rok, přece na jaře nastává pravé stě- hování. Rolník nesmí čeleď kárati, ba nesmí k ní pronésti jediného křivého slova, nechce-li jí pozbýti.

Starý patriarchální poměr pominul již naprosto. Usta- novení platného čeledního řádu jsou příliš nejasné, takže zaměstnavatel rolník zříká se raději právní po- moci proti porušování služební smlouvy čeledi. Také ustanovení pro případ onemocnění čeledi mělo by býti změněno. Ostatně zákon čelední ani řádně se ne- provádí. Nechceme činiti čeledi bezpráví, ale trváme na tom, aby dostála převzatým povinnostem. (Vý- borně !) Posl. Iro podporuje návrh Alblův. Zemědělští dělníci jsou poštváni proti zaměstnavatelům. Vedle toho pak nedostatek zemědělských dělníků stává se pro zemědělství přímo katastrofou. Porušování slu- žební smlouvy stává se pro rolnictvo zdrojem nej- větších nesnází, zejména ve žních. Řečník navrhuje, aby ženská, mladší než 24 let, nesměla dostávati ce- stovní legitimace. Potom bude odpomoženo nouzi děl- níků zemědělských.

Posl. Špindler jest toho náhledu, že se nedo- poručuje, aby se pro návrh právě přednesený volila opět zvláštní komise. Již dosavadní počet komisí jest takový, že těžko jest najíti fakticky fysický čas, aby pro každou z nich určitá hodina mohla býti vymě- řena, a následek toho jest, že současně více komisí zasedati musí, z nichž dosti často některá vzhledem k tomu, že titíž členové několika najednou náleží, není způsobilá rokovati. Z toho ohledu navrhuje řeč- ník, aby návrh Alblův byl přikázán komisi země- dělské. Formální návrh posl. Špindlera jest dostatečně podporován a byl také přes odpor posl. Albla přijat. Posl. Horák odůvodňuje návrh svůj a soudr. na podporu skladišť obilních v krá- lovství českém. Řečník poukazuje k tomu, ze již lonského roku podal s posl. Jarošem stejný návrh, kterýž i v komisi byl projednán, který však nedostal se již do plena, poněvadž mezi tím sněm byl uza- vřen. To jest ukázka slabosti našeho sněmu, pro kterou velmi málo prací můžeme přivésti ku konci