1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
teol a zasbhio
3
masthead
V Praze, ve středu 26. února 1913.
Praha
7
article
Narannl a večerní listy
předplácí se
V Praze v admlnistraclt
a měsíe. . . . . . 9 K —
na čtvrt lota . . . . 8 K —h
s dvojí donáškou
z čtvrt lata . . . . 7 K nh
ve fillalkácht
na měsle . . . . . 2 K 80
P'oštoui
a měsle.
n čtvrt fotá : . . . B k o
s dvoji zásilkou
na měsle,
na čtvrt ieta: K doi
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
8
article
Poslední potíže.
Poslední potíže.
Všicci národové ovládání jsou stejnou
touhou, aby konečně obnoven byl mírv
záležitostech balkánských, všecka diplo-
macie hlásá o sobě, že veškeré její úsilí
nese se za týmž cílem, ale jakoby si pře-
ce jen nebyly jisty úspěchem, velmoci ne-
ustávají v horečných přípravách, aby ne-
byly — překvapeny. Čím?
Zítra ve čtvrtek sestoupí se opět v Lon-
dýně k poslední prý schůzi beseda šesti
velevyslanců, aby upravila zbývající ještě
potíže. Které jsou to? Dle včerejší vídeňské
informace pešťského vládního listu by jich
bylo ještě až na zbyt, „protože žádná z
velkých otázek, jimiž se má zabývati
konference velevyslanecká, není dosud vy-
řízena.“ Musili bychom bez mála zoufati
nad situací evropskou, kdyby tomu bylo
do slova tak; ale přece jen jest známo, že
za veliké otázky v tomto smyslu možno
považovatí pouze dvě: nové rozhraničení
mezí Bulharskem a Rumunskem, a tato
otázka za souhlast obou stran vložena již
do rukou velmocí a pozbývá tím původní-
ho ostří. Druhá veliká a dle všeho nej-
větší na ten čas otázka týká se ohraničení
Albánie na severu — o ohraničení na jih
k Řecku se vlastně nikde nemluví — av
této budoucí severní hranici vyspěl Ska-
der k nejpalčivějšímu jejímu bodul
Vlastní uzavření míru mezi balkán-
skými spojenci a Tureckem není v tomto
smyslu otázkou velkou, jako jí není upra-
vení státního dluhu tureckého částečným
jeho přenosem na spojence, o čemž pojedná
později zvláštní konference v Paříži.
Lon
Bulharsko
Rumunsko
Albánie
Řecko
Turecko
Paříž
9
article
Ohraničení autonomního Albánska
na severu k Černé Hoře a Srbsku zavdalo
podnět k různosti v názorech mezi Rakou-
sko-Uherskem a Ruskem a do minulého
pátku, kdy konala se předešlá beseda ve-
levýslanců, různosti ty nebyly ještě ukli-
zeny a zůstaveny schůzi pozdější. Ve pří-
čině oněch částí území, za albánské ozna-
čovaného a pro Albánii reklamovaného,
jež již bylo dobyto zbraněmi srbskýmia
černohorskými, Rusko prý nepřipouští ni-
laké výminky od válečného Práva a trvá
na tom, že vítězné zbraně spojenců nemo-
hou býti připraveny o ovoce svých vítěz-
ství. Ale požadavky Černé Hory nesou se
jak známo, v jistém směru poněkud dále.
pokud totiž všecko žádoucí území dosud
zbraněmi její nebylo dobyto, což týká se
především Skadru. Velmoci dle všeho vy-
hýbaly se rozpravě o této věci, spoléhajíce
se, že čas přispěje jím řešiti vzniklou ne-
snáz. Dle zprávy o úmyslech zahraničního
úřadu, vždy dobře informovaného dopiso-
vatele „Daily Telegraphu“, minulého pátku
dostalo se rakousko-uherskému velevy-
slanci v Londýně telegraficky nových in-
strukcí, jež označují nejmenší míru potřeb
budoucí Albánie. Stanovisko zaujaté před-
pokládá takový územní rozsah její, aby
měla existenční podmínky a mohla obstáti
jako autonomní útvar. Z měst, jež se po-
važují pro Albánii za nezbytně nutné, jest
nejosudnější Skader, neboť tvoří zároveř
nejchoulostivější bod v otázce zachovánía
zabezpečení míru. Král černohorský po-
važuje Skader rovněž z existenčních dů-
Raka
skoUhersko
Rusko
Albánie
Londýn
Daily Telegraph
10
article
vodů za nepostrádatelný pro zdar Černé
Hory v novém sousedství bojovných a sa-
mostatně se zařízujících Albánců, a jest od-
hodlán spoutati s osudem Skadru i osud
svého panovničího rodu. Podaří-li se spo-
jeným vojskům černohorským a srbským
zlomiti odpor houževnaté obrany skader-
ské, nebude ovšem ani beseda velevyslan-
ců na rozpacích, na kterou stranu se při-
kloniti. Jinak by bylo marno zavírati oči
před skutečností, že velevyslanci již se
usnesli, aby byla utvořena autonomní Al-
bánie. Daliť takto na jevo, že nejsou pro
to, aby území albánské bylo rozděleno me-
zi spojence, ač Albánci, bojujíce s Turky
byli jimi spoluporaženi. Možno-li od nich
očekávati, že nyní by změnili svůj základ-
ni názor a odňalí Albánsku pevnost — je-
ště nedobytou? A trojdohodové mocnosti
zajisté také tenkráte nečinily v této pří-
čině výminku, jako ji asi nehodlají učiniti
ani nyní, takže nebude možno pokládati to
za překvapení, kdyby požadavek Černé
Hory v zítřejší konferenci velmocí nepro-
nikl. Mír evropský, založený až dopo-
sud na společném postupu velmocí, mohl
by býti porušen, jen kdyby některá z nich
se sama ze středu jejich vyloučila.
Netřeba snad zvláště podotýkati, že
nález velevyslanecké besedy přes to přese
všecko ponechává na vůli těm, jichž se
týká, zde tedy Černé Hoře a Albánsku,
chtějí-li se dle něho zachovatí čili nic,
Právě tak to bude i ve sporu rumun-
sko-bulharském, kdež, jak známo, z Ru-
munska se hlásá, že sice Rumuní spor
odevzdávají do rukou velmocí, ale Der-
ster že musí býti jejich, děj se co děj!
Albánec
Černá Hora
Černá hoře
11
article
Pří otázce skaderské nelze ovšem
přehlédnouti, že nález velmocí o ní bude
výslednící ohraničovacího kompromisu na
celé severní straně, že tudíž nutno míti
zření k celkové poloze jak Černé Hory, tak
Srbska, a nikoli pouze k tomuto jedinému
bodu. Kdyby v poslední takřka chvíli po-
dařilo se obléhajícím dobýti a obsadíti
Skader, usnadníla by se síce úloha pp.
velevýslancům, ale na polítiku velmocí
samých, tudíž i pro otázku bezpečnosti
míru evropského by to nemělo dalšího
významu.ji otre
Takové usnesení velevyslanců, jak
jsme výše upozornili, by právě nezname-
nalo úspěch trojdohody, ale bylo by pou-
hým pokračováním směru, v němž se po-
rady velevyslanců po všecku dobu pohy-
bovaly, a z něhož mezi velmocemi samými
vznikají nové „rozpoznávání“ a nová
„orientace
Propouštění do zbraně povo
laných záložníků.
Rozmluva hr. Stürgkha s německými
poslanci z Čech.
Z Vídně, 25. února. Z pramene na-
prosto bezpečného se dovídáme, že v
době docela blízké, snad jíž 1. března
se počne s vydatným propou-
štěním záložníků do zbraně
povolaných. Současně a stej-
ně budou propouštění tak
záložníci v Rusku. Bylo smlu-
veno mezi oběma říšemi, že
propuštění to zahájeno bude
téhož dne.
Stürgkh
Černá Hora
Srbsko
Čechy
Vídeň
Rusko
12
article
Dovídáme se dále, že prohlášení
které učinil dnes m.-př. hr. Štürgkl
německým poslancům a pairům z krá-
lovství Českého, že je důvodná naděje
že v době nedaleké nastane všeobecná
obleva zahraničního napětí, spočívá na
rozmluvě, kterou měl telefonicky s mini-
strem zahraničních záléžitostí hr. Berch-
toldem.
Z Vidně, 25. února. O rozmluvě, kterou
měl hr. Stürgkh s německými po-
slanci z království Českého, se sděluje-
Svaz německých poslanců z království ne-
dávno se usnesl zahájit akci na prospěeh
opatření proti hospodářské krisí v králov-
ství Českém stále se vzmáhající. Dosazeny
dva výkonné výbory: průmyslový a země-
dělský. Do průmyslového výboru byli vysláni
posl. dr. Pacher, dr. Roller, dr. ryt.
Lamgenhan a Härtl, do zemědělského
dr. Damm, dr. Schreiner, Berndta
Soukup. Dnes dopoledne komitét průmy-
slový dostavil se k hr. Stürgkhovi, aby jej
upozornil na nebezpečné důsledky hospodář-
ské depresse v celé německé částí králov-
ství Českého, zejména pak v Rudohoří. Roz-
pravy o věci té zúčastnil se předseda libe-
recké obchodní komory a čten panské
sněmovny Neumann, tajemník Chu-
datschek a dr. Lodgmann. President
Neumann vylíčil škodlivé účinky mezi-
národní krise na průmysl v Čechách, pravě,
že četné závody donuceny byly výrobu bud
obmezit. neb dokonce zastavit a že neza-
městnanost nabývá rozsahu stále většího.
Doložil, že býlo by účelno, kdyby veřejnost
byla uklidněna autentickým prohlášenímo
mezinárodní situací, Potom hr. Stürgkh
zavolal si telefonicky zahraniční minister-
stvo a když odtud dostal informace, učinil
prohlášení, »že jest dlů vo dná na děje
že v nedaleké době nastane vše-
obecná obleva zahraniční si-
tuace.«
noz nolzes čln
Stürgkh
doktor
Pacher
Roller
Lamgenhan
Härtl
Damm
Schreiner
Berndt Soukup
Roza
Neumann
Lodgmann
Rudohoří
Čechy
Chudatschek
průmyslový a země
13
article
Úřadvě se o poradě ožnamuje: Porady zúičast-
nili se mimo ministerského předsedu také ministr
obchodu šl. Schuster, ministr vnitra baron Heinold.
ministr iinancí ryt. Zaleskí a ministr veřejných pra
cí- Trnka.
so o onivosloi trýd la an
Posl. Pacher žádal naléhavě vládu, abý pe-
čovala o zaopatření nového pramene výdělku pro
nouzi trpící obyvatelstvo v západních Čechách.
President obchodní komory člen panské snč-
movny Alois Neumann probral podrobně smutné
hospodářské poměry v severních Čechách. Jest
naproslonutno, aby tam, le bylosjiž nutnoc ome-
ziti v závodech práci, odebisována byla výdělko-
vá daň. Je politování hodnou skutečností, že nái
domácí průmysl bere se můlo zřetele při vojenských
dodávkách. Aby četným nozaměstnancům opatře-
na byla práce, jest nulno, aby v nejkralší době za-
hájeny byly nouzové stavby.
Tajemník Chudaczek [Cheb) poznamenává
že hospodářská situace v obvodu chebské ob-
chodní homorý jest ještě horši, než v libereckém
průmyslovém obvodu.
Posl. dr. šl. Langenhan stěžuje si, že v ny-
nější krilické době postupují úřady velmi ostře
proti průmysníkům při vyměřování osobní daně
z příjmu.
Schuster
Heinold
Trnka
Pacher
Alois Neumann
Posl
doktor
šl
Čechy
Chudaczek [ Cheb
14
article
Posl. dr. Jerzabek promlouvá o poměrech
v rumburském průmyslovém obvodu a poukazuje
k petici tamějších průmyslníků, v níž jest doloženo.
že v severočeských průmyslových obvodech zavlá-
dá nejhorší nouze. Po několik měsíců jest značně
obmezena výroba ve všech podnicích v libereckém
komorním obvodu, továrny pracují jenom 4 až 5
dnů v týdnu a produkce domáckého průmyslu jest
obmezena na polovinu. Průmyslníci jsou hotovi se
svojí silou a nevydrží déle tento slav, rovněž jako
dělnictvo. U státních dodávek musí se na příšíě
postupovati zcela jinak než doposud.
Posl. Hartl žádá, aby na podnět ministra
linancí byly co nejdřive vydány pokyny, které
mají rozptýliti obavy obecenstva ohledně nablížení
do knih
Posl. dr. Roller konstatuje, že bavlnářský
průmysl v jeho volebním okresu pracuje jenom
4 dny v týdnu a jest nebezpečí, že zdatní vycvičen
dělníci vystěhují se do Německa.
Posl. dr. šl. Lodgemann považuje za nutné
aby ministr financí učinil uklidňující prohlášení
nahlížení do knih.
Ministerský předseda hr. Stürgkk
vyslechl přednesená přání s velikým zájmem a pro-
hlásil, že vláda jest ochotna provádět
nouzové stavby, aby zmirnila bidu, a zadá-
vati státní dodávky, o čemž resortn
ministří podají ještě dobrá zdání. Č
se týče vybírání úspor z bázně před na-
hlížením do kníh. podá vláda uklidňující pro-
hlášení a doufá, že po tomto prohlášen
zmizí tyto obavy
Ministerský předseda skončil svoie
vývody poznámkou, že jest důvodná naděje
že v nedaleké době nastane všeobec-
ná obleva zahranični situace, do dne-
ška ještě nevysvětlené
Po těchto vývodech ministerského předsedy
následovala hlučná pochvala.
Posl
doktor
Jerzabek
Hartl
Roller
šl
Německo
15
article
Ministr vnitra svob. pán Heinold domnívá se
že státní pomoc pro obyvatelstvo, jež třeba pod-
pérovati, může se týkatí pouze opatření příležito-
sti ku práci, neboť vyplácení peněžní výpomoci
jak poučila zkušenost při lublaňském zemělřesení
vedlo by k nepřístojnostem. Mínistr dále oznamuje
že rokuje již meziministerská konference o nouzo-
vých akcích, jež třeba předsevzíti a na konferene
této projednává se také nouze v Rudohoří, již do-
ložil posl. Jerzabek v pilném návrhu.
Ministr financí ryt. Zaleski odpovídal k pro
neseným stížnostem na berní úřady
Ministr obchodu dr. šl. Schuster projevilo-
chotu vyslechnouti všechny stížnosti, jež týkají se
vojenských dodávek a dle možnosti přání průmysle
vyhověti.
nn
Ministr veřejných praci dr. Trnka ujistil, že
budou učiněny nutné kroky k okamžitěmu zahájen
staveb v rozpočtu povolených. Pokud se týče o-
tázky domáckých dělníků, vyšle úřadníky úřadu
pro podporu živností do nouzových obvodů, aby
seznali přání a stížnosti tamějšího obyvatelstva
Konečně může ještě tvrditi, že pro průmysl kraj-
kářský v několika dnech učiněny budou objed-
návky v ceně 200.000 K
loo o
Z Vídně, 25. únoru. Zdejší lisťy uvitaly
prohlášení hr. Stürgkha s nadějemi na brzkou
oblevu v nezinárodní situací. »Zeite však
níkterak se nespokojuje pouhým prohlášením
a praví: Nejlepším důkazem o skutečně vše-
obecné oblevě bylo by zrůšení veškerých
bezpečnostních opatření na hranicích nejen
rakouskernherských, nýbrž i ruských. Výrok
hr. Stürgkha je pouhou předzvěstí zrušení
těchto opatření, které veškeré obyvatelstva
tonžebně si přejs
Zaleski
doktor
Schuster
Trnka
Stürgkh
Rudohoří
Vídeň
16
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
nve
Z Londýna, 25. února. (Pův. tel. „Nár
Listů“.) Cařihradský dopisovatel „Daily
„News“ oznamuje, že ltalie vyjedná-
vá tajně s Mladoturky o koup
ostrovů Rhodu, Lera a Stampa
li c. Myslím, že na základě informací z nej-
lepšího praměne mohu dementovat
tuto sensační zprávu. Chování Italie v bal
kánské krisi není tak uspokojivé, jak bysi
bylo přáti, ale o podobné transakci ne
může býti řeči.
Z Vídně docházejí lepší zprávy
Rakousko projevuje od několika dnů sku-
tečnou umírněnost a nenastane-li do osmi
dnů nějaká nepředvídaná příhoda, doufá se
že nejnebezpečnější moment ra-
kousko-ruské krise bude překo-
nán bez katastrofv. Tvrdí se, že Ru-
sko připustilo rakouské stanovisko v otáz
ce Skadru pro případ, že by Černá Hora to-
hoto města nedobyla do ujednání míru — ale
padne-liSkadar, nastanou z této
záležitosti nové obtíže.
Erepn
Ler
Stamp
Balkán
Londýn
Rhodos
Vídeň
Rakousko
Daily
News
17
article
V drobném prodejir
anní člslo o sobě . za 8 h
večerní
za 4 h
Va fllálkách na venkově
ranní číslo
večerní
. . čb
Inseráty
platí se hotové napřed
Přodplaceni a inserty přijíma
administrace v Marlanské ul., B.
TTum nacházejí se těk
redakce, tiskárna a expedice
„Národních Láet
Eukoplsy se norraceii
Virginie
Marlanský ulice
Láet Eukoplsa
18
article
Přes to však se zdá, že dohoda mezi
oběma říšemi není nemožna v tomto bodě,
bude-li mezi válčícími stranami brzy ujed-
nán mír. Dle nynějšího smýšlení velmocí
mohlo by se ve všem dosáhnouti čestné do-
hody mezi různými stranami, ale není ni-
kterak jisto, jak se soudí v zahraničním ú-
řadě anglickém, že síly spojencůa
Turkůjsouvyčerpány a že čekají
jen na příležitost, aby ujednali
mír. Dle hodnověrných informací mohou
spojenci ještě snadno prodloužiti válku,a
v dalším průtahu spočívá nebezpečí pro
Evropu, neboť se neví, zdali stoupenci míru
ve Vídni a v Petrohradě dlouho podrží vrch.
Coudurier de Chassaigne.
Ku příští konierenci velevyslanecké.
Z Vídně, 25. února. »Wiener Allg. Ztg.
oznamuje z londýnského pramene, se v tam-
ních dobře zpravených kruzích se pochybuje
o tom, že by v konferenci velvyslanců,
která se sejde ve čtvrtek, byla záležitost
ohraničení Albánska vyřízena. Prozatím
jsou ještě takové rozpory mezi stanovisky
ruským a rakouským, že sotva lze se nadití
vyřízení záležitosti této již ve čtyrteční
schůzi.
Chassaigne
Wiener Allg
Evropa
Vídeň
Petrohrad
19
article
Důležítá audience u cara.
Z Petrohradu, 25. února. Ministerský
předseda, ministr zahraničních záležitostía
chef generálního štábu odjeli dnes do Car-
ského Sěla. Praví se, že budou příjativ
audienci, které se přikládá veliký význam.
(Víz poslední zprávy.)
J. E. JUDr. Fořt o politické
situaci.
„Na kovárně“ v Holešovicích konalav
pondělí večer místní organisace národní stra-
ny svobodomyslné v Praze-VII. plenár ní
schůzi členskou, na kterou pozvala J.
E. ministra m. sl. p. dra. Josefa Fořta, aby
promluvil ke členůmi jejím a hostům o poli-
tické situaci.
Vážnost dněšní situace politické vůbeca
nejasnost otázky česko-německého vyjedná-
vání, které vláda úterním svým prohlášením
tak velice ztížila, ba snad pohřbila, a v ne-
menší míře i osobnost pozvaného řečníka, o
kterém je známo, že dovšech fasí vyjednávání
je plně zasvěcen, způsobily, že o včerejší
schůzi jevil se všude neobyčejný zájem a že
zavítali do ní posluchači i z míst vzdálených,
na př. z Letné, ano i z Malé strany. Prostorný
sál, ně byla to pouze valná hromada místní
organišace s přizvanými hosty, byl naplněn
přes to, že včera večer konaly se v Holešovi-
cích ještě jiné schůze, na př. majitelů domů.
JUDr
Fořt
Petrohrad
Holešovice
Praha
Letná
Holeš
organizace národní stra
20
article
Imposaniní touto účastí a hlavně ovšem vý-
znamem řečníkovým ve veřejném životě a je-
ho jasným, všestranně poučným a plně pře-
svědčujícím dvouhodinovým výkladem vyši-
nula se tato členská schůze na mohutný pro-
jev svobodomyslných voličů VII. části praž-
ské, vyzněvší ve velkou manifestací národně-
politickou.
Průběh schůze byl velice vážný a nanej-
výše důstojný a s největším klídem sledované
a se zřejmou dychtivostí a vnímavostí poslou-
chaná jasně vývody J. E. odměňovány byly
stále všeobednou pochvalou a potleskem.
Schůzi zahájil o 129. hodině večer místo-
starosta organisačního odboru p. Títěra.
Poukázal k její důležitosti a uvítav dra, Jos.
Fořta, jejž shromáždění vřele pozdravilo,
udělil mu slovo.
Dr. Fořt vzdav díky za projev sýmpatie
mu osvědčené, praví, že právě opustil schůzi
nskr
doktor
Fořt
Jos
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(O polemikách.) Do letošního roku
jsme vstupovali, zřejměji než do let minulých,
ve znamení polemiky. V hudebním životě, ve
vědě a v malířství, nehledě ani k pohnutému
světu politiky, divadla, literatury, všude boj.
stejně o věci jak o individuality, stejně spor
zásadní jako osobní; ba polemika se nám do
té míry vžila a vssála v maso a krev, že kdož
se pro okamžik sporu neúčastní činně, sle-
dují jeho průběh co nejnapiatěji: konstatuje
se vzrůst či úpadek polemíky, píše se o je-
jích takřka fysiologických účincích, literáti
vzdychají nad její mocí a novináři se usnášejí,
že ji vykáží přiměřené meze. Jest to, jakoby
ti, kdož se vrhli do dravého proudu, šťastně
byli zaneseni na pevný břeh, odkud na chvíli
mohou klidně pozorovat zápolení svých druhů
a provázel poznámkami jejich výkony; dlouho
však nemají stání na suché zemi, neboť co
nejdříve odloží zas chování nestranného soud-
ce a sami dobrovolně vskočí do živlu a boje,
jenž je nese, jenž jim dává narážeti na jiné
jehož prudkost se jim stala nepostrádatelnou.
23
article
Tohoto pocitu ryze osobního, tohoto bez-
prostředního styku, aktuálního zájmu a vědo-
mí, že v té či oné při běží o jeho vlastní věe
a čest, je patrně nezbytně třeba každému, kdo
do boje se vrhá: jinak by snad příliš snadno
byl vydán v plen pochybnostem, zda úkol.
jejž řeší, vyžaduje skutečně těch zbraní, jichž
užívá, zda celá rozepře stojí za tolik napietí.
zloby, vášně. Není tu ani nutno, posuzovat
na chvíli naše zhusta příliš lokální a hodně po
domácku vedené spory s hlediska cizince lho-
stejného a nezasvěceného, jenž by se na pro-
jevy temperamentu díval chladnokrevněji,
evropštějí, angličtěji: stačí si pomyslit, jak sa-
mí se budeme dívat na své dnešní rozbroje za
pět, deset let, až se diference vyrovnají a
vzniknou nové, až život dle svého oblíbeného
kompromisu a vtipu protivníky přemění ve
spojence a spojence v protivníky. Dostal sa
ni nedávno do rukou vedoucí list naší kdysí
24
article
mladé generace z počátku let devadesátých
a zběžné již listování v něm vyvolalo skliču-
jící dojem, jenž potvrzoval přesvědčení o rela-
tivní, namnoze problematické hodnotě rozka-
cených bojů: neboť kdo dnes proti sobě bez
šelrnosti bojují, tam kráčeli ruku v ruce, a
což je daleko povážlivější, kdo dnes se sho-
dují, tam si vypovídali nepřátelství na život
a na smrt. Jak nestálá je láska politická, lite-
rární, malířská, jak nezávazná bývá nenávistí
Ale jest opak vůbec možný? Což nen
nutno, aby veřejný život podléhal stejným
změnám a zmatkům, byl stejně vydán v šano
slabostem a nedostatkům, jako rodina, jako
erotika, jako přátelství? Což osobním zauje-
tím, nespravedlivostí, zarytostí není dáno to-
likéž kladných možností enthusiasmu, idealis-
mu, průkopnického snažení? Což není každý
krok do předu spojován s blaženým pocítem
překonaných překážek, což není vášeň, byt
zaslepená, lékem proti strnulosti a dogmatis-
mu? Buďme tedy méně sentimentální my.
kteří jsme se na okamžík vyšvihli na pevné
stanoviště a hrajeme si na soudce veřejnosti;
volejme se své náhodně povýšené tribuny na
zuřivé zápasníky jakkoli, jenom nevolejme
„caritas!“, sice rozbijeme poslední zbytek
svornosti (zkušenost rovněž let devadesátých
otom poučuje) a budeme — proti své vůli —
stržení do víru polemik; mějme raději ško-
dolibou radost z nervosních těch paží dopa-
dajících k ráně, z rozhořčených oblíčejů
z pathetických slov, dovolávajících se minu-
losti, budoucností, nekonečnosti, a nedejme
si vřavou vůkol sebe másti svůj postřeh, jenž
beztoho pozbude klidu a věcnosti, jakmile se
zase vmísíme do zástupu hemžícího se v mra-
zivě osvěžujícím živlu
25
article
Jen klidný postoj si zachovat a hluboko
proníkající pohled! Být mezi námi někdo, kdo
by dovedl modernisovat starý náš Labyriní
světa, jak ostře bylo by mu popisovat a řoz-
lišovat typy těch přemnohých, kteří jsou
poháněni vášní polemickou! Náležejí k nim
ti, kdož reformují, kdož vychovávají, kdož
čehokoli vyššího chtějí u nás dosáhnout, ná-
ležejí k nim ti, kdož polemisují proti polemice
i ti, kteří jsou polemiky v konversaci; vážní
myslitelé, z jichž úst nevyjde hrubé slovoa
kteří, sáhnou-li po péru, na odpůrce svolávají
hromobití; mladí nadšenci, bodající jehloua
špendlíkem a neuvědomující si, že bolestné
bodnutí vyvolá ránu odvetnou: učeliví žácí,
přísahající na slova mistrova, papouškující a
překřikující je; lesklí rytíři, milující zápas pro
zápas, byť bojovali se svým stínem, a plačtiví
dobrodruhové, kteří po ráně se dávají na
útěk; bezohlední zastanci útočného mužství a
škarohlídští malířové lidských slabostí; bás-
níci, kteří píší horkou krví svého srdce,a
mravokárci, kteří píší otrávenou žlučí:a
skoro všem těmto různě polemisujícím jedin-
cům zdá se býti společný trojí nebezpečný
sklon: by přeháněli, by předčasně zevšeobec-
ňovalí, by chytali za slovíčka.
Pocházejí sice tyto bojovnické hrubost
a finesy, úskoky a přemety z tendencí, jež sa-
my o sobě jsou až příliš dobře pochopitelny.
26
article
Přehání se, aby ve zvětšeném měřítku odpůr-
covy povážlivé názory jemu samému se staly
výstražným znamením, vyvozují se logické
konsekvence, k nimž by bylo nutno dojít
z jeho domněle nesprávného předpokladu
Činí se závěry zevšeobecňující t. j. odpůrce
jest vyhlašován nejen za individuum, nýbrž za
zástupce celého typu, i klade se jemu za vinu,
k čemu ani sám se nezná, ale co spadá na
účet duševních jeho spřízněnců. Vede se boh
o slůvka a tím jest protivník donucován k vy-
jadřování pokud možno určitému a přesnému
překrucují se výrazy a tím se záležitost pro-
dískutuje do posledního puntiku. Ale jes
otázka, zda není možno polemicky vystoupit
proti osobě, společnosti, směru a nepopouštět
při tom uzdu žádnému ze tří těch svodů; vy-
stoupiti tedy s polemikou sebe ostřejší a př
tom zůstati věcným, konkretním, korrektním
potírati nesympatický zjev co nejrozhodněji.
ale činiti to tak, by každé jednotlivé slovo
bylo desetkráte zváženo na zlatých vážkách
a zavrženo, bylo-li by shledáno lehkými pě-
stovati tedy polemiku, za jejímž každým slo-
vem stál by celý muž, a tvrditi jen tolik, ce
by nebylo nutno za jiné příležitosti odvoláva!
Jako kritik má ctižádost, psáti nekrology, do
nichž ani v pohřební náladě by nepřimisil frá-
zovité chvály, tak je snad myslitelná též dis-
kuse, sebe energičtější, do níž by se nevplížil
stín osobního podezřívání a snižování. Takto
posuzována, změnila by se polemika, snat
nejrozšířenější dnes ze všech literárních od-
růd, v nejtěžší a nejodpovědnější, nejpřísnější
a nejhospodárnější thema.
27
article
Ale ovšem, v této rigorosnosti polemika
již neodpovídá skutečnosti, nýbrž náleží do
říše ideálních požadavků. A vskutku — ideál-
ních? Bylo by tak žádoucí, aby z našich veřei-
ných bojů, jimž jistě lze přáti omezení co do
rozsahu a povznesení co do tónu, vymízel
všechen temperament, cit, znak výbušné
osobnosti a by místo toho nastoupil neomyl-
ný, promyšlený způsob odezvy a odvety? Ne-
přibylo by tím cosí akademického do umění
a politiky, tedy do oblasti, kam pouhý smysl
pro fakta se nehodí a kde se na dlouho udržet
dojista nemůže? Nebyl by náš veřejný zájem
přece jen do jisté míry ochuzen? A není již
v povaze veřejného boje samého, že si nedá
nikdy předepsati určité formy, proto že jeho
účastníci náležejí různým kastám, různým svě-
tům, protože se neodehrává v klubu a spo-
lečnosti, nýbrž na veřejnosti a protože je bo-
jem a nikoli hrou ani soubojem? Kdybyste se
přesvědčili, že přese všechny oprávněné ste-
sky útvar polemiky jest nepolepšitelný, a že
ten, kdo jej pěstuje, dává se přese svá nejlepší
předsevzetí co chvíli strhnouti k útoku osob-
nímu: chtěli byste polemiku radějí vůbec vy-
loučiti z našeho života? Kdybyste měli na vy-
branou: buď suchý přímočarý vývoj bez dis-
kusí, zhusta nedůstojných a diskredítovaných.
anebo pohnutou, spletenou, křivolakou dráhu.
jejíž spory se leckdy snížují pod úroveň spole-
čenské slušností: pro co byste se rozhodli?
Dal bych za svou osobu přednost této
druhé eventualitě, ačkoli mám vyslovenou ne-
chuť k literárním affairám“, ačkoli bychsi
z hloubi srdce přál urbannějších forem v na-
29
article
šich polemikách a ačkoli upřímně lituji ka-
ždého, komu polemika je cílem a povoláním.
Byť odsuzují formu: fakt sám, že se tolik bo-
juje, debatuje, polemisuje, dává, jak doufám,
jistou záruku, že tu cosi je, co raší, co chce
na povrch, co se chce přeměnit v novou ener-
giij i pod urážlivými a často šerednými jízli-
vostmi proudí, doufám, to, bez čeho by se
neobešlo zdravé literární dění, totíž pohyb
a ruch a život. Dokladem smí snad býti uve-
den — do třetice — ruch a kvas našich de-
vadesátých let, kdy tak nespravedlivě a osob-
ně byl na př. napadán náš největší básník:a
nedáváme dnes, byť jsme sebe nadšenějšími
ctitelí Vrchlíckého, jeho tehdejším odpůrcům,
jichž nejednu zbraň odsuzujeme, do té míry
za pravdu, že nebylo tehdy možno jiti dále jeho
směrem, jejž on sám vyvrcholil, že bylo natno,
v zájmu dalšího vývoje a pokroku odvracet se
od něho, ba obracet se i proti němu a hledati
30
article
cesty nové? Ať soudíme o tónu polemik proti
němu vedených jakkoli, ať básníka osobně
sebe vřeleji milujeme a ctime: vývoj naši
poesie nás poučuje, že odpor proti přemocné-
mu jeho zjevu byl hluboce oprávněn. Neřídít
se hodnota polemik dle toho, pokud jsou říz-
né, samy sebou umělecké a v detailech správ-
né, nýbrž podle toho, do jaké míry jsou tvůrč
podle toho, jaká nadosobní myšlenka jim dale
vznik. Jako o kritice, která dle mého pře-
svědčení rovněž nemá významu zcela neod-
vislého, nýbrž jen ve spojení s uměním, kte-
rému razí cestu, tak i o polemice konec konců
platí „proroctví dle výsledku“ a tedy úsudek
nikoli přítomné doby, nýbrž budoucnosti, kte-
rá posoudí jednou, v jakém stupní naše dnešní
činnost polemická, která vedle positivního
činu zůstane vždy čímsi podružným a druho-
řadým, vyhověla nejvyššímu požadavku všeho
duševního života: býti pohybem a silou, býti
zbraní a radostí ducha, býti produktivním.