1
article
koncesse hostinské, o níž se v ten čas paní Rou-
bitschková ucházela, jal se p. Em. Němečkovi vy-
světlovati, že příznivé vyřízen její žádosti je dílem
p. Bedřicha Kollina, c němž tvrdil, že se opatřová-
ním koncesí takových zabývá. Bedřich Šiška při tom
jmenoval p. Em. Němečkovi několik osob, kterým
Bedřich Kollin koncese za úplatek opatřil a do-
ložil, že já mu v tom pomáhám. Následujícího
pak dne přišel Bedřich Šiška k p. Em. Němečkovi
s Karlem. Burgrem a vypravovali mu oba dva, co
mu den před tím sdělil Bedřich Šiška sám, zejmen
pak tvrdili, že Roubitschkové koncesi vymohl Ba-
dřich Kollin, že jich vymohl již více a jmenovali
oba mne (žalobce), že jsem spojencem Kolli-
novým.
Zejmenr uvedl Karel Burger, že ve své vlastn
záležitosti Bedřichu Kollinovi nabízel 50 zl., jež
tento odmítl s poznámkou, že je to málo, že se
musí děliti a že mu to nesta čí. S kým se
mucí děliti, jmenovitě sice neřekl, ale z celé souvi-
slosti řeči jeho poznal p. Em. Němeček, že se
měl Bedřich Kollin děliti s tím, o němž
Karel Burger právě tvrdil, že je s Be-
dřichem Kollinem ve spojení, jak se bl
totiž mezi řečí o mně (žalobci) vyslovil. Důkazo
tom, co jsem uvedl, nabízím svědectvím p. Em. Ně-
mečka, hostinského a měst. radního v Praze a Fran-
tíška Žichy, hostinského v Provaznické ulici.
Roa
em
Němeček
Kollin
Šiška
Karel
Burger
Kolli
Praha
provaznický ulice
Fran
2
article
Den na to navštívili Bedřich Šiška a Karel Bur-
ger p. Václ. Březnovského v jeho obchodních míst-
nostech v Praze, jemuž Karel Burger před Bedř. Šiškou
vypravoval totéž, co dříve o mně řekl p. E. Němečkovi
a doložil, že se Kollin prostředkováním koncesí za drahé
peníze zabývá a obviňoval při tom mne, že jsem
ve vymáhání koncesí s Bedřichem Kol-
linem spolčen. To dokáži svědectvím pp. Václ.
Šiška
Karel Bura
Václ
Burger
Bedř
E Němeček
Kollin
Bedřich
Praha
3
article
Březnovského a Em. Němečka v Praze. Z uvedeného
vyplývá, že Bedřich Šiška ponejprve sám na ulici,
později pak zároveň s Karlem Burgrem v hostinské
místnosti před p. Eman. Němečkem — tedy v obou
případech veřejně — a Karel Burger mimo to iv
obchodních místnostech před Bedř. Šiškou a panem
Václavem Březnovským a p. Em. Němečkem, tedy
opět veřejně mne obviňovali, že jsem spojen-
cem Bedřicha Kollina a že jsem s ním
ve vymáhání koncesí, o němž tvrdili,
že se jich opatřováním za úplatek za-
bývá, spolčen a že jemu v tom pomá-
hám. Bedřich Šiška zvláště ještě mne a p. Em. Ně-
mečka uvrhl v podezření, že se s Bedř. Kollinemo
úplatky dělím. Není ani potřebí, abych teprve doka-
zoval, jak těžce urážlivé a k uvrhnutí mne v opovr-
žení u veřejnosti způsobilé jsou výroky, jež Bedřich
Šiška a Karel Burger o mně vůči pp. Eman. Něme-
čkovi a Václ. Březnovskému pronesli; stačí, když
ukážu prostě k tomu, že mne vypravováním vymy-
šlených případů křivě z nečestných jednání a zavr-
žitelných vlastností obviňují, jakobych hodnosti člena
rady král. hlav. města Prahy a vlivu a důvěry
s tímto úřadem spojených ku nečestnému a trestné-
mu nadržování Bedřichu Kollinovi zneužíval a do-
konce za to i úplatek od něho bral. Žaluji proto na
oba a navrhuji potrestání obou žalovaných pro pře-
stupky proti bezpečnosti cti dle §8 488 a 491.
O této žalobě ustanoveno bylo líčení na dnešel
o půl 9 hod. dopolední v úřadovně radního ta-
jemníka p. Weisse.
Němeček
Šiška
Burger
Eman
Březnovská
em
Kollin
Václ
Weiss
Praha
4
article
Dostavili se k němu pp. dr. Edv. Baštýř (v
epřítomnosti žalobce p. Kopeckého), dr. Kříž (ob
nájce Šišky) a dr. Arnstcin obhájce Burgra).
Soudce radní tajemník pan Weiss (po přečtení
žaloby): Podle zákona má právo žalobce od žaloby
ustoupit. Jste ochoten pane dre. Baštýři v zastoupen
pana Kopeckého narovnání uzavřít?
Pan dr. Baštýř: Za žádných podm
neknemohunarovnání přijmouti.
Po tomto prohlášení přikročeno k průvodnímu
řízení. Obžalovaný Burger vyslán prozatím na
chodbu a vyslýchán nejprvé obžalovaný p. Bedřich
Šiška, 38letý číšník na Král. Vinohradech.
Soudce: Vyslovil jste se tak, jak je v žalob
uvedeno?
Žalovaný: Nikoli.
doktor
Edv
Baštýř
Kopeckij
Kříž
Šiška
Arnstcin
Burger
Weiss
Král
5
title
Roubitschková vůbec ani česky nerozumí.
6
article
Soudce: Jak by to tedy pan Kopecký moh
Soudce: Jak by to tedy pan Kopecký moh
žalovati?
Žalovaný: Pana Kopeckého jsem v ničem
neobviňoval a v ničem nepodezříval; ale prav d
je, že pan Kollin koncese zaopa-
třo v al.
Soudce: A můžete to dokázat?
Žalovaný: Já jsem se to dozvěděl od pana
Burgra, musím podotknouti, že pana Kopeckého an
neznám.
Soudce: Proč by to ale pan Němeček řekl
že jste mu sdělil jmena Kollin a Kopecký?
Žalovaný: Já jsem řekl panu Němečkovi
jen to, co stálo v »Národních Listech« ze dne 1. čer
vence. Tam bylo uveřejněno, že se pan rada Kope
cký v hospodářské komisi přimlouval za povolen
koncese Roubitschkové, dokládaje, že to bude ná
rodní kavárna.
Soudce: Co vám je do toho, jestli ta kon
cese bude Roubitschkové povolena či nikoli?
Žalovaný: Nám na tom jako číšníkům ve-
lice záleželo. Muž Roubitschkové není vyučeným
číšníkem a pak se potloukal po vykřičených místno-
stech a mimo to byl odsouzen pro podvod padělá-
ním veřejné listiny. Když jsem se sešel s panem
radou Němečkem, tedy jsem vyslovil své politování.
že městský rada mohl se přimlouvat za koncesi.
která nemohla být ničím jiným než místností cha-
rakteru Roubitschka důstojné. V téže příčině jsme
chtěli také svolati veřejnou schůzi, abychom proti
takovému způsobu povolování koncesí protestovali.
Kopecká
Kopeckij
Kollin
Burger
Němeček
Kop
Roubitschková
7
article
Pak jsem se dověděl — pokračuje žalovaný pan
Šiška — od p. Burgra, že dotyčnou ka-
várnu Roubitschkové zaopatři! Be-
dřich' Kollin za 300 zl. Dále tvrdil pan
Burger, že také chtěl mít koncesi, že se proto
odebral ku Kollinovi a nabízel mu za zaopatření
koncese 50 zl. Kollin nabízený obnos odmítl, řka
že je to málo, neboť podobná koncese
stojí prý 200—300 zl.
Soudce: Jest tedy zavedena nějaká taxa z
udělení koncese?
Pan dr. Baštýř: Kollin ji snad má. (Vese-
Žalovaný p. Šiška (pokračuje): Pan Něme
ček, když jsem mu vše to vypravoval, požádal mě
abych druhého dne přišel s p. Burgrem k němu
abychom mu to sdělení opakovali, tak aby to moh
přednésti v městské radě. Učinili jsme to a také
jsme došli k posl. p. Březnovskému.
Soudce: Neměl jste tedy úmysl p. Kopeckého
urazit aneb jej pohanět?
Žalovaný: Nikoli. Já jen ze zájmu stavu jsem
se o to staral. Když jsem se dověděl, že pan rada
Kopecký přimlouval se za tuto »národní« kavárnu,
ihned jsem zdělil, že to »národní« nebude, poněvadž
lost.)
Šiška
Burger
Kollin
doktor
Baštýř
Nout
Březnovský
Kopeckij
Kopecká
Vesa
8
article
Pan dr. Baštýř: Jakým způsobem jste se o
tom dověděl, že se p. Kopecký přimlouval za to, že
to bude »národní« kavárna
Žalovaný p. Šiška: Ze zprávy v »Národních
Listech«.
K dotazu p. dra. Arnsteina prohlásil p. Šiška,
že p. Burger neřekl nic o tom, že byl p. Kopecký
ve spojení s Kollinem a že by se s ním o úplatu
byl dělil.
Předstupuje druhý žalovaný p. Karel Burger,
42letý hostinský v Praze na Zeleném trhu.
Pan dr. Baštýř: Znáte Isidora Raudnitze ?
Obžal.: Ano.
Pan dr. Baštýř: A jak to dopadlo ?mr na
Soudce: Já musím přece dříve žalovaného vy-
slechnouti o žalobě! (K žalovanému): Co vy říkáte
o žalobě?
Žalovaný p. Burger: Že jsem to tak neřekl,
jak to je v žalobě uvedeno. Ke mně přišel p. Šiška
a povídal, že já nemohu dosáhnout přeložení kon-
cese, ač jsem o ni šestkrát žádal, ale Roubitschkové
na vykřičenou místnost že byla koncese hned povo-
lena. Věděl jsem hned, že v tom bude zaujat Kollin,
poněvadž on se udělováním koncesí zabývá.
Soudce: Víte o tom z vlastní zkušenosti?
Žalovaný: Ano, znám několik případů. —
Pak jsem šel s p. Šiškou k p. Němečkovi a stěžovali
jsme si, že taková místnost byla povolena. Uvedl
jsem, že to nebude žádná národní akademická ka-
várna, poněvadž už tam byli přijati číšníci z no-
čních brlohů.
Soudce: Co víte o Kollinovi a jeho působení
při koncesích?
doktor
Baštýř
Kopecká
Šiška
Arnstein
Burger
Raudnitz
Kollin
Němeček
Praha
9
article
Žalovaný p. Burger: Já jsem měl jednou šest
měsíců obchod zavřený. Tu mě radil kavárník
Taussig z Melantrichovy ulice, abych šel ku Kolli-
novi a ten že mě ke koncesi dopomůže. Šel jsem
k němu, dával jsem mu 50 zl., ale on je nevzal,
řka, že je to málo a že by to stálo
nejméně 200—300 zl.
Soudce: Řekl, že se musí s nějakým měst-
ským radou dělit?
Pan Burger: To neřekl, snov
Soudce: A komu jste to řekl? č ivon
Pan Burger: Od p. Němečka jsme šli k pan
Březnovskému a tam jsme to vše opakovali
Soudce: A od koho jste se to dověděli, že se
p. Kopecký přimlouval za pí. Roubitschkovou?
Pan Burger: Ze zprávy »Národních Listů«.
Mimo to p. Březnovský to potvrdil, řka, že mu to
sdělil také mag. sekretář pan Schneider.
Žalovaný pan Burger dodává, že neměl
v úmyslu ublížiti p. Kopeckému na cti a chtěl jen
pp. Němečka a Březnovského upozorniti na to, aby
se koncese hostinské udělovaly spravedlivě. Chtěl se
domáhati udělení koncese pro sebe, an žádost jeho,
kterou již šestkrát podal, byla sice policií doporu-
čena, ale magistrátem vždy zamítnuta, kdežto Rou-
bitschkové byla hned udělena.
Soudce: Můžete tedy oba vinit p. Kopeckého
z nějakých nepočestných vlastností
Oba žalovaní: Nikoli.
Soudce (k p. dru. Baštýřovi): Chcete se tedy
spokojit s tímto prohlášením
Dr. Baštýř: Nikoli.
Dr. Arnstein: Jaký je tedy účel žaloby,
když se s takovým prohlášením nechcete spokojit?
Dr. Baštýř uvádí příčiny svého jednání, po-
dotýkaje, že obžalovaní popírají, kdežto svědkové,
Burger
Taussig
Němeček
Březnovský
Kopecká
Roubitschková
Březnovská
Schneider
Kopeckij
Roa
doktor
Baštýř
Arnstein
Melantrichův ulice
Baštýř
10
article
tovu řeč pravým výrazem, který má více vojenského haut
goůt než naše fráse.
— Gérarde, Merle, pokračoval velitel, odvolejte své
lidi, sestavte je v bataillony, postavte se vzadu a střílejte
do těch psů, ať je tomu konec!
Rozkaz Hulotův byl s velikou obtíží proveden
neboť mladý náčelník slyše slova svého odpůrce zvolala
— U svaté Anny d'Auray, nepusťte jich! Rozptylte
se, garsové!
Když obě křídla, vedená Merlem a Gérardem se od-
loučila od davu bojujících, bylo každé z obou malých
oddělení pronásledováno zarputilými, počtem daleko silněj-
šími chouany. Tyto staré Koziny obklopily vojíny Mer-
leovy a Gérardovy se všech stran, vyrážejíce znova své
odporné, vytí podobné skřeky.
— Mlčte přece, pánové, neslyšíme se ani zabíjet,
zvolal Beau-Pied.
Tento šprým roznítil znova srdnatost modrých.
Místo aby se bili na jediném místě, bránili se republikáni
na třech místech na pláni Pělerinské a třeskot pušek pro-
bouzel všecky ozvěny v úvalu, do nedávna ještě tak po-
kojném. Vítězství mohlo zůstati ještě po několik hodin
nerozhodným, anebo by zápas byl ukončen z nedostatku
bojovníků. Modří i chouani rozvinovali stejné síly. Boje-
chtivost vzrůstala na jedné i druhé straně čím dále tím
více, když nenadále bylo slyšeti z dáli slabý rachot
bubnu. Ze směru, odkud zvuk přicházel, bylo souditi, že
sbor, jehož příchod takto se ohlašoval, asi táhne údolím
couěsnonským.
— Toť národní garda z Fougěru, zvolal Gudin
hlasem silným. Vaunier ji potkal.
Gérard
Merle
Hulotův
Auray
Kozina
Gérardův
Beau
Fougěra
11
article
okamžiků učinili zápas rovnějším. Obě strany daly se po
té uchvátiti zuřivostí, sesílenou ještě veškerou zběsilostí
a strannickou vášní, kteréž dodaly válce této rázu tak ne-
obyčejného. Každý dbaje pouze vlastního nebezpečí, za-
chovával ticho. Celý výjev tento byl ponurý a mrazivý
jako smrt. Uprostřed ticha, přerušovaného jen řinkotem
zbraní a skřípěním písku pod nohama bojujících, bylo
slyšeti pouze temný a těžký chropot těch, kteří jsouce
těžce raněni nebo umírajíce klesali. Uprostřed republikánů
hájilo dvanácte nováčků velitele, kterýž udílel různé roz-
kazy a pokyny a to s takovou statečností, že opět a opět
dva nebo tři vojíni volali.
— Výborně, nováčkové
Chladnokrevný Hulot, jehož oči byly všudy, zpozo-
roval záhy mezi chouany muže, kterýž obklíčen jsa jako
on vybraným zástupem, byl bez pochyby vůdcem. Zdálo
se mu velice potřebným důkladně poznati tohoto důstoj-
níka; avšak opět a opět marně se pokoušel rozeznati jeho
rysy, jež mu neustále zakrývaly rudé čapky a klobouky
se širokými střechami. Pouze zpozoroval Marche-a- Terra,
kterýž bojuje po boku svého vůdce opětoval drsným
hlasem jeho rozkazy a jehož karabina byla neunavně
činna. Velitel se stal pro tyto četné překážky nevrlým.
Vytasil kord, povzbudil své nováčky a vrhl se na střed
chouanůvs takovou zuřivostí, že rozrazil jich řady a mohl
spatřiti jejich náčelníka, jehož tvář byla však na neštěstí
úplně zakryta širokým plstěným kloboukem s bílou ko-
kardou. Avšak neznámý, překvapen jsa tak odvážným
útokem, uchýlil se do zadu a pošinul klobouk svůj prudce
do týla; nyní si mohl Hulot v rychlosti prohlédnouti
vnějšek této osoby. Mladý náčelník, jemuž Hulot nekladl
více než 25 roků, byl oděn v lovecký kabát ze zeleného
Chona ni.
Hulot
March
Terra