ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b452f080-8f46-11dd-b5a6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: place 53, org 13, person 75, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
28. února 1913. Číslo 58.
4 article
na př. na novellu k živnostenskému řádu z r. 1895 Pro toto, vládou důsledně zachovávané stanovisko byly směrodalny především určité právně-politické úvahy. Nedá se zneuznávati, že jest anomalií, ne- srovnávající se s moderním právním názorem, aby plnění soukromoprávních závazků bylo zaručene stanovením policejních trestů. Mezi zárukami, jimiž obdařuje právní řád pra- covní smlouvy, nezdá se trestnost porušení smlou- vy, navržená v § 85. živnostenského řádu, nikteral velice významnou. Aspoň ukázalo se toto ustano- vení až dosud jako nedostatečné, aby bylo zabrá- něno jistým událostem a výtržnostem, do nichž i stěžuje sněmovna, jakož i vláda, nebo aby byly účinně potlačeny. Poměry vedly k tomu, že př provádění § 85. živnostenského řádu se vytvořila praxe, jež vlastně se neshoduje se zněním zákona. Z úřadně stíhaného přestupku skutečně se vyvinul delikt, jejž živnostenské úřady stihají zpravidla jen k návrhu poškozeného. Následkem tohoto, od zá- kona se poněkud odchylujícího zvyku a následkem kolísavosti zaměstnavatelů vznikla potom ovšem velká nestejnoměrnost, poněvadž z velkého počtu porušení smlouvy stihá se na příklad jen málo pří- Všechny tyto úvahy opravňují zajisté k úsudku že několikráte uvedené trestní ustanovení osvěd- čilo se již nyní v praxi více neboméně bezvýznam- ným a že ludíž jeho zrušení by bylo sotva zjevně pociſováno.
5 article
Při rokováních národohospodářského výboru probráno bylo ovšem mnoho jiných významných otázek, jež týkaly se jmenovitě také vybudování trestně-právních ustanovení k ochraně dělníků k práci ochotných, právního postavení hospodářských organisací atd. V celku soudím, že smím charakte- risovati stanovisko vlády v ten smysl, že vládav uzákonění nynější předlohy nemůže spatřovati o- hrožení nebo poškození zájmů zaměstnavatelů příslušící jim zákonné ochrany proti lehkomyslné- mu porušování smlouvy. Dr. Hlava referuje pak o zákonu na zame- zení a potírání nakažlivých nemocí. Dovozuje, že poslanecká sněmovna pojala do zákona četná zle- pšující ustanovení. Doporučuje, aby schvál en byl elaborát poslanecké sněmovny. Založení asa- načního fondu, uzavření smluv s Uhrami a cizinou o podávání zpráv o nemocech, podléhajících ohla- šování, ustanovení školních lékařů se vládě dopo- ručuje. Zákon byl potom sehválen ve všech čteních. Když byly provedeny volby do komisí, byla schůze skončena. Příští schůze oznámena bude písemně.
Uhry poslanecký sněmovna
7 article
Z parlamentních výborů. Rozpočtový výbor. Z Vídně, 27, února. (Zvl. telcí. zpr. „Nár. Listů“) Šetření 13členného odboru rozpočtového výboru, jehož předsedou je posl. Ma š tál ka a kterému uloženo bylo, by náležitě prozkou- mal zadání potřeb a dodávek rakouské ma- riny do Hamburku, trvalo dnes po celý den Skončena však pouze expertisa s přiznaný- mi zástupci některých podniků. Anketa sama poskytla velmi četné a cenné podněty k na- zírání na věc a ukázala celý postup vojen- ské správy námořní v novém světle.
Vídeň Ma Hamburk
8 article
Předseda posl, Maštalka poděkoval znalcům za jejich výklady, proti čemuž pro- testoval křesťansko-sociální poslanec tyrolský Schraffl, ze kterého se vyklubal nekriti- cký obhájce námořní správy. Na konci schůze začal se projednávat konflikt, který povstal mezi subkomitétema námořním oddělením vojenské správy stra předložení všech listín o dodávkách, o kter jde. Předseda Maštálka protestoval v minulé schůzi proti námitce ministra zeměbrany sv pána Georgiho, jenž byl prohlásil, že vojenská správa nepřipustí prohlidku listin, a zďůraznil. že přes to předsednictvem sněmovny posla- necké za tyto lístiny požádá. Přípís předsedy Maštálky, dodaný předsedou drem. Sylve- strem ministru zeměbrany a obchodu, byl obě- ma těmito resorty vyřízen záporně. Nastala tedy otázka, jak tento rezpor kompetenční skončí. Dnes není ještě vyřízen. Poslanec Glöckel, Němec a dr. Friedmann ujalí se velmi důtklivě stanoviska předsedova, činíce návrh, aby byla věc přikázána plenu rozpočtového výboru, po případě plenu po- slanecké sněmovny samé, setrvá-li vojenská správa, resp. správa mariny, na svém zdráhá- ní. Předseda Maštálka však nedopustil, aby se rozprava o věcí té rozvinula již dnes, do- loživ, že po té stránce vyžádá si přítomnost ministrů bar. Georgího a šl. Schustera, kteříž oba pozváni byli do zítřejší schůze odboru, jehož jednání začne o 10. hod. dopoledne. Národohospodářský výbor. O poškození textilního průmyslu válečným napjetím. V. dnešní schůzi národohospodářskč- ho výboru referoval posl. Choc o dvanáct
Maštalka Maštálek Glöckel Němec doktor Friedmann Schuster svatý pán Georgi
9 article Dr. P. Dančev.
Dr. P. Dančev. Ze Sofije, 24. února. (Pův. dopis „Národ. Listů“.) Včera jsme pohřbili doktora Dančeva, o jehož úmrtí Vaši čtenáři byli zpraveni. Čím nám Čechům byl dr. Dančev? Byl našín vychovancem, byl naším dobrým přítelem, jenž rád se k nám hlásil, jenž byl hrdým na své české vzdě- lání i na to, že ovládal češtinu slovem i písmem až do poslední doby. Jaký to byl člověk? Výtečný v každém ohledu. Hlubokého odborného vzdělání, široké všeobecné kultury, pracovitý, rozvážný povahou i vystupová- ním. Král Ferdinand přišel, uprostřed sněhové vá- nice, na jeho pohřeb. Kdo zná veliké umění panov- níkovo v jemném odstínování a odlišování projev jeho sympatií a vážnosti, jeho hlubokou znalost lidí nemohl zůstati v pochybnosti, že král svou účast na poslední cestě nebožtíkově chtěl vyjádřiti- „Ejhle Bulhari Ejhle člověk! Ejhle občanl Proto Dančev zasluhuje i širší vzpomínky české veřejnosti. Starý jeho přítel, universitní pro- fesor pan Šourek, mně dává k disposici následujíe údajei Dančev narozen r. 1857 ve Slivně (jižní Bul- harsko). vychodil ve svém rodišti v dobách ture- ckých školu obecnou a dvě třídy gymnasiální. Od- tud ho zavezl v r. 1872 známý knihkupec Chr. C Danov z Plovdiva do Králové Hradce, kde vstou- pil na gymnasium, kteréž v roce 1878 absolvova * vyznamenáním. Rád mluvíval o tom „dření“ a ra- dostí zářil, když vyprávěl, jak ho školní rada Kví- čala dával spolužákům za vzor pro správnou mlavu a velmi dobré znalosti jazyka a literatury české Rád též vypravoval o tom životě v Hradci i v okoli o těch výletech, které tam podnikali gymnasisté o tom českém pohoštění, o těch milých a nenu- cených zábavách.
doktor P Dančev Dančev Čecho Ferdinand Bulhari Šourek Christum Danov Slivno Plovdiva Hradec
10 article
Jako student byl povahy veselé, rád si zatan čil, zazpíval — byl řízného humoru. peticích ústředního svazu výrobních společenstev tkalců ze severovýchodních Čech. Praví, že tyto pelice obsahují protesty proti každé válce, tedy také válce se Srbskem, poněvadž válka by zničila textilní průmysl. ba i celé národní hospodářství. Petice žádají mír v zájmu budoucnosti říše samot- né a apelují na rozhodující kruhy v říši, aby vyna- ložily vše na zachování míru. Předmět těchto pe- tic kryje se z části s požadavky a stížnostmi,o kterých němečtí poslanci ze severních Čech a zá- stupcové obchodních a živnostenských komor v Li- berci a Chebu rokovali 24. února s ministerským předsedou a jednotlivými ministry. Řečník dokazu- je, že textilní průmysl trpěl doposud válkou nej- více a podává na konec tento návrh: „Vláda se vyzývá aby zevrubně vyšetřila situaci domáckého průmyslu v severovýchodních Čechách a zjednala nápravu. Se zřetelem na všeobecnou krísi národo- hospodářskou která byla zostřena opatřeními na hranicích, se vláda žádá zasaditi se u společné vlády co nejrozhodněji o to, aby zmíněná opatřen byla co nejdříve odvolána. Posl. Špaček prohlašuje že klub českých agrárníků dostal přes 1000 resolucí z českých obei venkovských, které se rovněž zabývají zabráněním válečnému nebezpečí a navrhuje tuto resoluci: „Vláda se vyzývá, aby v případě nutné mobili- sace svolala parlamentární sbory a to jak říšskou radu tak také delegace k rozhodující součinnosti za účelem, aby ústavní cestou byl opatřen náklu na mobilisaci.
Posl Čechy Srbsko Cheb
11 article
Stürgkhovo prohlášení a „Fremdenblatt.“ Posl. dr. Licht potvrzuje zprávy o obtížích s jakými zápasí textilní průmysl a poukazuje že je nutno, aby se co nejdříve dospělo k úpl- nému uklidnění. Prohlašuje, že jest bezpodmi- nečným stoupencem mírové politiky. Na všech- ny hospodářské kruhy udělalo sdělení které ministerský předseda učini deputaci poslanců a zástupců prů- myslu z německé části Čech o oble- vě v zahraniční situaci, velice pří- znivý dojem. Dlužno velice litovati. že hned příští den vyskytly se ve vysoce oficiosním časopise, očivid- ně z tiskové kanceláře zahraniční- ho úřadu, výklady, které bylyzpůso- bilé oslabiti sdělení ministerské- ho předsedy. Veškeré obyvatelstvo v Rakou- saře a jest mu za to plnou měrou vděčno. Tím politováníhodnější jsou opačne prou,dy. Dojista jedná se o veliké světové bi- storické problemy, které se nenechají rozřešiti tak lehce a úplně, jak by bylo žádoucno. A vš ak musíbýti učiněna přítrž latentní- mu stavu válečnému, který vyžaduje tak velikých obětí. Řečník si vyhražuje. že podá příslušné návrhy. Připojuje se k pod- nětům s různých stran učiněných, aby vláda na- pravila nedostatky, které se zjeví. Posl. Votruba navrhuje resoluci: „Vláda se vyzývá, aby ku zmírnění nezaměstnanosti v pro- stějovském konfckčním průmyslu a ku zmirnění nouze, hrozící obyvatelstvu v Prostějově a okol vyslala do Prostějova komisi, která by na místě samém prozkoumala výkonnost prostějovského konfekčního průmyslu a vymohla potom co možná nejdříve zadání státních dodávek.
Stürgkhův Fremdenblatt Posl doktor Licht Votruba Čechy Prostějov
12 article
O propouštění záložníků. Posl. dr. Frelssler navrhuje tuto resoluci „1. Vláda se vyzývá zasadili se veškerým vlivem, aby žádostí, podané za propuštění záložníků byly vyřizovány s největším urychlením a s největší blahovůlí, zejména tehdy, pocházejí-li od osob povolaných již před delší dobou ke konání vojen- ské služby a nepostrádatelných k udržení men- ších hospodářských podniků. 2. Vláda se vyzývá zasaditi se veškerým vlivem, aby výrobní skupiny hospodářskou krisí nejtíže postižené, obdržely při- měřený podíl na veřejných dodávkách. Posl. dr. Krek promlouvá o následcích vo- jenských opatření pro Dalmacii. Posl. Hráský prohlašuje, že následkem vá- lečných připrav nastala ve veřejných, státem pro- váděných pracích úplná stagnace, a navrhuje lut resoluci: „Vláda se vyzývá, aby všemi prostředky jež má po ruce a povolenými úvěry odstranila né- prodleně stagnaci nastavší ve všech oborech ve- řejných prací následkem nebezpečí války Posl. Sedlák poukazuje na průtah meliorací nastavší v posledním roce a na to, že se odpírá poukázati peněžní obnosy, k tomu nutné. Neutě- šená situace zemědělství stává se ještě značně ci- telnější zadržováním vojáků ve službě.
Posl doktor Frelssler Krek Hráská Dalmacie
13 article
Posl. Einspinner navrhuje resoluci: „Vlá- da se vyzývá, aby déle neodkládala ony veřejné práce, k nimž jsou již skončeny předběžné práce pokud se jedná o státní stavby, aby je neprodleně zahájila.“ Posl. dr. šl. Langchan podává společně s poslanci dr. Lichlem a dr. Freislerem tuto reso- luci: „Národohospodářský výbor projevuje své pl- né uspokojení nad tím, že ministerský předsed za rozpravy s některými německými poslanci Čech a zástupci průmyslu v úterý dne 25. t. m. učinil uklidňující prohlášení o zahraniční situaci. pokud to nynější poměry připouštějí. Toto pro- hlášení přijato bylo s velkým uspokojením také v kruzích hospodářských. Tím více dlužno lito- vati, že prohlášení s místa tak autoritativního bylo neobyčejně oslabeno vysoce oficiosním projevem, na kerý očividně měla vliv tisková kancelář ministérstva zahraničních záležitostí. Tím se veřejnost opětovně znepoko- juje a otřásá se důvěra ve stálost upřímnost naší politiky. Posl. Pitacco připojuje se k vývodům před- chozích řečníků, pokud jde o poměry na jihu říše.
Posl doktor šl Lichl Freisler Čechy
14 article
Po skončeném gymnasiu vstoupil v roce 1878-79 na pražskou universitu, kde studoval práva V té době častějí jame ho vídávali ve společnost J. Vágnera v akademickém spolku — tehdáž na Perštýně, kde častěji sedávali v koutku a něco ku- tili. Brzy na to vydal J. Vágner první „bulharskou mluvnici“, kterou mu dobře korrigoval Petr Dan- čev a k ní připojil velmi pěknou čílanku bulhar skou, vybrav nejlepší věci z literatury bulharské tehidaž ještě dosti chudě. Z Prahy Dančev odejel do Jeny. O prázdninách v roce 1880 nalézáme ho jeho rodíšti — ve Slivně. Byl to veselý student uměl pobavit. Rád vzpomínám na ty večírky, které jsme i prožili u rodičů Dančeva, nebo s ním u na- šich krajanů inženýrů Vosyky, Friedricha a Trnky I neradí jsme ztrácell Dančeva, když po prázdni- nách zase spěchal do Jeny, kde byl r. 1831 pro- hlášen za doktora práv.
J Vágner dan Dančev Vosyka Friedrich Trnka Praha Slivno Perštýn
15 article
Po skončených studiích Dančev se vrátil do Bulharska — do Slivna, kde v roce 1881-82 byl advokátem a též redaktorem týdenníku „Světník“ Ale dlouho tam nebyl. Brzy na sebe obrátil pozor- nost a již v roce 1882-84 byl povolán za člena d „vrchního soudu ve Východní Rumelii — v Plo- divě, kde společně s matematikem Salabaše- vem — nyní vyslancem ve Vídni — rozdával právo. Poměry domácí ho ale přinutily, že ke kone roku 1884 se vrátil do Slivna, kde přijmul místo prokurora, kterouž službu zastával až do r. 1885— do sjednocení jižního a severního Bulharska. Po sjednocení byl v r. 1886 povolán do Sofije za odborného přednostu do ministerstva spravedl- nosti, ale za krátkou dobu — po odchodu našich krajanů dra. Turn-Taxisa a dra. Chytila — byl naznačen místopředsedou, konečně předsedou plovdivského apelačního soudu. Ale v Plovdivě nevydržel dlouho. V roce 1887 byl povolán nazpět do Sofije za člena a konečně za hlavního návlad- ního k vrchnímu kasačnímu soudu. Ke konci rolu Zejména Tersí jimi trpí. Řečník souhlasí s resoluce- mi, v nichž se projevuje naděje, že mír bude též z eminentně národohospodářských důvodů zacho- ván. — Posl. Reumann projevuje povděk sociálních demokratů, že se nyní uplatňuje všeobecná nálada proti válečné štvanici. Navrhuje k prvnímu návrhu posl. Freisslera dodatek, aby za slova „od osob povolakých již před delší dobou ku konání vojen- ské služby...“ bylo zařaděno „jež jsou živiteli ro- din a pocházejí-li od osob, jinak nepostradatelných k udržení. Posl. Škaret vyslovuje se ve stejném smýslu Při hlasování byly všechny navržené resoluce schváleny. Potom byla schůze skončena.
Salabaš Chytil Posl Freissler Bulharsko Slivno východní Rumelie Pla Vídeň
16 title
Politický přehled.
17 title
Země české.
18 article Volksrat proti finančnímu plánu.
Volksrat proti finančnímu plánu. „N. Fr. Presse“ signalisuje nesnáze, s ni- míž potkává se provedení finančního plánu ještě do velikonoc a věští neproveditelnost tohoto úmyslu následkem protivných proudů uvnitř velkých stran. Německé sdruženíz Čech pohlíželo prý již od prvopočátku s velmi „smíšenými pocity na berní enthusiasmuz který se zmocnil také jisté části německo-na- cionálního Svazu, ježto úděly, kteréž jednotli- vým korunním zemím z výnosu berní připad- nou, znamenají podstatné zvýšen příjmů pro Čechy a vrukou zem- ského výborumusily by způsobit seslabení účinku německé ob- strukce. Německý Volksrat pro Čechy na základě těchto úvah vyzval německé po- slance z Čech, aby tak dlouho odporo- vali povolení finaněního plánu. dokud česko-německé vyrovnán nedospěje ku příznivému výsled- ku. Toto stanovisko bylo prý uvažováno na konferencí v úterý konané za účastenstvi předsednictva německo-nacionálního Svazu členů finančního výboru ze Svazu a zástupci německého sdružení z Čech a sdružení alp- ských něm. poslanců. Německé sdruženíz Čech rokovalo o věci zvláště ještě včera, rov- něž alpské sdružení, dnes o věci rozhodne valná schůze německo-nacionálního Svazu. Jak list na jiném místě sděluje, v jednání úterním ukázalo prý se, že jednotlivé sku- piny něm.nac. Svazu nedospěly dosud k žád- nému jednotnému názoru. V debatě zjištěno že číselná a politická bilance údělů z rozpo- čteného zvýšení berního výnosu zemím připa- dajících nevypadne na prospěch německého obyvatelstva říše.
Čechy
19 article
Hlavní potíže vznikají od německých po- slanců z Čech a maji svůj důvod v údělech Velká část mladších poslanců německýchz Čech je toho názoru, že dosavadní výsle- dek 1?) německé obstrukce na zemském sně- mu českém by byl zmařen, kdyby zemské ho- spodářství mělo býti posíleno novými úděly V každém případě by po názoru těchto poli- tiků německá politika v Čechách doznala těž- kého poškození, kdyby úděly pro českou vět- šinu utvořily nové mocenské prostředky dříve než vyrovnání mezi oběma národy bude zaji- štěno. Jestliže bylo apptřehí nějalého důkazu ještě, že německá obstrikce jest zemskou fe lonií, podalo jej německé sdružení společnou rukou s německou národní radou z Čech toute intrikou proti finančnímu plánu v tak skvěle formě, že je vlastně zbytečno připojovati něce k němu. Vlivem obstrukční rozjedliny něme- cké dospělo se k destrukci veškeré politické morálky a na místo ní nastolen býti má sy- stém politického vyděračství, kteréž ani ne- cítí svou neslušnost, neboť svoje prostředky veřejně povýšuje na politické maximy. Poslane korunní země, kteří nemají proti finančnímu plánu říšské rady žádných jiných námitek, než že by značně zvýšil důchody hospodářství ze- mě, v niž leží jejich okresy, jsou zjevem po- litické zvrácenosti, která se zajisté nezmen- šuje tím, že vlastní její původ jest dovršen úpadku zemského hospodářství, datovaného nejpozději do července. Touto politikou despe radů zavazují němečtí poslanci z Čech české zástupce co nejspolehlivějí ke vzájemné- mu důkazu, že nesmějí ustoupití an o píd, ba ani o vlas odsvěho vyrov nacího stanoviska, kdyby to ovšem jinak leželo v jich moci, a to už proto, že přec celým světem musí býti doloženo, že prostřed ky vražedného nepřátelství mír se v Čechách nedělál
Čechy deka 1
20 article
1899 byl jmenován ministrem práv v kabínetě To dora Ivančeva, kterou funkcí byl pověřen i v mi nisterstvu generála Ráčo Petrova v r. 1901, kde mi mo to zastupoval 1 ministra orby a obchodu Žertem se chválil, že byl ministrem dvou stoleti Od roku 1901 byl prvním předsedou vrch. ka- sačního soudu, v které hodnosti i zemřel v 55. roku věku svého — vysušením jater. Když při sofijské universitě se zřídila práv nická fakulta, byl dr. Dančev požádán, aby před- nášel tam jako honorovaný docent římské právo Studenti rádi poslouchali tyto jeho přednášky, ve kterých jasným hlasem zábavně vykládal pan- dekty a dovedně je vysvětloval příklady, vzatými z dlouholeté své zkušenosti a praxe. Neradi to vi- děli studenti, že když v r. 1908 ze zase otevřel universita, pro Dančeva tam nebylo více místa.
Dančev Ráčo Petrov nická fakulta
21 article
Dr. Dančev byl právníkem pilným i nadaným a řečníkem výborným. Byl velice dobře vzdělár v klasických jazycích výtečně ne vyznal v latině v řečtině. Mimo bulharštinu znal dobře francouz- sky, rusky, německy a česky. Rád té psával různé povídky a novely, hlavně ale feuille- tony do různých bulharských časopísů. Těmi podlístníky popudil na sebe hlavně Karavelova. Za svého pobytu v Plovdivě přeložil též mno- hou českou píseň do bulharštíny, kterou tam zpí vala děvčata v pensionátě. Též přeložil z češtiny „Žertva (oběť) na Balkáně“, která svou dobou ča- sto se dávala v plovdivském „Luxemburku“ Jedním slovem řečeno: Dančev byl jednímz oněch vynikajících zástupců bulharského pokolení. zrozeného na prahu nově nabyté svobody, kteří. nabyvše vychování a vzdělání svého v Čechách. vrátilí se do vlasti s upřímnými sympatiemi k na- šemu národu, se solidním vzděláním, se smyslem pro občanské povinnosti, disciplinu a pracovitost Dělal nám I sobě čest: byl jedním ze sloupů no- vého, na kulturním i válečném poli vítězného čm Bulharska. Ze Slezska.
doktor Dančev Karavelov Balkán Čechy Bulharsko Slezsko Žertvy Luxemburk
22 article
(Zosudů slezské obce). Před třiceti lety byla Německá Lutyně na Bo- huminsku obcí ještě českou. Leč přišla polonisa ční vlna, tak značně fedrovaná světskou i církevní mocí a ta způsobila zde převrat. Tehdejší nově dosazený sem farář svrhl české obecní zastupitel- stvo a místo dosavadních „Moravců“ přišlí Poláci Změnil se úřední jazyk v obci, v kostele, ale vel- mi těžko šla změna tato k srdci obyvatelů ... A může se docela směle říci, že domorodé oby- vatelstvo upřímně polsky takořka nikdy neciítilo. neboť mu polština byla kdysi vnucena násilím. My neměli jsme v čas k disposíci dostatečné prostřed- ky, abychom se mohli pokusiti o znovunabyti Ně- mecké Lutyně. Sehnal je však u „Nordmarky“ s „Schulvereinu“ místní renegát. lékárník Skopal jenž způsobil, že před několika lety byla zde zalo- žena německá škola. Ač jest v obci Němců jen 359 (Poláků 3483) přece německá přelejvárna má přes 360 dětí a poslední volby v loni o prázdni- nách konané děly se ve znamení boje o zveřejnění německé školy. K úžasu polského vedení strana Hanse Skopala dobyla na národních Polácích IIl. voličský sbor. V druhém a prvním sboru byli rene- gáti sice odraženi, leč podali proti výsledku vo- leb rekurs, jelikož dodatečně získali několik lidí. takže měli naději na úspěch při volbách nových Marně se však namáhali. Volby zrušeny nebyly, a tak renegáti dali se do boje v obci. Postavili si podmínku: buď polská většina obecního zastupi- telstva nám zveřejní školu, aneb budeme mařít konstituování se obecního výboru dotud, pokud ho zemský výbor nerozpustí a nenařídi volby nové. Na poslední chůzi polská většina německý poža- davek odmítla. Jak bude dále? Těžko říci. Zdá se jen, že případě německo-lutyňském má prsty bohumínský dr. Ott a to je podezřelé. Máť tento renegát zna- čný vliv v zemském výboru.
Moravec Polák Skopal Němec IIl doktor Ott nový Marna Schulverein
23 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Nový uherský ministr osvěty. Za vlády Lukáčsovy dělá se v Uhrách všechno rychle, rozumí se, přeje-li si toho vlá- da a její strana. Rychle se ve výborech a ve sněmovně vyřizují zákony, rychle se vyhazují také nepotřební ministři a nahražují se nový- mi. Včera byl ve Vídni u slyšení a dnes už mohl předložiti poslanecké sněmovně list. jímž oznamuje, že ministr osvěty, hr. Jan Zichy, propuštěn a na jeho místo povolán státní tajemník z ministerstva osvěty, před třemi týdny ještě místopředseda poslanecké sněmovny, Béla Jankovich. Béla Jankovich je mladý muž, jenž ná- padně rychle udělal karieru. Narodil se roku 1865 v Pešti, studoval ve vídeňském Tere- zianu, pak v Paříži, Londýně a Freiburce pří- rodní vědy a národní hospodářství, načež, vrá- tiv se do Uher, habilitoval se na pešťské uni- versitě pro národní hospodářství. Politikou počal se zabývati teprve za koaliční vlády Wekerlovy. Ucházel se tehda o mandáť, ale marně. Když se přetřásala otázka samostatné uherské cedulové banky, byl požádán o do- bré zdání, jež bylo přijato se značným zá- jmem. Po pádu Wekerlova kabinetu vstoupil však do Khuenovy národní strany práce, byl zvolen za poslance a tu začal rychlý jeho po- stup. Když se hr. Tisza r. 1912 ujal předsed- nictví sněmovny, aby mohl rázně zkrotiti opo- sici, potřeboval spolehlivého místopředsedu místo Kahoše, který se své hodnosti vzdal.
Lukáčsův Zich Jankovich Kahoš RakouskoUhersko Uhry Vídeň Pešť Ter Paříž Londýn Khuenův národní strana práce poslanecký sněmovna nictví sněmovna
24 article
Takového spolupracovníka nalezl v Jankovi- chovte ktery vykunárat předscanietuť svu- domitě všechny jeho rozkazy. Za to, když se ministr spravedlnosti Székely, nesouhlasíc s Lukácsovou volební předlohou, vzdal porte- feuillu a na jeho misto jmenován tehdejší státní tajemník v ministerstvě osvěty, dr. Eug Bálogh, stal se Jankovich státním tajeniní- kem osvěty. Jsou tomu tři neděle, co toto jmenování provedeno a způsobilo v Uhrách rozruch, poněvadž i Jankovich i tehdejší mi- nistr osvěty, hr. Zichý, jsou katolíci, kdežío dosud bylo zvykem, že jedna z obou hlav mi- nisterstva byla vyznání protestantského. Dnes hr. Jan Zichy je padlou veličinou a Béla Jan- kovich novým ministrem osvěty.
Székely Lukácsův doktor Eug Bálogh Zich Béla Jan Uhry
25 article
Haličský „tajný komitét“. Haličský „tajný komitét“ Vladislava Studnického, připravující revoluci proti Ru- sku, oznámil hned po svém zřízení, že jsou v něm kromě některých haličských stran ne- odvislostí zastoupeny také organisace z krá- lovství polského, zejména též polská stra- na socialistická. Vrchní vedení sociál- ně-demokratické straný polské v královstv polském ohražuje se nyní v časopisech prot tvrzení p. Studnického, dokazujíc, že nemá nic společného s hrstkou dobrodruhů, kteř se spřáhli s haličským komitétem, jenž nem co nařizovat pro království polské. Polští so- cialisté z Kongresovky nikdy nepomýšlejí bo- jovati v případě války společně s rakouskou armádou proti Rusků, neboť nevěří, že by Rakousko mohlo míti vážný úmysl, dopomoe Polsku k samostatnosti, poněvadž by si tín zřídilo na severu nové Srbsko, k němuž by tihly polské kraje rakouské. Podkládati Ra- kousku takové úmysly mohou jen lidé poli ticky slepí. Kdyby mimo nadání a přes vše- chny snahy socialistických stran, zachovat mír, došlo přece na válku mezi Rakouskem Ruskem, polští socialisté zůstanou nestrann a nebudou bojovati po boku ani té, ani oné armády. Vyhláška haličského tajného komi tétu jest pouhý klam nevelkého hloučku pol- ských inteligentů a socialistů, vyrábějícíc „povstání na vývoz“.
Vladislav studnický Rakousko Polsko Srbsko Rusko
26 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Německo a Dánsko. Anglický tisk sledoval s jistým znepokojením výměnu zdvoři ostí, Merá se zdá připravovati sblížení mezi Německem a Dánskem. Poukazuje se na to, že král Kristian vzal s sebou do Ber- lina ministra zahraničních záležitostí a chefa dán- ského námořnictva, císař pak přidělil svému krá- lovskému hostu la suíte náčelníka německého generálního štábu a admírála, velitele prvního ně- meckého loďstva. Dle toho se zdá, že císař chtěl dodati schůzce politického významu. Anglie netají, jak by jí byla nepříjemnou alli- ance Dánska s Německem, která by učinila Bal- tické moře německým. Loďstvo německé by mohlo používati znamenitého přístavu Aalbeku Esbjergu, jenž se hodí zvláště za basi pro torpe- dovky. Ostrovy Feroě rovněž by se staly novou oporou pro německé loďstvo. Uvažuje se, zdali Dánsko jako posud i nadále odolá lákavým nabídkám německým, nebo se od- hodlá připojiti se k Německu, aby jím nebylo po- hlceno. Dánsko by mnoho získalo se stanoviska zemědělství, kdyby vstoupilo do celního spolk s Německem, nemusilo by vydržovati nákladne námořnictvo, podrželo by svou theoretickou ne ávislost a snad by mu byl vrácen i Šlesvile. kdyby se král stal spolkovým panovníkem ně- mecké říše. Snad jsou tyto anglické obavy zbytečny, ale nynější evropské krisi nutno pomýšletin všechny eventunlity.
Kristian Šlesvile Německo Dánsko Anglie Bala Aalbek Esbjerg
27 article
Tajemné vzducholodí nad Anglií. Když se poprvé objevily zprávy o tajemných vzducholodích, plujících za večera a v noci nad anglickými přístavy a městy, byly všeobecně po- kládány za výplod bujné fantasie nebo mystifikace. Podobné zprávy však, jež tentokráte rozčilují angli- ckou veřejnost, jsou doloženy tak četnými svěd- ky, mezi nimiž jsou i odborníci naprosto věro- hodní, jako důstojníci vojenského vzduchoplave- ckého sboru ve Farnborough, že pobouřily i vážné listy jako „Times“, parlament i vládu. Soudí se všeobecně, že jsou to vzducholodi německé a ně- meckému popírání se nepřikládá žádné víry Také již učiněna vážná opatření. V těchta dnech byl parlamentem příjat zákon, že na kaž- dou vzducholoď, která neoznámí ministerstvu vni- tra, že připluje do Anglie a nesestoupí na po- břeží, má býti stříleno z děl, aby byla, možno-li, zničena. Letí-li příliš vysoko, takže unikne střelbě, mají býti pokládáni vzduchoplavci za vyzvědače a kdyby byli poruchou stroje donucení přistáti, naloží se s nimi dle toho. „Daíly Telegraph“ oznamuje, že anglická vlá- da chystá podrobnou anketu o problemu nepřá- telského vpádu na britské ostrovy. Komisi buda předsedati Asquith, námořnictvo bude zastupovatl princ Battenberg a generál French armádu. Mez otázkami, které budou studovány, nalězá se také rozšíření a používání aeroplanů a vzducholodí v cizině i rozmnožení námořních sil.
Asquith Battenberg French Anglie Farnborough Times Daíl Telegraph
28 article
Španělsko a trojdohoda Španělský list »Correspondencia militar« uve- řejnil významný článek o zvýšení vojenského rozpočtu v Německu a ve Francii a o případném konflíktu, v němž praví: Naše přátelství je pro trojdohodu cenné. Dvě stě tisíc Španělů dobře vyzbrojených by nebylo k zahození v případě války, a jejich po- moc by mohla byti rozhodnou. Musíme míti na mysli, že směřujeme k politice anglo-španělsko- francouzské a musíme přihlížeti k tomu, že každá vojenská konvence francouzsko-španělská by se musila zakládati na pomoci Španělska ve prospěch Francié ve formě použití španělského pomocného sboru a finanční podpory Francie ve prospěch Španélska. Takovouto konvencí by rovnováha evropská byla obnovena, poněvadž by Špančisko dalo by trojdohodě vojáky, kteří jí scházejí, aby zzrazila trojspolek. Ale aby se tohote účelu do- sáhlo, bylo by zejmena nutno, aby francouzský tisk ve svých informacích a komentářích opět oživil španělské sympatie, které dískusse o špa- nělskofrancouzské smlouvě značně ochladily, špa- nělský tisk pak aby jednal podobně.
Španěl Španělsko Německo Francie Špančiský
29 article
Bískup pro smír Vatikánu s Italií 80letý biskup v Cremoně Bononelli, známý svým italsko-nacionalistickým vystupováníma sociálně-reformní činností, vydal spisek, nazvaný »Církev«, v němž pojednává svým volným způ- sobem, pro který byl již dříve z Vatikanu po- kárán, o poměru papežství k Italii, církve k vlastl a náboženství ku politice. Církev, praví, je původu božského, ale vnesena mezi lidi, byla na svě daleké cestě pokryta prachem a lidskou špinou její božská stavba však se nesmí zaměňovati s lidskými náhozy. Nikdo nemůže tvrdití, že, poněvadž je církev svatá, jsou také její záslupcl, papežové, bisku- pové a kněži svati. Nikdy nechybovali ti, kdož vykonávali svaté právo, upomínati pastýře církve na jejich povinnosti, jako Kateřina ze Sienya Savonarola, jenž za to musil výtrpěti potupnou smrt ohněm. Zástupci církví musí pamatovati více na to, aby byli jen pokornými posly Ježíše Kri- sta, neosobivými, skromnými, velkomyslnými, pra- vy urarry osutruvaru kěokrár nse- omylnost nemá co činiti s politikou, v jojimt oboru je podrobena všem vlivům lidských slabosti a intrik. Hilavní obsah knihy je věnován myšlence smiru mezi Italií a Vatikánem
Kateřina Ježíš Vatikán Cremona Sienya Savonarola
30 article Valná hromada Ustř. jednoty českých lékařů.
Valná hromada Ustř. jednoty českých lékařů. V Karolinu konala se včera odpoledne 25. zimn valná hromada za předsednictví starosty p. dra. Kotýnka. Týž v zahajovacím proslovení uvedli Dnešní v řadě 25. valná hromada jest 5. valnou hro- madou trváni naší stavovské organisace. — Bohužel tento rok 1912 zanechá trvalou neblahou vzpomínku v dějinách naší organisace, neboť tento rok nás přesvěděil, že čestný závazek, podpisem daný, ne- dovedou dodržeti též občané s akademickým vzdě- láním a diplomem doktorským. Čest — nejdražší lidský majetek ve slušné společnosti, byla někte- rými našimi členy v hláto pošlapána. — Při založe- ní naší stavovské organisace měli jsme na zřeteli jen dobro stavu našeho a jeho příslušníků, nebot byly poměry před organisucí již nesnesitelné. Ne- urovnané poměry vzájemné mezi kolegy, neurovna- né poměry u nemoc. pokladen, stálě bezdůvodně propoušlění kolegů z nicotných nejvíce osobních příčin, snižování našich honorářů, bagatelisování požadavkůlékařských — to byly příčiny které nám založení pevné organisace stavovské přímo nařizo- valy. — Přistoupili jsme tudíž konečně k tomuto nezbytnému sebeochrannému prostředku — nikoho
Kotýnek Karolina
31 article
jsme do organisace nenutili — organisace naše byla dobrovolnou. Ale od toho, kdo do organisace vstou- pil tím, že organisační revers podepsal, čekali jsme, že zachová se jako muž čestný který také do- vede to k čemu se zavázal, dodržeti. — A ejhle, co ukázal nám minulý rok! Že vstoupilo v řady naše několik kolegů, kteří nezachovali se čestně, kteří zrušili čestné slovo podpisem dané a tím těžce zá- jmy organisace naší poškodili. — Za čin jejich nen zodpovědna organisace ani její vedení, za čin ten jsou zodpovědni celému stavu jen tito nečestní ko- legové, kteří své dané slovo zrušili. O okolnostech bude podrobněji v průběhu valné hromady pojedná- no, já jen v zásadě dovolil jsem si na věc tuto po- ukázati. — Organisace půjde za svými cíly, jichž jest ještě dosti, klidně a neohroženě dále, zbavena svých stavovsky neuvědomnělých příslušníků, aby dále ku blahu a zlepšení poměrů svého členstva pracovala. — A že dojde přes pražskou kalamítu k cíli svých dalších tužeb, pevně doufám a tomu též plného zdaru přejí. — (Souhlas) Dále věnoval p. předseda vřelou posmrinou vzpomínku zesnulým členům, jichž památka uctěna (Pokračování.) povstáním.
32 article Otázka definitivy okresních školních inspektorů.
Otázka definitivy okresních školních inspektorů. Mezí min. Hussarkem, sekčním chefem Madey- skim a Schrödelem jako zástupci vlády na jedné straně a mezi posl. Kasperem jakožto referenten vyučovacího výboru bylo v otázce definitivy okr. školních inspekterů smluveno ujednání, o kterém se bude v nejbližší schůzi vyučovacího výboru v speciální debatě hlasovat. Obsah toho ujednán jest takový: § 1. Učitelé, působící jako okresní školní in- spektoři, kteří svoji funkcí vykonávají nikoliv jako vedlejší zaměstnání, budou stanoveni deflnilivníml okres. školními inspektory po uplynutí služby, ztrá- vené školním dozorem, v každém sméru bezvadno a aspoň tři roky po sobě trvající, a to v poměru k prostředkům každoročně ve sťátní rozpočet zařa- zovaným a ústavně schváleným. Ustanovení provádí ministr kultu a vyučován na základě návrhů zemské školní rady § 2. Okresní školní inspektoři, náležející stavu učitelstva škol obecných, měšťanských a cvíčných budou zařazeni do IX. třídy hodnostní slátníchu- řadníků a v budoucnosti budou podléhati ustano- vením, platným pro státní úřadníky. Ministr vy- učování smí povýšiti do VIII. třídy hodnostní ně-
Kasper