1
masthead
Ročník padesátý třetí
2
masthead
V Praze, v pátek 28. února 1913.
Praha
4
article
Na ranni a večerní liety
předplácí sot
V Praza v administraeií
na měsle, . . . . . 2 K -
na čtvrt lota . . . . 6 K — h
s dvojí donáškou
na měsia. . . . . .
na čtvrt lota . . . . 7 K 62
ve filiálkách
na měsío . . . . . 2 K 30
Poštou
na měslo, . . .
na čtvrt lota : . . . 9 K 60
s dvoji zásilkou
re
na měsíe
5
article
na čtvrto feta
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
6
article
Nové zbrojení.
Nové zbrojení.
Mrzuté poloúřadní doprovody k úřad-
ním výrokům nedovedou už zastaviti pocit
všeobecného ulehčení. Mezi Rakouskem a
Ruskem došlo ke sblížení, které záhy se
projeví propouštěním haličských záložní-
ků, Prizren, Dakova a Peč nebudou dláždě-
ny lebkami, jež by pokosila evropská vál-
ka, nýbrž případnou vítěznému Srbsku.
a dosavadnímu geografickému pojmu Al-
bánie bude poskytnuta skvělá příležitost.
aby sí vytvořil stát, národnost, četníky, mi-
nisterstvo kultu a vyučování, disposiční
fond, banku a státní dluh. Tato krásná
příležitost, kterou si naše diplomacie tak
pyšně odnáší z balkánské krise, skrývá
sice pro každeho, kdo se musí dívat, počát-
ky budoucích konfliktů, ale diplomacie
konec konců ani není nic jiného než způsob
dělati provisoria, o jejichž trvání se předem
valně nestará. Prozatím je ráda, že nalezla
kompromis ve Vídni, v Petrohradě av
Londýně, že i na thráckém bojišti může
očekávati brzké zastavení bojů na zákla-
dně podmínek, které už navrhovala známá
kolektivní nota — Drinopol Bulharům,
Egejské ostrovy do rukou velmocí — a že
i Rumunsko povede svoje vyděračství na
Bulharsku toliko v rukavičkách. Vedle
kanceláří státních vystupují už kanceláře
bank, a snad už v krátké době budou mo-
ci i vítězní národové balkánští začíti zase
tam, kde přestali v den všeobecné mobi-
lisace, aby využitkovali svůj velkolepý
úspěch i na poli hospodářském a kultur-
Ale Evropa, chystající se ukončiti ne-
klidnou epochu, jakoby už kráčela vstříc
druhé. Velmi rychle hlásí se na všech stra-
nách, co se dá předvídati průběhem kaž-
dého mezinárodního konfliktu: nové zbro-
jení. Rakousko a Rusko připravují propu-
štění záložníků, ale současně připravuje už
Al
Bulhar
Rakousko
Rusko
Prizren
Dakovo
Peč
Vídeň
Petrohrad
Londýn
Drinopol
Rumunsko
Bulharsko
Evropa
dispoziční fond
všeobecný mobi
7
article
Německo kolosální sesílení své branné mo-
ci, a poněvadž toto opatření přímo hrozi-
vým způsobem posune evropskou rovno-
váhu, je přirozeno, že se na to v zápětí
Francie chystá odpovědět, a že snad i Ru-
ska budo donisano k něialým krokům
oůvetným. Radost z míru bude pokažeba
ještě dříve, než mír nastane. Italský zahra-
ničný ministr naznačuje velmi nápadně, že
Italie, ač sotva pohltila Tripolsko, bude
v případě rozkladu asijského Turecka žá-
dati nový podíl, a ze Španělska ozývá se
hlas, že obě země měly by se proti Francii
spojit na obranu svých zájmů. Konečně
překvapuje také klidná Anglie veřejnost
zákonem proti cizím vzducholodím, které
tam přirozeně mohou létat jenom z Něme-
cka, se kterým se o nich zapomněla do-
hodnout, když vyjednávala o stavby lodí
Svět je plný neklidu, a skoro každá
krise, opakujeme to, mívá za následek no-
vé vojenské náklady, poněvadž zahraniční
politika je nemožná, není-li možná válka,
poněvadž každý stát soudí, že mohl pocho-
diti lépe, kdyby byl býval silnější, a poně-
vadž — tomu závěru nemůže se konec
konců vyhnouti nikdo — nebezpečím pro
mír není toliko stát přiliš silný, nýbrži
stát přiliš slabý. Tentokráte však přišelz
Německa náraz tak silný, že neobyčejně
ním.
Italia
Německo
Francie
Tripolsko
Turecko
Španělsko
Anglie
8
article
usnadnil posici francouzského ministra vál-
ky i vůči nejbojovnějším elementům krajní
levice. Nákladem dosud neznámým, který
se však odhaduje na víc jak dvě stě milionů
marek ročně, hodlá Německo zvýšiti svů
mírový stav z dosavadních 706.000 na ce-
lých 865.000 mužů. Po zákonech z roku
1911 a 1912 přichází nový, který rázem
zjedná německé armádě nad francouzskou
převahu celých 357, poněvadž Francie má
dnes ve zbrani jenom 547.000 mužů a hrozí
jí tedy nebezpečí, že bude o celých 300.000
mužů slabší Německa!
To je situace, proti které se nedá bo-
jovati žádnými theoriemi o nepravděpo-
dobnosti války, anebo o antimilitaritismu
německých mass. Především je cen
těchto tvrzení velmi problematická, a za
druhé zvyšují ti, kdo je šíří, pravděpodob-
nost války sami.— poněvadž sesilují pro
Německo zcela mimořádným způsobem
pokušení, které vyvolává chance úspěchu.
O tom není totiž pochyby, že v příští válce
mezi oběma státy vedlo by Německo první
ránu svou aktivní armádou a že by se vy-
nasnažilo nenechati Francii času, kterého
je i v nejpříznivějším případě potřebí k mo-
bilisací. Nová vojenská předloha umožní
Německo
Francie
9
article
Německu, aby v příhodném okamžiku vrhlo
proti Francii ve čtyřech dnech třemi prou-
dy celého půl milionu mužů, kteří pátého
dne pronikli by už do střediska koncentra-
ce francouzských branných sil. Německo
si tyto přípravy může dovolit, poněvadž
si uvolnilo ruce na moři jistým sblížením
s Anglií, právě když o anglickou převahu
začínaly pečovati i kolonie, a poněvadž 65
mílionů jeho obyvatelstva poskytuje mu
bohatý reservoir lidského materiálu. Fran-
cie však je nucena utíkati se proti tomu
nebezpečí, které sahá na samé kořeny jej
existence, k prostředkům opravdu posled-
ním. Francouzská mládež musí položitio
jeden rok života a svobody víc na oltář
své země. Takovým způsobem, návratem
k tříleté vojenské službě, může si Francie
opatřiti aktivní armádu 600.000 mužů, kte-
rá by byla zárukou, že zastaví první ně-
mecký náraz, a napraví tak těžce otře se-
nou světovou rovnováhu. Dá se očekávati,
že tato odvetná opatření, která opravdu
znamenají službu míru a celému světu, bu-
dou provedena právě tak rychle, jako útoč-
né přípravy německé.
Polové jaou na ten čas. vyhlídky pa
cifismu: od dvouletě vojenské služby he
jednoleté, nýbrž zpátky k tříleté. Pacifisté
poplatníci se prohýbají pod těžkým mo-
rálním i fysickým břemenem, a nové a no-
vé desetitisíce budou ztráceti rok mladosti
a práce. Bylo by to nesnesitelné, kdyby
to pohříchu nebylo jediným prostředkem,
který má naše doba po ruce, aby si udržela
mír. Nechť se staví na solidaritu proleta-
riatu, na kalkul hospodářský i na dobrá
srdce: jediným vyzkoušeným prostředkem
je až dosud poměr 50.50 mezi útočníkem
a napadeným a mezi vítězstvím a poráž-
kou.
Fran
Pol
Německo
Francie
Anglie
10
article
Zemské úděly.
Zemské úděly.
Z Vídně, 27. února.
(Zvl. teleí. zpr. „Nár. Listů“)
Poslanec dr. Steinwender předloží
dnes odpoledne ve finančním výboru návrh
na úděly královsťvím a zemín
z daně lihové a z daně příjmové.
doktor
Steinwender
Vídeň
11
article
Dle tohoto návrhu, dohodnutého s vládou
a se stranami, dostanou země z každého litru
alkoholu 70 h, stát tolikéž 70 h, při čemž
státu je zaručován nynější příjem z daně su-
mou 78 mil. korun.
Úděl není omezen žádnou hranic
nahoru, takže na celém přírostku potřeby
budou země účastněny. Dosud v žádné před-
loze nebylo takového výhradného podílu do-
saženo.
Podíl zemím bude se děliti takto: Z prv-
ních 35 mil. K výnosu bude děleno dle klíče
spotřebního z r. 1901, jako dosavadní úděl
pro království České tedy 18.30782%, dalších
10 mil. K dle klíče obyvatelstva, čili pro krá-
lovství České 23.693%, ostátek dle čistého
klíče konsumního, tedy pro království České
19.75915. Předpokládá-li se, že po snížení
konsumu dostanou prvý rok země 54 mil. K,
dostanou Čechy 10,730.349 K. Dosud dostá-
valy 18.8078% z 20 mil. čili 3,771.560 K, t.j
dostanou nově asi o 7 mil. K více.
Stoupne-li konsum, bude podíl činiti
království a zemí 60 mil. a z těch dostane
království České asi 12 mil. K, čili nově 8.75
míl. K.
Úděl ma platnost do r. 1917. Mimo to ob-
drží Gorice a Gradiška zeláštní příspěvek
200.000 K, Dalmacie 200.000 K, Istrie 100.00
K bez ohledu na ostatní země zúčastněné.
Tento podílby pominul, kdyby země za-
vedla nějakou dávku z kořalky, tedy jenom
při positivním uisnesení.
Z osobní daně příjmové dostane se mimo
úděl nynější nový úděl a to 40%% z výnosu
přes 115 mil. K. Poněvadž daň vynesla dle zá-
věrky z r. 1911 sumu 100 mil. K, lze čekat
již v prvním roce úděl. Velikost jeho bude
záviset od toho, jak mnoho vynese amnestie
Tento úděl rozděluje se dle kliče dan
reálných. Na království České připadá ny
23.17%. K dosažení údělů není třeba usnesen
sněmů zemských stran osvobození osobní da-
ně přijmové od přirážek.
Gradiška
Istria
Čechy
Gorica
Český 19.75915
12
article
Místo toho zavedeno ustanovení: „Před-
pis osobní daně pro vyměřování přirážek
příspěvků (na př. konkurenčních) není pří
pustný, pokud by zemské zákonodárství jinal
nerozhodlo.“ Tím není možno bez výslovného
usnesení sněmu vypsati přirážky autonomní
poněvadž berní úřady nevydají předpisy, kte
ré by byly základem pro přirážky.
Posl. dr. Renner navrhí, aby jednalos
nejprve o známém návrhu dra. Waldnera
a posl. Pachera, podaného již před měsíe
v ten rozum, aby stát dal zemím přispěvek
na školství sumou 20 mil. K. Návrhu tomu se
epřel post. dr. Rašín. ištajep že všemí
síranamí bylo smluveno, že jednáno bude
vládní předloze na základě návrhu dra. Stein-
wendra. Do tohoto návrhu nebyl pojat návrl
dra. Waldnera a Pachera, úděly dávají se ze-
mím sumou přes 20 mil. K a dlužno jedna
o údělovém zákoně. Posl. dr. Stránský
navrhl, aby výbor se odročil do pondělka
kterýžto návrh byl zamítnut. Návrh dra
Rennera pak zamítnut pří hlas
vání dle jmen 28 proti 6 hlasům. Pro
návrh hlasovali němečtí sociální demokraté
(čeští sociální demokraté vyšli), proti návrh
hlasovali všechny strany, také Němcí.
Na to zahájil výbor rokování o vlád-
ní předloze, týkající se údělů zemským
fondům, jakož i o dotyčném referentském ná-
vrhu Steinwendrově.
Posl
doktor
Renner
Waldner
Pacher
Rašín
Stein
Stránský
13
article
Zpravodaj dr. Steinwender praví, že
nenavrhuje se vlastně docela nic jiného, že
jde pouze o rozšíření údělů, dnes již existu-
jících. Ze zvýšení kořaleční daně nezíská stát
nic. Země obdrží k dosavadním údělům z ko-
řaleční daně celý výnos zvýšení. Pokud se
týče rozdělení údělů jednotlivým zemím, před-
cházela mu obtížná a zdlouhavá vyjednávání
přece však vzájemnou ochotou se podařilo
dospěti k dohodě. V předpokladu, že 60 mil
rozděleno bude zemím, rozděleno bude 35 mi-
lionů dle klíče z r. 1901 s precipuem, 10 mi-
lionů dle poměru obyvatelstva a 15 milionu
dle čistého klíče konsumního, stanoveného
pro zákon bez precipua. Rozdělením 10 mi-
lionů dle poměru obyvatelstva obdrží některé
korunní země, mezi nimi také království Če
ské, malé zlepšení podílu. Pokud se týče úde
lů z osobních daní, navrhuje se za rozdělovac
klíč poměr reálních daní. Země mohou být
spokojeny s novou úpravou údělů. V někte-
rých zemích budou existující deficity úplně
odstraněny, v jiných dojista bude přivoděno
velké ulehčení finanění
Dohoda stála mnoho námahy. S obou
stran podány byly vzájemné důkazy největš
ochoty a plného porozumění pro potřeby ji-
ných zemí a zpravodaj může jen prositi, aby
předložené jím návrhy byly schváleny, pro-
tože těžko bylo by možno nalézti něco lep-
šího.
Spolureferent dr. Šusteršič připojuje
se k referátu zpravodajovu v plném rozsahu
Příští sehůze zitra v 10 hodin do
poledne s dnešním jednacím pořadem,
doktor
Steinwender
Šusteršič
14
article
Zákon o úlevách daňových
pro novostavby a přestavby v praž
ském obvodu assanačním.
Z Vídně, 27. února.
(Zvl. telef. zpr. „Národních Listů“ .)
Dnem 6. dubna t. r. končí platnost zá-
kona ze dne 7. dubna 1903 stran úlev da-
ňových pro stavby, provedené v asanačním
obvodu v Praze. Vzhledem k tomu, ježte
následkem mimořádných překážek nebylo
možno obci pražské do doby té plně pro-
vésti akci asanační, jedná se teď o prodlou-
žení zákona toho resp. se zřetelem na to
že nyní všeobecný zákon o úlevách duňo-
vých pro stavby podobné ze dne 25. března
1380, k němuž zákon z r. 1903 se pojil
změněn byl zákonem z 28. března 1911o
vydání nového zákona asanačního, jenž by
se připojoval k zákonu posléze uvedenému.
Pro potíže, které pradloužení tomu vlá-
dou se činily, konána byla tady dnes o 4.
hod. odpolední porada mezi záslupci vlády.
kterou zastupovali odborný chef ministerstva
linancí Bareck, min. rada téhož resortu
Luxardo a odborný rada téhož resortu
Volenik a mezi posl. drem. Kramá-
řem a drem, Funkem, starostou měst
pražských drem. Grošem a mag. radou
drem, Steinem. Po dlouhé rozpravě do-
cileno dohody na nové basi, která
zaručovala by obcí pražské stejné výhody
jako zákon dosavadní, jejíž definitivní přijel
vyhradili však zástupci vlády svému chefu
ministru financí samému,
Funk
Groš
Stein
Vídeň
Praha
Luxardo
16
article
Panská sněmovna.
Panská sněmovna.
Z Vídně, 27. února.
(Zvláštní telefonická zpráva „Národních Listů“
Panská sněmovna, ještě hojnějí navštívená dnet
než předevčírem, měla dnes dlouhou a zajímavou
schůzi, ve které došlo k pozoruhodnému boji mezi
pravicí jednak a stranou střední a levicí jinak.
Pérové dali souhlas k zákonu, kterým povoluje
se pupilární jistota 30 mil. půjčce mora vske
a také zákon stran assanace pražské,
kterém referoval princ Bedřich Lobkovic. Panská
Lobkovic
Vídeň
panská sněmovna
17
article
V drobném prodejli
ranní číslo e sobě . . za 8h
večerni
. . . za l
Ve ňllálkách na venkově
ranní čislo . . . . . .
vočerni
Inseráty
plati se hotové napřed-
Přodplacení a inserty přijímá
administrace v Marianské ul., .
Tam nacházejí se tás
redakce, tiskárna a oxpedice
„Národních Listů“.
Rukopisy se novracsi
18
article
stý přechod k dennímu pořadu přes usnesení sné-
movny poslanecké, kterým mění se §8 85. a 86.
živnostenského řádu ve smyslu beztrestnosti po-
rušení smlouvy dělnické. Návrh ten motivoval
svob. pán Parish, ukazuje k tomu, že by se
reforma neměla jen obmezovat na oba tyto para-
grafy, nýbrž rozšířit na celý soubor poměrů meri
zaměstnanci a zaměstnavateli. Proti tomuto ná-
vrhu mluvili profesor vídeňské právnické fakulty
dr. bar. Schey, za velké pozornosti, pak profeson
národního hospodářství téže fakulty dvor. rado
Filipovič a ministr obchodu dr. Schuster.
Bar. Schey navrhl, by se návrh vrátil komisi z
tím účelém, aby tato ještě jednou se o něm ra-
dila a podala referát, zároveň pak aby uvážila
úpravu náhrady civilně právních škod při poru-
šení smlouvy a upravila dělnickou smlouvu. Hla-
sování ukázalo, že bylo přítomno 104 paírů. z
těch hlasovalo pro přechod k dennímu pořádku 57.
byli to členové pravíce a pro vrácení osnovy ko-
misi 46 členů levice a středu.
Sněmovna skoncovala dnes relormu r a-
kouského zdravotnictví, přijavší zákon
proti nakažlivým nemocem bez debaty a beze změ-
ny tak, jak byl vyřízen sněmovnou poslaneckou.
Parish
Filipovič
doktor
Schuster
Hla
právnický fakulta doktor
19
article
Akce, podniknutá některými zpátečníky poslane-
cké sněmovny, by pánská sněmovna věc tu prostě
„uložila k ledu“, zůstala marná. Konšta tujeme, že
leckteré změny povahy hmotné, na které naléhala
panská sněmovna, vláda odepřela této, povolilaje
však poslanecké sněmovně, takže panská sněmov-
na přistoupiti mohla na votum volených zákono-
dárců. Jest zásluhou dvou českých lékařů, že tatc
reforma byla zlepšena proti původní osnově vlád-
ní prof. dv. r. Hlavy, jenž podruhé stál na re-
ferentské tribuně panské sněmovny a posl. dra.
Ed. Šubrta, jenž ve sněmovně poslanecké, ve
výboru zdravotním a v plenu tlumočil a zastáva
podněty, se kterými jeho velectěný kolega v pan-
ské sněmovně neprorazil. Zákon proti nakažlivým
nemocem zajisté ideální není a leckteré tužby.
chované lékaři a obcemi, nedošly splnění, jest
všák proti dosavádnímu stavu viditelným a pod-
statným pokrokem a záleží jenom na interesentech,
aby vykonávajíce jej, přispěli k obecnému dobru
a blahu.
Šubrt
cký sněmovna
20
article
Zpravodaj svob. pán Parish referovalo
zprávě národohospodářské komise
která týká sezměny §§ 85. a 86. ži vno
stenského řádu (netrestání porušení smlou-
Zpravodaj zmiňuje se o důvodech, které
pohnuly národohospodářskou komisi podati návrh
aby se přes usnesení poslaneck
sněmovny přešlo k jednacímu pořa du
Komise soudila, že ustanovení tohoto paragralu
musí se v brzku změniti, nemohla však v y-
sloviti souhlas s onou změnou, na které
se usnesla poslanecká sněmovna.
Člen panské sněmovny dr. svob. pán Schey mi
závažné, ryze politické námitky proti návrh
komíse na přechod k jednacímu pořadu. Panská
sněmovna má zajisté právo, ba dokonce povinnost
zaujmouti po případě stanovísko i proti usnesenín
poslanecké sněmovny a nebáti se eventuelně boje.
Parish
doktor
svobodník
poslaneck sněmovna
panská sněmovna
poslanecký sněmovna
21
article
Tomu mělo by však býti tehdy, považuje-li panská
sněmovna za ohroženy životní zájmy lidu nebo stá-
tu, nikoliv však při poměrně nepatrných sporných
otázkách, jež se vyskytnou v rozporu zájmů. Po
stránce právnické není řečník žádným přítelem po-
rušení smlouvy, zajisté však nepřítel em
policejního trestu, jejž stanovi živnosten-
ský řád nyní ještě na jistá porušení smlouvy. Usta-
novení § 85. jest anachronismem. Podává tento
návrh: Osnova zákona o změně §§ 85. a 86. živno-
stenského řádu vrací se národohospodář-
ské komisi k opětnému projednání a podáni
zprávy a ukládá se jí, aby uvážila civilně-právní
úpravu náhrady škody při porušení smlouvy a pro-
zkoumala zároveň úpravu pracovní smlouvy v obec-
ně nutných závodech. (Hlučná pochvala.)
Min, obchodu dr. šl. Schuster dovozuje, že vlá-
da projevila souhlas se zrušením trestnosti porušen
smlouvy a to dle stanoviska, jež projevíla v této
otázce při jiných příležitostech. Poukazuje na řadu
zákonů, vzniknuvších v minulých letech, v nichž s
toto ustanovení již nevyskytuje, jako na různé před-
lohy, v nichž vláda zaujala totéž stanovisko, jako
doktor
Schuster
panská sněmovna
23
article
Nové vydání Fr. Lad. Čelakovského.
Nové vydání Fr. Lad. Čelakovského.
Věc neuvěřitelná a přece pravda: do roku
1913 neměli jsme úplného, spolehlivého, kriti-
ckého vydání básníka, jejž po stoletém jubi-
leu 1899 jednomyslně jsme postavili v čelo
umělecké práce slovesné za doby předmáchov-
ské — neměli jsme edice, která by byla dů-
stojna Čelakovského jména i díla. Nyní se
nám jí konečně dostává. Svědomitý a přesný
vydavatel básní Františka Palackého, Slávy
Dcery a Cestopisu Kollárova, znatel Čelakov-
ského vývoje dokonalý, prof. Jan Jakubec.
podjal se nového úkolu, a již první sešity prv-
ního svazku ukazují, že nemohl býti svěřen
rukám spolehlivějším. V postupu časovém,
rok za rokem, rozvíjí se Čelakovský básník
před zrakem čtenářovým; text veršů je poři-
zován s bedlivým zřetelem ke znění původ-
nímu i všem pozdějším proměnám; skladate-
Iovy charakteristické zvláštnosti pravopisné
jsou ponechávány; a řada kusů, vydavatelům
posud neznámých, v knižním souboru podává
se zde poprvé. Vydání to, přejíce mu rychlého
vzrůstu, budeme sledovatí se zájmém a s ra-
dostí.
A nyní několik volných poznámek o bás-
níkově prostředí, jeho vývoji a díle.
Dnešní Strakonice, Čelakovského rodiště
v podstatě podnes zachovaly svůj původn
ráz. Hrbolaté náměstí s neširokými uličkam
a přizemními domy a domky, do nich široké
klenuté podjezdy a nad nimi objemné střechy
vzadu pak prostranné dvory a stodoly, odku
přímo vstupujeme do polí a na luka roz-
lehlého okolí. Kolem města vinou se zbytky
někdejších hradeb (nyní na těch místech ze-
lenaji se pěkné sady), a ke zdi hradební, jak
Sebrané spisy Fr. Lad. Čelakovského, „Če-
ských spísovatelů XIX, stoleti“ sešit 401. a násl
V Praze 1913. Nákl. J. Laichtra
Čelakovský
Palacký
Sláva dcera
Kollárův
Čelakov
profesor
Jakubec
J Laichtra
Francie
Strakonice
Francie . Lada
Praha
24
article
řada ptačích hnizd, těsně se tulí pásmo drob-
ných přízemních domečků, ze kterých jeden
v ulici zvané „Na stráži“, pohříchu dnes už
zbytečně „zmodernisovaný“, je rodný domel
Čelakovského.
Působí-li Strakonice typickým rázem ma-
lých měst jihočeských, asi jako Vodňany, Ba-
vorov, Týn nad Vltavou a jiné, předčí nad
jmenovaná městečka svým okolím. Hned na
obvodu města na všecky strany rozvírá se
pohled velmi půvabný. Rozlehlou rovinu ma-
lebně a pestře prokládají temné lesíky a pro-
tiná klikatá tichá Otava, na jih, ke Cmuntu
věží se pohraniční vrchy českorakouské,
na západ černá se složitá hradba hor šumav-
ských.
Jistě domov už na mysl hochovu vplýva
útulným prostředím drobného maloměstského
života rolnického a svěží, malebnou, pito-
reskní krásou širého okolí. —
R. 1822 mladý Čelakovský vydal své
první dvě knížky veršů. Jedna, hned v lednu
dotištěná, přinášela jeho vlastní výtvory
vzniklé průběhem posledních čtyř let: „S mí-
šené básně“; druhá, vyšlá až v srpnu, po-
dávala část snůšky ze všech literatur příbuz-
ných: „Slovanské národní písně“.
Ráz „Smíšených básní“ už ohlašuje ce-
lého Čelakovského pozdějšího: lehký popěvel
lyrický, jednou žertovně škádlivý, podruhé
smutně zadumaný; úsečná ballada na způsob
zpěvné epiky prostonárodní: náladová malb
krajiny; štiplavý epigram „květinový“; pa-
básnění veršů jinoslovanských. Tedy oprav-
dová anthologie, všehochuť, příznačná pro ve-
škeré další tvoření Čelakovského v oboru
básnickém.
Zajímavá je také souvislost debutu Čela-
kovského s programem reformní knižky jeho
vrstevníků Šafaříka a Palackého, známých
„Počátků českého básnictví“ z r. 1818. „Smí-
šené básně“ aspoň zčásti směřují k formové
antice a k vyššímu stanovisku požadavkův
uměleckých, mají zřetel ke vzorné poesii ji-
dové a ku praměnům jinoslovanským a dýší
Čelakovský
Otava
Šafařík
Palacký
Strakonice
Vodňany
Týn nad Vltava
25
article
uvědomělým duchem netoliko národním, nýbr
všeslovanským. To byl požadavek celé sku-
piny Jungmannovy: nejen Palackého a Šafaří-
kův, také Antonína Marka, Jana Kollára aji-
ných.
V první sbírce svých původních veršů če-
lakovský se objevil jako básník rodilý, jako
svědomitý umělec nového směru národní ro-
mantiky folkloristícké, jako uvědomělý hlasa-
tel slovesné kultury.
První svazek „Slovanských národníeh
písní“ má ráz příbuzný. V oddílu českoslovan-
ském jádro je lyrika obojího druhu, citová
i myšlenková, a ballada; v ukázkách z ostat-
ních zpěvů slovanských epické vypravován
a dumka. Zřejmě je stanovisko přísného vý-
běru uměleckého podle zásad Herdrových
A zřejmé jest zároveň národně praktické
estheticky ideové všeslovanství. Od Němeů
Herdra a Goetha Čelakovský vyšel; v slovan-
ství, od ciziny a cizoty osvobozujícím, vy-
ústil. —
Na rozhraní obojího nazírání, národně ro
mantického a moderně realistického stoj
první dokonalá ukázka Čelakovského slovos-
ného umění: „Ohlas písní ruských“
Všecko, co básník předtím podnikal, sběratel-
ství, výběry, překlady, byla pouze příprava
k tomuto dílu, rozměrem neobsáhlému a pře-
ce obsažnému, které autorovi kvapem uzrálo
v mysli průběhem války ruskoturecké roku
1829 a takřka za několik týdnů bylo hotovo
hned vytištěno.
Jungmannův
Palacký
Šafařit
Antonín Marek
Kollár
Goethe Čelakovský
Čelakovský
26
article
Čelakovský, ač sám v nitru často a hlu-
boce rozhárán, rozhárané, subjektivní poesii
moderní nepřál. Umělecká objektivnost, pla-
stický klid, jednoduché velké linie byly jeho
vyznáním básnickým. „Nadutostí“, „parou a
dýmem“ nazývá v předmluvě k „Ohlasu pisní
ruských“ moderní poesli náruživých rozporů
citových a vášnivých, útočných projevů my-
šlenky. A přece víme, že bez vlivu Byronova
nebyla by u nás vznikla nejkrásnější část
Kollárovy „Slávy Dcery“, její „Předzpěv“
velkolepý rozhled po osudech Slovanstva ne-
jen v rámci sýětových dějín, nýbrž i v ráme
světové dějinné spravedinosti; a bez vlivu
Byronova sotva by se v tom způsobu byla
utvářila „Slávy Dcera“ sama: ve formě do-
jmů, nálad a reflexí, spiatých deníkovým
záznamy zkušeností cestovatelských.
A přece i svět Čelakovského prvního
„Ohlasu“ je modernímu cítění velmi blízký
Pod zdánlivě naivním rouchem báchorkovi-
tým, ve formě prostě epické rozprávky nebo
náladově písně je plno rozporů, jež zneklid-
ňují duši člověka a hledají nové východiště
Rozpor mezi těžkou službou vojenskou ve
vzdálené cizině a srdečnými vztahy k rodině
doma; rozpor mezi rekovským chtěním a při-
rozenou hranicí síly tělesné; rozpor mezi vlád-
cem a poddaným, mezi urozeností krve a uro-
zeností ducha; rozpor mezí vůlí rodičův
hlasem srdce, mezi věkem a láskou, bohat-
stvím a láskou, žárlivostí a láskou atd. atd.—
to všecko je podkladem, na němž jsou vybu-
dovány vzdušné, harmonicky úměrné celky
těchto podivuhodných veršů. Skvostný humo
Čelakovský
Byronův
Kollárův
Sláva dcera
Sláva
27
article
„Velikého ptačího trhu“ je ryze moderní, v-
trysklý z uvědomělého cítění demokratické-
ho; kousavá ironie, prosvítající z „Čurila
Plenkoviče“, vyrůstá z téhož kořene; a bá
seň „Výslechy“ je přímo velkolepým užitím
nauky o prostředí: „Já“ — před carem se háj
chycený loupežník, jenž bohatým bral a chu-
dým rozdával, — „já kde ty zrozen, byl bych
dobrým carem; ty, kde já zrozen, rozbojní
kem.
Je zajímavé, že první, kdo veřejně vyřk
důvodný soud o uměleckém významu Čela-
kovského „Ohlasu písní ruských“, byl Fran-
lišek Palacký v Časopise musejním, a úsudek
ten od té doby literatura i obecenstvo přijaly
za svůj.
Dnes, po všestranných rozborech jiných.
známe jasně podstatu a ráz tohoto díla Čela-
kovského. Není to pouhá imitace, napodobení
otisk, třeba se zve ohlasem a na pohled by
svádělo k takovámu povrchnímu hodnocení
Čurila Plenkovič
Fran
Palacká
28
article
Určitě to vyřki vlastně už autor Čelakovský
v předmluvě ke svému výtvoru: „Samo vymy-
šlení nášledujících písni v krojí ruském . : od-
nikud vzato není, vyjmeš-li užiti rozměru
některých tak nazvaných stálých básnio
ckých forem, po mnohých písních rozprostře-
ných a stále se opětujících, užili též několika
grammatických zvláštností a jiných některých
drobnosti . . k lepšímu výtknutí národní znám-
ky.“ Podrobné zkoumání ukázalo, že i přejaté
drobné motivky Čelakovský svým způsobei
upravoval, nevkusné výrůstky a výstřelky
oklešťoval, perspektivu prohluboval, neumělé.
kostrbaté vypravování zhušťoval, ulahozoval.
ušlechfoval, skoupé, suché popisy šťavnatě
podbarvoval, to jest básnil — nebo jinými
slovy, zachycuje ducha krásné a zdravé lidové
poesie ruské, uměleckým názorem, uměleckou
rázovitostí i výkonností uvědoměle tvořil
jako básník samostatný.
Čelakovský, věrný stoupenec Josefa Jung-
manna i Antonína Marka, s důvěrou a nadějí
obracel se na východ ruský, nepřestávaje
v kulturní osvěžení odtud doufati ani po pol-
ském povstání a po jeho potlačení hmotnou
přesilou. Toto smýšlení Čelakovského souvi-
selo s jeho přesvědčením politickým: Rusové
ze všech Slovanů do té doby jediní bez újmy
zachovali nejen svou národnost, nýbrž i svů
stát, a byla tedy podstatná naděje, že rovně
svůj původní slovanský ráz, svou samobytnou
vzdělanost nejbezpečněji uchovají a nejproni-
kavěji jí budou působiti také na Slovany jině.
Důvěru tu Čelakovský ještě po jedenáct
letech, r. 1840, vyslovíl v závěru své „Růže
stolisté“. Čechu, nezapomínej, že jako Slovan
nejsi na světě sám. Se Západem slovanský Vý.
chod chystá veliké účtování. „O dtu d, z
naší slávy sídla, potrou mračna bleskokřídlá
lidožerné modly chrám; odtud vzej de
slunce námí“ (XCVIII.) Ex oriente lux..
Čelakovský
Jung
Antonín Marek
Slovan
Čech
Slovany
Slovan