ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b43c9d20-668f-11dc-b095-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 27, org 6, person 42, work 2
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 21. března 1900.
Praha
3 masthead
Číslo 79.
4 article
Na ranní a odpol. Ilsty přsdpláefi see Praze v sdnini ankl ieoos drolí drosái ko kei nk laa . uně, v droji sásliko
Praga
5 article Voličové a poslanci.
Voličové a poslanci. V okamžicích, kdy konány byly volb k doplnění předsednictva sněmovny a určen postup klubu poslanců českých v otázc rekrutův, neopomenuli jsme upozorňovati opětně a opětně, že jest nezbytno, aby páni poslanci podali o událostech oněch jasn rýklad, protože — tať jsou slova naše z dne 10. t. m. ve článku »Oui vive« — » pa hsmentní a klubovní událostí oněch dnů zna- menaly pro širší veřejnost řadu překvapen více méně nedosti vysvětlených a tudíž ne- srozumitelných. « Pokud tomuto, v poměrech ústavníe zcela přirozenému očekávání bylo vyhověno prohlášením dra. Engla, a pokud zbyly ještě nezodpověděné momenty v událostech vzpo- menutých, to rovněž nepokrytě a přím vyslovili jsme v sobotu na to ve článk »Na rozcestí-. Po prvé i po druhé snažili jsme se zjed- nati veřejnosti české co možná bezpečn opory ku vystižení dané situace a to v směru pravdy nám všem drahé a pro budoucí osudy národa našeho zajisté ne- málo významné. Skutečně také již dne následujícího p poslední schůzi sněmovny poslanců předn zástupce oněch poslanců, jejichž názory v klubu poslaneckém měly pro sebe většinu, byt nepříliš značnou, dr. Engel stál před svým voliči v Říčanech, aby jim podal zpráv zejmena o událostech parlamentních za dnů právě minulých Obsah výkladů dra. Engla uveřejnil jsme obšírně v pondělním čísle, a proto tuto stručně zaznamenáme z nich jen to, co nám zdá býti pro posouzení nynější politik rětšiny klubu poslaneckého zvláště významné i důležité. Návrh na vypuštění branné předlohy o rekrutech) z obstrukce přijat byl 22 prot 18 hlasům a 20 poslanců hlasování se n růčastnilo; jakožto hlavní důvod pro hlas rání většiny uvedl dr. Engel: Vláda § 14. po případě absolutismu snám velmi nepřátel- škého«.
doktor Engel Oui Říčany
6 article
Co do dalších událostí v poměru mezi stranami ve sněmovně a doplnění předsed- nictva pak pravil: »Jsou místa, na nichž do šlo uznání, že poslanci velkou měrou přispěl k udržení pravice, jež vyhlašuje se i za naši spásu. Ne! Kdyby náš národ měl žíti v tak vých poměrech, aby udržení takové organi sace politické bylo jeho spásou, byli bychom smutně v tom. Po té promluvil o volbách Pradově Žáčkově do předsednictva, při čemž ze slov jeho o volbě této možno vyrozuměti, ž »nechceme vždy tahati kaštany z ohně pr někoho jiného.« Vrátil se potom ještě ke pravici těmito slovy: Nemáme garancie, že i na dále tento útvar zústane v té pevnosti pohromadě, jakou původně měl. Když však té pevnosti není. musíme počítati také s tím: což kdyby tako- vého útvaru nebylo, kdyby se ukázal neudrži- telným? Tu je potřebí připraviti se již k tomu postavení, bychom stáli na svých nohou. Jak z různých projevů z kruhů voličstva a žurnalistiky jest známo, největší a nejtrva- kjší dojem způsobila otázka o postupu př osnově kontingentu nováčků. Dán byl dojem onen usnesením, že upustí se tu od obstrukce. To zajisté nasvědčuje tomu, že v širších kru- zích taktickému postupu ve věci té se při- kládá mnohem větší význam, než ostatním, neméně důležitým událostem, s. tímto usnese aím souvisícím a k těm náleží zajisté mizen pravice jakožto většiny a účastenství v pre- Dr. Engel nevyznačil, ze by již nějak nové skupenství bylo hotovou věcí, připo- menuv pouze potřebu postaviti se na vlastn sidiu. nohy, v čemz obsazení místa druhého místo
Žáčkův Dán doktor Engel
7 article
předsedy pomocí hlasů pravice zůstává i na dále částečnou záhadou. Řečník říčanský ostatně sám vycítil, že výklad jeho nejde ve všech dotčených otáz- kách až k samým kořenům, poznamenav, z v této chvíli není možno poslancům zevrubně vykládati všecky důvody, »nikoliv z nesdí- nosti k voličům, nýbrž s ohledem na tahy nepřítele. Při vší loyálnosti, s jakouž se chováme k dru. Englovi a většině poslanců, za. něž promluvil, nemůžeme nevysloviti, že jedno- livé rysy, jež vrhl o situaci do rozechvěných myslí veřejnosti, neučinily obraz celkový budouci politice poslanců českých jasnějším, než byl po jednání na říšské radě. Povíme myšlenku svou zřetelněji. Všeck veřejnost naše vidí, že jsou Němci n postupu a že při tom ani našim menšinám ani našim zákonným právům nevyšlo se vstříc od- nikud. Doznáváme, že jest to nezdar pra- vice, do jejíž organisace posud klub posla- necký náležel a v Říčanech také upřímněto bylo pověděno.
Němec Říčany
8 article
Tot zajisté vhodná přílezitost, aby se položila otázka, jakým směrem bude se bráti postup další, totiž jaký nový útvar se předpokláda? Alpští Němci jakožto přímí spolupracov- níci o uskutečnění zásady jazykové a n- rodní rovnoprávnosti nesnesou žáru palčivé útočivosti ostatních stran německých — po- skytují však tyto strany na posa vadních českoněmeckých kon ferencích větší záruky a za ja- kou cenu? A tak světla nepřibývá Není naším úmyslem zvětšovati nesnáze činné a zodpovědné politiky české, ale po vinností naší jest, přispívati, seč naše silv stačí k tomu, aby veřejnost česká sama hilou- běji k jádru situace přihlížela, a neobmezil se pouze na pochvalu zde a odsouzení tam tím se ani o krok nepřiblízíme ku své metě. spíše hrozí nám nebezpečí, že po příkladu »Petersb. Heroldu« dočká se česká politik výhostu i na jiných stranách. Sesílí-li tím naše posice proti útočivosti Němců, jest sotv pochybno.
Němec Herold
9 article
Želíme toho, že z menšiny poslanecke a z kruhů s ní bezpodmínečně souhlasících dosud neozval se hlas, jenž by v nynější situaci opravdu šel dále, než se stává ob vyklými projevy souhlasu sem, a nesouhlasu tam, a rozvinul stav nynějších poměrů v je- jich celkovém významu. Národ náš, jako veškeří ostatní náro- dové moderní, jest v souvislosti s dějstvím současným, kolkolem se vyvíjejícím, a vyjma jedinou možnost, musí zajisté své vlastní jednání zaříditi soubězně s některým veli- kým proudem souvěkým. Doposud politika naše v obvodu této poloviny říše šla se stra- nami zvanými pravicí, druhý proud šel a jde dosud přímo proti nám. Jest možno připu- stiti, že mezi těmito proudy vznikl jakýsi volný, nezaujatý a jim nepřístupný prostor, jako bývají při opevněních místa, kamž střelba křížová nezasahuje? Tu by mohla zakotviti politika, již dr- Engel naznačil slovy: státi na vlastních nohou. Za daných okolností jest samozřejmo. že ozývají se, a zle by bylo s námi, kdyby z luhů českých neozývaly se hlasy, hlasy do- máhající se dalšího vyjasnění a poučení Včerejší naše zasláno z okresů podřipských. z kruhů voličstva dra. Edvarda Grégra, jest takovým dokladem potřeby, veškerou veř- ností cítěné. Vyznívá z něho všecka ona n- jistota, jež zmocnila se po posledních udá- lostech duší českých, a touha poznati všecku. byť sebe trpčí pravdu. Není opravdu vhodnějšího okamžiku upřímnému setkání voličstva a poslanců na
Engel Grégr
10 article NII
NII nynější, kdy většina poslanců nezamlčuje. že události posledních dnů dotýkají se vážn postupu politiky české, kdy menšina poslanců houževnatě v rámci klubu hájila své názor opáčné, a kdy bez mála třetina všech po- slanců nebyla s to rozhodnouti se ani tak ani onak, a nezúčastnila se hlasování. Tato trojdílnost klubu poslaneckého sama o sobě jest dostatečným důvodem pro voličstvo, aby slyšelo mluvči obou směrů, aby věcným klidným rozborem přispělo ku všestrannému vyjasnění poměrů, a zkoumajíc důvody pro i proti, pomáhala na novo jako již tolikráte k upevnění posice národní. U nás více než kdekoliv jinde jest zapotřebí, aby vyšší ona jednota a pospolitost ovládala všechny, i když v daných otázkách — cesty mohou býti rozličně. Pokud budeme pracovati pro sebe a ne proti sobě, síla naše vždy bude velikým činitelem.
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 19. března. (Hlasy čas pisů o minulé říšské radě.) Přes to. že říšská rada schválila dru. Körbrovi několik, celkem málo významných zákonů a tím ho sprostila nutnosti, utíkati se ku pomoci § 14. soud o minulém zasedání říšské rady zní málo lichotivě. Krakovský »Czas« praví, že se n říšské radě neodehrával akt politického dra- matu, nýbrž jen několik unavujících episod ne- chutné a často pohoršlivé frašky, která jest špatnou parodií parlamentarismu. Za, jediný zákonodárný výsledek posledního zasedání má zákon o rekrutech a volby do delegací. — »Nová Reforma« počíná svou úvahu poznámkou, že je obtížno psáti nekrolog někomu, kdo v skutečnosti ani nežil. Přijeti zákona o re- krutech a volbám do delegací velké váhy ne- přikládá, poněvadž si je vláda na sněmovně vynutila, hrozic jí jako pístolí, přiloženou n prsa, rozpuštěním sněmovny, což se neminulo účinku, zejmena v kole polském. » Nová Ref.« má za jediný positivný úspěch minulého sně- mování resoluci stran devítihodinné práce v do- lech, soudic, že svévole uhelných baronů bude aspoň z části zkrocena, až říšská rada přijme zákon, českou dolegací navržený. Další osudy rakouského parlamentn — soudí »N. R.« — závisejí od česko-německých konferencí. Nyní budou se k zlaté Praze obraceti všechny oči s netrpělivou otázkou: Co bude dále?
Praha Nová Ref
12 article
Posl. Merunovič vysvětluje v »Gazetě Na- rodové« význam čoské obstrukce proti návrhům investiční m. Státn pokladna, napl ěna svého času p. Bilinským, je nyní prázdna. Schválení osnovy zákona o in- vesticích bylo by dalo vládě právo vydati z 500 millionů korun obligací, jež by naplnily opět státní pokladnu a umožnily by vládě hra- diti z nich na čas i jiné státní potřeby. »Ce- chové, vědouce o peněžní tísni vlády — po- kračuje »G. N.« — oznámili vládě, že pro- vedou proti. investičním návrhům obstrukel. budou-li dány na denní pořádek dříve, než bude vyřízen jazykový spor česko-německý. Proto se předsednictvo ani nepokusilo urychli i otázku investicí. Jak si vláda v peněžní tísn nyní pomůže, nevím. Ale je mi známo, že pro nedostatek hotových peněz ve všech mini- sterstvech zastaveny všechny výplaty kromě nejnutnějších běžných platů. Za to zdrželos vyřízení všelikých návrhů o subveneích, výdaje na nové, smlouvou ještě nezadané stavby, za- kládání nových škol, zřizování nových soudů jiných úřadů, obsazování nově utvořených mísť atd. Posl. Merunovič klade na konci své stati váhu na to, že se podařilo udržeti pra- vici a že se kromě toho zlepšily vyhlídky na dorozumění pravice s umírněnými živly na le- vici. Samo sestavení presidia říšské rady je mu důkazem, že smířlivé živly nabývají v parla- mentě vrchu. »Pester Lloyd« také uznává, že v obnoven pravici vláda Körbrova musí spatřovati mocného
Posl Bilinský G N Pester Lloyd
13 article
Jčinitele na říšské radě a že Čechům za ústupek, učiněný ve prospěch pravice, musí se dostati náhrady buď v otázce jazykové neb v oboru správním. Poněvadž se však zdá pravdě ne- podobným, že by se dr. Körber odhodlal jazv- kovou otázku vyříditi bez svolení Němců, tito pak obnovení českého úřadního jazyka slučují s uzákoněním státní němčiny, nezbude prý vládě asi nic jiného, než předstoupiti s jazykovým zá- konem v květnu před říšskou radu. Tím zá- roveň bude provedena zkouška dělnosti parla- mentu. Vláda se neubrání vlivu sjednocené pra- vice, jež si mimo to bude přáti dosavadní úřad- nický kabinet nahraditi kabinetem své barvy; naproti tomu vzroste opět nedůvěra na levici jež může vypuknouti ve zjevné nepřátelství prot vládě. Jak si pak vláda vypomůže z těch novýeh nesnází, nedá se nyní odhadnouti. Z Pešti, 18. března. (Dr. Rieger o ra- kouské ústavě.) Pražský zpravodaj » Pester Llovdu« měl rozmluvu s drem. Riegrem o poli- tické situaci. Z odpovědí dra. Riegra berem odstavec, týkající se nynější rakouské ústavy.
Čecho Körber Němec Rieger Riegr Pešť Pester Llovd
14 article
Vraceje se ke své poslední řeči v panské sně- movně, dr. Rieger pravil: »Uznávám, že pouhé znovuzavedení diplomu říjnového za změněných poměrů není už možným, připomínám však, že nedoporučoval jsem pouhý návrat k diplomu říjnovému, nýbrž změnu byrokraticko-centrali- stické ústavy ve smyslu autonomistických historicko-právních zásad, na nichž diplom říj- nový spočíval. Pouze ztrnulá, nehybná a v sebe uzavřená orthodoxie může tvrditi, ze nynější ústava je netykavkou. Bylať utvořena jako ochranný val — ne pro stát a jeho části, ne pro právo, nýbrž toliko pro naše Němce, jichž panství měla zajistiti Dnes však šíří se již i mezi Němci poznání, že ústava nynější trvale udržeti se nedá. Vždy více množí se v táboře německém hlasy, jež žádají změnu ústavy, ba státní převrat, a jest jistě charakteristickým, že i tito němečtí politikové žádají změnu ve smyslu federalistickém, byt i nemohli se ještě vymaniti ze zakletého kruhu národně-německé myšlenky, a žádají tudíž fede- ralisaci Rakouska dle hranic jazykových a ni- koliv dle dějinných hranic zemí. Taková změna ústavy byla by přímo revoluční. Roztrhla by části, z nichž Rakousko organicky srostlo, roz- rušila by právní základy, na nichž říše vznikla
doktor Rieger Němec Rakousko
15 article
To by koruna, hledě ku všem státním aktům nikdy nemohla připustiti, a také žádná vláda zodpovídati, byť nazývala se jakkoliv. Kdyby se vážně na to pomýšlelo, byli by i Němci proti tomu.« Dr. Rieger upozorňuje při té příležitosti že Němci jsou jen pro dělení Čech a Moravy. nikoli však pro národnostní rozdělení těch zemi kde, jako v Tyrolsku, Štyrsku a Korutanech jsou ve většině. »Pakli však — dodal dr. Rieger — pravověrní »ústaváci« praví, že není v Ra- kousku možna jiná soustava než centralistická, pak budou musit spřáteliti se s myšlenkou, že centralismus mohl by podporovati slovansk tendence.«
Němec doktor Rieger Čechy Morava Tyrolsko Korutany
16 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 20. března. Požár v petrohradské carské Aka- demli umění. P. Z Potrohradu, 17. března. Ješte nezahlazen těžký dojem, způsobený požárem biblioteky hlavního štábu, a včera dne 16. t. m. Petrohrad znova byl polekán zprávou, že hor carská Akademie umění. O 5. hod. odp. dány signály o požáru ve vasiljeostrovské čtvrti rozeslány lakonické telegramy, že hoří A kademi Poklady, chované v Akademii: galerie ruského umění, sbírka hr. Kušeleva Bezborodka. galerie soch, biblioteka, mají cenu mnoha mi lionů. Sama Akademie je národní hrdost a nen divu, že k jejímu požáru spěchal celý Petro- hrad. Než minulo půl hodiny, se všech stran spěchaly vozy hasičů, gardová jizda. S Angli umění. ckého nábřeží se zdálo, že hoří celá A kademie.
Petro Praha Potrohrad Petrohrad ruský uměný Kušelevo Bezborodek socha
17 article
v drobném prodeli anldjo o sobě . . . sa s n 2 ve nlialkách na venkors znní enle dpoleduí. . . . . . ; Insoraty rlatí sa hotově sapřeě Pielnsn ar dle- Tam nacidaeji so tek reda tiskárns a eapedico „ Nárednich List- Eukopíny se novrsee
18 article
Plamen prorazil střechou a ohrožoval sochu Minervinu. Celé náměstí před Akademií bylo zaujato hasičským obozem. Proti Akademii pra- covaly 4 parní stříkačky, nabírající vodu z Něvy. Sta hasičů hemžilo se po střeše; odtrhávali sekerami železné plotny i dřevo. Ohromné paprsky vody byly vysílány na sochu Minervy, jíž za- končena kopule Akademie. Velitel hasičů, plu- kovník Kirillov, byl všude prvý. V Akademii shořela modelárna a sousedný učebný sál prof. I. E. Rěpina. V modelárně byly sebrány vzácné architekturné modely znameni- tých staveb cizích i ruských. Zde byl model chrámu Petra a Pavla v Římě, Isaklovského sboru a j. V něm byly výborné kopie obrazů znamenitých evropských malírů Stráže zpozorovaly oheň již kolem 4. hod. Na neštěstí telefon toho dne špatně pracovala k úžasu všech ukázalo se, že Akademie po- strádá požárového signálu. Než přijeli prví ha- siči, modelárna byla všechna v plamenech.
Kirillov I E Rěpin Petro Pavel Něva Řím Minerva
19 article
Služebnictvu podařilo se zachrániti pouze model Isakievského sboru, a i ten je polámán. Hlavním úkolem bylo zabrániti, aby socha Minervy, 600 pudů těžká, neprovalila se i s kupolí střechou do sborovny a vestibulu. Chvílemi se zdálo, že je vše ztraceno. Hadice se kdesi zadržely a stříkačky 10 minut ne- mohly pracovati. Architokt Akademie V. F. Svinin s celou řadou služebnictva vylezl na střechu a pomáhali vyprosťovati hadice. Konečně se jim to podařilo a tisíce věder vody chrlilo se na. sochu a kupoli se všech stran. Proudy vody zalita modelárna i třída I. E. Rěpina. Voda počala prosakovati stropy a zalé- vati sborovnu i sály Rafaelovský a Tizianovský. Zde bylo třeba zachraňovati ne již od ohně, nýbrž od vody. Vojáci vynášeli obrazy, při čemž mnohé poškozeny a mnohé vzaly za své. Oheň počal slábnouti o 7. hod. večer. Teprve v tu dobu byla jistota, že kupoli ne- hrozi nebezpečí a že požár jest omezen.
Architoktoria Svinin E Rěpin Rafaelovský Isakievský sbor
20 article Špatné svědomi.
Špatné svědomi. Zimnice, která lomcovala posledních pět dní rozličnými »přáteli« Ruska, polevila; uká- zaloť se, že pověsti o tajné mobilisaci na jihu Ruska byly vymyšleny. Dnes ale již zase. vržena do oběhu pověsť o rejdění válečných lodí ruských na Černém moři. Osud jejt bude. týž, jako pověsti prvé. Mírumilovnosť Ruska je povznesena nade vši pochybnosť. Přízraky ru- ského zbrojení mohou lekati jen ty, kdo mají špatné svědomí. Vlasiní viny je straší, ne Rusko. »Prager Abendblatt« dobře ukazuje n Cařihrad jako na pramen falešných zpráv o domnělém ruském zbrojení, ale nendává, kdo v Cařihradě ty kachny vypustil, aby se roz- letěly do všech úhlů. Vypustila je německ diplomacie, aby vzbudila u Turků nedů- věru k zámyslům Ruska a nabídla se jim jako jisté útočiště proti Rusku. A ničeho za to ně- mečtí dobrodinečkové nežádají, leč aby sultán podepsal jím koncessí za končessí a odepř koncessi Rusům na dráhu v severní Malé Asi. Sultan se vyslovíl, že poslední koncessi ne- obdrží nikdo kromě Ruska. Bylo tedy rychlea mocně působiti na jeho nervy, aby v něm umlčeno bylo, co mu radí rozum a klidn rozvaha.
Prager Rus Sultan Rusko Cařihrad
21 article Bohatství Evropy.
Bohatství Evropy. Celé movité a nemovité bohatství našeho dilu světa páčí se na 1175 milliard. Se stanovisk světového a absolutního bohatství řadí se přední ovropské země následovně: Anglie 295, Francie 247, Némecko 201, Rusko 160, Rakousko 113. Italie 79, Belgie 25 a Nizozemsko 22 milliard. Se stanoviska kapitálu v oběhu se nalezajícíh je Anglie první se 106 milliardami, pak Francie s 65, Německo se 37, Rusko se 14, Rakousko s 10 a Italie se 7 milliardami. V theorii me každý Angličan jmění za 7400, Francouzz
Italia Angličan Evropa Anglie Francie Rusko Rakousko Belgie Nizozemsko Německo
22 title
FEUILLETON.
23 article V březnu.
V březnu. Je šedivo, bilo a černo. Střechy našich chalup kvetou jako veliké, černě tečkované bil houby, po silnici smísil se rozjetý sníh s růžo- vým štěrkem a vystřiklou rozmočenon jarn prstí; a po nebi rozložil se do kruhu pláš těžkých šedivých mlh, stinován místy do běl — to dělá mokrou hlínu tušovou — a míst o tmava, to aby propadávající se hebký náno zěhu bělel se ostrým odrazem od mokra jeích zdí. Nízký vyzděný, na třikrát rozdělený mos je pln vody nahoře, ublácen, a dole, překvapn strhanými břehy, přes které se vali obrovské, Dnou špinavě zhnědlé vlny rozbouřených jan níeh vod, jež se řítí od jihu s mezí a s pol vydaných slunci a teplem prohřátým dešťům na dosah. Usměvavá kollekce loni do vody zaboře- ných silných, života schopných vrbových prut hledí vesele z vody, pevně přichycena mladými kořeny, jista svou silou a silou obecního bahna, jež loni obec vysypala do neplodného rybníka. Za vodou černá jako na vzdory ježí ostre broty švestková zahrada výměnkáře Koudely je nepravidelně poházena kopkami žluté, s jedné strany sněhem zaváté mrvy, pod kterou za lt poroste mladá tráva, okousávaná husami ze všech chalup a domků; uprostřed tohoto vlid- ného, před lidmi chráněného ostrůvku, husíh království, sedí malá chalupa s okénkem směš- ným jako psí ucho; a v chlalupě kraluje tyran — tyran, zasluhující pět měsíců panské šatlavy; dědoušek Koudela na conto uhelné bídy porazi k penézům dva nojkrásnější topoly, vévodíci
Koudela
24 article
obci osmdesát let, topoly bratrsky klonicí hlavy k sobě a stojíci tak pyšně nad nízkými stromky a krvjící širokými pni tak laskavě své mladé mlází. .. Jako dvě strašlivé, vyčítavé mrtvoly leží dnes daleko po sadě, s hlavami až u pě- šiny za chaloupkou a dva muží s pilami n modrých bluzách scházejí zrovna od kaple p vrehu a rozřežou jim těla, ubohým topolům, dědoušek tyran bude assistovat posmrtné op- Chalupy s promáčenými zdmi čekají tiš až oschnou. Nemilosrdné závěje prudkého spádu sobotního sněhu, jak se to rozletělo za divok vichřice, bodají mrazivě na severu a na prazích, obrácených k jihu, vyryly chalupnické boty roz- plizlé stopy, a děti, už nedočkavy shodit obuv. pocupaly drobnými prstiky cvočky tatikových podrážek. Z prohnilých vrátek Sukovic chalupy roze- běhl se potůček špinavého rozmočeného sněhu zlý zápach otravuje vzduch a mladá děvečk s bosýma nohama stojí bez rady s lopatou nad potůčkem. Hrčení šicího stroje rachotí za dveřmi sednice. Panímáma šije. Děti s reza- vými plecháči vyšly z kolny, jdou nabírat vody a šíři zápach zdvojnásobeně ukrutný.
25 article
Hned za touhle chalupou máčí se dvě polooblečené ženy v stojně sytém výpachu k straně vysedlý vůz je už do půl naložen pa- rami kouřící mrvou a i z vidlí jde modravý kouř; jako miniaturní požár jde vzhůru na čer- ném podkladu vzdáleného lesíka a louka pod zdí, vedle které ženy pracují polím do dlaní, náhle vyvstává jak napršelé moře: na slabých oštře vypouklých mezích, dělících vždy louku od louky, bělá se pomrzlý sníh, stísněný nedo- statkem přístupu slunce, a okolo těchto bílých jako narostlých klad kypí a mohutní a leskne rac se moře vod. A jen pod lesíkom, vysázeným po nevysoké stráni, smějí se černé tiché kmeny rovnými zkratkami na hladině improvisované potopy. Z černých, bíle prokvetlých polí svážejís jako karrikatury podivné linie úzkých brázd tam nad skalkou vedle úvozu, sténajícího pod záplavou nakupených v stínu veselých závějí, vodorovně sešel sníh a zůstal jen k severu při mezi; a mladé pučící žito zelenými body zápast s vlhkem a přilehlé k černým, od krtků hebc zkypřeným výhrbkům, volá po slunci na celé šíři pole, jež úhorem vyniká nad skalkoua potom v dlouhém, dolů padajícím pruhu ztrácí se v ostatních polích, neviděných od luk.
26 article
Cesty proryl široká kola nákladnich vozů; ale je možno spočítat koleje — jedna, dvě, pět, více vozů za ves nejelo od té soboty, co přinesla tolik nového sněhu do ulekaných jar- ních čekání. S fialy už s lístky začaly Půlkruh luk, polí, vršků a topolů, jako pýcha vysokých, nebe ošeřené jako na večer, sníh a zas černo a bilo a šedivo — syrý vzduch nehybně roste z vod a vše v něm ustává: jsme v druhé vsi a domáci jez hučí neobyčejně výrazně. Zas hlinité, úrodné bláto, pomrzlé zdi po stínu, sníh dovádivě ukrytý, vody rozběhlé, stromy u vod naběhlé v pupenech a umáčené, pročernalé nahými tělys jez huči přes všechno slyšené v cizí dědině, tři vozy s vonícím dřívím jak pohřební vozy tiše a v tom hluku divokých vod jakoby docela nejely nebo měly kola ňa gumách, vlekou své sladké, požehnané břímě pryskyřicí zalitých dřev, kdesi na lánu stuchá se pět školáků s protivným skřekem a malá žabka v blátě pláče diskantovými trilky, z velkého statku zakvičel vymytý štětináč a skákavý mužík vyletěl jaksi za provazem, obto- čeným okolo uší mladého zvířele a hospodář se dival za odváděným hospodářekým produktem .
27 article
a před hospodou, tak bílou, vlídnou a jako učesanou stály sudy z pivovaru a muži v huňa- tých čepicích kývali na mlčelivé tažné koně, kteři věšeli dlouhé hřívy až k sněhu, zbylému mezi cestou a růžovým okatým štěrkem: A zas nekonečné vody hladily oči vlažným kouzlem nahoře jásal neshašený sníh, podle rybníka mlčelo zasekané, žluté, umrtvělé rákosí, chalupy s bílými krovy na levo mizely v narostlých bohatých, rozložitých větvích ze sadů, podle úzkého pruhu, běžícího z rybníka po divokém jezu, tlačily se, vždy na pár kroků vzdáleny, kusy hospodářských stavení, tady sešlá sýpka. jako odřiznutá od státku, tam chlévý s nepatrnými, jako nahodilými okénky, tam zas kus sadu, nebo prohnilý stoh, nebo hněvivě odvrácená stěna pyšnějšího domku. A mizelo to v běli, v šedi a v umáčené černi podivně osekaných topolů, vrb, hrušek, šípkoví. A jakoby ničeho nebylo, mimo mlčení okřiknutých větví a chalup výsměšně schovaných, v bouření přesily pěly jezové vody prudkou, vše přehlušující, nad vším vítězící píseň rázem přes tvrdá, ochranná dřev rozpoutaných vln. Špína a stříkající pěna, zářieh úbělem a tušové, momentně jako přelomené skvrny náhle vyvřelých kamenů, a zas šed opět úběl a opět skvrna, všecko fo volá, běží. řítí se, přeskakuje, tančí, chvěje se, vzniká zas padá, roste, utiká a zas mrtvě jak sraženo zaskoči někam pod silnější, přispěchalý proud . .. Drolivé, čedičové skály na levo, kaštanová alej, u široké silnice bez sněhu, pod kaštany, černými v bizarrních konturách, bílý břeh kruho- vitého rybníka; a za žlutým loňským rákosím malé překvapení: pruh mladé louky, politý vodou a vedle tohoto bílého, lesklého jezera podlit tráva, nově narostlá.
28 article
A jak mladá, šťavnatá zeleň vyráží z mokré zemi, stojatá sněhová voda o krok dále imituje plné jaro: podivno, na tmavém, čistém, nahot bělavém vodním pruhu, dvakrát tak malém jako pruh mladé louky, rozsadila se zelená, jako letní a přece tak kyprá a zrovna před očima pukající lopucha. A hučení jezu zaniká, úží se, ticho mluví i z lopuchy, ba, z té nejvíce. Zase sníh, černo, a po nebi pluje neviděné slunce. Jdeme okolo lesíka, najednou, z blizka, prázdného, jak by jej někdo vykradl; to jsou ty holé stromy. ty kmeny bez mlází, listí z dubů nešelestí ve vysoku a pupence pozorujeme, až když nám větev zastoupí úvoz nebo pěšinu; a úvoz okolo lesíka straší silným, utkvělým sněhem — prázdnotu lesika teprv teď přijmeme jako vy- světlenou skutečnost: snih u pat stromů zůstal přitisknut a bílá, holá, svítivá plocha leží viděná až do půl háje. A zase padá černý stín z umá- čených stromů; bílý, málo vyjetý úvoz odbo- čuje do kaluže a napříč rozvirají se dvě cesty, jedna, alejová, ke vsi, druhá, také alejová, vzhůru podle širokých rovných lad. A černý kříž mezi černými lipami zdá se v půli viděné cesty přetínat zemi na dva díly. Křiž na levo, ves na pravo. Šeď, bílo a černo. A z těch barev vykvete tolik nuancí — a z bílé bude bělejší a z černé sytější a ze šedivé udělá se nám nejpodivuhodnější směs barev všech druhů a všeho bohatství. .. V této mdlé trojici, pod těmi třemi barvami raší a tají se a hojovně prokvétá celé nádherné příští, jaro věčně krásné a léto — kvetouci, aby odkvello A gothický kostelík, už bez sněhu, obe- hnaný černou, v bílých polich jak sraženou zdí, čeká, také čeká do nového života; jeho mrtví už ne. A prudká lítost žene slzy do očí.Je bílo, šedivo a černo . .
Křiž
29 article
Jan Jerie.
Jerie