3
masthead
21. března 1900. Císlo 79.
4
article
na budoucí, blízkou cestu. Pojednou rozlátly se dvéře
síňky a před Terezkou stál otčím... Kde se vzal,
tu se vzal. Děvče zachvělo se náhlou úzkostí a maně
si vzdychlo. Otčím se jaksi potměšile zasmál, při
čemž odrážel se mu v sivém zraku zvláštní, pra-
podivný lesk. Připadalo jí, jakoby v té chvíli stála
před rvavým zvířetem. Terezka podívala se na otčíma
jako vyjevená a nesměle vyčkávala, zdali ji snad
neuhodí ..
Ale neuhodil. Naopak, přistoupil k ní blíže
v tom pociťovala Terezka, že ji bere kolem pasu, že
ji jednou rukou k sobě vine, druhou že vší silou
tiskne její hlavu ku svému obličeji a že ji prudce
líbá — —
Dívka, jakoby smyslů zbavená, vyrazíla za chvii
ze světnice. Krev vstoupala jí valem k mozku, prsa
těžce oddychovala, oči měla upřeny v sloup . .
jako bestiemi štvaná hnala se ubohá pryč z dědiny
v širou pláň, do strnišť rolí, nad nimiž snášelas
teplá letní noc, oživená magickým svitem hvězdna-
tého nebe. A také nikdo, nežli ono, bylo svědkem
srdceryvného, bolestného okamžiku, kdy nešťastné
zničené ženské stvoření vrhlo se na zemi a propuklo
v šílený nářek, v zoufalý pláč — — —
Terezka
5
article
Na lavici obviněných zaujali včera místo manželé
37letý František a 41letá Marie Kratochví-
lových, nádenníci z Nazareta u Kladna. Žaloba
zněla u muže na nemravný zločin § 132. trestního
zákona, u ženy pak na spoluvinu ve zločinu tom.
V žalobě, pokud důvody její citovati možno, vyprá-
vělo se, že Kratochvíl za spolupůsoben
ženina udržoval s nevlastní dcerou nedovolený
poměr nejprvé ve Vinařicích a později v Nazaretu.
kam se manželé ke konci loňského roku přestěhovali.
Kratochvíl stal se takovým otrokem slepých vášní,
že ženě i nevlastní dceři vyhrožoval zabití m.
nebudou-li o tajných jeho rejdech před lidmi mičeti.
V posledních dobách dovedl zhovadilec působiti na
ženu takovou mocí a úsilím, že mu Kratochvílová
pří hnusném činu byla docela vůči ubohé, bez-
branné oběti pomocnou, ba že dcer
ke spáchání hrozného kousku ještě
přiměla . . . Dne 3. září utekla Terezka z domu
do Hostomic u Teplíce, kde bydlela její teta. Za
nedlouho dožádal Kratochvíl čet-
nictvo, aby mu dceru přivedli a když
se to ihned nestalo, dostavil se pr
ni v průvodu četníků sám. Nebohé děvč
bylo skutečně dopraveno do otčímova brlohu, než
zůstalo tu jen přes noc a teprve druhého dne vy-
znalo se otevřeně ze svých útrap a hrozných muk
lidem nejbližšího sousedství a tu konečně učiněno
o hnusné aféře trestní oznámení.
František
Marie Kratochev
Kratochvíl
Kratochvílová
Terezka
Nazaret
Kladno
Vinařice
Hostomice
Teplit
6
article
Po provedeném ličení, jež — jak už jsme řekli —
bylo hnusným obrazem mravní skleslosti, lidské
uznán byl Kratochvíl k návrhům veřejného žalobee
dra. Haltera vinným a odsouzen do těžkého.
deseti posty zostřeného žaláře na pět měsíců,
kdežto Marie Kratochvílová byla žaloby sproštěna.
Soud rozhodl, že Kratochvílová byla k jednání do-
hnána neodolatelnou mocí, ana dle svědeckých vy-
povědí byla skoro každodenně man-
želem trýzněna, hlavně pak že bála se jeho
hrozeb, jež provésti sliboval, kdyby mu byla ženn
činnosť svou odepřela. Kratochvíl totiž prohlašoval,
že se jinak oběsí i obávala se dle rozsudečných vý-
vodů manželka, že zbavena bude svého živitele
proto jednala z nepřemožitelného popudu, jenž ve
smyslu § 2 lit. g) napresto vylučuje zlý úmysl
z trestního jednání.
Ke konci něco maličkého douškou.
Hnusná historie, jejíž obsah zde stručně narý-
sován, odehrála se v chudičké vísce Nazaretě
V témže místě, v těže světníci a pod týmž krovem
chalupy, kdež asi před 11/2 rokem stala se ještě jiná
hrůzná tragedie životní. Mezi týmiž stěnamí chudičké
světničky dělnické polila tehdá Anna Oteovská svého
spícího manžela petrolejem a zapálila ho pak v úmyslu,
aby volně oddati se mohla nedovolenému poměruse
svým milánem Janem Šimánkem, s nímž se pak loni
11. března octia před pražskou porotou, žalovaná ze
zločinu úkladné vraždy. Šimánek odsouzen na 20 let
těžkého žaláře a Otcovská kultresíu smrti provazem—
Kratochvíl
Kratochvílová
Oteovská
Šimánek
Nazaret
7
article
Věstník živnostenský a dělnický
Věstník živnostenský a dělnický
* Představonstvo epolečenstva krejčo
staroměstských upozorňuje své pp. členy své, že
obec pražská zadá zhotovení 210 bluz a 200 párá
kalhot se vší přípravou pro zřízence daně potravní
v Praze z látky, kterou sama dodá. Bližší informace
udělí administrace daně potravní ve starém »Uugelté«
v Praze. Ofertý přijímá podací protokol rady městské
na slaroměstské radnici do 29. března do 12. hodi
dopoledne.
Veřejná schůze živnostníků a dělníků
krejčovských z Prahy a předměstí konati se
bude dnes ve středu 21. března v 8 hodia večer ve
sklenčném sále ostrova Střeleckého, Na programu jest
rozhovor o požadavku za zvýšení mzdy.
* I. všeobecný podpůrný spolek zřízono
drah v zemich v radě říšské zastoupených
koná výborovou schůzi 21. března o půl 7. hodině
večer ve spolkové místnosti na Žižkově, v Husovi
třídě č. 42 »na Krenovce“.
Do okrosni nemocenské pokladny smí
chovské konala se včera volba 42 zástupců za-
městnavatelů. Zvoleni byli vesměs kandi-
dáti, navržení volebním výborem
strany národní a sice 57 hlasy proti 17 hla-
sům, které připadly kandidátům pp. Nedvěda
a Kubáta.
Hus
Nedvěd
Kubát
Praha
Žižkov
Zvolen
8
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Sokolský věstník.
Ze»Slokolak pražského. Jednot
zúčastní se v černém obleku pohěbu přispivajího
člena br. Františka Mikulejského, který koná se dnes
ve středu o 3. hodině odpolední z chrámu sv. Ignáce
na Karlově náměstí. V pátek 23. t. m. koná s
v »Sokole« pmžském poradní schůze k navržení
kandidatů pro správní výbor na příští rok. Jelikož
stala se změna ve správním výboru, je třeba, ab
k této důležité poradě členstva dostavilo se hlavn
členstvo přispívající a kandidovalo staré pracovníky.
Do správního výboru kandidováni budou letos noví
členové a proto je třeha, aby účast všeho členstva
jak přispívajícího, tak i činného byla nejčetnější. —
Vzdělávací odhor České Obce So-
kolské pořádá tuto neděli o půl 3. hodině odpol
přednášku br. Josefa Klenky »O švědském tělocvikue
v »Sokole« pražském. Přednáška je bezplatná
přístup má každý. Zvláště ženským odborům dopo-
ručuje se přednáška tato, poslední v letošním běhu
Ochotnická divadla.
Sbor divadelních ochotníků v Chru
dimi sehraje dne 21. t. m. v městském dívadl
ve prospěch Ústřední Matice školské Štechovu v
selohru: »'Tietí zvonění-
Mikulejský
Ignác
Klenk
Štechův
Karlov náměstí
Sokol
Český obec so
ochotnický divadlo
9
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
V Praze, 20. března.
Z bojiště.
Londýnský dopisovatel »Köln! Ztgu.« do-
vídá se z tamních kruhův vojenských, jak ji
bylo ostatně telegrafieky stručně sděleno, že
Roberts nejprvé chce způsobiti prozatímně pře-
stávku ve válečných operacích, aby nuhro madil
nejprvé v Bloemfonteinu zásob a válečného mate-
riálu pro další postup. V Oranžsku — nikoli
ovšem v Transvaalu — pokládají prý válku
vůbec již za skončenu. Před policejní budovou
v Bloemfonteinu stojí prý dlouhé řady Burův
i odovzdávají, skládajíce i přísahy, při tom své
zbraně. Oproti tomu brusselské depeše z Pre-
torie tvrdí, že počet Burův, kteři vyzvání Robert-
sovu na odevzdání zbraní vyhověli, sotva 1000
činí. Dlužno prý tak počítati, že se počet vojska
Barův vedle mrivých a raněných i 5000 za-
jatých scvrkl asi o 1000 Burův oranžských,
kleří se vrátili na své farmy aneb se výslovně
poddali. Poslední počet zdá se nám přílišným
Köln
Roberts
Robert
Praha
Bloemfontein
Oranžsko
Transvaal
Pre
Burův
10
article
bylit by Angličané při počtu tak značném zcel
jiný hluk, jako při každém většim úspěchu svém,
tropili.
Transvaalské vyslanectví v Brusselu uve
řejňuje oběžník, v němž znova osvödčuje povně
odhodlání Burův bojovati až do poslední krůpěje
krve. Dr. Leyds pojede do Paříže, aby hleděl
znova získati ministra zahraničných záležitostí
Delcasséa pro zprostředkování. Ovšem za nynější
vlády Waldeck-Rousscauovy, jíž tyto dny ješt
anglická komora obchodní v Paříži projevila dí
a uznání za její anglo- filskou politiku, pan dr
Levds marně se bude namáhat
Vyslanectví oranžského státu v Haagu po
slalo velmocem notu, ve kteréž právem prote-
stuje proti hrozbě generála Pretymana, angli-
ckého místního velitele v Bloemfonteinu, dle ní
majetek všech Burů, kteři zbraní nevydají, pro-
padne konfiskaci. V notě praví se, že toto pro-
volání znamená nejpříkřejší porušení mezinárod-
V Kapském městě, jak píše se v jednom
soukromém dopise odtamtud, konají se v ho-
landských modlitebnách nerušeně modlitby za
vítězství burských, v modlitebnách anglickýc
modlitby za vítězství anglických zbraní.
ních práv.
Angličan
doktor
Leyds
Levds
Pretyman
Brusel
Paříž
Waldeck
Haag
Bloemfontein
11
article
K otázce míru.
V burských kruzích brusselských ujišťují.
že odmítavým chováním Anglie není ještě pro-
středkování jiných státův úplně pohřbeno; vy-
jednává prý se v té příčině mezi státy dále.
Dle »Westminster Gazetty«, londýnskéh
liberálního denniku, nutno k rozuzlení sporu
mezi Anglií a jiho-africkými republikami zrušiti
souvislost zájmů mezi Bury, zachovati v oranž-
ském svobodném státě tytěž instituce, které tam
před válkou trvaly a ktoró byly ostatně výbor-
nými, a zlomiti vojenskou moc Zavaalska, načež
by vláda po prohlášení rovnoprávnosti mezi it-
landery a Bury nelenila, podrobiti tyto oněm
těžířům a spekulantům, kteří povždy Anglii slou-
žicí živel v Transvaalu tvoříce, znovuzřízení vo-
jenské, jim nepohodlné moci Burů by nikdy již
nepřipustili. Potom prý by nezůstalo, než vy-
šetřiti a určiti takový politický režim, kterým by
v budoucnosti Buři více než uitlandeři netrpěli
Národové si věru nepřejí, než aby zabá
jeno bylo vyjednávání v tom anebo v jiněm
smyslu, nežádají nic jiného, než aby bylo vůči
jiho-africkým republikám s onou šetrností a oným
zájmem, kterého zasluhují, jednáno a jsou
všichni pro Bury. Tak národové, jinak však
vlády.
Francouzské veřejné mínění na př. projevo-
valo od počátkus války zavaalským republikánům
své nejvřelejší sympatie; v Anglii je ale vše,
co z Francie pochází, podezřeté: výrazu sym-
patie pro Bury odněkud jinud se nepřikládá
v Anglii velké důležitosti, jakmile ale pocház
z Francie, má ohromné vzkypění vášní v zápětl.
Francouzské úmysly jsou v Anglii jako provo-
kace vždy pojímány a proto váhala Francie
před inicistivou při prostredkovacích a smiřova-
cích krocích.
Anglie
africký republika
Bura
Transvaal
Francie
Westminster Gazetty
12
article
Jedi však Rusko povolanější než Franci
dostáti humanitní této úloze? Pochybujeme
Rus je předně spojencem Francie a zdálo b
se proto v Anglii, že jedná ve smyslu nenávi-
děné republiky.
O národnostním bojem rozervaném F
kousku a stále se rozpakující a sobecké Italii
která se vždy silnějšího přidržuje, nemluvě, ne-
zbývá v Evropě než Německo, které by se ku
zprostředkování mířu mohlo nabídnouti, a to tím
spíše, ano by se podobné počínání u německého
lidu jen se souhlasem potkalo. Avšak kdysi za
snílka považovaný císař Vilém II. provádí dnes
pouze praktickou politiku, zapomíná chválya
povzbuzujících slov blahopřejného, presidentu
Krügrovi svádčícího telegramu, a zasílá uetivé
depeše své babičee Viktorii, jejíž »srdnaté«
40.000 mužů čítající vojsko 4000 mužů gene
rála Cronja slavné zajalo ! Vílém II. si nepřeje
krátce zprostředkování, a zdá se, že o to usi-
luje, by jihoafrieké drama do posledního vy-
křičníku bylo sehráno
Jedi
Franek
Vilém II
Krügr
Rusko
Francie
Anglie
Evropa
Německo
Viktoria
13
article
Nikdo tody v celé Evropě 1 Je to bolestné
hanebné, ale — je tomu bohužel takl
Nepřijde-li snad pro Bury spása z Ame-
riky, kde právě veliké hhutí lidové označuje
zničení Burů za kalamitu, již dlužno za každou
cenu předejiti, kde se četné schůze pořádají,
v senátě návrhy podávají, a kde prý i vláda je
již ochotnou od Anglie vymezení podmínek míru
žádati? Jedině tote — vlády zakročení — zna-
menalo by mnoho! Přijala-li by Anglie zpro-
středkování, kdyby nabídla se k němu officiálně
Soverní Amerika? Odmítnutí by bylo jistě no-
snadnou věcí, neboť k iniciativě Ameriky jistě
by se pak i Evropa připojila, a žádosti spoje-
ného nového a starého světa Anglie oslyšeti ne
může! Spojené státy stojí dnes před velikým
úkolem, kterýž více slávy by jim zjednal, než
poslední válka jejich a vitězství vynese. Dítky
svobody jsou s to, zameziti vyhlazení celého
národa, který se svobody domáhá! Kéž by se
ujaly iniciativy k velikému hnutí pro spravedl-
nost a právol
Evropa
Bura
ame
Anglie
Amerika
spojený stát
Soverní Amerika
14
article
Telegram y
Z Nového Yorku, 20. března. (C. - B.
Zdejší »Berald« oznamuje z Pretoriie! Pre-
sident Krügler vyjádřil se v rozmluvě 10.
m. m.: Burové byli donuceni k vojně a proto
zvítězí nebo zahynou. Nečekám pomoci od jiných
národů, ale jsem povdéčeni projevům sympati
a přátelství k nám. Transvaalsko jest ochotn
každou chvíli k míru, ale nechce žádných smlu
více. K mínu může vésti jen zaru-
čení úplnlé nieodvislolsti burských
států. Po větším území netoužíme. Jsme spo-
kojeni, mohoucov žíti v mírun. Transvaalsko, uza-
vírajíe iír, bude žádati, by nata lš tí a
kapštl afrikandeři bojující společně
Bury, byli uznáni za váločnou stranu a nepo-
zbyli svého majotku. Když vláda zvěděla, že
několik afrikanderů v Kapsku bylo odsouzeno
pro velezrádu, telegrafovala markýzi Slal i sbu-
rymu, nebude-li se nakládati se zajatými nfri-
kundery jako s váločnými zajatci, že bude se
to mstíti na zajatých Britech. Salisbury odpo
věděl, ublížíme-li jen jedinému britskému za-
jatei, že zodpovědnost padne na mne. Salisbury
myslil — tuším — že mne Angličané oběsí.
Tak opovržné hrozby neodvrátí mne od mých
povinností. Transvaalsko odpovědělo dnes ma
kýzi Salisburymu, ze opovrhuje jeho hrozbami
Burová
Slat
Brito
Angličan
Nový York
Pretoriie
Pre
Bura
Kapsko
Salisbury
Salisbury
15
article
Bezpodstatným je, co se říkalo o holan
ském spiknutí v jižní Africe. Oranžsko
je, dle smlouvy, povinno nám přispěti. Burové
jsou v rukou Páně, bůh nedá nám zahynouti.
Máme celkem 40.000 m. vojska, ale s božl
pomocí můžeme ješté zvítěziti. Naším heslem
je: Svoboda nebo smrtl
Já jsem chránil britský majetek v Trans-
vaalsku a budu tak činiti také budoucně. My-
slím, že Amerika v tomto boji musí býti n
naší straně.
Z Berlína, 20. března. (Zvl. tel. »Nár.
Listů«.) Nespolehlivý zdejší »Local- Anz. « otiskuje
sdělení od jistého kupce, jenž prý právě z J-
hannesburgu přibyl a dle něhož, když před
započetím války několik set Burů předsedo
Krügrovi podalo petici, aby válce vyvaroval.
ženy burské podaly ihned petici opáčnou. Jak
Cronjeova manželka provází i choť Joubertova
manžela svého všude na bojišti. Němci tran-
vaalští nechopili se zbraní z lásky k Burům.
nýbrž ze zášti proti Angličanům, kteří Něme
v Transvaalu od r. 1895 společensky i obchodn
bovkotovali. S Francouzy prý se Němci tran-
vaalští dobře snášejí
Z Londýna, 20. března. (C.-B.) »Times«
oznamují z Lourengo- Marquezu ze včerejška
Minulé noci poslaly portugalské osady co nej-
kvapněji oddil pěchoty na hranici republiky
transvaalské, aby posilil tamní posádku.
Z Kapského města, 20. března.
Burová
Páně
Svoboda
Cronjeův
Joubertův
Němec
Angličan
jižní Afrika
Oranžsko
Amerika
Berlín
Transvaal
Londýn
Lourengo
Marquez
Times
LocalAnza
16
article
Guvernér kapské osady Milner odcestoval od-
tud včera večer. Provázen jest svým vojen-
ským rádcem a soukromým tajemníkem.
Z Londýna, 20. hřezna. (C.-B.) »Daily
Chronicle« oznamuje z Bloemfonteinu ze dne
17. t. m.: Vyslána byla jízda, aby odzbrojil
sbor Olivierův. — V Kronštatu konala se vá-
lečná porada Burů.
Z Brusselu, 20. března. »Indépen
dence« uveřejňuje sensační zprávu, že generá
Kitchener zjednal si styk s Ma fekin-
gem a že, jakmile město toto osvobodí, hodl
co nejrychleji vytrhnouti proti Pretorii
Zatím budou Roberts a Bulle r zadržovati
hlavní voj J ouber tův.
Z Bloemfonteinu, 20. března. (Reuter.
Minulou noc Burové zníčili že le ži n i čn
most přes řeku Mo dider mezi Bloem-
fonteiném a Brandfortem.
Z Londýna, 20. března. (C.-B.) V doln
sněmovné dotazoval se Heneker-H e adon, je-l
pravda, že Burové hrozi pobořiti nebo vypálit
Johannesburg? Je-li tomu tak, bylli poučeni,
že budou zodpovědni za svévolné zničení brit-
ského majetkn ve vojně a suma - škody pojist
se na jejich farmách a j. majetku? Parlamentní
tajemník vojenského úřadu Wyndham od-
vělil, že ty věci netýkají se vojenského úřadu,
avšak doslechl prý, že Chamberlain chystá
proklamaci v té věci.
»Reuterova kaneelář« oznamuje: Pod gen
Carringtonem, jenž v sobotu odebralse
do Kapska, zřídí se sbor 5000 mužů, aby za-
mezil případný útok na Rhodesii nebo jiný bur-
ský útok na sever. Sbor ten složí se z osadníc
kontingentů, jež jsou již v jižní Africe nebo na
cestě do Afriky.
Z Londýna, 20. března. (C.-B.) Ve-
černí listy oznamují z Kapského města, že
lord Kitchner bez odporu vtrhl do Priesey.
Povstalci skládají zbraň.
Milner
Olivierův
Pretorius
Roberts
Bloem
Burová
Chamberlain
Reuterův
Carrington
Kitchner
Londýn
Bloemfontein
Brusel
Ma
Bulla r
Brandfort
Johannesburg
Wyndham
Kapsko
Rhodesie
jižní Afrika
Afrika
Kitchener
Reuter
HenekerH e
Daily Chronicle
J ouber tův
17
article
Telefonické zprávy„Nár. Listů.“
Českosněmecké konference
(Den čtrnáctý.)
Z Vídně, 20 března. Kritický den pr
dnešní plenum sekce, za království česke
předpověděný se nedostavil. Prorokuje se
opět na zejtřek.
Když minulý týden dr. K örber sám
ohlašoval českým a německým členům, že
v nynější druhé řadě konferencí česko-
německých vyloží své zásady ve příčině
úpravy jazykových poměrů ve vnějším i vnitř-
ním úřadování, vyslovili jsme o tom vážné
pochybnosti. Ukázaly se důvodnými. Nebylo
třeba žádné zvláštní divinace, by člověk
napřed věděl, že z úst jeho nevyplyne ani
snaduo ani rychle nějaký určitý projev. Jeho
řečí není: Ano nebo ne. Naopak, jeho řeči
je: Ano a ne. Byl by čirý zázrak býval
kdyby se byl stal sobě nevěrným. Nestal se.
Nezapřel své povahy. Mluvil dnes. Mluvil
dlouho, ale mnoho nepověděl. Vlastně nic-
Zvláště pokud týká se vnitřního jazyka úřad-
ního byl zamlklý a když byl vyzván, aby se
pronesl, učinil tak způsobem lakonickým.
klada toliko jakýsi zásadný důraz na kvali-
tativní rovnost obou jazyků ve státní správě.
Jeho výklad trval 2 hodiny, avšak byl to p
většině výpočet různých method, projektů,
návrhů, podnětů, modalit, eventualit atd.
pokud jde o jednání uřadů a soudů se stra
nami. Abstrahovati ze všeho toho, voliti
mezi rozličnými plány, rozhodnouti se pro
určitou úpravu jazykových věcí — k takové
energii se dr. Körber vzchopiti nemůže ane
nechce. Zda nedovede, či nemá-li vůle,je
naposledy jedno. Zas a pořád opakoval
svoje bezpočtukráte slyšené ujištění, vlád
že by nejradějí viděln, kdyby se zástupcové
obou národů dohodli neb aspoň sblížili a
teprve kdyby se tak nestalo, potom že bude
čas, aby se sama ujala iniciativy.
doktor
Körber
Vídeň
Českosněmecký konference
18
article
Ministr-president slíbil ondyno, že své
exposé dnešní rozdá tiskem všem účastní-
kům, aby tito nebyli nucení souditi podle
toho, co z hovorů jeho zaslechli, anebo jen
letmo zachytili, nýbrž mohli o celku klidně
uvazovati. Dostali však po jednom exempláři
pouze pp. dr. Engel a dr. Funke pro
domácí potřebu, t. j. pro poradu, kterou
zejtra o 10. hod. dopoledne budou důvěr-
níci obou stran v parlamentě konati. Důvod,
který se udává pro změnu v těchto disposi-
cích, je úplně nedostatečný. Protože prý se
staly indiskrece v některých listech. Coje
dru. Körbrovi po soukromých zprávách no-
vin? Jemu záležeti může jedině na tom, aby
žurnály měly o jeho zámyslech a prohláše-
ních spolehlivé údaje. Toho dalo se doslci
publikací officiální.
Šest neděl čeká nejširší veřejnost, k níž
nenáležejí pouze politikové z povolání, advo-
káti, soudcové, úřadníci atd., nýbrž cely
český a německý národ, ze chef vlády pro
mluví konečně o nejdůležitější části jazykov
otázky. Po nespočetných odkladech mluvil
A tu se jeho proslov prohlásí státním tajem-
stvím! Jakým právem zamlčuje se millio-
nům obyvatelů? Proč nemožnou se činí ve-
řejná kontrola, která členům konference ne-
může býti nemilou, nýbrž naopak vítanou.
protože jim usnadní zodpovědnost.
Toto tajnůstkářství je malicherným.
doktor
Engel
Funke
19
article
Dobrá věc nemusí se báti denního světla a
neleká se hned tak zv. indiskrecí. To, co
podal dnes dr. Körber, nemohlo leč zklamati
všecky, také ty, kdož od něho neočekával
žádných konkretností a kdo myslili, že ne-
poví-li nic, aspoň něco napoví, a že neudá-i
cesty svého postupu, alespoň je naznačí. Nio
takového se nestalo. Vláda skrze svého pre-
miéra podala toliko jakous takous systema-
tiku, jakýsi rámec, jakousi konturu možné
eventuální zákonné úpravy jazykové.
Ministr-president počínal si při tom jako
člověk, který sledoval, co se stalo za po-
sledních 30 let, buďsi vládou, buďsi stra-
nami ke spořádání jazykových poměrů, co
psalo se o této záležitosti v novinách, c
mluvilo se o ní v parlamentě atd. Tak jako
on, mluviti by mohl každý literát nebo
publicista a jako on mohl by každý z těchto
říci: »Jazyková otázka dala by se vyříditi,
pokud jde o zevnější úřadování, podle for-
mule č. 1., 2., 3., 4. atd.« Z takového vy-
pravování nemohl býti ovšem výsledek pra-
žádný, nanejvýš negativní, ten, že minister-
stvo své zájmy z motivů, kterých netřeba
zvláště připomínati, zatajuje, že neosměluje
se k žádné positivnosti a že je silno jen
v ustavičných appellech na strany, by udělaly
ony samy všecko. Po jeho recitacích schůze
na 3 hodiny přerušena. Obě strany sestou-
pily se zvláště, aby se smluvily, jak zacho-
vati se vzhledem na negativní ráz řeči mi-
nistr-presidentovy. Posl. dr. Engel a dr-
Pergelt učinili osvědčení. Potom usne-
seno, že dnes dále nebude se jednati.
nýbrž rokování odloží se do zejtřka odpo-
ledne.
doktor
Körber
Posl
Engel
Pergelt
20
article
Němci — tak se večer ujišťovalo —
chtějí, pokud to bude jen trochu možno,
setrvati v reservě a zůstaviti přednost v de-
batě Čechům. Tito nemají pražádné příčiny,
by požadavky českého národa ve příčině
práv jazykových skrývali. Naopak, mají po-
vinnost, která se shoduje s jejich vlastním
a spontanním odhodláním, tyto postuláty
vždy a všude, tudíž také na těchto konfe-
rencích, tlumočiti a rozhodně zastávati jak
vůči Němcům, tak vůči vládě.. Nebude ani
oněm, ani této dlouho možno setrvati
v mlčení. Budou donuceni k určité mluvě,
žádných pochyb nezůstavující
Odpoledne ve schůzi dvouhodinné zabý-
valo se plenum českoněmecké konferenc
za království české jednotlivými změnami
volebního řádu. Předsedal napřed dr. K ö-
ber, později dr. Rézek. Probrán materiál,
který projednán již v subkomitétu. Dále se
nepokročilo. Je však úmysl, bude-li, jakje
pravděpodobno, druhá serie česko-německé
konference skončena pozejtří, pokračovati
v poradách tohoto subkomitétu.
O půl 10. hodině konala se průpravná
rozprava o volební reformě v kanceláři mi-
nistra dra. Rezka. Zůčastnili se jí hrabě
Palffy a hr. Buguoy, a poslanci dr.
Kramář, prof. dr. Čelakovský, ře-
ditel Schwarz, dr. Engel a Prášek.
Z Vídně, 20. března (C.- B.) České
oddělení dorozumívací kouference rokovalo
dnes o nevyřízené části odborové zprávy o
volební opravě. K vůli bližšímu de-
tailování ustanovení o národních kuriích
a jejich votu byla věc přikázána odboru
k opětnému pojednání.
V odpolední schůzi rokovalo se o ja-
zykové otázce u zeměpanských
úřadů v Čechách. M.-p. dr. Körbe
v delší přednášce vylíčil různé modality, jež
mohou se vyskytnouti při zákonném upravo-
vání jazykové otázky ve vnější služběu
zeměpanských úřadů v Čechách na základě
dosavadního jednání a vyjádření stran.
Němec
Čecho
doktor
Rézek
Palffa
Kramář
profesor
Čelakovský
Schwarz
Engel
Prášek
Körbe
Vídeň
Čechy
21
article
Kníže Fürstenberg, dr. Engela
hr. Palffy jmenem stran vyslovili polito-
vání, že noviny vzdor ustanoveně důvěrnosti
— uveřejnily zprávy o obsahu včerejších
vládních předloh. M.p. dr. Körber toho
také litoval a prohlášeno jednohlasně, že
důvěrnost porad musí býti náležitě zacho-
vávána.
V debatě o ministr-presidentových vý-
vodech posl. dr. Engel prohlásil, že Čechové
stojí na stanovišti rovnosti a rovnoprávnosti.
jež zachovalo se také naproti Gautschovým
nařízením. Vládní stanovisko objasní se teprve,
až vláda sdělí, co soudí o užívání řečí ve
vnitřní službě, neboť to teprve sluší považo-
vati za věc, jež se má upraviti mezi Čechy
a vládou.
Posl. Pergelt jmenem německých dů-
věrníků také prohlásil, že vytknutí mezí pro
používání úřadní řeči zeměpanských úřadů
v Čechách ve vnější služběn nedostačuje,
neboť otázka je v úzké souvislosti s uží-
váním řečí ve službě vnitřní. Požádal vládu.
by vyslovila o tom svůju náhled a vyslovil
přání, by důvěrníkům obou stran před po
radou poskytla se možnost vzájemné roz
mluvy
M.p. dr. Körber slíbil vyhovět a pro
hlásil, ze jest ochotenjednati hned o druhých
věcech, o nichž se zmínil dr. Engel.
Rokování bylo potom přerušeno a bude
se v něm pokradovati zejtra o dpole dne.
Z říšské rady,
Z Vídně, 20. března. Říšská rada
bude odročena v úřadním listě ve čtvrtek
nebo v pátek.
Milan hrozí.
č. Ze Zemuna, 20. března. M il a
pravil deputaci, která k němu přišla z Užice
Nedám se zastrašiti. Vězte, kdybych byl
násilím nucen opustiti tuto zemi, kdyb
ruské intriky (!) ukázaly se sil-
nějšími mých práv () že před
svým odchodem ze Srbska po
pálil bych eelý Bajkán a způsob
bych chaos, jejž by později těžko bylo od
straniti. Věděl bych, jak se pomstíti
Fürstenberg
doktor
Engel
Körber
Čecho
Gautschův
Posl
Milan
Čechy
Vídeň
Užice
Srbsko
22
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 20. března. (C.-B.) Arci-
kníže František Ferdinand dával
dnes audience a přijal také ministra orby
bar. Giovanella, místopředsedu panské
sněmovny hr. Hoyose, haličského místo-
držitele hr. Piniňského a zemského
hejtmana moravského hr. Vettra z Lilie,
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 20. března. (C.-B. maď) Mezi
došlými spisy je žádost státního zastupitelstva
klužského za povolení soudního stí-
hání maroš-vašarhelského občana rumun-
ské národnosti proto, že se vyjádřil ve
veřejnosti neuctivě o dolní sněmovně
uherské.
Předseda přikázal zádost tu — p rvní
svého druhu — právnímu výboru, aby se.
o ní vyslovil.
Potom rokovalo se dále o rozpočtu
ministerstva orby, jehož zbytky
schváleny po řečech poslanců hr. Th. S ze-
chenye, hr. Alex. Andrasse, Def-
fenye a hr. Št. Tiszy a vysvětlivkách
ministra Daranye.
Na řadě byl dále rozpočet minister-
stva kultu a vyučování.
Posl. Lehoczky přimlouval se za
větší podporu národních (maďarských) škol
v horních Uhrách.
Posl. Boda a Komjathy vytkli od-
mítavé stanoviště strany neodvislosti. Kom-
jathy dorážel při tom na národnostní poli-
tiku Szellovu a prohlásil smlouvu s Rumu-
skem o podporování rumunských školv
Brašově za hanebné ponížení Uher.
V rokování se bude zejtra pokra-
čovat a dojde nejspíše také na rozpočet
ministerstva spravedlnosti.
Inkompatibilitní výbor nalezl, že posl.
Tallian jako poslanec můze zastávati sv
místo v bankovní jednotě.
František Ferdinand
Alex
Def
Tisza
Darany
Posl
Boda
Komjathy
Vídeň
Hoyos
Pešť
horní Uhry
Rumo
Brašov
Uhry
panská sněmovna
uherský sněmovna
dolní sněmovna
23
article
Drobné zprávy z Turecka.
Z Cařihradu, 20. března. (C.-B) Ta-
jemník ve Hvězdovém paláci N um an
Kjamil bej, jenž zúčastnil se několikrát
jako turecký zástupce sjezdů orientalistů,
byl vypovězen — jak přes Plovdiv ozna-
mují — do Hedžasu.
Generál Izzed paša jmenován ma-
dridským vyslancem a krajští přednostové
Nazim paša mitrovický a Abdu llah
paša kumanovský byli přesazeni.
Arménský patriarcha, vyhro-
žuje zároveň svým odstoupením, podal pro-
test, protože adenský guvernér a turečtí
delegáti vynasnažují se, aby zmařili zákon-
nou intervenci delegátův arménského patřiar-
chátu při volbě siského katholi ka
23. t. m.
Řecký vyslanec M a vrokor d at o za-
kročil dnes na Portě za příčinou svolání
delegátů k ujednání konsu lárni
smlouvy a oznámení konečného rozhod-
nutí turecké vlády.
Říšský sněm německý
Z Berlina, 20. března. (C.-B.) Dne
rokovalo se ve 2. čtení rozpočtu o zavedení
poštovních šleků.
Většina řečníků souhlasila s výborovým
usnešením. St. tajemník Podbielski vy-
slovil povděk, že dokázalo se, že společen-
stvům v Rakousku poštovní šeky neublížily.
Rozpočet byl schválen dle výborových
návrhů,
Izzed
Nazim
Abd
Turecko
Cařihrad
Plovdiv
Hedžas
Berlín
Rakousko
Podbielski ty
24
article
Z italské sněmovny.
Z Říma, 20. března. Poslanec Gai
odůvodňoval svůj návrh 8 21. předlohyo
výminečných opatřeních politických. Před-
seda napomínal ho několikráte, aby se ne-
odchyloval od věci. Vznikl lomoz na krajní
levici, jež žádá za vyvolávání jmen, aby se
zjistilo, jeli sněmovna k usnášení způsobilou.
Tato způsobilost zjištěna. Na to sněmovna
schválila povstáním z míst opatření před-
sedy, dle něhož posh Gallovi odňato bylo
slovo. Předseda prohlásil na to, že návrh
posl. Fabia k témuž S odpadá, poněvadž
tento nebyl v síni přítomen, když jej odů-
vodňovati měl. Poslanec Pantasso obrací se
proti tomuto rozhodnutí a vyvo-
lává následkem toho hlučnější episodu,
prohlásil jmenem stoupenců svých, že ne-
podřídí se této provokaci předsedy. (Hluk
ve středu a na pravici.) Předseda volá řeč-
níka k pořádku a uděluje mu důtku. (Po-
chvala ve středu a na pravici. Hluk v levo.)
Na to odůvodňoval posl. Zanardelli návrh
svůj. Řečnil dále i posl. Norri, načež schůze
bez dálší příhody ukončena.
Z anglické sněmovny.
Z Londýna, 20 března. (C.- B.) ve
včerejší schůzi dolní sněmovny schválen zá-
kon finanční 182 hlasy proti 30 v druhém
čtení.
Gai
Fabius
Pantasso
Řím
anglický sněmovna
Londýn
dolní sněmovna
25
article
Ze Spojených obcí.
Z Nového Yorku, 20. března. (C.- B.)
Demokratická konvence v Ne-
brasce přijala program, jejž doporučuje
Bryan pro případ, bude-li jmenován kan-
didátem presidentství, a v němž žádá se, by
poměr ceny zlata k stříbru byl 16 : 1.
Republikánská akce pro portorický tari
posuzovala se nepříznivě a konečně opově-
zen boj trustu a imperialismu.
Populisté přijali celkem týž pro-
gram.
K čínské otázce.
Z Washiugtonu, 20. března. (C.-p)
Úřadníci vládní prohlašují, že nynějšímu ji-
tření v Číně přikládá se význam přemrštěný.
Malá loď dělová byla na žádost vyslance
Spojených států odeslána; má se přiblížiti
co nejvíce k Pekingu, aby usnadnila, kdyby
bylo nutno, vysazení mužstva na břeh.
spojený obec
Nový York
Washiugton
Čína
spojený stát
Peking
26
article
Krvavá schůze.
27
article
Z Varny, 20. března. (C.-B.) Zde konal
se opposicí svolaný tábor proti desátkové
dani. Místní úřady zatkly pořadatele shro-
máždění. Lid chtěl je osvoboditi. Četnictvo
proti němu vystřelilo, při čemž 4 osoby byly
zabity a více osob raněno.