1
masthead
V Praze, v sobotu dne 28. února.
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
Praha
4
article
NAk
NAk
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Naka
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Kampaň zemských sněmů.
Z Vídně, 28. února. Ministerský před-
seda dr. Körber oznámil včera poslancům
některých korunních zemí, že žádná
jarní kampaň zemských zastu pi-
telstev nebude se konati a že vláda
zamýšlí svolat zemské sněmy te-
prve počátkem anebo koncem
měsíce září. Podobá se, že o tomto je-
jím plánu byl také zpraven za svého vídeň-
ského pobytu nejvyšší maršálek kníže Jiří
Lobkovic.
„Česká spořitelna“ v poslanecké
snemovně a vídeňském tisku.
Z Vídně, 28. února. Poslanecká
sněmovna rozešla se na třídenní prá-
zdeň uprostřed debaty o zákoně v příčině
povinné revise výdělkových a hospodářských
společenstev, t. j. uprostřed debaty
o pražské německé spořitelně.
Čekali jsme, že díti se budou útoky a ná-
jezdy na ceské poslance pro jich včerejší
řeči. Co však nalezáme v hlavním orgánu
Němců království českého, v »Neue Freie
Presse«, přesahuje všechnu dovolenou
míru. O všech Češích užívá se tu výrazů
»nestoudnost«, »prolhanost«, »troufalost«,
»cynismus«. Na konec praví se: »Co Če-
chové zastupují, jest politickým otravováním
studní. Včerejší den zůstane pomníkem hanby
v dějinách českého národního hnutí.«
[Toto už věru vzteklé slintání tiskových
agentů »České« spořitelny pražské je velmi
významným a podezřelým příznakem
celé situace, zároveň pak tím nejhlou-
pějším manévrem na zažehnání propuk-
nuvší nedůvěry, ježto očividně dokazuje, že
panstvu začína býti zle. Red.].
Také vládní »Fremdenblatt« za-
sypává poslance české a českou publicistiku
výtkami. Vyčítá jim, že mají zděděnou ná-
rodní zášť proti německému itomuto ústavu.
Vládní organ opakuje lež o daru německé
spořitelny k opatření pitné vody v Praze,
Körber
Lobkovic
Němec
Čech
Vídeň
Praha
Český spořitelna
Neue Frei Presse
6
article
JDNÍ
JDNÍ
lež, kterou vyvrátil včera poslanec prof. dr.
Fiedler a kterou vyvrátil před léty již
posl. dr. Herold. Nicméně pravděpodobno
jest, že bude se tato lež ještě několikráte
opakovati.
Dr. Lueger jde na dovolenou.
Z Vídně, 28. února. Dr. Luege
odebere se s neděle na čtyřnedělní dovole-
nou. Odevzdá vedení křesťansko-sociálního
klubu ve sněmovně poslanecké svému ná-
městku princi Aloisu Liechtenstei-
novi a dru. Gessmannovi.
Planá domněnka.
Z Vídně, 28. února. Některé listy
oznamují, že po návrhu prof. Fiedlera do-
jde najisto k prvnímu čtení roz-
počtu. Můžeme naproti tomu prostě kon
statovati, že najisto k němu nedojde
Jmenování.
Z Vidně, 28. února. Berní inspektor
Arnošt Weisskirchner a finanční ta
jemník Moric Schmied jmenováni finan-
čními rady v obvodu finančního zemského
ředitelství v Brně.
profesor
doktor
Fiedler
Herold
Lueger
Luege
Liechtenstei
Weisskirchner
Schmied
Vídeň
Brno
7
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Vídně, 28. února. (C.-B.) »Wienen
Zeitung« oznamuje: Ministr vyučování
jmenoval správce odborné školy pro hlinař-
ský průmysl v Bechyni professora Aloisa
Porgesa ředitelem tohoto ústavu. Ministr
vyučování jmenoval ředitele lumělecko-prů-
myslového musea pražské obchodní a živ-
nostenské komory dra. Karla Chytila
konservatorem ústřední komise pro uměle-
cké a historické památky.
Z Bělehradu, 27. února. (C.-B.) Př
včerejší subskripci na novou půjčku bylov
Bělehradě upsáno 500 obligac obnosem
225.000 franků.
Z Říma, 27. února. K(C.-B.) »Agenzia
Stefani« prohlašuje, že jsou naprosto b ez
podstatny pověsti o jakémsi prý pape-
žově ochuravění.
Alois Porgesa
doktor
Chytil
Stefan
Vídeň
Bechyně
Bělehrad
Řím
Wienen Zeitung
8
article
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Praha
9
article
Z Pekina, 27. února. (C.-B.) Oddělení
ruských celních úřadníků očekává v Dalni
pokyny o zařízení celní služby. Dle zpráv
konsulárních byly prozatím zásilky zboží vpu-
štěny do Dalně a Portu Arthuru bez cla a
rozvezeny do vnitř země.
Z Čap Haitien, 27. února. (C.-B.)
Město Port de Paix bylo včera večer pro-
puknuvším požárem z větší části zničeno.
Z Pekina, 27. února. (C.-B.) Po-
vstání v Kvansi dle zpráv úřadních
stále roste. Rozšířilo se již přes hranice
Hunanu. Místokrál hunanský vyslal do
pohraničního území vojsko, aby dalšímu ší-
ření se povstání zabránil. Pět set mužů cí-
sařského vojska vpadlo dne 10. února v
průsmyku yanninském do zálohy a byli
vesměs zabiti. Velké zásoby zbraní byly
povstalci ukořistěny.
Arthur
Dalně
Pekina
Port jít Paix
10
article
Maďaři a Němci.
Maďaři a Němci.
Milie bratránkové dostali se do sebe. Ma-
ďarští soudové odsuzují a zavírají napořád re-
daktory a spisovatele nemaďarských národností.
Každý protest, každý sebe menší odpor proti
krutému utlačování nemaďarských národností je
pánům Maďarům zločinem na jejich národnosti
a na jejich státě. Nepatrný počtem i významem
nárůdek vyšinuv se šťastnými okolnostmi a
potom že druhou polovinou říše, Cislajtanií,
hýčkán, na výši, o jakéž nikdy nesnil, na
místě, aby vzpomínal zlých dob, kdy sám
úpěl v porobě a bídě, dnes utiskuje a pronásle-
duje s neslýchanou bezohlednosti národy jiné.
V první řadě ovšem Slovany, zejmena Slováky,
však také Němci zakoušejí nyní roztomilostí
maďarských. Toť se ví, že bouří se v nich krev,
doma i za hranicemi, a že deklamují dnes o ma-
ďarské sveřeposti a svolávají Evropu na potomky
Hunův a Avarů, kteří opovažují se do kriminálu
zavírat representanty německé velikosti a vzne-
šenosti. Věci chopily se také již některé německé
listy zahraničné a vybízejí vládu království a zemí
v říšské radě zastoupených, aby prý u Maďarů
intervenovala ve prospěch pronásledovaných ně-
meckých redaktorů. Vláda vídeňská si to asi
rozmysli. Madaři nerozumějí v ohledu tomto
Maďar
Němec
Milie
Slovák
Hunův
Avar
Ma
Evropa
Slovan
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Bílá růže.
Napsal Jan Jaz, Láska
Jan Jaz
12
article
Byl jsem zmalátněn a znaven pilnými od-
bornými studiemi a toužil jsem po uklidnění
rozrušených nervů ...
V novém, velkém sále na Zofíně byl ples
mediků českých.
Doufaje, že naleznu tam, po čem jsem tolik
toužil, umínil jsem si, že uposlechnu dobré rady
přítelovy a podívám se i na ples i na nový sál
žofínský. —
Přítel můj, Vojta, medik v 10. semestru,
rozpoznal můj neduh a radil mi:
„Přepracoval jsi se neunavným studováním
k doktorátu filosofie, máš rozrušené nervy, třeba
ti ihned upřímné, nenucené zábavy. A k tomu
naskyrá se ti výtečná příležitost. Zde máš po-
zvání do zejtřejšího plesu našeho spolku. Přijd
a uvidíš, že tam ozdravíš.
Uvěřil jsem mu, vždyť byl už skoro jako
hotový doktor, musil tedy mému stavu rozuměti.
Sel jsem na ples.
Bílá barva sálu a čarokrásná dekorace půso
bily na mne skutečně konejšivě.
Ve velikých zreadlech na stěnách odráže
se jas tisícerých elektrických žárovek, čímž ozá-
řený prostor šířil se jako do nekonečna.
Zjev ten připomenul mi nekonečný cíl filo
sofického bádání, bylo po klidu.
Šum a ševel v sále působily na mne ne
příjemně. Na usmívající se obličeje a na ob-
nažená ramena alabastrová pohlížel jsem zcela
lhostejně jako chladný filosof.
Vojta
Šum
Selo
13
article
Toužil jsem po čemsi neznámém... Hledal
jsem někoho aneb něco, aniž bych si byl vědom,
koho neb co . ..
Počal tanec. Všichni kroužili kolem mne
v blahém snění a luzném opojení, což mne víc
více roztrpčovalo.
Odvrátil jsem se od tohoto víru, postavil se
nedaleko u vchodu a pozoroval upjatě opozděné
příchozí, jako bych někoho očekával. Nestá
jsem dlouho. Pojednou uzřel jsem zvláštní zjev..
Ve vstupu do sálu objevila se, světlem ozářená.
štíhlá postava.
Bilý, kulatý obličej byl jemně zrumněn, ko-
lem krásné hlavinky tvořilo elektrické světlo zla-
tou aureolu a plavý, hedvábný vlas splýval jako
lehké obláčky na bělostná ramena. Bílý atlasový
šat objímal její lepou, mladistvou postavua
ňádra její zdobila kytice z bílých růží . ..
V prvním okamžiku nevěděl jsem, zdali
tento luzný zjev je výtvorem mých chorých
nervů, mojí fantasie, nebo skutečnost . ..
Než tato madonna kráčela lehounce do středu
sálu, pozdravujíc zde onde podáním své outlé
ručky aneb pokynem, provázeným přelíbezným
úsměvem.
Malá, zavalitá, černovlasá dáma v zelených
šatech ji provázela. Z toho všeho poznal jsem.
že zjevení to není mlhový obraz, nýbrž bytost
mající maso, kosti i krev. —
Netančila mnoho, ale rozhlížela se zvědavě
kolem, při čemž její safírové oko občas zazářilo
luzným leskem.
Byl jsem okouzlen.
Zadal jsem se s ní na čtverylku. Zlehka po-
ležila svou jemnou ručku na moje rámě a dlouho
mlčela. Já mlčel též a jen úkradkem pohlížel
jsem na jej: překrásnou tvář. Zpozorovala to a
Bilá
14
article
začervenalo se líčko i její malá ouška — anděl-
ský to zjev. l
Počal tanec. Tančila velmi lehce, jaksi
spěšně, ale i ostýchavě.
Při první tuře čtverylky mlčeli jsme oba
dále. Při druhé ptal jsem se jí, zdali byla již
častěji na plesu. Odpověděla mi tichým, měkkým,
chvějícím se hlasem;
„Jest to první ples v mém životě.
„A přece tančíte tak pěkně.
„Tetička učila nás tanci. — Ale já tančím
špatně, vy zajisté jen žertujete. Vy ale tančíte
výborně . ..“
Sotva to dořekla, začervenala se její bílá
líčka jako růže.
Po čtverylce tančili jsme valčík. Chtěl jsem
jí při tanci těsně obejmouti, rozehřáti, aby byla
smělejší, odvážnější; než, sotva že jsem tak uči-
nil, pohledla na mne s tak pomateným výrazem
v obličeji, že jsem ihned ode všeho útoku upustil,
dobře věda, co pohled ten značí.
Objal jsem ji tedy co možno nejjemnějia
tak skončil valčík, od něhož jsem mnohoa
mnoho očekával. —
Při večeři dověděl jsem se, že jmenuje se
křestným jménem Růžena.
„Slečno Růženko,“ šeptal jsem jí do jejího
překrásného, malého ouška, „budete si z dneš-
ního plesu na něco neb na někoho vzpomínati?
Utkví vám jakési dojmy v paměti?
„Zajisté, na vždy. Zdá se mi, že vše to je
rásný sen, a v tomto snu“ — doložila co nej-
išeji, „že i vy hrajete jistou úlohu.-
Bylo mi při tom, jako bych měl před ní
klesnouti na kolena, zároveň ale překvapovala
mne tato její smělost. Pohlížel jsem jí přímo do
očí s takym zanícením, jakého jsem byl schopen.
Růžena
Růženka