1
article
dosud okresnímu soudu tamějšímu všecky práce
knihařské. Také letos podal ofertu na vazbu
nových pozemkových knih za cenu dosavadní,
a to k vyzvání přednosty okr. soudu. Tato nabídka
byla krajským soudem v Písku zamítnuta, při
čemž okresní soud v Horažďovicích byl po-
ukázán, aby objednal nové knihy pozemkové
z trestnice ve Steinu v Dol. Rakou-
sích. Vrchní soud zemský v Praze potvrdil
toto opatření, ač okres. soud v Horažďovicích
přimlouval se za domácího knihaře, který pří-
slušné práce co nejpřesněji a daleko laciněji
než trestnice ve Steinu dosud obstarával. Toto
rozhodnutí hluboce znepokojilo zúčastněné živ-
nostníky. Tážeme se: 1. Vydala justiční správa
presidiím soudů v Čechách příkaz, aby činil
objednávky u trestnice ve Steinu
na úkor domácích živnostníků?
2. Hodlá V. E. tento výnos odvolati a presidia
soudu poukázati, aby nutné práce a po-
třeby u živnostníků v místě used-
lých objednával a?
— Z řad advokátního úřadnictva. Nedávno s
utvořivší organisační spolek advokátních úřadníků
pro Prahu a předměstí pořádá dnes o 7. hodině ve-
cerní v hostinci »u české koruny« ve Smečkách čís.
26 spolkovou schůzi s programem: »Náš boj za ne-
dělní klid.« Veškeré úřadnictvo advokátní na tuto
schůzi se upozorňuje a předsednictvo spolku oče-
kavá, že nebude příslušníka stavu, který by svů
zájem pro uskutečnéní toholo požadavku neprojevil.
— Prapodivné hospodářství v brněnské zemské
nemocnici. „Lidové Noviny“ sdělují: „Výpomocný
dělník z knihtiskárny Jelínka v Brně, Ant. Šídlo
mel svoji ženu v ošetřování ve zdejší zemské nemoc-
nici. Včera v pátek šel tento dělník svoji ženu navští-
viti a tu se dověděl, že v pondělí již zemřela a že jes
pochována, aniž by mu správou nemocnice podána
o úmrtí ženy zpráva. Nelidský případ ten bude po-
drobně vyšetřen a přibit na pranýř.
Stein
Šídlo
Písek
Horažďovice
Dolo
Praha
Čechy
Brno
spolek oč
Ant
2
article
— »Vídeňský kat« prohlížel si v těchto dnech
Králové Hradec. Co tam chtěl, není známo, a víto
snad jen J. Sl, který prováděl jej večer z hostince
do hostince, ale čiňil to takovým způsobem a tak
dlouho, až si toho všimla i policie a pozvala »kata«
i s průvodem na komisařství. Když tam »kat« složil
pokutu, stal se z něho obchodní cestující K.
— Briliant nalezen. Před jednou z výkladních
skříní klenotnického závodu p. Jana Rechnera na
Můstku nalezl dne 26. t. m. dopoledne p. inž. Herles
brillant, který p. Rechner od něho převzal a vydá
jej jeho majiteli.
— V hrozné sifuaci octl se dne 23. t. m. prů-
vodčí vlaku Josef Kořínek, ze které vyvázl jen či-
nem nejodvážnějším. Kořínek pozoroval za jízdyz
Gtejfendorfu do Březové, že kola jednoho z vozů
nejsou v pořádku. Aby nahledl, co tomu vadí a za-
branil možnému nebezpečí, sestoupil na stupátko
vozu a nabnuv se, dival se pod vůz, drže se při
tom pevně rukama. Za rychlé jízdy se mu však noha
smekla a Kořínek spadl mezi dva vozy. Nepustil se
však rukama a byl asi 30 metrů vlakem vlečen. v
kritickém tomto okamžiku napjal Kořínek veškeru
sílu svých rukou, vyhoupl se jimi až ke stupátkua
odraziv se o ně prudce jednou nohou, vylítl ven na
trať. Jelikož utrpěl při tom jen nepatrné zranění,
došel pak pěšky do Dlouhé a odtud dojel omnibu-
sem do Brna. Dne 24. t. m. nastoupil p. Kořínek
již znovu službu průvodce vlaku.
Rechner
Ing
Herles
Kořínek
Dlouhý
Brno
Králové Hradec
3
article
— Pro podvod byl včera zatčen a k trestnímu sou-
du dopraven čalounický pomocník Frant. Ptáček, 22
roky starý, který u čalouníka V. Hrubého na Újezdě
čp. 28—III. vylákal pohovku a 2 žíněnky, které pod
cenou prodal. Když pak jej Hrubý upomínal, Ptáček
se mu odměnil tím, že ho poškrábal v obličeji.
— Srážka na elektrické dráze. U stavitele p. J.
Bečky na Smíchově č. 970 zaměstnaný kočí Ant. Krou-
til včera před polednem jel Palackého třídou na Smí-
chově s dvojspřežním povozem. Před domem čp. 722
zůstal náhle státi a v tom okamžiku vrazil do povozu
motorový vůz elektrické dráhy č. 11, jehož řidič Frant.
Nový nemohl ihned rozjetý vůz zastavit. Nákladní
povoz byl při srážce poškozen.
— Oheň ve sklepě. Nejspíše následkem odhození
oharku doutníku do sklepního otvoru domu čp. 76 na
Pankráci včera po 6. hod. večerní vzňala se sláma
a různé odpadky ve sklepě. Oheň byl uhasen za při-
spění dobrovolného hasiče Krále a kominníka Bartoše.
— Sebevražda studujícího. Z Králové Dvora se
oznamuje: Studující J. Ježek, který po obdržení polo-
etního vysvědčení se špatnou známkou z latiny a
řečtiny bodl se před professorem a spolužáky dva-
sráte nožem do prsou, neusmrtil se, nýbrž způsobil
si toliko nebezpečné zranění, ale se životem snad
vyvázne.
František
V Hrubý
J Bečka
Kroa
Palacký
Král
Bartoš
J Ježek
Újezd
Smíchov
Králové Dvůr
4
article
— Sebevražda hostinského. Z Čes. Krumlova se
sděluje: Zdejší restauratér Vaněček vrazil si dne 25.
t. m. ráno v sebevražedném úmyslu kuchyňský nůž
do prsou a záhy na to vzdor rychlé lékařské pomoc
skonal. Zoufalý čin spáchal prý v chorobném roz-
rušení mysli
Z Hrochova Týnce. (Pův. dopis.) U poštovního
spořitelního, telegrafního a telefonního úřadu v Hro-
chově Týnci od 1. března budou úřadní hodiny
neděli od 8 hod. 30 min. do 10 hod. 30 min. dopo
Ve všední dny a svátky zůstávají úřadní hodiny ne
změněny-
— Vystěhovalci. Dnes ráno jelo Prahou do Ame
riky 55 osob z Haliče.
= Listiny Liebknechtovy zmizely. Z Mnicho-
va, 26. února 1903. Mnichovský časopis „Volks-
zeitung“ uveřejňuje zprávu, že zesnulý vůdce strany
socialistické zanechal četné dopisy a listiny, jež po
jeho smrti beze stopy zmizely. Liebknecht sbíral po
dlouhá léta dokumenty, týkající se několika věcí, za
jímajících německou stranu sociální. Měl zvláštní
svazek listin o Bismarkovi a o událostech, jež před-
cházely uvázání se ve vládu nynějším císařem. Jiný
svazek se týkal afféry Dreyfussovy. Protidreyfussovská
prohlášení Libknechtova nasvědčují tomu, že Lieb-
knecht choval ve svých spisech zajímavé listinyo
této afféře. Všecky tyto listiny zmizely. Podezřívaná
jest ze skutku toho vláda německá, jež na Liebknech-
tových listinách měla asi největší zájem.
Vaněček
Liebknechtův
Liebknecht
Lieb
Čes . Krumlov
Hrochov Týnec
Praha
Halič
Mnicho
5
article
Hudba.
Hudba.
+ Kubelík ve Vídni. (Z Vídně, 28. února.
Jan Kubelík rozloučil se včera pro letošní svou se-
zonu s Vídní. Odchod byl těžký a dlouho, do 11 h.,
trval druhý koncert, který tu tentokráte pořádal. Hrá
Beethovenův velký koncert houslový a dosu
ve Vídni neslyšený koncert D moll Vojtěcha Ran
deggera, který také dirigoval své dílo a koncert
Beethovenův. Koncert Randeggerův, který jest přes
svoje německé jméno Vlachem a jemuž je teprve 21 let
jest opus velice kypré a svižné, zejmena ve finale
jež hrál Kubelik s neobyčejnou technickou dokonalo-
stí, nadmíru těžké. Jak skladateli, tak Kubelíkovi do-
stalo se neskonalých ovací. Když pak český housli-
sta spustil Paganiniho, nedocházely bouře po-
tlesku a pochvaly žádného konce. Frim! vedle
něho dosáhl skvělého úspěchu provedením skladeb
Smetany a Chopina. Kromě officiálního pro-
gramu musil hráti Kubelík ještě neofficiální. Tento
trval skoro do 11. hodin. Snad by se byl ještě pro-
dloužil přes půlnoc, kdyby sluhové nebyli sbasínali
světla. Kubelík musil se vraceti v pološeru, bez hou-
slí. Konečně byl obecenstvem propuštěn.
Kubelík
Beethovenův
Vojtěch
Randeggerův
Vlach
Paganini
Smetan
Chopin
Vídeň
Frim
6
article
Theatralia.
Theatralia.
+ Lidová hra polská. Ruská i polská veřejnos
má strašlivého nepřítele, jenž zachvacuje nejen spo-
dinu národa, ale i třídy intelligentní. „Nejrozšířenější
nemocí na Rusi,“ praví Čechov, „je zlá žena a vodka
Tou umírá nejvíce našich lidí.“ Proto chápe se ruská
vláda všech prostředků, monopolisuje vinopalnictví.
zakazuje drobný prodej — po sklínkách — a fedruje
spolky střídmosti, jež vykazují znamenité úspěchy.
Ne nudná kázání — ale zábava má vésti lid ke stříd-
mosti. Pořádají se co neděli po široké Rusí tak zv-
„narodnyja guljanja“ (lidové slavnosti), kde za ne-
patrné vstupné lid má koncerty, divadla, hry a zá-
bavy všeho druhu. Může jísti i píti — jen lihoviny
jsou vyloučeny. Mezi těmi lidovými ústavy vévod
bývalý hlavní palác novgorodské výstavy, přenesený
do Petrohradu, kdež otevřen jako lidový dům
cara Nikolaje II. nejširším vrstvám za nepatrné vstup-
né. Obravská místnost pojme až 12.000 diváků. Hry
jsou po většině výpravné (vlastenecké z Napoleon-
ských válek), ale i opery. Stejně horlivou činnost vy-
víjí i polská veřejnost ve Varšavě a po všem královstv
polském. Zlo alkoholismu je do té míry hrozivo
že proti němu v řadu nastupuje i literární a umě-
lecká tvorba. Talentovaný dramatik polský Zenon
Parvi napsal hru „Knajpa“, jejíž poslání je
právě působiti na lid výstražně, poukázati na roz-
kladný vliv alkoholu. Výborná hra — již ku provedení
chystá pražské lidové divadlo „Urania“ — vypravena
téměr na všech přednějších polských scénách a s ne-
malým úspěchem. Sujet hry je prostý: Malý úřadní-
ček na haličském venkově žije klidně svůj zdravý
rodinný život. Ale přeložení do velkého města změní
poměry. Muž, sveden společností, uvízl v hospodském
vzduchu. K zasnoubení své dcery přijde opilý a od-
halí ženichovi nepoznaný posud rub své domácnosti.
Čechov
Parvi
Rus
Petrohrad
Varšava
lidový divadlo
lidový dům car Nikolaj II
7
article
Se svatby sejde, dcera umře. Volí smrt před životem
v rodině, kde denně jsou potyčky s otcem pijákem
Demácnost pustne. Teprv sebevražda ženina vybur-
covala nešťastného muže. Ale už pozdě. V dohře je
společnost v noční kavárničce. Hrdina je roznášečem
nevin; jeho syn žije s poběhlicí. V hádce s karbaníky
je zabit... Plastičnost figurek z krakovského nebo
lvovského nočního života zůstavuje rozrušující do-
jem, jenž vysvětluje pronikavý úspěch hry v Folsku.
„Knajpa“ vyšla tiskem s předmluvou známé herečky
a dramatické spisovatelky polské Gabriely Zapolské.
„Hospoda — praví autorka— je v naší zemi roz-
velmožený „Assomoir“ (zabiják) proletariátu i lidí
intelligentních, kteří v ní hynou beze stopy. Je to
vražednice rozumu, pařeniště zločinu, chorob a špat-
ných instinktů a příčina zuboženosti mravní i ma-
teriální.“„... Varovný hlas zní do lidu s jeviště..
Příklad tak životně předvedený musí otřásti nervy
otrlejšího diváka.“ Tak může drama s jeviště zlido-
vělého prokazovati svoji ozdravující službu širokým
vrstvám, které snad ještě neutonuly docela v otravě.
Dr. B. Prusík.
Zapolský
Prusík
9
article
K afféře Šlechtově,
K afféře Šlechtově,
o jejímž vlastním pozadí ledacos zajímavého zvě
děla veřejnost z naší listopadové stati (jak známo
propustilo tehda státní zastupitelstvo teprve příslu
nou interpelaci. Pozn. red.) lze nám připojit
několik neméně interessantních paběrků z doby nej
novější. Podotýkáme, že čerpány jsou z pramene
spolehlivého a že posloužíme v případě potřeby také
doklady.
V listopadu m. r., kdy konáno závěrečné líčení
proti Ant. ryt. Šlechtovi ze Všehrd, byl tento redakcí
vídeňského časopisu »Die Woche« (Wiener Mon-
tags-Zig. vyzván, aby všechny podrobnosti své afféry
jí oznámil zcela bez obalu a bez ohledu.
jak dopadne rozsudek. Redakce prý jest
ochotna veškeré nesprávnosti uvésti na přetřes, což
prý jest vlastně zásadou zmíněného listu. Rytíi
Šlechta zaslal tehda redakci zmíněného časopisu
pouze svoji známou brožurku. Krátce potom byl
Šlechta touže redakcí dožádán o bližší dei
udání listin, jimiž by dotyčné nesprávnosti mobl do-
kázati. A současně ohlášena návštěva redaktora
Gärtnera za účelem ústní rozmluvy v zájmu věci.
Protože Šlechta té doby v Praze nebyl, byl odkázán
Gärtner na jeho plnomocníka, s nímž také rokoval
přes dvě hodiny. Gärtner prohlásil při tom, že by se
doporučovalo, by doklady, jimiž Šlechta v afféře
své může prokázati švindle, byly u jistého ví-
deňského advokáta uzavřeny a poukázal
zároveň na to, že neposlouží Šlechtovi, bude-li se
svou afférou dělati poplach. Bylo by prý naopak nej-
épe, kdyby dal sobě říci a vyrovnal věc svoji
smírně. Gärtner chlubil se zároveň, že »Woche«
má styky s mocnými kruhy vládními a že by se
dala sprostředkovati také a bolice.
Plnomocník Šlechtův vzhledem k nepřítomnosti
Šlechtův
Antonín
Šlechta
Gärtner
Všehrdy
Praha
Wiener Monatags
10
article
Šlechtově, jenž na telegrafické oznámení se nedosta-
vil, na tuto nabídku nereagoval.
Šlechta zaslal potom prostřednictvím svého plno-
mocníka jakýsi pamětní spis, v němž naznačil po-
drobnosti svého procesu a body, o něž opíral se ve
své zmateční stížnosti. Krátce na to dostal napřed
plnomocník a jeho prostřednictvím také Šlechta dopis,
v němž poukázáno na to, že by uveřejnění pamět-
ního spisu samo nebylo nic platno a že se ani k pu-
blikaci nehodí, že by však bylo záhodno, by o věci
došlo kústní dohodě, za kterýmžto účelem
přijel by do Prahy spolumajitel časopisu »Woche«,
Clemens Kolischer*). Kolischer v dopisu svém
vydával se sám za oběť týchž intrik, jaké kuly se
proti Šlechtovi a dodal, že by rád dopomohl mu
k úspěchu. Když Šlechta projevil ochotu svou k ústní
rozmluvě, oznámil mu Kolischer, že přijede 18. ledna
a žádal Šlechtu, by se o 9. hod. ranní dostavil do
hotelu »U saského dvora«.
Protože Šlechta neodpověděl, telegrafoval mu
Kolischer ještě 17. ledna večer, může-li přijeti, pro-
tože by jen za té podmínky přijel do Prahy.
Šlechta dostavil se 18. ledna do hotelu o 10. hod.
ranní, právě když vyjednával již Kolischer s vrátným,
jak bylo by lze pozvaného o příchodu jeho zpraviti.
Se Šlechtou vyjednával pak Kolischer v hotelu sa-
mém. Zasáhl in medias res. Začal s tím, že si roz-
hodující kruhy vídeňské přejí, by celá
jeho afféra řádně byla objasněnla. Před-
seda ministerstva dr. Körber byl prý nadmíru roz-
durděn způsobem, jímž se líčení provádělo a poslal
prý do Prahy notné »nosy« — také prý pro konfis-
kaci našeho článku o záležitosti Šlechtově — podo-
týkaje, že nebylo nutno pobuřovati českou veřejnost.
Šlechtův
Šlechta
Woch
Clemens Kolischer
Kolischer
doktor
Körber
Praha
11
article
Tím byl prý kompromitován jenom předseda mini-
sterstva sám. Kolischer ujišťoval Šlechtu zároveň, že
předseda ministerstva všemi administrati v-
ními prostředky by Šlechtu podporoval,
kdyby mu podal určité doklady neb aspoň indicia,
že falsa jemu (Šlechtovi) za vinu kladená spáchal
jiný. Kolischer, uslyšev na dotaz svůj názory Šlech-
tovy o Körbrovi, projevil své podivení. Körber prý
myslí, že mu Slechta spílá a pokládá ho za jakého
bůh ví nepřítele.
Po přání Šlechtově odebraly se obě strany do
kavárny »Metropol«, kde jednáno za přítomnosti
svědka, jehož jmeno nám plně známo.
A tu Kolischer, jenž, jak bylo patrno, o pomě-
rech v ministerstvu velmi dobře byl zpraven, při-
mlouval se, by Šlechta upustil vůbec od dalších pří-
krých prostředků a aby stranil se všeho, co by ve
veřejnosti způsobilo rozechvění, neboť prý jen
pomocí vlády dosíci může úspěchu.
Bude-li dr. Körber chtíti, může prý prohlá s it
Šlechtu třeba mrtvým a nikomu prý se
nepodaří důkaz opaku.
Šlechta namítal, že nemá příčin k vyjednávání
s vládou, již proto, že dle jeho náhledu by bylo již
pozdě, dodávaje, že nezbytně musí veškeré své spory
proti utrhačům provésti, byť i ne na prospěch vlády.
Naproti tomu snažil se Kolischer dokázati, že spory
své by mohl Šlechta vésti dál, ježto by prý před-
seda ministerstva nebo jiný hodnosta z jeho roz-
kazu mohl dosvědčiti, že Šlechta v každém obledu
konal svoji povinnost a že by tím odpadly příčiny
dovolávati se průvodů jiných.
Kolischer
Šlechta
Šlechtův
doktor
Körber
Šly
12
article
Mimochodem bylo mluveno též o žádosti, jíž by
se dostalo Šlechtovi. Šlechta žádal: 1. uznání svého
stavu panského; 2. reaktivování v dřívější hodnosti;
3. svolení, by své soukromé spory směl vyříditi, již
vzbledem k nákladům, jež by jinak hraditi musil ze
svého. Kolischerovi, jenž prohlásil, že zatím jedná
nezávazně, zdála se první podmínka zcela snad-
nou, ač li by prý Šlechta pro forma předložil snad
ještě některé doklady.
Pokud jde o podmínku druhou, souhlasil s ní
jenom pro případ, že by Šlechta nechtěl do míni-
sterstva nazpět. Dodal však, že by bylo Šlechtovi
jen ku prospěchu, kdyby udal jmena po-
slanců, kteří ve věcech šlechtických
jsou kompromitování.
Šlechta edvětil, že by nikdy, i kdyby o čems
podobném věděl, neuvedl čeho podobného, na-
čež prohlásil Kolischer, že by tím vládě byla pro-
kázána velká služba, ježto by jí pak bylo
snadno působiti na celý parlament.
Šlechta podotkl, že vláda ví zcela dobře, že poslanci,
kteří se o věci šlechtické interessovali, pokud jemu
známo, jednali optima fide a že bylo tudíž po
vinností vlády, která svými úřadníky byla o pravém
stavu věci zpravena, p oslance u po zorni ti.
*) Kolischer býval odborným přednostou v Te-
heranu a perským generálem. V době, kdy vycházelv
na jevo rejdy »genealogické«, dostala se na veřejnost
také zpráva o dalekosáhlých švindlech při udílení
perských řádů. Tehdáž Kolischer, který dán na od-
počinek, hájil se prostřednictvím německých poslanců
na říšské radě interpellacemi, v nichž obviňoval ze
švindlů oněch perského vyslance Nerimana Khanaa
stěžoval si, že hr. Goluchowskí v jeho afféře počínal
si nesprávně. Všecky zprávy dotyčné byly uveřejněny
časopisem »Woche«, již Kolischer — prý — založ.
a která nalezá se ve službách vlády Körbrovy. Ko-
lischer rediguje také časopis » Heeres - Zig.e
Šlechta
Kolischer
ko