ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b4599b00-668f-11dc-9908-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 129, place 66, org 13, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNI LISTY.
3 masthead
22. března 1900.
4 masthead
Císlo 80
5 article
movný, monarehistické listy ale vysmívají se, že právě republikánská sněmovn a jenom svá práva obmezila a »poloviční sebevraždue spáchala. Také radikální listy ostře proti usne- sení píší a »Aurore«, »Rappel« a i »Petit R publique« práví, že sněmovna tímto usnesením zradila i svobodu i republiku.«
Aurore Petit R publique
6 article Ukončení stávky horníků.
Ukončení stávky horníků. Z Chomutova, 21. března. (C.- B.) Stávku lze celkem pokládati za skončenu. O posledních dvou šichtách se nám oznamuje Při večerní šichtě na- stoupilo práci 369 dělníků, stávkují 94; při denn šichtě nastoupilo 813 dělníků, stávkuje 41. Dnes se dostavilo do práce 1235 dělníků. Z Kadaně. 21. března. (C.-B.) V šachtě »Otto- do práce se dostavili 44 dělníci, stávkovali 24 mnozí z těchto již se o prácí hlásili. Z Kladna, 21. března. (C. B.) Stávkují ještě 72.2 proc. dělnictva. Z Teplic, 21 března (C.-B.) Stávkuje 379 děl níků. Při dnešní ranní šichtě nedostavilo se 138 dělníků. Pracuje se ve všech dolech. Z Mostu, 21. března. (C. B.) Z 869, dělník včera ještě stávkoval 168l. Při včerejší denní noční šichtě vypraveno 1509 vagonů uhilí. Z zdejších nádraží vypraveno dne 19. a 20. t. m. 46. vagohů uhlí. o n Z Falknova, 21. března. (C.- B.) Včera na loženo 240 vagonů uhlí. Zejtra asi bude přijalt do práce větší počet dělníků. Z Plzně, 21. března. (C.-B.) Ve zdejšín okresu stávky se poměry valně nezměnily. Z Duchoova, 21. března. (C.-B.) Dělníci kteřir včera po Shodinnépráci šachtu opustili, byl podlouhých prosbách přijati opět do práce za po- vodních podmínek. Včera vypraveno 980 vagonů uhlí a vytěženo 1180 vágonů Z Plzně, 21. března. (C. B.) Na dvou litických dolech pracují dnes všichni horníci. Stávku lze považovali za u komnčenu.
Otta Chomutov Kadaň Kladno Teplice Most Falknov Plzeň Duchoov
7 article
Z Plzně, 20. března. (Skončení stávky hornickč.) Telefonicky Vám již sděteno, jak skon- čila v plzeňském a stříbrském rovíru stávka uhlo kopů. Konecin její znamená ka pbujlaci dě nictva, které s houževnatostí neobyčejnou prová- dělo po celých 9 neděl svůj odpor proti majitelům dolů a nedalo se k žádným násilnostem svěstí. Mělo na paměti ještě krvavé události na dolu »Martěe hromadné odsouzení horníků sulkovských i pan- kracských před krajským soudem plzeňským v květnu roku 1890. Tímto svým klidem způsobilo hornictvo, že sympatie veřejnosti nebyly od něho odvráceny že nyní, po ukončení stávkyp bude dohoda se za- městnavateli jich snadnější. Mimo Mirošov a Vejvanov nastoupena všud práce; správy dolů přijaly tolik dělnictva, co se ho dle stavu dolů zaměstnati dalo. Zejmena zachovaly se tak doly pankracské a Zieglerovy, ač i u nich stavby podzemní dlouhou stávkou utrpěly. U obou těchto podníků pouze malá část horníků budo ná- sledkem této okolnosti nucena stávkovati dále. Na dolech česko západní (ůžařské společnosti, kde o počátku slávkyzaojímala správa příkřejší stanovísko vůči dělnictvustávkujícímu, nebyli všichni včera se přihlásivší horníci do práce přijati, avšak to nezna- mená, že by byli z ni propuštění. Vůbec vyznívá stávka, která během lýdne bude asi úplně skončena velmi smířlivě a bude míti bezpochyby za následek zlepšení hmotného stavu dělníků. Zásluhu o to má zvláště zdejší dohodčí úřad s předsedou r. z. soudu p. drem. Žákem,který příčinil se, že zaměstna- vatelé opět přijímaji do práce všecko dělnictvo. Oběť, kterou dělníctvo báňské z našich revírů přineslo solidaritě horůického lidu, je ohromnou.
Zieglerův Plzeň Mirošov Vejvanov krajský soud plzeňský v květen
8 article
Dělnictvo vyčerpálů své zásoby, své úspory i svů úúvěr, aniž by se bylo dočkalo slibovaných anglických millionů. Lze souditi, že smutný výsledek stávky která zvláště a nejeitelněji poškodila následkem zdra žení a nedostatku ullí širší kruhy obecenstva, děl niclvo průmyslové b chudinu, nepřispěje ku zvýšen sympalií lidu hornického k vedení strany sociälně- demokratické, neboť toto osvědčilo se v boji tom vůdcem neupřímným. Vždyť stále jest zjev- nějším, že straně sociálně-demokralické jednalose více o zájmy strany, nežli o blaho dělnéh lidu. Nouze o uhlí v Plzni rázem pomíjí. Zvláště proto, že nastává teplejší pohoda a že z nejbližších dolů přiváží se do Plzně více uhlí. Po celou dobu stávky pomáhaly některé doly dle výroby své mír- niti kalamitu uhlí v Plzni. Pomocná akce obce plzeň ské byla velice vydatná. Z Vídně, 21. března. Dnes vydán byl sb chodně statistický výkaz za měsíc únor, ve kterém se jeví ochodní následky uhelné stávky. Dovoz ka menného uhlí stoupl z 9.11 na 10.88 mill. metr. centů, dovoz hnědého uhlí z 0.002 na 0.387, koksu z 0.84 na 108 mill. metr. centů. Dovoz stoupl tudíž o 4.17 millionů K. Na druhé straně stoupl dovoz dříví na pálení a klesl vývoz, a to při hnědém uhlí z 12.19 na 5.32, při kamenném uhli z 1.12 n 0.59, při koksech z 0.34 na 0.22. Vývoz klesl o 5.94 millicnů K. Pozoruhodno je, že bylo dovezeno ve- liké množství bnědého uhlí z Belgie, z Italie, ba dokonce z Turecka. Celkem možno říci, že na obchodní hilanci stávka horníků způsobila, poku jde o dovoz a vývoz, uhrunou sumu 10.11 mill. k
Plzeň Vídeň Belgie Turecko Italia million K mill
9 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Denní pořádek III. sezení sněmu království českého v pondělí dne 26. března 1900 o 11. hod. dopoledne: I. Zprávy o vol bách. II. Volba výboru verifikačního. — Náš politický život. I ten, kdo ne- náleži k lidem, již věčně se mračí, poněvadž na všechno se dívají začazeným sklem pessimi stickým, naopak, kdo smysl má pro požitky skutečně zdravého plného života, nepohlížíté doby na vývoj politických věcí u nás s oním blahým uapokojením, jako v době, kdy v pravdě nám bylo hůře a mnohem smutnějši kdy byla situace, než jakou je dnes. Jaká je příčina tohoto podivuhodného zjevu a čím dala by se vysvětliti nevrlost, jež ovládá nás všechny? Máme za to, že je touto příčinou neurčitost a nejasnost ve vedení našich politických věcí. Byla by to bohatá látka pro důkladnou studii, kdybychom chtěli rozebrat změny, jež udály se v názorech na ony dva pevné pilíře o něž se opřelo všechno naše konání a k jejichž sesílení a zmohulnění nosla, se všechna naše snaha.
10 article
Dnes již nepohlíži se tak ani na národnost, ani na stáloprávní poměr zemí českých k tomuto státu, jako v dobách, kdy vzpla- nul boj, dnes jsou vlny národnostního hnutí mnohem nižší a mírnější. Nač bychom si toho tajili! Seslabila je jednak na mezinárodnosti zbudovaná sgeiální demokracie a material istický názor světový, jenž čím dále tím více nabývá půdy. Mládež naše není daleko již onou »ná- rodní« mládeží, jakou jsme měli ještě před dvaceti lety. A ještě větší rozvral ve smýšlení udál se pokud jde o věci politické, zejmene o naše státoprávní poslavení. A je-li v širokýeh vrstvách, sociálním demokratismem dosud ne- tknutých, ješté neporušené státoprávní védomí, působí k tomu jednak síla setrvačnosti, staré přesvědčení a potom příklady, jež stále máme před očima, jak vyvíjejí se v každém ohledu státy, které jsou pány osudu svéhoa jak jinak národové, již úpějí pode jhem národa cizího. Jest ve vědomi státoprávním jistá ne- úmorná síla, která paralysuje lhostejnost a od- čiňuje smutný zjev, že mnozí naši augurové právé o státním právu jinak mluví, když jsou pohromadě, a jinak pro foro externo. A že vedle
11 article
blaseovanosti v ohledu národním vplížila se mez nás jistá neupřímnost v ohledu státoprávním, je právě dle našeho domnění příčinou oné nevrlosti u nás, s jakouž všude v politickém životěse setkáváme. Nejvíce to lze pozorovati na politi- ekých schůzích, v nichž má politický život jeviti se způsobem nejlapidárnějším, kde má se osvěd- čovati, třeba že prostě a neučeně, pravé smý- šlení lidové, kde má míti slovo vedle politick zkušenosti a politického vzdělání též poli- tický instinkt. Jak ale zatím vypadaji tyto schůze ? Jsou dvojí. Buď se v nich utkaí řečníci různých stran, ne s výzbrojí duševní, s argumenty čerpanými z přesvědčení, nýbr frásemi a zároveň osobním napadáním, b mnohay podezřiváním a hansbenim. Anebo jsou to schůze, zejmena svoláli je poslanee, v nichž vyslechne. p. t. politické obecenstvo dlouhé oslovení, buď obsažné neb neobsažné načež vysloví řečníku úctu, souhlas i důvěru všemi hlasy, a sice hlasy i těch, kteří po schůzi vám se svěří, že ses řečníkem nesrovnávají, že však nechtěli rušiti projev zdvořilostní. Jedno i druh je chybou. Účelem politických sehůzí není ani se rváti, ani vyslechnouti monolog té které ve- ličiny a potom jako pagoda se mu uklonitia
12 article
jíti. Účelem takovýchto schůzi má býti na strane účastníko, bez obalu sice, ale formou slušnou proněsti svůj soud o aktuálních otázkách polit- ckých, a na straně svolávajících, opraviti výsky tující se nesprávné minění nebo pochybenou do- mněnku. Svolaní mají právo se tázat, svolávající, zejmena je-lí to poslanec, má povinnost odpo- vidat, vykládat a poučovat. Voličové mají právo i po, daném poučení, nesouhlasiti s poslancem aneb vůbec s důvěrníkem svým a mají povin- nostbez bstýcháníi mu to říci, však nemají práva mu supponovati domněnky nekalé, je urážeti a na něj neslušným způsobem útočiti. Jakoby to bylo tak velkou cností, etfti drobátko též přésvědčení jiného. Proti tomu ale má po- slanec povinnost, dbáti hlasů svých voličůva přesvědčí-li ve, že ve věcech zásadn íeh se s nimi nesrovnává, vývoditi z toho jedině možný důsledek. Názor onehdy vyslovený, že volbou přenáší voličstvo tlumočení všech svých politických práv po šest let na poslance, správ- ným není, tak přílišně z okolnosti, že mandát imperativný se nepřipoušu, těžiti se nesmí. V věcech podobných netřeba teprve duvolávati se zákoha, tu stačí pouba — hobléssa.
13 article
— Národnost a jazyk obcovací. Zmini jsme se včera již o novém národnostním roz dělení Čech, jak si je představuje vláda. Nej zajímavější je v něm rozdělení krajské a sice by se dělito toto královatví v krajů d e' s ot pražský, budějovický, plzeňský, chebský litoměřický, liberecký, jičinský, královéhradecký. chrudímský a táborský, anebo ve krajů čtr- náct a sice: v pražský, budějovický, krumlov- ský, písecký, plzenský, chebský, žatecký, lito- měřický, liberecký, jičínský, královéhradecký, chrudimský, táborský a slanský. Zmínili jsme se také o tom, že »Bohemii« rozdělení to z dů- vodů němoeko-národních naprosto se nelibí, asi proto, poněvadž v prvním případu bylo by sedm sídel krajských soudů českých a jen tři ně- mecké, ve druhém devět sídel českých a pět německých. My ovšem počitáme Budějovice, kde žijí dvě třetiny obyvátelstva českého, k městům českým. Jinak ale to sotva půjde, více krajů ně- meckých nedalo se z Čech nikdy udělat. Když jich bylo třináct — a ty zří- zeny byly bez jakéhokoli ohledu na národnost naši od vlády úplně německé — bylo jich do- konce deset se sídlem českým a jen tři s ně- meckým, a když bylo krajů šestnáct, bylo jich pět německých a jedenáct českých . . . Však není pravda, že vláda dělila Čechy dle národ- nosti. Pojem ten se v Rakousku tradicionálně neuznává. Za Marie Terezie a Josefa Druhého jali se tvořiti v této říši jakousi národno st rakouskou, monstrum bez hlavy a bez břicha, zmetka, jejž za nedlouho po tom, kdy byl vynalezen, nuceni byli uložiti opět do lihu.
Čecho Marie Terezia Josef druhý Čechy kraj d e ' s Budějovice Rakousko Bohemia
14 article
Ale proto nevzdali se přece jen naděje, žeto s tou snárodností rakouskou« nějak půjde. Co do jazyka mohla by býti třeba německá tato zajímavá »národnostk, jinak ale byla by docela zvláštní species. Z příčiny té nezjišťuje se u nás při sčitání lidu dosud národnost, o níž by se čtenář domníval, že pro statistiku v národním státě je to nejdůležitější. U nás zapi- suje se do archu jen jazyk obcovací, žádný jiný a o tom, že s národností nemá co činiti, při dosavadním sčítání po každé dost důkladně poučovali nás Němci. A nyní opětně chystají se tak činiti, neboť již nyní dávají po- vel, že tam, kde většina Němeů žije aneb kde
Němec
15 article
Čech je v poměru odvislosti od Němce, žádné jiné obcovací řeči než německé ani býti nesmí. Proto snad také vláda nepředkládá konferenci návrh n rozdělení Čech dle národnosti, nýbrž dle obeovacího jazyka. Dle našeho, možná že u porovnání se státnickou smířlivostí příliš chauvinistického názoru již tato okolnosto činí projekt vládní ku přijetí nezpůsobilým. Podkla- dem velevýznamné akce, jejíž konečným účelem je, trvalo zabezpečiti obě národnosti před po- škozením se strany národnosti druhé, nemůže býti přece kriterium tak pohyblivé, tak měnivé, jakým je sobcovací řeče, která nikde není def- nována a pod níž každý představíti si může něco jiného. Co je to obcovácí řeč? Je to ona řeč, která je v pravém toho slova smyslu moji a které užívám výhradně s tím, kdo řečí téje znalý? Aneb je to jazyk, kterým se za jistých okolností dorozumívám s těmi, s nimiž nalezám se v trvalém styku a kteří měmu jazyku nerozumějí? Nebo je to jazyk měho okolí, v němž jako člověk jiného jazyka žiji
Němec Čechy Podkl
16 article
Kdyby se tázali po řeči mnteřské, mohl by ko- nečně i lu nastati u jislých individuí konflikt počet jejich byl by ovšem skrovný, však nad slovem »obcovací řeč« každý člověk se pozastaví Člověk násilník neb národnostní podvodník ale neurčitého tohoto pojmu vykořistí pro sebe. Ve svém jazykovém zákoně zaujala vláda stanovisko, že kraj, okres a obec, kde obnáší počet obyvatel- stva druhé národnosti méně než 20 procent, sluší pokládati za národně nesmíšené. Třeba si představiti, co díti se bude v obcích a v okre- sích, kde těch 20 procent je nejistých! Tam provedena bude při sčítání jako za Tiberia hro- madná vražda minorit. Kde jaký odvislý český dělník, odvislý nájemník, na německé konsumenty aspoň z části odkázaný živnostník, šmahem bude předěláván na Němce i se svou rodinou a če- ládkou. Kdyby se tomu vzpíral, vyhnali byh
Tiberius Němec
17 article
a zničili. Pravé honby by se prováděly potom na příslušníky české národnosti ve kraji smí šeném, aby těch dvacet procent nebylo dosa- ženo. Takové řešení národnostní otázky nezna- menalo by klid a pokoj — nýbrž nový, mnohem prudší a bezohlednější ještě boj, neb by čelilo k naprostému vyhlazení kmene našeho ve smi šených krajích této země. Co nám do obcova- eího jazyka, pro ten jsme se nikdy neangažo- vali, jazyk ten skutečně je pouhým prostředkem dorozumivacím — jinak ale jazyk mateřskýa národnost. Ta jest nám statkem, tu chrániti a za ní zápasiti je naším vznešeným úkolem. Co znamená upravení jazykové otázky v Čechách na základě obcovacího jazyka, než 4o, že má býti dáno několik set tisíe Čechů, žtjlcichve smišeném krajii, na plo- s pas germanisaci. Žiji mezi většinou ně- meckou, mluví s Němci jejich jazykem, ergo jest jejich jazyk obcovacijněmecký a následkem toho jako Čechové stávají se, pokud jazykase týče, individuy bez práva, sejossl en — Delegování soudců-laikův z jinýh krajských soudů do obchodních soudů vy če- ských krajích děje se dosud, jakkoli příči se to zjevně zákonu, který nedovoluje, aby soudy na vzájem si jednotlivé soudcej půjčovaly, nýbrž který připouští pouze za určitých oko- nostía z přesně vypočtených důvodů delegac soudu vůbec, soudu celého, ale ne spouze jedné osoby. Kde se tak děje — a dle zprá nás docházejících, děje se tak zejmena při soudě středočeském, kde bychom se toho byl nejměně nadáli — děje se to proti zákonu proto je tu vyložený důvod ku stížnosti. Chyb spočívá v tom, že jako ve všem, také v tomto případě provádí se opposice jenom na půl kola.
Čecho Němec Čechy
18 article
Soudcovédaikové svého spolupůsobení se sice vzdali, ale stráhy i jejich zástupcil klidně při- pouštějí, aby náhradou za soudce domácího spolupůsobil v soudě docela cizi člověk,o jenž nemá o věei znalosti,. Je to zvláštní zjev, ze- jmena když si připomeneme, co by se dělo, kdyby na místě stávkujících soudců-laiků ně- meckých k některému, soudu v kraji ně meckém byli povoláni soudeidaikové z měs českých, Jak poměry známe, žádný soud vy kraji německém, ani vrchní soud, ba ani minister- stvoby se to neodvážilo ! A kdybyse tak stalo a některý český soudee laik se od- vážil vyhověti — připomínáme ještě jednou, že nezákonnému — pozvání soudnímu, co vvšecko byzkusil a jaké by se mu za tuto ochotu do- stalo odměny! Musili by mu v budově, kraj- ského soudu poříditi zvláštní byt s postelí, ná- ležitě zabarikádovaný a dobře střežený a ke stolu by ho musil zváti pan president, neboo tolik je jisto, že v hostinci by nikdy útulk nedostal a rovněž by mu nikde neposkytli skývu chleba a krůpěj piva. A představiti si, co by se dělo, kdyby ho náhodou někdo v městě poznal — k tomu, dle událostí dřívějších nen zapotřebí velké fantasie. U nás děje se to všechno pod pokličkou, nikdo mimo nejbližšl zasvě- cence nic neví a tak se s jedné strramy české paralysuje, co na druké v duchu opposičním se děje. To ale následek každé polovičatosti a nerozhodnosli. —700 korun pokuty učiteli. Učite pan Frant. Hračíř k vyzvání Ústředního spolk jednot učitelských na Moravě promluvil dne 10 srpna 1896 na sjezdě učitelstva českoslovan ského v Brně na théma: »Které úlohy připa dají učitelstvu v kulturním rozvoji národa če ského«. Pro řeč tuto vzat byl jmenovaný učitel k rozkazu zemské školní rady v disciplinárn vyšelřování, kteréž provedeno bylo 31. října 1896 okresním školním inspektorem Josefem
František Josef Morava Brno
19 article
Chmelařem, který v řeči té nalezl neméně než 17 přečinů a zločinů. P. Hrnčíř podněcoval prý proti úřadům školním slovy: »Podnes ne- máme úřadně schváleného ani jediného děje- pisu českého.« Že řekl, aby učitelé poučili žáky srozumitelným způsobem o státním právu če- ském, chtěl, »aby do školy výlučně nárount agitátorská činnost byla zavlečena.« Slovy aby učitelé přičinili se o to, by dětem byla dávána vlastonecká jmena křestní, aby na vojně nemohla býti překrucována, »činils posměch ze zřízení vojenského« atd. V zemské školní radě vzbudil sice způsob vyšetřování inspektora Chmelaře hlučnou veselost, nie- méně přece pět odstavců bylo uznáno zá- vadnými a učitel František Hrnčíč vyne- sením zemské školní rady ze dne 28. února 1897 potrestán odnětím prvního zvýšení služného na dobu jednoho roku v částce ročních 50 zl.
Hrnčíř Hrnčíč
20 article
Ministerstvo vyučování potvrdilo tento trest dne 12. října 1897; správní soud pak k podané stižnosti p. Hrnčířem prohlásil se za nekompe- tentní v této záležitosti. — Tím trestem mělo býti celé jednání ukončeno; tak bylo by u kaž- dého jiného stavu. Jinak však jest u učitele. Ten za jeden a týž přestupek trestán jest několikrát. Tak i p. Hrnčíř. Náleželo mu druhé zvýšen služného (o které již před tím dvakrát marně žádal) v částce ročních 200 K od 1. září 1898. Zemská školni rada vynesením ze dne 10. února t. r. však zamítla žádost učitele Fr. Hrnčiře z toto druhé zvýšení, poněvadž nepůsobil dle povinnosti, t. j. že promluvil řeč Brné. Druhý tento trest znamená pro jmeno- vaněho učitele ztrátu 200 K ročně, za tři léta 600 K, nepočitaje léta následující. — Ješte štčstí, že nebyl r. 1896 nový zákon pokutový v platnosti; byl by zajisté ještě trestán pokutou 200 K. — Z toho patrno, že disciplinární právní poměry českého učitelstva jsou ne- udržitelny a že jest oprávněno nervosní roz- hořčení, které zmitá tělesem učitelským, spou- taným na duchu a pokutovaným tisícovými po- kutami.
Hrnčíř Hrnčira Francie Brná
21 article
— Valná hromada Ústřední Matice školské bude se konati, jak již oznámeno, y neděli dne 25. t. m. v Měšťanské besede v Praze, ve Vladislavově ulici. Členové Ú. M. Š ať přihlášení přímo v kanceláři matiční anebo prostřednietvím kteréhokoli odboru pokudl za platili příspěvek členský za rok 1899, jsou k účastenství a jednání při valné hromadě oprávněni. Členům jest se vykázati legitimucí. Věstník Ú. M. Š. se zprávou výroční i se zprávou o valně hromadě vyjde ve dvojitém čísle dne 15. dubna. — Valná hromada Sdružení českých zemědělců pro král. české konati se bude v neděli dne 25. března 1900 o 10. hod. dop ve výstavním sále restaurantu »u Štajgrů« ve Vodičkově ulici. Pořad jednání: 1. Zahéjen schůze. 2. Jednatelská zpráva. 3. Volba před- sedy výboru, náhradníků a revisorů účtů.4 Celní a obchodní smlouvy. Referuje předseda p. St. Kubr. 5. Volné návrhy. — Veřejnou schůzi žižkovských poplat níků svolává tamější Občanský klub na dnešní večer o 8 hod. do sálu restaurace »Bezovky«. N programu jest: 1. rozhovor o nastávajících volbách do městského zastupitelstva; 2. jakým právem do máhá se svobodomyslný klub v Žižkově a členově Odbor. združení jednoty soukromých úřadníků zba viti 1600 voličů poplatníků žižkovských práva k vol- bám do měst. zastupitelstva. Přístup má jen ten kdo vykáže se legilimací klubu nebo pozvánkou. — Osobní. Pan Ferdinand Brož ze Smí chova, podrobiv se u místodržitelství předepsane zkoušce, stal se úřadně oprávněným stavitelem.
M Š Stanislav Brož Praha Vladislavův ulice Vodičkův ulice Žižkov jednání : 1
22 article
— Umrti V sobotu dne 10. t. m. zemie v Praze prestidigitatér pan Gustav Adolf Fin- gerhut ve věku 55 let. Pohřben byl na olšanském hřbitově. — V Ledči zemřel dne 20. března t. r. pan Edvard Czelch, radáce. k. zemského soudu v Praze v 52. roku věku svého. Pohřeb koná se dnes ve čtvrtek o 3. hod. odpol. z domu smutku na hřbitov sv. Trojice v Ledči. — V Brně zemřel včera raněn mrtvicí bývalý zelnský poslanec pán JUD Ludvík Meroresy Churavěl již po několik dní. Zesnulý narodil se v Praze dne 17. prosince 1840. Již od roku 1864 věnoval se dr. Merores veřejnému žvotu. Roku 1880 byl zvolen do zemského sněmu. Mantlátu se vzdál v srpnu r. 1899. — V invalidovně v Karlíně zemřel včera vojenský spisovatel setník Josef Thille. Týž byl věrným synem českého národa. Napsal y jazyku českém řadu vojenských spisd; do Matice lidu« napsal dějiny 30leté války Dálé napsal dějiny píseckého pluku čís. 11. Zesnuly narodil se r. 1818 v Oherheimu v Elsasku. V bitvé u Solferina byl poraněn a od té doby nalézal se v karlínské invalidovně. — V Berlíně zemřel včera ráno pražský velkoobchodník a majitel sklárny pan Celestýln Slolbitsích ka, ve staří 61 tel.
Gustav Adolf Edvard Czel svatý . trojice Ludvík Merores Merores Thill Celestýln Praha Finsko Ledeč Brno Karlín Oherheim Elsasko Berlín
23 article
— Pohřeb ředitele p. Frant. Mákolejské ho konal se včera odpoledne za přehojného účastenství z kostela sv. Ignáce na Karlově náměstí na hřbitov olšanský. Chrám byl přeplněn četnými zástapci průmyslových podniků a přáteli zesnulého. Skvostná rakév s tělesnýmis ostatky spočívala na smutečním rouchem pokrytém katafalku, kolem něhož položeno bylo množství nádherných věnců, které darovali mimo jiné: Klub národní strany svobodomýslně. Měsťatská beseda, Zkušební stanice pros průmysl pivovarský, Správníi rada chmelařské společnosti v Rakovníku, Cukrovar v Lužci, Spolek ku ochraně honby, Dražstvo rozhledny na Petříně, úřadnící cu- krováru v Kralůpech. Dražstvo Národního divadla Sokol pražský, rodiny Plákova, Mikulejských, Kla- víkova, Grossmannova, Staňkova, Petzoldova, Stý blova, Viktarínova, Správní rada cukrovaru v Kra- lupech, velkoobchodníči Hofmann, Klavlk, Rašín z Ryzmburgka, G. Adámek, Friedländer, arch. Šabek a j. Církevní obfndy vykonat faráříVíšek, načežo byla rakevisnesena do zlatého pohřebního vozu, za nímž v průvodu se ubírali pp. bar, Rieger, Jar. Vrchilický prof. dr. Brajner, řed. Jarojímek s četnými spolu žáký zesnulého. z pražské reálky, ústředhí ředitel čuské cukrovarnické společnosti Goller, vrchní in- spektor cukerní daně Koráb, prof. Durdik, Táborský.
František Ignác Plákův Mikulejský Kl Grossmannův Staňkův Petzoldův Hofmann Klavlk Rašín Ryzmburgka G Adámek Friedländer Šabek Rieger profesor doktor Brajner Durdik Táborský Karlov náměstí Olšanský Rakovník Lužec Petřín Měsťatský beseda národní divadlo Sokol pražský Goller
24 article
Kufner, řed. Šubesl, ředitel Živnostenské banky Mastný, cís. rada Ottb, prorektor dr. Slavík, továr- níci Kudlicz, Näpravník, Richter, velkoobchodník Burikn, za Vývozní spolek dr. Srb a Jan Černo- horský, poslanci Sebnal a Hořica, stavitelé Dvořák a Heberle, dr. Záhoř, arch. Schlaffer, Šebek, ředitel Felzmann, R. Vecifk, inž. Urbánek, řed. Urbánek, za cukrovar v Lužci řed. Klavík, člen správní rady Kusalický, účetní Tichý a četnín úřadníci téhož cu- krovaru, starosta Čáp z Lužce, sládci Suda, Němec, Brejcha a Staněk, ústřední pokladník Zemědělské rady Hrubý, vrchní insp. statních dráh Rosický. továrník Heller ze Zákolan, red. Kuffner, ředitel cukrováru Khodl, prof. Bauše, insp. cukerní daně Netval, velkostatkáří Stenzel a Friedländer, hlavní pokladník Hamaus, lajemník Hofbauer, inž. Findejs, ředitel laboratoře Matějíček, ředitel zkušební stanice Chodounský, insp. Velišský, insp. Brechler z skovic, zástupcové cukrovaru v Kralupech ryt. Rašín, řed. Mikulejský, účetní Nečas, zástupce chmelařské společnosti v Rakovníku, řed. cukrovaru v Klobu- kách Zap, deputace ruského kroužku, Wenzigova na- dání. Zemské jednoty soukrolých úřadníků, velko- obchodník Nebeský z Nymburka, četní zástupcové cukrovarnictví a pivovarnictví, zástupce knihtiskárny národního dělnictva p. Pitter, hostinští, hotelieři kavárníci, členové opary a činohry Národního di- vadla a j. v. Průvod ubíral se Karlovým náměstím, Vodičkovou ulicí a Václavským náměstím k museu, kde rakev znovu vykropena a pak na olšanském břbitově byly tělesné ostatky zesnulého k věčnému odpočiňku uloženyo — Rudolf Ottenfeld professorem. Z Vídně 21. března. (Zvl. telefonogram »N. L.«). Jak se do vídáme, jmenován byl akademický malíř Rudolf ryt.
Kufner Mastná Ottb doktor Slavík Näpravník Richter Burikn Srb Černo Sebnal Hořica Heberle Záhoř Schlaffer Šebek Felzmann R Vecifk Ing Urbánek Klavík Tichá Čáp Sud Němec Brejcha Staněk Heller Kuffner Khodl profesor Bauše Netval Stenzel Friedländer Hofbauer Findejs Matějíček Chodounská Rašín Mikulejský Zap Wenzigův Pitter Ottenfeld Rudolf Lužec Zákolany Kralupy Rakovník Klob Nymburk Karlová náměstí Vodičkův ulice Václavský náměstí Vídeň živnostenský banka Kusalický Hamaus knihtiskárna národní dělnictvo národní di
25 article
Ottenfeld professorem pražské akademie maliřské. — Ze zemského výboru. Sněm král. českéh přikázal zemskému výboru, aby konal studia ve pří čině zřízení zemské pojišťovny pro nucené pojišto vání proti škodám z ohně a krupobití. Usnesen tomuto zemský výbor vyhověl a úřadníci jeho stu dovali zařízení podobných pojišťoven ve Vídni, v Ni chově a v Dráždanech. Obsáhlý elaborát v té příčin jest již připraven a bude sněmu král. českého v nej bližším zasedání předložen. Poněvadž ale nucen pojišťování jitle zavědené úplně se neosvědčilo, zd se, že zemský výbor neučiní sněmu návrh, aby po dobná zemská pojišťovna byla v království českém zžízena.
Vídeň akademie maliřský
26 article
— Ze zemské školní rady. V předvčerejš schůzi zamítnuto bylo zřízení škol s vyučovacím ja- zykem českým v obci Ervěnicích u Chomutovaa v Honosicích u Střibra, a sice z toho důvodu, že třiletý průměr školou povinného žactva neobnáše tolik, aby zřízení škol v místech těch dle ustanoven zákona bylo nutno — Nedostatok učiteiů počiná se jeviti také už na českém Pošumaví v okresu domažlickém a klatovském. V okresích těch neměli nikdy štěstí na přízeň školských úřadů co se týká povolování nových škol a ro šiřování škol o třídy nové a tato lhostejnost ku školství českému je tu jako dědičná. Proto také v úřadních výkazech školských je školství zvlášte okresu klatovského takřka na posledním místě ve všem i má nejhorší docházku, nejpřecpanější třídy a nejvíce výpomocných sil. A učitelstvo je tu tiché nedovoluje si ani veřejně na to postěžovati a od pomoc žádati. A také by to bylo marné, neboť pan inspuktor nelají se, že je pro snížení návštěvy školní na šest roků (spolu s některými reakcionář a klerikály). V žádném diuhém okresu není snad také tolik žalob na učitele od pánů řídícfch jak v klatovském okresu. Pěknou charakteristikou školstv toho jest, že už učitelé utíkají z úřadu svého jinam, spokojujíce se se zaopatřením sebe skrovnějším, jen když trochu volnějším. Tak nedávno (v prosinci domohl se jeden takřka násilně pouze asi 400 zl.
Ervěnice u Chomutovao Honosice u Střibro
27 article
a přijal k tomu místo hospodářského úřadníka za deputát. V Domažlicích vzdal se jeden učitel místa které pro nedostatek odborných sil obsazeno indu- striální učitelkou. V Kolovči (okres domažlický) vy- učuje mladičká absolventka měšťanské školy. Podobá se, že vracejí se doby let, kdy vyučovali na školách kaprálové a pod. lidé; tentokrát ale nedostanou ani kaprály, protože ti najdou lepší, trvalejší, vděčnější i pohodlnější zaměstnání u pošt, berních úřadů. soudů, hejtmanství, stanou se úřadníky, kdežto v škole byli by jen — učiteli. Jsme dychtivi zvěděti. jak této nouži o učitele a bídě v učitelstvu odpomůže zemský sněm a na čí účet. — Znamení doby ? (Z kruhů professorských. Právě bylo vypsáno třetí místo pro klassickou filo- logii (v Praze na Malé straně) a opět s němčinou. V tom jest již patrný systém. Pozoruhodno, že všecka místa pro klassickou filologii s němčinou jsou vypsána na ústavech, jejichž referentem je zemský inspektor K(astner), který za loňských porad zem- ských inspuktorů, konaných ve Vídni, byl referentem o methodě, jak jest vyučovati němčině na ústavech neněmeckých, a který v závěrečných poradách po svých inspekcích o češtině sotva se zmiňuje, kdežto něměině věnuje až pohnutlivou péči, vykládaje o ní do nejmenších, ba nejmalichernějších podrobností O tom jistě vědí páni autonomní členové zemské školní rady z protokolů tčchto porad a ze zpráv in
Domažlice Koloveč Praha Vídeň
28 article
spekčních zemské školní radě podávaných! Co s týká nepoměru stáří, v němž stávají se supplent skutečnými učiteli, jest nutno přiznati, že nedá se tak snadno odstraniti, ale dá se jistě aspoň umenšiti. Hlavní příčinou jeho jest to, že místa skutečná obsa zují se po odborech a vypisují se tedy místa pro klassickou filologii, moderní filologii, historii ai Podle toho, kolik v kterém odboru uprázdní se mít tolik klassických nebo moderních filologů nebo bi- storiků atd. přijde na řadu. A tak stává se, že n př. klassický filolog s plnou zkouškou musí supplo- vati třeba 10 let, kdežto přírodopisec a moderní filo- log suppluje sotva rok. Jest tedy povinností správy vyučování, by tento nepoměr snažila se vyrovnat
29 article
Především zajisté jest třeba starati se, by- místa foho odboru, klerý právě je na tom nejhůře, co možnáse rozhojnila a ne ještě se ztenčila, jak se bohuže v posledních dobách děje. Proto jest také zrovn hříchěm nyní stěžovati klassickým filofogům dosa- žení skutečného místa přídavky o němčině. Bývaly ministr Gautsch uznával křivďu, která se stala sup pldntům, kteří po 10 i 45 let jedli často s rodinami svými slzami smáčený tvrdý chléh supplentský. Aby křivda ta byla nspoň částečně napravena, vsunut byí v zákon upravůjícr platy učitělů na středních školách puragrafe(§i10. zákona ze dne 19. záříl 1898), jímt dává se na vůli ministru vyučování, by při jmeno vání supplenta učitelem skutečným započíťal mu nej výše 3 roky z let supplentských do služby skutečné Tedy podnět k tomuto započílávání let zavdali dlouha léta sloužící sůpplenti, ale největší prospěchi z něbo měli a mají, kdo jen málo let supplovali. Vláda totiž provádějíc uvedený paragraf, počínala si opravdu ve- lice blahovolně. Počítána byla léta po úplné zkoušc tak, že tomu, kdo süpploval půl roku, připočteno půl rokus kdo rok, připočtenemu rok; kdo dva, připo- čteny dva; kdo 3, připočieny 3 ; kdo 4, 5. 6. 7. 8 . 15, připočteny mu ovšem dle zákona také jen 3 roky.
Gautsch
30 article
A tak tento sakt vyrovnávací spravedinosti« křiv nevyrovnal, nýbrž spíše ještě přičinil, neboť ovšem dle slov písma těm, kteří hodně měli, ještě bylo př- dáno. Summum jus — summa injuria, (Svrchované právo — svrchovaně bezpráví). Nikdo jim tóho sice nezávidí, ale každý musí uznati, že by se mělo dostati těm, kteří dlouho supplovali, jlimn nehrady. taková, aspoň částečná náhrad je podle uvedeného zákona možno dle § 6., který ustanovuje, po kolika služebních letech může být učitel střední školy zařaděn do vyšší třídy hodnostní a zároveň podotýká, že vuvážení hodných případech může se takové povýšení státi před ustanoveným termínem. A takovým zajisté zvlášť uvážení hodným případem jest dlouholeté supplování. Tu by mohla správa vyučování ukázati svou blahovůli a vložit hojivou náplasť na ránu stále rozjitřenou. Ještě však třebu zmíniti se o křivdě, která se stala těm, kdo kolik let supplovali sice bez úplné zkoušky, avšak ne měně horlivě než supplenti s plnou zkouškou
31 article
Těm nebýlo ze všech těch let supplentských zapo- čteno nic, ač v zákoně není podmínky, že by s měla započítávati jen leta supplentská po úplné zkoušce, nýbrž mluví se v něm jen o letech suppleni- ských. Že mnozí třeba delší řadu let sloužili bez úplné zkoušky, to zavinila sama doba, nedostatek sil učitelských wůbec a správa vyučování zvlášt, která je vytrhla ze studií, protože jich i nutně potře- bovala. Kdyby byli nebyli přímo nutkáni, aby šl supplovat, jako se to děje zase nyní, mnohdy zi kratičký čas zkoušky by si byli udělali nebo do- dělali nejsouce vázáni jinými povinnostmi, a tak z tehdejší nouzi o zkoušené síly hnědle by byli do- sáhli míst skutečných učitelů, kdežto při úmorn práci ve škole, při nekonečných opravách úloha zvláště na ně dolehajících mimořádných pracích kan- celářských pro pp. ředitela atd., čím horlivěji praco vali pro školu, tím méně času zbývalo jim pro vlastní studium, čímž se proti svým kollegům, kteří zatín ku zkouškám se připravovali a také je udělali, velmi opozdili. To byla veliká ztráta, kterou ještě zvětši a bolestnější učinil sakt vyrovnávací spravedinostie
32 article
Nejkřiklavější však bezpráví slalo se těm, kdo byl ustanoveni učiteli na učitelských ústavech. Ať sebe déle po úplné zkoušce supplovali na středních ško- lách, nebyl jim započten z let supplentských ani den protože při sdělávání zákona prostě — na ně se za- pomnělo a chyba ta posud se nenapravila, ač byl se toho již úsilovně domáháno. Kdyě k ohtížným- vysilujícím a stále rozčilujícím povinnostem škotnni i mimoškolním přistupují ještě takově poměry, nenl divu, že tolik učitelů středních škol ještě v mladém věku (od 30. do 40. roku) umírá, že mnoho jích od- chází na odpočinek ještě daleko před dosažením plného výslužného, a že každý jako spásu své duše očekává ten okamžik, až bude moci vyklepati prach školní z obuvi své. Ouem dii odere, paedagogum facere. (Koho bozi nenáviděli, učinili jej učitelem.) — Z pensijního fondu spolku českých spisovatelůbelletristů »Máj« v Praze. Valn hromada fondu konána byla dne 3. března ve spol- kových místnostech »Máje« v budově Zemské banky království českého za četného účastenství spisovatel v Praze bydlících a za předsednictví pana J. M.
bůh Praha
33 article
Hrubého, náměstka předsedova. Pensijní fond ztratil v minulém roce úmrtím dva milé soudruhy. spisovatele Antoše a Mokrého, jimž na počálku schůze věnována byla vřelá vzpomínka. Ve schůzi vyřízeny formalie, schváleny jednomyslně zprávy funkcionářů, zejmena zpráva pokladníka p. Konráda a přijat s povděkem návrh výboru, aby maximum ponse, jež pojišťuje se členům fondu u Zemskéh pojišťovacího fondu Františka Josefa, bylo zvýšen na 500 zl. z dosavadních 360 zl., za kterouž příčinou bude rozeslán členům fondu pensijního dotazník zda ochotní jsou přistoupiti na poměrné zvýšení svých pojistných příspěvků. Rovněž schváleny návrhy vy- boru na naložení s přebytkem jmění dle předpisu § 18. stanov spolkových. Ke konci schůze vykonány byly volby čtyř členů výboru, dvou náhradníků dvou revisorů účtů. Zvolení byli do výboru opět pp.
Hrubý Antoš Mokrý Konrád František Josef
34 article
J. Hrubý, J. D. Konrád, J. M. Hovorka, dr. Em. ryt z Čenkova. Za náhradníky pp.: Aug. Eug. Mužík J. Havlík. Za přehližitele účtů pp.: V. Štech a r Herites- — Věstník pražských obecních záleži- tostí. Obecní lososnice pražská stížena jest pohro mou. Loni prvý losos byl v lososnici pod mostem Františka Josefa chycen již dne 3. března, ale letos ještě jediný losos nebyl chycen. Minulou sobotu byla vrátka jezu zahražena, ale musela se opět vyhradit poněvadž se Vltava rozvodila. Výtěžek lososniceje čím dále tím menší. — Patronátní komise na rad- nici staroměstské zabývala se ve včerejší schůzi zá- ležitostí vyměnění mrtvol v kapli u sv. Jindřich Bylo usneseno radě městské navrhnouti, aby první kostelník u sv. Jindřicha Jan Gmach byl přeložen k farnímu chrámu sv. Rocha v Olšanech a sice z druhého kostelníka a na jeho místo aby dosazen byl za prvého kostelníka Fr. Reiss. — Okresní školnl rada pro obsazení místa ředitelo školy u sv. Vojtš cha navrhla následující terno pp. Adolf Prokop. Ant Suk a K. Sedlák. Na místo ředitele školy u sv. Fran tiška terno pp. Josef Turek, Karel Auer a sl. Kamln
J Hrubá Konrád Hovorka doktor em Aug Mužík J Havlík V Štech Herites František Josef Jindřich Gmach Roch Reiss Prokop Suk K Sedlák Fran Josef Turek Auer Čenkov Vltava Olšany Francie okresní školnl rada
35 article
Rezáčova. — V úterní schůzi městské rady stěžov si pří přijímání došlých offert na nábylek pro škol- vyšehradské městský radní p. Storch, že mu byll sděleny stížnosti z kruhů učitelských na špatnou j- kost dodaného nábytku do škol měst pražských žádal, aby při této dodávce nebylo tak hleděno n láci, nýbrž na solidnost zboží té neb oné firmy, klerl se zhotovení tohoto nábytku svěří. Pan prof. Petrií navrhoval, že se nemá svěřiti dodávka maloživnos- níkům, nýbrž velké firmě, neboť prý jen taková mi sušárnu a tedy může dobré a vyschlé zboží dodsli Proti tomuto návrhu ohradil se pan Storch, pravi že při vlastní potřebě obrátil se jen k maloživnos- níkům a že byl vždy velice spokojen, ovšem že sole vybral známé solidní firmy a trval při tom, žes maloživnostníci nemají obcházeti. Návrh p. Storcha byl jednomyslně přijat — Důstojnici ve výslužbě konali před včírem v Platýzu poradu, jakým způsobem má bjt zavedeno jednání, jež by s prospěchem se potkal na příslušných místech, aby vzhledem k nepřízni- vým poměrům drahotním byly pense — namno skromné a v nynější době nevyhovující — upraveny. Zvýšením platů služebních c. a k. aktivního důsto- nictva bylo důstojnictvo pensionované úplně opo- menuto, a výslužně jeho, upravené namnoze dl starých norem, na nynější poměry se nehodivších nutně vyžaduje, aby požadavkům doby přítomn bylo upraveno. Za velkého účastenství pensionova- ných důstojníků ujednán postup jednomyslně zahá jené akce, domáhati se úpravy výstužného na ml stech kompelentníoh a komitét, skladající se z 21 člen
Rezáčův Storch profesor Petria Platýz