3
masthead
1. března 1913. Číslo 59.
4
article
státi otázkou svazovou podle jeho stanov kva-
lifikovanou většinou. Finanční plán
však nemůže platiti za otázku ná-
rodně politickou. Byl tudíž učiněn
podnět, aby taktika Svazu byla stanovena ni-
koli pro celý finanční plán, nýbrž aby vyňaty
byly ze závaznosti jednotlivé odstavce jeho
jako nahlédání do knih, bonifikace a úděly
zemím. O tom však nedocílena dosud do-
hoda a nedocíleno dosud jasna o hodlání ně-
mecko-nacionálního Svazu.
O průběhu porady německého sdružen
z Čech sděluje list dále, že k formálnímu usne-
sení na schůzi nedošlo již proto, že sdru-
žení nemá žádné jednotné povahy
strany. Po zprávách poslanců Damma
Hummera o jednání ve finančním výboru bylo
v debatě na to poukazováno, že podle pře-
vážného mínění alpských německých poslanců
bude nepochybně učiněn návrh, aby hlaso-
vání o celém finančním plánu, tu-
díž také o údělech, prohlášeno
bylo za otázku Svazu. Vzhledem ku
poměrům v Čechách vyslovila se velká
většina německých poslanců
Čech proti takovému návrhu. Od-
mítavé stanovisko hájili zejména poslanci
Lodámann a Knirsch. Kdyby německo-
nacíonální Svaz prohlásil hlaso-
váni o údělech za otázku pro celý
svaz závaznou, značná část něme-
ckých poslanců z Čech nespokoji-
la by se prý odchodem ze sněmo-
vny, nýbrž hlasovala by přím
protiúdělům.
Damm Hummer
Lodámann
Knirsch
Čechy
5
article
Z Moravy.
Morava
6
article
Dne 27. února 1913.
(Brněnská obecrozhazuje. — Volebn
Tišnov. — Val. Meziříči)
Němectví brněnské chce vládnouci klika z-
chrániti tím, že dává do stavebních podmínek
německým lidem ustanovení, že dům směji pro-
dat pouze Němci. V poslední době dva
případy takového německého nerozumu se staly.
Ve Ferdinandově třídé je pasáž k radnici, kterou
stavěl zemřelý český inženýr Pětník se společ-
níkem Němcem Bachrem. Dům ten kupoval jistý
český advokát. Aby ho nedostal, přeplatila obe
českého kupce na kupní ceně asi 400.000 K
20.000 K, kteréž prostě vyhodila z kapes poplat-
nictva. V Kobližné ulici měl dům německý sta-
vitel Matzenauer. Ten také nesměl éeskému kupei
Vichrovi prodat. Prodal ho tedy Němci — a ten
ho nyní prodal Vichrovi. Přešel tedy do českých
rukou přece, ale vyhozeny jsou peníze za dvoje
převodní poplatky. Z toho víděti, že se to ně-
mectví nedá vždy uhájiti tak, jak si to pání na
radnici přestavují. Poplatnictvo však české i ně-
mecké by se proti takovému vyhazování peněz
mělo ohraditi a zemský výbor moravský by také
měl promluviti své slovo. Brno je město prodlu-
žené — a nové a nové dluhy hromaditi k vůli
problematickému rázu německému, to je přece
vic než nehospodářství. Jsme zvědavi, jestli si
zemský výbor moravský takových věcí povšimne. —
Co to bylo jásotu nad vitězstvím pokroko-
vých stran při obecních volbách v Tišnově.
v městé, které zastupuje dr. Stránský. Do enes
nemůže městské zastupitelstvo pracovati, poně-
vadž silná minorita odchodem ze schůzí to velko-
lepé vítězství přivádí ad absurdum.
Němec
Pětník
Bachr
Matzenauer
Vichr
Stránský
Val
Ferdinandov
Brno
Tišnov
Volebn Tišnov
7
article
Posl. dr. Budinský, jenž měl dosud nejpoho-
dlnější zemský mandát, Brno—Il., s několika
málo sty voličů, dal se proklamovati za kandidáta
v městské skupině telecké. Nějak podivné zna-
mení pro volební růžové naděje lidově-pokrokové.
V dosavadním okresu dra. Budiaského bude
kandidovati národně-sociální posl. Konečný.
Neobyčejně tuhý volební boj se vede o obecní
správu ve Val. Meziříči, která je dnes v rukou
přívrženců Masarykových. Spojily se tam občan-
ské strany, které nejsou s obecním hospodářstvím
spokojeny, v jednu oposiční stranu, která docílila
že falešné sestavené listiny voličské byly úřadně
zrušeny a sestavení nových nařízeno.
Posl
doktor
Budinská
Meziříč
Masarykův
Brno
Val
8
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
9
article
Po opětném zmaru Ivovských kouierencí.
Po opětném zmaru Ivovských kouierencí.
Stálý výbor haličského sněmu pro změnu
zemského zřízení a volebního řádu měl dvě
schůze, dne 24. a 26. února a opět se roze-
šel, nedosáhnuv cíle. Jednání se nerozbiloo
zemské zřízení a volební reformu, v nichž na-
stalo už tak značné sblížení mezi Poláky
Malorusy, že dohoda se zdála velice blízkou,
nýbrž o věci, které konservativci na zemské
zřízení svévolně zavěsili, aby si zachovali
trvalé panství aspoň ve velkostatkářských
dvorech a okresních zastupitelstvech, když
v zemském sněmě jich neobmezená nadvláda
je nadále neudržitelná. V nynějším sněmě roz-
hoduje ještě šlechta a od jejího svolení závist
Polák
10
article
látek. To však jejich krásné práci neubírá na
ceně. Až vyjdou ještě další dva svazky s pře-
hlednými indexy, bude jejich kniha úhelným
kamenem studia srovnávací literatury, nejob-
šírnější a dotud nejdokonalejší sborník mate-
riálu, vyčerpávající sbírky tradice lidové tak.
jak nikdy dříve. Součinností německého a slo-
vanského znalce lidových látek nabývá kniho
ještě zvláštní ceny. Až dotud závisela taková
sbírka dokumentů od osobních znalostí jazy-
kových a literárního vzdělání jednotlivce, př
čemž zpravidla v pracích západoevropských
slovanský materiál byl omezen na překladové
ukázky, Jediný Wollner svého času (1882) uči-
nil k Leskienovým a Burgmannovým litevským
pohádkám komentář ze slovanských sbírek,
jež znal z vlastního čtení. Byla to na svou dobu
jedna z nejzáslužnějších prací, ale dnes nestačí
již naprosto. V komentáři ke sbírce bratř
Grimmových je práce rozdělena tak, že obsa-
huje stejně pečlivě západní i slovanský pohád-
kový svět. J. Bolte věnoval celý život studiu
starších literárních látek německých a vyčer-
pal neznámou literaturu minulých století i sou-
časné tradice v tak dokonalé míře, že tam, kde
dřív byli jsme nuceni dohadovati vývoj látky
povídkové ze dvou, tři dokladů, máme jieh
nyní do set, ze všech století a z nejrozmanitěj-
ších vrstev literárních. J. Polivka je dnes nej-
lepším znatelem tradiční literatury všech slo-
vanských národů a víc, než sebral a roztřídil
není možno jednomu pracovníku vystihnout.
Leskienův
Burgmannův
Grimmův
J Bolt
11
article
Oba autoři pak znaji veliké množství textůz
literatur západoevropských i východních, vy-
čerpali pečlivě všechny dosavadní komentáře
a snesli ke každé povidce látku přesně roz-
tříděnou především dle jejich variant a pak dle
textů, národnostně rozdělených. Jejich ukon-
čené dílo otevře studiu srovnávací literatury
nové dráhy, po nichž nutno jít k poslednímu
cíli, vystižení zákonů, jež řidí tvořivou čin-
nost lidské duše.
tedy také změna zemského zřízení a voleb-
ního řádu. Za tuto ochotu konservativcí si
vymohli na ostatních polských stranách, že
daly souhlas, aby se do zákona o změně zem-
ského zřízení pojaly dva zvláštní odstavce
z nichž jedním se petrifikuje nynější zákon
okresních zastupitelstvech a volbách do nich.
druhým se zabezpečují určité výhody a poli-
cejní práva velkostatkářům pro případ, kdyby
se panské dvory spojily v jednu místní obec
se sousedními vesnicemi. Volební řád do
okresních zastupitelstev je velkostatkářům —
vesměs Polákům neb s Poláky sympatisujícím
právním osobám — tak příznivý, že nepo-
skytuje Malorusům naděje, že by se mohli ně-
kdy i v okresech čistě maloruských domoc
většiny v okresních zastupitelstvech. Když vo
schůzi dne 26. m. m. polská většina ve stálém
výboru se vyslovila pro přání konservativců
aby zastaralý zákon o okresních zastupitel-
stvech z r. 1866 zůstal nadále v platnosti
Ukrajinci opustili schůzi a tím vyjednáván
opět rozbito.
Polák
Malorus
12
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Naposled o konsulu Prochaskovi.
Prizrenský c. k. konsul Oskar Prochaska,
jenž koncem minulého roku po dva měsíce
udržoval celou Evropu v napětí, k vůli němuž
Rakousko-Uhersko Srbsku hrozilo „trestnou
výpravou“, zám se nyní z trestu vypravuje n
nové místo do Ameriky a tím mizí v propa-
dlišti zapomenutí. Ne proto, že by konsul Pro-
chaska zasluhoval, abychom se ještě o něm
zmiňovali, ale proto, že náhodou nám bylo
možno poučiti se o jeho aféře od klasického
svědka, věnujeme jí ještě krátkou rekapitu-
laci. Tím svědkem je p. Jaša Tomič, majítel
a redaktor novosadské „Zastavy“, jenž byl
účastníkem vítězného tažení Srbů a na něm
stihl také do Prizrenu, kde s konsulem Pro-
chaskou mluvil o jeho záležitosti. Některéz
výborných dopisů Tomičových o srbském ta-
žení jame uvedli v známost našeho čtenář-
stva; jemu nyní můžeme oznámiti i to, že pan
Jaša Tomič chystá o srbském tažení ilustro-
vané dílo, jež se bude tísknouti v Praze.A
nyní k věcil
Oskar Prochaska
Jaša Tomič
Srba
Tomičův
Jaša
Prochaska
Evropa
Rakousko
Uhersko Srbsko
Amerika
Prizren
Praha
Zastava
13
article
C. k. konsul Oskar Prochaska v Prizrenu
byl Srbům od mnoha let znám jako nepřítel
jejich národnosti a snah. Tím milejší byli srdci
jeho Albanci, s jejichž vůdci byl osobně znám
Srbové naň sváděli vinu za mnohé násilí, ano
i vraždy, kterých se Albanci dopouštěli na
Srbech v Starém Srbsku. Není divu, že byli
zvědavi, co píše ve dvou dopisech, kteréz
Prizrenu krátce před příchodem Srbů adreso-
val své matce na Moravu. Listy zadrželi
přečetli, ale nenabyli z nich důkazů, že kon-
sul Prochaska jedná proti Srbům na rozkaz
svých představených. K otevření dopisů
Srbové měli se za oprávněny, protože kon-
sulové nejsou exteritoriální, jak to o málo po-
zději, když se aféra rozvinula, rakouská vláda
pro své konsuly od Srbska požadovala. Pro-
chaska sám se za exteritoriálného měl, jinak
by byl býval opatrnější. Omyl jeho vznikl z to-
ho, že velmocenští konsulové mají v Turecku
mimořádnou plnou moc. Prochaska si nepomy-
slil, že mimořádná plná moc platí použe pro
Turecko a nikoli pro Srbsko, a ruší se hned
všude, kam Srbové vstoupi jako vítězové.
Oskar Prochaska
Srba
Prizren
Srbsko
Morava
Turecko
Prochaska
14
article
Večer před Prizren přitrhl major Ostojič
se svým praporem a položil se na protějším
břehu řeky Bystrice. Major Ostojič neměl více
mužstva kromě svého praporu a posádka pri-
zrenská byla silná několik tisíc mužů. Ao
k tomu rozkazu neměl, major Ostojič pojal
plán, že sám Prizrenu se zmocní a nebude če-
kati většího oddílu srbského vojska. Poslal do
města své lidi a měšťany vyzval, aby na zí-
třek připravili byty a spíží pro 10.000 jeho
mužů. Měšťané se neprotivili a oznámili to tu-
reckému velitelství, jež si netroufalo vzdoro-
vati tak velikému počtu Srbů a ještě v noci
odvedlo svou posádku druhou stranou z mě-
sta. Aby nikdo v městě nemohl býti v pochyb-
nostech, že major Ostojič má s sebou skuteč-
ně tak velkou vojenskou silu, jak udává, Osto-
jič dal za večerního soumraku bubnům tal
mocně rachotit, co by stačilo pro 10.000, a ji-
nými ještě podobnými způsoby vzbuzovalu
Prizrenských zdání, že jim vzkázal pravdu.
Jediný konsul Prochaska se domakal, že
srbský velitel obmýšli lest a přesvědčoval o
tom i prizrenské měšťany, i velitele posádky.
ale marnč. Když pak druhého dne ráno Srbo-
vé do Prizrenu vešli a každému vidno bylo
že jest jich pouze prapor a nikoli 10.000, mě-
šťané resignovali a šli vítěze pozdraviti. Tak-
též cizí konsulové. Jen rak.-uh. konsul nešel
a rozčileně vybízel Albance, aby se srbské
hrstce postavili na odpor. Mezitím přitrhl gen
Jankovič, jemuž major Ostojič odevzdal ji
dobyté město. Ani jeho konsul Prochaska po-
zdravit nepřišel; za to jej generál ignoroval
stejnou měrou a nepostavil před c. k. konsu-
lát čestné stráže jako před konsuláty druhé.
Ostojič
Měšťan
Srba
Albance
Jankovič
Prochaska
Prizren
Bystrica
15
article
Ale jako srbské vojsko chovalo se k Pro-
chaskovi nevšímavě, tak srbské obyvatelstv
Prizrenu věnovalo mu zaslouženou pozornost
Vidouce ho mezi Albanci pobíhat a je štvát
srbští obyvatelé mu hrozili a spílali, ale nikd
na něj ruky nevztáhl. Prochaska nyní dosta
strach a běžel na ruský konsulát a prosil kon-
sula Emeljanova, aby mu zachránil žívot. Ru-
ský konsul mu řekl, že se k němu Prochask
vždycky choval nepřátelsky, ať si pomůže
sám. Prochaska se v zoufalství vrátil na svů
konsulát a nevěděl si rady. Zde ho zdrceněho
navštívil p. Jaša Tomič. Konsul mu přísahal
že nikdy žádnému Srbovi neublížil a každého
má rád. Tomič mu řekl, že dopisy, které po-
slal své matce, o tom nesvědčí. „Já nepsal ta-
kových dopisů! Já ničeho nepsal!“ volal Pro-
chaska. — „Já sám je četl,“ řekl Jaša Tomič
— „Tedy jsem nebyl té chvíle při zdravém
rozumu a psal jsem něco jiného, než jsem my-
Ve zbabělých úzkostech o svůj život kon-
sul Prochaska pobouřil druhé c. k. konsuly
Starém Srbsku a Makedonii a ještě více ví-
deňskou vládu. Čím méně úřadní pozornost
Srbové mu věnovali, tím větší byl jeho strach
neboť svědomí jeho bylo za leta obtíženo mno-
hými hříchy proti Srbům. Skutečně mu žádné
nebezpečí nehrozilo po všechny dni, ačkoli
mu Prizrenští ještě učinili skandál, když z mě-
sta odjížděl a v kočáře měl při sobě svou
maitressu „Fräulein Rosa“. Poměr Prochaskův
slil
k této dámě počestné prizrenské křesťany ja-
ko mohamedány víc urážel nežcelá jeho aféra
Když vyšetřením všecky tyto okolnosti
zjištěny, hr. Berchtoldovi nezbývalo než hlu-
boce se zastyděti za takový svůj orgán, jako
je konsul Oskar Prochaska, a přeložení jeho
do Ameriky událo se tak záhy po prizrenské
aféře, že jeho trestný charakter bije v oči.
Emeljanův
Jaša Tomič
Srba
Ted
Prochaskův
Berchtold
Oskar Prochaska
Prochaska
Makedonie
SF Rosa
16
article
Italie bude zbrojiít také?
Italie bude zbrojiít také?
V Halií věnuje se velká pozornost závodu ve
zbrojení mezí evropskými státy. Při projednávání
rozpočtu ve sněmovně dva generálové, poslane
Marazzi a Pistoia žádali, aby byl zvýšen stav ar-
mády. Nyní čítá armáda italská v míru 250.000
mužů, z nichž je trvale ve službě 30.000 a 220.00
je rozděleno ve dvě třídy. Roční kontingent čint
na 1 milionů mužských obyvatelů jen 110 nebo
115 tisíc mužů. Poslanci Marazzi a Pistota pouka-
zovali na Francii, která při 19 milionech mužských
obyvatelů odvádí 240.000 mužů. Žádají vyšší od-
vod ze dvou důvodů předně, že okupace Liby
vyžaduje ještě 70.000 až 80.000 mužů, a až se paci-
fikace úplně provede, bude vyžadovati ještě
40.000 až 50.000 nužů, druhým důvodem je, ž
armáda mateřská země musí býti rozmnožen
vzhledem na rozmnožení armády v sousedních z-
mích. Rakousku a Francil.
Očekává se se zájmem odpověď ministra v -
jenství, jenž se posud obmezil na to, že dal par-
lamentu schváliti zřízení 13. armádního sboru
určeného k okupací Libye, ale generálové tvrdí
že toto opatření je nedostatečné, nezvýší-li se
kontingent armády. Vojenští odborníci ujišťují, že
při zachování zákona o dvouleté vojenské službě
která má dosti dobré výsledky zejména u pěchoty
je možno snadno dostati o 20.000 až 30.000 mužů
více, bude-li se prohlidka rekrutů prováděti méně
Marazzi
Pistoia
Pistota
Francie
Rakousko
Libye
17
article
Rovněž v námořnictvu se žádá sesílení. Zpra-
vodaj del Balzo žádá formálně vládu, aby navrhla
sněmovně stavbu dalších drendnoughtů kromě o-
něch šesti, které jsou v loděnicích. Také Rakousko
a Francie staví dreadnoughty, praví del Balzo,
nechce-li Italie zůstati příliš pozadu, musí je sta-
věti též. Zpravodaj stěžuje si na průtah ve stavbe
šesti objednaných dreadnoughtů, z nichž jediný je
dohotoven, dva budou dokončeny v červenci
ostatní tři teprve za rok nebo za dvě láta.
Soudí se, že co nejdříve bude předložen nový
lodní program, jenž bude obsahovati stavbu nej-
méně čtyř dreadnougíhitů.
přísně.
Rakousko
Francie
18
article
Nesouzvuk v trojspolku?
Nesouzvuk v trojspolku?
Oficiosní francouzský list „Petit Parisien“ při-
nesl noticku, patrně poloúřadní, v níž se zmíňuje
o dojmu, jaký způsobila v celé Evropě výměn
projevů mezi carem a Pojinsarém a při tom uvádí.
že to byly domnělé nebo skutečné disonance mezl
Vídní a Berlinem pro balkánské otázky, které při-
měly Německo k mimořádnému rozmnožení armá-
dy. V Berlíně prý mají vážné pochybnosti o správ-
ném fungování trojspolku v jistých možných přípa-
dech, a proto soudí, že se musejí spolehnouti
první řadě na sebe samy. K tomu dodává „Petit
Parisfen“, že v trojdohodě se po celou dobu ny-
nější východní krisu podobné disonance neobievily.
Mezi Paříží. Londýnem a Petrohradem naopak byl
nejdokonalejší shoda a nynější výměna listu a tele-
gramu mezí ruskou a francouzskou hlavou státu
dokázala, že ohoustranný poměr je srdečnější než
kdy jindy a že věrnost vůči smlouvě z r. 1891 zů-
stala nezměněnou.
Petit Parisien
Petit Parisfen
Evropa
Vídeň
Berlín
Německo
Paříž
Londýn
Petrohrad
19
title
Valná hromada Ústř. jednoty
českých lékařů.
21
article
Jednatel p. primář dr J. Semerád předne
výroční zprávu, z niž uvádíme: V zákonodárství
udál se v minulém roce velmi důležitý čin. Byla
konečně příjata osnova řišského zákona o nakažli-
vých nemocech. Osnova říšského zákona o odněti
svéprávnosti, jejíž osudy nuplatě sleduje psychla-
trická sekce, prodělává v komisi metamorfosy
těší se náležité pozornosti i representaci zemské
autonomie. Osnova zákona o pojišťování nemocen-
ském, invalidním a úrazovém nedostala se dosud
do plena sněmovny. Osnova zemského zákona zdra-
votního pro král. České sdilí osudy českého sněmu
Na Moravě chystá se zemský zákon o nemocnicích.
Ve Slezsku dostane se snad v příštím zasedání
na pořad osnova zemského zdravotního zákona
Svaz okresů v král. Českém připravuje pro zemský
výbor materiál pro nový zákou o nemocnicích. Vy-
mahání a úpravy bytů v mezích zákonných po-
měrů i v tomto obdohí děla se na poli pokladen-
ském měrou rozsáhlou a větším dílem s úspěchem
Obšírně zmiňuje se zpráva o bojí soc. demokratické
okresní nemocenské pokladny v Praze. Škody, které
organisace a s ní lékařský stav utrpěl, jsou mravní
i hmotné. Na ten čas jediné východisko je neochvěj-
ná solidarita a vylrvalost lidí dobrých v konání
veškerých stavovských povinností. Na naší straně
jsou pravda a právo potupené a na naší straně jest
hájiti potupenou pravdu a právo do vyčerpání sil.
J Semerád
Praha
český sněm Na Morava
svaz okres v král
22
article
— Dále se zmiňuje zpráva o intervencích Jednoty
u zemského výboru na prospěch úpravy platů lé-
kařů v ústavech pro choromyslné a ve prospěch
zkrácení čtyřletého provisoria. Zmínka učiněna
také o účastenství českého lékařstva v samaritán-
ské službě při boji balkánských národů za svobodu.
Podnět k tomu vyšel z Ústřední jednoty. (Po-
chvala.)
Pan dr. Šímáček z Č. Brodu s pochvalou
uznal píli výboru a zejména jednatele p. primáře
dra. Semeráda a vyslovil funkcionářům vřelý dík
a uznání za souhlasu celé valné hromady.
Volby měly následující výsledek: Starosta:
MUDr. Kotýnek Frant., měst. lékař v Žižkově. I
místostarosta: MUDr. Zahradnický Frant., primář
Něm. Brodě. HI. místostarosta: MUDr. Bohda
F. V., obvodní lékař v Ivanovicích, Členové výboru
doktoři: Bailoni Karel, oční lékař a předseda české
sekce komory lékařské v Praze-II. Dvořák Fr., ob-
vodní lékař v Červ. Pečkách. Helbích Karel, prakt.
lskař v Praze-VIII. Kostlivý Stan., docent a primář
Třebíči. Mach Gust., obvodní lékař v Žab-
vřeskách. Pešina Mat, universitní profesor. Pro-
cházka Fr., univer. profesor v Praze-II. Semerá
Jan, primář na Král. Vinohradech. Turinský Jtří.
měst. okres. lékař v Praze-III. Vanýsek Rud., do-
cent a primář v Brně. Náhradníci výboru doktoři-
Dřímal Jan, obvodní lékař v Bosonohách. Kobliha
Jan, prakt. lékař v Řeporyjích. Kubr Jan, měst.
lékař na Král. Vinohradech. Satran Jos., obvodní
lékař v Bakově. Tůma Jan, sekundář nemocnice
v Praze-II. Revisoři dětů doktoři: Ježek Jan, od-
borný lékař a Skalička Jos., měst. okr. lékař v
Praze-II.
doktor
Šímáček
Semerád
Kotýnek
František
MUDr
Bohda
Bailoni
Karel
Dvořák
Stan
Mach
Pešina
Král
Vanýsek
Dřímal
Jan
Kobliha
Kubr
Satran
Tůma
Ježek
Č . Brod
Žižkov
Německo . Brod
Ivanovice
Pečky
Praha
Třebíč
Francie
Brno
Bosonohy
Řeporyje
Bakov
Skalička Jos
český sekec komora lékařský v Praga
Semerý Jan
23
article
Volby vykonány jednomyslně na důkaz napro-
stého souhlasu s činností výboru v roce minulém.
Následovala zpráva o sporu organís ace
a pražskou okresní nemocenskou po-
kladnou, o stavu sporu nyní a o povinnostech
z toho organisaci vzešlých. Referáty přednesli po
dr. Kotýnek a dr. Helbich.
Postup dstředního vedení úplně schválen a vy-
slovena mu důvěra.Nastoupením lékařů stávkokazů
u imenované pokladny spor ukončen není, ale po-
vleče se dále, neboť byl podniknut za uplatnění
zásad a tor uplatnění a uznání organisace lékařo
nemocenskými pokladnami. Těmto stávkokazům
vysloveno opovržení celé schůze a schváleno j e-
jich vyloučení, pokud členy organisace byli
Jsou to doktoři: Fiala (Praha). Kulhánek Kare
Bondy Zikmund. Porges Heřman. Sachs Lev. Fluss
Richter, Linhart, Cholinský, Píkl. Usneseno s nimi
přerušiti všechny kolegiální a společenské styky.
jakož i se stávkokazy, kteří nebyli členy organi-
sace, totiž dry. Bártou, Záhorským, Přecechtělem.
Kollerem a německým lékařem A. Frankem.
Kotýnek
doktor
Helbich
Fiala
Kulhánek Kare Bond
Zikmund
Porges Heřman
Sachs
Lev
Fluss Richter
Linhart
Píkl
Bárta
Přecechtěl
Koller
A Franco
Praha
25
article
Nezaměstnanost absolventů
české vysoké školy technické.
Nezaměstnanost absolventů
české vysoké školy technické.
Prostranný sál Měšťanské besedy pražské, kte-
rý bývá — při pravidelných týdenních přednáškách
Spoliem inženýrů a architektů pořádaných —
četně navštíven, byl včera v pátek téměř přeplně
techniky všech odborů inženýrských, kteří přišli
aby porokovali o trapné otázce — jak odpomoc
vzrůstající nezaměstnanosti technického dorostu,
jak zvýšiti význam práce technika po stránce mo-
rální i hmotné.
Úkaz ten jistě vzbudí zájem širších vrstev, ne-
boť vzestup všeobecného pokroku jest v úzkém
vztahu se vzestupem techniky: a kruhy technické
otevřeně přiznávají, že nadešel okamžik, kdy třeba
i „nutných řezů“, žel, že i na vlastním těle; a proto
vmísila se do rozhovorů i kapka trpkosti
Projevené názory možno ohrnouti v jeden zá-
věr: „Nutnost organisace“
Dnešní doba není jen emancipací dělníků, ale
i inženýrů.
Správnou, na zdravých základech založenou
organisaci, dá se odpomoci, ne-li docela, jistě
z větší části všem uváděným nedostatkům.
Dnešní hospodářská krise dotkla se nešetrně
skorem všech vrstev a nutno ji považovati za ne-
snáz povšechnou, proti které nesnadno čeliti, nebot
původ její jest mimo naší vůli a moc a tudiž neovlá-
dáme k řešení a jejímu odstranění nutné pro-
středky.
Však takovou hospodářskou nesnáz — jen
technického stavu se dotýkající — lze organisaet
vypracovanými daty a kalkulací vytušiti a proti
jejímu zlu se chrániti.
Nadprodukci technických sil možno organi-
sací snížiti, regulováním přílivu mladých sil.
26
article
Rovněž vypěstování a snad v nutných připa-
dech i vynucení jistých ohledů solidarity umožní
rovněž organisace. Při tomto bodu nemožno přejiti
t. zv. „bratrství snad jedinou výhodu, přednost
německých spolků studentských. Jejich skutečné
„bratrství nepřestává odchodem studujících z
škol, naopak, teprve prakticky získává. Starší vliv-
ní kolegové jsou ovšem mladším nápomocní. Nen
třeba k vůli vypěstování stavovské cti zakládatí
studentské spolky, jest třeba začíti již na škole,
vzbudit ve studentech více smyslu pro solidaritua
nepřestávati ve styku starších s mladšími.
Při obsazování neb rozšiřování míst byla by
kontrola organisace také na místě. Proto hesle
„organisovati“ jest dostatečně odůvodněno.
Jen jeden stín vidíme na obzoru.
Nepřehližejme, že vytvoření ústředí čístě ideál-
ního, nezávislého ani v prave, ani v levo, vyžaduje
velké práce a výsledky této dají na sebe čekati
řadu let než sdružení zmohutní tak, že uplatní se
svojí početnosti, svojí vnitřní silou. Jistě jedná se
většině trpících o pomoc nejrychlejší a nejúčin-
nější, a tu provésti možno, dle našeho názoru,
organisaci pod záštitou korporace již stávající,
vlivem disponující. Takovou korporací v prvé řadě
jest Spolek architoktů a inženýrů, v němž sou-
středěn technický výkvět jak po stránce vědecké,
tak i společenské.
Zlevněním vstupu do Spolku architektů a i-
ženýrů a vytvořením zvláštního odboru zájmového
při spolku, dala by se myšlenka organisace řešíti
snad ke všeobecnému dobru a uspokojení. Mladá
organisace měla by ve členech spolku vydatnou
oporu mravní i hmotnou, a pracovala by samostat-
ně, řešila by nedostatky — okamžitě!
Nen
spolek architekt
27
article
Klademe váhu na okamžité jednání, na vy
užití zkušeností a vlivu starších. Aspoň pro za-
čátek by se doporučovala tato, třeba kompromisn
cesta.
Do debaty účinně zasáhli pp. inženýr Vobo
nik, který podal statistiku studujících a absel-
ventů.
Pan inž. Hromádko zmínil se o pojišťován
nezaměstnaných techniků. Dr. Zdobnický ape-
loval na všechny spolky technické, aby vyslali da-
legáty do užšího komité pro další práci. Jeho
zmínka o „Rakouském svazu technických úřad-
niků“, který jest německý — byla bolestivá, neb t
jistě by došlo ne-li hned, tedy později jistě k roz-
chodu.
Pan posl. Neumann poukazoval na politi
ckou neurovnanost a na nutnost zastoupení inže-
nýrů ve všech oborech státní správy, na působ-
nost inženýrů při okresích, městech a obchodníel
komorách.
Čiv. inž. Mysliveček nastínil společné b-
lestivé stránky, akcentoval nutnost dáti inženýru
práci všude, kde mu patřt.
Civilní inž. Maršák velice treíně poukáz
na nedostatky vnitřní technické.
Inž. Pražák poukázal na krisi ve stavu geo
metrů.
Schůze zakončena případným doslovem pan
prof. Klira.
Na schůzi byli přítomni pp. profesoři vysoko
školy technické Bertl, Petřík, Hasa, Bažant
Glokner, Völker a j.
Spolky zastoupené: inž. c. k. ředitelství poš
a telegrafů, iaž. c. k. státních drah, spolek asisten
tů na technice, inž. a arch. z Plzně, zástupce úřad
nických odborů při straně svobodomyslné.
nika
Ing
Hromádka
Neumann
Mysliveček
Maršák
Pražák
profesor
Klira
Bertl
Petřík
Hasa
Bažant
Glokner
Völker
Plzeň
technický úřad
28
title
Ze severovýchodních Čech.
Čechy
29
article
V Hradci Král., 27. února.
Pův. dop. „N. L..“ )
Hradec Královský
30
article
(Porada krajských důvěrníků a sjez
strany. — Zřízenívysoké školy textil-
ni v Hradei Králové. — Ochotnickě
jubileum. — Hospodářská krivev
Orl. Horách. — Přeložení 18. pluku
Hradee. — Železniční spojeni Hořice-
Hradec. — Volby v Dobrušce a Třebe-
chovicích. — Nová továrna na peně-
ženky.)
V neděli 23. února konala se v Hradci Král
porada krajských důvěrníků z volební skupiny 24.
Mimo důležitá rozhodnuti organisační učiněny dis-
posice k sjezdu národní strany svobodomyslné.
který konati se bude v neděli 4. května v Nov
Městě n. M. Bude tentokrát společným sjezdem
všech organisací a příslušníků strany z volební
skupiny 23. a 24. Na N. Město zajisté sjedou se ne-
jen všichni důvěrníci organisací, ale také mnoho
organisovaných příslušníků a přátel strany. — V te
době má okoli N. Města všecky půvaby jara. Je
doba rozkvětu třešní, kdy na N. Město zajíždí mno-
ho turistů. Pravděpodobně bude uspořádána malá
společná vycházka do okolí. Veškeré informace
podá organisace v Hradci Král.
Hradee
Hradei Králové
Orlický
Hořice
Hradec
Dobruška
Nova město můj
Hradec Královský
31
article
Akce za účelem zřízení vysoké textilní školy
průmyslové v Hradci Král. utěšeně pokračuje zá-
sluhou spolku českých prům. textilních a starosty
dra F. Úlricha. Ministerstvo veřejných praci staví
se k projektu příznivě, v zásadě již také uznalo
zřízení toboto učeliště v Hradci a vyslovilo mi-
nění, že se stavbou školy bude možno svent. již
letos počíti. Bohužel neutěšená situace hospo-
dářská a nevábně vyhlídky průmyslu textilního
stíží zajisté realisování tohoto projektu, o jehož
velikém poslání pro český průmysl textilní nemů-
že býti sporu. Spolek českých prům, textilních
postaral se již o úplné zařízení přádelny a mimo
to pravděpodobně uvolí se opatřiti příspěvek 5
tisíc korun vládou požadovaný a určený na vnitřní
zařízení, jež vyžadovati bude velikého nákladu
Město Hradec ve své obětavosti a smyslu pro škol-
ství přináší věci veliké hmotné oběti, ale je poz-
ruhodno, že, ačkoliv jde o statisíce, nenašel se an
jediný člen obecní správy, který by učinil nějaké
námitky. Je to zjev radostný.
Král
F Úlrich
Hradec
spolek český průmyslový
32
article
Vzácné jubileum činnosti ochotnické oslavene
bylo v minulých dnech v Hradci Králové. Vrchn
oficiál městských úřadů p. K. Paul již 30 roků zdár-
ně působí na ochotnické scéně. Má nepopíratelné
zásluhy o rozvoj divadelní v místě, mnoho pro di-
vadlo vykonal a vždy dbal o zvýšení úrovně ochot-
nických představení. A co je pěkným rysem jeho
úsilí, že v době, kdy ovládá shon po hypermoder-
nostech, nezapominá na původní dramatickou pro-
dukci, vrací se k starým autorům českým se vzá-
cnou a uznání hodnou láskou a porozuměním. Ku
svěmu jubilejnímu večeru vybral si Stroupežnické-
ho „Naše furianty“i Hradecké i okolní občanstvo
prokázalo své sympatie k jubilantovi návštěvou
přímo skvělou. Mezi gratulanty byli četní umělci
dramatičtí, přispěchal i Šmaha, Chmelenský a j.
kteří mají mnoho krásných vzpomnek na Hra-
dec. —
Stroupežnický
Šmaha
Hradec Králové
33
article
Smutným příznakem hospodářské krise jest
zoufalé materielní postavení ručních tkalců v Or-
liekých Horách. Po redukcí výroby v továrnách
dochází i na rukodílné tkalcovství, majitelé ruč-
ních tkalcoven vážně pomýšlejí na obmezení vý-
roby, nezlepší-li se odbyt. Žaměstnavatelé z novo-
městského okresu se již sešli a žádají vládu o odpis
daní na běžící rok. Nestane-li se tak, mají v úmy-
slu výrobu na nejnižší míru obmeziti. V O. Horáchje
dost tak bídy i když jsou poměry normální, natož
letos. — V průmyslových střediscích redukce vý-
roby provádí se od středeční porady průmyslníků
ještě ve větších rozměrech. Mnoho dělnictva ve
Dvoře Králové i jinde je nezaměstnáno a leckde
ukazuje se příznak skutečné bídy. Textilní prů-
nysl sotvaže se probíral z důsledků nepříznivé
konjunktury, postižen byl válečným znepokojením
přímo krutě. Budoucnost ukáže, jak mnoho jsme
hospodářsky utrpěli. A budou to důsledky neoděi-
nitelné.
Žaměstnavatel
Or
Dvůr Králové
34
article
Zprávy, týkající se přeložení 18. pěšího pluku
z Hradce Král. vzhledem k známým demonstracím
jsou nesprávny. Původně byl na určitých místech
úmysl restringovati posádku v Hradci a v Plzní
na nejnižší míru, ale ukázalo se, že povaha demon-
strací jest jiného rázu, než jaký jim byl pod dojmem
událostí bezprostředně přikládán, a o jakých hla-
vně německý tisk mluvil. Dojde-li k přeložení, ne-
stane se tak výlučně jen s plukem 18. Je úmysl
umisťovati veškeré pluky v garnisonách nalézají-
cích se v místech mimo doplňovací okres toho
kterého pluku. Tyto změny byly prý doručeny
na základě zkušeností plukovních velitelstev. To
platí stejně pro české i německé pluky
Částečné zlepšení železničního spojení meri
Hradcem Králové a Hořicemi bude, jak se právě
dovidáme, zavedeno od 15. června do 15. září. Vlak
číslo 4957, který až dosud jezdil z Hradee jen do
Sádové, bude v tomto období v neděli a ve svá-
tek jezdíti až do Hořic. Rozhodnutí stalo se na zá-
kladě přání vysloveného samosprávnými a odborný-
mi korporacemi hořickými. — Bohužel je to příliš
málo oproti oprávněným požadavkům Hořie.
Král
Hradec
Plzeň
Hradec Králové
Hořice
35
article
Boj o vliv v samosprávných korporacích jest
právě veden v Třebechovicích a Dobrušce. Nej-
větší zájem je soustředěn na III. sbory. V obou
místech srazí se silně živly pokrokové s klerikál-
ním. Hlavně v Dobrušce, kde proti straně kleri-
kální je sjednán kompromis mezi soc. demokraty.
renlisty a nár. socialisty. V Třebechovicích vydala
strana soc. dem. pro třetí sbor kandidátku samo-
stalnou zrovna tak jako klerikální, ale vedle toho
vydána kandidétka kompromisní, na které je po-
lovice soc. dem, a polovíce klerikálních kandidá-
tů. Od posledních říšských voleb formace stran
značně v Třebechovicích se změnila, vlivsoc. dem.
silně poklesl a realisté postrádají jakékoliv orga-
nísace. V občanstvu je touha po smíru a činorodé
práci v zájmu rozvoje města
Nová továrna na peněženky zřízena budev
Třebechovicích, a sice v objektu, který získal pod-
nikavý odborník z Č. Budějovic od p. Matějíčka.
Bude to třetí závod toho druhu v místě.
Matějíček
Třebechovice
Dobruška
Č . Budějovice
36
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Povínná prohlídka knih a hlasování
mladočeských poslanců. Píše se nám ze Zem-
ské jednoty českých obchodních gremií v král.
Českém (podepsáni president Em. Placek
referent dr. Fr. Samek): „Nemůžeme ne-
chati bez odpovědi zprávu „Lídových Novin“
a „Českého Slova“, které vynašly „nový
mladočeský politický podvod v uveřejnění
projevu uznání, který jsme dle usnesení konfe-
rence svazů obchodníckých ze dne 17. února
1913 třem mladočeským poslancům tlumočili.
Úvaha,která byla pro obchodnictvo rozhodu-
jící, byla tato: Těžká je linanční situace říše
a zemí a žádá nápravy neodkladné. Státní
úřadnictvo rovněž netrpělivě čeká zlepšení
platů. Povinnou prohlídku knih vláda na-
vrhla, aby zajistila si větší výnos osobní daně
z příjmů. Obchodnictvo schvaluje v zásadě
správné přiznávání. Schvalovati musí tedy
také reformu, která zaručuje, aby všichni
poplatníci stejnoměrně platili a aby chráněni
byli zároveň před ukládáním daní nespra-
vedlivých, což děje se, dokud lze užíti ne-
kontrolovaných zpráv a pomůcek. Jisto je,
že spravedlivé zdanění všech poplatníků pro-
blídka knih nezaručuje. A rovněž je jisto, že
prohlídka knih sama o sobě je drahým, jedno-
stranně obchod a průmysl zatěžujícím a po-
škozujícím opatřením. To obchodnictvo nepo-
krytě a opětovně dalo na jevo jak vůči vládě
tak i vůči těm poslaneckým kruhům, které od
původu vládní návrh v zásadě sehvalovali.
em
Placek
doktor
František
Samek
37
article
Poslanců, kteří byli a jsou pro prohlídku co
nejostřejší, jest v říšské radě většina. Tu
sítuací právě poslanci dr. Funk, dr. Rašín,
Čech, dr. Urban, dr. Licht, dr. Stölzel a řada
jiných obchodnictvu nakloněných správně vy-
cítili. Dobře si vědomi jsouce nebezpečí, které
pro obchodnictvo i živnostnictvo tajilo v sobě
tak zv. bojovné hlasování o této choulostivé
otázce, neomezili se na pouhý protest proti
prohlídce a vyhnulí se měření sil, když neměli
jistoty vítězství. Vždyť omeziti se na pouhý
protest znamenalo riskovati přehlasování a
přijeti vládního návrhu na pro-
hlídku knih v původní formě a bez
současné reformy řízení. Nebezpečí
bylo tím větší, čím více se s poradami odklá-
dalo. Aby tomu předešli, pracovali zmínění
poslanci na relormě řizení, jsoucev
neustálém styku se zástupci ob-
chodnictva v Praze i s delegáty
jeho ve Vídni. Nelze popříti, že elaborát
finančního výboru zásluhou zmíněných poslan-
ců značně se přibližuje postulátům obchodni-
ctva (prohlídka knih přeložena do řízení od-
volacího a jen jako poslední prostředek v pří-
padech skutečně závažných; docíleno bude
doktor
Funk
Rašín
Čo
Urban
Licht
Stölzel
Praha
Vídeň
38
article
spravedlivějšího zdanění všech; zajištěna pod-
statně větší ochrana poplatníku proti orgánům
daňovým). Prohlídka knih pak jest opatřena
různými kautelami; nynější forma prohlídky
je tedy daleko a daleko jiná než forma pů-
vodní (vládní). Za tuto práci, opravdu účel-
nou, zaslouží si zminění poslanei
uznání, které bylo jim spontanně vysloveno
i hlasy pánů delegátů českého obchodnictva
z Moravy. Usnesení stalo se po několikahodi-
novém rokování. Předcházela zpráva referen-
ta, který navrhl resoluci pak přijatou a dále
zevrubná zpráva posl. Čecha, souhlasem všech
odměněná, o reformě řízení a kautelách v pří-
čině prohlídky knih, jak byly po předchozích
namáhavých poradách připraveny pro even-
tualitu, že k odhlasování zamítnutí prohlídky
knih nebude ve výboru zajištěn potřebný po-
čet hlasů. Po obou zprávách zahájena byla
diskuse, které se všichni téměř zúčastnili.
Prohlašujeme pak v závěru: Zemská jednota
českých obchodních gremií v král. Českém
ku poslancům všech stran bez rozdílu, kteřív
kterékoliv věci na se vzali nebo vezmou há-
Čecho
Morava