ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b45702f0-668f-11dc-b4da-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 34, person 52, org 9, work 3
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 22. března 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 80.
4 article
Na ranní a odpol. llst plodplácí se: Prazé v sl slaistn r retadli . s drojí donáško a náe Btvrí lt- mě vanka h rošlon na něslo n čtvrt leta dvojí zle ji n nirrtk nei
5 article Dr. Körber chce dělit královstv
Dr. Körber chce dělit královstv české! Nic platny všechny vládní odklady. všechno úlisné obcházení hlavního jádra ve- liké otázky rakouské, všechno vymykání se určitému slovu, všechno pohrávání s trpěli- vostí a dobromyslností národa českého: věc už pukla a vyšla na jevo. Vláda Körbrova zamýšlí k vůli otázce jazykově parcelo- vat královsitví české. Lze-li vůbee jen vymysliti si větší dějinný a zeměpisný hřích, lze-li připadnouti na větší, oproti vši přirodě namířený nesmysl a lze-li představiti si hroznější polilický a pro říši rakouskou záhubnější zločin!? Všechen svět, jemuž zbylo pět zdravých smyslův, musí užasnouti nad myšlenkou, aby království české přestalc býti jediným dějinným, zeměpisným, politi- ckým a státoprávním celkem, jako nad vrcho- lem vší šílenosti. A což teprv má k tako- vému záměru říci národ český? A přece návrh, jejž minulého, pondělka ve dvou exemplárech podal předseda ministerstva účastníkům smiřovaček vídeňských, neobsa- huje v sobě nic jiného, než naplnění nej- vroucnější tužby našich nejúhlavnějších ne- přátel a škůdcův: rozdělení tohot království pa okresy a kraje ná- rodně ohraničené jedině za tím úče- lem, aby touto cestou v jednolité vlasti naší konečně mohlo se prohlásiti za zvláštní poli- tický útvar samestatné uzavřen území německé, a za druhé, aby z to- hoto uzavřeného území německého, vykroje- ného ze zeměpisného a státoprávního celku českého, národ náš s právy svými jazyko- vými, občanskými a státními byl nadobro vy- leučen! Nic jiného, než parcelaci likvidaci staroslavnéhokrálov- ství českého, nic jiného, ne úplné zničení odvěkého, tisíci- letého samostatného státní h ůtvaru českého, neobsahuje v sobě páně Körbrův návrh na uklizení národního sporu česko německého. S tímto svým pro- jevem a záměrem odkládal po dva měsíce den ode dne, od hodiny k hodině.
Körber Körbrův
6 article
Vědělť sám, co vlastně obmýšlí a váha říci to veřejně. Němcům řekl to ovšem už dávno, konečně ve způsobu prý pouhéh návrhu a žádné předlohy vládní řekl to i českým účastníkům vídeňských smiřovacích pletich a úskoků. Ale co platno z- pírat, co platno tvrdít, že jest to pouhý ná vrh, se kterým účastníci porad vídeňských mohou naložiti jak chtějí: jedna věc jest už zcela jista, totiž ta, že předseda ministerstva pro rozřešení těžkého sporu česko-německého nezná jiného receptu, nežli rozdělení krá- lovství českého na tolik a tolik pásem! Na kolik, zdali na dvě, nebo na tři nebo na pět, nebo na deset, na tom už pranic ne- sejde. On poprostu chce jednolitou půdu království českého dělit; on chce tento samou přírodou ehraničený celek zeměpisn a tisíciletými dějinami po celém světě slavně vyznačený celek kulturní a politický roz kouskovat na okresy a kraje. A k vůli čemu? K vůli zavedení jazy- kové nespravedlnosti a nerovnoprávnosti v státních úřadech na půdě tohoto království, k vůli potlačení práva, zaručeného každému příslušníku národa českého na celé oblasti této země kabinetním listem krále Ferd- nanda V. z r. 1848 a znova prohlášenéh článkem XIX. základních zákonů státních z r. 1867. Dříve než by i podle zákonuv rakouských posud platných bylo možno jed-
Němec
7 article NAR
NAR nati o parcelačním návrhu dra. Körbra, mu- sily by býti prohlášeny za úplně neplatny i dotčený kabinetní list Ferdinanda Dobroti- vého i řečený článek ústavy prosincové. Pokud jen oba tyto zákony jsou v platnosti, jest a zůstává každý i pouhý návrh na rozdělení království českého dle okresů a krajův, v nichž všech by na příšt nevládla nejůplnější rovnoprávnost jazyka českého s německým ve všech oborech správy státní, snahou protizákon. nou, pokusem trestuhodný m. Z celého návrhu, jejž minulého pon- dělka předseda ministerstva dvěma účast- níkům vídeňských porad mimoparlamentních, jednomu Čechovi a jednomu Němci svěřil jako své největší tajemství, jest nad slunce jasnější jedna věc, že národ český s právem svého jazyka i ve správě státní má býti vytištěn z veliké části své rodné země, kdežto jazyku německému po celém obvodu tohoto království má býti přiznáno úplné právo s jazýkem českým, ba přednost před ním! To znamená, národní, politickou a ústavn porobu českého národa v zemi jeho rodné, v zemi, kterou on svou prací duchovní, svou chrabrostí, svým rekovstvím a svým utrpe- ním vznesl na vrchol dějin světových. v zemi, z které on zřídil zvláštní středo- evropský stát, v zemi, kterou o n potem svě tisícifeté práce a krví svého hrdinství skro- pil a zúrodnil!
Ferdinand Dobrot Čecho Němec Nara
8 article
Tedy dělit chtějí pánové toto králov- ství české, dělit nikoli pro konečné zjednání národní spravedlnosti, nikoliv pro konečné provedení jazykové rovnoprávnosti ve správě státní na půdě této celé vlasti naší, ale jen aby vyhověli vlastizrádným, panovačným záměrům nesmiřitelných nepřátel našeho národa. Nuže, vláda Körbrova ve svých ná- vrzích přiznává se k těm názorům. Chce království české rozdělit. Opakujeme, že nesejde na tom, na kolik okresův a krajů dle — obcovací řeči — nikoliv dle národnosti!! — takové dělení provésti chce. Národ český vzepře se kaž- dému dělení tohoto královstvi na takovém základě a k tomu účelu, jaký jest vyložen v ná- vrhu p. Körbrově, silou elemen- tární. Zeměpisnou jednotu, politickou celistvost a státoprávní nedílnost věkoslavného králov- ství českého bohdá obhájí i proti » smiřo- vací« vládě Körbrově, jako si troufá vymoci na vládě vídeňské, této nebo jiné, která přijde po ní, úplnou rovnoprávnos t jazyka svého s německým ve státní správě na celém obvodu rodné své vlasti. Království české ne- budete dělit, leda byste v něm dříve zničili a vyhubil i český národ!
Körbrův
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 21. března. (Dojmy z po sledního zasedání říšské rady. Jako ostatní orgány polského kola, tak i »Ruch Katolický« je ovšem spokojen s kunktátorskou politikou dra. Körbra, ba vidí zvláštní jeho zá- sluhu v tom, že »nepřestává s trpělivostí na- vazovati niti, ač se mu stále trhají.« »R. K.- se těší, že v presidiu sněmovním mohli klidne vedle sebe zasedati zástupcové nacionálních Němců i Čechů a že se levice již zbavila torro- rismu Schönererova. Podobně jako »Gazeta Na- rodowa« poukazuje k možnosti kooperace pra- vice s umírněnými živly na levici. Jen jedna věc mrzí »R. K.« — že se Čechové nezřekl
Katolický Němec Čecho Praha
10 article
obstrukce na dobro a že jí ohrožují »nejdůlezi tější potřeby státní« »Dziennik Polski« nazývá výsledek posle ního sněmování »nad pomyšlení chudičkým- Pozoruhodným zdá se mu jen spatrný rozklud levice, jenž se ještě zvětšil. Jednotlivé strany levice praví »D. P« — jak v plenárnie schůzích, tak i ve výborech dotíraly na sebe co nejostřeji. Otázka změny volebního řádu pro město Vídeň přiostřila osudně spor mezi libe- rály a křesťanskými sociály. V okamžiku, kdy se tato otázka stane aktuální, vypukne jiste bratrovražedná vojna pod strechou německého souručenství. Odročení sněmovny také přispělo k rozkladu mezi stranami, poněvadž levice úkon- čila zasedání s nevýhodnou pro sebe bilancí.« Z Vídně, 21. března. (Výslužka pol- skému kolu) Poláci nevracejí se z říšské rady domů s prázdnýma rukama. Za jich dobr chování vláda Körbrova předložila panovňíkovi k sankci osnovu zákona, na níž se usnesl ha- ličský sněmv lonském zasodání a jíž se mění zemský a volební řád haličský v ten smysl, že viřilní hlasi na sněmu přiznán. také předsedovi krakovské akademie věd a počet poslanců města o několik rozmnožen. Polské listy ne- jednou si stěžovaly, že vláda otáli se sanki tohoto zákona, ač je rázu čistě domáciho a so žádné strany proti němu věených námitek ne- bylo činěno. Nyní konečně vyhovéno těmto steskům.
Dziennik Polski Polák Vídeň krakovský akademie věda
11 article
Z Terstu, 19. března. (Vlachové pirot smíru se Slova ny.) Vlaský politický spolek pro Istrii konal v Terstu schůzi, v níž přijal resoluci, vyslovující se proti všelikým ústupkům pro Chorvaty a Slovince, jež by se dotýkaly nynější vlaské državy, aneb by poškozovaly vlaský význam istrijského sněmu. Tuto od Němců učelivě opsanou resoluci vlaský spolek odůvodnil »dobře prý známými tendencemi a bezmeznými pretensemi« istrijských Slovanů, tak že by každý smír s nimi musil vésti ke škodě národních zájmů vlaských. Každý ústupek Slovanům podnítil by ještě více jejich neústup- nost a odvahu, a proto prý nelze činiti nijakýeh ústupků zejmena ve sněmu, poněvadž jeho vla ský ráz je zároveň výrazem vlašství celé země.
Vlach Chorvat Němec Terst Istria Slovan
12 article
Slovanům istrijským jde, jak známo, o to, ab směli na sněmě mluviti svým jazykem a jicl řeči aby se zapisovaly do protokolu. Toho vět šina vlaská nechtěla dosud dopustiti přosi to, že v Istrii je Vlachů sotva dvě pětiny, Slovanů pak dobré tři pětiny všeho obyvatelstva. Ale Vlachům nejde jen o to, aby, jak hlásá výše uvedená resoluce, udrželi dosavadní svou národní državu. nýbrž prohlašují veřejně, že država tato mus býti rozšířena, ovšem na úkor Slovinců a Chor. vatů. Hlavní výbojný spolek vlaský »Dante Ali- gheri« měl tyto dni valnou schůzi v Messině tam předseda spolku Villari výslovně ukázal n rakouské Přímoři a Dalmacii jako na země- které mají býti spojeny s »mateřskou zemí- Italií a ve kterých za tou příčinou má býti ší- řeno vlašství. Jihoslovanské časopisy a jiho- slovanští poslanci marně upozorňují vládu n rejdy vlaské irredenty; Vlachům jako Němcům nesmí býti v Rakousku sublíženo«, a proto se nečinně přihlíží, jak se celé rakouské Přímoři znenáhla upravuje pour le roi d' Italie. Z Černovců, 19. března. (Pěkné hospo dářství.) Telegraficky sděleno, že předseda země- dělské rady bukovinské bar. Styrča se vzdal své hod- nosti pro útoky, jež na něho učinil na říšské radě bar. Vasilko. Vlastní příčina odstoupení Styrčova leži však ve skandálních událostech, jimiž se obírá nyn soud sučavský. Styrča má statky v okrese radove- ckém, jež dal do nájmu židovi Rudichovi. Tému Rudichovi pronajal však jako jeden z ředitolů pro- pinačního fondu vybírání potravní daně z nápoe v okrese radoveckém za 79.000 zl., ač daň ta vyná 150.000 zl. ročně. Nájem Rudichův měl skončiti
Vlach Slovinec Chor Dante Němec Vasilko Rudichův Istria Messina Rakousko Černovec Villari d ' Italia Slovan
13 article
r. 1903. Aby si však zajistil nájemči nardalších osm let, smluvil se Rudich se Styrčou a ten svolal na rychlo schůzi ředitelstva, v níž jako poslední bod dáno na program prodloužení nájemné smlouvy s Rudichem, který se uvolil přidati k dosavadnímu nájemnému 1000 zl. ročné. Přes to, že zákon žádá, aby na pronájem byl vypsán veřejný konkurs, návrh Rudichův přijat 3 hlasy proti 2 a smlouva s ním uzavřena přes noc a podepsána i zástupcem zem- ského presidenta dvor. radou Pompem, jemuž bylo předstíráno, že smlouvu uzavírá starý nájemce, ačkoli Rudich na místo bývalého svého společníka Barbera přijal nyní za společníka svého syna. Avšak bývalý společník Rudichův Bárber podal proti nájmu stíž- nost, nabídí se, že za pronajetí daně zaplatí o 109.000 zl. více, než zač dáno Rudichovi a nečisté jednání Styrčovo stalo se předmětem veřejného jednání, až se dostalo i před soud. Věci ujala se finanční prokura- tura, jež se domáhá zrušení smlouvy; dvorní rada Pompe zvěděv, že byl podveden, podpis svůj odvolal. Rudich trvá však na tom, že smlouvá uzavřena pravo- platně. Prvé přelíčení, jež se ve věci té konalo v Su- čavě, skončilo hez výsledku. Proces protáhnul se delší dobu, ale bar. Styrča odešel již z prvého pře líčení jako politická mrtvola.
Rudi Styrča Rudichův Pomp Barber Rudich Styrčovo
14 title
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 21. března.
Praha
15 article Štvanice prati Rusku.
Štvanice prati Rusku. Rakouštf officiosově znova udeřili na poplach že Rusko na svém jihu zbrojí. Ještě ani ne- uschl inkoust, kterým napsali vyvrácení zpráv o ruském zbrojení, a již opět se o něm do- vidají — tenfokrát až ze Říma. Zdá se, že páni officiosové mysli, že Rusko již má dosti po- hnutek, aby ukázalo svým spřátelům« zuby. Pověsti o ruském zbrojení, jak jsme vy- ložili, mají původ v německém vyslaneciví v Cařihradě. Účelem jejich jest poštrašiti Tu- recko a přiměti je, aby ještě úže přitulilo se ku svému dobrodinci, Německu, a dělalo vše podle jeho napovídání. Německo chce zůstali jediným majitelem železníc maloasijských. Sultán nojprve sám chtě! dáti koncessi na stavbu dráhy na severu Malé Asie Rusům, ano vyslovil se, že nikdo jiný ji obdržeti nemůže. Avšak už po- volil nátlaku a protiruským intrikám Němcův a prohlásil, že žádné jiné koncesse neudělí kromě té, kterou již dal Němcům. Němei do- sáhli svého. Budou v Malé Asii bez konkurénta a vliv jejich nebude nikým paralysován. Jinde jsme ukázali, že Rusům nejde tak o to, aby svůj vliv a obchod zanesli do Malé Asie, nýbrž aby hájili svůj vliv a obchod v Persii, jenž bude německou drahou bagdadskou ohrozen, jakmile bude spojena odbočkou s hranicí perskou. Německé intriky proti Rusku v Cařihradě nezůstaly bez oyoce. Jak oznamuje cařihradský dopisovatel »Honocrei«, ve všech k ru- zlch tureckých, sultanovým dvorem počínaje, pozoruje se velmi silné rozdráždění proti Rusku. K protiruskému obratu přispěla také anglická vítězství v Zaválsku. Turci chtějisi vitěze předejíti a domnívají se, že se to stane, když zaujmou stanovisko naproti všem poža- davkům Ruska v Asii.
Rus Němcův Němec Turek Rusko Řím Cařihrad Německo Asie Persie
16 article
Kdo zbroji? »Köln. Zeitung« dovídá se telegrafieky Anglická vlláda v Indii obávajíc se, aby Rusové neobsadili Herat, sou stře di l mnoho nových pluků ve Kvetě vojska, která tam ležela posád- kou, posunula do Kandaharu. Afgan- ský emir (jenž jednou polovicí tváře koketuje s Ruskem a druhou s Atglil) dal k tomu svo- lení, a tak mohlo anglické zbrojení proti Rusku provedeno byti ve vší tichosti a po- taji. Ani afganské obyvatelstvo o tom nevě- dělo. Když anglické voje přitrhly do Kanda- haru, ti Nfganci, kteří symputisují s Ruskom,
Köln Rus Indie Kandahar Rusko Kanda
18 article
a je jich velká většina obyvatelstva, začali pro- jevovati nad tím svou nespokojenost a také Rusové byli zpraveni o tom, co se stalo. Dopisovatel dodává, že Rusko nesesílilo své voje na afganské hranici- Jeví se tedy všecky pověsti. o ruském zbrojení naproti Afganistanu anglickým mane- vrem, jehož účelem bylo maskovati anglické zbrojeni proti Rusku v Indii. Podobá se, že podobný účel kromě zastrašení. Turecka mají nyní úsilovně roztrušované pověsti o ruském zbrojení na jihu a na Černém moři, a že se jimi maskovati má zbrojení a posunování vojsk na Balkáně. Srbsko a Švýcary. Švýcarská vláda nedovolila, aby Srbsko zřídilo v Ženevě svůj konsulát, jehož úlohou bylo by »dozirati« na tamní srbské emigranty a studenty a podávati o nich zprávy do Běle- hradu. V odpovědi své švýcarská vláda řekla, že má dobrou policii a je s to, aby sama kon- trolovala, co dělajt srbšti uprchlici a zabránila, kdyby chtěli podniknouti něco zločinného. Co píšou ve svých orgánech, nemá nic společného s anarchismem a žádný ze srbských emigrantů v Ženevě nedal dosud policii svým chováním příčinu, aby proti němu jakkoli zakročila. Že tisknou a rozšiřují svobodomyslné publikace, neodporuje ani dost málo zákonům švýcarským. Švýcary nemohou nikterak dopustit, aby cizí agenti míchali se do jejich vnitřního politického života. Podobnou odpověď dal srbské vládě pan Betan v Ženevě, jemuž nabídla úrad konsulský. Srbská vláda rozhodla prý se, že svého vy- slance v Italii akredituje i v Bernu. Srbský výslanec v Italii bude zároveň vyslancem ve Švýcarech a jeden jeho tajemník bude mlti stálé bydliště v Bernu. Tomu švýcarská vláda bránit nemůže, ale o to zajisté se již postará, aby »tajemník« nevykonával na jejím území úřad policejního emissara.
Švýcar Betano Rusová Rusko Afghánistán Indie Turecko Balkán Srbsko Ženeva Bern Bělahrad Italia
19 article
Neobyčejná usnesení francouzské sněmovny. Stalo se, že francouzská sněmovna sama obmezila vlastní práva svá, aniž k tomu vládou neb veřejností nucena byla. Jules Roche a Ber- thelot podali nedávno návrh, aby sněmo v na zřekla se práva, výdaje vládou navrhované, zvyšovati. V důvodech k návrhu svému připo- menul Berthelot, že výdaje státní následkem návrhů, výcházejících od poslanců, ročně prů- měrně o 44 mill. se zvýšily. Sněmovna zděsila se vlastní štědrosti i přijala návrh Berthelotův a Rochův velikou většinou. V sezení následujíelm odhlasován ovšem návrh Rouvierův, dle něhož žádný článek dodatečný, jehož schválení zna- menalo by zvýšení výdajů, nesmí býti podán po uplvnutí tří dnů, po podání rozpočtové zprávy. Tím prvotní usnesení sněmovny bylo poněkud oslabeno. Berthelot nespokojil se ale tím i podal ihned další návrh, dle něhož každé zvýšení platů, zavedení nových pensí neb zří- zení nových míst pouhou cestou rozpočtu se zakazuje. Návrh byl přijat a tím ovšem zame- zeno mrhání státními penězi na osobní prospěch různých přátel a mílostníků pánů poslanců. Al sněmovna měla vždy na vůli — i bez Berthe- lotova návrhu — takové škodné návrhy od pří- padu k případu prostě zamítati, kdežto nyní stížila si odhlasovati případné návrhy obecně prospěšné, jakmile se jimi zvýšení výdajů pod- miňuje, usnadnila vládám na př. mstíti se kra- jům, jež volí proti ní, zapomínáním na ně v položkách rozpočtových atd. »Temps« a »Jour- nal des Débats« sice si chválí usnešení sně-
Jules Roche Berthelotův Rochův Berthelot Al sněmovna Berthe francouzský sněmovna
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 21. března. 5— (Kronika.) Paní Marcellová z Va šavy vedle své zajímavé známosti nám přivezl i malou lekci z estetiky jeviště. Jistě proti svému úmyslu. Sklamání četli jsme zprávu o volbě úloh — Takové prázdné, nepravdivé, přežil zboží ! pošklebovali jsme se. Ale po prvém, druhém představení byla nevole odstraněna. Zprávy zněly v jediný ohl obdivu a uznání. — Jaká hra hluboká, pravdivá, silná. Teď je chvilenka volná k rozvaze. Jak tedy vlastně? Hrdinka dramatu je ne chutná, frásovitá, skrz na skrz neživotná, f- lešná figura. To je ujednáno. O tom ať nepo chybuje, kdo se nechce prohřešiti proti lepšímu vkusu. A teď přijde herečka, paní dobrodziejka, sehraje frásovitou a prázdnou úlohu a vyvolaný dojem podle souhlasného svědectví je hluboký. pravdivý, úchvatný? Co to za řeči? Není v tom nějaké nedopatření? Mohou slovo, děj, hra míti nějakou hloubku a zárove býti prázdné, býti pravdivé a lživě, úchvatn a přežilě zároveň? Není v tom nějaký n- smysl? Možno-li, aby jedna věc byla zárove drahocenná a ničemná? Nejvyšší chvály a zá- roveň opovržení hodná? Pravda, opovržení jde na vrub role, chvál na vrub herečky. Ale je otázka, není-li práv v té distinkci odpor. Stává se arci, že dobrý herec hraje špatnou, hloupou, nesmyslnou rol Je také jisto, že špstný herec pokazí dobrou roli Ale možno-li, aby dobrý herec z role, která je lživá, nepravdivá, nesmyslná, udělal roli prav divou a hlubokou? To už je takřka naivní otázka. Patrně tu v pojmech, běžné fraseoloi vězí někde rozpor. Ale věc je známa. Táž role, dvakrát hrána, poprvé zanechá dojem prázdný, lživý, podruhe plný, pravdivý.
Marcellová Praha Virginie
21 article
Ale pak, není-li pravda ? vina dvojakosti neleží — v roli. Kde leží? Je to jako s pohledem do kukátka. Jednou se na předmět díváš takhle a předmět je blízký rozeznáváš zřetelně i jemnější rvsy. Pak se ku- kátko obrátí. Předmět se nepohnul, ale najednou je tak vzdálen, tak nejasnýl Otázka dojmu. A dojem, bůh ví, od jakýeh podminek závisi! Od vzdálenosti sklíček,od čistoty brusu, od optických poměrů čoček atd A na divadle je také všecko — dojem A sto podmínek spoluutváří divadelní dojem . A kde pak zůstává divadelní — pravda Tedy dojem ! A jen pravdivý si přejeme. Kde jej nalézti? Ve které hře? V mo derní nebo ve staré? Z let sedmdesátých nebo z devadesátých? Z konce osmnáctého neb z počátku dvacátého stoleti? Kterému kusu slohu dáme přednost? Starost na starost! Především na tom sejde, aby kus byl účinný to je jisto. Bez účinnosti není dojmu. A co je účinné na jevišti? Stoletá komedie bavíli, je vám milejší, než moderní drama, nudí-li. Doba nerozhoduje. Doba je sklíčko v kukátk skličko s optickými zákony. Jednou se hodí to podruhé jině. Na podstatě teprv sejde. A podstata divadelní zábavy ? Co to je ? V dramatě vidíme někoho zápasiti, někoh trpěti. Vášeň tu burácí, stly se srážejí. Někdo podléhá, někdo vítězí. A to nás baví. Mám takovou přirozenost. Pohled na cizí bolest, n cizí strast nás vábí. A takovému pohledu říkám divadlo. Ukájíme jakýsi dravčí pud na divadle.
Ted bůh vědět
22 article
Hrdina se svíjí v bolestech? Umírá Vydechí naposled ? Jaká krása ! . Vnitřnosti člověka, drásuné, živým masem na vrch obracené, nám ukazují na jevišti. A to tak dráždí šelmu skrytou v našich prsou. Aneb snad znáte divadelní hru, aby měla za obsah klidný život, spokojenost a lidské štěstí? Neexi- stuje žádná. Existovati na jevišti, znamen libili se, baviti diváka. A to by zivou duši v sále nebavilo, viděti na scéně blažené lidi jak jim potichu uplývá život. Vypískali bychom takový nejapný kus. Dramatism je umělecky zapředený zájem o cizí strast. Časy už nejsou podle toho, aby se dav mohl rváti o misto v okolí popravišť, oblehat chtivě zapálené hra- nice a šibenice. Opatřena tedy náhrada. Staví se domy s širokými galleriemi, s pohodinými lóžemi kolem zvláštního vyvýšeného mista, odkud se podle uměleckých zákonů chtivému obecenstvu dráždí nervy. Krev při tom sice žádná nestříká! Oh, nel Ale příroda na štěstí zná i proces vnitřního krvácení! A to není méně zábavné. Provozuje se, zvláště u člověka kul- turního, s raffinementem, důstojným všeobecného rozvoje. Plejte se jen sensací a emocí milovnéh diváctva intimních jevišť! Doby cirků a gladiá- torů sice minuly. Štvanice zvěře leda ve Školsku a v Indii prý ještě ve zbytcích se udržely. Býčí zápasy ve Španělích. Ale štvanice dušl, vivisekce lidských útrob, pytva lidského mozku, dá bohudík také možnost dostalečnéhio rozčilení bez něhož divadelní zábavu si nelze mysleti. Tolik tedy podstata zábavy. A teď umění! V čem umění jevis záleží?
Španěl Indie
23 article
Skutečná muka lidí nelze na jevišti provo zovati. Nezbývá než umělá úprava, zdání skutečnosti! A to je podmínka. Zdání musí být klamné. Tak klamné, aby dojem se rovnal ději skutečnému. Čím dokonalejší klam, lim větší máme požitek, tim výše si ceníme umění. — Jaká věrnost! Jaká pravda] libujem si a vytrženi tleskáme. A teď proti umění — vnímavostl Někdo má obraznost živější, někdo střízl vější, ten unavenou, linou, druhý svěží, čilou. Prostoduchému stači nápověď, pochybovač volá po dokumentech. Nepodleháme stejně klamu. Dělíme se na druhy a třídy obecenstva. Sta- noviska, hlodiska, vychování, zkušenost, vkus *) A což veselohra? — Nechte být! Snad ni- komu o život neběží ve veselohře. Ale přece jen nejraději cizí škodě a slabosti se smějeme. A nej- méně veselé bývají, jak víte, právě ty frašky, kde se popadají smíchem za břicho osoby — na jdvišti. a tíste okolností života nás děli. Rozeznávám romantism, realism, naturalism, potíráme se všelijak a opovrhujeme sebou navzájem a ne- shodneme se nikdy, leda v tom, že všichni dohromady jsme a zůstaneme chtiví, nodočkavl, žízníví svého požitku.
24 article
A když představení v nás vyvolalo klam a s klamem se dostavil dojem a s dojmem po- žitek, názýváme zažitý dojem — pravdou. Pro- slulá divadelní pravda! Máme každý svou, rozumí se. A protože častým požitkem olirá se a ochabuje smysl, dostavuje se záhy poměrná neschopnost požitku. A s ní potřeba, stále do- konalejších prostředků na vyvolání klamu. Vo láme po nových pravdách. Co nás před dvacet lety poutalo, dnes nám je otřelé, naivní, čemu dnes jásáme vstříc, nad tím za pět roko ohrneme nos. Ještě dnes většina diváků, kteří nechodí ob den do divadla a nenapínají od rána do večera nervy nad vysílující četbou, trne rozkoši, nad mravní útrapou Kláry de Beaulieu, jak ubohá svíjí se u nohou »neuprosného« pana Derblaye. Nám zkušenějším je ta podívaná bůh ví proč, jaksi k smíchu Ale někdy, přeje- li chvile, vyskytne se h rečka, vyskytnou se příznivé klamu okolnosti žádoucí sdokumenty« se najdou, na okamžik překonajt bdělost našich smyslů a ejhle ! — něco v nás zatrnulo někdejší rozkoší .. Voláme hosanna! Vynášíme »umělcee kterému se podařilo oklamati na moment naše smysly To dravectví naší záliby na divadle má arci svůj eufemism. Nejsme tak lačni z pouhe lačnosti. Cizí bolest nás zajímá jen proto, žev ni vidíme — svoji vlastní. Je kus sobectvív naši návštěvě divadla. Chceme vidět a poznávat na jevišti sebe, svůj život, svoji snahu, své úsili, svoji úlrapu, svůj boj, svůj pád a — možno-li — svoje vítězství. Tím vice nás dei baví, čím lépe se v něm sami poznáváme. Čim ja nám hrdina bližsí a přibuznější citěním myšlenim, čim lépe si s ním rozumníme, tm dokonalejí se s jeho zápasem stotožňujeme
Klár Beaulieu Derblay
25 article
Tím »hlubší« si odnášíme dojem. A z toho sobectví požitku pramení všecky spory v otázkách »vkusu«. Někomu je blizší Ohnetův hrdina se širokým obrysem svých názorů o cti a věrnosti manželské. Jinému, kdo rýčem modernistické četby rozbrázdil plochy svého niterného žití, bližší jsou achy a vzdechy postav Ibsenových a Hauptmannových. A tu jsme u hlavního vtipu: není žádná pravda na jevišti! Žádná nová a žádná stará, žádná odbytá a žádná pokročilejší. Jsou jenom dojmy. A každý si povahu svého dojmu urču- jeme sám. Pravdivost či nepravdivost jeho po- sime v sobě. Primitivní divák — ne Indián, třeba vynikající ve svém oboru intelligent, ale v uměleckých věcech nehoněný, snad řídší ná- vštěvník divadla — dostane od primitivního děje dojem tak hluboký a pravdivý, jako »vyspělý«, čti přesycený, divák od složitého a přirozeného.
Ohnetův Ibsenův Hauptmannův Indián
26 article
A divadlo je mnohostný ústav. Ve hledišti množství zasedá. A množství má svůj jedno- duchý, prostý způsob cítění. Hrdinové Ohnetovi jsou mu bližší, nežli postavy s morálkou mo- derního individualistického ražení. A herec je pokorný nástroj množství. O soucit a souhlas plného domu se uchází. Odtud jeho záliba pro úlohy starého repertoaru, kde je bližší citům a názorům množstvi, jež nikdy necítí a nemůže cititi individualisticky. A dá-li herec přece někde přednost roli modernistické, zase jen proto, že se mu hodilo, nadběhnouti někde danému chtiči davu. Viz Zacconova paralvtika v » Příšerách«. V širokých konturách role starého rázu má heree mhohem vice volnosti pro svoje doved- nůstky, má více slova, více pohybu, více hlasu, více přiležitosti na sebe upozorniti. Modernism rozplývající se na jevišti v tichou povětšíně akci poměrů a vlivů je pro herce osobně málo vděčný. Moderní hra předpokládá dobrý cn- semble, ve kterém jedinec spíše zanikne. Staro- módní hře stačí jeden dva zástupci vynikající rolí. A tak už račte omluviti nápadnou náklonnost hercům ohutnější potence pro úlohy — starého repertoaru.
Ohnet Zacconův