1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 1. března 1913.
Praha
4
article
Ma rannl a večerní listy
předplání see
V Praze v admínístracli
na měsía. . . . . .
na čtvrů leta . . . . 5 K —
s dvoji donáškou
a měslo. . . . ..
na čtvrt lota . . . . 7 K 8žh
vě ňllálkáohu
na měslo . . . . . 2 K 80
a měa. Poštou
na čtvrt lst : . . . 9 k oo
s dřojí zásilkou
na naěslo.
na rie: : : : kB
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
kB
5
article
Před koncem balkánské krise?
Před koncem balkánské krise?
Stalo se jaksi návykem, že v choulo-
stivých okamžicích mezinárodní situace až
do války nynější vídeňské časopisy proto
vždy pokládaly mír za zabezpečený, že vo-
jenská pohotovost trojspolku jest vydatněj-
ší než skupiny trojdohodové. Náhlé nyněj-
ší zvyšování vojenské pohotovosti v době
míru v Německu jest s to vzbuditi pochyb-
nost, že vzpomenutý předpoklad byl správ-
ný, ježto Francie rychle a co nejrozhodněji
chystá se zvýšiti počet svého vojska v do-
bě míru a dostává se jí v té příčině nejen
souhlasu obou ostatních členů trojdohody
ale i obdobného opatření u nich, takže se
Již mluví o tom, že bude počet jejich vojska
v době míru obnášeti dva a půl milionu
mužů!
Vidno, že v nynější mezinárodní krisi
obě velmocenské skupiny stejnými pro-
středky zabezpečují zachování evropského
míru; že dospívají k odhodlání, nepřipustiti
porušení mírové rovnováhy; že stanovisk
svá opírají týmiž „přesvědčivými důvody“
Z této rovnováhy branných sil čerpati
možno i nejvydatněji pro naději, že zápas
o Balkán vyřídí se přece jen poměrně smír-
ně, a že nerozpoutá obávanou válku evrop-
skou.
Jest sice pravda, že ani ve čtvrtek se
nepodařilo velevyslancům v Londýně od-
straniti hlavní potíže, jež tvoří rozhraničení
Albánie, ale nepopírá se rovněž, že mezi
oběma státy, kteréž se nejvíce zajímají o
záležitost tuto, totiž mezi Rakousko-Uher-
skem a Ruskem se úspěšně pokračuje ve
vyjednávání.
Německo
Balkán
Londýn
Albánie
Rakousko
Uhry
Rusko
6
article
Přední list vídeňský jest s to ve věci
té zaznamenatí, že rakousko-uherský po-
sel v Petrohradě probírá s ruským mini-
strem zahraničním otázky balkánské a že
Jednáním tím mají býti odstraněny zbýva-
jící různosti, zvláště co do hranic balkán-
ských. Průběh posavadních rozprav těchto
slibuje rozhodnutí v době nedaleké a ukon-
čení krise; po rozhodnutí, jež může nade-
jíti „přes noc“, budou ihned zrušena mi-
mořádná bezpečnostní opatření na hrani-
cích rakouských a ruských a z obou stra
se přikročí k odzbrojení. Nenastane-li ni-
jaký rušívý případ, možno, že opatření se
stane již dnes v sobotu, jinak počátkem
příštího téhodne. V dorozumění bude po-
jato i ohraničení Albánie: Skader by při-
padl Albánsku; tím by se usnadnilo velmo-
cem obnovení míru a z událostí na Bal-
káně již by nemohl vzejíti spor mezi vel-
mocemi. Kdyby Černá Hora zatím dobyla
Skadru, vyřídila by se věc ta přímo mezi
Rakousko-Uherskem, Italií a Černou Ho-
rou, již by se dostalo jiné územní náhrady.
Dle těchto zpráv by vlastně se obme-
zil zájem o další osudy Skadru pouze na
bezprostřední pobalkánské interesenty. V
tomto osvětlení by ovšem nastala zcela
nová situace, kdyby se potvrdily zprávy,
ře Srbsko pomocí řeckého loďstva hodlá
dopraviti ke Skadru 30.000 mužů posil s
dvanácti obléhacími děly a dvaceti čtyřmi
hmoždíři, z čehož třetina již pluje k Dračí.
Podobá se však, že tato pověst, rozšířená
z Vídně, náleží rozčílené fantasii, není-li
ohlasem míru nepříznivých piklů.
Skoro v témž smyslu, jako výše po-
věděno, připouští znatelné sblížení mezí
Italia
Petrohrad
Albánie
Bala
RakouskoUhersko
Srbsko
Vídeň
7
article
Ruskem a Rakousko-Uherskem i zpráva
Reuterovy kanceláře, jež navazuje na
čtvrteční poradu velevyslanců v Londýně
a jež patrně pochází z jejich středu. Dle
toho sice možno se nadíti dorozumění mezi
všemi velmocemi co do hlavních otá-
zek ohraničení Albánie, ale trvající stav
válečný a zejména obležení Skadru na ten
čas značně ztěžuje konečná, přesná, for-
mální rozhodnutí. Jakmile bude mír bal-
kánských spojenců s Tureckem skoncován.
povede jednání velevyslanců z posledního
téhodne a návrhy při této příležitosti učí-
něné, jimiž bylo již přivoděno podstat-
né polepšení, bezpochyby ihned ku
přátelskému uspořádání. Přes to, že vel-
moci při tom podaly důkazy smiřlivého du-
cha a vzájemnosti, nesmí se očekávati, že
zásadní souhlas co do určitých částí Albán-
ska se dá shrnouti ve formální a rozhodu-
jící úmluvu, dokud poměry, utvořené po-
kračováním ve válce, nenabudou méně ne-
jisté povahy.
Připomeneme-li ješté, že se potvrzují
z různých stran zprávy, jak Turecko se
snaží dosící míru, projevujíc již ochoti
vzdáti se Drinopole, máme přibližný obraz
množících se vyhlídek, že Evropa ve svém
celku šťastně překoná jednu z nejtěžších
krisí — krisi balkánskou.
Rusko
RakouskoUhersko
Londýn
Albánie
Turecko
Albán
Drinopol
Evropa
Reuterův kancelář
8
title
Válka na Balkáně.
Balkán
9
article
Turecko hledá mír.
Turecko hledá mír.
Čm. Ze Sofije, 28. února. (Zvl. telegram
„Nár. Listů“.) Neni pochyby, že Tureck
hledá mir. Těchto dnů učinil Mahmu
šelket velevyslanci ruskému Gier sov
a turecký vyslanec bulharskému v Petro-
hradé následující návrh
Turecko odstupuje pohraniční čáru, po-
čínající u vesnice Sv. Štěpán nad Inladou n
Černém moři a jdoucí přímo přes Skoplj
východně od Lozengradu ke stanici Čakmal
u Dimotiky, tam, kde trať Drinopol-Caři-
hrad odbočuje k Dedeagačí. Turecko te-
dy odstupuje Lozengradi Drino
pol, ale zachovává si celou tra
Čakmak-Cařihr a d.
Dojem tohoto návrhu ve zdejších vlád-
ních kruzích neni valný. Rozhodujíc
osobnost mně prohlašuje: „Turecký návrh
o němž my oficiálně dosud nic nevíme,je
ještě příliš vzdálen našich minimálních ná-
roků. My od Midie neustoupíme a naše po-
hraniční čára musí jíti od tohoto bodu přímo
k jižnímu moři. Do nového jednání o mír se
nepustíme, dokud se Turecko nezavážek
odstoupení celkem přijatelné pohraniční čá-
ry. Pak můžeme jednat i o druhých záleži-
tostech.
Celkem vládní kruhy pokládají turecký
návrh za pouhý manévr bez reálního vý-
znamu. Konečně se také neví, jaký vliv má
nový vezír na stranu komitétu a musí se po-
čítat s okolnosti, že Mahmud šefket se může
právě tak jako Klamil paša stát neočekávaně
obětí své povolnosti.
O hranice srbsko-bulharské.
Sl—k. Z Bělehradu, 28. února. (Zvl. tel.
N. L.“) Značné rozhořčení způsobilo zde sdě-
lení zdejšího dopisovatele „Tempsu“ — infor-
movaného prý bulharským zdejším vyslanec-
tvím — ohledně přištích hraníc srbsko-bulhar-
ských. Zpráva ta — jak se mi sděluje — jest
opravdu částí obsahu smlouvy bulharsko-srb-
ské, dle které mají Bulharsku případnouti Ve-
leš, Přílep a Bitolj. K tomu však poznamenává
Štěpán
Mahmud
Turecko
Petra
Čakmal
Dimotika
Drinopol
Bělehrad
Bulharsko
Lozengradi Drina
10
article
člen kabinetu: Smlouva byla uzavřena za úplně nou. Nicméně vyslovil se dr. Rašín pro re
formu zemského volebního řádu, doložil však
jiných předpokladů, což nemůže zůstati be
že tato reforma nemůže být vynucována žád
účinku. Ostatně zájmy balkánského spolku
nými peněžními pokutami
musí býti všem stejně drahými
Zprávy z bojiště.
Z Cařihradu, 28. února. (K, k.) Úřadní
vojenská zpráva praví: Poněvadž půda jest
úplně rozmočená a řeky se rozvodnily, ne-
stalo se včera před Čataldžou a Bulairem
nic, co má význam po stránce vojenské. Na
Drinopol bylo včera se strany východní stří-
leno slabě z polních děl.
(Viz poslední zprávy.)
doktor
Rašín
Cařihrad
Drinopol
Čataldzat
Bulair
11
title
Z parlamentních výborů.
12
article
Finanční výbor.
Finanční výbor.
Z Vídně, 28. února.
Vídeň
13
article
(Zvl. telef. zprávaN. L..“
(Zvl. telef. zprávaN. L..“
Finanční výbor se dnes večer do
úterka odročil a to na základě dohody me-
zi Poláky a Rusíny, když byla po-
všechná debata o zemských údělech
uzavřena. Pozoruhodno bylo chování tř
rusínských členů výboru. Byli všichni zapsáni
ustupovali však pořáde do zadu, postupovali
místa svá poslancům jiným, až ocitli se v si-
tuaci, ve které mohou mluvit tolíko jednou.
Patrně chtějí vyčkat, jak se věci utváří. V jed-
nání pokračovati se bude v úterý, jakkoli vo-
lební výbor haličského sněmu svolán je do
Lvova na středu.
V odpolední rozpravě skoncoval dr
Renner svou řeč, ve které žádal opatření
která se na vlas podobají kuratele nad sněmy
zemskými. Posl. dr. Stölzel opřel se poža-
davkům těm. Tolikéž ministr financí ve svých
výkladech vyslovil se proti všelikému obme-
zení a proti všem podmínkám, na kterých by
úděly zemské byly činěny závislými. Velmi
rozhodně ryt. Zaleski ukázal k tomu, že
zemské úděly jsou toliko provisoriem pro ne-
zbytné potřeby zemí a že dlužno dospěti k to-
mu vybudování finančnímu, jak státu, tak
zemí způsobem, aby určitě daně vyhrazeny
byly zemím, určité zase státu. Zdůvodni
také, že dosavadní úděly zemské
činily asi polovici toho, co zem
vydávají na školstvi, vyjímaj
ovšem potřebná zvýšení při úpra-
vě platů učitelských. Z toho důvodu
postavil se zamítavě k návrhu dra. Ren-
nera by stát prostě převkal polovici nákladů
na platy učitelské ze sžé pokladny.
Polák
Rusín
Renner
Posl
doktor
Stölzel
Zaleski
Ren
Lvov
14
article
Posl. dr. Rašín vyložíl napřed ve své
řečí námitky, které máme my Čechové prou
soustavě zemských údělů z důvodů polití-
ckých a finančních a prohlásil, že údělyty
přijímáme toliko jako nezbytnou výpomoc.
kterou se však státem nic nám nedává, jelikož
podle ústavy jak země tak stát mají plnou vý
sost berní a mohou oba zavésti nové daně
kteréhokolí druhu. Z toho důvodu nelze také
připustiti, aby zemské úděly byly vázány ně-
jakými podmínkami a výhradami státními, jež
omezovaly by volné disposiční právo s penězi.
jež přece platí občané příslušné země. Ukázal
také k tomu, že dosavadní úděly z osobn
daně příjmové měly účel jen jeden: býtí ná-
hradou za ušlé přírážky, úděly pak z daně
lihové že nebyly níčím, leč inkamerací práva
zemí na vymahání daně lihové. V polemice
proti dru. Rennerovi dovodil na základě sta-
tistických dat, že střední vrstvy nesly dor
1901 veškerá břemena zemská a že dokonce
zrušily školní plat, který zatěžoval také vrst-
vy nemajetné, takže výčitka sociálními demo-
kraty činěná, jakoby břemena zemí spočívala
na těch, kdož nemají žádného volebního prá-
va do sněmů zemských, jest velmi bezpodstat-
Posl
doktor
Rašín
Čecho
Renner
15
article
Rozpočtový výbor.
Rozpočtový výbor.
Ministr Georgí o zadání námořních dodá-
vek do cíziny.
Z Vídně, 28. února. (K. k.) V užším výbori
rozpočtového výboru, který zabývá se zkoumáním
zadání vojenských dodávek, podal ministr země-
brany sv. p. Georgí vysvětlení na různé dotazy
pravil. Při zadání doku byly zvoleny podmínky
Germánského Lloydu, poněvadž tyto podmínky
jsou v Německu nejvíce užívané. V daném připadě
byl by také podnik Cantiere Navale obdržel beze
všeho povolení, aby pracoval podle podminek, kte-
rě jsou obvyklé v clzině. Jest správno, že zmíněný
podnik nedostal žádného písemného vyřízení ns
jednotlivě oferty. Cferty tyto byly pokaždé v ná-
mořní sekci prostudovány, porovnány s ostalními
ofertami jak co do ceny tak co do konstrukce,a-
však nebylo jich nikterak použito, aby cizozemské
firmy byly pohnuty k příznivějším podmínkám. k
tomu také nebylo žádné příčiny, neboť cizina na-
bízela od počátku nižší cenu. V záležitosti dol
nedošlo také k žádné redukci sumy, nicměně fir-
ma, které byla svěřena dodávka, z vlastního po-
pudu vymohla u zúčastněných společností slevy
poplatků vlečných a pojišťovacích. Tento rozdi
obnášel 67.400 marek.
Georgí
Lloyd
Vídeň
Německo
16
article
Poslanci Glöckel a Friedmann podáva-
jí tento návrh: „Užší výbor vyslovuje své politová-
ní nad tím, že vláda, odepřevší předložení akt
stížila nebo aspoň protáhla vyjednávání užšího vý-
boru a povinné prozkoumání a vyšetření, zdali při
zadání plovoucího doku postupovalo se správně
účelně. Za těchto okolností učiní užší výbor svá
usnesení na základě výpovědi, po případě exper-
ty předložených akt, které nabývají průkazné síly
poněvadž vláda odepřela předložiti akta.
Glöckel
Friedmann
17
article
Po debatě, které se zúčastnili posl. Kolische
Bugatto. Choc, Staněk, Schrafil, Němec, Fried-
mann a Glöckel, prohlásil min. sv. p. Čeorgi
že přítomnost jeho v tomto užším výboru nesmo
se vykládati snad jako prejudic pro jeho názor
státoprávním rázu projednávané záležitosti. Do-
stavil-li se do užšího výboru, stalo se tak přede-
vším proto, poněvadž od dávna vyhovuje dle mož.
nosti každému podnětu parlamentu a proto že měl
přesvědčení, že jeho přítomností v užším výboru
bude podstatně usnadněno zdárné řešení této zále-
žitosti. Soudí, že úkol užšího výboru tkví hlavně
v tom, aby vykonal průpravnou práci pro even-
tuální příslušná jednání deledace a tento úkol, jeiž
dlužno zajisté vítati, užší výbor splnil. Ministn
podotýká, že námořní správa nemusí ničeho zata-
jovati. Poxud jde o žádost, aby byly předloženy spi-
sy, dohodne se s příslušnými místy, též s miní-
sterským předsedou, a předsedovi užšího výboru
bude zaslána zpráva o příslušném výsledku.
Předseda posl. Maštálka konstatuje, že
své doby při projednávání pilného návrhu Schuh-
meierova o poměrech v posádkových nemocnicích
dostavili ze do poslanecké sněmovny zástupcové
sboru vojenských lékařů a byli představeni jako
zástupcové vlády. V tomto směru existuje tedy
prejudic.
Při hlasování schvaluje se návr
Clöckel-Friedmannův a schůze končí
Příští schůze 6. března.
Choc
Staněk
Schrafil
Němec
Fried
Glöckel
Maštálek
Friedmannův
Clöckel
poslanecký sněmovna
18
article
Finanční komise sněmovní
dá se nyní do práce, když komíse školská skon-
čila zatím svůj úkol. Její elaborát byl předevčírem
doručen posl. dru. Pazderkoví jako předsedovi ko-
mise finanční, a posl. dr. Pazderka neotáleje, svo-
lal na úterní odpoledne devitičlenný užší komité
komise té.
V přestávce prací komise finanční byl jejím
předsednictvu odevzdán spis, ve kterém vláda ze
vrubně vyznačuje své stanovisko ke všem usnese-
ním finanční komise, jimiž komise tato připravíla
finanční plán zemský. Tento vládní spis bude v
úterý předložen komitétu finanční komise.
Na programu schůze úterní bude mimo to roz-
hovor o nových údělech, jichž se zemí české do-
stati má z malého finančního plánu vládního.
Finanční komise sněmovní, po dlouhé přestáv-
ce zahajujíc další své práce, bude así musít úko
svůj rozšířiti. Neboť zemská účtárna vypočetla, že
doktor
Pazderka
19
article
V drobném prodejía
ranní číslo o sobě . . za 8h
večerní
. . . . . za d
Va fillAlkách na venkovs
ranní čislo . . . . . . .i
vočerni
. . . . . . 5k
lnneráts
platí se hotově napřed
Předplacení a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., 3.
Tum nacházaji sa tál
redakeo, tiskárna a oxpadice
„Národních Listů“
Rakoplay se nevraceii
Virginie
Tuma
20
article
úprava učitelských platů, připravená školskou ko-
misí, znamená vzrůst zemských výdajů čili jich ak-
krescenci o 2 mil. kor. ročně, takže je nutno, by
země měla příjem aspoň stejně stoupající každý
rok. Je to nutno nejen pro rovnováhu zemskéhe
rozpočtu, nýbrž iproto, poněvadž — jak členůn
finanční komise je známo — vláda nedá sankc
úpravě učitelských platů, pro kterou by nebyla
předem zajištěna plná trvalá úhrada.
Jakmile tedy finanční komise bude pracovati
ukáže se hned, zda Němci upřímně smýšlejí se zlep-
šením učitelských platů: jsou-li opravdu pro ně
musí pomáhati při opatření peněz pro ně. Německo-
radikální poslanec učitel Hüler pravil jednou loni
ve finanční komisi, že členově její dle svého sta-
noviska vůči návrhům, učitelstva se týkajícím, se
osvědčí jako přátelé nebo nepřátelé učitelstva
fiehrerfreundlich — lehrerfeindlich). Toto Hüttrovo
slovo nyní se uplatní na německé členy finanční
komise sněmovní.
Němec
Hüler
21
article
Úprava učitelských platů ve
školské komisi sněmovní.
Úprava učitelských platů ve
školské komisi sněmovní.
(Zpráva Pražské sněmovní korrespondence.)
Referentský komitét permanenlní komíse školské
konal dne 28. února o 10. hod. dop. svoji schůzi.
Účelem jejím bylo především znovu prohlédnouti
školskou komisí již usnesené zákonné osnovy
dále provésti předběžnou poradu o zákoně sub-
slitučním a o t. zv. vojenském zákoně učitelském
kteréžto oba zákony rovněž mají býti ještě projed-
nány plenem komise školské.
Přehlédnutím školskou komisí usnesených zá-
konných osnov se ukázalo, že pouze dvě místav
nich mají býti ještě textována, a to § 39 bude miti
toto zněnít
„Učitelské osoby, které mají nárok na naturál-
ní byt. dostanou 75 stanoveného aktivního pří-
davku.
Dále textováno mezi usneseními zemskému sně-
mu usnesení I. a): „Usnesením zemského sněmu ze
dne 17. listopadu 1905, 40 korunami stanovená ro-
ční remunerace pro duchovní správce bude n
příště vyměřena částkou 1 K 80 h za každou sku-
tečně udělenou hodinu vyučovací.
Zákonné osnovy budou nyní dány do tisku, a
také důvodová zpráva pro zemský sněm bude vy-
pracována a pozdějí přiložena
V předběžné poradě o substitučním zákoně vy-
skylla se celá řada podnětů pro příští projednává-
ni této předlohy. Stejně bylo při t. zv. vojenském
zákoně učitelském. Dané podněty budou referen-
ty srovnány, a při příštím jednání bude jich tak po-
užito, že pro oba zákony bude nejprve stanovena
řada zásad, které pak po schválení jich teprve
budou pojaty do textu zákona
Příští schůze komitétu referentského, který se
odročli přes velikonoce, bude ve čívrtek dne 2.
března o 11. hod. dop.
Referentský komitét komise finanční je svolán
na úterý 4 března, 3 hod. odpol.
zemský sněm
22
title
Politický přehled.
23
article
Země české.
Země české.
Němečti poslancí z Čech v oposíci protí Ver-
bandu pro úděly?
O průběhu jednání stran německo-nacio-
nálního Verbandu ohledně jeho taktiky v pří-
čině malého finančního plánu přináší „N. Fr.
Presse“ zprávu, podle níž ve čtvrtek bylo na
schůzích německého sdružení z Čech a poslan-
ců z alpských zemí zdůrazněno, že postup ne-
mecko-nacionálního Svazu oproti berním
předlohám má býti všemožně jednotným a že
má být prohlášen za otázku celého Svazu.
Jednotné stanovisko Svazu jest však stíží
možné jako jednotné, ježto veliká část něme-
ckých poslanců z Čech jest proti povolen
údělů zemím, dokud není vyrovnání v Čechách
hotovo, kdežto skupina alpských zemí jest
proti nahlédání do knih. Kdyby se hlasování
o finančním plánu stalo otázkou svazovou,
mohli by se poslanci tito při hlasování vzdá-
liti, nikoli však proti němu hlasovati. Mimo
to mohou se jenom otázky národně-politické
Čechy
Vera
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Pohádky.) Roku 1694 vyšel v L
Haye u Moetjena francouzský „Sborník zvlášt-
ních a nových povídek“ a v něm pohádka no
směšných přáních“ a slavná později „oslí ků-
že“. Objevila se v literatuře i „Chytrá prin-
cezna“, která bývá pokládána za první fran-
couzskou „pohádku“, a „Sborník“ přinesl pal
v letech 1696—97 anonymní řadu „pohádek
dnes známých dětem celé Evropy: o Šípkové
Růžence, o Červené karkulce, o Modrovouso-
vi. Kocouru v botách, Popelce, Krásce a zví-
řeti, o Palečkovi. Jejich autor, Charles Per-
rault, slavný svým sporem s Boileauem o vý-
znamu antické a moderní literatury, vydal
je roku 1697 pod jmenem svého desetiletého
synáčka a s obšírným titulem „příběhy nebo
povídky dávných dob s mravným naučenín
Contes de ma měre Loye“ v Paříži u Barbina.
Popelka
Paleček
Charles
Boileau
ma
Loy
Hay u Moetjen
Evropa
Paříž
25
article
To byla první francouzská knižka pohádek.
věnovaná členu královské rodiny — a po n
vyrojila se jich koncem 17. století spousta.
hlavně od dam ze vznešené společnosti: hra-
běnka Muratová, hraběnka d'Aulnoy, Mlle
de la Force, Mme. d'Auncil, markýza de Lam-
bert, vévodkyně d'Epernon, Mlle. d'Orléans
Mlle. Lhéritier de Villaudon, Mlle. Villeneuve
Preschac atd. předstíhovaly se v kombinování
kouzelných příběhů ze starých dobrodružných
látek každá svým stylem a podle rozmarů své
jantasie, nedostihujíce však prostoty a doko-
nalosti svého vzoru. Pohádky staly se do te
míry literární modou, že vzbudily, marný
ovšem, odpor: abbé de Villers roku 1699 vy-
stoupil proti nim zvláštním spisem „Entretiens
pur les contes de fées“. Přes to sbírky této
taré kouzelné literatury v novém rouše, růz-
lé ty „Cabinety“ nebo „modré knihovny“ vy-
ústaly po celé 18. století do rozměrných svaz-
ůj slavní autoři, jako La Fontaine nebo Fá-
úlou, nepohrdali pohádkovýmí látkami, obje-
vily se i překlady a spracování kouzelných
povídek východu (na př. Galandův překlad
Tisíc a jedné noci 1701—1708), ale všechen
ten svět královny Fantaste nebyl pokládán
ještě za výtvor lidového ducha anebo za tra-
dici, dochovanou v národu z dávné minulosti.
Aulnoy
Auncil
Lam
Epernon
Villaudon
Villers
fées
Galandův
mademoiselle jít le Forka
mademoiselle . d ' Orléans mademoiselle
kouzelný příběh
Le Fontain
kouzelný povídka východ
26
article
Byl to prostě nový druh literární, vyrostlý
z motivů a prvků, v něž se rozpadly během
času staré literární látky, pokračující svým
stylem po italských sbírkách povídkových.
jdoucích od Boccacciova Dekamerona až po
Matten Bandella a Giovanna Francesca Stra-
parolu v 16. a Giambettistu Basila, jenž ve
svých Cunto deli Cuntí z r. 1634 užil již čistě
jen tradice lidové a byl tím vzorem na př
Pompeovi Sarnellimu,
Když nadešla na rozmezi 18. a 19. věku
doba romantismu, byly tyto iteiské a fran-
couzské sbírky bohatým zdrojem látek a mo-
tivů. Romantism však nalezl si ještě jiný svěži
pramen: zapomenuté staré knihy pro lidz
vlastních, národních literatur a tradici lido
vou, pohádky a příběhy, vyprávěné prostými
lidmi na vsích, bez literárního vzděláni. Z to-
ho posledního objevu skonstruována vábiví
theorie o zlatém primitivním věku národnícl
literatur, pohádky v lidu nalezené považová-
ny za prastaré, ústním podáním dochované
zbytky nejstarších literárních projevů národa
z doby, kdy po umělé literatuře nebylo ješte
ani stopy. A tak vyrostla celá věda, založená
na mythologii a kulturní prachistorii z té váš-
nivé touhy nalézti každému národu primitivní
ráj, v němž nedotčen cizími vlivy ze zárodků
od své kolébky vypéstěných samostatně vy-
tvořil si svojí kulturu, svůj umělecký, nábo-
ženský, literární život, svůj názor na světa
svoji morálku. Původní cíl byl této fantastické
vědé brzy příliš omezený, nestačila jí jen re-
konstrukce primitivního kulturního života jed-
notlivých národů, šla dál, až do doby jejicl
arijské jednoty, k niž ji filologie ukazovala
cestu, našla v přibuznosti látek pohádkových
se starýmí povidkami východnímt zámínku
k odvozování pohádek ze společné pravlast
asijské.
Boccacciův
Bandello
Giovanna
Francesca
Stra
Giambettist Basil
Pompe Sarnellim
27
article
Po čase nadcházelo ovšem částečné vy-
střízlivění. Literární historie ukázala cestu.
jíž i v době historické východní látky přechá-
zely na západ, poučila o tom, jak již středo-
věk spracovával umělé látky a motivy, jež
nalézány v národních pohádkách, nalezla pří-
buzenství mezí jednotlivými versemi pohádko-
vých látek různých dob a národů, jež zřetel-
ně záviselo na umělém, líterárním přenášen
a nejen ústní lidové tradici, zničila, krátce.
theorii o naprostém rozdílu mezi lidovým po-
dáním a umělou literaturou, dějepis poučilo
mocných převratech a neustálém styku lidu
s kulturními vrstvami národů, a methodické
úvahy vedly ku přesvědčení, že to, co dříve
v naivním nadšení bylo považováno jako sa-
mozřejmý ryzí odkaz pradávné minulosti, tro-
chu jen zatemněný během doby, je velmi slo-
žitá a různorodá látka, jež musí býti napřed
pečlivé sbírána, tříděna a zkoumána, než bu-
de možno vyvozovati z ní další důsledky. Tak
došlo k horečnému sbírání tradice lidové, ti-
síce sbírek pohádkových od nejrůznějších ná-
rodů Evropy. Východu i primitivních kmenů
vyrojilo se během 19. věku a vedle nich mno-
žily se srovnávací studie, shledávající trpělivě
příbuzné motivy a látky z celé té záplavy sbí-
rek i z literárních pokladů minulosti.
Evropa
28
article
Ale konec 19. století přinesl i tu rozča-
rování. Čím více se množily srovnávací stu-
die, tím více rostly pochyby o spolehlivost
materiálu nasbíraného a pozornost kritiky
obrátila se k hodnotě pramenů, jež se objevily
často jen prací jednotlivců, umělými výtvory
ze starého materiálu, často i schválnými falsi-
fikáty, jež chtěly účelnou úpravou vzbuzovat
dojem starobylosti nebo přesného zápisu z li-
dového podání. Nezbylo než podrobit starý
materišl přesné analysi a dokumentové kri-
tice, která smetla znovu tak mnohou novou
lhieorii a naívní předpoklad
29
article
Dnes zmizely již všechny ty mythologi-
cké, prachistorické a jiné násilné theorie
studium pohádek splynulo se srovnávací li
teraturou a stalo se jí i pevnou oporou. Pro-
gram dalšího studia je dnes již jasný a ne-
sejde na tom, že stojíme na prahu zcela nové.
obrovské práce, která uzavřela účty se starý-
mi fantasiemi. Vedle literární historie, jež
hledá především vrcholy uměleckého literár-
ního tvoření, výraz silné umělecké individua-
lity, nejmocnější rozpětí tvůrčího ducha, my-
šlenkové proudy a vývoj lidské tvořivosti na
nejvzácnějších jejích plodech a v nejvýznač-
nějších jeho zástupcích, roste z bývalé naivní
hry s vědeckými utopiemi nová, přesná vě-
da, zkoumající zákony a vývoj tvořívosti lid-
ského ducha na látkách literárních, jež zn
během času vyrostly. Sleduje v umělých lite-
raturách všech věků a národů vzník, rozkvět
a rozklad látek a motivů literárně vytvoře-
ných, stopuje jejich pout v prosforu a čase
jejich změny pod vlivem kulturního prostředí
tvůrčích individualit i oněch zákonů, jež řída
neuvědomělý vývoj této duševní látky a trpě-
livým studiem jednotlivých motivů, určitýcl
prostředí, dobových sklonnosti vytváří z o-
brovského materiálu složitý obraz té záplavy
literárních plodů lidské fantasie, jež se na-
hromadily během tísíciletí.
30
article
Je to práce nesmírná, vyžadující neustálé
revise celého programu, neustálé organisace
tříbení method a nekonečného tříbení mate-
riálu, jehož se noří stále víc a víc, jak z pa-
mátek minulosti, tak ze současného podání.
Dnešní práce v tomto oboru nemají téměř již
nic společného s bezradnými pokusy minulých
desetiletí a vzpomínáme-li dnes s úctou jmen
Reinholda. Köhlera, Felixe Liebrechta. Childa
Cosquina, Mussafii. Veselovského a mnohých
jiných, kteří tomuto modernímu studiu pohád-
kových látek razili cestu, nečiníme to proto
abychom setrvávali na jejich methodách. Uká-
zali směr, jímž nutno jít a vykonali tolik práce
jak jen za daných okolnosti bylo možno. Dneš-
studium obrací, mimo pokusy o změnu základ-
ního hlediska a snahu po stanovení principů,
jakou projevil na př. Bédier ve své studii
Fabliaux, především pozornost k dvěma zá-
kladním požadavkům: přesné kritice pramenů
a soustavnému vytěžení materiálu, k určení
analysí látkových druhů.
Reinhold
Köhler
Liebrechta
Child Cosquin
Mussafie
Veselovský
Bédier
31
article
V tomto druhém oboru vyšla před něko-
lika dny vzorná kniha, jež pro nás má ten
zvláštní význam, že jedním z obou jejích auto-
rů je náš český učenec, prof. Jiří Polivka, jenž
tu poprvé soustavně připojil k západnímu
evropskému materiálu ohromný, přesně zpra-
covaný materiál slovanský.“) Bratří Wilhelm
a Jakub Grimmové vydali v letech 1812—1815
svou sbírku německých pohádek, jež byla po
desetileti základem a vzorem pro sbírání po-
hádek u Němců i u jiných národů. K nim pří-
pojili poznámky, vykládající varianty a při-
buznost jednotlivých pohádek s jinými. Měli
po ruce ve své době ovšem jen chudičký mate-
riál a je zajímavo srovnat s jejich svazečken
výkladu silný foliant, jímž Bolte a Polívka po-
dávají dnes úhrn příbuzného materiálu k pou-
hým šedesáti povídkám sbírky. Probíráme-lí
se v té úžasné spoustě citací z celého světa,
budí jen jedno téměř lítost: že je té nesmírně
vědecké práce užito jen k obnovení staré kni-
hy, k poznámkám jedné německé sbírky po-
hádkové, která nad to dnes již, jak Němci sam
si přesně doložili, daleko nedostačuje kriti-
ckým požadavkům, jež klademe na modern
sbírku zápísů lidových povídek. Kdyby bylí
oba vědečtí pracovníci prostě učinili sborník
pohádkových themat bez ohledu na sbírku
Grimmovu, byli volnější ve výběru i seřazení
* Anmerkungen zu den Kinder-und Hausmár-
chen der Brüder Grimm. Neu bearbeitel von Jo-
hannes Bolte und Georg Polívka. Leipzig Dieterich
I. 1913. (Poznámky k dětským a domácím pohád-
kám bratří Grimmů. Nově zpracovali J. Bolte a J.
Polívka. Lipsko Dieterich I. 1913.) VIII. + 556
profesor
Jiří polívka
Wilhelm
Grimm
Němec
Bolt
Polívka
Grimmův
Brüder Grimm
J Bolt
Lipsko
Leipzig Dieterich I
Kinderund Hausmár
Dieterich I