ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b41b47b0-677a-11dc-a542-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 11 celkem · entity: person 15, place 19, org 3, work 2
1 article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“ Po řeči dra. Šusteršiče. Z Vídně, 24. srpna. Nedávná řeč dra. Šusteršiče poskytla »Neue Freie Presse vhodnou příležitost, aby si schladila žáhu na bývalé majoritě pravice a aby allarmo- vala parlamentní strany do šiku proti mla- dočeským poslancům. List praví: Zda-li se splní očekávání vlády, a říšská rada bude k pařlamentární práci lépe dispo- nována, nežli v červnu, o tom se ještě pořád a důvodně pochybuje. Že všák zůstane bezvýslednou snaha, opětně slepiti rozbitou pra- vici, možno pokládati téměř za jisté. Nie není po této stránce poučnější nežli bratrský spor, vypuklý mezi Šukljem a Šusteršičem. Že člen autonomistické majority také od rozšíření autonomie ničeho neočekává a také není proti centralisaci státu, na niž již po 40 let bylo žalováno jako na pramen všeho zla, je ovšem tím pozoruhodnější, že pan Šusteršič v tomto názoru na pravici není sám jediný. Autonomie nebyla nikdy svazkem spojujícím frakce pravice. Co je spojovalo, byla snaha, zajistiti sobě podíl na prospěchu, jejž poskytuje výkonná moc v parlamentě.
Šusteršič Vídeň Neue Frei Presse
2 article
Autonomistický program není však než jednou z konvencionálních lží parlament- ních, jež nemohou vzdorovati lučavce nynější krise. Pravice nenazývala se pouze autono- mistickou, nýbrž přes spolek s Čechy také konservativní. To nepřekáží p. Šusteršičovi, který se ostatně počítá ke klerikálním Slo- vincům, žádali všeobecné hlasovací právoa vyzývati proti sobě ke hněvu feudální orgán, který nikoli neprávem poukazuje na to, že ze tří skupin, tvořících svazek pravice, dvě. totiž konservativní velkostatek a katolické centrum spočívají na privilegovaném voleb- ním právu, prohlašovaném p. Šusteršičem za pramen všeho zla. Z toho je zřetelně viděti, že na pravici není ani jednota státoprávního názoru, ani společného smýšlení. Že užitek, jejž měly strany pravice ze svého příslušenství k ma- joritě, často nebyl v žádném poměru k obě- tem, jež za to musily přinášeti, na to bylo ci v posledních letech opětně a hlasitě stě- žováno. Stalať se pravice naposledy výhradně toliko strojem ve službě českých postulátů. To samo musilo by již býti dostatečným dů- vodem, by se pomýšlelo na nové sku- pení a nejblíže musil by býti spolek proti českému terrorismu. Na trvání říšské rady a na jejím opět- ném dosazení v její ústavní právo mají vše- chny strany stejný zájem. S názorem, aže říšská rada je zralá ke zničení, ne- může-li již déle býti nástrojem k. prosazení českých požadavků, jsou Čechové osa- moceni. Dle toho musila by se politika všech stran orientovati bez ohledu na pře- žilé tradice. Bude-li to vše pochopeno, ne- bude také obstrukce již nepřemožitelnou. Ale k tomu, jak se zdá, je ještě daleko.
Šusteršič Čecho
3 article
Ke sporu rumunsko-bulharskému. Z Vídně, 24. srpna. »Nenes Wiener Tagblatt« uveřejňuje rozm kuvu s ra- kouským vyslaneem vBukure- šti, markrabětem Palavicinim a s jistým ru- munským státníkem. Onen se vyslovil,( ze znalci I poměrů v zemích těch mají pevné přesvědčení, že ne- třeba očekávati války mezi oběma státy. V rumunských dvorních kruzích převládá rozhodněklidnější smýšlení v této věci, což dokazuje také cesta krále Karola do Išlu. Jsem pevně pře- svědčen — pravil vyslanec — že v nej- bližší době bulharsko-rumunsk y konflikt bude odklizen. Rumunský státník pravil, že spor byl značně zmírněn posledním prohlášením vlády sofijské. Státník sváděl ovšem všecku vinu na vládu bulharskou a na makedonský ko mitét, o němž vypravuje hrůzostrašné věci. Státník ten tvrdí, že makedonský komitét byl ve spojení s vlivuplnými bulharskými vojenskými osobnostmi. Máme v rukou — pravil — doklady o jednání makedonského komi- tétu a o spojení jeho s vlivuplnými bulhar- skými osobnostmi vojenskými. Známe velmi dobře úmysly členů komi- tétu toho; víme také, které osoby jím byly na smrť odsouzeny. Je nevysvětlitelno, jakým způsobem komitét rozhodoval o životěa smrti lidí. Tam se to zrovna hemží zamý- šlenými vraždámi osob, které nejsou make- donskému komitétu po chuti. Jednání komi- tétu je zkrátka nevysvětlitelno. Rumunští poddaní byvají dle svých příjmů odhadováni a vyzýváni, aby skládali určité poplatky. Aby měli pokoj a aby byli jisti svým ži votem, mnozí rumunští kupci složili sku- tečně žádanou sumu. Státník na konec pravil také, že konflik bude urovnán, a že v nejbližší době nastane opět klid.
Wiener Palavicini Karol Vídeň Išlu
4 title
Boje v Čině,
5 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z Vídně, 24. srpna. (C.-B.) »Wiener Zeitung« sděluje: Císař vydal tento nejvyšší vlastnoruční list: Milý dre. šl. Körbrei U příležitosti slavnosti mých sedmdesátých narozenin došlo mě od veškerého obyvatel- stva tolik blahopřání a bylo dáno na jevo tolikero loyálních projevů, že všeobecná pří- chylnost kmé osobě povznášejícím způsobem došla výrazu. Hluboce pohnut ukládám vám, abyste ohlásil na všechny strany můj nej- vřelejší a nejvroucnější dík, který má i do nejzazší chaty vniknouti. Ať všichni moji národové vědí, že jejich blahu zasvětil jsem svůj život, že se cítím šťastným, podporuje jich zdar, že v lovalitě, vlastenectví a vzá- jemné důvěře spatřuji pevné opory, na kte- rých spočívá budoucnost vlasti. Bůh všemohoucí žehnej a ostříhej pásky, obepínající mne a mé národy! Išlu, dne 19. srpna 1900. František Josef m. p. Úřadní list peštský uveřejňuje totožný královský vlastnoruční list. Z Vídně, 24. srpna. »Wiener Zeitung- oznamuje: Ministr vyučování jmenoval., řel ditele měštanské školy pana Ant. Raise v Sobotce okresním školním inspektorem pro české školy školního okresu mnichovohradišt- ského.U Z Kodaně, 23. srpna. (C.-B.) Prin cezna Walesská a král řecký přibyli večer na zámek Fredensborg Z Washingtonu, 23. srpna. (C. -B., Ministerstvo vejenství vydalo rozkaz, aby 4000 mužů, jež jsou na cestě do Taku, bylo nyní dopraveno do Manily.
František Josef Antonín Rais Vídeň Išlu Sobotka Kodaň Washington Wiener Zeitung Wiener Zeitung
6 article Uz Lonáýna, 23. srpná. (C.-B.) Telegram
Uz Lonáýna, 23. srpná. (C.-B.) Telegram Gaseléem z Pekina ze dne 15. t. m., odeslaný z Čifu dne 24. t. m., sděluje: „V konferenci velitelů spojeného ojska bylo dne 120 srpna usneseno, že se vojsko cizích států 5 mil před Pekinem dne 14. spojí a příštího dne pod- nikne na město útok. Tento zahájen byl však již dne 14. t. m. ráno. Anglické vojsko musilo za velkého vedra vykonati rychlý pochod 15 mil z Tunčanu, při čemž zkusilo zvláště levé křídlo a napadlo jihovýchodní bránu čínského města, u nížnenarazilo celkem na žádný od- por. Indické mužstvo prolomilo bránu a ostatní vojsko vtrhlo za ním s dělya jízdou. Jedno oddělení odesláno bylo ku »chrámu nebes«, by chránilo levé křidlo, kdežto hlavní voj táhl k vyšlanectvům, kam přibyl o 3. hodině od- polední. IMezitím přichystalo se polní dělostřelectvo ku střelbě na bránu tatarského města. Americké a ruské vojsko dobylo jí však dříve, nežli střelba zahájena. Dvě děla dopravena byla do anglického vyslánectví, ostatní odeslána pak ke »chrámu nebes«. Na počátku noci bylo ve vy- slanectví 400 vojínů. Za večera sveden bojv »chrámu nebes«. Vojsko způsobilo Číňanům velké ztráty a obsadilo jižní bránu čínského Z Brusselu, 23. srpna. (C.-B.) Jak ča- sopis »Soir« sděluje, rozhodla ministerská rada, konaná za předsednictví králova, že není pří- činy, té doby úřadně uznati belgickou legii, od- cházející do Číny. Svolání parlamentu není města.
Uz Lonáýn Číňan spojený ojsko Peking Tunčan Brusel Čína
7 article
nutno. Z Washingtonu, 23. srpna. (C. -B.) »Reuterova kancelář« sděluje: Vláda není ochotna vyhověti přáním, obsaženým ve dneš- ních zprávách »American Associationu«, ježto sdělené obavy Associace se nepotvrdily. S vy- sokého úřadního místa se popírá, že Spojené státy pouze z té příčiny, že jiná velmocenská vojska přistávají v Šanchaji, učiní totéž.
Washington American Association Reuterův kancelář
8 article
Praha a cizinci. Ku článečku uveřejněnému o této otázce ve včerejším odpoledním čísle dochází nás následující ještě úvaha: Je málo evropských měst, o nichž tolik by se bylo toho již napsalo, jako o Praze. Výmluvný to doklad, jak zajímavé je toto naše hlavní město. Jest toho tolik, že z toho v pa- měti utkvěly jen některé povšechné črty a ně- které zvlášť praegnantní výroky. Kdosi napsal o Praze, že mu připadá jako král Lear. Zjev královský. Vypelichaný hermelín a zčernalé zlato, pozpod ale vetchý cár. Ti, kteří Praze hlavě bohatého velikého království, nejvíce po- vinni by byli vděkem za lesk a slávu svou, necitelně se jí zřekli, věrnou Cordelii jí zůstal jedině český lid. — Každý, kdo Prahu na- vštívil, nalezl v ní pomník zašlé velikosti a slávy, takže ne pouze co do architektonického je- jího rázu, nýbrž i co do charakteru dějinného nejraději porovnávají cestovatele Prahu s vla- skými Benátkami! Boli nás to, poněvadz chceme žíti, poněvadž nechceme, aby stala se Praha snad jen nádherným sarkofagem zapadlé slávy naší, nýbrž městem živých, středem bujně proudícího života mladého národa a nikoli archaeologickým museem. Ve- směru tom, budiž to vděčně uznáno, pracuje se u nás ne zrovna s tempem urychleným, ale tak, jak tomu poměry dovolují. Tolik peněz, co stálo na příklad překlenutí Vídeňky, my zde ovšem nemáme. Zakopne-li u nás obec do země, nucena je na to potřebný groš si vypůjčit a dluh umořovat a zúrokovat. A poněvadž na to.
Lear Cordelie Vídeňka Praha Benátky
9 article
přispěti nemůže ani chudá co do finančních zdrojů země, aniž chce tak učiniti nenasytný stát, má obyvatelstvo čest zaplatiti všechno z kapes vlastních. A sice zvláště ve formě obrovského nájemného, jež jest v Praze největší ze všech evropských měst. Dnes dospěly veřejné instituce pokud se týče uvalování břemen na poplatníky ku hranici, za kterouž dále jíti nemohou. Praha nalezá se ke všemu tomu v postavení mimo- řádném. Jest to město staré, nalezající se ve stavu svého obrození. Právě v době, kdy národní nepřítel náš měl také toto město ve svých spá- rech, nedělo se pro Prahu pranic, naopak Praha se spíše pustošila a ničila. Tak se stalo, že když správy této obce ujali se opravdoví její přátelé, neměli před sebou snad jeden, nýbrž velenutných obrovských podniků najednou několik. Na čem jinde pracovalo se znenáhla po celá století, mělo býti v Praze vy- konáno za dvacet let. Však i jinak byla a je
Praha
10 article
Praha dosud ve strašné nevýhodě. Každé jiné město šířilo se a vyvinovalo zvláště na periferii, na té vznikaly moderní části, kdežto vnitřek byl upraven a chován jako domácí klenot jaksi pod sklem.Tím, že na levnějších pozemcích vznikaly nové části města, mohutněl též proud obecních příjmů, které umožňovaly správě obecní konati v plné míře poslání, k němuž byla po- volána. Jinak v Praze. Tato je se všech stran obklopena na svou samostatnost žárlivými před- městími, která právem se tomu bránila a brání dosud, aby výnosnost jejich realit a tím též všechen hospodářský efekt stlačen byl po při- pojení na mnohem horší míru, na míru pražskou, nemohla se šířiti nikam, nýbrž na to klidně pohlížeti musila, jak se šíří — předměstí. To všechno je. příčinou, že Praha nevypadá dnes ještě tak, jak bychom si přáli, aby vypadala a nikoli přílišná péče obecní správy o české uličné tabulky a o český hovor tramwayových konduktorů. Ne- normální tyto poměry, v jakýchž nalezá se
Praha
11 article
Praha, pokud se týče jejího vývoje, ovšem nejsou obecně známé a tím vysvětliti se dá, že uvaluje se vina příliš loudavého zvelebování Prahy na činitele, který vinen je snad jen z ne- patrné míry. My chápeme, že nás Němci v lásce chovati nemohou, neboť poměry jsou již takové, že národně se povznášeti nemůžeme jinak, než- částečně na jejich konto. Jakkoli jim dopřáti chceme všeho práva, na jakéž nároky činíme sami, uznáváme, že mnohem více lahodí sebe- vědomí býti pánem nad porobeným, než rovným vedle rovného. A již proto nás nikdy tak hojně navštěvovati nebudou, jakoby snad bylo za po- měrů jiných. Němci jsou nám ale co do kilo- metrů nejbližší a je známo, že nejvíce návštěv- níků je všude z nejbližší ciziny. Jaké to fari- zejství tedy, lamentovati nad nepatrnou cizine- ckou návštěvou, když sami o Praze rozhlašují, že zde Němec neni na ulici jist svým ži- votem. V mnohém ohledu — buďmež upřímni — jsme také my vinni, že Praha je tak málo přítažlivou. Máme zde na příklad spolek, jehož chvalitebným je účelem, chrániti před vanda-
Němec Praha