ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b46ce120-8f46-11dd-971f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 38 celkem · entity: person 121, place 77, org 8, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
1. března 1913. Číslo 59.
4 article
státi otázkou svazovou podle jeho stanov kva- lifikovanou většinou. Finanční plán však nemůže platiti za otázku ná- rodně politickou. Byl tudíž učiněn podnět, aby taktika Svazu byla stanovena ni- koli pro celý finanční plán, nýbrž aby vyňaty byly ze závaznosti jednotlivé odstavce jeho jako nahlédání do knih, bonifikace a úděly zemím. O tom však nedocílena dosud do- hoda a nedocíleno dosud jasna o hodlání ně- mecko-nacionálního Svazu. O průběhu porady německého sdružen z Čech sděluje list dále, že k formálnímu usne- sení na schůzi nedošlo již proto, že sdru- žení nemá žádné jednotné povahy strany. Po zprávách poslanců Damma Hummera o jednání ve finančním výboru bylo v debatě na to poukazováno, že podle pře- vážného mínění alpských německých poslanců bude nepochybně učiněn návrh, aby hlaso- vání o celém finančním plánu, tu- díž také o údělech, prohlášeno bylo za otázku Svazu. Vzhledem ku poměrům v Čechách vyslovila se velká většina německých poslanců Čech proti takovému návrhu. Od- mítavé stanovisko hájili zejména poslanci Lodámann a Knirsch. Kdyby německo- nacíonální Svaz prohlásil hlaso- váni o údělech za otázku pro celý svaz závaznou, značná část něme- ckých poslanců z Čech nespokoji- la by se prý odchodem ze sněmo- vny, nýbrž hlasovala by přím protiúdělům.
Damm Hummer Lodámann Knirsch Čechy
5 article
Z Moravy.
Morava
6 article
Dne 27. února 1913. (Brněnská obecrozhazuje. — Volebn Tišnov. — Val. Meziříči) Němectví brněnské chce vládnouci klika z- chrániti tím, že dává do stavebních podmínek německým lidem ustanovení, že dům směji pro- dat pouze Němci. V poslední době dva případy takového německého nerozumu se staly. Ve Ferdinandově třídé je pasáž k radnici, kterou stavěl zemřelý český inženýr Pětník se společ- níkem Němcem Bachrem. Dům ten kupoval jistý český advokát. Aby ho nedostal, přeplatila obe českého kupce na kupní ceně asi 400.000 K 20.000 K, kteréž prostě vyhodila z kapes poplat- nictva. V Kobližné ulici měl dům německý sta- vitel Matzenauer. Ten také nesměl éeskému kupei Vichrovi prodat. Prodal ho tedy Němci — a ten ho nyní prodal Vichrovi. Přešel tedy do českých rukou přece, ale vyhozeny jsou peníze za dvoje převodní poplatky. Z toho víděti, že se to ně- mectví nedá vždy uhájiti tak, jak si to pání na radnici přestavují. Poplatnictvo však české i ně- mecké by se proti takovému vyhazování peněz mělo ohraditi a zemský výbor moravský by také měl promluviti své slovo. Brno je město prodlu- žené — a nové a nové dluhy hromaditi k vůli problematickému rázu německému, to je přece vic než nehospodářství. Jsme zvědavi, jestli si zemský výbor moravský takových věcí povšimne. — Co to bylo jásotu nad vitězstvím pokroko- vých stran při obecních volbách v Tišnově. v městé, které zastupuje dr. Stránský. Do enes nemůže městské zastupitelstvo pracovati, poně- vadž silná minorita odchodem ze schůzí to velko- lepé vítězství přivádí ad absurdum.
Němec Pětník Bachr Matzenauer Vichr Stránský Val Ferdinandov Brno Tišnov Volebn Tišnov
7 article
Posl. dr. Budinský, jenž měl dosud nejpoho- dlnější zemský mandát, Brno—Il., s několika málo sty voličů, dal se proklamovati za kandidáta v městské skupině telecké. Nějak podivné zna- mení pro volební růžové naděje lidově-pokrokové. V dosavadním okresu dra. Budiaského bude kandidovati národně-sociální posl. Konečný. Neobyčejně tuhý volební boj se vede o obecní správu ve Val. Meziříči, která je dnes v rukou přívrženců Masarykových. Spojily se tam občan- ské strany, které nejsou s obecním hospodářstvím spokojeny, v jednu oposiční stranu, která docílila že falešné sestavené listiny voličské byly úřadně zrušeny a sestavení nových nařízeno.
Posl doktor Budinská Meziříč Masarykův Brno Val
8 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
9 article Po opětném zmaru Ivovských kouierencí.
Po opětném zmaru Ivovských kouierencí. Stálý výbor haličského sněmu pro změnu zemského zřízení a volebního řádu měl dvě schůze, dne 24. a 26. února a opět se roze- šel, nedosáhnuv cíle. Jednání se nerozbiloo zemské zřízení a volební reformu, v nichž na- stalo už tak značné sblížení mezi Poláky Malorusy, že dohoda se zdála velice blízkou, nýbrž o věci, které konservativci na zemské zřízení svévolně zavěsili, aby si zachovali trvalé panství aspoň ve velkostatkářských dvorech a okresních zastupitelstvech, když v zemském sněmě jich neobmezená nadvláda je nadále neudržitelná. V nynějším sněmě roz- hoduje ještě šlechta a od jejího svolení závist
Polák
10 article
látek. To však jejich krásné práci neubírá na ceně. Až vyjdou ještě další dva svazky s pře- hlednými indexy, bude jejich kniha úhelným kamenem studia srovnávací literatury, nejob- šírnější a dotud nejdokonalejší sborník mate- riálu, vyčerpávající sbírky tradice lidové tak. jak nikdy dříve. Součinností německého a slo- vanského znalce lidových látek nabývá kniho ještě zvláštní ceny. Až dotud závisela taková sbírka dokumentů od osobních znalostí jazy- kových a literárního vzdělání jednotlivce, př čemž zpravidla v pracích západoevropských slovanský materiál byl omezen na překladové ukázky, Jediný Wollner svého času (1882) uči- nil k Leskienovým a Burgmannovým litevským pohádkám komentář ze slovanských sbírek, jež znal z vlastního čtení. Byla to na svou dobu jedna z nejzáslužnějších prací, ale dnes nestačí již naprosto. V komentáři ke sbírce bratř Grimmových je práce rozdělena tak, že obsa- huje stejně pečlivě západní i slovanský pohád- kový svět. J. Bolte věnoval celý život studiu starších literárních látek německých a vyčer- pal neznámou literaturu minulých století i sou- časné tradice v tak dokonalé míře, že tam, kde dřív byli jsme nuceni dohadovati vývoj látky povídkové ze dvou, tři dokladů, máme jieh nyní do set, ze všech století a z nejrozmanitěj- ších vrstev literárních. J. Polivka je dnes nej- lepším znatelem tradiční literatury všech slo- vanských národů a víc, než sebral a roztřídil není možno jednomu pracovníku vystihnout.
Leskienův Burgmannův Grimmův J Bolt
11 article
Oba autoři pak znaji veliké množství textůz literatur západoevropských i východních, vy- čerpali pečlivě všechny dosavadní komentáře a snesli ke každé povidce látku přesně roz- tříděnou především dle jejich variant a pak dle textů, národnostně rozdělených. Jejich ukon- čené dílo otevře studiu srovnávací literatury nové dráhy, po nichž nutno jít k poslednímu cíli, vystižení zákonů, jež řidí tvořivou čin- nost lidské duše. tedy také změna zemského zřízení a voleb- ního řádu. Za tuto ochotu konservativcí si vymohli na ostatních polských stranách, že daly souhlas, aby se do zákona o změně zem- ského zřízení pojaly dva zvláštní odstavce z nichž jedním se petrifikuje nynější zákon okresních zastupitelstvech a volbách do nich. druhým se zabezpečují určité výhody a poli- cejní práva velkostatkářům pro případ, kdyby se panské dvory spojily v jednu místní obec se sousedními vesnicemi. Volební řád do okresních zastupitelstev je velkostatkářům — vesměs Polákům neb s Poláky sympatisujícím právním osobám — tak příznivý, že nepo- skytuje Malorusům naděje, že by se mohli ně- kdy i v okresech čistě maloruských domoc většiny v okresních zastupitelstvech. Když vo schůzi dne 26. m. m. polská většina ve stálém výboru se vyslovila pro přání konservativců aby zastaralý zákon o okresních zastupitel- stvech z r. 1866 zůstal nadále v platnosti Ukrajinci opustili schůzi a tím vyjednáván opět rozbito.
Polák Malorus
12 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Naposled o konsulu Prochaskovi. Prizrenský c. k. konsul Oskar Prochaska, jenž koncem minulého roku po dva měsíce udržoval celou Evropu v napětí, k vůli němuž Rakousko-Uhersko Srbsku hrozilo „trestnou výpravou“, zám se nyní z trestu vypravuje n nové místo do Ameriky a tím mizí v propa- dlišti zapomenutí. Ne proto, že by konsul Pro- chaska zasluhoval, abychom se ještě o něm zmiňovali, ale proto, že náhodou nám bylo možno poučiti se o jeho aféře od klasického svědka, věnujeme jí ještě krátkou rekapitu- laci. Tím svědkem je p. Jaša Tomič, majítel a redaktor novosadské „Zastavy“, jenž byl účastníkem vítězného tažení Srbů a na něm stihl také do Prizrenu, kde s konsulem Pro- chaskou mluvil o jeho záležitosti. Některéz výborných dopisů Tomičových o srbském ta- žení jame uvedli v známost našeho čtenář- stva; jemu nyní můžeme oznámiti i to, že pan Jaša Tomič chystá o srbském tažení ilustro- vané dílo, jež se bude tísknouti v Praze.A nyní k věcil
Oskar Prochaska Jaša Tomič Srba Tomičův Jaša Prochaska Evropa Rakousko Uhersko Srbsko Amerika Prizren Praha Zastava
13 article
C. k. konsul Oskar Prochaska v Prizrenu byl Srbům od mnoha let znám jako nepřítel jejich národnosti a snah. Tím milejší byli srdci jeho Albanci, s jejichž vůdci byl osobně znám Srbové naň sváděli vinu za mnohé násilí, ano i vraždy, kterých se Albanci dopouštěli na Srbech v Starém Srbsku. Není divu, že byli zvědavi, co píše ve dvou dopisech, kteréz Prizrenu krátce před příchodem Srbů adreso- val své matce na Moravu. Listy zadrželi přečetli, ale nenabyli z nich důkazů, že kon- sul Prochaska jedná proti Srbům na rozkaz svých představených. K otevření dopisů Srbové měli se za oprávněny, protože kon- sulové nejsou exteritoriální, jak to o málo po- zději, když se aféra rozvinula, rakouská vláda pro své konsuly od Srbska požadovala. Pro- chaska sám se za exteritoriálného měl, jinak by byl býval opatrnější. Omyl jeho vznikl z to- ho, že velmocenští konsulové mají v Turecku mimořádnou plnou moc. Prochaska si nepomy- slil, že mimořádná plná moc platí použe pro Turecko a nikoli pro Srbsko, a ruší se hned všude, kam Srbové vstoupi jako vítězové.
Oskar Prochaska Srba Prizren Srbsko Morava Turecko Prochaska
14 article
Večer před Prizren přitrhl major Ostojič se svým praporem a položil se na protějším břehu řeky Bystrice. Major Ostojič neměl více mužstva kromě svého praporu a posádka pri- zrenská byla silná několik tisíc mužů. Ao k tomu rozkazu neměl, major Ostojič pojal plán, že sám Prizrenu se zmocní a nebude če- kati většího oddílu srbského vojska. Poslal do města své lidi a měšťany vyzval, aby na zí- třek připravili byty a spíží pro 10.000 jeho mužů. Měšťané se neprotivili a oznámili to tu- reckému velitelství, jež si netroufalo vzdoro- vati tak velikému počtu Srbů a ještě v noci odvedlo svou posádku druhou stranou z mě- sta. Aby nikdo v městě nemohl býti v pochyb- nostech, že major Ostojič má s sebou skuteč- ně tak velkou vojenskou silu, jak udává, Osto- jič dal za večerního soumraku bubnům tal mocně rachotit, co by stačilo pro 10.000, a ji- nými ještě podobnými způsoby vzbuzovalu Prizrenských zdání, že jim vzkázal pravdu. Jediný konsul Prochaska se domakal, že srbský velitel obmýšli lest a přesvědčoval o tom i prizrenské měšťany, i velitele posádky. ale marnč. Když pak druhého dne ráno Srbo- vé do Prizrenu vešli a každému vidno bylo že jest jich pouze prapor a nikoli 10.000, mě- šťané resignovali a šli vítěze pozdraviti. Tak- též cizí konsulové. Jen rak.-uh. konsul nešel a rozčileně vybízel Albance, aby se srbské hrstce postavili na odpor. Mezitím přitrhl gen Jankovič, jemuž major Ostojič odevzdal ji dobyté město. Ani jeho konsul Prochaska po- zdravit nepřišel; za to jej generál ignoroval stejnou měrou a nepostavil před c. k. konsu- lát čestné stráže jako před konsuláty druhé.
Ostojič Měšťan Srba Albance Jankovič Prochaska Prizren Bystrica
15 article
Ale jako srbské vojsko chovalo se k Pro- chaskovi nevšímavě, tak srbské obyvatelstv Prizrenu věnovalo mu zaslouženou pozornost Vidouce ho mezi Albanci pobíhat a je štvát srbští obyvatelé mu hrozili a spílali, ale nikd na něj ruky nevztáhl. Prochaska nyní dosta strach a běžel na ruský konsulát a prosil kon- sula Emeljanova, aby mu zachránil žívot. Ru- ský konsul mu řekl, že se k němu Prochask vždycky choval nepřátelsky, ať si pomůže sám. Prochaska se v zoufalství vrátil na svů konsulát a nevěděl si rady. Zde ho zdrceněho navštívil p. Jaša Tomič. Konsul mu přísahal že nikdy žádnému Srbovi neublížil a každého má rád. Tomič mu řekl, že dopisy, které po- slal své matce, o tom nesvědčí. „Já nepsal ta- kových dopisů! Já ničeho nepsal!“ volal Pro- chaska. — „Já sám je četl,“ řekl Jaša Tomič — „Tedy jsem nebyl té chvíle při zdravém rozumu a psal jsem něco jiného, než jsem my- Ve zbabělých úzkostech o svůj život kon- sul Prochaska pobouřil druhé c. k. konsuly Starém Srbsku a Makedonii a ještě více ví- deňskou vládu. Čím méně úřadní pozornost Srbové mu věnovali, tím větší byl jeho strach neboť svědomí jeho bylo za leta obtíženo mno- hými hříchy proti Srbům. Skutečně mu žádné nebezpečí nehrozilo po všechny dni, ačkoli mu Prizrenští ještě učinili skandál, když z mě- sta odjížděl a v kočáře měl při sobě svou maitressu „Fräulein Rosa“. Poměr Prochaskův slil k této dámě počestné prizrenské křesťany ja- ko mohamedány víc urážel nežcelá jeho aféra Když vyšetřením všecky tyto okolnosti zjištěny, hr. Berchtoldovi nezbývalo než hlu- boce se zastyděti za takový svůj orgán, jako je konsul Oskar Prochaska, a přeložení jeho do Ameriky událo se tak záhy po prizrenské aféře, že jeho trestný charakter bije v oči.
Emeljanův Jaša Tomič Srba Ted Prochaskův Berchtold Oskar Prochaska Prochaska Makedonie SF Rosa
16 article Italie bude zbrojiít také?
Italie bude zbrojiít také? V Halií věnuje se velká pozornost závodu ve zbrojení mezí evropskými státy. Při projednávání rozpočtu ve sněmovně dva generálové, poslane Marazzi a Pistoia žádali, aby byl zvýšen stav ar- mády. Nyní čítá armáda italská v míru 250.000 mužů, z nichž je trvale ve službě 30.000 a 220.00 je rozděleno ve dvě třídy. Roční kontingent čint na 1 milionů mužských obyvatelů jen 110 nebo 115 tisíc mužů. Poslanci Marazzi a Pistota pouka- zovali na Francii, která při 19 milionech mužských obyvatelů odvádí 240.000 mužů. Žádají vyšší od- vod ze dvou důvodů předně, že okupace Liby vyžaduje ještě 70.000 až 80.000 mužů, a až se paci- fikace úplně provede, bude vyžadovati ještě 40.000 až 50.000 nužů, druhým důvodem je, ž armáda mateřská země musí býti rozmnožen vzhledem na rozmnožení armády v sousedních z- mích. Rakousku a Francil. Očekává se se zájmem odpověď ministra v - jenství, jenž se posud obmezil na to, že dal par- lamentu schváliti zřízení 13. armádního sboru určeného k okupací Libye, ale generálové tvrdí že toto opatření je nedostatečné, nezvýší-li se kontingent armády. Vojenští odborníci ujišťují, že při zachování zákona o dvouleté vojenské službě která má dosti dobré výsledky zejména u pěchoty je možno snadno dostati o 20.000 až 30.000 mužů více, bude-li se prohlidka rekrutů prováděti méně
Marazzi Pistoia Pistota Francie Rakousko Libye
17 article
Rovněž v námořnictvu se žádá sesílení. Zpra- vodaj del Balzo žádá formálně vládu, aby navrhla sněmovně stavbu dalších drendnoughtů kromě o- něch šesti, které jsou v loděnicích. Také Rakousko a Francie staví dreadnoughty, praví del Balzo, nechce-li Italie zůstati příliš pozadu, musí je sta- věti též. Zpravodaj stěžuje si na průtah ve stavbe šesti objednaných dreadnoughtů, z nichž jediný je dohotoven, dva budou dokončeny v červenci ostatní tři teprve za rok nebo za dvě láta. Soudí se, že co nejdříve bude předložen nový lodní program, jenž bude obsahovati stavbu nej- méně čtyř dreadnougíhitů. přísně.
Rakousko Francie
18 article Nesouzvuk v trojspolku?
Nesouzvuk v trojspolku? Oficiosní francouzský list „Petit Parisien“ při- nesl noticku, patrně poloúřadní, v níž se zmíňuje o dojmu, jaký způsobila v celé Evropě výměn projevů mezi carem a Pojinsarém a při tom uvádí. že to byly domnělé nebo skutečné disonance mezl Vídní a Berlinem pro balkánské otázky, které při- měly Německo k mimořádnému rozmnožení armá- dy. V Berlíně prý mají vážné pochybnosti o správ- ném fungování trojspolku v jistých možných přípa- dech, a proto soudí, že se musejí spolehnouti první řadě na sebe samy. K tomu dodává „Petit Parisfen“, že v trojdohodě se po celou dobu ny- nější východní krisu podobné disonance neobievily. Mezi Paříží. Londýnem a Petrohradem naopak byl nejdokonalejší shoda a nynější výměna listu a tele- gramu mezí ruskou a francouzskou hlavou státu dokázala, že ohoustranný poměr je srdečnější než kdy jindy a že věrnost vůči smlouvě z r. 1891 zů- stala nezměněnou.
Petit Parisien Petit Parisfen Evropa Vídeň Berlín Německo Paříž Londýn Petrohrad
19 title
Valná hromada Ústř. jednoty českých lékařů.
21 article
Jednatel p. primář dr J. Semerád předne výroční zprávu, z niž uvádíme: V zákonodárství udál se v minulém roce velmi důležitý čin. Byla konečně příjata osnova řišského zákona o nakažli- vých nemocech. Osnova říšského zákona o odněti svéprávnosti, jejíž osudy nuplatě sleduje psychla- trická sekce, prodělává v komisi metamorfosy těší se náležité pozornosti i representaci zemské autonomie. Osnova zákona o pojišťování nemocen- ském, invalidním a úrazovém nedostala se dosud do plena sněmovny. Osnova zemského zákona zdra- votního pro král. České sdilí osudy českého sněmu Na Moravě chystá se zemský zákon o nemocnicích. Ve Slezsku dostane se snad v příštím zasedání na pořad osnova zemského zdravotního zákona Svaz okresů v král. Českém připravuje pro zemský výbor materiál pro nový zákou o nemocnicích. Vy- mahání a úpravy bytů v mezích zákonných po- měrů i v tomto obdohí děla se na poli pokladen- ském měrou rozsáhlou a větším dílem s úspěchem Obšírně zmiňuje se zpráva o bojí soc. demokratické okresní nemocenské pokladny v Praze. Škody, které organisace a s ní lékařský stav utrpěl, jsou mravní i hmotné. Na ten čas jediné východisko je neochvěj- ná solidarita a vylrvalost lidí dobrých v konání veškerých stavovských povinností. Na naší straně jsou pravda a právo potupené a na naší straně jest hájiti potupenou pravdu a právo do vyčerpání sil.
J Semerád Praha český sněm Na Morava svaz okres v král
22 article
— Dále se zmiňuje zpráva o intervencích Jednoty u zemského výboru na prospěch úpravy platů lé- kařů v ústavech pro choromyslné a ve prospěch zkrácení čtyřletého provisoria. Zmínka učiněna také o účastenství českého lékařstva v samaritán- ské službě při boji balkánských národů za svobodu. Podnět k tomu vyšel z Ústřední jednoty. (Po- chvala.) Pan dr. Šímáček z Č. Brodu s pochvalou uznal píli výboru a zejména jednatele p. primáře dra. Semeráda a vyslovil funkcionářům vřelý dík a uznání za souhlasu celé valné hromady. Volby měly následující výsledek: Starosta: MUDr. Kotýnek Frant., měst. lékař v Žižkově. I místostarosta: MUDr. Zahradnický Frant., primář Něm. Brodě. HI. místostarosta: MUDr. Bohda F. V., obvodní lékař v Ivanovicích, Členové výboru doktoři: Bailoni Karel, oční lékař a předseda české sekce komory lékařské v Praze-II. Dvořák Fr., ob- vodní lékař v Červ. Pečkách. Helbích Karel, prakt. lskař v Praze-VIII. Kostlivý Stan., docent a primář Třebíči. Mach Gust., obvodní lékař v Žab- vřeskách. Pešina Mat, universitní profesor. Pro- cházka Fr., univer. profesor v Praze-II. Semerá Jan, primář na Král. Vinohradech. Turinský Jtří. měst. okres. lékař v Praze-III. Vanýsek Rud., do- cent a primář v Brně. Náhradníci výboru doktoři- Dřímal Jan, obvodní lékař v Bosonohách. Kobliha Jan, prakt. lékař v Řeporyjích. Kubr Jan, měst. lékař na Král. Vinohradech. Satran Jos., obvodní lékař v Bakově. Tůma Jan, sekundář nemocnice v Praze-II. Revisoři dětů doktoři: Ježek Jan, od- borný lékař a Skalička Jos., měst. okr. lékař v Praze-II.
doktor Šímáček Semerád Kotýnek František MUDr Bohda Bailoni Karel Dvořák Stan Mach Pešina Král Vanýsek Dřímal Jan Kobliha Kubr Satran Tůma Ježek Č . Brod Žižkov Německo . Brod Ivanovice Pečky Praha Třebíč Francie Brno Bosonohy Řeporyje Bakov Skalička Jos český sekec komora lékařský v Praga Semerý Jan
23 article
Volby vykonány jednomyslně na důkaz napro- stého souhlasu s činností výboru v roce minulém. Následovala zpráva o sporu organís ace a pražskou okresní nemocenskou po- kladnou, o stavu sporu nyní a o povinnostech z toho organisaci vzešlých. Referáty přednesli po dr. Kotýnek a dr. Helbich. Postup dstředního vedení úplně schválen a vy- slovena mu důvěra.Nastoupením lékařů stávkokazů u imenované pokladny spor ukončen není, ale po- vleče se dále, neboť byl podniknut za uplatnění zásad a tor uplatnění a uznání organisace lékařo nemocenskými pokladnami. Těmto stávkokazům vysloveno opovržení celé schůze a schváleno j e- jich vyloučení, pokud členy organisace byli Jsou to doktoři: Fiala (Praha). Kulhánek Kare Bondy Zikmund. Porges Heřman. Sachs Lev. Fluss Richter, Linhart, Cholinský, Píkl. Usneseno s nimi přerušiti všechny kolegiální a společenské styky. jakož i se stávkokazy, kteří nebyli členy organi- sace, totiž dry. Bártou, Záhorským, Přecechtělem. Kollerem a německým lékařem A. Frankem.
Kotýnek doktor Helbich Fiala Kulhánek Kare Bond Zikmund Porges Heřman Sachs Lev Fluss Richter Linhart Píkl Bárta Přecechtěl Koller A Franco Praha
24 title
ODokončení)
25 article Nezaměstnanost absolventů české vysoké školy technické.
Nezaměstnanost absolventů české vysoké školy technické. Prostranný sál Měšťanské besedy pražské, kte- rý bývá — při pravidelných týdenních přednáškách Spoliem inženýrů a architektů pořádaných — četně navštíven, byl včera v pátek téměř přeplně techniky všech odborů inženýrských, kteří přišli aby porokovali o trapné otázce — jak odpomoc vzrůstající nezaměstnanosti technického dorostu, jak zvýšiti význam práce technika po stránce mo- rální i hmotné. Úkaz ten jistě vzbudí zájem širších vrstev, ne- boť vzestup všeobecného pokroku jest v úzkém vztahu se vzestupem techniky: a kruhy technické otevřeně přiznávají, že nadešel okamžik, kdy třeba i „nutných řezů“, žel, že i na vlastním těle; a proto vmísila se do rozhovorů i kapka trpkosti Projevené názory možno ohrnouti v jeden zá- věr: „Nutnost organisace“ Dnešní doba není jen emancipací dělníků, ale i inženýrů. Správnou, na zdravých základech založenou organisaci, dá se odpomoci, ne-li docela, jistě z větší části všem uváděným nedostatkům. Dnešní hospodářská krise dotkla se nešetrně skorem všech vrstev a nutno ji považovati za ne- snáz povšechnou, proti které nesnadno čeliti, nebot původ její jest mimo naší vůli a moc a tudiž neovlá- dáme k řešení a jejímu odstranění nutné pro- středky. Však takovou hospodářskou nesnáz — jen technického stavu se dotýkající — lze organisaet vypracovanými daty a kalkulací vytušiti a proti jejímu zlu se chrániti. Nadprodukci technických sil možno organi- sací snížiti, regulováním přílivu mladých sil.
26 article
Rovněž vypěstování a snad v nutných připa- dech i vynucení jistých ohledů solidarity umožní rovněž organisace. Při tomto bodu nemožno přejiti t. zv. „bratrství snad jedinou výhodu, přednost německých spolků studentských. Jejich skutečné „bratrství nepřestává odchodem studujících z škol, naopak, teprve prakticky získává. Starší vliv- ní kolegové jsou ovšem mladším nápomocní. Nen třeba k vůli vypěstování stavovské cti zakládatí studentské spolky, jest třeba začíti již na škole, vzbudit ve studentech více smyslu pro solidaritua nepřestávati ve styku starších s mladšími. Při obsazování neb rozšiřování míst byla by kontrola organisace také na místě. Proto hesle „organisovati“ jest dostatečně odůvodněno. Jen jeden stín vidíme na obzoru. Nepřehližejme, že vytvoření ústředí čístě ideál- ního, nezávislého ani v prave, ani v levo, vyžaduje velké práce a výsledky této dají na sebe čekati řadu let než sdružení zmohutní tak, že uplatní se svojí početnosti, svojí vnitřní silou. Jistě jedná se většině trpících o pomoc nejrychlejší a nejúčin- nější, a tu provésti možno, dle našeho názoru, organisaci pod záštitou korporace již stávající, vlivem disponující. Takovou korporací v prvé řadě jest Spolek architoktů a inženýrů, v němž sou- středěn technický výkvět jak po stránce vědecké, tak i společenské. Zlevněním vstupu do Spolku architektů a i- ženýrů a vytvořením zvláštního odboru zájmového při spolku, dala by se myšlenka organisace řešíti snad ke všeobecnému dobru a uspokojení. Mladá organisace měla by ve členech spolku vydatnou oporu mravní i hmotnou, a pracovala by samostat- ně, řešila by nedostatky — okamžitě!
Nen spolek architekt
27 article
Klademe váhu na okamžité jednání, na vy užití zkušeností a vlivu starších. Aspoň pro za- čátek by se doporučovala tato, třeba kompromisn cesta. Do debaty účinně zasáhli pp. inženýr Vobo nik, který podal statistiku studujících a absel- ventů. Pan inž. Hromádko zmínil se o pojišťován nezaměstnaných techniků. Dr. Zdobnický ape- loval na všechny spolky technické, aby vyslali da- legáty do užšího komité pro další práci. Jeho zmínka o „Rakouském svazu technických úřad- niků“, který jest německý — byla bolestivá, neb t jistě by došlo ne-li hned, tedy později jistě k roz- chodu. Pan posl. Neumann poukazoval na politi ckou neurovnanost a na nutnost zastoupení inže- nýrů ve všech oborech státní správy, na působ- nost inženýrů při okresích, městech a obchodníel komorách. Čiv. inž. Mysliveček nastínil společné b- lestivé stránky, akcentoval nutnost dáti inženýru práci všude, kde mu patřt. Civilní inž. Maršák velice treíně poukáz na nedostatky vnitřní technické. Inž. Pražák poukázal na krisi ve stavu geo metrů. Schůze zakončena případným doslovem pan prof. Klira. Na schůzi byli přítomni pp. profesoři vysoko školy technické Bertl, Petřík, Hasa, Bažant Glokner, Völker a j. Spolky zastoupené: inž. c. k. ředitelství poš a telegrafů, iaž. c. k. státních drah, spolek asisten tů na technice, inž. a arch. z Plzně, zástupce úřad nických odborů při straně svobodomyslné.
nika Ing Hromádka Neumann Mysliveček Maršák Pražák profesor Klira Bertl Petřík Hasa Bažant Glokner Völker Plzeň technický úřad
28 title
Ze severovýchodních Čech.
Čechy
29 article
V Hradci Král., 27. února. Pův. dop. „N. L..“ )
Hradec Královský
30 article
(Porada krajských důvěrníků a sjez strany. — Zřízenívysoké školy textil- ni v Hradei Králové. — Ochotnickě jubileum. — Hospodářská krivev Orl. Horách. — Přeložení 18. pluku Hradee. — Železniční spojeni Hořice- Hradec. — Volby v Dobrušce a Třebe- chovicích. — Nová továrna na peně- ženky.) V neděli 23. února konala se v Hradci Král porada krajských důvěrníků z volební skupiny 24. Mimo důležitá rozhodnuti organisační učiněny dis- posice k sjezdu národní strany svobodomyslné. který konati se bude v neděli 4. května v Nov Městě n. M. Bude tentokrát společným sjezdem všech organisací a příslušníků strany z volební skupiny 23. a 24. Na N. Město zajisté sjedou se ne- jen všichni důvěrníci organisací, ale také mnoho organisovaných příslušníků a přátel strany. — V te době má okoli N. Města všecky půvaby jara. Je doba rozkvětu třešní, kdy na N. Město zajíždí mno- ho turistů. Pravděpodobně bude uspořádána malá společná vycházka do okolí. Veškeré informace podá organisace v Hradci Král.
Hradee Hradei Králové Orlický Hořice Hradec Dobruška Nova město můj Hradec Královský
31 article
Akce za účelem zřízení vysoké textilní školy průmyslové v Hradci Král. utěšeně pokračuje zá- sluhou spolku českých prům. textilních a starosty dra F. Úlricha. Ministerstvo veřejných praci staví se k projektu příznivě, v zásadě již také uznalo zřízení toboto učeliště v Hradci a vyslovilo mi- nění, že se stavbou školy bude možno svent. již letos počíti. Bohužel neutěšená situace hospo- dářská a nevábně vyhlídky průmyslu textilního stíží zajisté realisování tohoto projektu, o jehož velikém poslání pro český průmysl textilní nemů- že býti sporu. Spolek českých prům, textilních postaral se již o úplné zařízení přádelny a mimo to pravděpodobně uvolí se opatřiti příspěvek 5 tisíc korun vládou požadovaný a určený na vnitřní zařízení, jež vyžadovati bude velikého nákladu Město Hradec ve své obětavosti a smyslu pro škol- ství přináší věci veliké hmotné oběti, ale je poz- ruhodno, že, ačkoliv jde o statisíce, nenašel se an jediný člen obecní správy, který by učinil nějaké námitky. Je to zjev radostný.
Král F Úlrich Hradec spolek český průmyslový
32 article
Vzácné jubileum činnosti ochotnické oslavene bylo v minulých dnech v Hradci Králové. Vrchn oficiál městských úřadů p. K. Paul již 30 roků zdár- ně působí na ochotnické scéně. Má nepopíratelné zásluhy o rozvoj divadelní v místě, mnoho pro di- vadlo vykonal a vždy dbal o zvýšení úrovně ochot- nických představení. A co je pěkným rysem jeho úsilí, že v době, kdy ovládá shon po hypermoder- nostech, nezapominá na původní dramatickou pro- dukci, vrací se k starým autorům českým se vzá- cnou a uznání hodnou láskou a porozuměním. Ku svěmu jubilejnímu večeru vybral si Stroupežnické- ho „Naše furianty“i Hradecké i okolní občanstvo prokázalo své sympatie k jubilantovi návštěvou přímo skvělou. Mezi gratulanty byli četní umělci dramatičtí, přispěchal i Šmaha, Chmelenský a j. kteří mají mnoho krásných vzpomnek na Hra- dec. —
Stroupežnický Šmaha Hradec Králové
33 article
Smutným příznakem hospodářské krise jest zoufalé materielní postavení ručních tkalců v Or- liekých Horách. Po redukcí výroby v továrnách dochází i na rukodílné tkalcovství, majitelé ruč- ních tkalcoven vážně pomýšlejí na obmezení vý- roby, nezlepší-li se odbyt. Žaměstnavatelé z novo- městského okresu se již sešli a žádají vládu o odpis daní na běžící rok. Nestane-li se tak, mají v úmy- slu výrobu na nejnižší míru obmeziti. V O. Horáchje dost tak bídy i když jsou poměry normální, natož letos. — V průmyslových střediscích redukce vý- roby provádí se od středeční porady průmyslníků ještě ve větších rozměrech. Mnoho dělnictva ve Dvoře Králové i jinde je nezaměstnáno a leckde ukazuje se příznak skutečné bídy. Textilní prů- nysl sotvaže se probíral z důsledků nepříznivé konjunktury, postižen byl válečným znepokojením přímo krutě. Budoucnost ukáže, jak mnoho jsme hospodářsky utrpěli. A budou to důsledky neoděi- nitelné.
Žaměstnavatel Or Dvůr Králové
34 article
Zprávy, týkající se přeložení 18. pěšího pluku z Hradce Král. vzhledem k známým demonstracím jsou nesprávny. Původně byl na určitých místech úmysl restringovati posádku v Hradci a v Plzní na nejnižší míru, ale ukázalo se, že povaha demon- strací jest jiného rázu, než jaký jim byl pod dojmem událostí bezprostředně přikládán, a o jakých hla- vně německý tisk mluvil. Dojde-li k přeložení, ne- stane se tak výlučně jen s plukem 18. Je úmysl umisťovati veškeré pluky v garnisonách nalézají- cích se v místech mimo doplňovací okres toho kterého pluku. Tyto změny byly prý doručeny na základě zkušeností plukovních velitelstev. To platí stejně pro české i německé pluky Částečné zlepšení železničního spojení meri Hradcem Králové a Hořicemi bude, jak se právě dovidáme, zavedeno od 15. června do 15. září. Vlak číslo 4957, který až dosud jezdil z Hradee jen do Sádové, bude v tomto období v neděli a ve svá- tek jezdíti až do Hořic. Rozhodnutí stalo se na zá- kladě přání vysloveného samosprávnými a odborný- mi korporacemi hořickými. — Bohužel je to příliš málo oproti oprávněným požadavkům Hořie.
Král Hradec Plzeň Hradec Králové Hořice
35 article
Boj o vliv v samosprávných korporacích jest právě veden v Třebechovicích a Dobrušce. Nej- větší zájem je soustředěn na III. sbory. V obou místech srazí se silně živly pokrokové s klerikál- ním. Hlavně v Dobrušce, kde proti straně kleri- kální je sjednán kompromis mezi soc. demokraty. renlisty a nár. socialisty. V Třebechovicích vydala strana soc. dem. pro třetí sbor kandidátku samo- stalnou zrovna tak jako klerikální, ale vedle toho vydána kandidétka kompromisní, na které je po- lovice soc. dem, a polovíce klerikálních kandidá- tů. Od posledních říšských voleb formace stran značně v Třebechovicích se změnila, vlivsoc. dem. silně poklesl a realisté postrádají jakékoliv orga- nísace. V občanstvu je touha po smíru a činorodé práci v zájmu rozvoje města Nová továrna na peněženky zřízena budev Třebechovicích, a sice v objektu, který získal pod- nikavý odborník z Č. Budějovic od p. Matějíčka. Bude to třetí závod toho druhu v místě.
Matějíček Třebechovice Dobruška Č . Budějovice
36 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Povínná prohlídka knih a hlasování mladočeských poslanců. Píše se nám ze Zem- ské jednoty českých obchodních gremií v král. Českém (podepsáni president Em. Placek referent dr. Fr. Samek): „Nemůžeme ne- chati bez odpovědi zprávu „Lídových Novin“ a „Českého Slova“, které vynašly „nový mladočeský politický podvod v uveřejnění projevu uznání, který jsme dle usnesení konfe- rence svazů obchodníckých ze dne 17. února 1913 třem mladočeským poslancům tlumočili. Úvaha,která byla pro obchodnictvo rozhodu- jící, byla tato: Těžká je linanční situace říše a zemí a žádá nápravy neodkladné. Státní úřadnictvo rovněž netrpělivě čeká zlepšení platů. Povinnou prohlídku knih vláda na- vrhla, aby zajistila si větší výnos osobní daně z příjmů. Obchodnictvo schvaluje v zásadě správné přiznávání. Schvalovati musí tedy také reformu, která zaručuje, aby všichni poplatníci stejnoměrně platili a aby chráněni byli zároveň před ukládáním daní nespra- vedlivých, což děje se, dokud lze užíti ne- kontrolovaných zpráv a pomůcek. Jisto je, že spravedlivé zdanění všech poplatníků pro- blídka knih nezaručuje. A rovněž je jisto, že prohlídka knih sama o sobě je drahým, jedno- stranně obchod a průmysl zatěžujícím a po- škozujícím opatřením. To obchodnictvo nepo- krytě a opětovně dalo na jevo jak vůči vládě tak i vůči těm poslaneckým kruhům, které od původu vládní návrh v zásadě sehvalovali.
em Placek doktor František Samek
37 article
Poslanců, kteří byli a jsou pro prohlídku co nejostřejší, jest v říšské radě většina. Tu sítuací právě poslanci dr. Funk, dr. Rašín, Čech, dr. Urban, dr. Licht, dr. Stölzel a řada jiných obchodnictvu nakloněných správně vy- cítili. Dobře si vědomi jsouce nebezpečí, které pro obchodnictvo i živnostnictvo tajilo v sobě tak zv. bojovné hlasování o této choulostivé otázce, neomezili se na pouhý protest proti prohlídce a vyhnulí se měření sil, když neměli jistoty vítězství. Vždyť omeziti se na pouhý protest znamenalo riskovati přehlasování a přijeti vládního návrhu na pro- hlídku knih v původní formě a bez současné reformy řízení. Nebezpečí bylo tím větší, čím více se s poradami odklá- dalo. Aby tomu předešli, pracovali zmínění poslanci na relormě řizení, jsoucev neustálém styku se zástupci ob- chodnictva v Praze i s delegáty jeho ve Vídni. Nelze popříti, že elaborát finančního výboru zásluhou zmíněných poslan- ců značně se přibližuje postulátům obchodni- ctva (prohlídka knih přeložena do řízení od- volacího a jen jako poslední prostředek v pří- padech skutečně závažných; docíleno bude
doktor Funk Rašín Čo Urban Licht Stölzel Praha Vídeň
38 article
spravedlivějšího zdanění všech; zajištěna pod- statně větší ochrana poplatníku proti orgánům daňovým). Prohlídka knih pak jest opatřena různými kautelami; nynější forma prohlídky je tedy daleko a daleko jiná než forma pů- vodní (vládní). Za tuto práci, opravdu účel- nou, zaslouží si zminění poslanei uznání, které bylo jim spontanně vysloveno i hlasy pánů delegátů českého obchodnictva z Moravy. Usnesení stalo se po několikahodi- novém rokování. Předcházela zpráva referen- ta, který navrhl resoluci pak přijatou a dále zevrubná zpráva posl. Čecha, souhlasem všech odměněná, o reformě řízení a kautelách v pří- čině prohlídky knih, jak byly po předchozích namáhavých poradách připraveny pro even- tualitu, že k odhlasování zamítnutí prohlídky knih nebude ve výboru zajištěn potřebný po- čet hlasů. Po obou zprávách zahájena byla diskuse, které se všichni téměř zúčastnili. Prohlašujeme pak v závěru: Zemská jednota českých obchodních gremií v král. Českém ku poslancům všech stran bez rozdílu, kteřív kterékoliv věci na se vzali nebo vezmou há-
Čecho Morava