ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b41969f0-8f46-11dd-8bd1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: person 115, place 80, org 28, work 23
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
25. února 1913. číslo 55
4 article
použil „Samostatnosti“, aby jí utišoval českou veřejnost, a pak se „Bohemia“ zlobí, že kníže Thun vyměřoval státní reserváty pro Čechy stejně, jako jsou vyměřeny pro Halič. Z toh pak vyvozuje pro Němce příčinu k nespoko- jenosti. A „Samostatnost“? Táž „Samostatnost“ která českým zástupcům, vládní elaborát ja- zykový prohlásivším za nepřijatelný, vynadala posluhů a zbabělců, sešlehaných bičem, jímž beztrestně mohou býti biti jenom psi a otroc — „Čas“ tu omlouval „Samostatnost“ právem rozčilením — táž „Samostatnost“, sešlehána bičíkem knížete Thuna za hříchy své i za ne- pravosti předsednictva strany státoprávně- pokrokové, zalezla dnes před kníž. Thunem hluboko do nejzazšího kouta. A odtud nyní mumlá jenom jakési paběrky námitek. Vse co v poučení a výkladu kn. Thuna je důle- žité, ba směrodatné, nechává dnes „Samostat- nost“ vůbec bez poznámky, natož aby se byla odvážila jich kritiky! A pak už jenom dvakrát prskla po těch českých poslancích, proti nimž provozuje ře- meslnou oposici. Ale bylo by bývalo pro „Sa- mostatnost“ dobře, kdyby sobě byla prskavky ty ušetřila: měla by o nové dvě blamáže míř.
Thun Němec Čechy Halič Bohemia
5 article
„Samostanost“ se totiž chytila výroku kn. Thuna, že on je pro řešení jazykové otáz- ky způsobem nařizovacím, že však obě sporné strany se shodly o zákonodárném vyřízení ja- zykové otázky, a to říšským zákonem. I vy- týká „Samostatnost“ českým zástupcům, že tvůrcové a vůdcové české positivní politiky přípustilí tuto část české otázky jazykové na tyto koleje (t. j. říšského zákona); „Samostat- nost“ prý by se první radovala, kdyby zde česká politika byla setrvala na těch kolejích, jimž dávali určitě a jasně výraz starší Mlado- češí, drem. Jul. Grégrem počínaje a drem. Pacákem konče. Když „Samostanost“ vykládá, jak kdo dával výraz kolejím, je zřejmě v rozpacích o pouhé slovo, natož pak o pojem, a což te- prv o historickou pravdu! Vždyť prvním či- nem dra. Julia Grégra na říšské radě bylo podání návrhu národnostního zákona, který pře- ce bez rozřešení jazykové otázky není možný, dr. Pacák jest jedním z těch, kdož spolupůso- bili při vydání Badenových a pak Gautscho- vých nařízení jazykových, tedy při činu, pro- vedeném mimo zemský sněm. Když je „Samo- statnost“ spokojena s drem. Jul. Grégrema drem. Pacákem, což je dobré a chvalitebné tož věru nemá podstatné příčiny a nespokoje- nosti s těmi, kdož jedou po stejných kolejích!
Thun Jula Grégr Pacák doktor Badenův Gautscho
6 article
Mimo to je „Samostatnost“ nesmírně pře- kvapena sdělením kn. Thuna o navržené ja- zykové praxi v okresích, kde národní men- šina čítá aspoň 35 procent obyvatelstva. Jiz z referátu o interviewu je patrno, že v „Sa- mostatnosti“ tomuto oddílu jednání vůbec ne- rozumějí, a dnešek to potvrzuje: „Samostat- nost“ posuzuje zmíněnou praxi tak, jakoby jazyková práva menšiny měla býti uplatněna jen tehdy, když menšina ta čítá aspoň 359 obyvatelstva. Skutečnost však je taková, že oněch 35% je měřítkem jen pro oboujazyčnost vnitřního úřadování, kdežto pro úřadování se stranami ujednána je plná platnost jazyka strany a to vůbec beze zřetele na procenta. Hle, jak kn. Thun měl pravdu, když „Sa- mostatnost“ poučil, že nikdo nemá mluvito věci, jíž nerozumí, a které neznál Kdyby „Národní Listy“ byly uveřejnily ty výklady ku. Thuna, jež vytiskla „Samostat- nost“, tu by „Národní Listy“ byly příbily na pranýř. Ale „Samostatnost“ je v hájení, pro- tože v Čechách není v této době nikoho tak zběsilého, jako jsou páni v „Samostatnosti“ okolo ní. A proto může všecky ostatní, kdož ještě dnes si vzpomenou na včerejší interviem „Samostatnosti“, tím více zajímati nová zku- šenost, jak zbrklí radikálové právě jsou veli- činy, jimiž zatočiti nejlépe a nejsnáze dove- dou velcí páni.
Thun Samostat Čechy
7 article Z parlamentních výborů. Z Vídně, 25. února. [K. k.)
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 25. února. [K. k.) Finanční výbor
Vídeň
8 article
počal dnes projednávati zákon o dani ze šumi výeh vín Zpravodaj Miklas dovozoval, že jde o úpl- ně zdůvodněnou daň z přepychu, ale systém, na- vržený vládou, který stanoví vztah mezi cenoua berní sazbu nelze doporučiti. Bylo by záhodno stanoviti jednotnou berní sazbu a rozlišovati jen v tom směru, je-li šumivé víno připraveno z hroz- nů nebo z ovoce. Zpravodaj navrhuje jako berní sazbu 60 hal., a jde-li o ovocné šumivé víno, 20 h. Při tom rozhodovala úvaha, že na ochranu našeho vzmáhajícího se průmyslu šumivých vín dlužno se vyhnouti příliš velkému zatížení, a že i v Německu byla při zavedení daně ze šumivých vín stano- vena sazba 50 feniků za láhev. Navržená změn daně přivodí ovšem značné snížení očekávaného výnosu, jejž ale přes to možno odhadnouti okrou- hle na 1 milion korun, při čemž na druhé straně zjednodušení daně projeví se též v nákladech. spojených s vybíráním této daně.
Miklas Německo
9 article
Posl. ryt. Lukaševič vyslovuje se celkem pro návrh zpravodajův, jest však pro to, aby bernt sazba z ovocného šumivého vína byla zvýšena 20 na 30 hal. za láhev. V zájmu zvelebení domá- cího průmyslu šumivých vin si přeje, aby cizí šu- mivé víno bylo výše zdaněno. Zástupce vlády ministerský rada dr. Jo s souhlasí s návrhy zpravodajovými a prohlašuje, že se zřetelem na nynější obchodní smlouvy jest dife- rencování daně ve prospěch duzemského šumívého vina nepřípustné. Posl. Kuranda souhlasí úplně s návrhem zpravodajovým a prohlašuje, že ve vládní předloze se výsledek daně odhaduje přiliš optimisticky a že tudíž rozdíl mezi touto předlohou a návrhem zpra- vodajovým nebude nikterak značný. Posl. Staněk protestuje proti zdanění šumi- vého vína jako daně státní a žádá, aby tato dan byla jako dávka spotřební ponechána zemim. Při- mlouvá se za nízké zdanění vín šumivých, přípra- vovaných z ovoce a lihuprostých nápojů a na kone porovnává zdanění píva, kořalky, vínu a šumivého Když promluvil ještě posl. Kraft a po do- slovu zpravodaje Míklase zahájena byla podrob- ná rozprava. vina.
Posl Lukaševič doktor Jo Kuranda Staněk Kraft
10 article
Obecné a měšťanské školství ve Slezsku. Dle poslední úřední statistiky slezského zem- ského výboru může si objektivní čtenář učiniti obrázek o přizni, spravedlnosti a slušnosti, s kte- rou se v této korunní zemi svatováclavské měi majoritě slovanského obyvatelstva na poli školském a kterak starají se o své školství při míse se nachá- zejíci Němci. Nedosti na tom, že německá minorita zemského obyvatelstva vůči Slovanům má při slez- ském školství svůj lví podíl, ona ještě germanisuje statně dále mládež slovanskou svými přelejvár- namí, které tu vystupují jako čistokrevné výplodky různých šulvereinů, onde zase stydlivěji kryjou s zástěrkou škol utrakvistických (německo-českých německo-polských), specialitou lo paedagogi- ckou ještě ve XX. století ve Slezsku. Také právo veřejnosti rozdělili si Němci př školách soukromých tak, aby Slované nezbujněli. Ukážeme to v dalším. Rozeznáváme ve Slezsku troje druhy národ- ních škol a sice: 1. veřejné, 2. soukroméa 3. cvičné. První dva druhové dělí se v a) měšťan- ské a b) obecné, kdežto třetí, cvičné pouze při paedagogiich se vyskytují. Podáme napřed povšechný obraz, ponecháva- jíce si specifikaci německé benevolence, jevíci se všude př těch momentech, kde němectví se může prospětí a vývoj českého živlu zadržovati měrou překvapující toho, kdo naše poměry nezná. Německý zemský výbor slezský sestavil svým statistickým úřadem statistiku školskou) tak chy- trysticky, že výhody německému školství ský- tané v masse rubrik a cifer nenápadně se ztrácejí Aby pravému stavu přišlo se na kloub, třeba be- dlivého studia a zkoumání jednotlivých položeka dat. Snadnosti přehledu v národnostním ohledu proto nikdo statistickému úřadu zemského výboru slezského vyčílati nemůže.
Němec Slovan Slezsko
11 article
1. Veřejných škol výše označeného druhu jest ve Slezsku 604, o 1.944 třídách, při čemž i pa- rallelky jsou vypočítány, a 120.317 žáků. V příčině rozdělení pohlaví jest 63 škol pro hochy, 43 škol pro dívky a 498 škol, v nichž obě pohlaví zasedají Z těchto 604 škol jest při 337 školách vyu čová- ní celodenní, na 188 školách jest vyučování po- lodenní a při 79 školách vyučuje se částečně celodenně a částečně polodenně V příčíně národnostní ze 337 škol, n nichž celodenní vyučování jest zavedeno, jest 276 německých. Českých škol jest 138, polských škol jest 154 a utrakvistických 36, z nichž německo- českých jest 14 a německo-polských 22. Co se druhu škol veřejných týče jest ško měšťanských 39 a obecných 565. a) Př měšťanských školách veřejných sluš rozeznávati s postupným rok od roku počtem tří jednotřídku, 2 dvojtřídky, 36 třítřídních měšťan- ských škol. Úhrnem 39 měšťanských škol Na těchto 39 měšťanských školách jest i s pa- rallelkami 155 tříd. Pro hochy jest 24 a pro dí- vky 15 škol. Vyučování jest na školách měšťan- ských venkoncem celodenní. Celkový počet ža- ctva činil dle posledního výkazu koncem roku 1911 žáků 6399.
Slezsko
12 article
Dle národnosti jsou tyto školyt n ěme- cké 33. české 5, polské 1. úhrnem 39. b) Při 565 obecných školách jest z po- stupným rok od roku počtem tříd: 196 jednotříd- ních škol. 128 dvoutřídních škol, 70 třítřídních škol 42 čtyřtřídní školy, 105 pětitřídních škol a 24 šest neb vícetřídních škol, úhrnem 565 obecných škol Na těchto jest i s parallelkami 1787 tříd a to pro hochy 39, pro dívky. 28, s obojím pohlavím 498, úhrnem 565 Vyučovéní jest na 298 školách celodenní na 188 polodenní a částečně polo, čá- stečněcelodenní na 79 školách, při celkovém počtu žacíva 113.918. V příčině národnosti jest něme- ckých obecních škol 243, českých obecních ško 133, polských obecních škol 153, německo -če- ských obecních škol 14, německo-polských obecních škol 22. úhrnem 565.
třítřídní škola 42 čtyřtřídní Vyučovéní
13 article
2. Soukromých ško! má Slersko 79 se 285 třídami a 14.436 žáky. V příčíně rozdělení po- hlaví jsou 4 školy chlapecké a 31 škela dívčía 44 škol s obojím pohlavím. Z těchto 79 škol sou- kromých má 59 celodenní vyučování, 9 po- lodenní vyučování a na 9 učí se částečně celo-, částečně polodenně. V příčině národnostní jest škol 47 ně- meckých, které vesměs mají celodenní vyučo- vání. Českých škol jest 13. polských 16 a utrakví- stické 2 (jedna německo-česká a jedna německo- polská). Co se druhu škol seukromých týče, jest 13 škol měšťanských a 66 škol obecných a) Ze soukromých měšťanakých škol (13 má 9 německých právo veřejnostl. Bez práva veřejnosti trvá jediná česká měšťan- ka, dvě polské a nedávno zřízená německá mě- Fanská škola konventu chudých školních sester de Notre Dame, která rokem 1912-13 otevřela již třeti třídu a práva veřejnosti co nejdřive nabude. V příčině počtu tříd s obvyklým ročním po- stupem jich sluší rozeznávati dvě soukromé školy měšťanské, každá o dvou třídách, kdežto ostat- ních 11 jest trojtřídních. Včetmo parallelek mají soukromé měšťanské školy celkem 42 třídy a 1402 žáky. V příčině pohlaví rozeznáváme dvě mě- šťanské školy chlapecké a 11 dívčích. Na všech těchto školách závedeno jest vyučování ce- lodenní. V národnostním ohledu dělí se na 10 německých, jednu českou a 2 polské školy měšťanské. b) Obecných spukromých škol jest 66 a ma- ji práva veřejnosti 44, z nichž 37 jest ně- meckých. Bez práva veřejnosti jest o- becných soukromých škol ve Slezsku 22.
Slersko Dam
14 article
Obecné školy soukromé mají celkem s paral- lelkami 243 třídy. Rozdělují se pak při obvyklém ročním postupu tříd na 14 jednotřídních škol. 11 dvoutřídních škol, 11 třítřídních škol, 7 čtyřtříd- ních škol, 18 pětitřídních škol, 5 šesti- a vícetřid- ních škol, uhrnem 66 škol. Z těch jsou 2 chlape- cké. 20 dívčích a 44 s obojím pohlavím. Celkový počet žactva na soukromých školách obecnýcl obnáší 12.034. Pokud se vyučování týče má celo- denní vyučování školy 48, polodenní vyučován školy 9, částečně celodenní, částečně polodenní vy- denní vyučování škol 48, polodenní vyučován Dle národnosti jest německých 37. če- ských 13. polských 14. německo-českých 1, něme- učování škol 9, úhrnem 66 škol. Soukromé školy vydržují ve Slez- sku: a) měšťanské: Ústřední Matice Školská [bez práva veřejnosti) 1. Towarzystwo szkoly ludo- wej v Krakově (bez práva veř.) 1, Macierz szkolna Těšíně (bez práva veř.) 1. Konvent německých chudých sester škol. de Notre Dame (s právem veř.) 5. Konvent něm. milosrd. sester Karla Boromej- ského (s právem veř.) 1, Konvent něm. Uršulinek (s právem veř.) 1. Deutscher Ritterorden (s právem veř.) 2. Něm. Fürstenberská škol. nadace (s prá- vem veřejnosti) 1, úhrnem 13. Ani jediná slovanská škola tedy z předeslaných nepoživá práva ve- řejnosti, za to však německé mají ho vesměsí b) obecné: Ústřední Matice Školská v Praze 10.
Dam Boromej ský Krakov Německo Praha 10 Macierz szkolna Těšín Deutscher Ritterorden
15 article
Matice Opavská 1. Mazierz szkolna v Těšíně 11 Něm. škol. sestry de Notre Dame 9. Deutscher Rit- terorden 3. Evangel. Schulgemeinde 5. Spolel „Deutsche Volksschule Dziedzitz-Czechowitz“ Německý Schulferein vídeňský o. Spolek „Deutsche Schule in Deutschleuten“ 1. Hrabě Jindřich La- risch (něm.) 1, Něm. sestry Boromejské 4. Dom- brau-Orleaner Steinkohlenwerke 1. Něm. Uršulinky 1. Spolek „Deutsche Schule“ 1. Spolek „Deutsche Schule in P. Ostrau“ 1. Německý Schulverein 2 Země Slezská (něm.!) 1. Fürstenberská nadace (ně- mecká) 1. Něm. sestry sv. Dominika 1. Israclit. Kulturgemeinde 1. Město Opava (něm.) 1, úhrnem 6. Z těchto mají právo veřejnosti 44 školy vesměs německé. Pouze 2 školy Ústřední Matice Školská a to v Opavě a ve Frýdku, pak škola Macierze szkolné v Těšíně našly milosti a poděleny byly konečně po dlouhých letech také právem veřej- nosti; mezi oněmi školami, kterým se práva ve- řejnosti nedostalo, jest 9 českých a 10 pol- ských. 3. Cvičných škol jest ve Slezsku 6. vesměs s celodením vyučováním a celkem při 26 třídách (včetmo parallelky) a počtu žactva 769. Při obvyklém postupu počtu tříd po roce jest 1 dvoutřídní cvičná škola, 1 čtyřtřidní cvičná ško- la a 4 pětitřídní evičné školy, tedy úhrnem 6. V příčině národnosti sluší rozeznávati čtyři něme- cké a po jedné české a polské. Dle posledního sčítání lidu dle obcovací řeč napočteno ve Slezsku všeho poslední den v roce přítomného obyvatelstva i s moravskými enklavam ) Statistisches Handbuch für die Selbstverwal tung Schlesiens. 9 ročník 1912. Opava. Vlastním ná kladem slezského zemského výboru.
Dam Jindřich Le Boromejský svatý . Dominik Těšín Německo Dom Opava Frýdek Slezsko Deutsche Volksschule Dziedzitz spolek „ Deutsche Schule spolek „ Deutsche Schule in P Deutscher Rit Orleaner Steinkohlenwerke 1
16 article
756.949. Z těch v zemi trvale usedlých jest 741.45e obyvatelů. Z těch jest Němců 325.524 čili 43.90 procení všeho obyvatelstva. Čechů 180.348 čili 27.72 pro všeho obyvatelstva. Poláků 235.224 čili 31.03 pro všeho obyvatelstva, ostatní 360, celkem 741.456. Dle toho má slovanská majorit a 415.572 obyvatele a všeho všud 324 školy, kdežto něme- cká minoriťa má 365 škol, při čemž má slovan- ská majorita: 1. veřejných škol a) měšťan- ských6 na proti německé minoritě, která jich mo 33; b) obecných 286 na proti německé minoritě. která jich má 279.): 2. soukromých škol al mě- šťanských 3 na proti německé minoritě, kter jich má 10. b) obecných 27 na protí německ minoritě, která jich má 39.). 3. evičných ško celkem pouze 2 na proti německé minoritě, která má 4. Mezičechy a Poláky jest poměr ten, že Češi mají při 180.348 obyvatelích veřejných mě- šťanských škol 5. Poláci při 235.224 obyvatelich jen jedinouj Češí mají obecných škol veřejných 133.
Němec Čecho Polák Čech
17 article
Poláci 153, ze soukromých škol mají. Češi pouze 1 školu měšťanskou, Poláci 2. Češi 13 obecných škol soukromných, Poláci 14. V příčině cvičné školy máme s Poláky, jak již řečeno, po jedné, kdežte Němci 4. náne Na zemském sněmě slezském ze 30 poslane- ckých mandátů slovanská majorita zemská má ce- lých pětl mandátů z nichž 3 připadají Čechům a2 Polákům, kdežto Němci mají poslanců 25! Jest tu divu, že se germanisuje a bezohledně proti nam postupuje? Tři čeští poslanci tvoří če- skou delegaci naši na sněmu zemském. Tři češtá a dva polští poslanci mají dodělati se nového vo- lebního řádu reformy školské a náprav! A při tom trvá česko-polský spor, jenž se poslední dobou spíše stupňuje nežli uklidňuje. Poláci se svými školskými stávkami a svým nadbíháním Němcům věru věci nepomohou a lze se jen diviti té krátko- zrakosti, která ani tak křiklavé rozpory nevidí Než o tom jindy. Bohuš Lehař.
Polák Čech Němec Čecho Lehař
18 title
Z jakého materiálu bude zhotoven pomník Jana Žižky na vrchu Žižkově.
Žižek Žižkov
20 article
Vlcj Pan arch. Novotný v zastoupení spolku „Manesa“ učinil tento projevi Domnívám se, že olázka materiálu, z něhož jakýkoli pomník má býti proveden, jest otázkou neřešitelnou a podružnou, dokud není jasnostio tom, kterak památník bude koncipován. Úvnitř spolku pro postaveni pomníku Žižkova existuje asi určitá představa o lormě památníku, dokonce snad i o jeho rozměrech, představa, vzniklá asi minulými návrhy, přes které převalila se již vlna desetiletí a které zajisté potřebovati budou znač- ných korektur. Neboť. výtvarně vzato, kdo může dnes kategoricky tvrditi, že by postava Žižkova. tak a tak veliká, s podstavcem tak a tak vysckým. s palcátem nebo bez něho, byla neomylně správ- ným projevem památky našeho velikána, že by jím nemohla býti jiná forma plastická nebo i archl- tektonická? Že by jím nemohla býti socha ne- portrětní, že by lím nemohl býti architektonický výtvor, sloup, chrám, vítězný oblouk, cokoli. Tu, pánové, především bude třeba zjednati si jasna. Byl jsem ujištěn, že spolek váš zamýšlí vy- psati soutěž pro ziskání návrhů pomníku. Provedte pánové, tuto soutěž, postavte se na stanovisko nejširší, vypišta soutěž ideovou, soutěž na myšlen- ky, jak si pomník ten který umělee český ve svém nítru představuje, soutěž neomezenou ničím, leč místem, kde pomník bude státi a sumou, kterou na něj můžete věnovati. Buďte pak jisti, že při správném vypsání soutěže a nestranném posuzo- vání projektů získáte návrh, který snad s vašimí představami dosavadními zcela se krýti nebude. kterému však přes to nebude lze upřili právo na realisování.
Novotná Žižkov Úvnitř spolek
21 article
Teprve tehdy počíná otázka materiálu, z nš- hož pomník má býti proveden, otázka to, kterou konkurující umělec sám pro sebe již napřed dobře musil rozluštiti, vázán jsa řečenými již podmínka- mí: svým uměleckým citěním, místem, kam památ- ník bude postaviti a nákladem jeho. Každý vý- tvarný projev souvisí těsně se zamýšleným materi- álovým provedením, a kdo může dnes tvrditi, že by pomník bronzový musil býti lepší, než kamen- ný, že by betonový v určitém případě nemehl být lepší, než žulový. Závisí to právě od celkové kon- cepce, jež jest počátkem i koncem. Aktuality pomníku Žížkova docíleno bylo ten- tokráte nadhozenou myšlenkou provedení železo- betonového. Jsme tedy táto iniciativě zavázáni za ventilování otázky, veřejností trochu již zapome- huté. Beton technicky znamená nesmírně mnoh pro vývoj moderního stavitelství jako nevý mate riál, skýtající spousty možností originelního for- mového vyvinutí. Jest modernímu, praktickému staviteli materiálem téměř nepostrádatelným, nelz však o něm tak zhola již napřed tvrditi, že by každém případě musil se hoditi k tomu, aby ztě- lesnil účin, zamýšlený umělcem, který pomník bude
22 article
prováděti. Ba jsou tu — umělecky vzato — velké architektonické i sochařské pochybnosti o jeho přípustnosti. A sice takové: monumentální účinek vyžaduje velké hmoty a velké plochy: provedení jich ze železobetonu jest nelogičností, poněvad výhoda železobetonu spočívá právě v jeho možných malých výměrách: pak prostý rozum musí nahléd- nouti, je-li tak zcela správné nebo umělecky po- ctivé, zaměňuje-li se kámen betonem, který pak má i vzhledem sugescí kamene působiti. Jest totiž mnoho dokladů, že umělý kámen a beton — coh jest jedno a totéž — povětrností a almosférou trp mnohem více, než kámen přírozený, že ztráci krátké době několika let na vzhledu a že stává se z něho materiál mrtvě vyhlížející, jak jinak ani nemůže býti, povážíme-li jeho produkci, při které organické procesy, jež po věky přírodní kámen vytvářejí, nahražují se mechanickou výrobou v ně- kolika hodinách. Nelze již to tak zeela nesporně tvrditi, že by nebylo lze v připadě našem železo- betonu užíti, poněvadž výhody jeho: láce a rychlost v provedení, mohou po mnohé stránce znamenati velké výhody. Všechno bude záviseti právě jen na tom, jak který umělec pomník Žižkův si bude představovati.
Žižkův
23 article
Jest tedy možno některý materiál doporučiti jest však výtvarníku zůsťaviti, jak dalece shoduje se s jeho nejvnitřnější představou. Za peníz, jenž jest okamžitě k disposici (mluví se asi o 150.000 K) jest možno postavili pomník umělecký a monu- mentální v každém případě. Jsem vám vděčen, že umožnili jste mi tlumo- čiti zde náhledy o vašem pomníku, jež, myslím. u všech opravdových umělců jsou samozřejmya zcela nesporny u těch umělců, kteří vám budou vděčni, že otázku čístě uměleckou hodláte řešití po dohodě s almi, že dovedete se postaviti na jedi- ně možné stanovisko umělecké, na stanovisko tak správné, aby doklad úspěšné činnosti vaší i bu- doucnu byl zachován a tak vysoké, jak toho vý- znam památky Žižkovy zasluhuje. (Souhlas.) Pan arch. R. Svoboda vytýkal spolku, že boz porady s umělci a odbornými korporacemi zaujal ke stavbě pomníku určité stanovisko. Ve- škeré umělecké korporace musí postaviti se proti takovému řešení umělecké otázky. Pan dr. Černý popřel toto tvrzení, že by spolek zaujal k řešeni otázky pomníku určité stanovisko. Zdůraznil, že dnešní schůze jest informativní a že se spolek bude řídit přáním a podněty, na této schůzi přednese- nými. Spolek vypíše soutěž veřejnou. — Pan dr štech pravil, že beton neni spolehlivým materi- álem a tvrdil, že není žádného rozdůlu mezi mo- delem z hlíny a provedeným dílem. Zástupce vý- tvarných umělců p. Láďa Novák připojil sek vývodům zástupce „Manesa“ a žádal výbor Spolku aby toto umělecké mínění respektoval a dal uměl- cům svobodu, pokud se týče volby materiálu pr pomník.
Žižkův R Svoboda doktor Černá Novák ec svoboda
24 article
) S přelejvárnami Pan Mrňák, člen Spolku pro postavení Žiz- kova pomníku, sdělil, že bylo ve výboru již před 5 lety usneseno vypsati konkurs, byly také návrhy předloženy, ale valnou hromadou zamítnuty. CČ dnes umělci žádají, to bylo vlastně navrhováno je to pro nás satisfakci. Pan předseda Kotlan ujíšťuje, že ideová soutěž bude vypsána. Pan dr Černý upozornil, že je nutno, aby pomníke stá do roku 1920, kdy bude výročí bitvy na Vítkově Pan Vratislav protesloval proti stavbě pomní- ku ze železobetonu, který se hodi jen ke stavbě činžáků. Považuje pomník ze železobetonu za pa- skvil při našem bohatství kamene. (Pochvala.) Pam předseda Kotland souhlasí s tímto ná- zorem, ale upozorňuje, že k tomu je potřeba peně —a těch není. Spolek apeluje na všecky činitele a když nikdo nepřispěje, nikdo se postavení po- mníku Jana Žižky nedočkál Proto jsme mysleli, že by se dal pomník postavit ze železobetonu. Kdyi však umělci se proti tomu stavějí, pak ovšem jejich názoru budeme respektovati. Pano prof. Pešek míní, že postavu Žižkovu nelze vytvořit materi- álem, který by jeho důležitost nevyjadřoval Pan dr. Skorkovský shrnul výsledek de- baty a doporučoval svolání znalců k vypracování podminek soutěže. Pan Rada v zastoupení společenstva kame- níků vyslovil se proti zřízení pomníku z uměléh kamene, neboť nemá trvanlivosti. Přimlouvá se za žulu. Pan přednosta Sál vyslovi! vřelé přání z podporu cílů Spolku pro postavení Žižkova po- mníku. — Doslovem předsedy p. Kotlanda schůze skončena.
Mrňák Kotlan Černá Vítkův Vratislav Žižek profesor Pešek doktor Skorkovský jítbat Rada Žižkov Sála
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Jmenování. Mistodržitel jmenoval místo- držitelské koncipisty JUDra. Osvalda šl. Jano- tu-Forstera a Oskara sl. Meiss-Teufena, přidělené službou v ministeriu kultu a vyučování c. k. okresními komisary. Povýšení zvěrolékaří. Z Vidně, 25. února. (K. k.) „Wiener Ztg.“ oznamuje: Ministr orby vřadil zvěrolékařského iaspektorá Václava Kot- láře v Praze ad personam do VII. hodnostn třídy, dále okresní vrchní zvěrolékaře Karla Ap- felbacha v Písku, Ferdinanda Bergmanna ve Frýdlantě, Františka Horu v Duchco- vě, Engelberta Janele v Kolíně, Bedřich Wagnera v Čáslaví, Karla Premusa Praze a Gustava Elsnera v Praze do VIII hodnostní třídy státních úřadníků. — Golčův Jeníkov městem. Rozhodnutím pa- novníkovým ze dne 19. ledna t. r. byl městv Golčův Jeníkov v politickém okresu čáslav- ském povýšen na město. — Poštovní holub přiletěl na okno bytu řezní- ka Jaroslava Deršaty v Michli č. 287. Na aluminlo- vé obroučce, na nožce upevněné, jsou značky 184—60—527 a holubí hlavička s korunou. — Pro nešťsstnou lásku. Policejní blídka na- Jezla po půlnoci na dnešek v Templové uličoe na Starém měšťě na dlažbě sedicí a bolestí se svijející 21letou Marii Greimatlichovou. Ne- prodleně byla zavolána záchranná stanice, která ji odvezla do všeobecné nemocníce. Dívka udala. že pro nešťastnou lásku v kavárně v Celetné ulici požila roztoku kostíku. Okrávená sdělila, že bydlí v Královské třídě v Karlině č. 14, ale tam ji nikde nezná.
Osvald Jana Forster Oskar slečna Wiener Ztg Kot Karel Apa Bergmann Engelbert Janele Wagner Elsner Jaroslav Deršata Templová Greimatlichová Praha Písek Frýdlant Duchco Kolín Čáslav Golčův Jeníkov Michle Celetná ulice Karlin František Hora Karel Premusa Praga
26 article
— Otrávila se, Antonie Brabcová, 28letá man- želka topiče z Vršovic č. 468 v noci na dnešel v sebevražedném úmyslu požila značné dávky opia. Otrávená byla odvezena do vinohradské okresní nemocnice — Povalen motorovým vozem. V hotelu „Micka“ v Karlíně zaměstnaný vrátný Josef Du- šánek byl v Královské třídě na přechodu jízdní dráhy zachycen a povalen motorovým vozem elektrické dráhy č. 343. Dostal se pod ochranný rám a byl několik metrů smýkán po dlažbě. Z přispění četných diváků byl Dušánek vyprostěn nepříjemné situace a tu se zjistilo, že kromě odře- nin neutrpěl vážnějšího zranění. Po lekarské po- moci byl ponechán v domácím ošetřování. — O modrém pondělí. V jednom karlínském hostinci pohádali se včera večer 32letý číšník Jan Řehoř ze Žižkova č. 515 a 44letý jeho druh Karel Čáp. Hostinský je vykázal na ulici a sotva se tam ocili, Čáp povalil Řehoře a ten si zlomil levou no- hu. Žraněného odvezli do nemocnice, Čápa do se- parace. — Zlodějské historky. V domě čp. 52-I. odeizil neznámý pachatel mosazné štítky na dveřích. Z půdy domu čp. 914-I. odcízeno mnoho prádla.
Brabcová Mick Dušánek Jan Řehoř Čáp Řehoř Žraněný Vršovice Karlín Žižkov
27 article
— Karlu Šímovi z č. 960-VII. odcizeny na Letne mezi kopáním stříbrné hodinky. — Neznámý pa- chatel chtěl se včera odpoledne vloupati do bytu truhláře Jana Řeháka v č. 406-III., byl však v prác vyrušen a utekl. — V noci na včerejšek chtěli se zloději vloupati do trafiky Marie Pošvové v Žižko- vě č. 138, byli však zaplašení. — Právníku T Mastnému z č. 729-II. byl z předsině odcizen raglán. — Výška vody v Praze dnes ráno + 27 cm teplota vzduchu v 7 hod. ráno — 7° C. teplota vody + 6° C: tlak vzduchu redukován na 0° 750.30 mm. Relat. vlhkost vzduchu 8795- — Z Mor. Ostravy. Poměry kraje ostravského jsou čím dále neutěšenější. Bolestné zprávy dochá- zejí z Hrabůvky. Obecní volby, stále oddalované nynějším starostou, budou provedeny tento týden okresním hejtmanstvím. Občanstvo je tu přímo r- zeštváno stavbou kostela a touhou udršeti vlád obce v rukách dosavadní vládnoucí strany. Veške- ré prostředky jsou agitátorům dobré, i ty nejhorši.
Šíma Řehák Pošva Žižka T Mastný Mor Praha Ostrava Hrabůvka centimetr ° 750.30 mm
28 article
Je dnes dokázanou věcí a jistotou, že o volbě její výsledku budou rozhodovati vítkovické žele- zárny, tedy německý „werk“. Je dokázáno, žez Hrabůvky byli jistí lidé žádat generálního ředitele vílkovických závodů dra. Schustra o pomoc na zdolání druhé strany. A toho dopouští se dosavadní starosta dosud české obce Hrabůvky. Golát, němž se tvrdí, že kupuje pozemky na Ostravici pro vítkovické závody. Tento český starosta vypůjčil si peníze pro stavbu kostela — 90.000 K — u ně- meckých závodů vítkovických, tento starosta jed- nal se závody vítkovickými o kompromis pro obec- ní volby a prostřednictvím německo-nacionálního advokáta podával protesty proti volebním rekla- macím, obecní komisi usneseným. — Spor občan- stva je přiostřen stavbou kostela, z níž vycházej na jevo věci, že starosta v mnohých věcech stavhy se týkajících jednal o své újmě, netázaje se vůbe obecního zastupitelstva. Obecní rozpočet násled- kem překročení rozpočtu stavby kostela bude vy- kazovati na letošní rok 220 procent obecní přiráž- ky. — Takové poměry vládnou v ohrožené obe blízko Vítkovic, s nimiž je dnes již spojena. všecko k tomu mlčí. Národní rada jakoby neexi- stovala. Není vyloučeno, že Hrabůvku ztratíme tak že vliv vítkovického „werku“ prosadí tam lidi zá- vislé právě na své moci. Dr. Schuster, ředitel vít- kovických závodů, je obralný diplomat a nebez- pečný abrovskou mocí, kterou vládne. Jemu bude jedno, budou-li tam klerikálové nebo pokrokáři, o dovede tam vtlačiti vlažné Čechy na něm závislé. Rozhodně pochybujeme, že by vyhověl přání po- krokářů z Ostravy, aby tam pomohl k vládě proti- klerikálům. Celé Ostravsko sleduje poměry v Hra- bůvce, jelikož padne-li tato obec, budou ohroženy Kunčice i Hrabová
Schustr doktor Schuster Hrabůvka Ostravice Vítkovice Ostrava Ostravsko Hrabová Tropez Hrabůvka
29 article Zprávy osobní a rodinné.
Zprávy osobní a rodinné. Úmrtí. V Mnichově Hradišti zemřel pan Arnoš Svoboda, obchodník, dne 23. února ve věku 6 let. Pohřeb koná se ve středu dne 26. února o3 hod. odpolední.
Arnoš Svoboda Mnichov
30 article Národní hospodár.
Národní hospodár. Z pražského trhu obilního. V Praze, 25. února. Na dnešní burse dostavila se v hlavních plodi nách dosti značná nabídká, což mělo v zápětí, že chabé smýšlení dělalo další pokroky. Hospodář jsou sice náhledu, že noční mrazy poškozují ozimé osení, tyto stesky nenalezly však dosud na burse ohlasu, protože hlavní regulátor cen — poptávk — neuspokojuje. Mlýny i pivovary bojují se špat- ným odbytem a podniky ty jsou jen z nouze za- městnány. Pšenice dodržela jen namáhavě posledn ceny: za 76—31 kg pšenici platilo se K 10. — ai 11.— v Praze na dráze, K 10.15 Březnice, K 10.20 Zadní Třebáň. K 10.30—10.55 Uhřiněves, K 10.25 Kralupy. K 10.55 Beroun. Žito kleslo o 10 hal. tržilo za 71—74 kg K 8.80—9.10 v Praze na dráze. K 8.60—8.70 Votice, K 8.75 Kosová Hora, K 9.20 Pečky. K 8.75 Bystřice. Ječmen měl těžkopádný odbyt a ceny pohybovaly se v mezích K 7.75—9.10 Praze na dráze, K 8.25 Heřm. Městec. K 8— Mstětice. K 8.25 Satalice, K 8.60 Slaný, K 8g0 Vrbno, K 8.70 Český Brod. K 8.10 Dobříchovice K 7.75 Vinec, K 7.90 čelakovice. Oves se nezměni a znamená K 8.30—9.45 v Praze na dráze, K 8.2 až 8.30 Benešov. K 8.25 Votice. K 8.10 Nový Byd- žov. Ostatní plodiny se nezměnily
Ječmen Praha Březnice Beroun Votice Pečky Bystřice Městec Satalice Slaný Vrbno Český Brod Benešov kg zadní Třebáň Uhřiněves Kralupy Heř Dobříchovice K 7.75 Nová Floyd
31 article Z trhu cukerního.
Z trhu cukerního. —n— V Praze, 25. února. 3.40 h. (Surovina. Již večerní zprávy zahraniční vykazovaly vze- stupný směr a také dnešní první depeše hambur- ská byla ustálená se záznamy pro přední lhůty o 5 a pro vzdálenější o 212 fen. vyššími. Na na- šem dopoledním i poledním trhu převládalo proto smýšlení ustálené při cenách K 22.45 za pohotové a K 22.85 na říjen-prosinec v paritě ústecké. Po- lední Magdeburk zachoval směr ustálený, ale pvo některé lhůty se o 212 fen. seslubil Na trhu s rafinádami udržuje se cena dosavadní K 76.— za homole ze stanic továrních. Z Havany dochází zpráva, že na Kub ě pra- cuje 169 továren proti 172 loni a 170 předloni. Přívozy posledního týdnu činily do hlavních pří- stavů 69.000 t. proti 50.000 t. a 59,0 0 do vedlej- ších 22.000 t. proti 22.000 t. a 20.000 t., celkem 91.000 t. proti 72.000 t. a 79.000 t. v obou letech předchozích. Od počátku kampaně činily přívozy 681.000 t. proti 535.000 t. loni a 538.000 t. před- loni. Počasí na ostrově panuje pěkné. Přijmy Jižní dráhy. Z Vídně, 25. února. Ve II. dekádě únorové při- jato bylo na Jižní dráze na hlav. tratích 4,081.085 K (+ 199.119 F). Insolvence. Z Vídně, 25. února. Emil Schicketanz, je- diný majitel firem J. F. Schicketanz a E Neumann spol. ve Frýdlandě ohlásil insol- venci a žádá za příroči do 15. dubna. Věřitelé jsou ochotni umožniti moratoriem sanaci firmy. Z pražské bursy. Valná hromada rozhod- čího sboru pražské bursy pro zboží a cenne papíry koná se na burse ve středu dne 26. t. mí. o půl 1. hod. odpol.
Schicketanz F Schicketanz Praha Magdeburk Havana Kuba Vídeň Frýdland E Neumann společenský + 199.119 F
32 article
Gremium přísežných dohodců pražské bursy Pří valné hromadě gremia přísežných dohodců Pražské bursy pro zboží a cenné papíry za inter- vence zeměpanského komisaře p. dvor. rady n.o Josefa šl. Novotného dne 24. t. m. konané složil p. S. Hübsch, dosud po 30 let starosta gremia, zo- hledů zdravotních svůj úřad. Při volbě na to kopá- né byl přísežný dohodce p. Žikmund Winternita za starostu gremia, p. August Herz za náměstka starosty a p. M. Wien za zapisovatele jednohlasně zvolen. Insolvence. Dle zprávy pražského spolk věřitelského jsou insolventní: František Schna reg. konfekce a výroba zástěr v Lomnici n. Pop. Julius Bermann, zaps. továrna obuvi v Litomyšli, Alfred Roth, továrna rukavic v Cholini (u Dobříše). — Dle zprávy vídeňského spolku věřitelskéb jsou insolveníní: Turi Alexandr, firma v Pešti: Se- bnal František, obchodník v Lomnicí n. Pop.: Kary Emerich, řemenář v Osěku: Bratři Prechtlové. firma v Salepurku: Fried Bertalan v Pešti VII.
Josef S Hübsch Herz František Pop Julius Bermann Alfréd Roth Prechtl Lomnice Litomyšl Dobříš Pešť spolek věřitelskéb Turi Alexandr Kara Emerich Fried Bertalan
33 article
Multhaler Frigyes Co. v Pešti: Fichner Samu neprot, obchodník s papírem v Pešti VIL., Hforák Jan, kupec v Praze. Celetná ul. 2.! Němeth Mi- hály, kupec v Pětikostelí: Bauer Gyula, obchod- nik se šatstvem v Kumánském Sv. Mikuláši, Oros Karel, kupec v Onodu: Leopolda Kurtze synové ve Vídni 1. Julius Dinora, neprot. firma v Keve- váře: Rosenberg Isidor v Teke. Konkurs byl prohlášen krajským seudem v Ji- čině na jmění Aloisa Svobody, neprotok. ob- chodníka a majitele mechanické tkalcovny v Lom- nici n. Pop., zastoupeného kurátorem drem.J. Lachmanem, advokátem v Jičíně. Konkursní ko- misař přednosta okresního soudu v Lomnici n. Pop. správce dr. Kvapil, advokát tamtéž. Lhůty 28. února. 25. a 31. března. — Dále byl uvalen kon- kurs krajským soudem v České Lípě na jmění Jana Henka, výrobce umělých květin v Loben- davě. Konkursní komisař přednosta okresního sou- du v Hanšpachu, správce dr. Bloch, advokát tam- též. Lhůty 3., 26. a 29. března. — Krajský soud v Mostě prohlásil konkurs na jmění Karla Ku- lenbaucha, obchodníka v Ullersdorfu u Duch- cova. Lhůty 3. března, 5. a 10. dubna.
Sam Hforák Mikuláš Karel Kurtz Julius Dinor Svoboda Pop doktor J Lachman Kvapil Henek Bloch Pešť Praha Celetná Pětikostelí Onoda Vídeň Lom Jičín Loben Hanšpach Ullersdorf Multhaler Frigyes Company okresní soud v Lomnice krajský soud v Český lípa Krajský soud v Most Bauer Gyula Rosenberg Isidor Teke
34 article
Pražská bursa V Praze, 25. února. Na dnešní polední burs při klidném smýšlení sjednány pouze obraty hod- not průmyslových a placeny akcie České společ- nosti pro průmysl cukerní za K 354.— při oficiál- ním záznamu K 3 3 50, akcie Elektrotechnicke společnosti dříve Kolben za K 441.— a K 445.— z nichž cena druhá uváděna současně jako ofi- clální záznam (. K 7.—), akcie Škodových závodí za K 284.50 (+ K 3.—) a akcie Rakouské alpské báňské společnosti za K 1032.— pří oficiálním zá- znamu K 1031.50 (+- K 2.—). Akcie Pražské pa- pírny polevily oK 2.—, neboť oceňovány K 180.— a jinak uváděno za: České banky „Union“ . . . . . 268.50 409.— České banky . . . . . . . . . 442.— Ceské průmyslové banky . . . . 265.— Zajišťovací banky . . . . . . . 463.— Hospodářské úvěrní banky . . 244.— Chorvatské zemské banky . . . 415.— Jadranské banky 419.— Lublaňské úvěrní banky . . . . 250.— Úvěrní banky v Ružomberku .. 419.— Moravské agrárni banky . . .- 425.— Pozemkové banky . . . . . . . Pražské úverní Zálož. úvěr. úst. v Hradci Král. Živnostenské banky . . . . . „Merkuru“ směn. akc. společnost Pražské zastavárny . . . . . . Pražské paropl. spol. po Vltavé a Labi . . . Zámeckého pivovaru v Kolíně. Akc. tov. na výrobu uměl. hnojiv v Kolíně . . . . . . . . . 530.— Kolín. tov. ns kávové náhražky 193.— Podolské cementárny . . . .- 440.— Strojirny Daňkovy . 202.— Pražské akc. strojírny dř. Ruston První českomoravské strojírny 1900.— První čes, akc, tov. orient. eukrov. 187.— nše 670.— 435.—
Škodův Strojirna Daňkův Praha Ružomberok Hradec Královský Kolín Český společ Český banka Ceský průmyslový banka hospodářský úvěrní banka jadranský banka úvěrní banka moravský agrárni banka pozemkový banka Zálož živnostenský banka pražský zastavárna K 1031.50
35 article
266.75 593.— 518.— zno ola 870.— 350.— 364.— 1.29
36 article
Vídeňská bursa. Z Vidně, 25. února. Vzhledem na trvale na- dějné posuzování mezinárodní politické situace převládala také na dnešní přípravné burse pev- ná nálada, zejména když opatřování ultimové a vyřizování šlo hladce. K čilejším obratům dosl v kulise v kreditkách, akciích státnich drab. alpinkách a ve Škodovkách, kte- ré získaly úhradními koupěmi a stouply násled- kem toho o 3—5 K. škodovky však plné avanee neuhájily. Ve šraňku jevíl se zájem vedle paroplavebních, které podražily o 20 K. také o některé železářské hodnotya uhlářské papíry. Pražské železářské při živé popřávce stouply o 18 K. akcie horní a hutní o 14 K, salgo-tarjánské o 5 K. uherské všeobecné uhl řské o 10 K. trifajlské pohybovaly se na zvý- kené kursovní úrovní. Ka konci byla nálad pavná. Obchod byl klidný. Při ultimovém te denním opatřování placeny byly neziěněne razby 624% za bankovní peníze. Polední burs rahájila v pevném směru.