2
masthead
V Praze, ve středu dne 21. března 1900.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Ilsty
přsdpláefi see
Praze v sdnini
ankl ieoos
drolí drosái ko
kei
nk laa .
uně,
v droji sásliko
Praga
5
article
Voličové a poslanci.
Voličové a poslanci.
V okamžicích, kdy konány byly volb
k doplnění předsednictva sněmovny a určen
postup klubu poslanců českých v otázc
rekrutův, neopomenuli jsme upozorňovati
opětně a opětně, že jest nezbytno, aby páni
poslanci podali o událostech oněch jasn
rýklad, protože — tať jsou slova naše z
dne 10. t. m. ve článku »Oui vive« — » pa
hsmentní a klubovní událostí oněch dnů zna-
menaly pro širší veřejnost řadu překvapen
více méně nedosti vysvětlených a tudíž ne-
srozumitelných. «
Pokud tomuto, v poměrech ústavníe
zcela přirozenému očekávání bylo vyhověno
prohlášením dra. Engla, a pokud zbyly ještě
nezodpověděné momenty v událostech vzpo-
menutých, to rovněž nepokrytě a přím
vyslovili jsme v sobotu na to ve článk
»Na rozcestí-.
Po prvé i po druhé snažili jsme se zjed-
nati veřejnosti české co možná bezpečn
opory ku vystižení dané situace a to v
směru pravdy nám všem drahé a pro
budoucí osudy národa našeho zajisté ne-
málo významné.
Skutečně také již dne následujícího p
poslední schůzi sněmovny poslanců předn
zástupce oněch poslanců, jejichž názory v klubu
poslaneckém měly pro sebe většinu, byt
nepříliš značnou, dr. Engel stál před svým
voliči v Říčanech, aby jim podal zpráv
zejmena o událostech parlamentních za dnů
právě minulých
Obsah výkladů dra. Engla uveřejnil
jsme obšírně v pondělním čísle, a proto tuto
stručně zaznamenáme z nich jen to, co
nám zdá býti pro posouzení nynější politik
rětšiny klubu poslaneckého zvláště významné
i důležité.
Návrh na vypuštění branné předlohy
o rekrutech) z obstrukce přijat byl 22 prot
18 hlasům a 20 poslanců hlasování se n
růčastnilo; jakožto hlavní důvod pro hlas
rání většiny uvedl dr. Engel: Vláda § 14.
po případě absolutismu snám velmi nepřátel-
škého«.
doktor
Engel
Oui
Říčany
6
article
Co do dalších událostí v poměru mezi
stranami ve sněmovně a doplnění předsed-
nictva pak pravil: »Jsou místa, na nichž do
šlo uznání, že poslanci velkou měrou přispěl
k udržení pravice, jež vyhlašuje se i za naši
spásu. Ne! Kdyby náš národ měl žíti v tak
vých poměrech, aby udržení takové organi
sace politické bylo jeho spásou, byli bychom
smutně v tom.
Po té promluvil o volbách Pradově
Žáčkově do předsednictva, při čemž ze
slov jeho o volbě této možno vyrozuměti, ž
»nechceme vždy tahati kaštany z ohně pr
někoho jiného.«
Vrátil se potom ještě ke pravici těmito
slovy: Nemáme garancie, že i na dále tento
útvar zústane v té pevnosti pohromadě, jakou
původně měl. Když však té pevnosti není.
musíme počítati také s tím: což kdyby tako-
vého útvaru nebylo, kdyby se ukázal neudrži-
telným? Tu je potřebí připraviti se již k tomu
postavení, bychom stáli na svých nohou.
Jak z různých projevů z kruhů voličstva
a žurnalistiky jest známo, největší a nejtrva-
kjší dojem způsobila otázka o postupu př
osnově kontingentu nováčků. Dán byl dojem
onen usnesením, že upustí se tu od obstrukce.
To zajisté nasvědčuje tomu, že v širších kru-
zích taktickému postupu ve věci té se při-
kládá mnohem větší význam, než ostatním,
neméně důležitým událostem, s. tímto usnese
aím souvisícím a k těm náleží zajisté mizen
pravice jakožto většiny a účastenství v pre-
Dr. Engel nevyznačil, ze by již nějak
nové skupenství bylo hotovou věcí, připo-
menuv pouze potřebu postaviti se na vlastn
sidiu.
nohy, v čemz obsazení místa druhého místo
Žáčkův
Dán
doktor
Engel
7
article
předsedy pomocí hlasů pravice zůstává i na
dále částečnou záhadou.
Řečník říčanský ostatně sám vycítil, že
výklad jeho nejde ve všech dotčených otáz-
kách až k samým kořenům, poznamenav, z
v této chvíli není možno poslancům zevrubně
vykládati všecky důvody, »nikoliv z nesdí-
nosti k voličům, nýbrž s ohledem na tahy
nepřítele.
Při vší loyálnosti, s jakouž se chováme
k dru. Englovi a většině poslanců, za. něž
promluvil, nemůžeme nevysloviti, že jedno-
livé rysy, jež vrhl o situaci do rozechvěných
myslí veřejnosti, neučinily obraz celkový
budouci politice poslanců českých jasnějším,
než byl po jednání na říšské radě.
Povíme myšlenku svou zřetelněji. Všeck
veřejnost naše vidí, že jsou Němci n
postupu a že při tom ani našim
menšinám ani našim zákonným
právům nevyšlo se vstříc od-
nikud. Doznáváme, že jest to nezdar pra-
vice, do jejíž organisace posud klub posla-
necký náležel a v Říčanech také upřímněto
bylo pověděno.
Němec
Říčany
8
article
Tot zajisté vhodná přílezitost, aby se
položila otázka, jakým směrem bude se bráti
postup další, totiž jaký nový útvar se
předpokláda?
Alpští Němci jakožto přímí spolupracov-
níci o uskutečnění zásady jazykové a n-
rodní rovnoprávnosti nesnesou žáru palčivé
útočivosti ostatních stran německých — po-
skytují však tyto strany na posa
vadních českoněmeckých kon
ferencích větší záruky a za ja-
kou cenu?
A tak světla nepřibývá
Není naším úmyslem zvětšovati nesnáze
činné a zodpovědné politiky české, ale po
vinností naší jest, přispívati, seč naše silv
stačí k tomu, aby veřejnost česká sama hilou-
běji k jádru situace přihlížela, a neobmezil
se pouze na pochvalu zde a odsouzení tam
tím se ani o krok nepřiblízíme ku své metě.
spíše hrozí nám nebezpečí, že po příkladu
»Petersb. Heroldu« dočká se česká politik
výhostu i na jiných stranách. Sesílí-li tím
naše posice proti útočivosti Němců, jest sotv
pochybno.
Němec
Herold
9
article
Želíme toho, že z menšiny poslanecke
a z kruhů s ní bezpodmínečně souhlasících
dosud neozval se hlas, jenž by v nynější
situaci opravdu šel dále, než se stává ob
vyklými projevy souhlasu sem, a nesouhlasu
tam, a rozvinul stav nynějších poměrů v je-
jich celkovém významu.
Národ náš, jako veškeří ostatní náro-
dové moderní, jest v souvislosti s dějstvím
současným, kolkolem se vyvíjejícím, a vyjma
jedinou možnost, musí zajisté své vlastní
jednání zaříditi soubězně s některým veli-
kým proudem souvěkým. Doposud politika
naše v obvodu této poloviny říše šla se stra-
nami zvanými pravicí, druhý proud šel a jde
dosud přímo proti nám. Jest možno připu-
stiti, že mezi těmito proudy vznikl jakýsi
volný, nezaujatý a jim nepřístupný prostor,
jako bývají při opevněních místa, kamž
střelba křížová nezasahuje?
Tu by mohla zakotviti politika, již dr-
Engel naznačil slovy: státi na vlastních
nohou.
Za daných okolností jest samozřejmo.
že ozývají se, a zle by bylo s námi, kdyby
z luhů českých neozývaly se hlasy, hlasy do-
máhající se dalšího vyjasnění a poučení
Včerejší naše zasláno z okresů podřipských.
z kruhů voličstva dra. Edvarda Grégra, jest
takovým dokladem potřeby, veškerou veř-
ností cítěné. Vyznívá z něho všecka ona n-
jistota, jež zmocnila se po posledních udá-
lostech duší českých, a touha poznati všecku.
byť sebe trpčí pravdu.
Není opravdu vhodnějšího okamžiku
upřímnému setkání voličstva a poslanců na
Engel
Grégr
10
article
NII
NII
nynější, kdy většina poslanců nezamlčuje.
že události posledních dnů dotýkají se vážn
postupu politiky české, kdy menšina poslanců
houževnatě v rámci klubu hájila své názor
opáčné, a kdy bez mála třetina všech po-
slanců nebyla s to rozhodnouti se ani tak
ani onak, a nezúčastnila se hlasování. Tato
trojdílnost klubu poslaneckého sama o sobě
jest dostatečným důvodem pro voličstvo, aby
slyšelo mluvči obou směrů, aby věcným
klidným rozborem přispělo ku všestrannému
vyjasnění poměrů, a zkoumajíc důvody pro
i proti, pomáhala na novo jako již tolikráte
k upevnění posice národní. U nás více než
kdekoliv jinde jest zapotřebí, aby vyšší ona
jednota a pospolitost ovládala všechny,
i když v daných otázkách — cesty mohou
býti rozličně. Pokud budeme pracovati
pro sebe a ne proti sobě, síla naše
vždy bude velikým činitelem.
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 19. března. (Hlasy čas
pisů o minulé říšské radě.) Přes to.
že říšská rada schválila dru. Körbrovi několik,
celkem málo významných zákonů a tím ho
sprostila nutnosti, utíkati se ku pomoci § 14.
soud o minulém zasedání říšské rady zní málo
lichotivě. Krakovský »Czas« praví, že se n
říšské radě neodehrával akt politického dra-
matu, nýbrž jen několik unavujících episod ne-
chutné a často pohoršlivé frašky, která jest
špatnou parodií parlamentarismu. Za, jediný
zákonodárný výsledek posledního zasedání má
zákon o rekrutech a volby do delegací. —
»Nová Reforma« počíná svou úvahu poznámkou,
že je obtížno psáti nekrolog někomu, kdo v
skutečnosti ani nežil. Přijeti zákona o re-
krutech a volbám do delegací velké váhy ne-
přikládá, poněvadž si je vláda na sněmovně
vynutila, hrozic jí jako pístolí, přiloženou n
prsa, rozpuštěním sněmovny, což se neminulo
účinku, zejmena v kole polském. » Nová Ref.«
má za jediný positivný úspěch minulého sně-
mování resoluci stran devítihodinné práce v do-
lech, soudic, že svévole uhelných baronů bude
aspoň z části zkrocena, až říšská rada přijme
zákon, českou dolegací navržený. Další osudy
rakouského parlamentn — soudí »N. R.« —
závisejí od česko-německých konferencí. Nyní
budou se k zlaté Praze obraceti všechny oči
s netrpělivou otázkou: Co bude dále?
Praha
Nová Ref
12
article
Posl. Merunovič vysvětluje v »Gazetě Na-
rodové« význam čoské obstrukce
proti návrhům investiční m. Státn
pokladna, napl ěna svého času p. Bilinským,
je nyní prázdna. Schválení osnovy zákona o in-
vesticích bylo by dalo vládě právo vydati z
500 millionů korun obligací, jež by naplnily
opět státní pokladnu a umožnily by vládě hra-
diti z nich na čas i jiné státní potřeby. »Ce-
chové, vědouce o peněžní tísni vlády — po-
kračuje »G. N.« — oznámili vládě, že pro-
vedou proti. investičním návrhům obstrukel.
budou-li dány na denní pořádek dříve, než
bude vyřízen jazykový spor česko-německý.
Proto se předsednictvo ani nepokusilo urychli i
otázku investicí. Jak si vláda v peněžní tísn
nyní pomůže, nevím. Ale je mi známo, že pro
nedostatek hotových peněz ve všech mini-
sterstvech zastaveny všechny výplaty kromě
nejnutnějších běžných platů. Za to zdrželos
vyřízení všelikých návrhů o subveneích, výdaje
na nové, smlouvou ještě nezadané stavby, za-
kládání nových škol, zřizování nových soudů
jiných úřadů, obsazování nově utvořených
mísť atd. Posl. Merunovič klade na konci své
stati váhu na to, že se podařilo udržeti pra-
vici a že se kromě toho zlepšily vyhlídky na
dorozumění pravice s umírněnými živly na le-
vici. Samo sestavení presidia říšské rady je mu
důkazem, že smířlivé živly nabývají v parla-
mentě vrchu.
»Pester Lloyd« také uznává, že v obnoven
pravici vláda Körbrova musí spatřovati mocného
Posl
Bilinský
G N
Pester Lloyd
13
article
Jčinitele na říšské radě a že Čechům za ústupek,
učiněný ve prospěch pravice, musí se dostati
náhrady buď v otázce jazykové neb v oboru
správním. Poněvadž se však zdá pravdě ne-
podobným, že by se dr. Körber odhodlal jazv-
kovou otázku vyříditi bez svolení Němců, tito
pak obnovení českého úřadního jazyka slučují
s uzákoněním státní němčiny, nezbude prý vládě
asi nic jiného, než předstoupiti s jazykovým zá-
konem v květnu před říšskou radu. Tím zá-
roveň bude provedena zkouška dělnosti parla-
mentu. Vláda se neubrání vlivu sjednocené pra-
vice, jež si mimo to bude přáti dosavadní úřad-
nický kabinet nahraditi kabinetem své barvy;
naproti tomu vzroste opět nedůvěra na levici
jež může vypuknouti ve zjevné nepřátelství prot
vládě. Jak si pak vláda vypomůže z těch novýeh
nesnází, nedá se nyní odhadnouti.
Z Pešti, 18. března. (Dr. Rieger o ra-
kouské ústavě.) Pražský zpravodaj » Pester
Llovdu« měl rozmluvu s drem. Riegrem o poli-
tické situaci. Z odpovědí dra. Riegra berem
odstavec, týkající se nynější rakouské ústavy.
Čecho
Körber
Němec
Rieger
Riegr
Pešť
Pester Llovd
14
article
Vraceje se ke své poslední řeči v panské sně-
movně, dr. Rieger pravil: »Uznávám, že pouhé
znovuzavedení diplomu říjnového za změněných
poměrů není už možným, připomínám však, že
nedoporučoval jsem pouhý návrat k diplomu
říjnovému, nýbrž změnu byrokraticko-centrali-
stické ústavy ve smyslu autonomistických
historicko-právních zásad, na nichž diplom říj-
nový spočíval. Pouze ztrnulá, nehybná a v sebe
uzavřená orthodoxie může tvrditi, ze nynější ústava
je netykavkou. Bylať utvořena jako ochranný val —
ne pro stát a jeho části, ne pro právo, nýbrž toliko
pro naše Němce, jichž panství měla zajistiti
Dnes však šíří se již i mezi Němci poznání, že
ústava nynější trvale udržeti se nedá. Vždy více
množí se v táboře německém hlasy, jež žádají
změnu ústavy, ba státní převrat, a jest jistě
charakteristickým, že i tito němečtí politikové
žádají změnu ve smyslu federalistickém, byt
i nemohli se ještě vymaniti ze zakletého kruhu
národně-německé myšlenky, a žádají tudíž fede-
ralisaci Rakouska dle hranic jazykových a ni-
koliv dle dějinných hranic zemí. Taková změna
ústavy byla by přímo revoluční. Roztrhla by
části, z nichž Rakousko organicky srostlo, roz-
rušila by právní základy, na nichž říše vznikla
doktor
Rieger
Němec
Rakousko
15
article
To by koruna, hledě ku všem státním aktům
nikdy nemohla připustiti, a také žádná vláda
zodpovídati, byť nazývala se jakkoliv. Kdyby se
vážně na to pomýšlelo, byli by i Němci proti
tomu.« Dr. Rieger upozorňuje při té příležitosti
že Němci jsou jen pro dělení Čech a Moravy.
nikoli však pro národnostní rozdělení těch zemi
kde, jako v Tyrolsku, Štyrsku a Korutanech
jsou ve většině. »Pakli však — dodal dr. Rieger
— pravověrní »ústaváci« praví, že není v Ra-
kousku možna jiná soustava než centralistická,
pak budou musit spřáteliti se s myšlenkou, že
centralismus mohl by podporovati slovansk
tendence.«
Němec
doktor
Rieger
Čechy
Morava
Tyrolsko
Korutany
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 20. března.
Požár v petrohradské carské Aka-
demli umění.
P. Z Potrohradu, 17. března. Ješte
nezahlazen těžký dojem, způsobený požárem
biblioteky hlavního štábu, a včera dne 16. t. m.
Petrohrad znova byl polekán zprávou, že hor
carská Akademie umění. O 5. hod. odp. dány
signály o požáru ve vasiljeostrovské čtvrti
rozeslány lakonické telegramy, že hoří A kademi
Poklady, chované v Akademii: galerie
ruského umění, sbírka hr. Kušeleva Bezborodka.
galerie soch, biblioteka, mají cenu mnoha mi
lionů. Sama Akademie je národní hrdost a nen
divu, že k jejímu požáru spěchal celý Petro-
hrad. Než minulo půl hodiny, se všech stran
spěchaly vozy hasičů, gardová jizda. S Angli
umění.
ckého nábřeží se zdálo, že hoří celá A kademie.
Petro
Praha
Potrohrad
Petrohrad
ruský uměný
Kušelevo Bezborodek
socha
17
article
v drobném prodeli
anldjo o sobě . . . sa s
n 2
ve nlialkách na venkors
znní enle
dpoleduí. . . . . . ;
Insoraty
rlatí sa hotově sapřeě
Pielnsn ar dle-
Tam nacidaeji so tek reda
tiskárns a eapedico „ Nárednich List-
Eukopíny se novrsee
18
article
Plamen prorazil střechou a ohrožoval sochu
Minervinu. Celé náměstí před Akademií bylo
zaujato hasičským obozem. Proti Akademii pra-
covaly 4 parní stříkačky, nabírající vodu z Něvy.
Sta hasičů hemžilo se po střeše; odtrhávali
sekerami železné plotny i dřevo. Ohromné paprsky
vody byly vysílány na sochu Minervy, jíž za-
končena kopule Akademie. Velitel hasičů, plu-
kovník Kirillov, byl všude prvý.
V Akademii shořela modelárna a sousedný
učebný sál prof. I. E. Rěpina. V modelárně byly
sebrány vzácné architekturné modely znameni-
tých staveb cizích i ruských. Zde byl model
chrámu Petra a Pavla v Římě, Isaklovského
sboru a j. V něm byly výborné kopie obrazů
znamenitých evropských malírů
Stráže zpozorovaly oheň již kolem 4. hod.
Na neštěstí telefon toho dne špatně pracovala
k úžasu všech ukázalo se, že Akademie po-
strádá požárového signálu. Než přijeli prví ha-
siči, modelárna byla všechna v plamenech.
Kirillov
I E Rěpin
Petro
Pavel
Něva
Řím
Minerva
19
article
Služebnictvu podařilo se zachrániti pouze model
Isakievského sboru, a i ten je polámán.
Hlavním úkolem bylo zabrániti, aby socha
Minervy, 600 pudů těžká, neprovalila se i
s kupolí střechou do sborovny a vestibulu.
Chvílemi se zdálo, že je vše ztraceno. Hadice
se kdesi zadržely a stříkačky 10 minut ne-
mohly pracovati. Architokt Akademie V. F. Svinin
s celou řadou služebnictva vylezl na střechu a
pomáhali vyprosťovati hadice. Konečně se jim
to podařilo a tisíce věder vody chrlilo se na.
sochu a kupoli se všech stran.
Proudy vody zalita modelárna i třída I. E.
Rěpina. Voda počala prosakovati stropy a zalé-
vati sborovnu i sály Rafaelovský a Tizianovský.
Zde bylo třeba zachraňovati ne již od ohně,
nýbrž od vody. Vojáci vynášeli obrazy, při
čemž mnohé poškozeny a mnohé vzaly za své.
Oheň počal slábnouti o 7. hod. večer.
Teprve v tu dobu byla jistota, že kupoli ne-
hrozi nebezpečí a že požár jest omezen.
Architoktoria
Svinin
E Rěpin
Rafaelovský
Isakievský sbor
20
article
Špatné svědomi.
Špatné svědomi.
Zimnice, která lomcovala posledních pět
dní rozličnými »přáteli« Ruska, polevila; uká-
zaloť se, že pověsti o tajné mobilisaci na jihu
Ruska byly vymyšleny. Dnes ale již zase.
vržena do oběhu pověsť o rejdění válečných
lodí ruských na Černém moři. Osud jejt bude.
týž, jako pověsti prvé. Mírumilovnosť Ruska je
povznesena nade vši pochybnosť. Přízraky ru-
ského zbrojení mohou lekati jen ty, kdo mají
špatné svědomí. Vlasiní viny je straší, ne
Rusko.
»Prager Abendblatt« dobře ukazuje n
Cařihrad jako na pramen falešných zpráv
o domnělém ruském zbrojení, ale nendává, kdo
v Cařihradě ty kachny vypustil, aby se roz-
letěly do všech úhlů. Vypustila je německ
diplomacie, aby vzbudila u Turků nedů-
věru k zámyslům Ruska a nabídla se jim jako
jisté útočiště proti Rusku. A ničeho za to ně-
mečtí dobrodinečkové nežádají, leč aby sultán
podepsal jím koncessí za končessí a odepř
koncessi Rusům na dráhu v severní Malé Asi.
Sultan se vyslovíl, že poslední koncessi ne-
obdrží nikdo kromě Ruska. Bylo tedy rychlea
mocně působiti na jeho nervy, aby v něm
umlčeno bylo, co mu radí rozum a klidn
rozvaha.
Prager
Rus
Sultan
Rusko
Cařihrad
21
article
Bohatství Evropy.
Bohatství Evropy.
Celé movité a nemovité bohatství našeho
dilu světa páčí se na 1175 milliard. Se stanovisk
světového a absolutního bohatství řadí se přední
ovropské země následovně: Anglie 295, Francie
247, Némecko 201, Rusko 160, Rakousko 113.
Italie 79, Belgie 25 a Nizozemsko 22 milliard.
Se stanoviska kapitálu v oběhu se nalezajícíh
je Anglie první se 106 milliardami, pak Francie
s 65, Německo se 37, Rusko se 14, Rakousko
s 10 a Italie se 7 milliardami. V theorii me
každý Angličan jmění za 7400, Francouzz
Italia
Angličan
Evropa
Anglie
Francie
Rusko
Rakousko
Belgie
Nizozemsko
Německo
23
article
V březnu.
V březnu.
Je šedivo, bilo a černo. Střechy našich
chalup kvetou jako veliké, černě tečkované bil
houby, po silnici smísil se rozjetý sníh s růžo-
vým štěrkem a vystřiklou rozmočenon jarn
prstí; a po nebi rozložil se do kruhu pláš
těžkých šedivých mlh, stinován místy do běl
— to dělá mokrou hlínu tušovou — a míst
o tmava, to aby propadávající se hebký náno
zěhu bělel se ostrým odrazem od mokra
jeích zdí.
Nízký vyzděný, na třikrát rozdělený mos
je pln vody nahoře, ublácen, a dole, překvapn
strhanými břehy, přes které se vali obrovské,
Dnou špinavě zhnědlé vlny rozbouřených jan
níeh vod, jež se řítí od jihu s mezí a s pol
vydaných slunci a teplem prohřátým dešťům
na dosah.
Usměvavá kollekce loni do vody zaboře-
ných silných, života schopných vrbových prut
hledí vesele z vody, pevně přichycena mladými
kořeny, jista svou silou a silou obecního bahna,
jež loni obec vysypala do neplodného rybníka.
Za vodou černá jako na vzdory ježí ostre
broty švestková zahrada výměnkáře Koudely
je nepravidelně poházena kopkami žluté, s jedné
strany sněhem zaváté mrvy, pod kterou za lt
poroste mladá tráva, okousávaná husami ze
všech chalup a domků; uprostřed tohoto vlid-
ného, před lidmi chráněného ostrůvku, husíh
království, sedí malá chalupa s okénkem směš-
ným jako psí ucho; a v chlalupě kraluje tyran
— tyran, zasluhující pět měsíců panské šatlavy;
dědoušek Koudela na conto uhelné bídy porazi
k penézům dva nojkrásnější topoly, vévodíci
Koudela
24
article
obci osmdesát let, topoly bratrsky klonicí hlavy
k sobě a stojíci tak pyšně nad nízkými stromky
a krvjící širokými pni tak laskavě své mladé
mlází. .. Jako dvě strašlivé, vyčítavé mrtvoly
leží dnes daleko po sadě, s hlavami až u pě-
šiny za chaloupkou a dva muží s pilami n
modrých bluzách scházejí zrovna od kaple p
vrehu a rozřežou jim těla, ubohým topolům,
dědoušek tyran bude assistovat posmrtné op-
Chalupy s promáčenými zdmi čekají tiš
až oschnou. Nemilosrdné závěje prudkého spádu
sobotního sněhu, jak se to rozletělo za divok
vichřice, bodají mrazivě na severu a na prazích,
obrácených k jihu, vyryly chalupnické boty roz-
plizlé stopy, a děti, už nedočkavy shodit obuv.
pocupaly drobnými prstiky cvočky tatikových
podrážek.
Z prohnilých vrátek Sukovic chalupy roze-
běhl se potůček špinavého rozmočeného sněhu
zlý zápach otravuje vzduch a mladá děvečk
s bosýma nohama stojí bez rady s lopatou nad
potůčkem. Hrčení šicího stroje rachotí za
dveřmi sednice. Panímáma šije. Děti s reza-
vými plecháči vyšly z kolny, jdou nabírat vody
a šíři zápach zdvojnásobeně ukrutný.
25
article
Hned za touhle chalupou máčí se dvě
polooblečené ženy v stojně sytém výpachu
k straně vysedlý vůz je už do půl naložen pa-
rami kouřící mrvou a i z vidlí jde modravý
kouř; jako miniaturní požár jde vzhůru na čer-
ném podkladu vzdáleného lesíka a louka pod
zdí, vedle které ženy pracují polím do dlaní,
náhle vyvstává jak napršelé moře: na slabých
oštře vypouklých mezích, dělících vždy louku
od louky, bělá se pomrzlý sníh, stísněný nedo-
statkem přístupu slunce, a okolo těchto bílých
jako narostlých klad kypí a mohutní a leskne
rac
se moře vod. A jen pod lesíkom, vysázeným
po nevysoké stráni, smějí se černé tiché kmeny
rovnými zkratkami na hladině improvisované
potopy.
Z černých, bíle prokvetlých polí svážejís
jako karrikatury podivné linie úzkých brázd
tam nad skalkou vedle úvozu, sténajícího pod
záplavou nakupených v stínu veselých závějí,
vodorovně sešel sníh a zůstal jen k severu při
mezi; a mladé pučící žito zelenými body zápast
s vlhkem a přilehlé k černým, od krtků hebc
zkypřeným výhrbkům, volá po slunci na celé
šíři pole, jež úhorem vyniká nad skalkoua
potom v dlouhém, dolů padajícím pruhu ztrácí
se v ostatních polích, neviděných od luk.
26
article
Cesty proryl široká kola nákladnich vozů;
ale je možno spočítat koleje — jedna, dvě,
pět, více vozů za ves nejelo od té soboty, co
přinesla tolik nového sněhu do ulekaných jar-
ních čekání. S fialy už s lístky začaly
Půlkruh luk, polí, vršků a topolů, jako
pýcha vysokých, nebe ošeřené jako na večer,
sníh a zas černo a bilo a šedivo — syrý
vzduch nehybně roste z vod a vše v něm
ustává: jsme v druhé vsi a domáci jez hučí
neobyčejně výrazně. Zas hlinité, úrodné bláto,
pomrzlé zdi po stínu, sníh dovádivě ukrytý,
vody rozběhlé, stromy u vod naběhlé v pupenech
a umáčené, pročernalé nahými tělys jez huči přes
všechno slyšené v cizí dědině, tři vozy s vonícím
dřívím jak pohřební vozy tiše a v tom hluku
divokých vod jakoby docela nejely nebo měly
kola ňa gumách, vlekou své sladké, požehnané
břímě pryskyřicí zalitých dřev, kdesi na lánu
stuchá se pět školáků s protivným skřekem a
malá žabka v blátě pláče diskantovými trilky,
z velkého statku zakvičel vymytý štětináč a
skákavý mužík vyletěl jaksi za provazem, obto-
čeným okolo uší mladého zvířele a hospodář se
dival za odváděným hospodářekým produktem .
27
article
a před hospodou, tak bílou, vlídnou a jako
učesanou stály sudy z pivovaru a muži v huňa-
tých čepicích kývali na mlčelivé tažné koně,
kteři věšeli dlouhé hřívy až k sněhu, zbylému
mezi cestou a růžovým okatým štěrkem: A zas
nekonečné vody hladily oči vlažným kouzlem
nahoře jásal neshašený sníh, podle rybníka
mlčelo zasekané, žluté, umrtvělé rákosí, chalupy
s bílými krovy na levo mizely v narostlých
bohatých, rozložitých větvích ze sadů, podle
úzkého pruhu, běžícího z rybníka po divokém
jezu, tlačily se, vždy na pár kroků vzdáleny,
kusy hospodářských stavení, tady sešlá sýpka.
jako odřiznutá od státku, tam chlévý s nepatrnými,
jako nahodilými okénky, tam zas kus sadu,
nebo prohnilý stoh, nebo hněvivě odvrácená
stěna pyšnějšího domku. A mizelo to v běli,
v šedi a v umáčené černi podivně osekaných
topolů, vrb, hrušek, šípkoví. A jakoby ničeho
nebylo, mimo mlčení okřiknutých větví a chalup
výsměšně schovaných, v bouření přesily pěly
jezové vody prudkou, vše přehlušující, nad vším
vítězící píseň rázem přes tvrdá, ochranná dřev
rozpoutaných vln. Špína a stříkající pěna, zářieh
úbělem a tušové, momentně jako přelomené
skvrny náhle vyvřelých kamenů, a zas šed
opět úběl a opět skvrna, všecko fo volá, běží.
řítí se, přeskakuje, tančí, chvěje se, vzniká
zas padá, roste, utiká a zas mrtvě jak
sraženo zaskoči někam pod silnější, přispěchalý
proud . ..
Drolivé, čedičové skály na levo, kaštanová
alej, u široké silnice bez sněhu, pod kaštany,
černými v bizarrních konturách, bílý břeh kruho-
vitého rybníka; a za žlutým loňským rákosím
malé překvapení: pruh mladé louky, politý vodou
a vedle tohoto bílého, lesklého jezera podlit
tráva, nově narostlá.
28
article
A jak mladá, šťavnatá zeleň vyráží z mokré
zemi, stojatá sněhová voda o krok dále imituje
plné jaro: podivno, na tmavém, čistém, nahot
bělavém vodním pruhu, dvakrát tak malém jako
pruh mladé louky, rozsadila se zelená, jako letní
a přece tak kyprá a zrovna před očima pukající
lopucha. A hučení jezu zaniká, úží se, ticho
mluví i z lopuchy, ba, z té nejvíce. Zase sníh,
černo, a po nebi pluje neviděné slunce. Jdeme
okolo lesíka, najednou, z blizka, prázdného, jak
by jej někdo vykradl; to jsou ty holé stromy.
ty kmeny bez mlází, listí z dubů nešelestí ve
vysoku a pupence pozorujeme, až když nám
větev zastoupí úvoz nebo pěšinu; a úvoz okolo
lesíka straší silným, utkvělým sněhem —
prázdnotu lesika teprv teď přijmeme jako vy-
světlenou skutečnost: snih u pat stromů zůstal
přitisknut a bílá, holá, svítivá plocha leží viděná
až do půl háje. A zase padá černý stín z umá-
čených stromů; bílý, málo vyjetý úvoz odbo-
čuje do kaluže a napříč rozvirají se dvě cesty,
jedna, alejová, ke vsi, druhá, také alejová,
vzhůru podle širokých rovných lad. A černý
kříž mezi černými lipami zdá se v půli viděné
cesty přetínat zemi na dva díly. Křiž na levo,
ves na pravo. Šeď, bílo a černo. A z těch
barev vykvete tolik nuancí — a z bílé bude
bělejší a z černé sytější a ze šedivé udělá se
nám nejpodivuhodnější směs barev všech druhů
a všeho bohatství. .. V této mdlé trojici, pod
těmi třemi barvami raší a tají se a hojovně
prokvétá celé nádherné příští, jaro věčně krásné
a léto — kvetouci, aby odkvello
A gothický kostelík, už bez sněhu, obe-
hnaný černou, v bílých polich jak sraženou zdí,
čeká, také čeká do nového života; jeho mrtví
už ne. A prudká lítost žene slzy do očí.Je
bílo, šedivo a černo . .
Křiž
29
article
Jan Jerie.
Jerie