2
masthead
V Praze, v úterý dne 20. března 1900.
Praha
4
article
Ra ranní a odpol. IIsty
předplácí se
v Praze v sdministrael
n. . . . SK —
s drojí donáškou
na niníe
ntrt lets. . . . 7 K 50
ve lskách 2 K sok
n něe pošpen?
něimt loia.. . . . 9 K s0
s drojí zásilkon
n rt lel
Praha
SK
5
article
Zemský výbor má překládat?
Zemský výbor má překládat?
Poněvadž bylo by dobře bývale kdyby
hned na prahu obnovených smiřovacích kon-
ferencí předseda ministerstva cislajtánského
odložil škrabošku a nám jako Němcům po-
clivě zjevil, jak by vláda chtěla rozřešit
olázku rovného práva obou jazyků zemských
ve státních úřadech vlastí našich: —
nesťalo se tak a netrpělivá veřejnost slyší
z Vídně znovu to ominósní rakouské »a
zejtra«. Svolané včera schůze užšího výboru
i plné konference pro království českése
tudíž hlavnímu kamenu úrazu opě
opatrně výhnuly, a místo o rovnoprávnost
při úřadech státních dohodovaly se či spíše
zápolily vždy ještě o to, jak uskutečnit rov-
noprávnost při úřadech samospráv-
ných našich obecních a okresních zastupi
telstev.
Však tím nebudiž nikterak podceňován
politický význam tohoto předmětu sporného.
Naopak, v zájmu žádoucího míru pospolitého
v zemi oddychli bychom si radostně, kdyby
se nám konečně podařilo aspoň v ž i vot
samosprávném sjednati s Němci klidne
spolubydlení a obcování na základě vzájemné
spravedlivosti a slušnosti sousedské. Od lee
poslanci národa českého o problému tom
pracovali a celá řada dobře míněných ná-
vrhův od nich podána Ale žádný z nich
nelíbil se ani vládám vídeňským, ani Něm-
cům zdejším. Všechna usnešení sněmu če-
ského byla marna: vlády vídeňské k vůl
opposici německé nepředkládaly jich králi
českému ku schválení. Naopak zase nelíbil
se nám, co nám od punktací r. 1890 podá
vala Vídeň.
Němec
Vídeň
Německo
6
article
Chtělať vyprostit Liberec z povinnosti
dvojjazyčného úřadování obecního, ale za t
přiměti k němu Prahu i s předměstími;
dále nechtěla přiznati českým obcím a okres
ním výborům právo, aby svým jazykem směly
dopisovati všem státním úřadům a tito aby
byli povinni odpovídati jim rovněž po česku
Vše to odpovídalo interessu Němců, kteř
nad to ještě vzpěčovaly se zuby nehty tomu,
aby německé jejich obce a okresy byly po-
vinny přijímati česká podání. Přes všechen
tento odpor vlády a Němců zástupcové ná
roda českého neomrzele znovu pustili se
v řešení otázky a dne 22. dubna 1899 usnesli
se na sněmu českém pravoplatně o tomto
zákoně o užívání obou jazyků zemských
království českém
§ 1. »Zastupitelstvu obecnímu příslušt
nstánoviti svůj jednací jazyk pro všechny
záležitosti samostatného i přeneseného oboru
působnosti. Ustanovuje tudíž zastupitelstv
obecní s vyhrazením nařízení obsažených
v §§ 2., 3. a 4. tohoto zákona, mají-li jed
nání obci náležitá býti provedena toliko
v jednom jazyku zemském, anebo má-lia
v jaké míře býti při tom užíváno druhého
jazyka zemského. 8 2. Písemná po
dání, jež k obci dojdou od koho
koliv, buďtež přijata a v pojed-
nání vzata i tehdáž, jsourli se-
psána v jazyku zemském, kter
není jednacím jazykem obce
Němec
Liberec
Praha
7
article
§ 3. Obec má z pravidla na vůli, by
všechna podání k ní přicházející vyřizovala
ve svém jazyku jednacím. V král. hlavním
městě Praze jsou obecní orgánové povinni
vyřizovati podání písemná i ústní, jež k nim
přicházejí v záležitostech stran, v onom ja
zyku zemském, ve kterém byla přišla
V jiných obcích nastává tato po
vinnost jenom tehdáž, přizná-
vá-li se dle výsledku posledního
sčítání lidu nejméně čtvrtina
přítomného obyvatelstva ke dru-
hému jazyku zemskému. § 4. Jed-
notliví členové obecního zastupitelstva maj
na vůli užívati v jeho schůzích jednoho nek
druhého jazyka zemského.
Tatáž pravidla plati též pro okresní z
stupitelstva (SS 5.—8.); okres platí za smí
šený, pakliže »aspoň« čtvrtina obyvatel
stva jeho náleží ke druhé národnosti. V ta-
kových okresích, jakož i v Praze mají ve-
škeré vyhlášky ve věcech obecních i okres-
ních díti se v obou jazycích zemských (8 9.)
Následují předpisy pro výbor zemsky
§ 10.), jak on vně i v nitru rovnoprávnos
šetřiti má.
Praha
8
article
§ 11. Okresní výborové a obce jednají se
sátními úřady ve svém jazyku úřadním neb
pdnacím. § 12. Politický úřad po zákonu pří-
slušný jest povinen na žádost strany, které při
pli písemného podání ať přímo, ať poštou uči-
něného proti ustanovení tohoto zákona odepřen
bylo, podání to nuceným způsobem dáti doru-
čli a že to učinil, stranu o tom zpraviti. § 13.
Zemský výbor má právo ukládati členům obec-
ního představenstva a okresního výboru, usta
tovení tohoto zákona nešetřícím, pořádkové po-
kuty až do výše 200 zl. r. č. Pokuty tyto
pěpadnou zemskému fondu. § 14. Za škodu
způsobenou porušením tohoto zákona, zejmena
nepřijetím písemného podání, ručí obce a okrosy
a dobývá se této náhrady pořadem práva sou
kromého.
Jak viděti, učinili jsme tu Němcům váž
nou koncessi v příčině Liberce, jakož i sta
novením vysoké míry 25procentové menšiny
národní. Leč vzdor těm koncessím našim
Němci odmítali toto usnešení sněmu českého
s takovou zuřivostí slepou, že vláda Thu
nova netroufala si je doporučiti královsk
sankci. Za to němečtí obstrukčníci ve svém
watodušním programu ze dne 20. května
1899 přáli si míti uspořádáno užívání zem-
ských jazyků v samosprávných úřadech n
těchto zásadách:
a) dosavadní obtíže v příčině zřetele na jazvk
menšiny v obci nebo v okresu uklidí se skoro úplně
národním ohraničením obou jazykových územl;
b) každý samosprávný úřad v Čechách, vyjma
Prahu, ustanoví svůj úřadní jazyk vnitřní a vnější
sám a nemůže býti, prohlásíli jeden z obou zem
ských jazyků výhradním jazykem úřadním, donucen.
aby přijímal podání jazykem druhým, tímto druhým
jazykem jednal nebo své záležitosti vyřizoval. Jednání
mezi samosprávnými úřady, které mají různou řeč
úřadní, děje se překlndem.
Němec
Liberec
Čechy
Praha
9
article
Budiž volno samosprávným úřadům překlad ten
obstarati, zfíditi překladárny pro celý okres neb
kraj, nebo dáti poříditi překlad zvláštňí kanceláří
která se zřídí při zemském výboru, která bude vy
pravena dostatečným personálem a která obstari
překlady bezplatně;
c) ve smíšených obvodech (v obci, okresu
kraji) budiž užíváno obou zemských jazyků stejným
právem;
d) nadřaděné samosprávné úřady jednaj
s podřízenými samosprávnými úřady v úřadním ja
zyku těchto.
Svolav vídeňské konference, dr. Körber
myslel, že zde je mezi námi a Němci rozsedlina
poměrně nejužší, překlenutí její tedy nejsnad-
nější a proto za první úkol těmroztomilým
konferencím vytknul dohodnutí se o rovném
právu jazyků při úřadech samosprávných.
A zatím ukázalo se i to býti tak krušným
a těžkým, že ještě po šestnáctidenním roko-
vání o celé řadě paragrafů (2. 3. 6. 7.a
11.) nebylo dosaženo shody. Teprv o dnešní
schůzi subkomitétu a plena konference české
oznamuje se, že po dlouhém tuhém zápasu
docíleno dvojího »úspěchu«. Při § 2. prý
našinci podvolili se požadavku svato-
dušního programu německého po-
tud, že shodli se na následujícím smyslu
jeho: Obce a okresy, v nichž není čtvr-
tiny obyvatelstva druhého jazyka, mají n
vůli, aby podání, která jich dojdou v dru-
bém jazyku zemském, buď samy vyřídily, aneb
je do 14 dnů zemskému výboru ku
přeložení do svého jazyka zaslaly a na
základě toho překladu je výřídily. — i e
Obce a okresy v nichž žije na 25
obyvatelstva druhého jazyka, jsou ovšem po-
vinny podání v druhém tom jazyku došlá
přijímati i vyřizovati beze všeho obtěžování
zemského výboru. —
doktor
Körber
Němec
10
article
Za to prý Němci teprv po dlouhém
vzpěčování se konečně jakž takž přistoupil
na ustanovení našeho § 11. dle něhož samo-
správní úřadové obecní jako okresní v Če-
chách dopisují si se všemi stát-
nimi úřady svým jazykem. Bránil
prý se tomu po tři hodiny s tuhostí nej-
větší, poněvadž mají na mysli své uza-
vřené německé území, kde chtěji
míti veškeru státní správu ry ze
německou, tak aby tam žádný c. k.
úřad nebyl povinen přijímati česká podání
ani od českých stran, ani od českých obeh
a okresův
A když tohoto stanoviska nemohli déle
obhájit, aspoň chtěli právo naše obmezi
pouze na zemi českou, aby uhájili monopo
úřadní němčiny aspoň při c. k. úřadech na
Moravě a ve Slezsku.
Vyslovili jsme již nejednou, že s myšlen-
kou překladatelské kanceláře při výboru
zemském naprosto se smířiti neumíme, po-
něvadž taková forma pro české menšiny
sotva kdy znamenati bude rovnoprávnost
jistotu právní. Pochybujeme také silně, že
najde se většina ve sněmu království če
ského, která by na tento chatrný
surrogát rovnoprávnosti při
stoupila.
Co nejrozhodněji však varu
jeme v poslední ještě chvíli
vládu, aby chtěla po přání Něm-
cův řešiti obdobně otázku jazy
kovou při — státních úřadech
v Čecháchl
Některé obci může skutečně působiti
oblíže, aby porozuměla přípisu a podání do-
šlému jí v druhém jazyku zemském; i lze
tedy konečně omluvit, má-li jí býti usnad
něno opatřiti si překlad podání z Prahy.
Avšak od říše, v níž národ česky
tvoří plnou čtvrtinu její obyva-
tel — a v zemích koruny české,
kdetvořídvoutřetinnou většin
obyvatelstva: smíme a musím
zajisté požadovati, aby tu jazyk
našeho 6millionového národau
všech státních úřadů a soud
měl ůplně rovné právo s něme-
ckým beze všech překladůl
Němec
Morava
Slezsko
Německo
Praha
11
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy
svolán byl včera k mimořádné schůzi, jejíž průběl
byl velice živý. Debata stíhala debatu, čímž zavi
něno, že nebyl denní pořádek celý vyřízen, ač jed
nání protáhlo se do půl 9. hod. večerní. Pozoru-
hodnou byla zejmena debata o návrzích na nové vý-
půjčky, neboť byly jí na pravou míru uvedeny všechny
zúmyslné pomluvy o hospodářství na radnici v po
sledních letech směřující tendenčně proti jediné osobě
a živené známými lidmi z pohnutek osobních.
Zajímavou byla též volba I. starostova náměstka
neboť ukázalo se při ní, že 12 mladočeských dissi
dentů volilo svorně se Staročechy jejich kandidáta
kdežto ostatní zástupci strany svobodomyslně ode-
vzdali prázdné lístky
Na počátku schůze vykonána volba I. starosfova
náměstka, při níž odevzdáno 78 hlasovacích lístků
z nichž bylo 26 prázdných. Odevzdali je stoupene
národní strany svobodomyslné. 52 hlasy obdržel pan
dr. Jan Kühn a byl tedy zvolen prvním
náměstkem.
Pan dr. Kühn volbu přijímá.
Městská rada podala návrh na schválení vý
půjčky 10 millionů korun pro městské elektrické
dráhy u zemské banky království českého a na po
volení, aby k uhražení schodků investičních obecních
důchodů z r. 1898, 1899 a 1900 u téže banky na
účet příští výpůjčky investiční vybrán byl dle po
třeby zálohou úvěr do 10 millionů korun.
Obecní starší p. dr. Podlipný: Ujímám-li se
slova, činím tak k vůli objasnění a abych učinii
návrh v příčině hlasování.
doktor
Kühn
Podlipná
Praha
12
article
V poslední době mluví se velice rádo o dluzíc
pražské obce a jest proto potřebí, by se jedno
objasnilo, zdali snad dluhy učiněny takovým způ-
sobem, že stalo se to na neprospěch obce. Není
žádným tajemstvím, že v některých odborech a ko
misích se mluví, jako by dluhů těch nebývala po-
třeba a že obec následkem toho jest předlužena
že dluhy udělány způsobem lehkomyslným. Mluvíl
takto příslušník některé politické strany, aby zlehči
stranu druhou, jest to nemoudré. Každý přece, kdo věc
sledoval, ví, že dluhy nemohla dělatí jediná osob
a že nepovstaly v poslední době a pokud se tak
stalo, že z vypůjčených peněz zřízeny objekty, kter
obec bylá nucena opatřiti a jež obci v nejbližš
budoucnosti ponesou značné výhody a budou
lukrativní.
Obec má vlastních dluhů 18l millionů zlatých
ktleré byly všakjiž před třemi roky
a nebylo na nich nic zvýšeno. Pokud se tedy ten
denčně říká, že vznikly v poslední době, musílob
se to odmítnouti a uvésti na pravou míru tím způ
sobem, že pocházejí z doby slarší.
Dále jest dluh školní, který s uvedeným dlu
kem činí 21 millionů zlatých. K tomu přibyla šesti
millionová výpůjčka assanační a pětimillionová vý
půjčka na elektrické podniky.
Těchto 11 millionů realisováno bylo ovšem v po
slední době, čímž se stalo, že dluhy z 21 million
vzrostly na 82 mill. zlatých.
13
article
Poněvadž v městské radě bylo vystoupeno tako
vým způsobem — a noviny to rovněž uveřejaily —
jakoby obec následkem zadlužení ocila se před ka
tastrofou — a varoval bych, aby oba pánové zahrá
vali si tak dále — dlužno se proti tomu co nejdů
razněji ohradili.
Že assanace nepokročila, co toho příčinou ? Ne
vím, čí to byl varovný hlas, jenž radil, zdali by
nebylo na čase, vzítí v úvahu, neměla-li byse
otázka assanační na tak dlouho zastaviti, do
kud vláda neučiní zadost své povinnosti vůč
obci.
Hlas tento zůstal však v menšině. Jiní měli jin
názory a těžko rozhodnouti, který byl správný. Jedn
pravilí téže: nebourati a nechati vše, až přihlásí se sta-
vitel, jiní tvrdili, že se musí bourati. Co se v otázc
assanační učinilo, k tomu byla obec donucena. Na
radnici se vědělo a počítalo, že musí býti jistý po-
stup, že první léta nebudou výnosna, ale že pone-
náhlu očekává zvýšení a zlepšení výnosnosti. Po-
ukazoval na méně růžové vyblídky, řka, že dokud
nebude pro Prahu a okolí lepší stavební řád, jes
assanační otázka velmi povážlivou, leč by nepřišli
pomoc, na kterou obec stále může poukazovati, ne
boť ať jest u vesla kterákoli vláda, každá bere o
nás milliony daní.
Při elektrických podnicích snad dalo se něe
uškubnouti, že by se snad bylo srazilo na pi
200.000 zl. z kupní ceny za tramway. Byly dva zá-
važné hlasy. Jeden pravil, by se počkalo jen 14 dní
že bude tramway levnější, ale zůstal v menšině, ne
boť řeklo se, že bude dobře, když podnik přijde do
obecní správy.
Praha
14
article
Kdo zná věci a ví, že v obnos 5 millionů z
hrnuta jest kupní cena za tramway, že podniknuty
přeměny této ve dráhu elektrickou a slavba elektrické
centrály, uzná, že s obnosem tímto se vystačiti ne
mohlo. Přirozeno pak bylo, že musilo se vzít
v úvahu, aby se potřebné peníze vzaly pro nepři
znivé poměry z jiných fondů, nalezajících se v
správě obce. Stalo se tak ze dvou fondů, které byly
k tomu určeny, což zajisté Vylo lépe, nežli obstará
vati je za drahé peníze. Tyto dluhy byly náležitým
způsobem vykázány a použito jich ve prospěch obce
a v posledním případě vloženy do podniku lukra
tivního.
V elektrických podnicích musí se dnes pokračo
vati dále, protože třeba přeměniti také ostatní tralě
tramwaye a zříditi další nové tratě a jest ledy přiro
zeno, že se musí peníze, poněvadž jiného pramene
není, opalřiti půjčkou. Není nejmenší pochyby, ž
návrh na půjčku jest odůvodněn, neboť jestlí elektri
cké podníky mají pokračovati, nezbývá nežli poskyt
nouti jim, čeho potřebují, by tento komunikační pod
nik dostal se do pravého stadia. Proto nezbývá
nežli návrh ve příčině výpůjčky pro elektrické pod
niky schváliti.
V příčině druhě části návrhu jest již 4millionov
úvěr realisován a jest schválen a k němu más
nyní povoliti další úvěr 6 millionů.
15
article
Třeba se tázati, zdali jest tak nezbytně nutno
aby za nynějších poměrů žádal se úvěr do 10 mil
lionů korun. Jestli kdy, tedy zajisté dnes jest finančn
situace takovou, by se vypůjčovalo jen, co jest nej-
nutnější. Dle zprávy, již se řečníku dostalo, posta-
čilo by, kdyby použilo se povolené již půjčky 4 mi
lionůzzlatých, na nějakou dobu. Aby se nepovolova
úvěr 10 millionů korun mluví také okolnost, že stál
se musíme ozývati, že vláda jest povinna obci n
její velké oběti přispěti, když obec vykonává zan
přenesenou působnost nákladem dříve 70.000 a dne
zajisté 100.000 zl. S úvěrem dosud povoleným vy
stačí se nejen dva měsíce, nýbrž na takovou dobu
od níž lze čekati, že se poměry na finančním trhu
změní.
Rečník navrhuje, by se hlasovalo odděleně
přední a druhé části návrhu městské rady a tato by
schválila se v tom smyslu, že povoluje se realiso-
vání povolené již půjčky ve výši 4 millionů a ko-
nečně by se rada městská zmocnila, aby úvěr
millionů dle potřeby také vydala. (Souhlas.)
Oboc. star. p. Kasalický poukazuje, že výbo
klubu voličů novoměstských vyzval, by se s koupí
tramwaye sečkalo. My jsme věděli, že se tramway
přeplácí o milliop. (Obec. starší p. Březnovský
Ne všichní. Dr. Černohorský byl pro koupi.) Obrálií
jsem se na pány, by hleděli koupi překaziti, ale bylo
mi řečeno, že jest koupě již dílem hotovým.
Obec. star. p. Weiss žádá, by se nečinily zby
tečné výdaje.
Obecní starší p. dr. Vlček vyslovuje se rovněž
by se úvěr 10 millionů korun nepovoloval, jelikož
jest možné, že se poměry zlepšl.
Březnovská
doktor
Černohorský
Weiss
Vlček
16
article
Obecní starší p. Jirousek vytýká správě elek
trických podniků nehospodářství; na ulici leží na př
celou zimu kolejnice a dlužno pochybovati, že jim
zima prospěla
Obecní starší p. Brejcha žádá, by se celá vě
odložila do doby, až by se předložil sboru roz
počet, co obec potřebuje, jak daleko se může jíti
co se může povoliti.
Obecní starší p. dr. Baštýř praví, že prý by
návrh p. dra. Podlipného příliš obmezoval volnost.
(Veselost. Hlas: »Až by bylo třeba, přijde se zase.
Ze zbytku volné zápůjčky zbývá jen 21/2 millionu
korun, se kterými bude správa brzy hotova a přijde
pak o půjčku znova. Kdyby se povolily jen 4 milliony
nemohlo by se fondům, z nichž vypůjčený, nie
vrátiti. (Hlasy: To se také stáli nemusí.) Obnosy
jež by p. dr. Podlipný povolil, jsou vyčerpány
Rečník přimlouvá se za návrh městské rady.
Obecní starší p. dr. Podlipný praví, žes
zdá, že pan dr. Baštýř hospodářství obce pražské
příliš nepronikl a není si vědom věci, protože by byl
mluvil jinak. O 7 millionech řečník výslovně řek
že byly vyčerpány. Ostatně p. dr. Baštýř nepostih
ani návrhu městské rady a kdyby všimal si týden
ních výkazů výdaje obce, dospěl by k resultátu, ž
řečník nechtěl disposice při vydajích obmezovati
Záhy bude zasedati zemský sněm a po něm říšská
rada, kde bude příležitost o potřebách Prahy pro-
mluviti. Kdyby byla obava, že se finanční poměry
zhorší, vyslovil by se řečník pro navrženou půjčku
Obec. star. p. dr. Chudoba obhajuje správu
elektrických podniků proti některým v debatě pro-
neseným výtkám, zejmena nehospodárnosti. Že ko-
leje leží dlouho po ulicích, zavinily nepředvídan
okolnosti, na př. kanalisace, vykoupení domů ald
Jirousek
Brejcha
doktor
Baštýř
Podlipný
Podlipná
Rečník
Chudoba
Praha
17
article
Centrála se zdržela, protože obec chtěla, by prác
zůstala v českých rukách. Ostatně dnes koleje ná
sledkem stávky uhlokopů byly by dražší a ještě b
se nedostaly a proto, co leží na ulici, není teny
ztraceno.0
Obec. star. p. Březnovský praví, že elek-
trickým podnikům chybí pevná ruka a hlava. Koňk
koupila se draze a centrála umistěna na nevhodném
místě a stála mnoho. (Souhlas.)
Bývalému starostovi se vytýká, že udělal za
roky 22 millionů korun dluhu, ale dnešní prvá schůze
s korunovaným starostou začíná dluhem 10 millionů.
(Veselost.) Jest to hezký počátek. (Výborně! Vese
lost.) Abych uchránil nového starostu před děláním
dluhů, budu hlasovati pro návrh dra. Podlipného.
(Výborněl Hlučná veselost.)
Starosta p. dr. Srb prohlašuje ku řeči p. dra
Podlipného, že noví členové finanční komise přáli
si seznamu dlahů, který jim dán, ale že v komis
nebylo nikterak poukazováno k tomu, že by se byl
nehospodařilo, nebo že by se bylo peněz nesprávně
použilo. Nebylo to tendenčně vytýkáno a činěny-li
z toho na veřejnosti důsledky, musí se toho litovati
nestalo se to však nijakým tendenčním způsobem
se strany praesidia.
Náhledy p. dra. Podlipného v příčině povolen
úvěru může starosta podporovati, neboť ředitel účtárny
prohlásil, že s úvěrem dle návrhu p. dra. Podlipného
ize vystačiti do začátku srpna. Pro svou osobu ne-
klade tedy starosta žádnou váhu na zmenšení ob
nosu na 4 milliony.
Obecní starší pan dr. Scharf táže ne, zdal
obnos tento stačí k refundaci fondů, z nichž vzat
záloha, zejmena fondu assanačního.
Březnovská
Podlipný
Srb
doktor
Scharf
18
article
Starosta pan dr. Srb odpovídá, že vrácení
peněz do fondů mohlo by býti jen částečně, ale
obecní hospodářství, že by tím netrpělo. V srpnu by
městská rada musila znovu přijíti. (Hlasy: To jesl
času dostl)
Obecní starší p. dr. Scharf táže se, v jakém
poměru jest fond investiční k fondu assanačnímu.
Starosta pan dr. Srb praví, že čeho bude třeb
při fondu assanačním může se vždy z investičního
fondu opatřiti.
Návrh městské rady v příčině půjčky 10 mill
korun na elektrické podniky schválen jednomy slně.
Návrh rady městské, by se k úhradě schodk
investičních obecních důchodů vybral dle potřeby
zálohou úvěr do 10 mill. korun, se zamítá a schva
lují se oba návrhy p. dra. Podlipného.
Městská rada podala návrh na úpravu platů den
ních písařů a sluhů, na zřízení 40 míst pomocných
úřadníků a na proměnu systemisovaných 9 míst úřa
ních vykonavalelů se služným po 1000 K ročně n
místa sluhů s tímže platem, o němž jsme se již ze-
vrubně zmínili.
Obec. starší p. Štorch vyslovuje polěšení nad
zprávou, za jejiž sepsání zasluhuje referent (p. rad
Šváb) plného uznání. Vítá vřele navrženou úpravu
a navrhuje, by se městské radě doporučilo, by
nejdříve předložila úpravu platů pro obecní doručo-
vatele
Debaty zúčastnili se dále pp. obecní starší Ra-
šín, Kasalický, Jirousek, kteří vítali vesmě
návch městské rady, prohlašujíce, že proti němu ne-
bude zajisté nikdo
Obec, starší p. Weiss: Návrh stal se skutkem
hlavně zásluhou starosty p. dra. Srba. (Hlučný od-
por. Obecní starší p. Březnovský: »Oho ! Interpl
luji pana starostu. Nejsme žádní blázni,«
Starosta p. dr. Srb: Správné jest, že někteř
členové sboru, zejména p. Březnovský, se o věc tut
zajímali a že já jenom spolupracoval.
doktor
Srb
Scharf
Podlipný
Štorch
Jirousek
Weiss
Srba
Březnovská
rada Šváb
19
article
Obec. starší p. dr. Vlček vystupuje proti tomu
by přijímali se za písaře abiturienti vyšších škol
nemají-li v úmyslu, ve službě obce zůstati
Obec. starší p. dr. Podlipný praví, že před-
loha vypracována tak, že zasluhují vděku všichni
kteří na ní pracovali a navrhuje, by se návrhy
schválily en bloe.
Návrh tento se přijímá a návrhy městské rady
schvalují se jednomyslně v celku.
Návrh p. Štorcha odkazuje se městské radě
Také návrh na podání petice sněmovně po-
slanců, aby cís. nařízení ze dne 16. srpna 189
č. 158 ř. z. o poplatcích z převodu vlastnictví ne
bylo dáno schválení zákonodárné, zavdal podně
k delší debatě.
Obec. star. p. dr. Scharf navrhl, by se žá
daly jestě další úlevy pro poplatnietvo.
Obecní starší p. dr. Novák navrhl, aby se pe
tice obmezila pouze na návrh, kterým zvyšují se
poplatky převodní na 4 proč. z velkých realit.
Dále mluvili pp. Hašourek, dr. Seh ar
Portík, dr. Vlček, načež schváleno podání pe
tice dle návrhu p. dra. Nováka.
Městská rada navrhla, aby starostovi panu dru.
Srbovi ustanoveny byly příslušné požitky na čas
jeho úřadu od 1. dubna 1900 počínajíe
Referent sděluje, že starosta pan dr. Sr
obnos, který náleží mu da 1. dubna ve výši 3000
korun věnoval obecním fondům.
Vlček
doktor
Podlipná
Štorch
Scharf
Novák
Seh
Portík
Srba
20
article
Obecní starší pan Kasalický navrhuje, by
se mu za to vyslovilo poděkování. (Staročeši provo-
lávají »sláva«.)
Návrh, aby magistrátní radní pan Karel Havrá-
nek dán byl na trvalý odpočinek, schvaluje se bem
debaty-
Návrh, aby do správy obce pražské král. hlav.
města Prahy přijaty byly odkazy p. Aloisa Olivy.
učiněné ku zřízení nadání: a) pro posluchače české
polytechniky v Praze s kapitálem 42.000 korun; b
pro studující českoslovanské obchodní akademie
Praze s kapitály 28.000 korun a 25.000 korun, cel-
kem tedy s kapitálem 53.000 korun; c) pro zacho-
valé schudlé staré kupce mužského pohlaví česko-
slovanské národnosti s kapitálem 30.000 korun.
schvaluje se bez dehaty.
Městská rada navrhla ve příčině prodeje
stavebních míst v assanačním obvodu prostřednictvím
Živnostenské banky: a) aby schválena byla odměna
za sprostředkování rozprodeje ve výši 2% ceny
trhové; b, aby nebylo trváno na podmínce vyslo-
veně pro některé budovy na stavebních místech
v hlavní assanační třídě, že pro budovy ty opatří
rada městská návrh fagady, i že jest kupující po
vinen fagadu nové budovy dle návrhu toho svým
nákladem provésti; c) aby rada městská byla zmoc-
něna, aby po schválení sboru obecních starších
udělovala prémie za pěkné provedené fngady a sta-
vebnímu úřadu uloženo, aby fagady domů, o něz
jde, podrobil zvláštní zkoušce, zdali po stránc
esthetické a historické k okolí svému se hodí.
Karel Havrat
Oliva
Praha
českoslovanský obchodní akademie
21
article
Obecní starší pan dr. Jeřábek opřel se ná
vrhu, by netrvalo se na podmince obsažené v odst
b), kterým revotuje se návrh p. dra. Scheinera sbo
rem již schválený. Kdyby však návrh jeho, by zů-
stal v platnosti návrh p. dra. Scheinera, byl zamít
nut, přimlouvá se za návrh p. dra. Nováka na hono
rování pěkných facad. Rečník pustil se do obhajován
starého rázu Prahy a učinil to způsobem, jenž za-
vdal podnět k ostré místy výměně slov.
Obecní starší p. dr. Novák uvádí, že jeho ná
vrh týká se celé assanační části a nikoli jen vý
značnějších míst. Se strany zástupců staré Prahy
přicházejí tak bizarrní návrhy, že by se jimi cela
assanace zmařila (Souhlas) a dlužno si přáti, by
často přicházely, aby se vídělo, že se jich užívá
jako hesel i k účelům agitačním. (Souhlas.)
Obecní starší p. dr. Jeřábek (rozčilen) praví
obrácen k zástupcům strany svobodomyslné, že ne
chtěli otázku staré Prahy po 10 let znáti a jen bou
rali. (Hluk.) Urážku ve příčině hesel agitačních vrhá
zpět. (Hluk.)
Obecní starší p. dr. Podlipný odpovídá,ž
pp. dr. Šole a jiní zde nejsou, aby p. dru. Jeřábkov
odpověděli. (Výborně!) Chce-li činiti útoky, nechí vezm
V drebném prodejii
ranní číslo o sob5 . . . za 8h
odpolední . . . . . . . za 2h
Ve filislkách na rozkově-
ranní čáalo, . . . . . . .
odpolední . . . . . . . . 5h
Inserát
platí se hotevě. napře
Předplaceni a jnssrty přišímí sdralnl-
strace v Marisnské ulicí č. s.
Tam nacházejí se táž rečske-
tlskárna a ezpečice „Národnich Listě
Rukepisy se nevnaesli.
doktor
Jeřábek
Scheiner
Novák
Podlipná
Šole
Praha
Marisnský ulice
22
article
si k ruce doklady, jichž by mu mohl tolik pověděli v
příčině zachování starého rázu Prahy v předešlých
letech. Nechť p. dr. Jeřábek studuje úpravu staré části
města dle moderní potřeby se zachováním s arého
rázu, a až bude hotov, přijde — nebude-li mluviti
vášnivě, nýbrž k věci — k takovým náhledům, že
pak najde podporovatele, kteří půjdou pevně s ním.
Řečník polemisuje s vývody p. dra. Jeřábka
o jednollivých památkách a navthuje, by se v od-
stavci c) za slova: »za pěkně provedené facadye
vložilo a jejich provedení«, pak aby odstavec tento
tvořil samostatný návrh.
Debatty zúčastnili se dále pp. dr. V Iček, k je-
hož návrhu schválen konec debatty, dr. Scharí
jenž přimlouval se za návrhyměstské rady, šlarosla
dr. Srb. dr. Ježábek, jenž se ohražoval, že otážka
zachování staréko rázu Prahy stala se některým
osobám agitačním heslem a nazval to přetvářkou.
dr. Novák, který konstatoval, že při doplňovacích
volbách do sboru nalepeny na rozích plakáty a oti-
štěno v novinách provolání za starou Prahu, v
kterémnžto uvedeny věci nepravdivé a na nich byl
také podpis p. dra. Jeřábka a jiných. (Souhlas.
Vůči skutečným opravdovým zástupcům zachování
staré Prahy má řečník největší respekt a pokud ná-
vrhy jejich jsou rozumné, podporuje je. Návrh pana
dra. Podiipného jest v intencích řečníka a souhlasí
s nim úplně.
Obec. starší p. stav. Tereba souhlasí s ná-
vrhem p. dra. Nováka.
Při hlasování přijímají se návrhy městské rady
s dodatkem p. dra. Podlipného. Proti odstavci b)
hlasovalo 6 členů.
Schůze po té o 1/29. hod. več. skončena.
doktor
Jeřábek
Scharí
Srb
Ježábek
Novák
Tereba
Podlipný
Praha
Iček
23
article
Ukončení stávky horníků.
Ukončení stávky horníků.
Nedělní a včerejší zprávy potvrzovaly, co
od několika dnů již ve veřejnosti probleskovalo:
že četní haviři jsou nespokojeni a že na mno-
hých míslech i poslušnost vypověděli svým
vůdeům. Zejmena v pánvi severozápadní situace
v minulých dnech tak se pozměnila, že práce
na celé čáře byla opět zahájena. Za to v pánvi
kladenské a ostravské horníci jsou odhodláni ve
stávce pokračovati. Úřadně zcela jasně a určitě
se prohlašuje, že stávka jest již u konce a že
za krátko bude opatřeno tak veliké množství
uhlí, že nebude již zapotřebí intervence místo-
držitele k opatřování uhli pro jednotlivá města.
Že rozhodnutí horníků v severočeské pánvi ne-
zůstane bez vlivu i na horníky, kteří ve stáve
jsou odhodláni setrvati, jest patrno. Rozhodnuto
jest, že v některých místech stávkující havíři pro-
jevili zjevnou nespokojenosť se svými vůdci
proti jejich vůli prohlásili se pro zahájení práce,
poukazujíce na nezměrnou bídu a nouzi svých
rodin.
Pokud se týče cen za hnědé uhli,
nemohou se konsumenti prozatím těšiti na brzké
snížení cen, v době stávky značné výše do
stoupivších. Před započetím stávky byl 1 met
cent uhlí hnědého prodáván za 82 kr. až 96 k.
a včera, tedy v době, kdy došla zpráva o ukon-
čení stávky, bylo hnědé ühli přodáváno po
1 zl. 40 kr. až 1 zl. 50 kr. za 1 metr. cent.
Na této výši setrvají ceny, jak se nám z pří-
slušných kruhů sděluje, asi 14 dní. Správy
dolů musí totiž především pečovati o provedent
bezpečnostních opatření v dolech, které vyža-
dovati bude doby asi dvou neděl.
V nejbližších 14 dnech nelze tudíž očeká-
vati, že bude velké množství uhlí vytěženo.
24
article
Mimo to v první fadě uhli vytěžené bude po-
skytnuto těm závodům a podnikům, které ná-
sledkem nedostatku uhli musily výrobu obmeziti
aneb i úplně přerušiti. A po 14 dnech, kdy
ponenáhlu nastanou pravidelnější poměry, dle
očekávání klesnou ceny hnědého uhlí na 1 zl.
až 1.20 zl. za 1 q. tedy o 18—24 kr. více nž
před zahájením stávky. Zajisté málo příjemne
překvapení pro konsumenty.
Z Teplic se nám sděluje, že včera byl
zástupcové stávkového výboru povoláni k taměj-
šímu hejtmanství, kde jim v přítomnosti zá-
stupců majitelů dolů a úřadníků hejtmanství
byl sdělen výsledek porady zástupců dolů. Dl
usnesení jejich zrušuje se původní usnesení
o opatřeních proti jednotlivým havířům. Kdyby
v některém případě nemohla být docílena shoda,
sprostředkuje vyjednávání báňský úřad. Dále
vysloveno přesvědčení, že velké podniky těžař-
ské, jakmile nastanou pravidelné a uspořádané
poměry, zvýší mzdu horníků. Prohlášení
toto bylo protokolárně sepsáno a stranami pode-
psáno.
Teplice
25
article
Z pánve kladenské.
Z pánve kladenské.
Z Kladna, 19. března. (C.-B.) Ve zdejším
okruhu stávkuje dosud asi 749% horníků.
Z pánve severočeské.
Z Teplic, 19. března. C.-B.) Ze 107 větších
dolů hnědo-uhelné pánve ústecko-teplické pracuje se
dnes ve 100. K dnešní denní šichtě dostavilo s
14.028 dělníků, mezi těmi 6008 uhlokopů, tedy nad
poloviční většína všech ublokopů. Z veškerého děl-
nictva, 25.169 mužů pracuje 55%. Většina dělníků
ještě stávkujících přihtásila se během dneška opět
o příjetí do práce.
Z Falknova, 19. března. (C.-B.) Dnes do prác
nastoupili 2114 dělníci, o 31 dělníka přibylo. V Neu-
stadtlu. Chodově a Haberspirku konaly se dnes hojně
navštívené schůze, v nichž bylo usneseno ještě po
několik dní vyčkati a nevstupovati do práce, až by
rozhodnutí podnikatelů bylo známo
Z Chomutova, 19. března. (C.-B.) Dnes do
práce se dostavilo 748 dělníků. Stávkuje dosad 80
dělnictva
Z Ústí, 19. března. (C.-B.) Do práce dostavil
se ze 2449 dělníků 2327, mezi nimi 1216 uhlokopu
Z Teplio, 19. března. (C.-B.) Dnes dostavili s
k ranní šichtě 1072 dělníci.
Z Duchcova, 19. března. (C.-B.) Z 32 dolů
v nichž se částečně pracuje, vypraveno v sobotu 61
vagonů uhli. Při dnešní ranní šichtě do práce se do-
stavilo 5907 dělníků, mezi nimi 2138 uhlokopů. V 16
dolech pracuje se plným počtem. V dolu »Valerii
vyrazila voda. Na anarchistu Schlägera, člena stáv-
kového výboru, bylo v Lomu útočeno, tak žes
utekl pod ochranu četnictva.
Valerius
Schläger
Kladno
Teplice
Falknov
Chodov
Chomutov
Ústí
Teplio
Duchcov
Haberspirk
26
article
Z pánve plzeňské.
Z Plzně, 19. března. (Zvi. tel. zpráva » Nár.
Listů«.) Dle zpráv, které dnes došly, je jisto, že
stávkavuhelném revíru plzeňském
je z většíčásti skončena. V dolech mi-
rošovského těžařstva trvá dosud stav minulého týdne;
37 horníků stávkuje. Při dole »Max Karel« v Li-
ticích stávkuje, jako na počátku, dvacet havířů.
Ve Vejvanově u Radnic v dolech J. D. Stark
a Pistoriových je také stav nezměněn vzhleden
Max Karel
Stark
Pistoriův
Plzeň
Vejvanov