2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
28. února 1913. Číslo 58.
4
article
na př. na novellu k živnostenskému řádu z r. 1895
Pro toto, vládou důsledně zachovávané stanovisko
byly směrodalny především určité právně-politické
úvahy. Nedá se zneuznávati, že jest anomalií, ne-
srovnávající se s moderním právním názorem, aby
plnění soukromoprávních závazků bylo zaručene
stanovením policejních trestů.
Mezi zárukami, jimiž obdařuje právní řád pra-
covní smlouvy, nezdá se trestnost porušení smlou-
vy, navržená v § 85. živnostenského řádu, nikteral
velice významnou. Aspoň ukázalo se toto ustano-
vení až dosud jako nedostatečné, aby bylo zabrá-
něno jistým událostem a výtržnostem, do nichž i
stěžuje sněmovna, jakož i vláda, nebo aby byly
účinně potlačeny. Poměry vedly k tomu, že př
provádění § 85. živnostenského řádu se vytvořila
praxe, jež vlastně se neshoduje se zněním zákona.
Z úřadně stíhaného přestupku skutečně se vyvinul
delikt, jejž živnostenské úřady stihají zpravidla jen
k návrhu poškozeného. Následkem tohoto, od zá-
kona se poněkud odchylujícího zvyku a následkem
kolísavosti zaměstnavatelů vznikla potom ovšem
velká nestejnoměrnost, poněvadž z velkého počtu
porušení smlouvy stihá se na příklad jen málo pří-
Všechny tyto úvahy opravňují zajisté k úsudku
že několikráte uvedené trestní ustanovení osvěd-
čilo se již nyní v praxi více neboméně bezvýznam-
ným a že ludíž jeho zrušení by bylo sotva zjevně
pociſováno.
5
article
Při rokováních národohospodářského výboru
probráno bylo ovšem mnoho jiných významných
otázek, jež týkaly se jmenovitě také vybudování
trestně-právních ustanovení k ochraně dělníků k
práci ochotných, právního postavení hospodářských
organisací atd. V celku soudím, že smím charakte-
risovati stanovisko vlády v ten smysl, že vládav
uzákonění nynější předlohy nemůže spatřovati o-
hrožení nebo poškození zájmů zaměstnavatelů
příslušící jim zákonné ochrany proti lehkomyslné-
mu porušování smlouvy.
Dr. Hlava referuje pak o zákonu na zame-
zení a potírání nakažlivých nemocí. Dovozuje, že
poslanecká sněmovna pojala do zákona četná zle-
pšující ustanovení. Doporučuje, aby schvál en
byl elaborát poslanecké sněmovny. Založení asa-
načního fondu, uzavření smluv s Uhrami a cizinou
o podávání zpráv o nemocech, podléhajících ohla-
šování, ustanovení školních lékařů se vládě dopo-
ručuje. Zákon byl potom sehválen ve
všech čteních.
Když byly provedeny volby do komisí, byla
schůze skončena.
Příští schůze oznámena bude písemně.
Uhry
poslanecký sněmovna
7
article
Z parlamentních výborů.
Rozpočtový výbor.
Z Vídně, 27, února.
(Zvl. telcí. zpr. „Nár. Listů“)
Šetření 13členného odboru rozpočtového
výboru, jehož předsedou je posl. Ma š tál ka
a kterému uloženo bylo, by náležitě prozkou-
mal zadání potřeb a dodávek rakouské ma-
riny do Hamburku, trvalo dnes po celý den
Skončena však pouze expertisa s přiznaný-
mi zástupci některých podniků. Anketa sama
poskytla velmi četné a cenné podněty k na-
zírání na věc a ukázala celý postup vojen-
ské správy námořní v novém světle.
Vídeň
Ma
Hamburk
8
article
Předseda posl, Maštalka poděkoval
znalcům za jejich výklady, proti čemuž pro-
testoval křesťansko-sociální poslanec tyrolský
Schraffl, ze kterého se vyklubal nekriti-
cký obhájce námořní správy.
Na konci schůze začal se projednávat
konflikt, který povstal mezi subkomitétema
námořním oddělením vojenské správy stra
předložení všech listín o dodávkách, o kter
jde. Předseda Maštálka protestoval v minulé
schůzi proti námitce ministra zeměbrany sv
pána Georgiho, jenž byl prohlásil, že vojenská
správa nepřipustí prohlidku listin, a zďůraznil.
že přes to předsednictvem sněmovny posla-
necké za tyto lístiny požádá. Přípís předsedy
Maštálky, dodaný předsedou drem. Sylve-
strem ministru zeměbrany a obchodu, byl obě-
ma těmito resorty vyřízen záporně. Nastala
tedy otázka, jak tento rezpor kompetenční
skončí. Dnes není ještě vyřízen. Poslanec
Glöckel, Němec a dr. Friedmann
ujalí se velmi důtklivě stanoviska předsedova,
činíce návrh, aby byla věc přikázána plenu
rozpočtového výboru, po případě plenu po-
slanecké sněmovny samé, setrvá-li vojenská
správa, resp. správa mariny, na svém zdráhá-
ní. Předseda Maštálka však nedopustil, aby
se rozprava o věcí té rozvinula již dnes, do-
loživ, že po té stránce vyžádá si přítomnost
ministrů bar. Georgího a šl. Schustera, kteříž
oba pozváni byli do zítřejší schůze odboru,
jehož jednání začne o 10. hod. dopoledne.
Národohospodářský výbor.
O poškození textilního průmyslu válečným
napjetím.
V. dnešní schůzi národohospodářskč-
ho výboru referoval posl. Choc o dvanáct
Maštalka
Maštálek
Glöckel
Němec
doktor
Friedmann
Schuster
svatý pán Georgi
9
article
Dr. P. Dančev.
Dr. P. Dančev.
Ze Sofije, 24. února.
(Pův. dopis „Národ. Listů“.)
Včera jsme pohřbili doktora Dančeva, o jehož
úmrtí Vaši čtenáři byli zpraveni.
Čím nám Čechům byl dr. Dančev? Byl našín
vychovancem, byl naším dobrým přítelem, jenž rád
se k nám hlásil, jenž byl hrdým na své české vzdě-
lání i na to, že ovládal češtinu slovem i písmem
až do poslední doby.
Jaký to byl člověk? Výtečný v každém ohledu.
Hlubokého odborného vzdělání, široké všeobecné
kultury, pracovitý, rozvážný povahou i vystupová-
ním. Král Ferdinand přišel, uprostřed sněhové vá-
nice, na jeho pohřeb. Kdo zná veliké umění panov-
níkovo v jemném odstínování a odlišování projev
jeho sympatií a vážnosti, jeho hlubokou znalost lidí
nemohl zůstati v pochybnosti, že král svou účast
na poslední cestě nebožtíkově chtěl vyjádřiti-
„Ejhle Bulhari Ejhle člověk! Ejhle občanl
Proto Dančev zasluhuje i širší vzpomínky
české veřejnosti. Starý jeho přítel, universitní pro-
fesor pan Šourek, mně dává k disposici následujíe
údajei
Dančev narozen r. 1857 ve Slivně (jižní Bul-
harsko). vychodil ve svém rodišti v dobách ture-
ckých školu obecnou a dvě třídy gymnasiální. Od-
tud ho zavezl v r. 1872 známý knihkupec Chr. C
Danov z Plovdiva do Králové Hradce, kde vstou-
pil na gymnasium, kteréž v roce 1878 absolvova
* vyznamenáním. Rád mluvíval o tom „dření“ a ra-
dostí zářil, když vyprávěl, jak ho školní rada Kví-
čala dával spolužákům za vzor pro správnou mlavu
a velmi dobré znalosti jazyka a literatury české
Rád též vypravoval o tom životě v Hradci i v okoli
o těch výletech, které tam podnikali gymnasisté
o tom českém pohoštění, o těch milých a nenu-
cených zábavách.
doktor
P Dančev
Dančev
Čecho
Ferdinand
Bulhari
Šourek
Christum
Danov
Slivno
Plovdiva
Hradec
10
article
Jako student byl povahy veselé, rád si zatan
čil, zazpíval — byl řízného humoru.
peticích ústředního svazu výrobních společenstev
tkalců ze severovýchodních Čech. Praví, že tyto
pelice obsahují protesty proti každé válce, tedy
také válce se Srbskem, poněvadž válka by zničila
textilní průmysl. ba i celé národní hospodářství.
Petice žádají mír v zájmu budoucnosti říše samot-
né a apelují na rozhodující kruhy v říši, aby vyna-
ložily vše na zachování míru. Předmět těchto pe-
tic kryje se z části s požadavky a stížnostmi,o
kterých němečtí poslanci ze severních Čech a zá-
stupcové obchodních a živnostenských komor v Li-
berci a Chebu rokovali 24. února s ministerským
předsedou a jednotlivými ministry. Řečník dokazu-
je, že textilní průmysl trpěl doposud válkou nej-
více a podává na konec tento návrh: „Vláda se
vyzývá aby zevrubně vyšetřila situaci domáckého
průmyslu v severovýchodních Čechách a zjednala
nápravu. Se zřetelem na všeobecnou krísi národo-
hospodářskou která byla zostřena opatřeními na
hranicích, se vláda žádá zasaditi se u společné
vlády co nejrozhodněji o to, aby zmíněná opatřen
byla co nejdříve odvolána.
Posl. Špaček prohlašuje že klub českých
agrárníků dostal přes 1000 resolucí z českých obei
venkovských, které se rovněž zabývají zabráněním
válečnému nebezpečí a navrhuje tuto resoluci:
„Vláda se vyzývá, aby v případě nutné mobili-
sace svolala parlamentární sbory a to jak říšskou
radu tak také delegace k rozhodující součinnosti
za účelem, aby ústavní cestou byl opatřen náklu
na mobilisaci.
Posl
Čechy
Srbsko
Cheb
11
article
Stürgkhovo prohlášení a „Fremdenblatt.“
Posl. dr. Licht potvrzuje zprávy o obtížích
s jakými zápasí textilní průmysl a poukazuje
že je nutno, aby se co nejdříve dospělo k úpl-
nému uklidnění. Prohlašuje, že jest bezpodmi-
nečným stoupencem mírové politiky. Na všech-
ny hospodářské kruhy udělalo sdělení
které ministerský předseda učini
deputaci poslanců a zástupců prů-
myslu z německé části Čech o oble-
vě v zahraniční situaci, velice pří-
znivý dojem. Dlužno velice litovati.
že hned příští den vyskytly se ve
vysoce oficiosním časopise, očivid-
ně z tiskové kanceláře zahraniční-
ho úřadu, výklady, které bylyzpůso-
bilé oslabiti sdělení ministerské-
ho předsedy. Veškeré obyvatelstvo v Rakou-
saře a jest mu za to plnou měrou vděčno. Tím
politováníhodnější jsou opačne
prou,dy. Dojista jedná se o veliké světové bi-
storické problemy, které se nenechají rozřešiti
tak lehce a úplně, jak by bylo žádoucno. A vš ak
musíbýti učiněna přítrž latentní-
mu stavu válečnému, který vyžaduje
tak velikých obětí. Řečník si vyhražuje.
že podá příslušné návrhy. Připojuje se k pod-
nětům s různých stran učiněných, aby vláda na-
pravila nedostatky, které se zjeví.
Posl. Votruba navrhuje resoluci: „Vláda se
vyzývá, aby ku zmírnění nezaměstnanosti v pro-
stějovském konfckčním průmyslu a ku zmirnění
nouze, hrozící obyvatelstvu v Prostějově a okol
vyslala do Prostějova komisi, která by na místě
samém prozkoumala výkonnost prostějovského
konfekčního průmyslu a vymohla potom co možná
nejdříve zadání státních dodávek.
Stürgkhův
Fremdenblatt
Posl
doktor
Licht
Votruba
Čechy
Prostějov
12
article
O propouštění záložníků.
Posl. dr. Frelssler navrhuje tuto resoluci
„1. Vláda se vyzývá zasadili se veškerým vlivem,
aby žádostí, podané za propuštění záložníků byly
vyřizovány s největším urychlením a s největší
blahovůlí, zejména tehdy, pocházejí-li od osob
povolaných již před delší dobou ke konání vojen-
ské služby a nepostrádatelných k udržení men-
ších hospodářských podniků. 2. Vláda se vyzývá
zasaditi se veškerým vlivem, aby výrobní skupiny
hospodářskou krisí nejtíže postižené, obdržely při-
měřený podíl na veřejných dodávkách.
Posl. dr. Krek promlouvá o následcích vo-
jenských opatření pro Dalmacii.
Posl. Hráský prohlašuje, že následkem vá-
lečných připrav nastala ve veřejných, státem pro-
váděných pracích úplná stagnace, a navrhuje lut
resoluci: „Vláda se vyzývá, aby všemi prostředky
jež má po ruce a povolenými úvěry odstranila né-
prodleně stagnaci nastavší ve všech oborech ve-
řejných prací následkem nebezpečí války
Posl. Sedlák poukazuje na průtah meliorací
nastavší v posledním roce a na to, že se odpírá
poukázati peněžní obnosy, k tomu nutné. Neutě-
šená situace zemědělství stává se ještě značně ci-
telnější zadržováním vojáků ve službě.
Posl
doktor
Frelssler
Krek
Hráská
Dalmacie
13
article
Posl. Einspinner navrhuje resoluci: „Vlá-
da se vyzývá, aby déle neodkládala ony veřejné
práce, k nimž jsou již skončeny předběžné práce
pokud se jedná o státní stavby, aby je neprodleně
zahájila.“
Posl. dr. šl. Langchan podává společně
s poslanci dr. Lichlem a dr. Freislerem tuto reso-
luci:
„Národohospodářský výbor projevuje své pl-
né uspokojení nad tím, že ministerský předsed
za rozpravy s některými německými poslanci
Čech a zástupci průmyslu v úterý dne 25. t. m.
učinil uklidňující prohlášení o zahraniční situaci.
pokud to nynější poměry připouštějí. Toto pro-
hlášení přijato bylo s velkým uspokojením také
v kruzích hospodářských. Tím více dlužno lito-
vati, že prohlášení s místa tak autoritativního
bylo neobyčejně oslabeno vysoce oficiosním
projevem, na kerý očividně měla vliv tisková
kancelář ministérstva zahraničních záležitostí.
Tím se veřejnost opětovně znepoko-
juje a otřásá se důvěra ve stálost
upřímnost naší politiky.
Posl. Pitacco připojuje se k vývodům před-
chozích řečníků, pokud jde o poměry na jihu říše.
Posl
doktor
šl
Lichl
Freisler
Čechy
14
article
Po skončeném gymnasiu vstoupil v roce
1878-79 na pražskou universitu, kde studoval práva
V té době častějí jame ho vídávali ve společnost
J. Vágnera v akademickém spolku — tehdáž na
Perštýně, kde častěji sedávali v koutku a něco ku-
tili. Brzy na to vydal J. Vágner první „bulharskou
mluvnici“, kterou mu dobře korrigoval Petr Dan-
čev a k ní připojil velmi pěknou čílanku bulhar
skou, vybrav nejlepší věci z literatury bulharské
tehidaž ještě dosti chudě.
Z Prahy Dančev odejel do Jeny.
O prázdninách v roce 1880 nalézáme ho
jeho rodíšti — ve Slivně. Byl to veselý student
uměl pobavit. Rád vzpomínám na ty večírky, které
jsme i prožili u rodičů Dančeva, nebo s ním u na-
šich krajanů inženýrů Vosyky, Friedricha a Trnky
I neradí jsme ztrácell Dančeva, když po prázdni-
nách zase spěchal do Jeny, kde byl r. 1831 pro-
hlášen za doktora práv.
J Vágner
dan
Dančev
Vosyka
Friedrich
Trnka
Praha
Slivno
Perštýn
15
article
Po skončených studiích Dančev se vrátil do
Bulharska — do Slivna, kde v roce 1881-82 byl
advokátem a též redaktorem týdenníku „Světník“
Ale dlouho tam nebyl. Brzy na sebe obrátil pozor-
nost a již v roce 1882-84 byl povolán za člena d
„vrchního soudu ve Východní Rumelii — v Plo-
divě, kde společně s matematikem Salabaše-
vem — nyní vyslancem ve Vídni — rozdával
právo.
Poměry domácí ho ale přinutily, že ke kone
roku 1884 se vrátil do Slivna, kde přijmul místo
prokurora, kterouž službu zastával až do r. 1885—
do sjednocení jižního a severního Bulharska.
Po sjednocení byl v r. 1886 povolán do Sofije
za odborného přednostu do ministerstva spravedl-
nosti, ale za krátkou dobu — po odchodu našich
krajanů dra. Turn-Taxisa a dra. Chytila — byl
naznačen místopředsedou, konečně předsedou
plovdivského apelačního soudu. Ale v Plovdivě
nevydržel dlouho. V roce 1887 byl povolán nazpět
do Sofije za člena a konečně za hlavního návlad-
ního k vrchnímu kasačnímu soudu. Ke konci rolu
Zejména Tersí jimi trpí. Řečník souhlasí s resoluce-
mi, v nichž se projevuje naděje, že mír bude též
z eminentně národohospodářských důvodů zacho-
ván. —
Posl. Reumann projevuje povděk sociálních
demokratů, že se nyní uplatňuje všeobecná nálada
proti válečné štvanici. Navrhuje k prvnímu návrhu
posl. Freisslera dodatek, aby za slova „od osob
povolakých již před delší dobou ku konání vojen-
ské služby...“ bylo zařaděno „jež jsou živiteli ro-
din a pocházejí-li od osob, jinak nepostradatelných
k udržení.
Posl. Škaret vyslovuje se ve stejném smýslu
Při hlasování byly všechny navržené resoluce
schváleny. Potom byla schůze skončena.
Salabaš
Chytil
Posl
Freissler
Bulharsko
Slivno
východní Rumelie
Pla
Vídeň
16
title
Politický přehled.
18
article
Volksrat proti finančnímu plánu.
Volksrat proti finančnímu plánu.
„N. Fr. Presse“ signalisuje nesnáze, s ni-
míž potkává se provedení finančního plánu
ještě do velikonoc a věští neproveditelnost
tohoto úmyslu následkem protivných proudů
uvnitř velkých stran. Německé sdruženíz
Čech pohlíželo prý již od prvopočátku s velmi
„smíšenými pocity na berní enthusiasmuz
který se zmocnil také jisté části německo-na-
cionálního Svazu, ježto úděly, kteréž jednotli-
vým korunním zemím z výnosu berní připad-
nou, znamenají podstatné zvýšen
příjmů pro Čechy a vrukou zem-
ského výborumusily by způsobit
seslabení účinku německé ob-
strukce. Německý Volksrat pro Čechy
na základě těchto úvah vyzval německé po-
slance z Čech, aby tak dlouho odporo-
vali povolení finaněního plánu.
dokud česko-německé vyrovnán
nedospěje ku příznivému výsled-
ku. Toto stanovisko bylo prý uvažováno na
konferencí v úterý konané za účastenstvi
předsednictva německo-nacionálního Svazu
členů finančního výboru ze Svazu a zástupci
německého sdružení z Čech a sdružení alp-
ských něm. poslanců. Německé sdruženíz
Čech rokovalo o věci zvláště ještě včera, rov-
něž alpské sdružení, dnes o věci rozhodne
valná schůze německo-nacionálního Svazu.
Jak list na jiném místě sděluje, v jednání
úterním ukázalo prý se, že jednotlivé sku-
piny něm.nac. Svazu nedospěly dosud k žád-
nému jednotnému názoru. V debatě zjištěno
že číselná a politická bilance údělů z rozpo-
čteného zvýšení berního výnosu zemím připa-
dajících nevypadne na prospěch německého
obyvatelstva říše.
Čechy
19
article
Hlavní potíže vznikají od německých po-
slanců z Čech a maji svůj důvod v údělech
Velká část mladších poslanců německýchz
Čech je toho názoru, že dosavadní výsle-
dek 1?) německé obstrukce na zemském sně-
mu českém by byl zmařen, kdyby zemské ho-
spodářství mělo býti posíleno novými úděly
V každém případě by po názoru těchto poli-
tiků německá politika v Čechách doznala těž-
kého poškození, kdyby úděly pro českou vět-
šinu utvořily nové mocenské prostředky dříve
než vyrovnání mezi oběma národy bude zaji-
štěno.
Jestliže bylo apptřehí nějalého důkazu
ještě, že německá obstrikce jest zemskou fe
lonií, podalo jej německé sdružení společnou
rukou s německou národní radou z Čech toute
intrikou proti finančnímu plánu v tak skvěle
formě, že je vlastně zbytečno připojovati něce
k němu. Vlivem obstrukční rozjedliny něme-
cké dospělo se k destrukci veškeré politické
morálky a na místo ní nastolen býti má sy-
stém politického vyděračství, kteréž ani ne-
cítí svou neslušnost, neboť svoje prostředky
veřejně povýšuje na politické maximy. Poslane
korunní země, kteří nemají proti finančnímu
plánu říšské rady žádných jiných námitek, než
že by značně zvýšil důchody hospodářství ze-
mě, v niž leží jejich okresy, jsou zjevem po-
litické zvrácenosti, která se zajisté nezmen-
šuje tím, že vlastní její původ jest dovršen
úpadku zemského hospodářství, datovaného
nejpozději do července. Touto politikou despe
radů zavazují němečtí poslanci z Čech české
zástupce co nejspolehlivějí ke vzájemné-
mu důkazu, že nesmějí ustoupití an
o píd, ba ani o vlas odsvěho vyrov
nacího stanoviska, kdyby to ovšem
jinak leželo v jich moci, a to už proto, že přec
celým světem musí býti doloženo, že prostřed
ky vražedného nepřátelství mír se v Čechách
nedělál
Čechy
deka 1
20
article
1899 byl jmenován ministrem práv v kabínetě To
dora Ivančeva, kterou funkcí byl pověřen i v mi
nisterstvu generála Ráčo Petrova v r. 1901, kde mi
mo to zastupoval 1 ministra orby a obchodu
Žertem se chválil, že byl ministrem dvou stoleti
Od roku 1901 byl prvním předsedou vrch. ka-
sačního soudu, v které hodnosti i zemřel v 55. roku
věku svého — vysušením jater.
Když při sofijské universitě se zřídila práv
nická fakulta, byl dr. Dančev požádán, aby před-
nášel tam jako honorovaný docent římské právo
Studenti rádi poslouchali tyto jeho přednášky, ve
kterých jasným hlasem zábavně vykládal pan-
dekty a dovedně je vysvětloval příklady, vzatými
z dlouholeté své zkušenosti a praxe. Neradi to vi-
děli studenti, že když v r. 1908 ze zase otevřel
universita, pro Dančeva tam nebylo více místa.
Dančev
Ráčo Petrov
nická fakulta
21
article
Dr. Dančev byl právníkem pilným i nadaným
a řečníkem výborným. Byl velice dobře vzdělár
v klasických jazycích výtečně ne vyznal v latině
v řečtině. Mimo bulharštinu znal dobře francouz-
sky, rusky, německy a česky. Rád té
psával různé povídky a novely, hlavně ale feuille-
tony do různých bulharských časopísů. Těmi
podlístníky popudil na sebe hlavně Karavelova.
Za svého pobytu v Plovdivě přeložil též mno-
hou českou píseň do bulharštíny, kterou tam zpí
vala děvčata v pensionátě. Též přeložil z češtiny
„Žertva (oběť) na Balkáně“, která svou dobou ča-
sto se dávala v plovdivském „Luxemburku“
Jedním slovem řečeno: Dančev byl jednímz
oněch vynikajících zástupců bulharského pokolení.
zrozeného na prahu nově nabyté svobody, kteří.
nabyvše vychování a vzdělání svého v Čechách.
vrátilí se do vlasti s upřímnými sympatiemi k na-
šemu národu, se solidním vzděláním, se smyslem
pro občanské povinnosti, disciplinu a pracovitost
Dělal nám I sobě čest: byl jedním ze sloupů no-
vého, na kulturním i válečném poli vítězného
čm
Bulharska.
Ze Slezska.
doktor
Dančev
Karavelov
Balkán
Čechy
Bulharsko
Slezsko
Žertvy
Luxemburk
22
article
(Zosudů slezské obce).
Před třiceti lety byla Německá Lutyně na Bo-
huminsku obcí ještě českou. Leč přišla polonisa
ční vlna, tak značně fedrovaná světskou i církevní
mocí a ta způsobila zde převrat. Tehdejší nově
dosazený sem farář svrhl české obecní zastupitel-
stvo a místo dosavadních „Moravců“ přišlí Poláci
Změnil se úřední jazyk v obci, v kostele, ale vel-
mi těžko šla změna tato k srdci obyvatelů ...
A může se docela směle říci, že domorodé oby-
vatelstvo upřímně polsky takořka nikdy neciítilo.
neboť mu polština byla kdysi vnucena násilím. My
neměli jsme v čas k disposíci dostatečné prostřed-
ky, abychom se mohli pokusiti o znovunabyti Ně-
mecké Lutyně. Sehnal je však u „Nordmarky“ s
„Schulvereinu“ místní renegát. lékárník Skopal
jenž způsobil, že před několika lety byla zde zalo-
žena německá škola. Ač jest v obci Němců jen
359 (Poláků 3483) přece německá přelejvárna má
přes 360 dětí a poslední volby v loni o prázdni-
nách konané děly se ve znamení boje o zveřejnění
německé školy. K úžasu polského vedení strana
Hanse Skopala dobyla na národních Polácích IIl.
voličský sbor. V druhém a prvním sboru byli rene-
gáti sice odraženi, leč podali proti výsledku vo-
leb rekurs, jelikož dodatečně získali několik lidí.
takže měli naději na úspěch při volbách nových
Marně se však namáhali. Volby zrušeny nebyly, a
tak renegáti dali se do boje v obci. Postavili si
podmínku: buď polská většina obecního zastupi-
telstva nám zveřejní školu, aneb budeme mařít
konstituování se obecního výboru dotud, pokud
ho zemský výbor nerozpustí a nenařídi volby nové.
Na poslední chůzi polská většina německý poža-
davek odmítla.
Jak bude dále? Těžko říci. Zdá se jen, že
případě německo-lutyňském má prsty bohumínský
dr. Ott a to je podezřelé. Máť tento renegát zna-
čný vliv v zemském výboru.
Moravec
Polák
Skopal
Němec
IIl
doktor
Ott
nový Marna
Schulverein
23
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Nový uherský ministr osvěty.
Za vlády Lukáčsovy dělá se v Uhrách
všechno rychle, rozumí se, přeje-li si toho vlá-
da a její strana. Rychle se ve výborech a ve
sněmovně vyřizují zákony, rychle se vyhazují
také nepotřební ministři a nahražují se nový-
mi. Včera byl ve Vídni u slyšení a dnes už
mohl předložiti poslanecké sněmovně list.
jímž oznamuje, že ministr osvěty, hr. Jan
Zichy, propuštěn a na jeho místo povolán
státní tajemník z ministerstva osvěty, před
třemi týdny ještě místopředseda poslanecké
sněmovny, Béla Jankovich.
Béla Jankovich je mladý muž, jenž ná-
padně rychle udělal karieru. Narodil se roku
1865 v Pešti, studoval ve vídeňském Tere-
zianu, pak v Paříži, Londýně a Freiburce pří-
rodní vědy a národní hospodářství, načež, vrá-
tiv se do Uher, habilitoval se na pešťské uni-
versitě pro národní hospodářství. Politikou
počal se zabývati teprve za koaliční vlády
Wekerlovy. Ucházel se tehda o mandáť, ale
marně. Když se přetřásala otázka samostatné
uherské cedulové banky, byl požádán o do-
bré zdání, jež bylo přijato se značným zá-
jmem. Po pádu Wekerlova kabinetu vstoupil
však do Khuenovy národní strany práce, byl
zvolen za poslance a tu začal rychlý jeho po-
stup. Když se hr. Tisza r. 1912 ujal předsed-
nictví sněmovny, aby mohl rázně zkrotiti opo-
sici, potřeboval spolehlivého místopředsedu
místo Kahoše, který se své hodnosti vzdal.
Lukáčsův
Zich
Jankovich
Kahoš
RakouskoUhersko
Uhry
Vídeň
Pešť
Ter
Paříž
Londýn
Khuenův národní strana práce
poslanecký sněmovna
nictví sněmovna
24
article
Takového spolupracovníka nalezl v Jankovi-
chovte ktery vykunárat předscanietuť svu-
domitě všechny jeho rozkazy. Za to, když se
ministr spravedlnosti Székely, nesouhlasíc
s Lukácsovou volební předlohou, vzdal porte-
feuillu a na jeho misto jmenován tehdejší
státní tajemník v ministerstvě osvěty, dr. Eug
Bálogh, stal se Jankovich státním tajeniní-
kem osvěty. Jsou tomu tři neděle, co toto
jmenování provedeno a způsobilo v Uhrách
rozruch, poněvadž i Jankovich i tehdejší mi-
nistr osvěty, hr. Zichý, jsou katolíci, kdežío
dosud bylo zvykem, že jedna z obou hlav mi-
nisterstva byla vyznání protestantského. Dnes
hr. Jan Zichy je padlou veličinou a Béla Jan-
kovich novým ministrem osvěty.
Székely
Lukácsův
doktor
Eug Bálogh
Zich
Béla Jan
Uhry
25
article
Haličský „tajný komitét“.
Haličský „tajný komitét“ Vladislava
Studnického, připravující revoluci proti Ru-
sku, oznámil hned po svém zřízení, že jsou
v něm kromě některých haličských stran ne-
odvislostí zastoupeny také organisace z krá-
lovství polského, zejména též polská stra-
na socialistická. Vrchní vedení sociál-
ně-demokratické straný polské v královstv
polském ohražuje se nyní v časopisech prot
tvrzení p. Studnického, dokazujíc, že nemá
nic společného s hrstkou dobrodruhů, kteř
se spřáhli s haličským komitétem, jenž nem
co nařizovat pro království polské. Polští so-
cialisté z Kongresovky nikdy nepomýšlejí bo-
jovati v případě války společně s rakouskou
armádou proti Rusků, neboť nevěří, že by
Rakousko mohlo míti vážný úmysl, dopomoe
Polsku k samostatnosti, poněvadž by si tín
zřídilo na severu nové Srbsko, k němuž by
tihly polské kraje rakouské. Podkládati Ra-
kousku takové úmysly mohou jen lidé poli
ticky slepí. Kdyby mimo nadání a přes vše-
chny snahy socialistických stran, zachovat
mír, došlo přece na válku mezi Rakouskem
Ruskem, polští socialisté zůstanou nestrann
a nebudou bojovati po boku ani té, ani oné
armády. Vyhláška haličského tajného komi
tétu jest pouhý klam nevelkého hloučku pol-
ských inteligentů a socialistů, vyrábějícíc
„povstání na vývoz“.
Vladislav studnický
Rakousko
Polsko
Srbsko
Rusko
26
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Německo a Dánsko.
Anglický tisk sledoval s jistým znepokojením
výměnu zdvoři ostí, Merá se zdá připravovati
sblížení mezi Německem a Dánskem. Poukazuje
se na to, že král Kristian vzal s sebou do Ber-
lina ministra zahraničních záležitostí a chefa dán-
ského námořnictva, císař pak přidělil svému krá-
lovskému hostu la suíte náčelníka německého
generálního štábu a admírála, velitele prvního ně-
meckého loďstva. Dle toho se zdá, že císař chtěl
dodati schůzce politického významu.
Anglie netají, jak by jí byla nepříjemnou alli-
ance Dánska s Německem, která by učinila Bal-
tické moře německým. Loďstvo německé by
mohlo používati znamenitého přístavu Aalbeku
Esbjergu, jenž se hodí zvláště za basi pro torpe-
dovky. Ostrovy Feroě rovněž by se staly novou
oporou pro německé loďstvo.
Uvažuje se, zdali Dánsko jako posud i nadále
odolá lákavým nabídkám německým, nebo se od-
hodlá připojiti se k Německu, aby jím nebylo po-
hlceno. Dánsko by mnoho získalo se stanoviska
zemědělství, kdyby vstoupilo do celního spolk
s Německem, nemusilo by vydržovati nákladne
námořnictvo, podrželo by svou theoretickou ne
ávislost a snad by mu byl vrácen i Šlesvile.
kdyby se král stal spolkovým panovníkem ně-
mecké říše.
Snad jsou tyto anglické obavy zbytečny, ale
nynější evropské krisi nutno pomýšletin
všechny eventunlity.
Kristian
Šlesvile
Německo
Dánsko
Anglie
Bala
Aalbek Esbjerg
27
article
Tajemné vzducholodí nad Anglií.
Když se poprvé objevily zprávy o tajemných
vzducholodích, plujících za večera a v noci nad
anglickými přístavy a městy, byly všeobecně po-
kládány za výplod bujné fantasie nebo mystifikace.
Podobné zprávy však, jež tentokráte rozčilují angli-
ckou veřejnost, jsou doloženy tak četnými svěd-
ky, mezi nimiž jsou i odborníci naprosto věro-
hodní, jako důstojníci vojenského vzduchoplave-
ckého sboru ve Farnborough, že pobouřily i vážné
listy jako „Times“, parlament i vládu. Soudí se
všeobecně, že jsou to vzducholodi německé a ně-
meckému popírání se nepřikládá žádné víry
Také již učiněna vážná opatření. V těchta
dnech byl parlamentem příjat zákon, že na kaž-
dou vzducholoď, která neoznámí ministerstvu vni-
tra, že připluje do Anglie a nesestoupí na po-
břeží, má býti stříleno z děl, aby byla, možno-li,
zničena. Letí-li příliš vysoko, takže unikne střelbě,
mají býti pokládáni vzduchoplavci za vyzvědače
a kdyby byli poruchou stroje donucení přistáti,
naloží se s nimi dle toho.
„Daíly Telegraph“ oznamuje, že anglická vlá-
da chystá podrobnou anketu o problemu nepřá-
telského vpádu na britské ostrovy. Komisi buda
předsedati Asquith, námořnictvo bude zastupovatl
princ Battenberg a generál French armádu. Mez
otázkami, které budou studovány, nalězá se také
rozšíření a používání aeroplanů a vzducholodí v
cizině i rozmnožení námořních sil.
Asquith
Battenberg
French
Anglie
Farnborough
Times
Daíl Telegraph
28
article
Španělsko a trojdohoda
Španělský list »Correspondencia militar« uve-
řejnil významný článek o zvýšení vojenského
rozpočtu v Německu a ve Francii a o případném
konflíktu, v němž praví:
Naše přátelství je pro trojdohodu cenné.
Dvě stě tisíc Španělů dobře vyzbrojených by
nebylo k zahození v případě války, a jejich po-
moc by mohla byti rozhodnou. Musíme míti na
mysli, že směřujeme k politice anglo-španělsko-
francouzské a musíme přihlížeti k tomu, že každá
vojenská konvence francouzsko-španělská by se
musila zakládati na pomoci Španělska ve prospěch
Francié ve formě použití španělského pomocného
sboru a finanční podpory Francie ve prospěch
Španélska. Takovouto konvencí by rovnováha
evropská byla obnovena, poněvadž by Špančisko
dalo by trojdohodě vojáky, kteří jí scházejí, aby
zzrazila trojspolek. Ale aby se tohote účelu do-
sáhlo, bylo by zejmena nutno, aby francouzský
tisk ve svých informacích a komentářích opět
oživil španělské sympatie, které dískusse o špa-
nělskofrancouzské smlouvě značně ochladily, špa-
nělský tisk pak aby jednal podobně.
Španěl
Španělsko
Německo
Francie
Špančiský
29
article
Bískup pro smír Vatikánu s Italií
80letý biskup v Cremoně Bononelli, známý
svým italsko-nacionalistickým vystupováníma
sociálně-reformní činností, vydal spisek, nazvaný
»Církev«, v němž pojednává svým volným způ-
sobem, pro který byl již dříve z Vatikanu po-
kárán, o poměru papežství k Italii, církve k vlastl
a náboženství ku politice. Církev, praví, je původu
božského, ale vnesena mezi lidi, byla na svě
daleké cestě pokryta prachem a lidskou špinou
její božská stavba však se nesmí zaměňovati
s lidskými náhozy.
Nikdo nemůže tvrdití, že, poněvadž je církev
svatá, jsou také její záslupcl, papežové, bisku-
pové a kněži svati. Nikdy nechybovali ti, kdož
vykonávali svaté právo, upomínati pastýře církve
na jejich povinnosti, jako Kateřina ze Sienya
Savonarola, jenž za to musil výtrpěti potupnou
smrt ohněm. Zástupci církví musí pamatovati více
na to, aby byli jen pokornými posly Ježíše Kri-
sta, neosobivými, skromnými, velkomyslnými, pra-
vy urarry osutruvaru kěokrár nse-
omylnost nemá co činiti s politikou, v jojimt
oboru je podrobena všem vlivům lidských slabosti
a intrik. Hilavní obsah knihy je věnován myšlence
smiru mezi Italií a Vatikánem
Kateřina
Ježíš
Vatikán
Cremona
Sienya Savonarola
30
article
Valná hromada Ustř. jednoty
českých lékařů.
Valná hromada Ustř. jednoty
českých lékařů.
V Karolinu konala se včera odpoledne 25. zimn
valná hromada za předsednictví starosty p. dra.
Kotýnka. Týž v zahajovacím proslovení uvedli
Dnešní v řadě 25. valná hromada jest 5. valnou hro-
madou trváni naší stavovské organisace. — Bohužel
tento rok 1912 zanechá trvalou neblahou vzpomínku
v dějinách naší organisace, neboť tento rok nás
přesvěděil, že čestný závazek, podpisem daný, ne-
dovedou dodržeti též občané s akademickým vzdě-
láním a diplomem doktorským. Čest — nejdražší
lidský majetek ve slušné společnosti, byla někte-
rými našimi členy v hláto pošlapána. — Při založe-
ní naší stavovské organisace měli jsme na zřeteli
jen dobro stavu našeho a jeho příslušníků, nebot
byly poměry před organisucí již nesnesitelné. Ne-
urovnané poměry vzájemné mezi kolegy, neurovna-
né poměry u nemoc. pokladen, stálě bezdůvodně
propoušlění kolegů z nicotných nejvíce osobních
příčin, snižování našich honorářů, bagatelisování
požadavkůlékařských — to byly příčiny které nám
založení pevné organisace stavovské přímo nařizo-
valy. — Přistoupili jsme tudíž konečně k tomuto
nezbytnému sebeochrannému prostředku — nikoho
Kotýnek
Karolina
31
article
jsme do organisace nenutili — organisace naše byla
dobrovolnou. Ale od toho, kdo do organisace vstou-
pil tím, že organisační revers podepsal, čekali jsme,
že zachová se jako muž čestný který také do-
vede to k čemu se zavázal, dodržeti. — A ejhle, co
ukázal nám minulý rok! Že vstoupilo v řady naše
několik kolegů, kteří nezachovali se čestně, kteří
zrušili čestné slovo podpisem dané a tím těžce zá-
jmy organisace naší poškodili. — Za čin jejich nen
zodpovědna organisace ani její vedení, za čin ten
jsou zodpovědni celému stavu jen tito nečestní ko-
legové, kteří své dané slovo zrušili. O okolnostech
bude podrobněji v průběhu valné hromady pojedná-
no, já jen v zásadě dovolil jsem si na věc tuto po-
ukázati. — Organisace půjde za svými cíly, jichž
jest ještě dosti, klidně a neohroženě dále, zbavena
svých stavovsky neuvědomnělých příslušníků, aby
dále ku blahu a zlepšení poměrů svého členstva
pracovala. — A že dojde přes pražskou kalamítu
k cíli svých dalších tužeb, pevně doufám a tomu též
plného zdaru přejí. — (Souhlas)
Dále věnoval p. předseda vřelou posmrinou
vzpomínku zesnulým členům, jichž památka uctěna
(Pokračování.)
povstáním.
32
article
Otázka definitivy okresních
školních inspektorů.
Otázka definitivy okresních
školních inspektorů.
Mezí min. Hussarkem, sekčním chefem Madey-
skim a Schrödelem jako zástupci vlády na jedné
straně a mezi posl. Kasperem jakožto referenten
vyučovacího výboru bylo v otázce definitivy okr.
školních inspekterů smluveno ujednání, o kterém
se bude v nejbližší schůzi vyučovacího výboru v
speciální debatě hlasovat. Obsah toho ujednán
jest takový:
§ 1. Učitelé, působící jako okresní školní in-
spektoři, kteří svoji funkcí vykonávají nikoliv jako
vedlejší zaměstnání, budou stanoveni deflnilivníml
okres. školními inspektory po uplynutí služby, ztrá-
vené školním dozorem, v každém sméru bezvadno
a aspoň tři roky po sobě trvající, a to v poměru
k prostředkům každoročně ve sťátní rozpočet zařa-
zovaným a ústavně schváleným.
Ustanovení provádí ministr kultu a vyučován
na základě návrhů zemské školní rady
§ 2. Okresní školní inspektoři, náležející stavu
učitelstva škol obecných, měšťanských a cvíčných
budou zařazeni do IX. třídy hodnostní slátníchu-
řadníků a v budoucnosti budou podléhati ustano-
vením, platným pro státní úřadníky. Ministr vy-
učování smí povýšiti do VIII. třídy hodnostní ně-
Kasper