ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b2196090-8f0c-11dd-bf2a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 43, org 6, person 41, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
teol a zasbhio
3 masthead
V Praze, ve středu 26. února 1913.
Praha
4 masthead
l soby mall
5 masthead
zsl adlesě
6 masthead
Číslo 56.
7 article
Narannl a večerní listy předplácí se V Praze v admlnistraclt a měsíe. . . . . . 9 K — na čtvrt lota . . . . 8 K —h s dvojí donáškou z čtvrt lata . . . . 7 K nh ve fillalkácht na měsle . . . . . 2 K 80 P'oštoui a měsle. n čtvrt fotá : . . . B k o s dvoji zásilkou na měsle, na čtvrt ieta: K doi Dnešní číslo pro Prahu jest o a stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
8 article Poslední potíže.
Poslední potíže. Všicci národové ovládání jsou stejnou touhou, aby konečně obnoven byl mírv záležitostech balkánských, všecka diplo- macie hlásá o sobě, že veškeré její úsilí nese se za týmž cílem, ale jakoby si pře- ce jen nebyly jisty úspěchem, velmoci ne- ustávají v horečných přípravách, aby ne- byly — překvapeny. Čím? Zítra ve čtvrtek sestoupí se opět v Lon- dýně k poslední prý schůzi beseda šesti velevyslanců, aby upravila zbývající ještě potíže. Které jsou to? Dle včerejší vídeňské informace pešťského vládního listu by jich bylo ještě až na zbyt, „protože žádná z velkých otázek, jimiž se má zabývati konference velevyslanecká, není dosud vy- řízena.“ Musili bychom bez mála zoufati nad situací evropskou, kdyby tomu bylo do slova tak; ale přece jen jest známo, že za veliké otázky v tomto smyslu možno považovatí pouze dvě: nové rozhraničení mezí Bulharskem a Rumunskem, a tato otázka za souhlast obou stran vložena již do rukou velmocí a pozbývá tím původní- ho ostří. Druhá veliká a dle všeho nej- větší na ten čas otázka týká se ohraničení Albánie na severu — o ohraničení na jih k Řecku se vlastně nikde nemluví — av této budoucí severní hranici vyspěl Ska- der k nejpalčivějšímu jejímu bodul Vlastní uzavření míru mezi balkán- skými spojenci a Tureckem není v tomto smyslu otázkou velkou, jako jí není upra- vení státního dluhu tureckého částečným jeho přenosem na spojence, o čemž pojedná později zvláštní konference v Paříži.
Lon Bulharsko Rumunsko Albánie Řecko Turecko Paříž
9 article
Ohraničení autonomního Albánska na severu k Černé Hoře a Srbsku zavdalo podnět k různosti v názorech mezi Rakou- sko-Uherskem a Ruskem a do minulého pátku, kdy konala se předešlá beseda ve- levýslanců, různosti ty nebyly ještě ukli- zeny a zůstaveny schůzi pozdější. Ve pří- čině oněch částí území, za albánské ozna- čovaného a pro Albánii reklamovaného, jež již bylo dobyto zbraněmi srbskýmia černohorskými, Rusko prý nepřipouští ni- laké výminky od válečného Práva a trvá na tom, že vítězné zbraně spojenců nemo- hou býti připraveny o ovoce svých vítěz- ství. Ale požadavky Černé Hory nesou se jak známo, v jistém směru poněkud dále. pokud totiž všecko žádoucí území dosud zbraněmi její nebylo dobyto, což týká se především Skadru. Velmoci dle všeho vy- hýbaly se rozpravě o této věci, spoléhajíce se, že čas přispěje jím řešiti vzniklou ne- snáz. Dle zprávy o úmyslech zahraničního úřadu, vždy dobře informovaného dopiso- vatele „Daily Telegraphu“, minulého pátku dostalo se rakousko-uherskému velevy- slanci v Londýně telegraficky nových in- strukcí, jež označují nejmenší míru potřeb budoucí Albánie. Stanovisko zaujaté před- pokládá takový územní rozsah její, aby měla existenční podmínky a mohla obstáti jako autonomní útvar. Z měst, jež se po- važují pro Albánii za nezbytně nutné, jest nejosudnější Skader, neboť tvoří zároveř nejchoulostivější bod v otázce zachovánía zabezpečení míru. Král černohorský po- važuje Skader rovněž z existenčních dů-
Raka skoUhersko Rusko Albánie Londýn Daily Telegraph
10 article
vodů za nepostrádatelný pro zdar Černé Hory v novém sousedství bojovných a sa- mostatně se zařízujících Albánců, a jest od- hodlán spoutati s osudem Skadru i osud svého panovničího rodu. Podaří-li se spo- jeným vojskům černohorským a srbským zlomiti odpor houževnaté obrany skader- ské, nebude ovšem ani beseda velevyslan- ců na rozpacích, na kterou stranu se při- kloniti. Jinak by bylo marno zavírati oči před skutečností, že velevyslanci již se usnesli, aby byla utvořena autonomní Al- bánie. Daliť takto na jevo, že nejsou pro to, aby území albánské bylo rozděleno me- zi spojence, ač Albánci, bojujíce s Turky byli jimi spoluporaženi. Možno-li od nich očekávati, že nyní by změnili svůj základ- ni názor a odňalí Albánsku pevnost — je- ště nedobytou? A trojdohodové mocnosti zajisté také tenkráte nečinily v této pří- čině výminku, jako ji asi nehodlají učiniti ani nyní, takže nebude možno pokládati to za překvapení, kdyby požadavek Černé Hory v zítřejší konferenci velmocí nepro- nikl. Mír evropský, založený až dopo- sud na společném postupu velmocí, mohl by býti porušen, jen kdyby některá z nich se sama ze středu jejich vyloučila. Netřeba snad zvláště podotýkati, že nález velevyslanecké besedy přes to přese všecko ponechává na vůli těm, jichž se týká, zde tedy Černé Hoře a Albánsku, chtějí-li se dle něho zachovatí čili nic, Právě tak to bude i ve sporu rumun- sko-bulharském, kdež, jak známo, z Ru- munska se hlásá, že sice Rumuní spor odevzdávají do rukou velmocí, ale Der- ster že musí býti jejich, děj se co děj!
Albánec Černá Hora Černá hoře
11 article
Pří otázce skaderské nelze ovšem přehlédnouti, že nález velmocí o ní bude výslednící ohraničovacího kompromisu na celé severní straně, že tudíž nutno míti zření k celkové poloze jak Černé Hory, tak Srbska, a nikoli pouze k tomuto jedinému bodu. Kdyby v poslední takřka chvíli po- dařilo se obléhajícím dobýti a obsadíti Skader, usnadníla by se síce úloha pp. velevýslancům, ale na polítiku velmocí samých, tudíž i pro otázku bezpečnosti míru evropského by to nemělo dalšího významu.ji otre Takové usnesení velevyslanců, jak jsme výše upozornili, by právě nezname- nalo úspěch trojdohody, ale bylo by pou- hým pokračováním směru, v němž se po- rady velevyslanců po všecku dobu pohy- bovaly, a z něhož mezi velmocemi samými vznikají nové „rozpoznávání“ a nová „orientace Propouštění do zbraně povo laných záložníků. Rozmluva hr. Stürgkha s německými poslanci z Čech. Z Vídně, 25. února. Z pramene na- prosto bezpečného se dovídáme, že v době docela blízké, snad jíž 1. března se počne s vydatným propou- štěním záložníků do zbraně povolaných. Současně a stej- ně budou propouštění tak záložníci v Rusku. Bylo smlu- veno mezi oběma říšemi, že propuštění to zahájeno bude téhož dne.
Stürgkh Černá Hora Srbsko Čechy Vídeň Rusko
12 article
Dovídáme se dále, že prohlášení které učinil dnes m.-př. hr. Štürgkl německým poslancům a pairům z krá- lovství Českého, že je důvodná naděje že v době nedaleké nastane všeobecná obleva zahraničního napětí, spočívá na rozmluvě, kterou měl telefonicky s mini- strem zahraničních záléžitostí hr. Berch- toldem. Z Vidně, 25. února. O rozmluvě, kterou měl hr. Stürgkh s německými po- slanci z království Českého, se sděluje- Svaz německých poslanců z království ne- dávno se usnesl zahájit akci na prospěeh opatření proti hospodářské krisí v králov- ství Českém stále se vzmáhající. Dosazeny dva výkonné výbory: průmyslový a země- dělský. Do průmyslového výboru byli vysláni posl. dr. Pacher, dr. Roller, dr. ryt. Lamgenhan a Härtl, do zemědělského dr. Damm, dr. Schreiner, Berndta Soukup. Dnes dopoledne komitét průmy- slový dostavil se k hr. Stürgkhovi, aby jej upozornil na nebezpečné důsledky hospodář- ské depresse v celé německé částí králov- ství Českého, zejména pak v Rudohoří. Roz- pravy o věci té zúčastnil se předseda libe- recké obchodní komory a čten panské sněmovny Neumann, tajemník Chu- datschek a dr. Lodgmann. President Neumann vylíčil škodlivé účinky mezi- národní krise na průmysl v Čechách, pravě, že četné závody donuceny byly výrobu bud obmezit. neb dokonce zastavit a že neza- městnanost nabývá rozsahu stále většího. Doložil, že býlo by účelno, kdyby veřejnost byla uklidněna autentickým prohlášenímo mezinárodní situací, Potom hr. Stürgkh zavolal si telefonicky zahraniční minister- stvo a když odtud dostal informace, učinil prohlášení, »že jest dlů vo dná na děje že v nedaleké době nastane vše- obecná obleva zahraniční si- tuace.« noz nolzes čln
Stürgkh doktor Pacher Roller Lamgenhan Härtl Damm Schreiner Berndt Soukup Roza Neumann Lodgmann Rudohoří Čechy Chudatschek průmyslový a země
13 article
Úřadvě se o poradě ožnamuje: Porady zúičast- nili se mimo ministerského předsedu také ministr obchodu šl. Schuster, ministr vnitra baron Heinold. ministr iinancí ryt. Zaleskí a ministr veřejných pra cí- Trnka. so o onivosloi trýd la an Posl. Pacher žádal naléhavě vládu, abý pe- čovala o zaopatření nového pramene výdělku pro nouzi trpící obyvatelstvo v západních Čechách. President obchodní komory člen panské snč- movny Alois Neumann probral podrobně smutné hospodářské poměry v severních Čechách. Jest naproslonutno, aby tam, le bylosjiž nutnoc ome- ziti v závodech práci, odebisována byla výdělko- vá daň. Je politování hodnou skutečností, že nái domácí průmysl bere se můlo zřetele při vojenských dodávkách. Aby četným nozaměstnancům opatře- na byla práce, jest nulno, aby v nejkralší době za- hájeny byly nouzové stavby. Tajemník Chudaczek [Cheb) poznamenává že hospodářská situace v obvodu chebské ob- chodní homorý jest ještě horši, než v libereckém průmyslovém obvodu. Posl. dr. šl. Langenhan stěžuje si, že v ny- nější krilické době postupují úřady velmi ostře proti průmysníkům při vyměřování osobní daně z příjmu.
Schuster Heinold Trnka Pacher Alois Neumann Posl doktor šl Čechy Chudaczek [ Cheb
14 article
Posl. dr. Jerzabek promlouvá o poměrech v rumburském průmyslovém obvodu a poukazuje k petici tamějších průmyslníků, v níž jest doloženo. že v severočeských průmyslových obvodech zavlá- dá nejhorší nouze. Po několik měsíců jest značně obmezena výroba ve všech podnicích v libereckém komorním obvodu, továrny pracují jenom 4 až 5 dnů v týdnu a produkce domáckého průmyslu jest obmezena na polovinu. Průmyslníci jsou hotovi se svojí silou a nevydrží déle tento slav, rovněž jako dělnictvo. U státních dodávek musí se na příšíě postupovati zcela jinak než doposud. Posl. Hartl žádá, aby na podnět ministra linancí byly co nejdřive vydány pokyny, které mají rozptýliti obavy obecenstva ohledně nablížení do knih Posl. dr. Roller konstatuje, že bavlnářský průmysl v jeho volebním okresu pracuje jenom 4 dny v týdnu a jest nebezpečí, že zdatní vycvičen dělníci vystěhují se do Německa. Posl. dr. šl. Lodgemann považuje za nutné aby ministr financí učinil uklidňující prohlášení nahlížení do knih. Ministerský předseda hr. Stürgkk vyslechl přednesená přání s velikým zájmem a pro- hlásil, že vláda jest ochotna provádět nouzové stavby, aby zmirnila bidu, a zadá- vati státní dodávky, o čemž resortn ministří podají ještě dobrá zdání. Č se týče vybírání úspor z bázně před na- hlížením do kníh. podá vláda uklidňující pro- hlášení a doufá, že po tomto prohlášen zmizí tyto obavy Ministerský předseda skončil svoie vývody poznámkou, že jest důvodná naděje že v nedaleké době nastane všeobec- ná obleva zahranični situace, do dne- ška ještě nevysvětlené Po těchto vývodech ministerského předsedy následovala hlučná pochvala.
Posl doktor Jerzabek Hartl Roller šl Německo
15 article
Ministr vnitra svob. pán Heinold domnívá se že státní pomoc pro obyvatelstvo, jež třeba pod- pérovati, může se týkatí pouze opatření příležito- sti ku práci, neboť vyplácení peněžní výpomoci jak poučila zkušenost při lublaňském zemělřesení vedlo by k nepřístojnostem. Mínistr dále oznamuje že rokuje již meziministerská konference o nouzo- vých akcích, jež třeba předsevzíti a na konferene této projednává se také nouze v Rudohoří, již do- ložil posl. Jerzabek v pilném návrhu. Ministr financí ryt. Zaleski odpovídal k pro neseným stížnostem na berní úřady Ministr obchodu dr. šl. Schuster projevilo- chotu vyslechnouti všechny stížnosti, jež týkají se vojenských dodávek a dle možnosti přání průmysle vyhověti. nn Ministr veřejných praci dr. Trnka ujistil, že budou učiněny nutné kroky k okamžitěmu zahájen staveb v rozpočtu povolených. Pokud se týče o- tázky domáckých dělníků, vyšle úřadníky úřadu pro podporu živností do nouzových obvodů, aby seznali přání a stížnosti tamějšího obyvatelstva Konečně může ještě tvrditi, že pro průmysl kraj- kářský v několika dnech učiněny budou objed- návky v ceně 200.000 K loo o Z Vídně, 25. únoru. Zdejší lisťy uvitaly prohlášení hr. Stürgkha s nadějemi na brzkou oblevu v nezinárodní situací. »Zeite však níkterak se nespokojuje pouhým prohlášením a praví: Nejlepším důkazem o skutečně vše- obecné oblevě bylo by zrůšení veškerých bezpečnostních opatření na hranicích nejen rakouskernherských, nýbrž i ruských. Výrok hr. Stürgkha je pouhou předzvěstí zrušení těchto opatření, které veškeré obyvatelstva tonžebně si přejs
Zaleski doktor Schuster Trnka Stürgkh Rudohoří Vídeň
16 article Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně. nve Z Londýna, 25. února. (Pův. tel. „Nár Listů“.) Cařihradský dopisovatel „Daily „News“ oznamuje, že ltalie vyjedná- vá tajně s Mladoturky o koup ostrovů Rhodu, Lera a Stampa li c. Myslím, že na základě informací z nej- lepšího praměne mohu dementovat tuto sensační zprávu. Chování Italie v bal kánské krisi není tak uspokojivé, jak bysi bylo přáti, ale o podobné transakci ne může býti řeči. Z Vídně docházejí lepší zprávy Rakousko projevuje od několika dnů sku- tečnou umírněnost a nenastane-li do osmi dnů nějaká nepředvídaná příhoda, doufá se že nejnebezpečnější moment ra- kousko-ruské krise bude překo- nán bez katastrofv. Tvrdí se, že Ru- sko připustilo rakouské stanovisko v otáz ce Skadru pro případ, že by Černá Hora to- hoto města nedobyla do ujednání míru — ale padne-liSkadar, nastanou z této záležitosti nové obtíže. Erepn
Ler Stamp Balkán Londýn Rhodos Vídeň Rakousko Daily News
17 article
V drobném prodejir anní člslo o sobě . za 8 h večerní za 4 h Va fllálkách na venkově ranní číslo večerní . . čb Inseráty platí se hotové napřed Přodplaceni a inserty přijíma administrace v Marlanské ul., B. TTum nacházejí se těk redakce, tiskárna a expedice „Národních Láet Eukoplsy se norraceii
Virginie Marlanský ulice Láet Eukoplsa
18 article
Přes to však se zdá, že dohoda mezi oběma říšemi není nemožna v tomto bodě, bude-li mezi válčícími stranami brzy ujed- nán mír. Dle nynějšího smýšlení velmocí mohlo by se ve všem dosáhnouti čestné do- hody mezi různými stranami, ale není ni- kterak jisto, jak se soudí v zahraničním ú- řadě anglickém, že síly spojencůa Turkůjsouvyčerpány a že čekají jen na příležitost, aby ujednali mír. Dle hodnověrných informací mohou spojenci ještě snadno prodloužiti válku,a v dalším průtahu spočívá nebezpečí pro Evropu, neboť se neví, zdali stoupenci míru ve Vídni a v Petrohradě dlouho podrží vrch. Coudurier de Chassaigne. Ku příští konierenci velevyslanecké. Z Vídně, 25. února. »Wiener Allg. Ztg. oznamuje z londýnského pramene, se v tam- ních dobře zpravených kruzích se pochybuje o tom, že by v konferenci velvyslanců, která se sejde ve čtvrtek, byla záležitost ohraničení Albánska vyřízena. Prozatím jsou ještě takové rozpory mezi stanovisky ruským a rakouským, že sotva lze se nadití vyřízení záležitosti této již ve čtyrteční schůzi.
Chassaigne Wiener Allg Evropa Vídeň Petrohrad
19 article
Důležítá audience u cara. Z Petrohradu, 25. února. Ministerský předseda, ministr zahraničních záležitostía chef generálního štábu odjeli dnes do Car- ského Sěla. Praví se, že budou příjativ audienci, které se přikládá veliký význam. (Víz poslední zprávy.) J. E. JUDr. Fořt o politické situaci. „Na kovárně“ v Holešovicích konalav pondělí večer místní organisace národní stra- ny svobodomyslné v Praze-VII. plenár ní schůzi členskou, na kterou pozvala J. E. ministra m. sl. p. dra. Josefa Fořta, aby promluvil ke členůmi jejím a hostům o poli- tické situaci. Vážnost dněšní situace politické vůbeca nejasnost otázky česko-německého vyjedná- vání, které vláda úterním svým prohlášením tak velice ztížila, ba snad pohřbila, a v ne- menší míře i osobnost pozvaného řečníka, o kterém je známo, že dovšech fasí vyjednávání je plně zasvěcen, způsobily, že o včerejší schůzi jevil se všude neobyčejný zájem a že zavítali do ní posluchači i z míst vzdálených, na př. z Letné, ano i z Malé strany. Prostorný sál, ně byla to pouze valná hromada místní organišace s přizvanými hosty, byl naplněn přes to, že včera večer konaly se v Holešovi- cích ještě jiné schůze, na př. majitelů domů.
JUDr Fořt Petrohrad Holešovice Praha Letná Holeš organizace národní stra
20 article
Imposaniní touto účastí a hlavně ovšem vý- znamem řečníkovým ve veřejném životě a je- ho jasným, všestranně poučným a plně pře- svědčujícím dvouhodinovým výkladem vyši- nula se tato členská schůze na mohutný pro- jev svobodomyslných voličů VII. části praž- ské, vyzněvší ve velkou manifestací národně- politickou. Průběh schůze byl velice vážný a nanej- výše důstojný a s největším klídem sledované a se zřejmou dychtivostí a vnímavostí poslou- chaná jasně vývody J. E. odměňovány byly stále všeobednou pochvalou a potleskem. Schůzi zahájil o 129. hodině večer místo- starosta organisačního odboru p. Títěra. Poukázal k její důležitosti a uvítav dra, Jos. Fořta, jejž shromáždění vřele pozdravilo, udělil mu slovo. Dr. Fořt vzdav díky za projev sýmpatie mu osvědčené, praví, že právě opustil schůzi nskr
doktor Fořt Jos
21 title
Situační.
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (O polemikách.) Do letošního roku jsme vstupovali, zřejměji než do let minulých, ve znamení polemiky. V hudebním životě, ve vědě a v malířství, nehledě ani k pohnutému světu politiky, divadla, literatury, všude boj. stejně o věci jak o individuality, stejně spor zásadní jako osobní; ba polemika se nám do té míry vžila a vssála v maso a krev, že kdož se pro okamžik sporu neúčastní činně, sle- dují jeho průběh co nejnapiatěji: konstatuje se vzrůst či úpadek polemíky, píše se o je- jích takřka fysiologických účincích, literáti vzdychají nad její mocí a novináři se usnášejí, že ji vykáží přiměřené meze. Jest to, jakoby ti, kdož se vrhli do dravého proudu, šťastně byli zaneseni na pevný břeh, odkud na chvíli mohou klidně pozorovat zápolení svých druhů a provázel poznámkami jejich výkony; dlouho však nemají stání na suché zemi, neboť co nejdříve odloží zas chování nestranného soud- ce a sami dobrovolně vskočí do živlu a boje, jenž je nese, jenž jim dává narážeti na jiné jehož prudkost se jim stala nepostrádatelnou.
23 article
Tohoto pocitu ryze osobního, tohoto bez- prostředního styku, aktuálního zájmu a vědo- mí, že v té či oné při běží o jeho vlastní věe a čest, je patrně nezbytně třeba každému, kdo do boje se vrhá: jinak by snad příliš snadno byl vydán v plen pochybnostem, zda úkol. jejž řeší, vyžaduje skutečně těch zbraní, jichž užívá, zda celá rozepře stojí za tolik napietí. zloby, vášně. Není tu ani nutno, posuzovat na chvíli naše zhusta příliš lokální a hodně po domácku vedené spory s hlediska cizince lho- stejného a nezasvěceného, jenž by se na pro- jevy temperamentu díval chladnokrevněji, evropštějí, angličtěji: stačí si pomyslit, jak sa- mí se budeme dívat na své dnešní rozbroje za pět, deset let, až se diference vyrovnají a vzniknou nové, až život dle svého oblíbeného kompromisu a vtipu protivníky přemění ve spojence a spojence v protivníky. Dostal sa ni nedávno do rukou vedoucí list naší kdysí
24 article
mladé generace z počátku let devadesátých a zběžné již listování v něm vyvolalo skliču- jící dojem, jenž potvrzoval přesvědčení o rela- tivní, namnoze problematické hodnotě rozka- cených bojů: neboť kdo dnes proti sobě bez šelrnosti bojují, tam kráčeli ruku v ruce, a což je daleko povážlivější, kdo dnes se sho- dují, tam si vypovídali nepřátelství na život a na smrt. Jak nestálá je láska politická, lite- rární, malířská, jak nezávazná bývá nenávistí Ale jest opak vůbec možný? Což nen nutno, aby veřejný život podléhal stejným změnám a zmatkům, byl stejně vydán v šano slabostem a nedostatkům, jako rodina, jako erotika, jako přátelství? Což osobním zauje- tím, nespravedlivostí, zarytostí není dáno to- likéž kladných možností enthusiasmu, idealis- mu, průkopnického snažení? Což není každý krok do předu spojován s blaženým pocítem překonaných překážek, což není vášeň, byt zaslepená, lékem proti strnulosti a dogmatis- mu? Buďme tedy méně sentimentální my. kteří jsme se na okamžík vyšvihli na pevné stanoviště a hrajeme si na soudce veřejnosti; volejme se své náhodně povýšené tribuny na zuřivé zápasníky jakkoli, jenom nevolejme „caritas!“, sice rozbijeme poslední zbytek svornosti (zkušenost rovněž let devadesátých otom poučuje) a budeme — proti své vůli — stržení do víru polemik; mějme raději ško- dolibou radost z nervosních těch paží dopa- dajících k ráně, z rozhořčených oblíčejů z pathetických slov, dovolávajících se minu- losti, budoucností, nekonečnosti, a nedejme si vřavou vůkol sebe másti svůj postřeh, jenž beztoho pozbude klidu a věcnosti, jakmile se zase vmísíme do zástupu hemžícího se v mra- zivě osvěžujícím živlu
25 article
Jen klidný postoj si zachovat a hluboko proníkající pohled! Být mezi námi někdo, kdo by dovedl modernisovat starý náš Labyriní světa, jak ostře bylo by mu popisovat a řoz- lišovat typy těch přemnohých, kteří jsou poháněni vášní polemickou! Náležejí k nim ti, kdož reformují, kdož vychovávají, kdož čehokoli vyššího chtějí u nás dosáhnout, ná- ležejí k nim ti, kdož polemisují proti polemice i ti, kteří jsou polemiky v konversaci; vážní myslitelé, z jichž úst nevyjde hrubé slovoa kteří, sáhnou-li po péru, na odpůrce svolávají hromobití; mladí nadšenci, bodající jehloua špendlíkem a neuvědomující si, že bolestné bodnutí vyvolá ránu odvetnou: učeliví žácí, přísahající na slova mistrova, papouškující a překřikující je; lesklí rytíři, milující zápas pro zápas, byť bojovali se svým stínem, a plačtiví dobrodruhové, kteří po ráně se dávají na útěk; bezohlední zastanci útočného mužství a škarohlídští malířové lidských slabostí; bás- níci, kteří píší horkou krví svého srdce,a mravokárci, kteří píší otrávenou žlučí:a skoro všem těmto různě polemisujícím jedin- cům zdá se býti společný trojí nebezpečný sklon: by přeháněli, by předčasně zevšeobec- ňovalí, by chytali za slovíčka. Pocházejí sice tyto bojovnické hrubost a finesy, úskoky a přemety z tendencí, jež sa- my o sobě jsou až příliš dobře pochopitelny.
26 article
Přehání se, aby ve zvětšeném měřítku odpůr- covy povážlivé názory jemu samému se staly výstražným znamením, vyvozují se logické konsekvence, k nimž by bylo nutno dojít z jeho domněle nesprávného předpokladu Činí se závěry zevšeobecňující t. j. odpůrce jest vyhlašován nejen za individuum, nýbrž za zástupce celého typu, i klade se jemu za vinu, k čemu ani sám se nezná, ale co spadá na účet duševních jeho spřízněnců. Vede se boh o slůvka a tím jest protivník donucován k vy- jadřování pokud možno určitému a přesnému překrucují se výrazy a tím se záležitost pro- dískutuje do posledního puntiku. Ale jes otázka, zda není možno polemicky vystoupit proti osobě, společnosti, směru a nepopouštět při tom uzdu žádnému ze tří těch svodů; vy- stoupiti tedy s polemikou sebe ostřejší a př tom zůstati věcným, konkretním, korrektním potírati nesympatický zjev co nejrozhodněji. ale činiti to tak, by každé jednotlivé slovo bylo desetkráte zváženo na zlatých vážkách a zavrženo, bylo-li by shledáno lehkými pě- stovati tedy polemiku, za jejímž každým slo- vem stál by celý muž, a tvrditi jen tolik, ce by nebylo nutno za jiné příležitosti odvoláva! Jako kritik má ctižádost, psáti nekrology, do nichž ani v pohřební náladě by nepřimisil frá- zovité chvály, tak je snad myslitelná též dis- kuse, sebe energičtější, do níž by se nevplížil stín osobního podezřívání a snižování. Takto posuzována, změnila by se polemika, snat nejrozšířenější dnes ze všech literárních od- růd, v nejtěžší a nejodpovědnější, nejpřísnější a nejhospodárnější thema.
27 article
Ale ovšem, v této rigorosnosti polemika již neodpovídá skutečnosti, nýbrž náleží do říše ideálních požadavků. A vskutku — ideál- ních? Bylo by tak žádoucí, aby z našich veřei- ných bojů, jimž jistě lze přáti omezení co do rozsahu a povznesení co do tónu, vymízel všechen temperament, cit, znak výbušné osobnosti a by místo toho nastoupil neomyl- ný, promyšlený způsob odezvy a odvety? Ne- přibylo by tím cosí akademického do umění a politiky, tedy do oblasti, kam pouhý smysl pro fakta se nehodí a kde se na dlouho udržet dojista nemůže? Nebyl by náš veřejný zájem přece jen do jisté míry ochuzen? A není již v povaze veřejného boje samého, že si nedá nikdy předepsati určité formy, proto že jeho účastníci náležejí různým kastám, různým svě- tům, protože se neodehrává v klubu a spo- lečnosti, nýbrž na veřejnosti a protože je bo- jem a nikoli hrou ani soubojem? Kdybyste se přesvědčili, že přese všechny oprávněné ste- sky útvar polemiky jest nepolepšitelný, a že ten, kdo jej pěstuje, dává se přese svá nejlepší předsevzetí co chvíli strhnouti k útoku osob- nímu: chtěli byste polemiku radějí vůbec vy- loučiti z našeho života? Kdybyste měli na vy- branou: buď suchý přímočarý vývoj bez dis- kusí, zhusta nedůstojných a diskredítovaných. anebo pohnutou, spletenou, křivolakou dráhu. jejíž spory se leckdy snížují pod úroveň spole- čenské slušností: pro co byste se rozhodli? Dal bych za svou osobu přednost této druhé eventualitě, ačkoli mám vyslovenou ne- chuť k literárním affairám“, ačkoli bychsi z hloubi srdce přál urbannějších forem v na-
28 article
eernvso enn
29 article
šich polemikách a ačkoli upřímně lituji ka- ždého, komu polemika je cílem a povoláním. Byť odsuzují formu: fakt sám, že se tolik bo- juje, debatuje, polemisuje, dává, jak doufám, jistou záruku, že tu cosi je, co raší, co chce na povrch, co se chce přeměnit v novou ener- giij i pod urážlivými a často šerednými jízli- vostmi proudí, doufám, to, bez čeho by se neobešlo zdravé literární dění, totíž pohyb a ruch a život. Dokladem smí snad býti uve- den — do třetice — ruch a kvas našich de- vadesátých let, kdy tak nespravedlivě a osob- ně byl na př. napadán náš největší básník:a nedáváme dnes, byť jsme sebe nadšenějšími ctitelí Vrchlíckého, jeho tehdejším odpůrcům, jichž nejednu zbraň odsuzujeme, do té míry za pravdu, že nebylo tehdy možno jiti dále jeho směrem, jejž on sám vyvrcholil, že bylo natno, v zájmu dalšího vývoje a pokroku odvracet se od něho, ba obracet se i proti němu a hledati
30 article
cesty nové? Ať soudíme o tónu polemik proti němu vedených jakkoli, ať básníka osobně sebe vřeleji milujeme a ctime: vývoj naši poesie nás poučuje, že odpor proti přemocné- mu jeho zjevu byl hluboce oprávněn. Neřídít se hodnota polemik dle toho, pokud jsou říz- né, samy sebou umělecké a v detailech správ- né, nýbrž podle toho, do jaké míry jsou tvůrč podle toho, jaká nadosobní myšlenka jim dale vznik. Jako o kritice, která dle mého pře- svědčení rovněž nemá významu zcela neod- vislého, nýbrž jen ve spojení s uměním, kte- rému razí cestu, tak i o polemice konec konců platí „proroctví dle výsledku“ a tedy úsudek nikoli přítomné doby, nýbrž budoucnosti, kte- rá posoudí jednou, v jakém stupní naše dnešní činnost polemická, která vedle positivního činu zůstane vždy čímsi podružným a druho- řadým, vyhověla nejvyššímu požadavku všeho duševního života: býti pohybem a silou, býti zbraní a radostí ducha, býti produktivním.