2
masthead
NÁRODNI LISTY.
3
masthead
22. března 1900.
5
article
movný, monarehistické listy ale vysmívají se, že
právě republikánská sněmovn a jenom
svá práva obmezila a »poloviční sebevraždue
spáchala. Také radikální listy ostře proti usne-
sení píší a »Aurore«, »Rappel« a i »Petit R
publique« práví, že sněmovna tímto usnesením
zradila i svobodu i republiku.«
Aurore
Petit R publique
6
article
Ukončení stávky horníků.
Ukončení stávky horníků.
Z Chomutova, 21. března. (C.- B.) Stávku lze
celkem pokládati za skončenu. O posledních dvou
šichtách se nám oznamuje Při večerní šichtě na-
stoupilo práci 369 dělníků, stávkují 94; při denn
šichtě nastoupilo 813 dělníků, stávkuje 41. Dnes se
dostavilo do práce 1235 dělníků.
Z Kadaně. 21. března. (C.-B.) V šachtě »Otto-
do práce se dostavili 44 dělníci, stávkovali 24
mnozí z těchto již se o prácí hlásili.
Z Kladna, 21. března. (C. B.) Stávkují ještě
72.2 proc. dělnictva.
Z Teplic, 21 března (C.-B.) Stávkuje 379 děl
níků. Při dnešní ranní šichtě nedostavilo se 138
dělníků. Pracuje se ve všech dolech.
Z Mostu, 21. března. (C. B.) Z 869, dělník
včera ještě stávkoval 168l. Při včerejší denní
noční šichtě vypraveno 1509 vagonů uhilí. Z
zdejších nádraží vypraveno dne 19. a 20. t. m. 46.
vagohů uhlí. o n
Z Falknova, 21. března. (C.- B.) Včera na
loženo 240 vagonů uhlí. Zejtra asi bude přijalt do
práce větší počet dělníků.
Z Plzně, 21. března. (C.-B.) Ve zdejšín
okresu stávky se poměry valně nezměnily.
Z Duchoova, 21. března. (C.-B.) Dělníci
kteřir včera po Shodinnépráci šachtu opustili, byl
podlouhých prosbách přijati opět do práce za po-
vodních podmínek. Včera vypraveno 980 vagonů
uhlí a vytěženo 1180 vágonů
Z Plzně, 21. března. (C. B.) Na dvou litických
dolech pracují dnes všichni horníci. Stávku lze
považovali za u komnčenu.
Otta
Chomutov
Kadaň
Kladno
Teplice
Most
Falknov
Plzeň
Duchoov
7
article
Z Plzně, 20. března. (Skončení stávky
hornickč.) Telefonicky Vám již sděteno, jak skon-
čila v plzeňském a stříbrském rovíru stávka uhlo
kopů. Konecin její znamená ka pbujlaci dě
nictva, které s houževnatostí neobyčejnou prová-
dělo po celých 9 neděl svůj odpor proti majitelům
dolů a nedalo se k žádným násilnostem svěstí. Mělo
na paměti ještě krvavé události na dolu »Martěe
hromadné odsouzení horníků sulkovských i pan-
kracských před krajským soudem plzeňským v květnu
roku 1890. Tímto svým klidem způsobilo hornictvo,
že sympatie veřejnosti nebyly od něho odvráceny
že nyní, po ukončení stávkyp bude dohoda se za-
městnavateli jich snadnější.
Mimo Mirošov a Vejvanov nastoupena všud
práce; správy dolů přijaly tolik dělnictva, co se ho
dle stavu dolů zaměstnati dalo. Zejmena zachovaly
se tak doly pankracské a Zieglerovy, ač i u nich
stavby podzemní dlouhou stávkou utrpěly. U obou
těchto podníků pouze malá část horníků budo ná-
sledkem této okolnosti nucena stávkovati dále. Na
dolech česko západní (ůžařské společnosti, kde o
počátku slávkyzaojímala správa příkřejší stanovísko
vůči dělnictvustávkujícímu, nebyli všichni včera se
přihlásivší horníci do práce přijati, avšak to nezna-
mená, že by byli z ni propuštění. Vůbec vyznívá
stávka, která během lýdne bude asi úplně skončena
velmi smířlivě a bude míti bezpochyby za následek
zlepšení hmotného stavu dělníků. Zásluhu o to má
zvláště zdejší dohodčí úřad s předsedou r. z. soudu
p. drem. Žákem,který příčinil se, že zaměstna-
vatelé opět přijímaji do práce všecko dělnictvo.
Oběť, kterou dělníctvo báňské z našich revírů
přineslo solidaritě horůického lidu, je ohromnou.
Zieglerův
Plzeň
Mirošov
Vejvanov
krajský soud plzeňský v květen
8
article
Dělnictvo vyčerpálů své zásoby, své úspory i svů
úúvěr, aniž by se bylo dočkalo slibovaných anglických
millionů. Lze souditi, že smutný výsledek stávky
která zvláště a nejeitelněji poškodila následkem zdra
žení a nedostatku ullí širší kruhy obecenstva, děl
niclvo průmyslové b chudinu, nepřispěje ku zvýšen
sympalií lidu hornického k vedení strany sociälně-
demokratické, neboť toto osvědčilo se v boji tom
vůdcem neupřímným. Vždyť stále jest zjev-
nějším, že straně sociálně-demokralické jednalose
více o zájmy strany, nežli o blaho dělnéh
lidu.
Nouze o uhlí v Plzni rázem pomíjí. Zvláště
proto, že nastává teplejší pohoda a že z nejbližších
dolů přiváží se do Plzně více uhlí. Po celou dobu
stávky pomáhaly některé doly dle výroby své mír-
niti kalamitu uhlí v Plzni. Pomocná akce obce plzeň
ské byla velice vydatná.
Z Vídně, 21. března. Dnes vydán byl sb
chodně statistický výkaz za měsíc únor, ve kterém
se jeví ochodní následky uhelné stávky. Dovoz ka
menného uhlí stoupl z 9.11 na 10.88 mill. metr.
centů, dovoz hnědého uhlí z 0.002 na 0.387, koksu
z 0.84 na 108 mill. metr. centů. Dovoz stoupl tudíž
o 4.17 millionů K. Na druhé straně stoupl dovoz
dříví na pálení a klesl vývoz, a to při hnědém
uhlí z 12.19 na 5.32, při kamenném uhli z 1.12 n
0.59, při koksech z 0.34 na 0.22. Vývoz klesl o 5.94
millicnů K. Pozoruhodno je, že bylo dovezeno ve-
liké množství bnědého uhlí z Belgie, z Italie,
ba dokonce z Turecka. Celkem možno říci, že
na obchodní hilanci stávka horníků způsobila, poku
jde o dovoz a vývoz, uhrunou sumu 10.11 mill. k
Plzeň
Vídeň
Belgie
Turecko
Italia
million K
mill
9
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Denní pořádek III. sezení sněmu
království českého v pondělí dne 26. března
1900 o 11. hod. dopoledne: I. Zprávy o vol
bách. II. Volba výboru verifikačního.
— Náš politický život. I ten, kdo ne-
náleži k lidem, již věčně se mračí, poněvadž
na všechno se dívají začazeným sklem pessimi
stickým, naopak, kdo smysl má pro požitky
skutečně zdravého plného života, nepohlížíté
doby na vývoj politických věcí u nás s oním
blahým uapokojením, jako v době, kdy
v pravdě nám bylo hůře a mnohem smutnějši
kdy byla situace, než jakou je dnes. Jaká je
příčina tohoto podivuhodného zjevu a čím dala
by se vysvětliti nevrlost, jež ovládá nás všechny?
Máme za to, že je touto příčinou neurčitost
a nejasnost ve vedení našich politických věcí.
Byla by to bohatá látka pro důkladnou studii,
kdybychom chtěli rozebrat změny, jež udály se
v názorech na ony dva pevné pilíře o něž se
opřelo všechno naše konání a k jejichž sesílení
a zmohulnění nosla, se všechna naše snaha.
10
article
Dnes již nepohlíži se tak ani na národnost,
ani na stáloprávní poměr zemí českých
k tomuto státu, jako v dobách, kdy vzpla-
nul boj, dnes jsou vlny národnostního hnutí
mnohem nižší a mírnější. Nač bychom si toho
tajili! Seslabila je jednak na mezinárodnosti
zbudovaná sgeiální demokracie a material istický
názor světový, jenž čím dále tím více nabývá
půdy. Mládež naše není daleko již onou »ná-
rodní« mládeží, jakou jsme měli ještě před
dvaceti lety. A ještě větší rozvral ve smýšlení
udál se pokud jde o věci politické, zejmene
o naše státoprávní poslavení. A je-li v širokýeh
vrstvách, sociálním demokratismem dosud ne-
tknutých, ješté neporušené státoprávní védomí,
působí k tomu jednak síla setrvačnosti,
staré přesvědčení a potom příklady, jež stále
máme před očima, jak vyvíjejí se v každém
ohledu státy, které jsou pány osudu svéhoa
jak jinak národové, již úpějí pode jhem národa
cizího. Jest ve vědomi státoprávním jistá ne-
úmorná síla, která paralysuje lhostejnost a od-
čiňuje smutný zjev, že mnozí naši augurové
právé o státním právu jinak mluví, když jsou
pohromadě, a jinak pro foro externo. A že vedle
11
article
blaseovanosti v ohledu národním vplížila se mez
nás jistá neupřímnost v ohledu státoprávním, je
právě dle našeho domnění příčinou oné nevrlosti
u nás, s jakouž všude v politickém životěse
setkáváme. Nejvíce to lze pozorovati na politi-
ekých schůzích, v nichž má politický život jeviti
se způsobem nejlapidárnějším, kde má se osvěd-
čovati, třeba že prostě a neučeně, pravé smý-
šlení lidové, kde má míti slovo vedle politick
zkušenosti a politického vzdělání též poli-
tický instinkt. Jak ale zatím vypadaji
tyto schůze ? Jsou dvojí. Buď se v nich utkaí
řečníci různých stran, ne s výzbrojí duševní,
s argumenty čerpanými z přesvědčení, nýbr
frásemi a zároveň osobním napadáním, b
mnohay podezřiváním a hansbenim. Anebo
jsou to schůze, zejmena svoláli je poslanee,
v nichž vyslechne. p. t. politické obecenstvo
dlouhé oslovení, buď obsažné neb neobsažné
načež vysloví řečníku úctu, souhlas i důvěru
všemi hlasy, a sice hlasy i těch, kteří po schůzi
vám se svěří, že ses řečníkem nesrovnávají, že však
nechtěli rušiti projev zdvořilostní. Jedno i druh
je chybou. Účelem politických sehůzí není ani
se rváti, ani vyslechnouti monolog té které ve-
ličiny a potom jako pagoda se mu uklonitia
12
article
jíti. Účelem takovýchto schůzi má býti na strane
účastníko, bez obalu sice, ale formou slušnou
proněsti svůj soud o aktuálních otázkách polit-
ckých, a na straně svolávajících, opraviti výsky
tující se nesprávné minění nebo pochybenou do-
mněnku. Svolaní mají právo se tázat, svolávající,
zejmena je-lí to poslanec, má povinnost odpo-
vidat, vykládat a poučovat. Voličové mají právo
i po, daném poučení, nesouhlasiti s poslancem
aneb vůbec s důvěrníkem svým a mají povin-
nostbez bstýcháníi mu to říci, však nemají
práva mu supponovati domněnky nekalé, je
urážeti a na něj neslušným způsobem útočiti.
Jakoby to bylo tak velkou cností, etfti drobátko
též přésvědčení jiného. Proti tomu ale má po-
slanec povinnost, dbáti hlasů svých voličůva
přesvědčí-li ve, že ve věcech zásadn íeh
se s nimi nesrovnává, vývoditi z toho jedině
možný důsledek. Názor onehdy vyslovený, že
volbou přenáší voličstvo tlumočení všech svých
politických práv po šest let na poslance, správ-
ným není, tak přílišně z okolnosti, že mandát
imperativný se nepřipoušu, těžiti se nesmí. V
věcech podobných netřeba teprve duvolávati se
zákoha, tu stačí pouba — hobléssa.
13
article
— Národnost a jazyk obcovací. Zmini
jsme se včera již o novém národnostním roz
dělení Čech, jak si je představuje vláda. Nej
zajímavější je v něm rozdělení krajské a sice
by se dělito toto královatví v krajů d e' s ot
pražský, budějovický, plzeňský, chebský
litoměřický, liberecký, jičinský, královéhradecký.
chrudímský a táborský, anebo ve krajů čtr-
náct a sice: v pražský, budějovický, krumlov-
ský, písecký, plzenský, chebský, žatecký, lito-
měřický, liberecký, jičínský, královéhradecký,
chrudimský, táborský a slanský. Zmínili jsme
se také o tom, že »Bohemii« rozdělení to z dů-
vodů němoeko-národních naprosto se nelibí, asi
proto, poněvadž v prvním případu bylo by sedm
sídel krajských soudů českých a jen tři ně-
mecké, ve druhém devět sídel českých a pět
německých. My ovšem počitáme Budějovice, kde
žijí dvě třetiny obyvátelstva českého, k městům
českým. Jinak ale to sotva půjde, více krajů ně-
meckých nedalo se z Čech nikdy
udělat. Když jich bylo třináct — a ty zří-
zeny byly bez jakéhokoli ohledu na národnost
naši od vlády úplně německé — bylo jich do-
konce deset se sídlem českým a jen tři s ně-
meckým, a když bylo krajů šestnáct, bylo jich
pět německých a jedenáct českých . . . Však
není pravda, že vláda dělila Čechy dle národ-
nosti. Pojem ten se v Rakousku tradicionálně
neuznává. Za Marie Terezie a Josefa Druhého
jali se tvořiti v této říši jakousi národno st
rakouskou, monstrum bez hlavy a bez
břicha, zmetka, jejž za nedlouho po tom, kdy
byl vynalezen, nuceni byli uložiti opět do lihu.
Čecho
Marie Terezia
Josef druhý
Čechy
kraj d e ' s
Budějovice
Rakousko
Bohemia
14
article
Ale proto nevzdali se přece jen naděje, žeto
s tou snárodností rakouskou« nějak
půjde. Co do jazyka mohla by býti třeba německá
tato zajímavá »národnostk, jinak ale byla by
docela zvláštní species. Z příčiny té nezjišťuje
se u nás při sčitání lidu dosud národnost,
o níž by se čtenář domníval, že pro statistiku
v národním státě je to nejdůležitější. U nás zapi-
suje se do archu jen jazyk obcovací, žádný
jiný a o tom, že s národností nemá co
činiti, při dosavadním sčítání po každé dost
důkladně poučovali nás Němci. A nyní opětně
chystají se tak činiti, neboť již nyní dávají po-
vel, že tam, kde většina Němeů žije aneb kde
Němec
15
article
Čech je v poměru odvislosti od Němce, žádné jiné
obcovací řeči než německé ani býti nesmí. Proto
snad také vláda nepředkládá konferenci návrh n
rozdělení Čech dle národnosti, nýbrž dle
obeovacího jazyka. Dle našeho, možná
že u porovnání se státnickou smířlivostí příliš
chauvinistického názoru již tato okolnosto činí
projekt vládní ku přijetí nezpůsobilým. Podkla-
dem velevýznamné akce, jejíž konečným účelem
je, trvalo zabezpečiti obě národnosti před po-
škozením se strany národnosti druhé, nemůže
býti přece kriterium tak pohyblivé, tak měnivé,
jakým je sobcovací řeče, která nikde není def-
nována a pod níž každý představíti si může
něco jiného. Co je to obcovácí řeč? Je to ona
řeč, která je v pravém toho slova smyslu moji
a které užívám výhradně s tím, kdo řečí téje
znalý? Aneb je to jazyk, kterým se za
jistých okolností dorozumívám s těmi, s nimiž
nalezám se v trvalém styku a kteří měmu
jazyku nerozumějí? Nebo je to jazyk měho
okolí, v němž jako člověk jiného jazyka žiji
Němec
Čechy
Podkl
16
article
Kdyby se tázali po řeči mnteřské, mohl by ko-
nečně i lu nastati u jislých individuí konflikt
počet jejich byl by ovšem skrovný, však nad
slovem »obcovací řeč« každý člověk se pozastaví
Člověk násilník neb národnostní podvodník ale
neurčitého tohoto pojmu vykořistí pro sebe. Ve
svém jazykovém zákoně zaujala vláda stanovisko,
že kraj, okres a obec, kde obnáší počet obyvatel-
stva druhé národnosti méně než 20 procent, sluší
pokládati za národně nesmíšené. Třeba
si představiti, co díti se bude v obcích a v okre-
sích, kde těch 20 procent je nejistých! Tam
provedena bude při sčítání jako za Tiberia hro-
madná vražda minorit. Kde jaký odvislý český
dělník, odvislý nájemník, na německé konsumenty
aspoň z části odkázaný živnostník, šmahem bude
předěláván na Němce i se svou rodinou a če-
ládkou. Kdyby se tomu vzpíral, vyhnali byh
Tiberius
Němec
17
article
a zničili. Pravé honby by se prováděly potom
na příslušníky české národnosti ve kraji smí
šeném, aby těch dvacet procent nebylo dosa-
ženo. Takové řešení národnostní otázky nezna-
menalo by klid a pokoj — nýbrž nový, mnohem
prudší a bezohlednější ještě boj, neb by čelilo
k naprostému vyhlazení kmene našeho ve smi
šených krajích této země. Co nám do obcova-
eího jazyka, pro ten jsme se nikdy neangažo-
vali, jazyk ten skutečně je pouhým prostředkem
dorozumivacím — jinak ale jazyk mateřskýa
národnost. Ta jest nám statkem, tu chrániti a
za ní zápasiti je naším vznešeným úkolem. Co
znamená upravení jazykové otázky v Čechách
na základě obcovacího jazyka, než 4o, že má
býti dáno několik set tisíe Čechů,
žtjlcichve smišeném krajii, na plo-
s pas germanisaci. Žiji mezi většinou ně-
meckou, mluví s Němci jejich jazykem, ergo
jest jejich jazyk obcovacijněmecký a následkem
toho jako Čechové stávají se, pokud jazykase
týče, individuy bez práva, sejossl en
— Delegování soudců-laikův z jinýh
krajských soudů do obchodních soudů vy če-
ských krajích děje se dosud, jakkoli příči se
to zjevně zákonu, který nedovoluje, aby soudy
na vzájem si jednotlivé soudcej půjčovaly,
nýbrž který připouští pouze za určitých oko-
nostía z přesně vypočtených důvodů delegac
soudu vůbec, soudu celého, ale ne spouze
jedné osoby. Kde se tak děje — a dle zprá
nás docházejících, děje se tak zejmena při
soudě středočeském, kde bychom se toho byl
nejměně nadáli — děje se to proti zákonu
proto je tu vyložený důvod ku stížnosti. Chyb
spočívá v tom, že jako ve všem, také v tomto
případě provádí se opposice jenom na půl kola.
Čecho
Němec
Čechy
18
article
Soudcovédaikové svého spolupůsobení se sice
vzdali, ale stráhy i jejich zástupcil klidně při-
pouštějí, aby náhradou za soudce domácího
spolupůsobil v soudě docela cizi člověk,o jenž
nemá o věei znalosti,. Je to zvláštní zjev, ze-
jmena když si připomeneme, co by se dělo,
kdyby na místě stávkujících soudců-laiků ně-
meckých k některému, soudu v kraji ně
meckém byli povoláni soudeidaikové z měs
českých, Jak poměry známe, žádný soud vy kraji
německém, ani vrchní soud, ba ani minister-
stvoby se to neodvážilo ! A kdybyse
tak stalo a některý český soudee laik se od-
vážil vyhověti — připomínáme ještě jednou, že
nezákonnému — pozvání soudnímu, co vvšecko
byzkusil a jaké by se mu za tuto ochotu do-
stalo odměny! Musili by mu v budově, kraj-
ského soudu poříditi zvláštní byt s postelí, ná-
ležitě zabarikádovaný a dobře střežený a ke
stolu by ho musil zváti pan president, neboo
tolik je jisto, že v hostinci by nikdy útulk
nedostal a rovněž by mu nikde neposkytli
skývu chleba a krůpěj piva. A představiti si,
co by se dělo, kdyby ho náhodou někdo v městě
poznal — k tomu, dle událostí dřívějších nen
zapotřebí velké fantasie. U nás děje se to všechno
pod pokličkou, nikdo mimo nejbližšl zasvě-
cence nic neví a tak se s jedné strramy
české paralysuje, co na druké
v duchu opposičním se děje. To ale
následek každé polovičatosti a nerozhodnosli.
—700 korun pokuty učiteli. Učite
pan Frant. Hračíř k vyzvání Ústředního spolk
jednot učitelských na Moravě promluvil dne 10
srpna 1896 na sjezdě učitelstva českoslovan
ského v Brně na théma: »Které úlohy připa
dají učitelstvu v kulturním rozvoji národa če
ského«. Pro řeč tuto vzat byl jmenovaný učitel
k rozkazu zemské školní rady v disciplinárn
vyšelřování, kteréž provedeno bylo 31. října
1896 okresním školním inspektorem Josefem
František
Josef
Morava
Brno
19
article
Chmelařem, který v řeči té nalezl neméně než
17 přečinů a zločinů. P. Hrnčíř podněcoval
prý proti úřadům školním slovy: »Podnes ne-
máme úřadně schváleného ani jediného děje-
pisu českého.« Že řekl, aby učitelé poučili žáky
srozumitelným způsobem o státním právu če-
ském, chtěl, »aby do školy výlučně nárount
agitátorská činnost byla zavlečena.« Slovy
aby učitelé přičinili se o to, by dětem
byla dávána vlastonecká jmena křestní, aby
na vojně nemohla býti překrucována, »činils
posměch ze zřízení vojenského« atd. V zemské
školní radě vzbudil sice způsob vyšetřování
inspektora Chmelaře hlučnou veselost, nie-
méně přece pět odstavců bylo uznáno zá-
vadnými a učitel František Hrnčíč vyne-
sením zemské školní rady ze dne 28. února
1897 potrestán odnětím prvního zvýšení služného
na dobu jednoho roku v částce ročních 50 zl.
Hrnčíř
Hrnčíč
20
article
Ministerstvo vyučování potvrdilo tento trest dne
12. října 1897; správní soud pak k podané
stižnosti p. Hrnčířem prohlásil se za nekompe-
tentní v této záležitosti. — Tím trestem mělo
býti celé jednání ukončeno; tak bylo by u kaž-
dého jiného stavu. Jinak však jest u učitele. Ten
za jeden a týž přestupek trestán jest několikrát.
Tak i p. Hrnčíř. Náleželo mu druhé zvýšen
služného (o které již před tím dvakrát marně
žádal) v částce ročních 200 K od 1. září 1898.
Zemská školni rada vynesením ze dne 10. února
t. r. však zamítla žádost učitele Fr. Hrnčiře z
toto druhé zvýšení, poněvadž nepůsobil dle
povinnosti, t. j. že promluvil řeč
Brné. Druhý tento trest znamená pro jmeno-
vaněho učitele ztrátu 200 K ročně, za tři léta
600 K, nepočitaje léta následující. — Ješte
štčstí, že nebyl r. 1896 nový zákon pokutový
v platnosti; byl by zajisté ještě trestán pokutou
200 K. — Z toho patrno, že disciplinární
právní poměry českého učitelstva jsou ne-
udržitelny a že jest oprávněno nervosní roz-
hořčení, které zmitá tělesem učitelským, spou-
taným na duchu a pokutovaným tisícovými po-
kutami.
Hrnčíř
Hrnčira
Francie
Brná
21
article
— Valná hromada Ústřední Matice
školské bude se konati, jak již oznámeno,
y neděli dne 25. t. m. v Měšťanské besede
v Praze, ve Vladislavově ulici. Členové Ú. M. Š
ať přihlášení přímo v kanceláři matiční anebo
prostřednietvím kteréhokoli odboru pokudl za
platili příspěvek členský za rok 1899, jsou
k účastenství a jednání při valné hromadě
oprávněni. Členům jest se vykázati legitimucí.
Věstník Ú. M. Š. se zprávou výroční i se zprávou
o valně hromadě vyjde ve dvojitém čísle dne
15. dubna.
— Valná hromada Sdružení českých
zemědělců pro král. české konati se bude
v neděli dne 25. března 1900 o 10. hod. dop
ve výstavním sále restaurantu »u Štajgrů« ve
Vodičkově ulici. Pořad jednání: 1. Zahéjen
schůze. 2. Jednatelská zpráva. 3. Volba před-
sedy výboru, náhradníků a revisorů účtů.4
Celní a obchodní smlouvy. Referuje předseda
p. St. Kubr. 5. Volné návrhy.
— Veřejnou schůzi žižkovských poplat
níků svolává tamější Občanský klub na dnešní
večer o 8 hod. do sálu restaurace »Bezovky«. N
programu jest: 1. rozhovor o nastávajících volbách
do městského zastupitelstva; 2. jakým právem do
máhá se svobodomyslný klub v Žižkově a členově
Odbor. združení jednoty soukromých úřadníků zba
viti 1600 voličů poplatníků žižkovských práva k vol-
bám do měst. zastupitelstva. Přístup má jen ten
kdo vykáže se legilimací klubu nebo pozvánkou.
— Osobní. Pan Ferdinand Brož ze Smí
chova, podrobiv se u místodržitelství předepsane
zkoušce, stal se úřadně oprávněným stavitelem.
M Š
Stanislav
Brož
Praha
Vladislavův ulice
Vodičkův ulice
Žižkov
jednání : 1
22
article
— Umrti V sobotu dne 10. t. m. zemie
v Praze prestidigitatér pan Gustav Adolf Fin-
gerhut ve věku 55 let. Pohřben byl na olšanském
hřbitově. — V Ledči zemřel dne 20. března t. r.
pan Edvard Czelch, radáce. k. zemského soudu
v Praze v 52. roku věku svého. Pohřeb koná se
dnes ve čtvrtek o 3. hod. odpol. z domu smutku na
hřbitov sv. Trojice v Ledči. — V Brně zemřel včera
raněn mrtvicí bývalý zelnský poslanec pán JUD
Ludvík Meroresy Churavěl již po několik dní.
Zesnulý narodil se v Praze dne 17. prosince 1840.
Již od roku 1864 věnoval se dr. Merores veřejnému
žvotu. Roku 1880 byl zvolen do zemského sněmu.
Mantlátu se vzdál v srpnu r. 1899. — V invalidovně
v Karlíně zemřel včera vojenský spisovatel setník
Josef Thille. Týž byl věrným synem českého
národa. Napsal y jazyku českém řadu vojenských
spisd; do Matice lidu« napsal dějiny 30leté války
Dálé napsal dějiny píseckého pluku čís. 11. Zesnuly
narodil se r. 1818 v Oherheimu v Elsasku. V bitvé
u Solferina byl poraněn a od té doby nalézal se
v karlínské invalidovně. — V Berlíně zemřel včera
ráno pražský velkoobchodník a majitel sklárny pan
Celestýln Slolbitsích ka, ve staří 61 tel.
Gustav
Adolf
Edvard Czel
svatý . trojice
Ludvík Merores
Merores
Thill
Celestýln
Praha
Finsko
Ledeč
Brno
Karlín
Oherheim
Elsasko
Berlín
23
article
— Pohřeb ředitele p. Frant. Mákolejské ho
konal se včera odpoledne za přehojného účastenství
z kostela sv. Ignáce na Karlově náměstí na hřbitov
olšanský. Chrám byl přeplněn četnými zástapci
průmyslových podniků a přáteli zesnulého. Skvostná
rakév s tělesnýmis ostatky spočívala na smutečním
rouchem pokrytém katafalku, kolem něhož položeno
bylo množství nádherných věnců, které darovali
mimo jiné: Klub národní strany svobodomýslně.
Měsťatská beseda, Zkušební stanice pros průmysl
pivovarský, Správníi rada chmelařské společnosti
v Rakovníku, Cukrovar v Lužci, Spolek ku ochraně
honby, Dražstvo rozhledny na Petříně, úřadnící cu-
krováru v Kralůpech. Dražstvo Národního divadla
Sokol pražský, rodiny Plákova, Mikulejských, Kla-
víkova, Grossmannova, Staňkova, Petzoldova, Stý
blova, Viktarínova, Správní rada cukrovaru v Kra-
lupech, velkoobchodníči Hofmann, Klavlk, Rašín
z Ryzmburgka, G. Adámek, Friedländer, arch. Šabek
a j. Církevní obfndy vykonat faráříVíšek, načežo byla
rakevisnesena do zlatého pohřebního vozu, za nímž
v průvodu se ubírali pp. bar, Rieger, Jar. Vrchilický
prof. dr. Brajner, řed. Jarojímek s četnými spolu
žáký zesnulého. z pražské reálky, ústředhí ředitel
čuské cukrovarnické společnosti Goller, vrchní in-
spektor cukerní daně Koráb, prof. Durdik, Táborský.
František
Ignác
Plákův
Mikulejský
Kl
Grossmannův
Staňkův
Petzoldův
Hofmann
Klavlk
Rašín
Ryzmburgka
G Adámek
Friedländer
Šabek
Rieger
profesor
doktor
Brajner
Durdik
Táborský
Karlov náměstí
Olšanský
Rakovník
Lužec
Petřín
Měsťatský beseda
národní divadlo
Sokol pražský
Goller
24
article
Kufner, řed. Šubesl, ředitel Živnostenské banky
Mastný, cís. rada Ottb, prorektor dr. Slavík, továr-
níci Kudlicz, Näpravník, Richter, velkoobchodník
Burikn, za Vývozní spolek dr. Srb a Jan Černo-
horský, poslanci Sebnal a Hořica, stavitelé Dvořák a
Heberle, dr. Záhoř, arch. Schlaffer, Šebek, ředitel
Felzmann, R. Vecifk, inž. Urbánek, řed. Urbánek, za
cukrovar v Lužci řed. Klavík, člen správní rady
Kusalický, účetní Tichý a četnín úřadníci téhož cu-
krovaru, starosta Čáp z Lužce, sládci Suda, Němec,
Brejcha a Staněk, ústřední pokladník Zemědělské
rady Hrubý, vrchní insp. statních dráh Rosický.
továrník Heller ze Zákolan, red. Kuffner, ředitel
cukrováru Khodl, prof. Bauše, insp. cukerní daně
Netval, velkostatkáří Stenzel a Friedländer, hlavní
pokladník Hamaus, lajemník Hofbauer, inž. Findejs,
ředitel laboratoře Matějíček, ředitel zkušební stanice
Chodounský, insp. Velišský, insp. Brechler z
skovic, zástupcové cukrovaru v Kralupech ryt. Rašín,
řed. Mikulejský, účetní Nečas, zástupce chmelařské
společnosti v Rakovníku, řed. cukrovaru v Klobu-
kách Zap, deputace ruského kroužku, Wenzigova na-
dání. Zemské jednoty soukrolých úřadníků, velko-
obchodník Nebeský z Nymburka, četní zástupcové
cukrovarnictví a pivovarnictví, zástupce knihtiskárny
národního dělnictva p. Pitter, hostinští, hotelieři
kavárníci, členové opary a činohry Národního di-
vadla a j. v. Průvod ubíral se Karlovým náměstím,
Vodičkovou ulicí a Václavským náměstím k museu,
kde rakev znovu vykropena a pak na olšanském
břbitově byly tělesné ostatky zesnulého k věčnému
odpočiňku uloženyo
— Rudolf Ottenfeld professorem. Z Vídně
21. března. (Zvl. telefonogram »N. L.«). Jak se do
vídáme, jmenován byl akademický malíř Rudolf ryt.
Kufner
Mastná
Ottb
doktor
Slavík
Näpravník
Richter
Burikn
Srb
Černo
Sebnal
Hořica
Heberle
Záhoř
Schlaffer
Šebek
Felzmann
R Vecifk
Ing
Urbánek
Klavík
Tichá
Čáp
Sud
Němec
Brejcha
Staněk
Heller
Kuffner
Khodl
profesor
Bauše
Netval
Stenzel
Friedländer
Hofbauer
Findejs
Matějíček
Chodounská
Rašín
Mikulejský
Zap
Wenzigův
Pitter
Ottenfeld
Rudolf
Lužec
Zákolany
Kralupy
Rakovník
Klob
Nymburk
Karlová náměstí
Vodičkův ulice
Václavský náměstí
Vídeň
živnostenský banka
Kusalický
Hamaus
knihtiskárna národní dělnictvo
národní di
25
article
Ottenfeld professorem pražské akademie maliřské.
— Ze zemského výboru. Sněm král. českéh
přikázal zemskému výboru, aby konal studia ve pří
čině zřízení zemské pojišťovny pro nucené pojišto
vání proti škodám z ohně a krupobití. Usnesen
tomuto zemský výbor vyhověl a úřadníci jeho stu
dovali zařízení podobných pojišťoven ve Vídni, v Ni
chově a v Dráždanech. Obsáhlý elaborát v té příčin
jest již připraven a bude sněmu král. českého v nej
bližším zasedání předložen. Poněvadž ale nucen
pojišťování jitle zavědené úplně se neosvědčilo, zd
se, že zemský výbor neučiní sněmu návrh, aby po
dobná zemská pojišťovna byla v království českém
zžízena.
Vídeň
akademie maliřský
26
article
— Ze zemské školní rady. V předvčerejš
schůzi zamítnuto bylo zřízení škol s vyučovacím ja-
zykem českým v obci Ervěnicích u Chomutovaa
v Honosicích u Střibra, a sice z toho důvodu, že
třiletý průměr školou povinného žactva neobnáše
tolik, aby zřízení škol v místech těch dle ustanoven
zákona bylo nutno
— Nedostatok učiteiů počiná se jeviti také
už na českém Pošumaví v okresu domažlickém a
klatovském. V okresích těch neměli nikdy štěstí na
přízeň školských úřadů co se týká povolování nových
škol a ro šiřování škol o třídy nové a tato lhostejnost
ku školství českému je tu jako dědičná. Proto také
v úřadních výkazech školských je školství zvlášte
okresu klatovského takřka na posledním místě ve
všem i má nejhorší docházku, nejpřecpanější třídy
a nejvíce výpomocných sil. A učitelstvo je tu tiché
nedovoluje si ani veřejně na to postěžovati a od
pomoc žádati. A také by to bylo marné, neboť pan
inspuktor nelají se, že je pro snížení návštěvy
školní na šest roků (spolu s některými reakcionář
a klerikály). V žádném diuhém okresu není snad
také tolik žalob na učitele od pánů řídícfch jak
v klatovském okresu. Pěknou charakteristikou školstv
toho jest, že už učitelé utíkají z úřadu svého jinam,
spokojujíce se se zaopatřením sebe skrovnějším, jen
když trochu volnějším. Tak nedávno (v prosinci
domohl se jeden takřka násilně pouze asi 400 zl.
Ervěnice u Chomutovao
Honosice u Střibro
27
article
a přijal k tomu místo hospodářského úřadníka za
deputát. V Domažlicích vzdal se jeden učitel místa
které pro nedostatek odborných sil obsazeno indu-
striální učitelkou. V Kolovči (okres domažlický) vy-
učuje mladičká absolventka měšťanské školy. Podobá
se, že vracejí se doby let, kdy vyučovali na školách
kaprálové a pod. lidé; tentokrát ale nedostanou ani
kaprály, protože ti najdou lepší, trvalejší, vděčnější
i pohodlnější zaměstnání u pošt, berních úřadů.
soudů, hejtmanství, stanou se úřadníky, kdežto v
škole byli by jen — učiteli. Jsme dychtivi zvěděti.
jak této nouži o učitele a bídě v učitelstvu odpomůže
zemský sněm a na čí účet.
— Znamení doby ? (Z kruhů professorských.
Právě bylo vypsáno třetí místo pro klassickou filo-
logii (v Praze na Malé straně) a opět s němčinou.
V tom jest již patrný systém. Pozoruhodno, že
všecka místa pro klassickou filologii s němčinou jsou
vypsána na ústavech, jejichž referentem je zemský
inspektor K(astner), který za loňských porad zem-
ských inspuktorů, konaných ve Vídni, byl referentem
o methodě, jak jest vyučovati němčině na ústavech
neněmeckých, a který v závěrečných poradách po
svých inspekcích o češtině sotva se zmiňuje, kdežto
něměině věnuje až pohnutlivou péči, vykládaje o ní
do nejmenších, ba nejmalichernějších podrobností
O tom jistě vědí páni autonomní členové zemské
školní rady z protokolů tčchto porad a ze zpráv in
Domažlice
Koloveč
Praha
Vídeň
28
article
spekčních zemské školní radě podávaných! Co s
týká nepoměru stáří, v němž stávají se supplent
skutečnými učiteli, jest nutno přiznati, že nedá se
tak snadno odstraniti, ale dá se jistě aspoň umenšiti.
Hlavní příčinou jeho jest to, že místa skutečná obsa
zují se po odborech a vypisují se tedy místa pro
klassickou filologii, moderní filologii, historii ai
Podle toho, kolik v kterém odboru uprázdní se mít
tolik klassických nebo moderních filologů nebo bi-
storiků atd. přijde na řadu. A tak stává se, že n
př. klassický filolog s plnou zkouškou musí supplo-
vati třeba 10 let, kdežto přírodopisec a moderní filo-
log suppluje sotva rok. Jest tedy povinností správy
vyučování, by tento nepoměr snažila se vyrovnat
29
article
Především zajisté jest třeba starati se, by- místa foho
odboru, klerý právě je na tom nejhůře, co možnáse
rozhojnila a ne ještě se ztenčila, jak se bohuže
v posledních dobách děje. Proto jest také zrovn
hříchěm nyní stěžovati klassickým filofogům dosa-
žení skutečného místa přídavky o němčině. Bývaly
ministr Gautsch uznával křivďu, která se stala sup
pldntům, kteří po 10 i 45 let jedli často s rodinami
svými slzami smáčený tvrdý chléh supplentský. Aby
křivda ta byla nspoň částečně napravena, vsunut byí
v zákon upravůjícr platy učitělů na středních školách
puragrafe(§i10. zákona ze dne 19. záříl 1898), jímt
dává se na vůli ministru vyučování, by při jmeno
vání supplenta učitelem skutečným započíťal mu nej
výše 3 roky z let supplentských do služby skutečné
Tedy podnět k tomuto započílávání let zavdali dlouha
léta sloužící sůpplenti, ale největší prospěchi z něbo
měli a mají, kdo jen málo let supplovali. Vláda totiž
provádějíc uvedený paragraf, počínala si opravdu ve-
lice blahovolně. Počítána byla léta po úplné zkoušc
tak, že tomu, kdo süpploval půl roku, připočteno půl
rokus kdo rok, připočtenemu rok; kdo dva, připo-
čteny dva; kdo 3, připočieny 3 ; kdo 4, 5. 6. 7. 8 .
15, připočteny mu ovšem dle zákona také jen 3 roky.
Gautsch
30
article
A tak tento sakt vyrovnávací spravedinosti« křiv
nevyrovnal, nýbrž spíše ještě přičinil, neboť ovšem
dle slov písma těm, kteří hodně měli, ještě bylo př-
dáno. Summum jus — summa injuria, (Svrchované
právo — svrchovaně bezpráví). Nikdo jim tóho sice
nezávidí, ale každý musí uznati, že by se mělo
dostati těm, kteří dlouho supplovali, jlimn
nehrady. taková, aspoň částečná náhrad
je podle uvedeného zákona možno dle § 6., který
ustanovuje, po kolika služebních letech může být
učitel střední školy zařaděn do vyšší třídy hodnostní
a zároveň podotýká, že vuvážení hodných případech
může se takové povýšení státi před ustanoveným
termínem. A takovým zajisté zvlášť uvážení hodným
případem jest dlouholeté supplování. Tu by mohla
správa vyučování ukázati svou blahovůli a vložit
hojivou náplasť na ránu stále rozjitřenou. Ještě však
třebu zmíniti se o křivdě, která se stala těm, kdo
kolik let supplovali sice bez úplné zkoušky, avšak
ne měně horlivě než supplenti s plnou zkouškou
31
article
Těm nebýlo ze všech těch let supplentských zapo-
čteno nic, ač v zákoně není podmínky, že by s
měla započítávati jen leta supplentská po úplné
zkoušce, nýbrž mluví se v něm jen o letech suppleni-
ských. Že mnozí třeba delší řadu let sloužili bez
úplné zkoušky, to zavinila sama doba, nedostatek
sil učitelských wůbec a správa vyučování zvlášt,
která je vytrhla ze studií, protože jich i nutně potře-
bovala. Kdyby byli nebyli přímo nutkáni, aby šl
supplovat, jako se to děje zase nyní, mnohdy zi
kratičký čas zkoušky by si byli udělali nebo do-
dělali nejsouce vázáni jinými povinnostmi, a tak z
tehdejší nouzi o zkoušené síly hnědle by byli do-
sáhli míst skutečných učitelů, kdežto při úmorn
práci ve škole, při nekonečných opravách úloha
zvláště na ně dolehajících mimořádných pracích kan-
celářských pro pp. ředitela atd., čím horlivěji praco
vali pro školu, tím méně času zbývalo jim pro vlastní
studium, čímž se proti svým kollegům, kteří zatín
ku zkouškám se připravovali a také je udělali, velmi
opozdili. To byla veliká ztráta, kterou ještě zvětši
a bolestnější učinil sakt vyrovnávací spravedinostie
32
article
Nejkřiklavější však bezpráví slalo se těm, kdo byl
ustanoveni učiteli na učitelských ústavech. Ať sebe
déle po úplné zkoušce supplovali na středních ško-
lách, nebyl jim započten z let supplentských ani den
protože při sdělávání zákona prostě — na ně se za-
pomnělo a chyba ta posud se nenapravila, ač byl
se toho již úsilovně domáháno. Kdyě k ohtížným-
vysilujícím a stále rozčilujícím povinnostem škotnni
i mimoškolním přistupují ještě takově poměry, nenl
divu, že tolik učitelů středních škol ještě v mladém
věku (od 30. do 40. roku) umírá, že mnoho jích od-
chází na odpočinek ještě daleko před dosažením
plného výslužného, a že každý jako spásu své duše
očekává ten okamžik, až bude moci vyklepati prach
školní z obuvi své. Ouem dii odere, paedagogum
facere. (Koho bozi nenáviděli, učinili jej učitelem.)
— Z pensijního fondu spolku českých
spisovatelůbelletristů »Máj« v Praze. Valn
hromada fondu konána byla dne 3. března ve spol-
kových místnostech »Máje« v budově Zemské banky
království českého za četného účastenství spisovatel
v Praze bydlících a za předsednictví pana J. M.
bůh
Praha
33
article
Hrubého, náměstka předsedova. Pensijní fond
ztratil v minulém roce úmrtím dva milé soudruhy.
spisovatele Antoše a Mokrého, jimž na počálku
schůze věnována byla vřelá vzpomínka. Ve schůzi
vyřízeny formalie, schváleny jednomyslně zprávy
funkcionářů, zejmena zpráva pokladníka p. Konráda
a přijat s povděkem návrh výboru, aby maximum
ponse, jež pojišťuje se členům fondu u Zemskéh
pojišťovacího fondu Františka Josefa, bylo zvýšen
na 500 zl. z dosavadních 360 zl., za kterouž příčinou
bude rozeslán členům fondu pensijního dotazník
zda ochotní jsou přistoupiti na poměrné zvýšení svých
pojistných příspěvků. Rovněž schváleny návrhy vy-
boru na naložení s přebytkem jmění dle předpisu
§ 18. stanov spolkových. Ke konci schůze vykonány
byly volby čtyř členů výboru, dvou náhradníků
dvou revisorů účtů. Zvolení byli do výboru opět pp.
Hrubý
Antoš
Mokrý
Konrád
František Josef
34
article
J. Hrubý, J. D. Konrád, J. M. Hovorka, dr. Em. ryt
z Čenkova. Za náhradníky pp.: Aug. Eug. Mužík
J. Havlík. Za přehližitele účtů pp.: V. Štech a r
Herites-
— Věstník pražských obecních záleži-
tostí. Obecní lososnice pražská stížena jest pohro
mou. Loni prvý losos byl v lososnici pod mostem
Františka Josefa chycen již dne 3. března, ale letos
ještě jediný losos nebyl chycen. Minulou sobotu byla
vrátka jezu zahražena, ale musela se opět vyhradit
poněvadž se Vltava rozvodila. Výtěžek lososniceje
čím dále tím menší. — Patronátní komise na rad-
nici staroměstské zabývala se ve včerejší schůzi zá-
ležitostí vyměnění mrtvol v kapli u sv. Jindřich
Bylo usneseno radě městské navrhnouti, aby první
kostelník u sv. Jindřicha Jan Gmach byl přeložen
k farnímu chrámu sv. Rocha v Olšanech a sice z
druhého kostelníka a na jeho místo aby dosazen byl
za prvého kostelníka Fr. Reiss. — Okresní školnl
rada pro obsazení místa ředitelo školy u sv. Vojtš
cha navrhla následující terno pp. Adolf Prokop. Ant
Suk a K. Sedlák. Na místo ředitele školy u sv. Fran
tiška terno pp. Josef Turek, Karel Auer a sl. Kamln
J Hrubá
Konrád
Hovorka
doktor
em
Aug
Mužík
J Havlík
V Štech
Herites
František Josef
Jindřich
Gmach
Roch
Reiss
Prokop
Suk
K Sedlák
Fran
Josef Turek
Auer
Čenkov
Vltava
Olšany
Francie
okresní školnl rada
35
article
Rezáčova. — V úterní schůzi městské rady stěžov
si pří přijímání došlých offert na nábylek pro škol-
vyšehradské městský radní p. Storch, že mu byll
sděleny stížnosti z kruhů učitelských na špatnou j-
kost dodaného nábytku do škol měst pražských
žádal, aby při této dodávce nebylo tak hleděno n
láci, nýbrž na solidnost zboží té neb oné firmy, klerl
se zhotovení tohoto nábytku svěří. Pan prof. Petrií
navrhoval, že se nemá svěřiti dodávka maloživnos-
níkům, nýbrž velké firmě, neboť prý jen taková mi
sušárnu a tedy může dobré a vyschlé zboží dodsli
Proti tomuto návrhu ohradil se pan Storch, pravi
že při vlastní potřebě obrátil se jen k maloživnos-
níkům a že byl vždy velice spokojen, ovšem že sole
vybral známé solidní firmy a trval při tom, žes
maloživnostníci nemají obcházeti. Návrh p. Storcha
byl jednomyslně přijat
— Důstojnici ve výslužbě konali před
včírem v Platýzu poradu, jakým způsobem má bjt
zavedeno jednání, jež by s prospěchem se potkal
na příslušných místech, aby vzhledem k nepřízni-
vým poměrům drahotním byly pense — namno
skromné a v nynější době nevyhovující — upraveny.
Zvýšením platů služebních c. a k. aktivního důsto-
nictva bylo důstojnictvo pensionované úplně opo-
menuto, a výslužně jeho, upravené namnoze dl
starých norem, na nynější poměry se nehodivších
nutně vyžaduje, aby požadavkům doby přítomn
bylo upraveno. Za velkého účastenství pensionova-
ných důstojníků ujednán postup jednomyslně zahá
jené akce, domáhati se úpravy výstužného na ml
stech kompelentníoh a komitét, skladající se z 21 člen
Rezáčův
Storch
profesor
Petria
Platýz