2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
26. února 1913. Číslo 56.
4
article
výkonného výboru, v níž členové české jazy-
kové osmíčky podávali zprávu o sdělení, kte-
ré jim minulého úterka vláda učinila v příčině
svého stanoviska vůčí některým nevyřízeným
bodům otázky jazykové. Věc týká se vnitř-
ního jazyka úřadního zvláště u pošty, pal
Prahy a otázky úřadnické. Zprávy, jež o sdě-
lení tom dostaly se do veřejnosti české i ně-
mecké, byly sice se strany Němců z důvodů
taktických, se strany radikálních českých
stran zase z důvodů stranické agitace
tendenčně zbarveny, nicméně sluší vytknouti
že dotčené sdělení vlády ani formou ani ob-
sahem zástupce české naprosto neuspo-
kojilo. Jsem — pokračuje řečník — pro ji-
sté části česko-německého problému ode
dávna skeptikem a proto mi stanovisko kabi-
netu, v němž zasedá Hochenburger, ne-
bylo hrubě překvapením. V ohledu formálním
musí a budou zástupci čeští především žádati,
aby nejasná, kaučuková stylisace vládního
sdělení byla nahrazena formulací urči-
tou, načež pak o tom, co bude dál, rozhod-
nutí klubům poslaneckým a jejich svazu mus
býti vyhrazeno. Nechci rozhodnutí tomu před-
bihat, avšak nemohu ztajití dojmu, že, nebu-
de-li vládní stanovísko v některých zvláště
Němec
Praha
5
article
důležitých bodech podstatně změněno a přes-
ně formulováno, může se úterní sdělení vlády
pro druhou nynější kampaň vyrovnávací snad-
no státumíráčkem. Ukáže se tím prostě
že poměry nejsou pro poctivý smín
dosud vyzrálé, Můžeme toho litovat
však netřeba nikterak svěsiti hlavu, nýbrž
sluší s ledovým klidem hleděti vstříc věcem
příštím. Sněmovní šestiletí blíží se ke konci,
finanční aparát zemský, dojde-li ve Vídni ku
vyřízení zákona o údělech, vydrží ještě do
srpna, nedojde-li však k tomu, přestane zem-
skému výboru možnost konati platy již během
dubna, tedy za několik neděl. Bude pak nutno
sáhnouti k opatřením mimořádným, v jejichž
zápětí snad dojde k rozpuštění sněmu a k vy-
psání nových voleb. Nic nás eventuali-
ty tyto nesmějí rozčilovatl Dlužno
je považovati za vis major, která v pustoš-
ných účincích zvláště finančních — činíť efek-
tivní ztráta poplatnictva obstrukcí sněmovní
způsobená již přes 50 milionů — dotýká se
„rovnoprávně“ obou kmenů národních a mu-
síme proto s klidem čekat, až němečtí kra-
jané sami pocítí potřebu poctivé dohody, na-
byvše přesvědčení, že žádným vydíráním.
kdyby obstrukce jejich trvat
měla sebe déle, kdybyi celá ústav-
nost nynějšího Schmerlingov
sněmu měla býti zastavena, stra-
ny české ke kapitulaci, ku progra-
matickým ústupkům donuceny ne-
budoul (Všeobecný souhlas.)
Těžkost a nesnadnost řešení problému
česko-německého vyplývá z jeho podstaty.
Vídeň
6
article
Není to otázka zemská, nýbrž jedna z os, ko-
lem níž po půl století točí se politický vývoj
státu a to z valné částí pod účinkem vlivů za-
hraničních. Běží o otázku, jakým způsobem se
konečně utváří v tak zvaných zemích sudet-
ských poměr spolužití nás Čechů, sedících na
nejzápadnější slovanské výspě, se spolukraja-
ny německými. Není nikoho tajno, že otázka
tato nalézá se v přímé i nepřímé souvislosti
se zájmy a rozvojem středoevropského něme-
ctva vůbec. Celý předchozí věk středoevrop-
ských dějin měl za hlavní obsah postupné zce-
lování a konečné semknutí se národa něme-
ckého ve velmoc prvého řádu, jejíž vzrůst
koná pronikavý účinek na celou mocenskou
soustavu evropskou a do jejíhož zájmového
okruhu vpadá i ústavní proces, jejž Rakousko
od půl století v nitru svém prodělává. Jed-
ním z ohnisek procesu toho jest otázka česká
a vlivy, zájmovým oním okruhem na ní ko-
nané, jsou dnes v různých podobách rovněž
tak živoucími, jako byly v době Hohenwar-
tově. Nejen němečtí spolukrajané rakouští
též německý národ jakožto celek dobře poci-
ťují, co pro ně značí, udržetí i ve formách,
byť i jen zdánlivě ústavních, nadvládu živlu
německého v zemích předlitavských.
Čecho
Rakousko
7
article
Řečník líčí na to postup národně-politi-
ckých zápasů našich od vstupu poslanců če-
ských na radu říšskou r. 1879, dotýká se
prvních formulací německých požadavků
provedených Scharschmidem, Herb-
stem a Plenerem v letech osmdesátých
zmiňuje se o punktacích z r. 1890, o zmaru
Badenových a Gautschových naří-
zení jazykových z r. 1897 a 1898, přicház
k revoltě německých soudců v Čechách roku
1907 a mluvě o výbuchu sněmovní obstrukce
v Praze r. 1908, označuje nynější čtyřletou
práci o dohodu jakožto pokus, aby obapol-
ným dorozuměním se „národa s náro-
dem“ aspoň dočasné podmínky snesitel-
ného sousedství soužití v nedílné společné
vlasti byly dosaženy.
Potom rozbírá řečník podstatu a vývo
obou nynějších kampaní smiřovacích, prvuí
z r. 1910, druhé pak, započavší na podzim
r. 1911 a dospěvší ku poslední episodě z 18.
t. m. Do prvé části této druhé nynější kam-
paně pojata byla, jak povědomo, revise zem-
ského zřízení s opravou volební a obé uči-
něno závislým od dohody v otázce jazykové.
jak u zeměpanských úřadů tak u těles samo-
správných. Zemské zřízení bylo loni v čer-
venci skutečně dojednáno a zbývalo vyřídíl
otázku jazykovou. V oboru zemského zřízen
vyšlo se německým přáním v jistých směrech
vstříc, aniž by tím však programa-
tickému stanovišti českému by-
lo zadáno; za ústupky tyto cestou kompro-
misu dosaženy jednak protiústupky se strany
německé v rámci zemského zřízení samého.
jednak měla kompensaci tvořit dohoda ve
věcech jazykových. Celou akci loni na pod-
zim výnos Hochenburgrův ohrozil měrou nej
povážlivějšl.
Badenův
Gautschův
Čechy
Praha
8
article
Řečník rozbírá pak podrobně dojednanou
látku, dovozuje, že čeští poslanci, kdož za
průběh jednání nesou zodpovědnost, mohou
národu s klidným svědomím z působnosti své
složiti účet. Bude-li jednání pro věci jazykové
opět zmařeno, dojde-li ve správě zemské ku
opatřením mimoústavním a k vypsání nových
voleb, nezbývá nám než — čekat a sbíra
síly (Výborně!), abychom čeliti mohli věcem
příštím. Bylo by sebeklamem neviděti těžkos
našeho postavení, plynoucí jednak z celého
prostředí, v němž se nalézáme, jednak i z to-
ho, že roztříštěnost naše i v ohledu taktickém
účinnost politického postupu českého podla-
muje. Sluší tím více toho litovati, poněvadž
Němci, jakkoli jsou také v několik odstínů
rozvrstveni, proti nám přece vystu-
pují jako jednotný celek a národní
jejich kázeň přivodila dokonce zjev druhdy
sotva tušený, totiž že i jejich krajní křídlo
všeněmecké obratně zarejdovalo v posledníc
letech do taktiky, která jeho součinnosí
s ostatními stranami německými umožňuje
Jisto jest, že nezdary věc českou během po-
sledních let stihnuvší, byly v důsledku roztří-
štěnosti naší námi samotnými spoluzaviněny
Jisto jest rovněž, že nebude lépe, ba že může
býti ještě hůře, nebudeme-li my samí lepšímí.
Němec
9
article
Rozklad náš započal před třinácti lety od-
loučením se venkova od měst, však rozluka
tato bývala by časem dojista napravitelnou.
kdyby nás první volby dle všeobecného prá-
va hlasovacího, vyvolavše zuřívý zápas všech
proti všem, nebyly atomisovaly. Všechny do-
savadní pokusy na sloučení českého šíku
programatickou a taktickou jednotku skon-
čily nezdarem. Otázkou naší budoucnosti jest
je-li roztříštěnost nynější pouhou dětskou ne-
mocí všeobecného práva volebního, nebo or-
ganickou chorobou národního našeho char-
akteru. Nevěřím v tuto druhou pro nás přímo
příšernou eventualitu, poněvadž český nárou
během svých dějin, jakož i po svém zázrač-
ném probuzení v době novější podal tolik do-
kladů obětavosti a kázně vlastenecké, žee
nějaké mravní podružnosti širokých vrstev li-
dových naprosto nelze mluviti. Nevěřím tomu
tím spíše, poněvadž celkem vzato přes vše-
chny zevnější programatické odlišnosti chce-
me všichní totéž, takže až kdysi příští histo-
rik bude analysovati příčiny dnešní naší roz-
tříštěnosti strannické, neshledá v nich hrubě
nic více, než zápasy mandátové. Nedoufám
že při nynější rozvášněnosti a z ní čišící zášti
a nenávistí osobní mezí stranamí a vůdčímí
10
article
jejich osobnostmi upřímná dohoda bude docí-
lena dřív, dokud z lidu samého ne-
vzniknek tomu povel. Probuzený pud
sebezáchovy lidu samotného jest
jedíným zřídlem, z něhož kyne žá-
doucí obrat. S lídskou přirozeností, s vy-
vinutým individualismem a ostatními jejími
křehkostmi počítajíce, víme dobře, že není
ani možno, ani snad nikoli plně žádoucno, aby
z dnešního rozkladu obratem ruky vyvinul se
jeden ovčinec s jedním pastýřem. Strannické
zápasy zůstanou na dlouhou ještě dobu pří-
znakem politického života našeho. Nutnou
žádoucí jest však zásada souručenství
všech, opřená o sebezapřene
jednotlivců v zájmu nezbytně po-
třebné národní kázně. Do služeb této
myšlenky staví se strana naše bez výhrady,
a poněvadž úspěch myšlenky této nemůže být
než vynucen silou, jest povinností všech, kdož
cítí v sobě hlas svědomí národa, aby kupíce
se druh k druhu, pracovali ku postupujícímu
vyhraňování se ukázněného celku politické-
ho zápasnictva našeho, a zasvěcujete-li i vy
ve zdejší organisaci síly své a čas svůj tomut
úkolu, konáte tím na ten čas nejcennější prác
vlasteneckoul
Vývody řečníka provázeny byly dlouhým.
všeobecným, bouřlivým souhlasem, načež
předsedající vřelou apostrofou dra. Fořt
loennn
jednání zakončil.
11
article
Ríšská rada.
Ríšská rada.
Panská sněmovna.
(Zvl. telef. zpr. „Národních Listů“.)
Z Vídně, 25. února.
Panská sněmovna konala krátkou, ale
hojně navštívenou schůzi. Novela k zá-
konu spolkovému přikázána byla po-
litické komisi, která rozmnožena šesti členy.
Sněmovna panská přešla k jednacímu po-
řadu přes zákon, kterým upravuje se po-
stup kancelářkých pomocníku
a postavení a příjmy hospodář-
ských oficiantů. Vláda, po ní pak
panská sněmovna, zaujala stanovisko, že věc
la nemá být upravena zákonem, nýbrž zů-
staviti se postupu nařizovacímu. Ministr
financi hodlá upraviti tuto záležitost sou-
časně s aktivováním předlohyo
služební pragmatice. Panská sně-
movna potom přijala ve druhém a třetím
čtení zákon, kterým mění se některá usta-
novení zákona z r. 1908 stran úpravy
příjmů aktivních státních sluhů.
náležejících do kategorie služebnictva (pod-
úřadníků a sluhů).
Pozejtří projedná panská sněmovna ně-
kolik předloh, mezi nimi také zák o
stran asanace Prahy.
Příští schůze ve čtvrtek 27. dnora
Jednací pořadr Druhé čtení zákona o sirotč
jistotě 30milionové zemské půjčky moravské.
zpráva národohospodářské komise o změné ob-
chodní a plavební smlouvy mezi Rakousko-Uher-
skem, Švédsk m a Norskem; druhé čtení zákona.
jimž se opětně měni zákon ze dne 11. února 1893
o vyvlastňování za účelem úpravy asanučního ob-
vodu král. hlav. města Prahy; druhé čtení zákona
o změně a doplnění § 74. živnostenského řáduj
druhé čtení zakona o změně § 85. a 86. živno-
stenského řádu; zpráva národoho podářské komiae
o usnesení poslanecké sněmovny, týkající se vlád-
nich předloh o mezinárodním registrování továr-
ních a obchodních známek a o doplnění a změně
zákona o ochrané známek.
Potom byla veřejná schůze skončena.
Po veřejné schůzi konala se důvěrná
schůze.
Vídeň
Praha
Rakousko
Uhry
Norsko
poslanecký sněmovna
12
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Finanční výbor.
Z Vídně, 25. února. (Zvl. telef. zpráva
»Nár. Listů«.) Finanční výbor dospěl až
k hlasování o dani ze šumivých vín, které
se vykoná zejtra počálkem schůze. Potom
vyřídí se daň z totalisateurů nejspíše zejtra
již. Pozejtří začne se rokovat o zemských
údělech. Po té stránce dohoda není ještě
hotova, je však blízka. Výbor skoncuje své
práce některý den s neděle. Zdali dostane
se výborový elaborát o zvýšení daně lihové,
o dani z osobního příjmu, o dani ze šumi-
vých vín, o dani z tantiem a z totalisateurů
do sněmovny poslanecké ještě před Velko-
nocemi, bude vidno teprve ve dnech nej-
blíže příštích.
Z Vídně, 25. února. (K. k)
V odpolední zchůzi přikročil finanční výbo
ku podrobnému rokování o předloze daně ze
šumivých vín-
§ 1. byl schválen dle znění vládní předlohy
§ 2. schválen byl dle návrhu referentova. Návrk
Šeitzův, aby nezdaněny zůstaly ony druhy
šumivých vín, jichž používá se ve veřejných ne-
mocnicích pro nemocné, byl zamítnut.
U § 3. (Výše daně ze žumivých vín) schválen
byl návrh posl. Perweina, aby daň stanovena
byla obnosem 80 h z celé lahve. (Referent na
vrhoval 60 h.) Návrhy Lukaševičův na zvý
šení daně z ovocných vín na 30 h a na zdvoj-
násobení daně ze šumivých vin, jež podávány jsou
ve veřejných zábavních místnostech — byly za-
mítnuty.
U § 4. schválen byl dodatečný návrh Miklas-
Ussaiův, kterým se ministr financí zmocňuje, aby
povolil oněm osobám, jež z vlastních výrobkt
k vlastní potřebě vyrábějí sumivé víno, aby dař
ze šumivých vín plutili dle smlouvy.
Hlasování o posledním odstavci 5 4. ſo po-
skytování lhůt pro placení daně ze šumivých vín)
a o zbývajíci části zákona odloženo bylo na po-
čátek příští schůze.
Příští schůzo zejtra v 10 hod. do-
poledne. Jednací pořadi Daň ze šumivých ví
a daň ze sázek u totalisatera.
Návrk Šeitzův
Lukaševičův
Vídeň
13
title
Politický přehled.
14
article
Země české.
Země české.
Německý dotazník k vládě o úřadním jazyce.
Německé listy sdělují z Vídně, že v dů-
sledku usnesení německého osmíčlenného vý-
boru, aby vláda byla dožádána o zevrubný vý-
klad a doplňky k zásadám ministerstva o vnitř-
ní úřadní řečí u zeměpanských úřadů v Če-
chách, tak aby nebylo žádných nejasností a
dvojsmyslností o stanovisku vlády — vypraco-
vali člen panské sněmovny dr. Baernreither
posl. dr. Roller dotazník k vládě, dotýkající se
všech bodů vládního elaborátu. Dotazník bud
prý vládě doručen ještě do neděle.
Chabařovsko-ústečtí učitelé.
Před několika dny příneslí jsme zprávu,
že také chabařovské okresní zastupitelstvo
usneslo se k žádosti učitelstva okresu poskyt-
nouti mu drahotní přídavek s podmínkou
schválení konference německých okresních
starostů. K tomu usnesení zaujal chabařovicko-
ústecký Lehrerverein stanovísko resolucí,
níž sice uznává usnesení obou okresních za-
stupitelstev, ústeckého a chabařovského, že
však bez obalu prohlašuje, že jako
dříve jest odhodlán, paže k paží, státi
s hlavním výborem německého zemského spol-
ku učitelského a všemí ostatnímí učitelským
organisacemi v Čechách společně v zápase vší
silou za vydatné upravení učitelský ch
platů cestou zákona.
doktor
Baernreither
Roller
Vídeň
Čechy
panská sněmovna
Chabařovskýústecký
15
article
Z německého tábora dělnického.
V Děčíně byla rozbíta schůze německo-
nacionálního dělnictva sociálními demokraty
Mělo na ní býti rokováno o postavení želez-
ničních zřízenců a sociálním pojištění, ke kte-
rýmž otázkám přihlášeni byli poslanci Heine
a Knirsch, avšak sál obsazen byl dávno před
zahájením schůze sociálními demokraty pod
vedením posl. Seligera z Teplic. Hned zahaju-
jící řečník podráždil ocišlní demokraty
směškem, že se dostavili tak hojně, poněvadž
se chtějí od „proklatých nacionálů“ něčemu na-
učit. Sociální demokraté neustále přerušovai
a žádali pokřikem slovo pro posl. Seligera.
bylo jim však odpověděno, že se Seligerov
dostane slova až po Heineovi a Knirschovi
avšak toliko jen na čtvrt hodiny. Na toto sdě-
lení spustili sociální demokraté pekelný lo-
moz a dotírali zvláště prudce na posl. Heinea
který v nesmírném rozčilení vzkřikl na sociál-
ní demokraty, že budou vyhozeni, nepřesta-
nou-li lomoziti. Sociální demokraté obnovili
lomoz tím větší, volajíce bez ustání: „Fu
Heine!“ Poprask dostoupil vrcholu, když n
přímý dotaz Seligerův, dostane-li slovo, posl
Heine vzkřikl: Nel Posl. Seliger odpověděl
prudce, načež zdvihl se pokřik na straně ně-
mecko-nacionální, ale sociální demokraté vy-
lezli na židle a volali sborem na Heinea' „Fujl
Hein
Knirsch
Seliger
Seligerův
Posl
Děčín
Teplice
16
article
Nacionálové křičeli: „Fuj Seligerovi, fuj te-
plickému Čechul“ Pokus soc. demokra-
tického okresního tajemníka Grünzera zmoe-
niti se slova, byl marný a když posl. Selige
chtěl promluviti, voláno na něj: „Jděte do
Teplic agitovat pro českou ško-
lu!“ Sekretář Grünzner volá: „Jsme lepší
Němci než vyl“. Nacionálové se posmívají-
„Ano! Obzvláště Seliger! Denuncujete
nás u úřadů, když se Čechům chce-
me ubrániti. Děláte Čechům zeda
Fuj na vás, čeští pacholci!“ V největ-
ším lomozu spustili němečti nacionálové
„Wacht am Rheiní“ Sociální demokraté pře-
hlušují je pískotem, konečně však zpěvem
písně práce. Lomoz trvá již déle hodiny a po
celou tu dobu posl. Heine marně pokouší se
zahájiti svůj referát. Předseda prohlašuje schů-
zi za skončenou, ale teprve četníci vyklidili
sál. Na náměstí promluvil posl. Seliger k so-
ciálním demokratům, kteří potom pořádali
průvod městem kolem radnice k řetězověmu
mostu, kdež zastavení policií a četnictvem
ježto se vzpírují platit mostné; na zakročen
starosty města puštění však přes most bez-
platně.
Nacionální dělnictvo shromáždilo se pak
v hotelu, kde posl. Heine odůvodňoval, pro
posl. Seliger nesměl dostati slova. Prohlásil
něm, že je to rozený provokatér, který prý
uráží a posmívá se všem německo-nacionálním
poslancům severních Čech, že je tudíž samo-
zřejmo, že nesměl mluviti na schůzi německých
dělníků.
Seliger
Selige
Němec
Čecho
Hein
Teplice
severní Čechy
Grünzer zmoe
Wacht be Rheinit
17
article
Německý vicepresídent u vrchního zemského
Německý vicepresídent u vrchního zemského
soudu.
Hned, jakmile se vyskytly na veřejnosti
první zprávy, že vicepresidentem vrchního
zemského soudu určen jest dvorní rada Vyšín,
vytasila se „Bohemia“ s nápadem, aby „utvo-
řeno“ bylo u vrchního zemského soudu také
místo pro německého vicepresídenta, poně-
vadž prý jest u vrch, zemského soudu „vlastn
skupina německých radů“. „Prager Tagblatt“
dal uplynouti několika dnům, než přišel do
mlýna se svým vlastním násypem a teprve vče-
ra uchopil se oštěpu „Bohemií“ vrženého
sděluje, že němečtí poslanci od několika let
usilují o to, aby u vréh. zem. soudu zřízen byl
německý vicepresident a jest prý žádost tato
úplně oprávněna podle analogie místodržitel-
ství. „Prag. Tagblatt“ ví dokonce o „odůvod-
něné naději“, že přání německých poslanců
bude splněno. O důvodech této naděje není
však českým poslancům ničeho známo.
Vyšín
Prager
Praga
Bohemia
18
article
Naděje „Prag. Tagblattem“ za německé
poslance tlumočené nemohou býti jednostran-
ným vyslechnutím jich jen tak beze všeho spl-
něny ani tak proslulým přehodnocovatelem
hodnot jako min. Hochenburger. Nynější orga-
nisace vrch. zem, soudu po stránce jazykové
pochází z roku 1890 a došlo k ni nařízením
ministra justice ze dne 3. března 1890, jímž
zřízena byla zvláštní „německá skupina radů“,
na niž se „Bohemia i „Pr. Tagblati“ a tudíž
i jich poslanečtí informátoři odvolávají, to jest
skupina 15 radů, „jimž se průkaz znalosti če-
ského zemského jazyka promíjí.“ Jest však
známo, že tomuto výnosu předcházely vyrov-
nací konference v předsednictvu ministerstva
mezi českými a německými zástupci konané
nejen ku pozvání a pod vedením vlády, nýbrž
i pod její závazností jako třetího kompaciscen-
ta, jemuž tato jeho vlastnost německými po-
slanci v parlamentě i mimo něj, jakož i veške-
rým německým tiskem bez ustání byla připo-
mínána. Citované nařízení jest přímým vyko-
náním závazku vlády, z lednových úmluv nan
Praga
Bohemia
19
article
připadajícího jenom s výslovným sou-
hlasem českých zástupců, jak se vý-
slovně mezi punktacemi uvádí. Kromě tohote
kusu úmluv realisovány ještě jen dva jich od-
stavce, a sice pokud se týče organisace zemské
školní rady a rady zemědělské, k nimž došlo
ovšem cestou zákonodárnou. Přes to však prá-
vě tato souvislost s podstatou všech ostatních
lednových úmluv učiníla konečně i praece-
dencí z každé další změny v organisaci vrch
zem, soudu v Čechách, pokud se týče národ-
nostních držav integrující část pří-
padné vzájemné dohody obou ná-
rodních stran. Přání, tlumočené tiskem
německého kasina, mohlo by býti považováno
nejvýše za komplikaci současné česko-ně-
mecké dohody, před jejíž forum by patřilo, ale
její splnění mimo toto forum jest na-
prosto vyloučeno, Každý pokus o ně
musíl by býti pokládán za další výkon v ře-
tězu německo-hochenburgerovských intrik, ke
zmaru vyrovnací dohody směřujícíchl
Čechy
20
article
Dr. Roller a Wolí o vyrovnání.
Ve Vrchlabí řečnili v neděli poslanci dr
Roller a Woli o vyrovnání v Čechách. D .
Roller ze svého šíře známého stanoviska zpupné
vyzývavosti dovozoval, že by Češí vlastnč měli
býtí donucení ke splnění německých poža-
davků. Dosud jsou prý české ústupky nedosta-
tečny a na otázku, dojde-li k vyrovnání či ni-
koli, musí prý dr. Rolter odpověděti spíše, že ne-
Uprostřed květns, nedostaví-li se vláda se státní
výpomocí, nastane nepochybně úpadek zemského
hospodářství. Pojednávaje o úpravě učitelských
platů prohlásil dr. Roller, že výpomocí okresních
zastupitelstev nemůže býti učitelská otázka ře-
šena, avšak učítelé němečtí nejednají prý správně.
když ji s posměchem a opovržením od-
mítají opatření toto představuje prý první krok
německé samosprávy na poli školství, ukazuje
prý také, že německý lid, vykřičený od Čechů z
kupčiky, jest schopen obětí (to jest zpropitného,
odmítaného učiteli, vědomými důstojnosti svého
stavul) Řečník litoval, že Němci tak dlouho za-
nedbávali zemskou správu; při obsazování míst
zemského výboru přijde prý více na muže k tomu
sehopné, než na zákony, což jest rčení naprosto
tmného smyslu, nechce-li dr. Roller tím říci, že
se němečtí mužové nemusí jako přísedící držeti
zákonů.
doktor
Roller
Woli
D Roller
Rolter
Čecho
Němec
Vrchlabí
Čechy
21
article
Posl. Woli litoval nedostatku politického
instinktu u Němců, kteří v liberální čře zapo-
mněli na uzákonění německé státní a armádní
řečí. Po celý lidský věk trvající hnětení Němeů
vzalo za své až r. 1908 kursem ministerstva Bie-
nerthova, Němcům příznivého, teprve tenkrát
Němci rakouští uvědomili si své historické po-
slání jakožto přední stráž němectví ve střednt
Evropě. Násle ek špatného vládního umění je st
vzpurnost severních a jižních Slovanů. Co se týče
vyrovnání v Čechách nemá vláda žádného pev-
ného cíle před očíma, nýbrž neustále kolisá. Na
jedné struně vyvinovala vlada nátlak na velko-
statkáře, na drché pak uslanovila knížele Thuna
vyrovnacím místodržitelem, který svými, Čechům
příznivými opatřeními stal se direktní překážkou
vyrovnání. Kromě toho má prý vítězství balkán-
ských národů neplahý vliv na Čechy, takže se
musí počitati se zmarem vyrovnání, což prý bude
miti v zápětí také rozpuštění sněmovay. Při no-
vých voloách bude se pak Němcům jednati o zni-
čení posledních zbytků sociálních demokratů v ně-
mecké části Čech, aby se tomuto moru učinila
přítrž. Na konec rozpovídal se Wolí o zahraničné
politice a rozplamenil své posluchače nenávistnou,
válenou štvanici proti Rusku, že vstali a zapěli
Wacht am Rhein.«
Posl
Němec
Thun
Evropa
Čechy
Rusko
bie
Wacht be Rhein
22
article
Z polského tábora ve Slezsku.
(Pův. dopis „Nár. Listů“. )
Nic netrvá na světě věčně a vše dospěje ke
svému konci. Tak i přátelství mezi českými cen-
tralisty a polskými sociálními demokraty ve Slez-
sku, jež se daluje od dob rozdvojení naší sociáln
demokracie na autonomistickou a centralistickou
skupinu. Až dosud postupovali centralisté vždy
společně s Poláky proti autonomistům a vůdce
jejich posl. Cingr má jen společnému tomuto po-
stupu co děkovati, že při posledních říšských vol-
bách nepřišel o mandát. Dnes dochází k zjevnému
rozkolu. Polští sociální demokraté jsou si vědomi
síly a ucelenosti svého tábora, stejně jako bez-
významnosti českých centralistů. A proto chtějí,
aby tito byli bezvýhradnými jejich spojenci. U po-
slauce Cingra toho docílili, neboť ten jde s nimi
dnes již docelá zjevně. Na poslední zemské konfe-
renci polské strany prohlásil se úplně solidárním
s válečným postupem polských sociálních demo-
kratů proti Rusku
Orgán centralistické strany na Ostravsku
ve Slezsku, „Svornost“, nechtěla však polské tak-
tíce rozumět a před několika dny uveřejnila lokál-
ku, v níž velmi mírně pozástavovala se nad tím,
že polští sociální demokraté organisují dobrovolné
střelecké spolky a že na polích u Michál-
kovlc a Heřmanie stoupenci této
strany v prázdných chvílích dokonce
se cvičí ve vojenských pochodech.
Polák
Cingr
Slezsko
Rusko
Ostravsko
23
article
To bylo příčinou prudké odpovědí posl. Regrav
„Robotniku Slaskim“. Zde bylo centralistům zle
vyčíněno, že nechali polské soudruhy osamocené
v boji proti polsko-ostravské radnici při nedávné
školské stávce a vůbec bylo jim řečeno, že jest
to strana, s níž čeští dělníci nechtějí míti nic spo-
lečného a která sebe i svůj tisk udržuje jen tím.
že se vnacuje polským dělníkům. Nevíme dosud.
jak se centralisté k této kritice jejich činnostia
významu zachovají. Konstatovati však povinni jsme
již dnes, že s touto stranou ve Slezsku i Ostravsku
jest den ode dne hůře a že i zde bude odsouzena
k naprosté bezvýznamnosti, dojde-li ke sblížení
mezi antonomisty a sociálními demokraty polskými.
Že v dosavadním poměru těchto dvou stran se
změna chystá, jest patrno čím dále tím více, zejmé-
na pak v poslední době, kdy český autonomistický
tisk tak rozbodně se zastával, namnoze 1 proti
svým vlastním stoupencům taktiky, kterou polšt
socialisté hodlali vydobýti škol polských v Polské
Ostravě a Dětmarovicích.
Slezsko
Ostravsko
Ostrava
Dětmarovice
Robotnik Slaskim
24
article
Z Bezkyd tak často docházejí stížnosti na těž-
ké poměry, v nichž jest žíti zdejšímu slovanskému
lidu a není, bohužel, naděje, že by v dohlednu bylo
lépe... Arcivévodská komora těšínská, jako ma-
jitel ohromných zdejších lesů i ohromných lánů
polí, jako majitelka četných průmyslových závodů,
hostinců atd. vykonává zde svým personálem hru-
bý, germanisační nátlak a kde nestačí její vliv.
tam pomáhá německý Frýdek, Jablunkov, a tua
tam osamělá továrna, jejímž majetníkem jest Ně-
mec, neb německý žid. A tak zdejší lid, odchová-
vaný utrakvistickými školamí, renegátskými učiteli
a renegátským „Slazakem“, ztrácí čím dále tím
více vědomí svého slovanského původu, stává se
přívržencem německých ideí, obléknutých do rous
chu renegátského „šlonzekovství“, a konce toho
všeho jeví se tím, že s největším klidem snáší ně-
mecké panství ve svých obcích, aniž by proti němu
protestoval, a aniž by se mu bránil. A jak se mu
má také bránit, když není nikoho, kdo by se staral.
aby Jablunkov i celé jeho okolí nepodléhalo ger-
manisaci? Polští vůdcové, jak se zdá, nevidí, kam
zde polský lid spěje, nevidí to pro samé starosti
o boj proti nám a dle toho jsou pak konce. Uka-
zujeme na Jablunkov jako na jedno z typických
míst ve Slezsku, kde vykonány byly právě obecní
volby. Zdejším starostou a zemským poslancem
jest poštmistr Zwilling, pomalu jediný Němecv
místě. Ale za to jest zde ohromná spousta rene-
gátů, kteří zdejší němectví udržují. Přes to má však
Zwilling
Frýdek
Jablunkov
Slezsko
25
article
Jablunkov polskou většinu, neboť mezi 3982 oby-
vateli jest 3221 Poláků. Němců dle úřadní statí-
stiky, jakkoliv prováděli sami zde sčítání lidu, jest
jen 538. Přes to však jest obecní representace vý-
hradně německá. Jací však ti jablunkovští Němci
jsou, jest patrno z pouhých jmen kandidátů třetího
voličského sboru: Emanuel Bulava, Fr. Kuchejda,
štěpán Sýkora, Frant. Mokryš, P. Vašica, Adam
Polák
Němec
Bulava
Kuchejda
Sýkora
František
P Vašica
Adam
Jablunkov
Francie
26
article
Sněgoň. Jan Lubojacký. Ondřej Čudek, Jan Rud-
ský. Fr. Procházka, Adam Byrtus a pošímistr
Zwilling. Již z těchto jmen jest patrno, jakého
hříchu na polskosti města i kraje dopouštějí se
Poláci, že se o Jablunkov nestarají. Při nynějších
volbách vůbec ani polská kandidátní listina ne-
byla vydána, jakkoliv má u zdejšího okresního sou-
du býti obsazeno místo přednosty, o které se rvou
Němci, a tudíž bylo dvojnásob na místě ukázatí
sílu místního polského živlu. Když se germanisuje
celé město, celý kraj, to Poláky nebolí a nikdo
z nich nejde zachraňovat. Když ale v Dětmaro-
vicích nechtějí Češi polské minoritě dáti vše, co
by si přála, již jest kde kdo vzhůru a Poláci se
neostýchají ani paktování s Němci, aby své ješitné
choutky prosadili.
V nynějších těžkých dobách v česko-polském
poměru nutno zaznamenati jeden fakt, který s po-
vděkem byl kvitován také na polské straně „Dzien-
nikem Cieszynskim“. Ústřední hospodářská spoloč-
nost v Opavě na poslední své valné hromadě zvo-
lila čestným svým členem býv. předsedu „Towar-
zysziwa rolniczego“ a býv. zem. poslance p. Jiřího
Ciencalu, jenž ziskal si nesporných zásluh o po-
vznesení polského rolnictva ve Slezsku, jak po
stránce hospodářské, tak národní. „Dzlenník Cie-
szynski“ zaznamenávaje tuto událost podotýká, že
Ciencala vždy byl přívržencem společné práce če-
ského a polského rolnictva a přeje si, aby také
v ostatním životě našem a polském došlo k žádou-
címu vyjasnění. K tomu dlužno vůči „Dzienniku“
zdůrazniti, že shoda česko-polská nemá ve Slezsku
v českých řadách principielních odpůrců a že, jako
vždy, záležeti bude jen na Polácích, aby poeti v
shoda mezi oběma slovanskými národy ve Slezsku
stala se skutkem.
Lubojacký
Čudek
Jan Ruda
František
Procházka
Byrtus
Polák
Němec
Čech
Ciencala
Jablunkov
Dzien
Opava
Slezsko
Dzlenník Cie
27
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Slovíncí a vlašská fakulta.
RakouskoUhersko
vlašský fakulta
28
article
Terstská „Edinost“ rozpřádá dále své my-
šlenhy o škodlivostí vlučeké fakutty v Taratá
pro Slovany na Přímoří a vyvozuje odtud ne-
správnost hlasování českých a dalmatských
poslanců v rozpočťovém výboru. „Edinost“
ukazuje opětně na nepoměr mezí Vlachy a
Slovinci, hlavně pokud se týče školství. Vla-
chové mají všechny možné školy od národ-
ních do středních, odborných a vysoké školy
obchodní, takže jim schází pouze universita.
Slovinci v Terstě, ač je jich 60.000 a tvoří tře-
tinu všeho obyvatelstva, domáhají se po třicet
let marně jediné obecné školy a neměli by jí
podnes, kdyby si jí nebyli zřídili svým vlast-
ním nákladem. Skolami přesyceným Vlachům
povoluje se nyní v Terstě i fakulta a nikdo
při tom ve výboru nepamatoval na Slovince,
kteří nemají ani nižších, ani odborných, ani
středních škol. Omluva, že vysoká škola je
věc kulturní a ne politická, v Terstě neplatí.
Vlach
Slovinec
Terstě
29
article
Tam každá, i národní škola, je politicum, ne-
boť odchovává žáky v duchu národním a vy-
zbrojuje je potřebnými vědomostmi k boji za
národní existenci. „Edinost“ připomíná Dal-
matincům, kteří jsou doma nyní národně za-
bezpečeni, jak přes to se houževnatě brání
proti zřízování vlašských národních školv
dalmatských městech; připomíná českým po-
slancům jich péči o menšinové školství v po-
němčených krajích českých a dodává: Musí-
me býti proti zřízení vlašské lakulty v Ter-
stu, dokud nebudou splněny podmínky, jež
kladou Slovinci, opírajíce se o svou početnost.
své domovské právo, o svůj význam v hospo-
dářském životě tohoto území, a ovšem též
o svá občanská práva a platné státní zákony.
Ani Slovinci nejsou proti tomu, aby se vyho-
vělo kulturním potřebám vlašským, ale brání
se, aby zřízením vlašské fakulty ještě se ne-
zhoršil nepoměr mezi Vlachy a Šlovinci.
V rozpočtovém výboru skutečně se na
terstské Slovince zapomnělo. Je-li kde pří-
pustno junctim, mělo se ustanoviti zde,
když se hlasovalo pro Terst jako sídlo vlaš-
ské fakulty a prohlásiti, plní-li stát svou po-
vinnost k Vlachům, že i terstští Vlachové mají
dostáti své povinnosti k Slovincům a zříditi
pro ně dostatečný počet škol. To se nestalo
a sice, jak máme za to, jen proto, že jak čeští,
tak i dalmaští poslanci, hlasujíce pro Terst,
věděli, že vlašská fakulta v dohledné době
do Terstu se nedostane.
Dal
Vlach
Šlovinec
Terst
zřízení vlašský fakulta
vlašský fakulta
30
article
Vojenské organisace v Halíči.
Podali jsme ondyno obsah informace,
rozeslané po novinách haličským „tajným vý-
borem“, o účelu vojenských organisací, zřizo-
vaných nyní v Haliči v polských i ukrajinských
obcích. Z našeho listu zpráva „tajného vý-
boru“ prošla časopisy ruskými a nyní četné
polské listy v království polském vyvrace í
správnost informace „tajného výboru“, Časo-
pisy „Slowo“, „Kur. poran.“, „Gaz. Warsz.“
tvrdí, že ani v Haliči většina Poláků nejde
s „tajným výborem“ a zhola nepravdivy jseu
prý zprávy o revoluční organisaci v králov-
ství polském. Polská společnost v královštví
polském střízlivě oceňuje reálné podmínky
národní existence, zvláště své vlastní síly a
nedá se svésti k lehkomyslným výbuchům.
Energie polské společnosti obrací se nyník
hospodářské organisaci, jež má za účel po-
Halič