ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b2956e60-8f0c-11dd-92b1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 47, work 8, person 71, org 8
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 1. března 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 59.
4 article
Ma rannl a večerní listy předplání see V Praze v admínístracli na měsía. . . . . . na čtvrů leta . . . . 5 K — s dvoji donáškou a měslo. . . . .. na čtvrt lota . . . . 7 K 8žh vě ňllálkáohu na měslo . . . . . 2 K 80 a měa. Poštou na čtvrt lst : . . . 9 k oo s dřojí zásilkou na naěslo. na rie: : : : kB Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha kB
5 article Před koncem balkánské krise?
Před koncem balkánské krise? Stalo se jaksi návykem, že v choulo- stivých okamžicích mezinárodní situace až do války nynější vídeňské časopisy proto vždy pokládaly mír za zabezpečený, že vo- jenská pohotovost trojspolku jest vydatněj- ší než skupiny trojdohodové. Náhlé nyněj- ší zvyšování vojenské pohotovosti v době míru v Německu jest s to vzbuditi pochyb- nost, že vzpomenutý předpoklad byl správ- ný, ježto Francie rychle a co nejrozhodněji chystá se zvýšiti počet svého vojska v do- bě míru a dostává se jí v té příčině nejen souhlasu obou ostatních členů trojdohody ale i obdobného opatření u nich, takže se Již mluví o tom, že bude počet jejich vojska v době míru obnášeti dva a půl milionu mužů! Vidno, že v nynější mezinárodní krisi obě velmocenské skupiny stejnými pro- středky zabezpečují zachování evropského míru; že dospívají k odhodlání, nepřipustiti porušení mírové rovnováhy; že stanovisk svá opírají týmiž „přesvědčivými důvody“ Z této rovnováhy branných sil čerpati možno i nejvydatněji pro naději, že zápas o Balkán vyřídí se přece jen poměrně smír- ně, a že nerozpoutá obávanou válku evrop- skou. Jest sice pravda, že ani ve čtvrtek se nepodařilo velevyslancům v Londýně od- straniti hlavní potíže, jež tvoří rozhraničení Albánie, ale nepopírá se rovněž, že mezi oběma státy, kteréž se nejvíce zajímají o záležitost tuto, totiž mezi Rakousko-Uher- skem a Ruskem se úspěšně pokračuje ve vyjednávání.
Německo Balkán Londýn Albánie Rakousko Uhry Rusko
6 article
Přední list vídeňský jest s to ve věci té zaznamenatí, že rakousko-uherský po- sel v Petrohradě probírá s ruským mini- strem zahraničním otázky balkánské a že Jednáním tím mají býti odstraněny zbýva- jící různosti, zvláště co do hranic balkán- ských. Průběh posavadních rozprav těchto slibuje rozhodnutí v době nedaleké a ukon- čení krise; po rozhodnutí, jež může nade- jíti „přes noc“, budou ihned zrušena mi- mořádná bezpečnostní opatření na hrani- cích rakouských a ruských a z obou stra se přikročí k odzbrojení. Nenastane-li ni- jaký rušívý případ, možno, že opatření se stane již dnes v sobotu, jinak počátkem příštího téhodne. V dorozumění bude po- jato i ohraničení Albánie: Skader by při- padl Albánsku; tím by se usnadnilo velmo- cem obnovení míru a z událostí na Bal- káně již by nemohl vzejíti spor mezi vel- mocemi. Kdyby Černá Hora zatím dobyla Skadru, vyřídila by se věc ta přímo mezi Rakousko-Uherskem, Italií a Černou Ho- rou, již by se dostalo jiné územní náhrady. Dle těchto zpráv by vlastně se obme- zil zájem o další osudy Skadru pouze na bezprostřední pobalkánské interesenty. V tomto osvětlení by ovšem nastala zcela nová situace, kdyby se potvrdily zprávy, ře Srbsko pomocí řeckého loďstva hodlá dopraviti ke Skadru 30.000 mužů posil s dvanácti obléhacími děly a dvaceti čtyřmi hmoždíři, z čehož třetina již pluje k Dračí. Podobá se však, že tato pověst, rozšířená z Vídně, náleží rozčílené fantasii, není-li ohlasem míru nepříznivých piklů. Skoro v témž smyslu, jako výše po- věděno, připouští znatelné sblížení mezí
Italia Petrohrad Albánie Bala RakouskoUhersko Srbsko Vídeň
7 article
Ruskem a Rakousko-Uherskem i zpráva Reuterovy kanceláře, jež navazuje na čtvrteční poradu velevyslanců v Londýně a jež patrně pochází z jejich středu. Dle toho sice možno se nadíti dorozumění mezi všemi velmocemi co do hlavních otá- zek ohraničení Albánie, ale trvající stav válečný a zejména obležení Skadru na ten čas značně ztěžuje konečná, přesná, for- mální rozhodnutí. Jakmile bude mír bal- kánských spojenců s Tureckem skoncován. povede jednání velevyslanců z posledního téhodne a návrhy při této příležitosti učí- něné, jimiž bylo již přivoděno podstat- né polepšení, bezpochyby ihned ku přátelskému uspořádání. Přes to, že vel- moci při tom podaly důkazy smiřlivého du- cha a vzájemnosti, nesmí se očekávati, že zásadní souhlas co do určitých částí Albán- ska se dá shrnouti ve formální a rozhodu- jící úmluvu, dokud poměry, utvořené po- kračováním ve válce, nenabudou méně ne- jisté povahy. Připomeneme-li ješté, že se potvrzují z různých stran zprávy, jak Turecko se snaží dosící míru, projevujíc již ochoti vzdáti se Drinopole, máme přibližný obraz množících se vyhlídek, že Evropa ve svém celku šťastně překoná jednu z nejtěžších krisí — krisi balkánskou.
Rusko RakouskoUhersko Londýn Albánie Turecko Albán Drinopol Evropa Reuterův kancelář
8 title
Válka na Balkáně.
Balkán
9 article Turecko hledá mír.
Turecko hledá mír. Čm. Ze Sofije, 28. února. (Zvl. telegram „Nár. Listů“.) Neni pochyby, že Tureck hledá mir. Těchto dnů učinil Mahmu šelket velevyslanci ruskému Gier sov a turecký vyslanec bulharskému v Petro- hradé následující návrh Turecko odstupuje pohraniční čáru, po- čínající u vesnice Sv. Štěpán nad Inladou n Černém moři a jdoucí přímo přes Skoplj východně od Lozengradu ke stanici Čakmal u Dimotiky, tam, kde trať Drinopol-Caři- hrad odbočuje k Dedeagačí. Turecko te- dy odstupuje Lozengradi Drino pol, ale zachovává si celou tra Čakmak-Cařihr a d. Dojem tohoto návrhu ve zdejších vlád- ních kruzích neni valný. Rozhodujíc osobnost mně prohlašuje: „Turecký návrh o němž my oficiálně dosud nic nevíme,je ještě příliš vzdálen našich minimálních ná- roků. My od Midie neustoupíme a naše po- hraniční čára musí jíti od tohoto bodu přímo k jižnímu moři. Do nového jednání o mír se nepustíme, dokud se Turecko nezavážek odstoupení celkem přijatelné pohraniční čá- ry. Pak můžeme jednat i o druhých záleži- tostech. Celkem vládní kruhy pokládají turecký návrh za pouhý manévr bez reálního vý- znamu. Konečně se také neví, jaký vliv má nový vezír na stranu komitétu a musí se po- čítat s okolnosti, že Mahmud šefket se může právě tak jako Klamil paša stát neočekávaně obětí své povolnosti. O hranice srbsko-bulharské. Sl—k. Z Bělehradu, 28. února. (Zvl. tel. N. L.“) Značné rozhořčení způsobilo zde sdě- lení zdejšího dopisovatele „Tempsu“ — infor- movaného prý bulharským zdejším vyslanec- tvím — ohledně přištích hraníc srbsko-bulhar- ských. Zpráva ta — jak se mi sděluje — jest opravdu částí obsahu smlouvy bulharsko-srb- ské, dle které mají Bulharsku případnouti Ve- leš, Přílep a Bitolj. K tomu však poznamenává
Štěpán Mahmud Turecko Petra Čakmal Dimotika Drinopol Bělehrad Bulharsko Lozengradi Drina
10 article
člen kabinetu: Smlouva byla uzavřena za úplně nou. Nicméně vyslovil se dr. Rašín pro re formu zemského volebního řádu, doložil však jiných předpokladů, což nemůže zůstati be že tato reforma nemůže být vynucována žád účinku. Ostatně zájmy balkánského spolku nými peněžními pokutami musí býti všem stejně drahými Zprávy z bojiště. Z Cařihradu, 28. února. (K, k.) Úřadní vojenská zpráva praví: Poněvadž půda jest úplně rozmočená a řeky se rozvodnily, ne- stalo se včera před Čataldžou a Bulairem nic, co má význam po stránce vojenské. Na Drinopol bylo včera se strany východní stří- leno slabě z polních děl. (Viz poslední zprávy.)
doktor Rašín Cařihrad Drinopol Čataldzat Bulair
11 title
Z parlamentních výborů.
12 article Finanční výbor.
Finanční výbor. Z Vídně, 28. února.
Vídeň
13 article (Zvl. telef. zprávaN. L..“
(Zvl. telef. zprávaN. L..“ Finanční výbor se dnes večer do úterka odročil a to na základě dohody me- zi Poláky a Rusíny, když byla po- všechná debata o zemských údělech uzavřena. Pozoruhodno bylo chování tř rusínských členů výboru. Byli všichni zapsáni ustupovali však pořáde do zadu, postupovali místa svá poslancům jiným, až ocitli se v si- tuaci, ve které mohou mluvit tolíko jednou. Patrně chtějí vyčkat, jak se věci utváří. V jed- nání pokračovati se bude v úterý, jakkoli vo- lební výbor haličského sněmu svolán je do Lvova na středu. V odpolední rozpravě skoncoval dr Renner svou řeč, ve které žádal opatření která se na vlas podobají kuratele nad sněmy zemskými. Posl. dr. Stölzel opřel se poža- davkům těm. Tolikéž ministr financí ve svých výkladech vyslovil se proti všelikému obme- zení a proti všem podmínkám, na kterých by úděly zemské byly činěny závislými. Velmi rozhodně ryt. Zaleski ukázal k tomu, že zemské úděly jsou toliko provisoriem pro ne- zbytné potřeby zemí a že dlužno dospěti k to- mu vybudování finančnímu, jak státu, tak zemí způsobem, aby určitě daně vyhrazeny byly zemím, určité zase státu. Zdůvodni také, že dosavadní úděly zemské činily asi polovici toho, co zem vydávají na školstvi, vyjímaj ovšem potřebná zvýšení při úpra- vě platů učitelských. Z toho důvodu postavil se zamítavě k návrhu dra. Ren- nera by stát prostě převkal polovici nákladů na platy učitelské ze sžé pokladny.
Polák Rusín Renner Posl doktor Stölzel Zaleski Ren Lvov
14 article
Posl. dr. Rašín vyložíl napřed ve své řečí námitky, které máme my Čechové prou soustavě zemských údělů z důvodů polití- ckých a finančních a prohlásil, že údělyty přijímáme toliko jako nezbytnou výpomoc. kterou se však státem nic nám nedává, jelikož podle ústavy jak země tak stát mají plnou vý sost berní a mohou oba zavésti nové daně kteréhokolí druhu. Z toho důvodu nelze také připustiti, aby zemské úděly byly vázány ně- jakými podmínkami a výhradami státními, jež omezovaly by volné disposiční právo s penězi. jež přece platí občané příslušné země. Ukázal také k tomu, že dosavadní úděly z osobn daně příjmové měly účel jen jeden: býtí ná- hradou za ušlé přírážky, úděly pak z daně lihové že nebyly níčím, leč inkamerací práva zemí na vymahání daně lihové. V polemice proti dru. Rennerovi dovodil na základě sta- tistických dat, že střední vrstvy nesly dor 1901 veškerá břemena zemská a že dokonce zrušily školní plat, který zatěžoval také vrst- vy nemajetné, takže výčitka sociálními demo- kraty činěná, jakoby břemena zemí spočívala na těch, kdož nemají žádného volebního prá- va do sněmů zemských, jest velmi bezpodstat-
Posl doktor Rašín Čecho Renner
15 article Rozpočtový výbor.
Rozpočtový výbor. Ministr Georgí o zadání námořních dodá- vek do cíziny. Z Vídně, 28. února. (K. k.) V užším výbori rozpočtového výboru, který zabývá se zkoumáním zadání vojenských dodávek, podal ministr země- brany sv. p. Georgí vysvětlení na různé dotazy pravil. Při zadání doku byly zvoleny podmínky Germánského Lloydu, poněvadž tyto podmínky jsou v Německu nejvíce užívané. V daném připadě byl by také podnik Cantiere Navale obdržel beze všeho povolení, aby pracoval podle podminek, kte- rě jsou obvyklé v clzině. Jest správno, že zmíněný podnik nedostal žádného písemného vyřízení ns jednotlivě oferty. Cferty tyto byly pokaždé v ná- mořní sekci prostudovány, porovnány s ostalními ofertami jak co do ceny tak co do konstrukce,a- však nebylo jich nikterak použito, aby cizozemské firmy byly pohnuty k příznivějším podmínkám. k tomu také nebylo žádné příčiny, neboť cizina na- bízela od počátku nižší cenu. V záležitosti dol nedošlo také k žádné redukci sumy, nicměně fir- ma, které byla svěřena dodávka, z vlastního po- pudu vymohla u zúčastněných společností slevy poplatků vlečných a pojišťovacích. Tento rozdi obnášel 67.400 marek.
Georgí Lloyd Vídeň Německo
16 article
Poslanci Glöckel a Friedmann podáva- jí tento návrh: „Užší výbor vyslovuje své politová- ní nad tím, že vláda, odepřevší předložení akt stížila nebo aspoň protáhla vyjednávání užšího vý- boru a povinné prozkoumání a vyšetření, zdali při zadání plovoucího doku postupovalo se správně účelně. Za těchto okolností učiní užší výbor svá usnesení na základě výpovědi, po případě exper- ty předložených akt, které nabývají průkazné síly poněvadž vláda odepřela předložiti akta.
Glöckel Friedmann
17 article
Po debatě, které se zúčastnili posl. Kolische Bugatto. Choc, Staněk, Schrafil, Němec, Fried- mann a Glöckel, prohlásil min. sv. p. Čeorgi že přítomnost jeho v tomto užším výboru nesmo se vykládati snad jako prejudic pro jeho názor státoprávním rázu projednávané záležitosti. Do- stavil-li se do užšího výboru, stalo se tak přede- vším proto, poněvadž od dávna vyhovuje dle mož. nosti každému podnětu parlamentu a proto že měl přesvědčení, že jeho přítomností v užším výboru bude podstatně usnadněno zdárné řešení této zále- žitosti. Soudí, že úkol užšího výboru tkví hlavně v tom, aby vykonal průpravnou práci pro even- tuální příslušná jednání deledace a tento úkol, jeiž dlužno zajisté vítati, užší výbor splnil. Ministn podotýká, že námořní správa nemusí ničeho zata- jovati. Poxud jde o žádost, aby byly předloženy spi- sy, dohodne se s příslušnými místy, též s miní- sterským předsedou, a předsedovi užšího výboru bude zaslána zpráva o příslušném výsledku. Předseda posl. Maštálka konstatuje, že své doby při projednávání pilného návrhu Schuh- meierova o poměrech v posádkových nemocnicích dostavili ze do poslanecké sněmovny zástupcové sboru vojenských lékařů a byli představeni jako zástupcové vlády. V tomto směru existuje tedy prejudic. Při hlasování schvaluje se návr Clöckel-Friedmannův a schůze končí Příští schůze 6. března.
Choc Staněk Schrafil Němec Fried Glöckel Maštálek Friedmannův Clöckel poslanecký sněmovna
18 article
Finanční komise sněmovní dá se nyní do práce, když komíse školská skon- čila zatím svůj úkol. Její elaborát byl předevčírem doručen posl. dru. Pazderkoví jako předsedovi ko- mise finanční, a posl. dr. Pazderka neotáleje, svo- lal na úterní odpoledne devitičlenný užší komité komise té. V přestávce prací komise finanční byl jejím předsednictvu odevzdán spis, ve kterém vláda ze vrubně vyznačuje své stanovisko ke všem usnese- ním finanční komise, jimiž komise tato připravíla finanční plán zemský. Tento vládní spis bude v úterý předložen komitétu finanční komise. Na programu schůze úterní bude mimo to roz- hovor o nových údělech, jichž se zemí české do- stati má z malého finančního plánu vládního. Finanční komise sněmovní, po dlouhé přestáv- ce zahajujíc další své práce, bude así musít úko svůj rozšířiti. Neboť zemská účtárna vypočetla, že
doktor Pazderka
19 article
V drobném prodejía ranní číslo o sobě . . za 8h večerní . . . . . za d Va fillAlkách na venkovs ranní čislo . . . . . . .i vočerni . . . . . . 5k lnneráts platí se hotově napřed Předplacení a inserty přijíma administrace v Marianské ul., 3. Tum nacházaji sa tál redakeo, tiskárna a oxpadice „Národních Listů“ Rakoplay se nevraceii
Virginie Tuma
20 article
úprava učitelských platů, připravená školskou ko- misí, znamená vzrůst zemských výdajů čili jich ak- krescenci o 2 mil. kor. ročně, takže je nutno, by země měla příjem aspoň stejně stoupající každý rok. Je to nutno nejen pro rovnováhu zemskéhe rozpočtu, nýbrž iproto, poněvadž — jak členůn finanční komise je známo — vláda nedá sankc úpravě učitelských platů, pro kterou by nebyla předem zajištěna plná trvalá úhrada. Jakmile tedy finanční komise bude pracovati ukáže se hned, zda Němci upřímně smýšlejí se zlep- šením učitelských platů: jsou-li opravdu pro ně musí pomáhati při opatření peněz pro ně. Německo- radikální poslanec učitel Hüler pravil jednou loni ve finanční komisi, že členově její dle svého sta- noviska vůči návrhům, učitelstva se týkajícím, se osvědčí jako přátelé nebo nepřátelé učitelstva fiehrerfreundlich — lehrerfeindlich). Toto Hüttrovo slovo nyní se uplatní na německé členy finanční komise sněmovní.
Němec Hüler
21 article Úprava učitelských platů ve školské komisi sněmovní.
Úprava učitelských platů ve školské komisi sněmovní. (Zpráva Pražské sněmovní korrespondence.) Referentský komitét permanenlní komíse školské konal dne 28. února o 10. hod. dop. svoji schůzi. Účelem jejím bylo především znovu prohlédnouti školskou komisí již usnesené zákonné osnovy dále provésti předběžnou poradu o zákoně sub- slitučním a o t. zv. vojenském zákoně učitelském kteréžto oba zákony rovněž mají býti ještě projed- nány plenem komise školské. Přehlédnutím školskou komisí usnesených zá- konných osnov se ukázalo, že pouze dvě místav nich mají býti ještě textována, a to § 39 bude miti toto zněnít „Učitelské osoby, které mají nárok na naturál- ní byt. dostanou 75 stanoveného aktivního pří- davku. Dále textováno mezi usneseními zemskému sně- mu usnesení I. a): „Usnesením zemského sněmu ze dne 17. listopadu 1905, 40 korunami stanovená ro- ční remunerace pro duchovní správce bude n příště vyměřena částkou 1 K 80 h za každou sku- tečně udělenou hodinu vyučovací. Zákonné osnovy budou nyní dány do tisku, a také důvodová zpráva pro zemský sněm bude vy- pracována a pozdějí přiložena V předběžné poradě o substitučním zákoně vy- skylla se celá řada podnětů pro příští projednává- ni této předlohy. Stejně bylo při t. zv. vojenském zákoně učitelském. Dané podněty budou referen- ty srovnány, a při příštím jednání bude jich tak po- užito, že pro oba zákony bude nejprve stanovena řada zásad, které pak po schválení jich teprve budou pojaty do textu zákona Příští schůze komitétu referentského, který se odročli přes velikonoce, bude ve čívrtek dne 2. března o 11. hod. dop. Referentský komitét komise finanční je svolán na úterý 4 března, 3 hod. odpol.
zemský sněm
22 title
Politický přehled.
23 article Země české.
Země české. Němečti poslancí z Čech v oposíci protí Ver- bandu pro úděly? O průběhu jednání stran německo-nacio- nálního Verbandu ohledně jeho taktiky v pří- čině malého finančního plánu přináší „N. Fr. Presse“ zprávu, podle níž ve čtvrtek bylo na schůzích německého sdružení z Čech a poslan- ců z alpských zemí zdůrazněno, že postup ne- mecko-nacionálního Svazu oproti berním předlohám má býti všemožně jednotným a že má být prohlášen za otázku celého Svazu. Jednotné stanovisko Svazu jest však stíží možné jako jednotné, ježto veliká část něme- ckých poslanců z Čech jest proti povolen údělů zemím, dokud není vyrovnání v Čechách hotovo, kdežto skupina alpských zemí jest proti nahlédání do knih. Kdyby se hlasování o finančním plánu stalo otázkou svazovou, mohli by se poslanci tito při hlasování vzdá- liti, nikoli však proti němu hlasovati. Mimo to mohou se jenom otázky národně-politické
Čechy Vera
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Pohádky.) Roku 1694 vyšel v L Haye u Moetjena francouzský „Sborník zvlášt- ních a nových povídek“ a v něm pohádka no směšných přáních“ a slavná později „oslí ků- že“. Objevila se v literatuře i „Chytrá prin- cezna“, která bývá pokládána za první fran- couzskou „pohádku“, a „Sborník“ přinesl pal v letech 1696—97 anonymní řadu „pohádek dnes známých dětem celé Evropy: o Šípkové Růžence, o Červené karkulce, o Modrovouso- vi. Kocouru v botách, Popelce, Krásce a zví- řeti, o Palečkovi. Jejich autor, Charles Per- rault, slavný svým sporem s Boileauem o vý- znamu antické a moderní literatury, vydal je roku 1697 pod jmenem svého desetiletého synáčka a s obšírným titulem „příběhy nebo povídky dávných dob s mravným naučenín Contes de ma měre Loye“ v Paříži u Barbina.
Popelka Paleček Charles Boileau ma Loy Hay u Moetjen Evropa Paříž
25 article
To byla první francouzská knižka pohádek. věnovaná členu královské rodiny — a po n vyrojila se jich koncem 17. století spousta. hlavně od dam ze vznešené společnosti: hra- běnka Muratová, hraběnka d'Aulnoy, Mlle de la Force, Mme. d'Auncil, markýza de Lam- bert, vévodkyně d'Epernon, Mlle. d'Orléans Mlle. Lhéritier de Villaudon, Mlle. Villeneuve Preschac atd. předstíhovaly se v kombinování kouzelných příběhů ze starých dobrodružných látek každá svým stylem a podle rozmarů své jantasie, nedostihujíce však prostoty a doko- nalosti svého vzoru. Pohádky staly se do te míry literární modou, že vzbudily, marný ovšem, odpor: abbé de Villers roku 1699 vy- stoupil proti nim zvláštním spisem „Entretiens pur les contes de fées“. Přes to sbírky této taré kouzelné literatury v novém rouše, růz- lé ty „Cabinety“ nebo „modré knihovny“ vy- ústaly po celé 18. století do rozměrných svaz- ůj slavní autoři, jako La Fontaine nebo Fá- úlou, nepohrdali pohádkovýmí látkami, obje- vily se i překlady a spracování kouzelných povídek východu (na př. Galandův překlad Tisíc a jedné noci 1701—1708), ale všechen ten svět královny Fantaste nebyl pokládán ještě za výtvor lidového ducha anebo za tra- dici, dochovanou v národu z dávné minulosti.
Aulnoy Auncil Lam Epernon Villaudon Villers fées Galandův mademoiselle jít le Forka mademoiselle . d ' Orléans mademoiselle kouzelný příběh Le Fontain kouzelný povídka východ
26 article
Byl to prostě nový druh literární, vyrostlý z motivů a prvků, v něž se rozpadly během času staré literární látky, pokračující svým stylem po italských sbírkách povídkových. jdoucích od Boccacciova Dekamerona až po Matten Bandella a Giovanna Francesca Stra- parolu v 16. a Giambettistu Basila, jenž ve svých Cunto deli Cuntí z r. 1634 užil již čistě jen tradice lidové a byl tím vzorem na př Pompeovi Sarnellimu, Když nadešla na rozmezi 18. a 19. věku doba romantismu, byly tyto iteiské a fran- couzské sbírky bohatým zdrojem látek a mo- tivů. Romantism však nalezl si ještě jiný svěži pramen: zapomenuté staré knihy pro lidz vlastních, národních literatur a tradici lido vou, pohádky a příběhy, vyprávěné prostými lidmi na vsích, bez literárního vzděláni. Z to- ho posledního objevu skonstruována vábiví theorie o zlatém primitivním věku národnícl literatur, pohádky v lidu nalezené považová- ny za prastaré, ústním podáním dochované zbytky nejstarších literárních projevů národa z doby, kdy po umělé literatuře nebylo ješte ani stopy. A tak vyrostla celá věda, založená na mythologii a kulturní prachistorii z té váš- nivé touhy nalézti každému národu primitivní ráj, v němž nedotčen cizími vlivy ze zárodků od své kolébky vypéstěných samostatně vy- tvořil si svojí kulturu, svůj umělecký, nábo- ženský, literární život, svůj názor na světa svoji morálku. Původní cíl byl této fantastické vědé brzy příliš omezený, nestačila jí jen re- konstrukce primitivního kulturního života jed- notlivých národů, šla dál, až do doby jejicl arijské jednoty, k niž ji filologie ukazovala cestu, našla v přibuznosti látek pohádkových se starýmí povidkami východnímt zámínku k odvozování pohádek ze společné pravlast asijské.
Boccacciův Bandello Giovanna Francesca Stra Giambettist Basil Pompe Sarnellim
27 article
Po čase nadcházelo ovšem částečné vy- střízlivění. Literární historie ukázala cestu. jíž i v době historické východní látky přechá- zely na západ, poučila o tom, jak již středo- věk spracovával umělé látky a motivy, jež nalézány v národních pohádkách, nalezla pří- buzenství mezí jednotlivými versemi pohádko- vých látek různých dob a národů, jež zřetel- ně záviselo na umělém, líterárním přenášen a nejen ústní lidové tradici, zničila, krátce. theorii o naprostém rozdílu mezi lidovým po- dáním a umělou literaturou, dějepis poučilo mocných převratech a neustálém styku lidu s kulturními vrstvami národů, a methodické úvahy vedly ku přesvědčení, že to, co dříve v naivním nadšení bylo považováno jako sa- mozřejmý ryzí odkaz pradávné minulosti, tro- chu jen zatemněný během doby, je velmi slo- žitá a různorodá látka, jež musí býti napřed pečlivé sbírána, tříděna a zkoumána, než bu- de možno vyvozovati z ní další důsledky. Tak došlo k horečnému sbírání tradice lidové, ti- síce sbírek pohádkových od nejrůznějších ná- rodů Evropy. Východu i primitivních kmenů vyrojilo se během 19. věku a vedle nich mno- žily se srovnávací studie, shledávající trpělivě příbuzné motivy a látky z celé té záplavy sbí- rek i z literárních pokladů minulosti.
Evropa
28 article
Ale konec 19. století přinesl i tu rozča- rování. Čím více se množily srovnávací stu- die, tím více rostly pochyby o spolehlivost materiálu nasbíraného a pozornost kritiky obrátila se k hodnotě pramenů, jež se objevily často jen prací jednotlivců, umělými výtvory ze starého materiálu, často i schválnými falsi- fikáty, jež chtěly účelnou úpravou vzbuzovat dojem starobylosti nebo přesného zápisu z li- dového podání. Nezbylo než podrobit starý materišl přesné analysi a dokumentové kri- tice, která smetla znovu tak mnohou novou lhieorii a naívní předpoklad
29 article
Dnes zmizely již všechny ty mythologi- cké, prachistorické a jiné násilné theorie studium pohádek splynulo se srovnávací li teraturou a stalo se jí i pevnou oporou. Pro- gram dalšího studia je dnes již jasný a ne- sejde na tom, že stojíme na prahu zcela nové. obrovské práce, která uzavřela účty se starý- mi fantasiemi. Vedle literární historie, jež hledá především vrcholy uměleckého literár- ního tvoření, výraz silné umělecké individua- lity, nejmocnější rozpětí tvůrčího ducha, my- šlenkové proudy a vývoj lidské tvořivosti na nejvzácnějších jejích plodech a v nejvýznač- nějších jeho zástupcích, roste z bývalé naivní hry s vědeckými utopiemi nová, přesná vě- da, zkoumající zákony a vývoj tvořívosti lid- ského ducha na látkách literárních, jež zn během času vyrostly. Sleduje v umělých lite- raturách všech věků a národů vzník, rozkvět a rozklad látek a motivů literárně vytvoře- ných, stopuje jejich pout v prosforu a čase jejich změny pod vlivem kulturního prostředí tvůrčích individualit i oněch zákonů, jež řída neuvědomělý vývoj této duševní látky a trpě- livým studiem jednotlivých motivů, určitýcl prostředí, dobových sklonnosti vytváří z o- brovského materiálu složitý obraz té záplavy literárních plodů lidské fantasie, jež se na- hromadily během tísíciletí.
30 article
Je to práce nesmírná, vyžadující neustálé revise celého programu, neustálé organisace tříbení method a nekonečného tříbení mate- riálu, jehož se noří stále víc a víc, jak z pa- mátek minulosti, tak ze současného podání. Dnešní práce v tomto oboru nemají téměř již nic společného s bezradnými pokusy minulých desetiletí a vzpomínáme-li dnes s úctou jmen Reinholda. Köhlera, Felixe Liebrechta. Childa Cosquina, Mussafii. Veselovského a mnohých jiných, kteří tomuto modernímu studiu pohád- kových látek razili cestu, nečiníme to proto abychom setrvávali na jejich methodách. Uká- zali směr, jímž nutno jít a vykonali tolik práce jak jen za daných okolnosti bylo možno. Dneš- studium obrací, mimo pokusy o změnu základ- ního hlediska a snahu po stanovení principů, jakou projevil na př. Bédier ve své studii Fabliaux, především pozornost k dvěma zá- kladním požadavkům: přesné kritice pramenů a soustavnému vytěžení materiálu, k určení analysí látkových druhů.
Reinhold Köhler Liebrechta Child Cosquin Mussafie Veselovský Bédier
31 article
V tomto druhém oboru vyšla před něko- lika dny vzorná kniha, jež pro nás má ten zvláštní význam, že jedním z obou jejích auto- rů je náš český učenec, prof. Jiří Polivka, jenž tu poprvé soustavně připojil k západnímu evropskému materiálu ohromný, přesně zpra- covaný materiál slovanský.“) Bratří Wilhelm a Jakub Grimmové vydali v letech 1812—1815 svou sbírku německých pohádek, jež byla po desetileti základem a vzorem pro sbírání po- hádek u Němců i u jiných národů. K nim pří- pojili poznámky, vykládající varianty a při- buznost jednotlivých pohádek s jinými. Měli po ruce ve své době ovšem jen chudičký mate- riál a je zajímavo srovnat s jejich svazečken výkladu silný foliant, jímž Bolte a Polívka po- dávají dnes úhrn příbuzného materiálu k pou- hým šedesáti povídkám sbírky. Probíráme-lí se v té úžasné spoustě citací z celého světa, budí jen jedno téměř lítost: že je té nesmírně vědecké práce užito jen k obnovení staré kni- hy, k poznámkám jedné německé sbírky po- hádkové, která nad to dnes již, jak Němci sam si přesně doložili, daleko nedostačuje kriti- ckým požadavkům, jež klademe na modern sbírku zápísů lidových povídek. Kdyby bylí oba vědečtí pracovníci prostě učinili sborník pohádkových themat bez ohledu na sbírku Grimmovu, byli volnější ve výběru i seřazení * Anmerkungen zu den Kinder-und Hausmár- chen der Brüder Grimm. Neu bearbeitel von Jo- hannes Bolte und Georg Polívka. Leipzig Dieterich I. 1913. (Poznámky k dětským a domácím pohád- kám bratří Grimmů. Nově zpracovali J. Bolte a J. Polívka. Lipsko Dieterich I. 1913.) VIII. + 556
profesor Jiří polívka Wilhelm Grimm Němec Bolt Polívka Grimmův Brüder Grimm J Bolt Lipsko Leipzig Dieterich I Kinderund Hausmár Dieterich I