ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b2681cd0-8f0c-11dd-be84-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 39, person 67, org 12
1 masthead
Ročník padesátý třetí
2 masthead
V Praze, v pátek 28. února 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 58.
4 article
Na ranni a večerní liety předplácí sot V Praza v administraeií na měsle, . . . . . 2 K - na čtvrt lota . . . . 6 K — h s dvojí donáškou na měsia. . . . . . na čtvrt lota . . . . 7 K 62 ve filiálkách na měsío . . . . . 2 K 30 Poštou na měslo, . . . na čtvrt lota : . . . 9 K 60 s dvoji zásilkou re na měsíe
5 article
na čtvrto feta Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6 article Nové zbrojení.
Nové zbrojení. Mrzuté poloúřadní doprovody k úřad- ním výrokům nedovedou už zastaviti pocit všeobecného ulehčení. Mezi Rakouskem a Ruskem došlo ke sblížení, které záhy se projeví propouštěním haličských záložní- ků, Prizren, Dakova a Peč nebudou dláždě- ny lebkami, jež by pokosila evropská vál- ka, nýbrž případnou vítěznému Srbsku. a dosavadnímu geografickému pojmu Al- bánie bude poskytnuta skvělá příležitost. aby sí vytvořil stát, národnost, četníky, mi- nisterstvo kultu a vyučování, disposiční fond, banku a státní dluh. Tato krásná příležitost, kterou si naše diplomacie tak pyšně odnáší z balkánské krise, skrývá sice pro každeho, kdo se musí dívat, počát- ky budoucích konfliktů, ale diplomacie konec konců ani není nic jiného než způsob dělati provisoria, o jejichž trvání se předem valně nestará. Prozatím je ráda, že nalezla kompromis ve Vídni, v Petrohradě av Londýně, že i na thráckém bojišti může očekávati brzké zastavení bojů na zákla- dně podmínek, které už navrhovala známá kolektivní nota — Drinopol Bulharům, Egejské ostrovy do rukou velmocí — a že i Rumunsko povede svoje vyděračství na Bulharsku toliko v rukavičkách. Vedle kanceláří státních vystupují už kanceláře bank, a snad už v krátké době budou mo- ci i vítězní národové balkánští začíti zase tam, kde přestali v den všeobecné mobi- lisace, aby využitkovali svůj velkolepý úspěch i na poli hospodářském a kultur- Ale Evropa, chystající se ukončiti ne- klidnou epochu, jakoby už kráčela vstříc druhé. Velmi rychle hlásí se na všech stra- nách, co se dá předvídati průběhem kaž- dého mezinárodního konfliktu: nové zbro- jení. Rakousko a Rusko připravují propu- štění záložníků, ale současně připravuje už
Al Bulhar Rakousko Rusko Prizren Dakovo Peč Vídeň Petrohrad Londýn Drinopol Rumunsko Bulharsko Evropa dispoziční fond všeobecný mobi
7 article
Německo kolosální sesílení své branné mo- ci, a poněvadž toto opatření přímo hrozi- vým způsobem posune evropskou rovno- váhu, je přirozeno, že se na to v zápětí Francie chystá odpovědět, a že snad i Ru- ska budo donisano k něialým krokům oůvetným. Radost z míru bude pokažeba ještě dříve, než mír nastane. Italský zahra- ničný ministr naznačuje velmi nápadně, že Italie, ač sotva pohltila Tripolsko, bude v případě rozkladu asijského Turecka žá- dati nový podíl, a ze Španělska ozývá se hlas, že obě země měly by se proti Francii spojit na obranu svých zájmů. Konečně překvapuje také klidná Anglie veřejnost zákonem proti cizím vzducholodím, které tam přirozeně mohou létat jenom z Něme- cka, se kterým se o nich zapomněla do- hodnout, když vyjednávala o stavby lodí Svět je plný neklidu, a skoro každá krise, opakujeme to, mívá za následek no- vé vojenské náklady, poněvadž zahraniční politika je nemožná, není-li možná válka, poněvadž každý stát soudí, že mohl pocho- diti lépe, kdyby byl býval silnější, a poně- vadž — tomu závěru nemůže se konec konců vyhnouti nikdo — nebezpečím pro mír není toliko stát přiliš silný, nýbrži stát přiliš slabý. Tentokráte však přišelz Německa náraz tak silný, že neobyčejně ním.
Italia Německo Francie Tripolsko Turecko Španělsko Anglie
8 article
usnadnil posici francouzského ministra vál- ky i vůči nejbojovnějším elementům krajní levice. Nákladem dosud neznámým, který se však odhaduje na víc jak dvě stě milionů marek ročně, hodlá Německo zvýšiti svů mírový stav z dosavadních 706.000 na ce- lých 865.000 mužů. Po zákonech z roku 1911 a 1912 přichází nový, který rázem zjedná německé armádě nad francouzskou převahu celých 357, poněvadž Francie má dnes ve zbrani jenom 547.000 mužů a hrozí jí tedy nebezpečí, že bude o celých 300.000 mužů slabší Německa! To je situace, proti které se nedá bo- jovati žádnými theoriemi o nepravděpo- dobnosti války, anebo o antimilitaritismu německých mass. Především je cen těchto tvrzení velmi problematická, a za druhé zvyšují ti, kdo je šíří, pravděpodob- nost války sami.— poněvadž sesilují pro Německo zcela mimořádným způsobem pokušení, které vyvolává chance úspěchu. O tom není totiž pochyby, že v příští válce mezi oběma státy vedlo by Německo první ránu svou aktivní armádou a že by se vy- nasnažilo nenechati Francii času, kterého je i v nejpříznivějším případě potřebí k mo- bilisací. Nová vojenská předloha umožní
Německo Francie
9 article
Německu, aby v příhodném okamžiku vrhlo proti Francii ve čtyřech dnech třemi prou- dy celého půl milionu mužů, kteří pátého dne pronikli by už do střediska koncentra- ce francouzských branných sil. Německo si tyto přípravy může dovolit, poněvadž si uvolnilo ruce na moři jistým sblížením s Anglií, právě když o anglickou převahu začínaly pečovati i kolonie, a poněvadž 65 mílionů jeho obyvatelstva poskytuje mu bohatý reservoir lidského materiálu. Fran- cie však je nucena utíkati se proti tomu nebezpečí, které sahá na samé kořeny jej existence, k prostředkům opravdu posled- ním. Francouzská mládež musí položitio jeden rok života a svobody víc na oltář své země. Takovým způsobem, návratem k tříleté vojenské službě, může si Francie opatřiti aktivní armádu 600.000 mužů, kte- rá by byla zárukou, že zastaví první ně- mecký náraz, a napraví tak těžce otře se- nou světovou rovnováhu. Dá se očekávati, že tato odvetná opatření, která opravdu znamenají službu míru a celému světu, bu- dou provedena právě tak rychle, jako útoč- né přípravy německé. Polové jaou na ten čas. vyhlídky pa cifismu: od dvouletě vojenské služby he jednoleté, nýbrž zpátky k tříleté. Pacifisté poplatníci se prohýbají pod těžkým mo- rálním i fysickým břemenem, a nové a no- vé desetitisíce budou ztráceti rok mladosti a práce. Bylo by to nesnesitelné, kdyby to pohříchu nebylo jediným prostředkem, který má naše doba po ruce, aby si udržela mír. Nechť se staví na solidaritu proleta- riatu, na kalkul hospodářský i na dobrá srdce: jediným vyzkoušeným prostředkem je až dosud poměr 50.50 mezi útočníkem a napadeným a mezi vítězstvím a poráž- kou.
Fran Pol Německo Francie Anglie
10 article Zemské úděly.
Zemské úděly. Z Vídně, 27. února. (Zvl. teleí. zpr. „Nár. Listů“) Poslanec dr. Steinwender předloží dnes odpoledne ve finančním výboru návrh na úděly královsťvím a zemín z daně lihové a z daně příjmové.
doktor Steinwender Vídeň
11 article
Dle tohoto návrhu, dohodnutého s vládou a se stranami, dostanou země z každého litru alkoholu 70 h, stát tolikéž 70 h, při čemž státu je zaručován nynější příjem z daně su- mou 78 mil. korun. Úděl není omezen žádnou hranic nahoru, takže na celém přírostku potřeby budou země účastněny. Dosud v žádné před- loze nebylo takového výhradného podílu do- saženo. Podíl zemím bude se děliti takto: Z prv- ních 35 mil. K výnosu bude děleno dle klíče spotřebního z r. 1901, jako dosavadní úděl pro království České tedy 18.30782%, dalších 10 mil. K dle klíče obyvatelstva, čili pro krá- lovství České 23.693%, ostátek dle čistého klíče konsumního, tedy pro království České 19.75915. Předpokládá-li se, že po snížení konsumu dostanou prvý rok země 54 mil. K, dostanou Čechy 10,730.349 K. Dosud dostá- valy 18.8078% z 20 mil. čili 3,771.560 K, t.j dostanou nově asi o 7 mil. K více. Stoupne-li konsum, bude podíl činiti království a zemí 60 mil. a z těch dostane království České asi 12 mil. K, čili nově 8.75 míl. K. Úděl ma platnost do r. 1917. Mimo to ob- drží Gorice a Gradiška zeláštní příspěvek 200.000 K, Dalmacie 200.000 K, Istrie 100.00 K bez ohledu na ostatní země zúčastněné. Tento podílby pominul, kdyby země za- vedla nějakou dávku z kořalky, tedy jenom při positivním uisnesení. Z osobní daně příjmové dostane se mimo úděl nynější nový úděl a to 40%% z výnosu přes 115 mil. K. Poněvadž daň vynesla dle zá- věrky z r. 1911 sumu 100 mil. K, lze čekat již v prvním roce úděl. Velikost jeho bude záviset od toho, jak mnoho vynese amnestie Tento úděl rozděluje se dle kliče dan reálných. Na království České připadá ny 23.17%. K dosažení údělů není třeba usnesen sněmů zemských stran osvobození osobní da- ně přijmové od přirážek.
Gradiška Istria Čechy Gorica Český 19.75915
12 article
Místo toho zavedeno ustanovení: „Před- pis osobní daně pro vyměřování přirážek příspěvků (na př. konkurenčních) není pří pustný, pokud by zemské zákonodárství jinal nerozhodlo.“ Tím není možno bez výslovného usnesení sněmu vypsati přirážky autonomní poněvadž berní úřady nevydají předpisy, kte ré by byly základem pro přirážky. Posl. dr. Renner navrhí, aby jednalos nejprve o známém návrhu dra. Waldnera a posl. Pachera, podaného již před měsíe v ten rozum, aby stát dal zemím přispěvek na školství sumou 20 mil. K. Návrhu tomu se epřel post. dr. Rašín. ištajep že všemí síranamí bylo smluveno, že jednáno bude vládní předloze na základě návrhu dra. Stein- wendra. Do tohoto návrhu nebyl pojat návrl dra. Waldnera a Pachera, úděly dávají se ze- mím sumou přes 20 mil. K a dlužno jedna o údělovém zákoně. Posl. dr. Stránský navrhl, aby výbor se odročil do pondělka kterýžto návrh byl zamítnut. Návrh dra Rennera pak zamítnut pří hlas vání dle jmen 28 proti 6 hlasům. Pro návrh hlasovali němečtí sociální demokraté (čeští sociální demokraté vyšli), proti návrh hlasovali všechny strany, také Němcí. Na to zahájil výbor rokování o vlád- ní předloze, týkající se údělů zemským fondům, jakož i o dotyčném referentském ná- vrhu Steinwendrově.
Posl doktor Renner Waldner Pacher Rašín Stein Stránský
13 article
Zpravodaj dr. Steinwender praví, že nenavrhuje se vlastně docela nic jiného, že jde pouze o rozšíření údělů, dnes již existu- jících. Ze zvýšení kořaleční daně nezíská stát nic. Země obdrží k dosavadním údělům z ko- řaleční daně celý výnos zvýšení. Pokud se týče rozdělení údělů jednotlivým zemím, před- cházela mu obtížná a zdlouhavá vyjednávání přece však vzájemnou ochotou se podařilo dospěti k dohodě. V předpokladu, že 60 mil rozděleno bude zemím, rozděleno bude 35 mi- lionů dle klíče z r. 1901 s precipuem, 10 mi- lionů dle poměru obyvatelstva a 15 milionu dle čistého klíče konsumního, stanoveného pro zákon bez precipua. Rozdělením 10 mi- lionů dle poměru obyvatelstva obdrží některé korunní země, mezi nimi také království Če ské, malé zlepšení podílu. Pokud se týče úde lů z osobních daní, navrhuje se za rozdělovac klíč poměr reálních daní. Země mohou být spokojeny s novou úpravou údělů. V někte- rých zemích budou existující deficity úplně odstraněny, v jiných dojista bude přivoděno velké ulehčení finanění Dohoda stála mnoho námahy. S obou stran podány byly vzájemné důkazy největš ochoty a plného porozumění pro potřeby ji- ných zemí a zpravodaj může jen prositi, aby předložené jím návrhy byly schváleny, pro- tože těžko bylo by možno nalézti něco lep- šího. Spolureferent dr. Šusteršič připojuje se k referátu zpravodajovu v plném rozsahu Příští sehůze zitra v 10 hodin do poledne s dnešním jednacím pořadem,
doktor Steinwender Šusteršič
14 article
Zákon o úlevách daňových pro novostavby a přestavby v praž ském obvodu assanačním. Z Vídně, 27. února. (Zvl. telef. zpr. „Národních Listů“ .) Dnem 6. dubna t. r. končí platnost zá- kona ze dne 7. dubna 1903 stran úlev da- ňových pro stavby, provedené v asanačním obvodu v Praze. Vzhledem k tomu, ježte následkem mimořádných překážek nebylo možno obci pražské do doby té plně pro- vésti akci asanační, jedná se teď o prodlou- žení zákona toho resp. se zřetelem na to že nyní všeobecný zákon o úlevách duňo- vých pro stavby podobné ze dne 25. března 1380, k němuž zákon z r. 1903 se pojil změněn byl zákonem z 28. března 1911o vydání nového zákona asanačního, jenž by se připojoval k zákonu posléze uvedenému. Pro potíže, které pradloužení tomu vlá- dou se činily, konána byla tady dnes o 4. hod. odpolední porada mezi záslupci vlády. kterou zastupovali odborný chef ministerstva linancí Bareck, min. rada téhož resortu Luxardo a odborný rada téhož resortu Volenik a mezi posl. drem. Kramá- řem a drem, Funkem, starostou měst pražských drem. Grošem a mag. radou drem, Steinem. Po dlouhé rozpravě do- cileno dohody na nové basi, která zaručovala by obcí pražské stejné výhody jako zákon dosavadní, jejíž definitivní přijel vyhradili však zástupci vlády svému chefu ministru financí samému,
Funk Groš Stein Vídeň Praha Luxardo
15 title
Říšská rada.
16 article Panská sněmovna.
Panská sněmovna. Z Vídně, 27. února. (Zvláštní telefonická zpráva „Národních Listů“ Panská sněmovna, ještě hojnějí navštívená dnet než předevčírem, měla dnes dlouhou a zajímavou schůzi, ve které došlo k pozoruhodnému boji mezi pravicí jednak a stranou střední a levicí jinak. Pérové dali souhlas k zákonu, kterým povoluje se pupilární jistota 30 mil. půjčce mora vske a také zákon stran assanace pražské, kterém referoval princ Bedřich Lobkovic. Panská
Lobkovic Vídeň panská sněmovna
17 article
V drobném prodejli ranní číslo e sobě . . za 8h večerni . . . za l Ve ňllálkách na venkově ranní čislo . . . . . . vočerni Inseráty plati se hotové napřed- Přodplacení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., . Tam nacházejí se tás redakce, tiskárna a oxpedice „Národních Listů“. Rukopisy se novracsi
18 article
stý přechod k dennímu pořadu přes usnesení sné- movny poslanecké, kterým mění se §8 85. a 86. živnostenského řádu ve smyslu beztrestnosti po- rušení smlouvy dělnické. Návrh ten motivoval svob. pán Parish, ukazuje k tomu, že by se reforma neměla jen obmezovat na oba tyto para- grafy, nýbrž rozšířit na celý soubor poměrů meri zaměstnanci a zaměstnavateli. Proti tomuto ná- vrhu mluvili profesor vídeňské právnické fakulty dr. bar. Schey, za velké pozornosti, pak profeson národního hospodářství téže fakulty dvor. rado Filipovič a ministr obchodu dr. Schuster. Bar. Schey navrhl, by se návrh vrátil komisi z tím účelém, aby tato ještě jednou se o něm ra- dila a podala referát, zároveň pak aby uvážila úpravu náhrady civilně právních škod při poru- šení smlouvy a upravila dělnickou smlouvu. Hla- sování ukázalo, že bylo přítomno 104 paírů. z těch hlasovalo pro přechod k dennímu pořádku 57. byli to členové pravíce a pro vrácení osnovy ko- misi 46 členů levice a středu. Sněmovna skoncovala dnes relormu r a- kouského zdravotnictví, přijavší zákon proti nakažlivým nemocem bez debaty a beze změ- ny tak, jak byl vyřízen sněmovnou poslaneckou.
Parish Filipovič doktor Schuster Hla právnický fakulta doktor
19 article
Akce, podniknutá některými zpátečníky poslane- cké sněmovny, by pánská sněmovna věc tu prostě „uložila k ledu“, zůstala marná. Konšta tujeme, že leckteré změny povahy hmotné, na které naléhala panská sněmovna, vláda odepřela této, povolilaje však poslanecké sněmovně, takže panská sněmov- na přistoupiti mohla na votum volených zákono- dárců. Jest zásluhou dvou českých lékařů, že tatc reforma byla zlepšena proti původní osnově vlád- ní prof. dv. r. Hlavy, jenž podruhé stál na re- ferentské tribuně panské sněmovny a posl. dra. Ed. Šubrta, jenž ve sněmovně poslanecké, ve výboru zdravotním a v plenu tlumočil a zastáva podněty, se kterými jeho velectěný kolega v pan- ské sněmovně neprorazil. Zákon proti nakažlivým nemocem zajisté ideální není a leckteré tužby. chované lékaři a obcemi, nedošly splnění, jest všák proti dosavádnímu stavu viditelným a pod- statným pokrokem a záleží jenom na interesentech, aby vykonávajíce jej, přispěli k obecnému dobru a blahu.
Šubrt cký sněmovna
20 article
Zpravodaj svob. pán Parish referovalo zprávě národohospodářské komise která týká sezměny §§ 85. a 86. ži vno stenského řádu (netrestání porušení smlou- Zpravodaj zmiňuje se o důvodech, které pohnuly národohospodářskou komisi podati návrh aby se přes usnesení poslaneck sněmovny přešlo k jednacímu pořa du Komise soudila, že ustanovení tohoto paragralu musí se v brzku změniti, nemohla však v y- sloviti souhlas s onou změnou, na které se usnesla poslanecká sněmovna. Člen panské sněmovny dr. svob. pán Schey mi závažné, ryze politické námitky proti návrh komíse na přechod k jednacímu pořadu. Panská sněmovna má zajisté právo, ba dokonce povinnost zaujmouti po případě stanovísko i proti usnesenín poslanecké sněmovny a nebáti se eventuelně boje.
Parish doktor svobodník poslaneck sněmovna panská sněmovna poslanecký sněmovna
21 article
Tomu mělo by však býti tehdy, považuje-li panská sněmovna za ohroženy životní zájmy lidu nebo stá- tu, nikoliv však při poměrně nepatrných sporných otázkách, jež se vyskytnou v rozporu zájmů. Po stránce právnické není řečník žádným přítelem po- rušení smlouvy, zajisté však nepřítel em policejního trestu, jejž stanovi živnosten- ský řád nyní ještě na jistá porušení smlouvy. Usta- novení § 85. jest anachronismem. Podává tento návrh: Osnova zákona o změně §§ 85. a 86. živno- stenského řádu vrací se národohospodář- ské komisi k opětnému projednání a podáni zprávy a ukládá se jí, aby uvážila civilně-právní úpravu náhrady škody při porušení smlouvy a pro- zkoumala zároveň úpravu pracovní smlouvy v obec- ně nutných závodech. (Hlučná pochvala.) Min, obchodu dr. šl. Schuster dovozuje, že vlá- da projevila souhlas se zrušením trestnosti porušen smlouvy a to dle stanoviska, jež projevíla v této otázce při jiných příležitostech. Poukazuje na řadu zákonů, vzniknuvších v minulých letech, v nichž s toto ustanovení již nevyskytuje, jako na různé před- lohy, v nichž vláda zaujala totéž stanovisko, jako
doktor Schuster panská sněmovna
22 title
FEUILLETON.
23 article Nové vydání Fr. Lad. Čelakovského.
Nové vydání Fr. Lad. Čelakovského. Věc neuvěřitelná a přece pravda: do roku 1913 neměli jsme úplného, spolehlivého, kriti- ckého vydání básníka, jejž po stoletém jubi- leu 1899 jednomyslně jsme postavili v čelo umělecké práce slovesné za doby předmáchov- ské — neměli jsme edice, která by byla dů- stojna Čelakovského jména i díla. Nyní se nám jí konečně dostává. Svědomitý a přesný vydavatel básní Františka Palackého, Slávy Dcery a Cestopisu Kollárova, znatel Čelakov- ského vývoje dokonalý, prof. Jan Jakubec. podjal se nového úkolu, a již první sešity prv- ního svazku ukazují, že nemohl býti svěřen rukám spolehlivějším. V postupu časovém, rok za rokem, rozvíjí se Čelakovský básník před zrakem čtenářovým; text veršů je poři- zován s bedlivým zřetelem ke znění původ- nímu i všem pozdějším proměnám; skladate- Iovy charakteristické zvláštnosti pravopisné jsou ponechávány; a řada kusů, vydavatelům posud neznámých, v knižním souboru podává se zde poprvé. Vydání to, přejíce mu rychlého vzrůstu, budeme sledovatí se zájmém a s ra- dostí. A nyní několik volných poznámek o bás- níkově prostředí, jeho vývoji a díle. Dnešní Strakonice, Čelakovského rodiště v podstatě podnes zachovaly svůj původn ráz. Hrbolaté náměstí s neširokými uličkam a přizemními domy a domky, do nich široké klenuté podjezdy a nad nimi objemné střechy vzadu pak prostranné dvory a stodoly, odku přímo vstupujeme do polí a na luka roz- lehlého okolí. Kolem města vinou se zbytky někdejších hradeb (nyní na těch místech ze- lenaji se pěkné sady), a ke zdi hradební, jak Sebrané spisy Fr. Lad. Čelakovského, „Če- ských spísovatelů XIX, stoleti“ sešit 401. a násl V Praze 1913. Nákl. J. Laichtra
Čelakovský Palacký Sláva dcera Kollárův Čelakov profesor Jakubec J Laichtra Francie Strakonice Francie . Lada Praha
24 article
řada ptačích hnizd, těsně se tulí pásmo drob- ných přízemních domečků, ze kterých jeden v ulici zvané „Na stráži“, pohříchu dnes už zbytečně „zmodernisovaný“, je rodný domel Čelakovského. Působí-li Strakonice typickým rázem ma- lých měst jihočeských, asi jako Vodňany, Ba- vorov, Týn nad Vltavou a jiné, předčí nad jmenovaná městečka svým okolím. Hned na obvodu města na všecky strany rozvírá se pohled velmi půvabný. Rozlehlou rovinu ma- lebně a pestře prokládají temné lesíky a pro- tiná klikatá tichá Otava, na jih, ke Cmuntu věží se pohraniční vrchy českorakouské, na západ černá se složitá hradba hor šumav- ských. Jistě domov už na mysl hochovu vplýva útulným prostředím drobného maloměstského života rolnického a svěží, malebnou, pito- reskní krásou širého okolí. — R. 1822 mladý Čelakovský vydal své první dvě knížky veršů. Jedna, hned v lednu dotištěná, přinášela jeho vlastní výtvory vzniklé průběhem posledních čtyř let: „S mí- šené básně“; druhá, vyšlá až v srpnu, po- dávala část snůšky ze všech literatur příbuz- ných: „Slovanské národní písně“. Ráz „Smíšených básní“ už ohlašuje ce- lého Čelakovského pozdějšího: lehký popěvel lyrický, jednou žertovně škádlivý, podruhé smutně zadumaný; úsečná ballada na způsob zpěvné epiky prostonárodní: náladová malb krajiny; štiplavý epigram „květinový“; pa- básnění veršů jinoslovanských. Tedy oprav- dová anthologie, všehochuť, příznačná pro ve- škeré další tvoření Čelakovského v oboru básnickém. Zajímavá je také souvislost debutu Čela- kovského s programem reformní knižky jeho vrstevníků Šafaříka a Palackého, známých „Počátků českého básnictví“ z r. 1818. „Smí- šené básně“ aspoň zčásti směřují k formové antice a k vyššímu stanovisku požadavkův uměleckých, mají zřetel ke vzorné poesii ji- dové a ku praměnům jinoslovanským a dýší
Čelakovský Otava Šafařík Palacký Strakonice Vodňany Týn nad Vltava
25 article
uvědomělým duchem netoliko národním, nýbr všeslovanským. To byl požadavek celé sku- piny Jungmannovy: nejen Palackého a Šafaří- kův, také Antonína Marka, Jana Kollára aji- ných. V první sbírce svých původních veršů če- lakovský se objevil jako básník rodilý, jako svědomitý umělec nového směru národní ro- mantiky folkloristícké, jako uvědomělý hlasa- tel slovesné kultury. První svazek „Slovanských národníeh písní“ má ráz příbuzný. V oddílu českoslovan- ském jádro je lyrika obojího druhu, citová i myšlenková, a ballada; v ukázkách z ostat- ních zpěvů slovanských epické vypravován a dumka. Zřejmě je stanovisko přísného vý- běru uměleckého podle zásad Herdrových A zřejmé jest zároveň národně praktické estheticky ideové všeslovanství. Od Němeů Herdra a Goetha Čelakovský vyšel; v slovan- ství, od ciziny a cizoty osvobozujícím, vy- ústil. — Na rozhraní obojího nazírání, národně ro mantického a moderně realistického stoj první dokonalá ukázka Čelakovského slovos- ného umění: „Ohlas písní ruských“ Všecko, co básník předtím podnikal, sběratel- ství, výběry, překlady, byla pouze příprava k tomuto dílu, rozměrem neobsáhlému a pře- ce obsažnému, které autorovi kvapem uzrálo v mysli průběhem války ruskoturecké roku 1829 a takřka za několik týdnů bylo hotovo hned vytištěno.
Jungmannův Palacký Šafařit Antonín Marek Kollár Goethe Čelakovský Čelakovský
26 article
Čelakovský, ač sám v nitru často a hlu- boce rozhárán, rozhárané, subjektivní poesii moderní nepřál. Umělecká objektivnost, pla- stický klid, jednoduché velké linie byly jeho vyznáním básnickým. „Nadutostí“, „parou a dýmem“ nazývá v předmluvě k „Ohlasu pisní ruských“ moderní poesli náruživých rozporů citových a vášnivých, útočných projevů my- šlenky. A přece víme, že bez vlivu Byronova nebyla by u nás vznikla nejkrásnější část Kollárovy „Slávy Dcery“, její „Předzpěv“ velkolepý rozhled po osudech Slovanstva ne- jen v rámci sýětových dějín, nýbrž i v ráme světové dějinné spravedinosti; a bez vlivu Byronova sotva by se v tom způsobu byla utvářila „Slávy Dcera“ sama: ve formě do- jmů, nálad a reflexí, spiatých deníkovým záznamy zkušeností cestovatelských. A přece i svět Čelakovského prvního „Ohlasu“ je modernímu cítění velmi blízký Pod zdánlivě naivním rouchem báchorkovi- tým, ve formě prostě epické rozprávky nebo náladově písně je plno rozporů, jež zneklid- ňují duši člověka a hledají nové východiště Rozpor mezi těžkou službou vojenskou ve vzdálené cizině a srdečnými vztahy k rodině doma; rozpor mezi rekovským chtěním a při- rozenou hranicí síly tělesné; rozpor mezi vlád- cem a poddaným, mezi urozeností krve a uro- zeností ducha; rozpor mezí vůlí rodičův hlasem srdce, mezi věkem a láskou, bohat- stvím a láskou, žárlivostí a láskou atd. atd.— to všecko je podkladem, na němž jsou vybu- dovány vzdušné, harmonicky úměrné celky těchto podivuhodných veršů. Skvostný humo
Čelakovský Byronův Kollárův Sláva dcera Sláva
27 article
„Velikého ptačího trhu“ je ryze moderní, v- trysklý z uvědomělého cítění demokratické- ho; kousavá ironie, prosvítající z „Čurila Plenkoviče“, vyrůstá z téhož kořene; a bá seň „Výslechy“ je přímo velkolepým užitím nauky o prostředí: „Já“ — před carem se háj chycený loupežník, jenž bohatým bral a chu- dým rozdával, — „já kde ty zrozen, byl bych dobrým carem; ty, kde já zrozen, rozbojní kem. Je zajímavé, že první, kdo veřejně vyřk důvodný soud o uměleckém významu Čela- kovského „Ohlasu písní ruských“, byl Fran- lišek Palacký v Časopise musejním, a úsudek ten od té doby literatura i obecenstvo přijaly za svůj. Dnes, po všestranných rozborech jiných. známe jasně podstatu a ráz tohoto díla Čela- kovského. Není to pouhá imitace, napodobení otisk, třeba se zve ohlasem a na pohled by svádělo k takovámu povrchnímu hodnocení
Čurila Plenkovič Fran Palacká
28 article
Určitě to vyřki vlastně už autor Čelakovský v předmluvě ke svému výtvoru: „Samo vymy- šlení nášledujících písni v krojí ruském . : od- nikud vzato není, vyjmeš-li užiti rozměru některých tak nazvaných stálých básnio ckých forem, po mnohých písních rozprostře- ných a stále se opětujících, užili též několika grammatických zvláštností a jiných některých drobnosti . . k lepšímu výtknutí národní znám- ky.“ Podrobné zkoumání ukázalo, že i přejaté drobné motivky Čelakovský svým způsobei upravoval, nevkusné výrůstky a výstřelky oklešťoval, perspektivu prohluboval, neumělé. kostrbaté vypravování zhušťoval, ulahozoval. ušlechfoval, skoupé, suché popisy šťavnatě podbarvoval, to jest básnil — nebo jinými slovy, zachycuje ducha krásné a zdravé lidové poesie ruské, uměleckým názorem, uměleckou rázovitostí i výkonností uvědoměle tvořil jako básník samostatný. Čelakovský, věrný stoupenec Josefa Jung- manna i Antonína Marka, s důvěrou a nadějí obracel se na východ ruský, nepřestávaje v kulturní osvěžení odtud doufati ani po pol- ském povstání a po jeho potlačení hmotnou přesilou. Toto smýšlení Čelakovského souvi- selo s jeho přesvědčením politickým: Rusové ze všech Slovanů do té doby jediní bez újmy zachovali nejen svou národnost, nýbrž i svů stát, a byla tedy podstatná naděje, že rovně svůj původní slovanský ráz, svou samobytnou vzdělanost nejbezpečněji uchovají a nejproni- kavěji jí budou působiti také na Slovany jině. Důvěru tu Čelakovský ještě po jedenáct letech, r. 1840, vyslovíl v závěru své „Růže stolisté“. Čechu, nezapomínej, že jako Slovan nejsi na světě sám. Se Západem slovanský Vý. chod chystá veliké účtování. „O dtu d, z naší slávy sídla, potrou mračna bleskokřídlá lidožerné modly chrám; odtud vzej de slunce námí“ (XCVIII.) Ex oriente lux..
Čelakovský Jung Antonín Marek Slovan Čech Slovany Slovan