ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b42095e0-8f46-11dd-9610-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 59, place 42, org 13, work 3
1 masthead
Strana2
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
26. února 1913. Číslo 56.
4 article
výkonného výboru, v níž členové české jazy- kové osmíčky podávali zprávu o sdělení, kte- ré jim minulého úterka vláda učinila v příčině svého stanoviska vůčí některým nevyřízeným bodům otázky jazykové. Věc týká se vnitř- ního jazyka úřadního zvláště u pošty, pal Prahy a otázky úřadnické. Zprávy, jež o sdě- lení tom dostaly se do veřejnosti české i ně- mecké, byly sice se strany Němců z důvodů taktických, se strany radikálních českých stran zase z důvodů stranické agitace tendenčně zbarveny, nicméně sluší vytknouti že dotčené sdělení vlády ani formou ani ob- sahem zástupce české naprosto neuspo- kojilo. Jsem — pokračuje řečník — pro ji- sté části česko-německého problému ode dávna skeptikem a proto mi stanovisko kabi- netu, v němž zasedá Hochenburger, ne- bylo hrubě překvapením. V ohledu formálním musí a budou zástupci čeští především žádati, aby nejasná, kaučuková stylisace vládního sdělení byla nahrazena formulací urči- tou, načež pak o tom, co bude dál, rozhod- nutí klubům poslaneckým a jejich svazu mus býti vyhrazeno. Nechci rozhodnutí tomu před- bihat, avšak nemohu ztajití dojmu, že, nebu- de-li vládní stanovísko v některých zvláště
Němec Praha
5 article
důležitých bodech podstatně změněno a přes- ně formulováno, může se úterní sdělení vlády pro druhou nynější kampaň vyrovnávací snad- no státumíráčkem. Ukáže se tím prostě že poměry nejsou pro poctivý smín dosud vyzrálé, Můžeme toho litovat však netřeba nikterak svěsiti hlavu, nýbrž sluší s ledovým klidem hleděti vstříc věcem příštím. Sněmovní šestiletí blíží se ke konci, finanční aparát zemský, dojde-li ve Vídni ku vyřízení zákona o údělech, vydrží ještě do srpna, nedojde-li však k tomu, přestane zem- skému výboru možnost konati platy již během dubna, tedy za několik neděl. Bude pak nutno sáhnouti k opatřením mimořádným, v jejichž zápětí snad dojde k rozpuštění sněmu a k vy- psání nových voleb. Nic nás eventuali- ty tyto nesmějí rozčilovatl Dlužno je považovati za vis major, která v pustoš- ných účincích zvláště finančních — činíť efek- tivní ztráta poplatnictva obstrukcí sněmovní způsobená již přes 50 milionů — dotýká se „rovnoprávně“ obou kmenů národních a mu- síme proto s klidem čekat, až němečtí kra- jané sami pocítí potřebu poctivé dohody, na- byvše přesvědčení, že žádným vydíráním. kdyby obstrukce jejich trvat měla sebe déle, kdybyi celá ústav- nost nynějšího Schmerlingov sněmu měla býti zastavena, stra- ny české ke kapitulaci, ku progra- matickým ústupkům donuceny ne- budoul (Všeobecný souhlas.) Těžkost a nesnadnost řešení problému česko-německého vyplývá z jeho podstaty.
Vídeň
6 article
Není to otázka zemská, nýbrž jedna z os, ko- lem níž po půl století točí se politický vývoj státu a to z valné částí pod účinkem vlivů za- hraničních. Běží o otázku, jakým způsobem se konečně utváří v tak zvaných zemích sudet- ských poměr spolužití nás Čechů, sedících na nejzápadnější slovanské výspě, se spolukraja- ny německými. Není nikoho tajno, že otázka tato nalézá se v přímé i nepřímé souvislosti se zájmy a rozvojem středoevropského něme- ctva vůbec. Celý předchozí věk středoevrop- ských dějin měl za hlavní obsah postupné zce- lování a konečné semknutí se národa něme- ckého ve velmoc prvého řádu, jejíž vzrůst koná pronikavý účinek na celou mocenskou soustavu evropskou a do jejíhož zájmového okruhu vpadá i ústavní proces, jejž Rakousko od půl století v nitru svém prodělává. Jed- ním z ohnisek procesu toho jest otázka česká a vlivy, zájmovým oním okruhem na ní ko- nané, jsou dnes v různých podobách rovněž tak živoucími, jako byly v době Hohenwar- tově. Nejen němečtí spolukrajané rakouští též německý národ jakožto celek dobře poci- ťují, co pro ně značí, udržetí i ve formách, byť i jen zdánlivě ústavních, nadvládu živlu německého v zemích předlitavských.
Čecho Rakousko
7 article
Řečník líčí na to postup národně-politi- ckých zápasů našich od vstupu poslanců če- ských na radu říšskou r. 1879, dotýká se prvních formulací německých požadavků provedených Scharschmidem, Herb- stem a Plenerem v letech osmdesátých zmiňuje se o punktacích z r. 1890, o zmaru Badenových a Gautschových naří- zení jazykových z r. 1897 a 1898, přicház k revoltě německých soudců v Čechách roku 1907 a mluvě o výbuchu sněmovní obstrukce v Praze r. 1908, označuje nynější čtyřletou práci o dohodu jakožto pokus, aby obapol- ným dorozuměním se „národa s náro- dem“ aspoň dočasné podmínky snesitel- ného sousedství soužití v nedílné společné vlasti byly dosaženy. Potom rozbírá řečník podstatu a vývo obou nynějších kampaní smiřovacích, prvuí z r. 1910, druhé pak, započavší na podzim r. 1911 a dospěvší ku poslední episodě z 18. t. m. Do prvé části této druhé nynější kam- paně pojata byla, jak povědomo, revise zem- ského zřízení s opravou volební a obé uči- něno závislým od dohody v otázce jazykové. jak u zeměpanských úřadů tak u těles samo- správných. Zemské zřízení bylo loni v čer- venci skutečně dojednáno a zbývalo vyřídíl otázku jazykovou. V oboru zemského zřízen vyšlo se německým přáním v jistých směrech vstříc, aniž by tím však programa- tickému stanovišti českému by- lo zadáno; za ústupky tyto cestou kompro- misu dosaženy jednak protiústupky se strany německé v rámci zemského zřízení samého. jednak měla kompensaci tvořit dohoda ve věcech jazykových. Celou akci loni na pod- zim výnos Hochenburgrův ohrozil měrou nej povážlivějšl.
Badenův Gautschův Čechy Praha
8 article
Řečník rozbírá pak podrobně dojednanou látku, dovozuje, že čeští poslanci, kdož za průběh jednání nesou zodpovědnost, mohou národu s klidným svědomím z působnosti své složiti účet. Bude-li jednání pro věci jazykové opět zmařeno, dojde-li ve správě zemské ku opatřením mimoústavním a k vypsání nových voleb, nezbývá nám než — čekat a sbíra síly (Výborně!), abychom čeliti mohli věcem příštím. Bylo by sebeklamem neviděti těžkos našeho postavení, plynoucí jednak z celého prostředí, v němž se nalézáme, jednak i z to- ho, že roztříštěnost naše i v ohledu taktickém účinnost politického postupu českého podla- muje. Sluší tím více toho litovati, poněvadž Němci, jakkoli jsou také v několik odstínů rozvrstveni, proti nám přece vystu- pují jako jednotný celek a národní jejich kázeň přivodila dokonce zjev druhdy sotva tušený, totiž že i jejich krajní křídlo všeněmecké obratně zarejdovalo v posledníc letech do taktiky, která jeho součinnosí s ostatními stranami německými umožňuje Jisto jest, že nezdary věc českou během po- sledních let stihnuvší, byly v důsledku roztří- štěnosti naší námi samotnými spoluzaviněny Jisto jest rovněž, že nebude lépe, ba že může býti ještě hůře, nebudeme-li my samí lepšímí.
Němec
9 article
Rozklad náš započal před třinácti lety od- loučením se venkova od měst, však rozluka tato bývala by časem dojista napravitelnou. kdyby nás první volby dle všeobecného prá- va hlasovacího, vyvolavše zuřívý zápas všech proti všem, nebyly atomisovaly. Všechny do- savadní pokusy na sloučení českého šíku programatickou a taktickou jednotku skon- čily nezdarem. Otázkou naší budoucnosti jest je-li roztříštěnost nynější pouhou dětskou ne- mocí všeobecného práva volebního, nebo or- ganickou chorobou národního našeho char- akteru. Nevěřím v tuto druhou pro nás přímo příšernou eventualitu, poněvadž český nárou během svých dějin, jakož i po svém zázrač- ném probuzení v době novější podal tolik do- kladů obětavosti a kázně vlastenecké, žee nějaké mravní podružnosti širokých vrstev li- dových naprosto nelze mluviti. Nevěřím tomu tím spíše, poněvadž celkem vzato přes vše- chny zevnější programatické odlišnosti chce- me všichní totéž, takže až kdysi příští histo- rik bude analysovati příčiny dnešní naší roz- tříštěnosti strannické, neshledá v nich hrubě nic více, než zápasy mandátové. Nedoufám že při nynější rozvášněnosti a z ní čišící zášti a nenávistí osobní mezí stranamí a vůdčímí
10 article
jejich osobnostmi upřímná dohoda bude docí- lena dřív, dokud z lidu samého ne- vzniknek tomu povel. Probuzený pud sebezáchovy lidu samotného jest jedíným zřídlem, z něhož kyne žá- doucí obrat. S lídskou přirozeností, s vy- vinutým individualismem a ostatními jejími křehkostmi počítajíce, víme dobře, že není ani možno, ani snad nikoli plně žádoucno, aby z dnešního rozkladu obratem ruky vyvinul se jeden ovčinec s jedním pastýřem. Strannické zápasy zůstanou na dlouhou ještě dobu pří- znakem politického života našeho. Nutnou žádoucí jest však zásada souručenství všech, opřená o sebezapřene jednotlivců v zájmu nezbytně po- třebné národní kázně. Do služeb této myšlenky staví se strana naše bez výhrady, a poněvadž úspěch myšlenky této nemůže být než vynucen silou, jest povinností všech, kdož cítí v sobě hlas svědomí národa, aby kupíce se druh k druhu, pracovali ku postupujícímu vyhraňování se ukázněného celku politické- ho zápasnictva našeho, a zasvěcujete-li i vy ve zdejší organisaci síly své a čas svůj tomut úkolu, konáte tím na ten čas nejcennější prác vlasteneckoul Vývody řečníka provázeny byly dlouhým. všeobecným, bouřlivým souhlasem, načež předsedající vřelou apostrofou dra. Fořt loennn jednání zakončil.
11 article Ríšská rada.
Ríšská rada. Panská sněmovna. (Zvl. telef. zpr. „Národních Listů“.) Z Vídně, 25. února. Panská sněmovna konala krátkou, ale hojně navštívenou schůzi. Novela k zá- konu spolkovému přikázána byla po- litické komisi, která rozmnožena šesti členy. Sněmovna panská přešla k jednacímu po- řadu přes zákon, kterým upravuje se po- stup kancelářkých pomocníku a postavení a příjmy hospodář- ských oficiantů. Vláda, po ní pak panská sněmovna, zaujala stanovisko, že věc la nemá být upravena zákonem, nýbrž zů- staviti se postupu nařizovacímu. Ministr financi hodlá upraviti tuto záležitost sou- časně s aktivováním předlohyo služební pragmatice. Panská sně- movna potom přijala ve druhém a třetím čtení zákon, kterým mění se některá usta- novení zákona z r. 1908 stran úpravy příjmů aktivních státních sluhů. náležejících do kategorie služebnictva (pod- úřadníků a sluhů). Pozejtří projedná panská sněmovna ně- kolik předloh, mezi nimi také zák o stran asanace Prahy. Příští schůze ve čtvrtek 27. dnora Jednací pořadr Druhé čtení zákona o sirotč jistotě 30milionové zemské půjčky moravské. zpráva národohospodářské komise o změné ob- chodní a plavební smlouvy mezi Rakousko-Uher- skem, Švédsk m a Norskem; druhé čtení zákona. jimž se opětně měni zákon ze dne 11. února 1893 o vyvlastňování za účelem úpravy asanučního ob- vodu král. hlav. města Prahy; druhé čtení zákona o změně a doplnění § 74. živnostenského řáduj druhé čtení zakona o změně § 85. a 86. živno- stenského řádu; zpráva národoho podářské komiae o usnesení poslanecké sněmovny, týkající se vlád- nich předloh o mezinárodním registrování továr- ních a obchodních známek a o doplnění a změně zákona o ochrané známek. Potom byla veřejná schůze skončena. Po veřejné schůzi konala se důvěrná schůze.
Vídeň Praha Rakousko Uhry Norsko poslanecký sněmovna
12 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Finanční výbor. Z Vídně, 25. února. (Zvl. telef. zpráva »Nár. Listů«.) Finanční výbor dospěl až k hlasování o dani ze šumivých vín, které se vykoná zejtra počálkem schůze. Potom vyřídí se daň z totalisateurů nejspíše zejtra již. Pozejtří začne se rokovat o zemských údělech. Po té stránce dohoda není ještě hotova, je však blízka. Výbor skoncuje své práce některý den s neděle. Zdali dostane se výborový elaborát o zvýšení daně lihové, o dani z osobního příjmu, o dani ze šumi- vých vín, o dani z tantiem a z totalisateurů do sněmovny poslanecké ještě před Velko- nocemi, bude vidno teprve ve dnech nej- blíže příštích. Z Vídně, 25. února. (K. k) V odpolední zchůzi přikročil finanční výbo ku podrobnému rokování o předloze daně ze šumivých vín- § 1. byl schválen dle znění vládní předlohy § 2. schválen byl dle návrhu referentova. Návrk Šeitzův, aby nezdaněny zůstaly ony druhy šumivých vín, jichž používá se ve veřejných ne- mocnicích pro nemocné, byl zamítnut. U § 3. (Výše daně ze žumivých vín) schválen byl návrh posl. Perweina, aby daň stanovena byla obnosem 80 h z celé lahve. (Referent na vrhoval 60 h.) Návrhy Lukaševičův na zvý šení daně z ovocných vín na 30 h a na zdvoj- násobení daně ze šumivých vin, jež podávány jsou ve veřejných zábavních místnostech — byly za- mítnuty. U § 4. schválen byl dodatečný návrh Miklas- Ussaiův, kterým se ministr financí zmocňuje, aby povolil oněm osobám, jež z vlastních výrobkt k vlastní potřebě vyrábějí sumivé víno, aby dař ze šumivých vín plutili dle smlouvy. Hlasování o posledním odstavci 5 4. ſo po- skytování lhůt pro placení daně ze šumivých vín) a o zbývajíci části zákona odloženo bylo na po- čátek příští schůze. Příští schůzo zejtra v 10 hod. do- poledne. Jednací pořadi Daň ze šumivých ví a daň ze sázek u totalisatera.
Návrk Šeitzův Lukaševičův Vídeň
13 title
Politický přehled.
14 article Země české.
Země české. Německý dotazník k vládě o úřadním jazyce. Německé listy sdělují z Vídně, že v dů- sledku usnesení německého osmíčlenného vý- boru, aby vláda byla dožádána o zevrubný vý- klad a doplňky k zásadám ministerstva o vnitř- ní úřadní řečí u zeměpanských úřadů v Če- chách, tak aby nebylo žádných nejasností a dvojsmyslností o stanovisku vlády — vypraco- vali člen panské sněmovny dr. Baernreither posl. dr. Roller dotazník k vládě, dotýkající se všech bodů vládního elaborátu. Dotazník bud prý vládě doručen ještě do neděle. Chabařovsko-ústečtí učitelé. Před několika dny příneslí jsme zprávu, že také chabařovské okresní zastupitelstvo usneslo se k žádosti učitelstva okresu poskyt- nouti mu drahotní přídavek s podmínkou schválení konference německých okresních starostů. K tomu usnesení zaujal chabařovicko- ústecký Lehrerverein stanovísko resolucí, níž sice uznává usnesení obou okresních za- stupitelstev, ústeckého a chabařovského, že však bez obalu prohlašuje, že jako dříve jest odhodlán, paže k paží, státi s hlavním výborem německého zemského spol- ku učitelského a všemí ostatnímí učitelským organisacemi v Čechách společně v zápase vší silou za vydatné upravení učitelský ch platů cestou zákona.
doktor Baernreither Roller Vídeň Čechy panská sněmovna Chabařovskýústecký
15 article
Z německého tábora dělnického. V Děčíně byla rozbíta schůze německo- nacionálního dělnictva sociálními demokraty Mělo na ní býti rokováno o postavení želez- ničních zřízenců a sociálním pojištění, ke kte- rýmž otázkám přihlášeni byli poslanci Heine a Knirsch, avšak sál obsazen byl dávno před zahájením schůze sociálními demokraty pod vedením posl. Seligera z Teplic. Hned zahaju- jící řečník podráždil ocišlní demokraty směškem, že se dostavili tak hojně, poněvadž se chtějí od „proklatých nacionálů“ něčemu na- učit. Sociální demokraté neustále přerušovai a žádali pokřikem slovo pro posl. Seligera. bylo jim však odpověděno, že se Seligerov dostane slova až po Heineovi a Knirschovi avšak toliko jen na čtvrt hodiny. Na toto sdě- lení spustili sociální demokraté pekelný lo- moz a dotírali zvláště prudce na posl. Heinea který v nesmírném rozčilení vzkřikl na sociál- ní demokraty, že budou vyhozeni, nepřesta- nou-li lomoziti. Sociální demokraté obnovili lomoz tím větší, volajíce bez ustání: „Fu Heine!“ Poprask dostoupil vrcholu, když n přímý dotaz Seligerův, dostane-li slovo, posl Heine vzkřikl: Nel Posl. Seliger odpověděl prudce, načež zdvihl se pokřik na straně ně- mecko-nacionální, ale sociální demokraté vy- lezli na židle a volali sborem na Heinea' „Fujl
Hein Knirsch Seliger Seligerův Posl Děčín Teplice
16 article
Nacionálové křičeli: „Fuj Seligerovi, fuj te- plickému Čechul“ Pokus soc. demokra- tického okresního tajemníka Grünzera zmoe- niti se slova, byl marný a když posl. Selige chtěl promluviti, voláno na něj: „Jděte do Teplic agitovat pro českou ško- lu!“ Sekretář Grünzner volá: „Jsme lepší Němci než vyl“. Nacionálové se posmívají- „Ano! Obzvláště Seliger! Denuncujete nás u úřadů, když se Čechům chce- me ubrániti. Děláte Čechům zeda Fuj na vás, čeští pacholci!“ V největ- ším lomozu spustili němečti nacionálové „Wacht am Rheiní“ Sociální demokraté pře- hlušují je pískotem, konečně však zpěvem písně práce. Lomoz trvá již déle hodiny a po celou tu dobu posl. Heine marně pokouší se zahájiti svůj referát. Předseda prohlašuje schů- zi za skončenou, ale teprve četníci vyklidili sál. Na náměstí promluvil posl. Seliger k so- ciálním demokratům, kteří potom pořádali průvod městem kolem radnice k řetězověmu mostu, kdež zastavení policií a četnictvem ježto se vzpírují platit mostné; na zakročen starosty města puštění však přes most bez- platně. Nacionální dělnictvo shromáždilo se pak v hotelu, kde posl. Heine odůvodňoval, pro posl. Seliger nesměl dostati slova. Prohlásil něm, že je to rozený provokatér, který prý uráží a posmívá se všem německo-nacionálním poslancům severních Čech, že je tudíž samo- zřejmo, že nesměl mluviti na schůzi německých dělníků.
Seliger Selige Němec Čecho Hein Teplice severní Čechy Grünzer zmoe Wacht be Rheinit
17 article Německý vicepresídent u vrchního zemského
Německý vicepresídent u vrchního zemského soudu. Hned, jakmile se vyskytly na veřejnosti první zprávy, že vicepresidentem vrchního zemského soudu určen jest dvorní rada Vyšín, vytasila se „Bohemia“ s nápadem, aby „utvo- řeno“ bylo u vrchního zemského soudu také místo pro německého vicepresídenta, poně- vadž prý jest u vrch, zemského soudu „vlastn skupina německých radů“. „Prager Tagblatt“ dal uplynouti několika dnům, než přišel do mlýna se svým vlastním násypem a teprve vče- ra uchopil se oštěpu „Bohemií“ vrženého sděluje, že němečtí poslanci od několika let usilují o to, aby u vréh. zem. soudu zřízen byl německý vicepresident a jest prý žádost tato úplně oprávněna podle analogie místodržitel- ství. „Prag. Tagblatt“ ví dokonce o „odůvod- něné naději“, že přání německých poslanců bude splněno. O důvodech této naděje není však českým poslancům ničeho známo.
Vyšín Prager Praga Bohemia
18 article
Naděje „Prag. Tagblattem“ za německé poslance tlumočené nemohou býti jednostran- ným vyslechnutím jich jen tak beze všeho spl- něny ani tak proslulým přehodnocovatelem hodnot jako min. Hochenburger. Nynější orga- nisace vrch. zem, soudu po stránce jazykové pochází z roku 1890 a došlo k ni nařízením ministra justice ze dne 3. března 1890, jímž zřízena byla zvláštní „německá skupina radů“, na niž se „Bohemia i „Pr. Tagblati“ a tudíž i jich poslanečtí informátoři odvolávají, to jest skupina 15 radů, „jimž se průkaz znalosti če- ského zemského jazyka promíjí.“ Jest však známo, že tomuto výnosu předcházely vyrov- nací konference v předsednictvu ministerstva mezi českými a německými zástupci konané nejen ku pozvání a pod vedením vlády, nýbrž i pod její závazností jako třetího kompaciscen- ta, jemuž tato jeho vlastnost německými po- slanci v parlamentě i mimo něj, jakož i veške- rým německým tiskem bez ustání byla připo- mínána. Citované nařízení jest přímým vyko- náním závazku vlády, z lednových úmluv nan
Praga Bohemia
19 article
připadajícího jenom s výslovným sou- hlasem českých zástupců, jak se vý- slovně mezi punktacemi uvádí. Kromě tohote kusu úmluv realisovány ještě jen dva jich od- stavce, a sice pokud se týče organisace zemské školní rady a rady zemědělské, k nimž došlo ovšem cestou zákonodárnou. Přes to však prá- vě tato souvislost s podstatou všech ostatních lednových úmluv učiníla konečně i praece- dencí z každé další změny v organisaci vrch zem, soudu v Čechách, pokud se týče národ- nostních držav integrující část pří- padné vzájemné dohody obou ná- rodních stran. Přání, tlumočené tiskem německého kasina, mohlo by býti považováno nejvýše za komplikaci současné česko-ně- mecké dohody, před jejíž forum by patřilo, ale její splnění mimo toto forum jest na- prosto vyloučeno, Každý pokus o ně musíl by býti pokládán za další výkon v ře- tězu německo-hochenburgerovských intrik, ke zmaru vyrovnací dohody směřujícíchl
Čechy
20 article
Dr. Roller a Wolí o vyrovnání. Ve Vrchlabí řečnili v neděli poslanci dr Roller a Woli o vyrovnání v Čechách. D . Roller ze svého šíře známého stanoviska zpupné vyzývavosti dovozoval, že by Češí vlastnč měli býtí donucení ke splnění německých poža- davků. Dosud jsou prý české ústupky nedosta- tečny a na otázku, dojde-li k vyrovnání či ni- koli, musí prý dr. Rolter odpověděti spíše, že ne- Uprostřed květns, nedostaví-li se vláda se státní výpomocí, nastane nepochybně úpadek zemského hospodářství. Pojednávaje o úpravě učitelských platů prohlásil dr. Roller, že výpomocí okresních zastupitelstev nemůže býti učitelská otázka ře- šena, avšak učítelé němečtí nejednají prý správně. když ji s posměchem a opovržením od- mítají opatření toto představuje prý první krok německé samosprávy na poli školství, ukazuje prý také, že německý lid, vykřičený od Čechů z kupčiky, jest schopen obětí (to jest zpropitného, odmítaného učiteli, vědomými důstojnosti svého stavul) Řečník litoval, že Němci tak dlouho za- nedbávali zemskou správu; při obsazování míst zemského výboru přijde prý více na muže k tomu sehopné, než na zákony, což jest rčení naprosto tmného smyslu, nechce-li dr. Roller tím říci, že se němečtí mužové nemusí jako přísedící držeti zákonů.
doktor Roller Woli D Roller Rolter Čecho Němec Vrchlabí Čechy
21 article
Posl. Woli litoval nedostatku politického instinktu u Němců, kteří v liberální čře zapo- mněli na uzákonění německé státní a armádní řečí. Po celý lidský věk trvající hnětení Němeů vzalo za své až r. 1908 kursem ministerstva Bie- nerthova, Němcům příznivého, teprve tenkrát Němci rakouští uvědomili si své historické po- slání jakožto přední stráž němectví ve střednt Evropě. Násle ek špatného vládního umění je st vzpurnost severních a jižních Slovanů. Co se týče vyrovnání v Čechách nemá vláda žádného pev- ného cíle před očíma, nýbrž neustále kolisá. Na jedné struně vyvinovala vlada nátlak na velko- statkáře, na drché pak uslanovila knížele Thuna vyrovnacím místodržitelem, který svými, Čechům příznivými opatřeními stal se direktní překážkou vyrovnání. Kromě toho má prý vítězství balkán- ských národů neplahý vliv na Čechy, takže se musí počitati se zmarem vyrovnání, což prý bude miti v zápětí také rozpuštění sněmovay. Při no- vých voloách bude se pak Němcům jednati o zni- čení posledních zbytků sociálních demokratů v ně- mecké části Čech, aby se tomuto moru učinila přítrž. Na konec rozpovídal se Wolí o zahraničné politice a rozplamenil své posluchače nenávistnou, válenou štvanici proti Rusku, že vstali a zapěli Wacht am Rhein.«
Posl Němec Thun Evropa Čechy Rusko bie Wacht be Rhein
22 article
Z polského tábora ve Slezsku. (Pův. dopis „Nár. Listů“. ) Nic netrvá na světě věčně a vše dospěje ke svému konci. Tak i přátelství mezi českými cen- tralisty a polskými sociálními demokraty ve Slez- sku, jež se daluje od dob rozdvojení naší sociáln demokracie na autonomistickou a centralistickou skupinu. Až dosud postupovali centralisté vždy společně s Poláky proti autonomistům a vůdce jejich posl. Cingr má jen společnému tomuto po- stupu co děkovati, že při posledních říšských vol- bách nepřišel o mandát. Dnes dochází k zjevnému rozkolu. Polští sociální demokraté jsou si vědomi síly a ucelenosti svého tábora, stejně jako bez- významnosti českých centralistů. A proto chtějí, aby tito byli bezvýhradnými jejich spojenci. U po- slauce Cingra toho docílili, neboť ten jde s nimi dnes již docelá zjevně. Na poslední zemské konfe- renci polské strany prohlásil se úplně solidárním s válečným postupem polských sociálních demo- kratů proti Rusku Orgán centralistické strany na Ostravsku ve Slezsku, „Svornost“, nechtěla však polské tak- tíce rozumět a před několika dny uveřejnila lokál- ku, v níž velmi mírně pozástavovala se nad tím, že polští sociální demokraté organisují dobrovolné střelecké spolky a že na polích u Michál- kovlc a Heřmanie stoupenci této strany v prázdných chvílích dokonce se cvičí ve vojenských pochodech.
Polák Cingr Slezsko Rusko Ostravsko
23 article
To bylo příčinou prudké odpovědí posl. Regrav „Robotniku Slaskim“. Zde bylo centralistům zle vyčíněno, že nechali polské soudruhy osamocené v boji proti polsko-ostravské radnici při nedávné školské stávce a vůbec bylo jim řečeno, že jest to strana, s níž čeští dělníci nechtějí míti nic spo- lečného a která sebe i svůj tisk udržuje jen tím. že se vnacuje polským dělníkům. Nevíme dosud. jak se centralisté k této kritice jejich činnostia významu zachovají. Konstatovati však povinni jsme již dnes, že s touto stranou ve Slezsku i Ostravsku jest den ode dne hůře a že i zde bude odsouzena k naprosté bezvýznamnosti, dojde-li ke sblížení mezi antonomisty a sociálními demokraty polskými. Že v dosavadním poměru těchto dvou stran se změna chystá, jest patrno čím dále tím více, zejmé- na pak v poslední době, kdy český autonomistický tisk tak rozbodně se zastával, namnoze 1 proti svým vlastním stoupencům taktiky, kterou polšt socialisté hodlali vydobýti škol polských v Polské Ostravě a Dětmarovicích.
Slezsko Ostravsko Ostrava Dětmarovice Robotnik Slaskim
24 article
Z Bezkyd tak často docházejí stížnosti na těž- ké poměry, v nichž jest žíti zdejšímu slovanskému lidu a není, bohužel, naděje, že by v dohlednu bylo lépe... Arcivévodská komora těšínská, jako ma- jitel ohromných zdejších lesů i ohromných lánů polí, jako majitelka četných průmyslových závodů, hostinců atd. vykonává zde svým personálem hru- bý, germanisační nátlak a kde nestačí její vliv. tam pomáhá německý Frýdek, Jablunkov, a tua tam osamělá továrna, jejímž majetníkem jest Ně- mec, neb německý žid. A tak zdejší lid, odchová- vaný utrakvistickými školamí, renegátskými učiteli a renegátským „Slazakem“, ztrácí čím dále tím více vědomí svého slovanského původu, stává se přívržencem německých ideí, obléknutých do rous chu renegátského „šlonzekovství“, a konce toho všeho jeví se tím, že s největším klidem snáší ně- mecké panství ve svých obcích, aniž by proti němu protestoval, a aniž by se mu bránil. A jak se mu má také bránit, když není nikoho, kdo by se staral. aby Jablunkov i celé jeho okolí nepodléhalo ger- manisaci? Polští vůdcové, jak se zdá, nevidí, kam zde polský lid spěje, nevidí to pro samé starosti o boj proti nám a dle toho jsou pak konce. Uka- zujeme na Jablunkov jako na jedno z typických míst ve Slezsku, kde vykonány byly právě obecní volby. Zdejším starostou a zemským poslancem jest poštmistr Zwilling, pomalu jediný Němecv místě. Ale za to jest zde ohromná spousta rene- gátů, kteří zdejší němectví udržují. Přes to má však
Zwilling Frýdek Jablunkov Slezsko
25 article
Jablunkov polskou většinu, neboť mezi 3982 oby- vateli jest 3221 Poláků. Němců dle úřadní statí- stiky, jakkoliv prováděli sami zde sčítání lidu, jest jen 538. Přes to však jest obecní representace vý- hradně německá. Jací však ti jablunkovští Němci jsou, jest patrno z pouhých jmen kandidátů třetího voličského sboru: Emanuel Bulava, Fr. Kuchejda, štěpán Sýkora, Frant. Mokryš, P. Vašica, Adam
Polák Němec Bulava Kuchejda Sýkora František P Vašica Adam Jablunkov Francie
26 article
Sněgoň. Jan Lubojacký. Ondřej Čudek, Jan Rud- ský. Fr. Procházka, Adam Byrtus a pošímistr Zwilling. Již z těchto jmen jest patrno, jakého hříchu na polskosti města i kraje dopouštějí se Poláci, že se o Jablunkov nestarají. Při nynějších volbách vůbec ani polská kandidátní listina ne- byla vydána, jakkoliv má u zdejšího okresního sou- du býti obsazeno místo přednosty, o které se rvou Němci, a tudíž bylo dvojnásob na místě ukázatí sílu místního polského živlu. Když se germanisuje celé město, celý kraj, to Poláky nebolí a nikdo z nich nejde zachraňovat. Když ale v Dětmaro- vicích nechtějí Češi polské minoritě dáti vše, co by si přála, již jest kde kdo vzhůru a Poláci se neostýchají ani paktování s Němci, aby své ješitné choutky prosadili. V nynějších těžkých dobách v česko-polském poměru nutno zaznamenati jeden fakt, který s po- vděkem byl kvitován také na polské straně „Dzien- nikem Cieszynskim“. Ústřední hospodářská spoloč- nost v Opavě na poslední své valné hromadě zvo- lila čestným svým členem býv. předsedu „Towar- zysziwa rolniczego“ a býv. zem. poslance p. Jiřího Ciencalu, jenž ziskal si nesporných zásluh o po- vznesení polského rolnictva ve Slezsku, jak po stránce hospodářské, tak národní. „Dzlenník Cie- szynski“ zaznamenávaje tuto událost podotýká, že Ciencala vždy byl přívržencem společné práce če- ského a polského rolnictva a přeje si, aby také v ostatním životě našem a polském došlo k žádou- címu vyjasnění. K tomu dlužno vůči „Dzienniku“ zdůrazniti, že shoda česko-polská nemá ve Slezsku v českých řadách principielních odpůrců a že, jako vždy, záležeti bude jen na Polácích, aby poeti v shoda mezi oběma slovanskými národy ve Slezsku stala se skutkem.
Lubojacký Čudek Jan Ruda František Procházka Byrtus Polák Němec Čech Ciencala Jablunkov Dzien Opava Slezsko Dzlenník Cie
27 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Slovíncí a vlašská fakulta.
RakouskoUhersko vlašský fakulta
28 article
Terstská „Edinost“ rozpřádá dále své my- šlenhy o škodlivostí vlučeké fakutty v Taratá pro Slovany na Přímoří a vyvozuje odtud ne- správnost hlasování českých a dalmatských poslanců v rozpočťovém výboru. „Edinost“ ukazuje opětně na nepoměr mezí Vlachy a Slovinci, hlavně pokud se týče školství. Vla- chové mají všechny možné školy od národ- ních do středních, odborných a vysoké školy obchodní, takže jim schází pouze universita. Slovinci v Terstě, ač je jich 60.000 a tvoří tře- tinu všeho obyvatelstva, domáhají se po třicet let marně jediné obecné školy a neměli by jí podnes, kdyby si jí nebyli zřídili svým vlast- ním nákladem. Skolami přesyceným Vlachům povoluje se nyní v Terstě i fakulta a nikdo při tom ve výboru nepamatoval na Slovince, kteří nemají ani nižších, ani odborných, ani středních škol. Omluva, že vysoká škola je věc kulturní a ne politická, v Terstě neplatí.
Vlach Slovinec Terstě
29 article
Tam každá, i národní škola, je politicum, ne- boť odchovává žáky v duchu národním a vy- zbrojuje je potřebnými vědomostmi k boji za národní existenci. „Edinost“ připomíná Dal- matincům, kteří jsou doma nyní národně za- bezpečeni, jak přes to se houževnatě brání proti zřízování vlašských národních školv dalmatských městech; připomíná českým po- slancům jich péči o menšinové školství v po- němčených krajích českých a dodává: Musí- me býti proti zřízení vlašské lakulty v Ter- stu, dokud nebudou splněny podmínky, jež kladou Slovinci, opírajíce se o svou početnost. své domovské právo, o svůj význam v hospo- dářském životě tohoto území, a ovšem též o svá občanská práva a platné státní zákony. Ani Slovinci nejsou proti tomu, aby se vyho- vělo kulturním potřebám vlašským, ale brání se, aby zřízením vlašské fakulty ještě se ne- zhoršil nepoměr mezi Vlachy a Šlovinci. V rozpočtovém výboru skutečně se na terstské Slovince zapomnělo. Je-li kde pří- pustno junctim, mělo se ustanoviti zde, když se hlasovalo pro Terst jako sídlo vlaš- ské fakulty a prohlásiti, plní-li stát svou po- vinnost k Vlachům, že i terstští Vlachové mají dostáti své povinnosti k Slovincům a zříditi pro ně dostatečný počet škol. To se nestalo a sice, jak máme za to, jen proto, že jak čeští, tak i dalmaští poslanci, hlasujíce pro Terst, věděli, že vlašská fakulta v dohledné době do Terstu se nedostane.
Dal Vlach Šlovinec Terst zřízení vlašský fakulta vlašský fakulta
30 article
Vojenské organisace v Halíči. Podali jsme ondyno obsah informace, rozeslané po novinách haličským „tajným vý- borem“, o účelu vojenských organisací, zřizo- vaných nyní v Haliči v polských i ukrajinských obcích. Z našeho listu zpráva „tajného vý- boru“ prošla časopisy ruskými a nyní četné polské listy v království polském vyvrace í správnost informace „tajného výboru“, Časo- pisy „Slowo“, „Kur. poran.“, „Gaz. Warsz.“ tvrdí, že ani v Haliči většina Poláků nejde s „tajným výborem“ a zhola nepravdivy jseu prý zprávy o revoluční organisaci v králov- ství polském. Polská společnost v královštví polském střízlivě oceňuje reálné podmínky národní existence, zvláště své vlastní síly a nedá se svésti k lehkomyslným výbuchům. Energie polské společnosti obrací se nyník hospodářské organisaci, jež má za účel po-
Halič