2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
25. února 1913. číslo 55
4
article
použil „Samostatnosti“, aby jí utišoval českou
veřejnost, a pak se „Bohemia“ zlobí, že kníže
Thun vyměřoval státní reserváty pro Čechy
stejně, jako jsou vyměřeny pro Halič. Z toh
pak vyvozuje pro Němce příčinu k nespoko-
jenosti.
A „Samostatnost“? Táž „Samostatnost“
která českým zástupcům, vládní elaborát ja-
zykový prohlásivším za nepřijatelný, vynadala
posluhů a zbabělců, sešlehaných bičem, jímž
beztrestně mohou býti biti jenom psi a otroc
— „Čas“ tu omlouval „Samostatnost“ právem
rozčilením — táž „Samostatnost“, sešlehána
bičíkem knížete Thuna za hříchy své i za ne-
pravosti předsednictva strany státoprávně-
pokrokové, zalezla dnes před kníž. Thunem
hluboko do nejzazšího kouta. A odtud nyní
mumlá jenom jakési paběrky námitek. Vse
co v poučení a výkladu kn. Thuna je důle-
žité, ba směrodatné, nechává dnes „Samostat-
nost“ vůbec bez poznámky, natož aby se byla
odvážila jich kritiky!
A pak už jenom dvakrát prskla po těch
českých poslancích, proti nimž provozuje ře-
meslnou oposici. Ale bylo by bývalo pro „Sa-
mostatnost“ dobře, kdyby sobě byla prskavky
ty ušetřila: měla by o nové dvě blamáže míř.
Thun
Němec
Čechy
Halič
Bohemia
5
article
„Samostanost“ se totiž chytila výroku
kn. Thuna, že on je pro řešení jazykové otáz-
ky způsobem nařizovacím, že však obě sporné
strany se shodly o zákonodárném vyřízení ja-
zykové otázky, a to říšským zákonem. I vy-
týká „Samostatnost“ českým zástupcům, že
tvůrcové a vůdcové české positivní politiky
přípustilí tuto část české otázky jazykové na
tyto koleje (t. j. říšského zákona); „Samostat-
nost“ prý by se první radovala, kdyby zde
česká politika byla setrvala na těch kolejích,
jimž dávali určitě a jasně výraz starší Mlado-
češí, drem. Jul. Grégrem počínaje a drem.
Pacákem konče.
Když „Samostanost“ vykládá, jak kdo
dával výraz kolejím, je zřejmě v rozpacích
o pouhé slovo, natož pak o pojem, a což te-
prv o historickou pravdu! Vždyť prvním či-
nem dra. Julia Grégra na říšské radě bylo
podání návrhu národnostního zákona, který pře-
ce bez rozřešení jazykové otázky není možný,
dr. Pacák jest jedním z těch, kdož spolupůso-
bili při vydání Badenových a pak Gautscho-
vých nařízení jazykových, tedy při činu, pro-
vedeném mimo zemský sněm. Když je „Samo-
statnost“ spokojena s drem. Jul. Grégrema
drem. Pacákem, což je dobré a chvalitebné
tož věru nemá podstatné příčiny a nespokoje-
nosti s těmi, kdož jedou po stejných kolejích!
Thun
Jula
Grégr
Pacák
doktor
Badenův
Gautscho
6
article
Mimo to je „Samostatnost“ nesmírně pře-
kvapena sdělením kn. Thuna o navržené ja-
zykové praxi v okresích, kde národní men-
šina čítá aspoň 35 procent obyvatelstva. Jiz
z referátu o interviewu je patrno, že v „Sa-
mostatnosti“ tomuto oddílu jednání vůbec ne-
rozumějí, a dnešek to potvrzuje: „Samostat-
nost“ posuzuje zmíněnou praxi tak, jakoby
jazyková práva menšiny měla býti uplatněna
jen tehdy, když menšina ta čítá aspoň 359
obyvatelstva. Skutečnost však je taková, že
oněch 35% je měřítkem jen pro oboujazyčnost
vnitřního úřadování, kdežto pro úřadování se
stranami ujednána je plná platnost jazyka
strany a to vůbec beze zřetele na procenta.
Hle, jak kn. Thun měl pravdu, když „Sa-
mostatnost“ poučil, že nikdo nemá mluvito
věci, jíž nerozumí, a které neznál
Kdyby „Národní Listy“ byly uveřejnily
ty výklady ku. Thuna, jež vytiskla „Samostat-
nost“, tu by „Národní Listy“ byly příbily na
pranýř. Ale „Samostatnost“ je v hájení, pro-
tože v Čechách není v této době nikoho tak
zběsilého, jako jsou páni v „Samostatnosti“
okolo ní. A proto může všecky ostatní, kdož
ještě dnes si vzpomenou na včerejší interviem
„Samostatnosti“, tím více zajímati nová zku-
šenost, jak zbrklí radikálové právě jsou veli-
činy, jimiž zatočiti nejlépe a nejsnáze dove-
dou velcí páni.
Thun
Samostat
Čechy
7
article
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 25. února. [K. k.)
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 25. února. [K. k.)
Finanční výbor
Vídeň
8
article
počal dnes projednávati zákon o dani ze šumi výeh
vín
Zpravodaj Miklas dovozoval, že jde o úpl-
ně zdůvodněnou daň z přepychu, ale systém, na-
vržený vládou, který stanoví vztah mezi cenoua
berní sazbu nelze doporučiti. Bylo by záhodno
stanoviti jednotnou berní sazbu a rozlišovati jen
v tom směru, je-li šumivé víno připraveno z hroz-
nů nebo z ovoce. Zpravodaj navrhuje jako berní
sazbu 60 hal., a jde-li o ovocné šumivé víno, 20 h.
Při tom rozhodovala úvaha, že na ochranu našeho
vzmáhajícího se průmyslu šumivých vín dlužno se
vyhnouti příliš velkému zatížení, a že i v Německu
byla při zavedení daně ze šumivých vín stano-
vena sazba 50 feniků za láhev. Navržená změn
daně přivodí ovšem značné snížení očekávaného
výnosu, jejž ale přes to možno odhadnouti okrou-
hle na 1 milion korun, při čemž na druhé straně
zjednodušení daně projeví se též v nákladech.
spojených s vybíráním této daně.
Miklas
Německo
9
article
Posl. ryt. Lukaševič vyslovuje se celkem
pro návrh zpravodajův, jest však pro to, aby bernt
sazba z ovocného šumivého vína byla zvýšena
20 na 30 hal. za láhev. V zájmu zvelebení domá-
cího průmyslu šumivých vin si přeje, aby cizí šu-
mivé víno bylo výše zdaněno.
Zástupce vlády ministerský rada dr. Jo s
souhlasí s návrhy zpravodajovými a prohlašuje, že
se zřetelem na nynější obchodní smlouvy jest dife-
rencování daně ve prospěch duzemského šumívého
vina nepřípustné.
Posl. Kuranda souhlasí úplně s návrhem
zpravodajovým a prohlašuje, že ve vládní předloze
se výsledek daně odhaduje přiliš optimisticky a že
tudíž rozdíl mezi touto předlohou a návrhem zpra-
vodajovým nebude nikterak značný.
Posl. Staněk protestuje proti zdanění šumi-
vého vína jako daně státní a žádá, aby tato dan
byla jako dávka spotřební ponechána zemim. Při-
mlouvá se za nízké zdanění vín šumivých, přípra-
vovaných z ovoce a lihuprostých nápojů a na kone
porovnává zdanění píva, kořalky, vínu a šumivého
Když promluvil ještě posl. Kraft a po do-
slovu zpravodaje Míklase zahájena byla podrob-
ná rozprava.
vina.
Posl
Lukaševič
doktor
Jo
Kuranda
Staněk
Kraft
10
article
Obecné a měšťanské školství
ve Slezsku.
Dle poslední úřední statistiky slezského zem-
ského výboru může si objektivní čtenář učiniti
obrázek o přizni, spravedlnosti a slušnosti, s kte-
rou se v této korunní zemi svatováclavské měi
majoritě slovanského obyvatelstva na poli školském
a kterak starají se o své školství při míse se nachá-
zejíci Němci. Nedosti na tom, že německá minorita
zemského obyvatelstva vůči Slovanům má při slez-
ském školství svůj lví podíl, ona ještě germanisuje
statně dále mládež slovanskou svými přelejvár-
namí, které tu vystupují jako čistokrevné výplodky
různých šulvereinů, onde zase stydlivěji kryjou s
zástěrkou škol utrakvistických (německo-českých
německo-polských), specialitou lo paedagogi-
ckou ještě ve XX. století ve Slezsku.
Také právo veřejnosti rozdělili si Němci př
školách soukromých tak, aby Slované nezbujněli.
Ukážeme to v dalším.
Rozeznáváme ve Slezsku troje druhy národ-
ních škol a sice: 1. veřejné, 2. soukroméa
3. cvičné. První dva druhové dělí se v a) měšťan-
ské a b) obecné, kdežto třetí, cvičné pouze při
paedagogiich se vyskytují.
Podáme napřed povšechný obraz, ponecháva-
jíce si specifikaci německé benevolence, jevíci se
všude př těch momentech, kde němectví se může
prospětí a vývoj českého živlu zadržovati měrou
překvapující toho, kdo naše poměry nezná.
Německý zemský výbor slezský sestavil svým
statistickým úřadem statistiku školskou) tak chy-
trysticky, že výhody německému školství ský-
tané v masse rubrik a cifer nenápadně se ztrácejí
Aby pravému stavu přišlo se na kloub, třeba be-
dlivého studia a zkoumání jednotlivých položeka
dat. Snadnosti přehledu v národnostním ohledu
proto nikdo statistickému úřadu zemského výboru
slezského vyčílati nemůže.
Němec
Slovan
Slezsko
11
article
1. Veřejných škol výše označeného druhu
jest ve Slezsku 604, o 1.944 třídách, při čemž i pa-
rallelky jsou vypočítány, a 120.317 žáků. V příčině
rozdělení pohlaví jest 63 škol pro hochy, 43 škol
pro dívky a 498 škol, v nichž obě pohlaví zasedají
Z těchto 604 škol jest při 337 školách vyu čová-
ní celodenní, na 188 školách jest vyučování po-
lodenní a při 79 školách vyučuje se částečně
celodenně a částečně polodenně
V příčíně národnostní ze 337 škol, n
nichž celodenní vyučování jest zavedeno, jest
276 německých. Českých škol jest 138, polských
škol jest 154 a utrakvistických 36, z nichž německo-
českých jest 14 a německo-polských 22.
Co se druhu škol veřejných týče jest ško
měšťanských 39 a obecných 565. a) Př
měšťanských školách veřejných sluš
rozeznávati s postupným rok od roku počtem tří
jednotřídku, 2 dvojtřídky, 36 třítřídních měšťan-
ských škol. Úhrnem 39 měšťanských škol
Na těchto 39 měšťanských školách jest i s pa-
rallelkami 155 tříd. Pro hochy jest 24 a pro dí-
vky 15 škol. Vyučování jest na školách měšťan-
ských venkoncem celodenní. Celkový počet ža-
ctva činil dle posledního výkazu koncem roku 1911
žáků 6399.
Slezsko
12
article
Dle národnosti jsou tyto školyt n ěme-
cké 33. české 5, polské 1. úhrnem 39.
b) Při 565 obecných školách jest z po-
stupným rok od roku počtem tříd: 196 jednotříd-
ních škol. 128 dvoutřídních škol, 70 třítřídních škol
42 čtyřtřídní školy, 105 pětitřídních škol a 24 šest
neb vícetřídních škol, úhrnem 565 obecných škol
Na těchto jest i s parallelkami 1787 tříd a to
pro hochy 39, pro dívky. 28, s obojím pohlavím
498, úhrnem 565
Vyučovéní jest na 298 školách celodenní
na 188 polodenní a částečně polo, čá-
stečněcelodenní na 79 školách, při celkovém
počtu žacíva 113.918.
V příčině národnosti jest něme-
ckých obecních škol 243, českých obecních ško
133, polských obecních škol 153, německo -če-
ských obecních škol 14, německo-polských obecních
škol 22. úhrnem 565.
třítřídní škola 42 čtyřtřídní
Vyučovéní
13
article
2. Soukromých ško! má Slersko 79 se
285 třídami a 14.436 žáky. V příčíně rozdělení po-
hlaví jsou 4 školy chlapecké a 31 škela dívčía
44 škol s obojím pohlavím. Z těchto 79 škol sou-
kromých má 59 celodenní vyučování, 9 po-
lodenní vyučování a na 9 učí se částečně
celo-, částečně polodenně.
V příčině národnostní jest škol 47 ně-
meckých, které vesměs mají celodenní vyučo-
vání. Českých škol jest 13. polských 16 a utrakví-
stické 2 (jedna německo-česká a jedna německo-
polská).
Co se druhu škol seukromých týče, jest 13
škol měšťanských a 66 škol obecných
a) Ze soukromých měšťanakých škol (13
má 9 německých právo veřejnostl. Bez
práva veřejnosti trvá jediná česká měšťan-
ka, dvě polské a nedávno zřízená německá mě-
Fanská škola konventu chudých školních sester de
Notre Dame, která rokem 1912-13 otevřela již třeti
třídu a práva veřejnosti co nejdřive nabude.
V příčině počtu tříd s obvyklým ročním po-
stupem jich sluší rozeznávati dvě soukromé školy
měšťanské, každá o dvou třídách, kdežto ostat-
ních 11 jest trojtřídních. Včetmo parallelek mají
soukromé měšťanské školy celkem 42 třídy a 1402
žáky. V příčině pohlaví rozeznáváme dvě mě-
šťanské školy chlapecké a 11 dívčích. Na všech
těchto školách závedeno jest vyučování ce-
lodenní. V národnostním ohledu dělí se
na 10 německých, jednu českou a 2 polské
školy měšťanské.
b) Obecných spukromých škol jest 66 a ma-
ji práva veřejnosti 44, z nichž 37 jest ně-
meckých. Bez práva veřejnosti jest o-
becných soukromých škol ve Slezsku 22.
Slersko
Dam
14
article
Obecné školy soukromé mají celkem s paral-
lelkami 243 třídy. Rozdělují se pak při obvyklém
ročním postupu tříd na 14 jednotřídních škol. 11
dvoutřídních škol, 11 třítřídních škol, 7 čtyřtříd-
ních škol, 18 pětitřídních škol, 5 šesti- a vícetřid-
ních škol, uhrnem 66 škol. Z těch jsou 2 chlape-
cké. 20 dívčích a 44 s obojím pohlavím. Celkový
počet žactva na soukromých školách obecnýcl
obnáší 12.034. Pokud se vyučování týče má celo-
denní vyučování školy 48, polodenní vyučován
školy 9, částečně celodenní, částečně polodenní vy-
denní vyučování škol 48, polodenní vyučován
Dle národnosti jest německých 37. če-
ských 13. polských 14. německo-českých 1, něme-
učování škol 9, úhrnem 66 škol.
Soukromé školy vydržují ve Slez-
sku: a) měšťanské: Ústřední Matice Školská
[bez práva veřejnosti) 1. Towarzystwo szkoly ludo-
wej v Krakově (bez práva veř.) 1, Macierz szkolna
Těšíně (bez práva veř.) 1. Konvent německých
chudých sester škol. de Notre Dame (s právem veř.)
5. Konvent něm. milosrd. sester Karla Boromej-
ského (s právem veř.) 1, Konvent něm. Uršulinek
(s právem veř.) 1. Deutscher Ritterorden (s právem
veř.) 2. Něm. Fürstenberská škol. nadace (s prá-
vem veřejnosti) 1, úhrnem 13.
Ani jediná slovanská škola tedy
z předeslaných nepoživá práva ve-
řejnosti, za to však německé mají ho vesměsí
b) obecné: Ústřední Matice Školská v Praze 10.
Dam
Boromej ský
Krakov
Německo
Praha 10
Macierz szkolna Těšín
Deutscher Ritterorden
15
article
Matice Opavská 1. Mazierz szkolna v Těšíně 11
Něm. škol. sestry de Notre Dame 9. Deutscher Rit-
terorden 3. Evangel. Schulgemeinde 5. Spolel
„Deutsche Volksschule Dziedzitz-Czechowitz“
Německý Schulferein vídeňský o. Spolek „Deutsche
Schule in Deutschleuten“ 1. Hrabě Jindřich La-
risch (něm.) 1, Něm. sestry Boromejské 4. Dom-
brau-Orleaner Steinkohlenwerke 1. Něm. Uršulinky
1. Spolek „Deutsche Schule“ 1. Spolek „Deutsche
Schule in P. Ostrau“ 1. Německý Schulverein 2
Země Slezská (něm.!) 1. Fürstenberská nadace (ně-
mecká) 1. Něm. sestry sv. Dominika 1. Israclit.
Kulturgemeinde 1. Město Opava (něm.) 1, úhrnem
6. Z těchto mají právo veřejnosti 44 školy vesměs
německé. Pouze 2 školy Ústřední Matice Školská
a to v Opavě a ve Frýdku, pak škola Macierze
szkolné v Těšíně našly milosti a poděleny byly
konečně po dlouhých letech také právem veřej-
nosti; mezi oněmi školami, kterým se práva ve-
řejnosti nedostalo, jest 9 českých a 10 pol-
ských.
3. Cvičných škol jest ve Slezsku 6. vesměs
s celodením vyučováním a celkem při 26 třídách
(včetmo parallelky) a počtu žactva 769.
Při obvyklém postupu počtu tříd po roce jest
1 dvoutřídní cvičná škola, 1 čtyřtřidní cvičná ško-
la a 4 pětitřídní evičné školy, tedy úhrnem 6. V
příčině národnosti sluší rozeznávati čtyři něme-
cké a po jedné české a polské.
Dle posledního sčítání lidu dle obcovací řeč
napočteno ve Slezsku všeho poslední den v roce
přítomného obyvatelstva i s moravskými enklavam
) Statistisches Handbuch für die Selbstverwal
tung Schlesiens. 9 ročník 1912. Opava. Vlastním ná
kladem slezského zemského výboru.
Dam
Jindřich Le
Boromejský
svatý . Dominik
Těšín
Německo
Dom
Opava
Frýdek
Slezsko
Deutsche Volksschule Dziedzitz
spolek „ Deutsche Schule
spolek „ Deutsche Schule in P
Deutscher Rit
Orleaner Steinkohlenwerke 1
16
article
756.949. Z těch v zemi trvale usedlých jest 741.45e
obyvatelů.
Z těch jest Němců 325.524 čili 43.90 procení
všeho obyvatelstva. Čechů 180.348 čili 27.72 pro
všeho obyvatelstva. Poláků 235.224 čili 31.03 pro
všeho obyvatelstva, ostatní 360, celkem 741.456.
Dle toho má slovanská majorit a 415.572
obyvatele a všeho všud 324 školy, kdežto něme-
cká minoriťa má 365 škol, při čemž má slovan-
ská majorita: 1. veřejných škol a) měšťan-
ských6 na proti německé minoritě, která jich mo
33; b) obecných 286 na proti německé minoritě.
která jich má 279.): 2. soukromých škol al mě-
šťanských 3 na proti německé minoritě, kter
jich má 10. b) obecných 27 na protí německ
minoritě, která jich má 39.). 3. evičných ško
celkem pouze 2 na proti německé minoritě, která
má 4.
Mezičechy a Poláky jest poměr ten, že
Češi mají při 180.348 obyvatelích veřejných mě-
šťanských škol 5. Poláci při 235.224 obyvatelich jen
jedinouj Češí mají obecných škol veřejných 133.
Němec
Čecho
Polák
Čech
17
article
Poláci 153, ze soukromých škol mají. Češi pouze
1 školu měšťanskou, Poláci 2. Češi 13 obecných
škol soukromných, Poláci 14. V příčině cvičné školy
máme s Poláky, jak již řečeno, po jedné, kdežte
Němci 4.
náne
Na zemském sněmě slezském ze 30 poslane-
ckých mandátů slovanská majorita zemská má ce-
lých pětl mandátů z nichž 3 připadají Čechům a2
Polákům, kdežto Němci mají poslanců 25!
Jest tu divu, že se germanisuje a bezohledně
proti nam postupuje? Tři čeští poslanci tvoří če-
skou delegaci naši na sněmu zemském. Tři češtá
a dva polští poslanci mají dodělati se nového vo-
lebního řádu reformy školské a náprav! A při tom
trvá česko-polský spor, jenž se poslední dobou
spíše stupňuje nežli uklidňuje. Poláci se svými
školskými stávkami a svým nadbíháním Němcům
věru věci nepomohou a lze se jen diviti té krátko-
zrakosti, která ani tak křiklavé rozpory nevidí
Než o tom jindy.
Bohuš Lehař.
Polák
Čech
Němec
Čecho
Lehař
18
title
Z jakého materiálu bude
zhotoven pomník Jana Žižky
na vrchu Žižkově.
Žižek
Žižkov
20
article
Vlcj
Pan arch. Novotný v zastoupení spolku
„Manesa“ učinil tento projevi
Domnívám se, že olázka materiálu, z něhož
jakýkoli pomník má býti proveden, jest otázkou
neřešitelnou a podružnou, dokud není jasnostio
tom, kterak památník bude koncipován. Úvnitř
spolku pro postaveni pomníku Žižkova existuje
asi určitá představa o lormě památníku, dokonce
snad i o jeho rozměrech, představa, vzniklá asi
minulými návrhy, přes které převalila se již vlna
desetiletí a které zajisté potřebovati budou znač-
ných korektur. Neboť. výtvarně vzato, kdo může
dnes kategoricky tvrditi, že by postava Žižkova.
tak a tak veliká, s podstavcem tak a tak vysckým.
s palcátem nebo bez něho, byla neomylně správ-
ným projevem památky našeho velikána, že by
jím nemohla býti jiná forma plastická nebo i archl-
tektonická? Že by jím nemohla býti socha ne-
portrětní, že by lím nemohl býti architektonický
výtvor, sloup, chrám, vítězný oblouk, cokoli.
Tu, pánové, především bude třeba zjednati si
jasna. Byl jsem ujištěn, že spolek váš zamýšlí vy-
psati soutěž pro ziskání návrhů pomníku. Provedte
pánové, tuto soutěž, postavte se na stanovisko
nejširší, vypišta soutěž ideovou, soutěž na myšlen-
ky, jak si pomník ten který umělee český ve svém
nítru představuje, soutěž neomezenou ničím, leč
místem, kde pomník bude státi a sumou, kterou
na něj můžete věnovati. Buďte pak jisti, že při
správném vypsání soutěže a nestranném posuzo-
vání projektů získáte návrh, který snad s vašimí
představami dosavadními zcela se krýti nebude.
kterému však přes to nebude lze upřili právo na
realisování.
Novotná
Žižkov
Úvnitř spolek
21
article
Teprve tehdy počíná otázka materiálu, z nš-
hož pomník má býti proveden, otázka to, kterou
konkurující umělec sám pro sebe již napřed dobře
musil rozluštiti, vázán jsa řečenými již podmínka-
mí: svým uměleckým citěním, místem, kam památ-
ník bude postaviti a nákladem jeho. Každý vý-
tvarný projev souvisí těsně se zamýšleným materi-
álovým provedením, a kdo může dnes tvrditi, že
by pomník bronzový musil býti lepší, než kamen-
ný, že by betonový v určitém případě nemehl být
lepší, než žulový. Závisí to právě od celkové kon-
cepce, jež jest počátkem i koncem.
Aktuality pomníku Žížkova docíleno bylo ten-
tokráte nadhozenou myšlenkou provedení železo-
betonového. Jsme tedy táto iniciativě zavázáni za
ventilování otázky, veřejností trochu již zapome-
huté. Beton technicky znamená nesmírně mnoh
pro vývoj moderního stavitelství jako nevý mate
riál, skýtající spousty možností originelního for-
mového vyvinutí. Jest modernímu, praktickému
staviteli materiálem téměř nepostrádatelným, nelz
však o něm tak zhola již napřed tvrditi, že by
každém případě musil se hoditi k tomu, aby ztě-
lesnil účin, zamýšlený umělcem, který pomník bude
22
article
prováděti. Ba jsou tu — umělecky vzato — velké
architektonické i sochařské pochybnosti o jeho
přípustnosti. A sice takové: monumentální účinek
vyžaduje velké hmoty a velké plochy: provedení
jich ze železobetonu jest nelogičností, poněvad
výhoda železobetonu spočívá právě v jeho možných
malých výměrách: pak prostý rozum musí nahléd-
nouti, je-li tak zcela správné nebo umělecky po-
ctivé, zaměňuje-li se kámen betonem, který pak
má i vzhledem sugescí kamene působiti. Jest totiž
mnoho dokladů, že umělý kámen a beton — coh
jest jedno a totéž — povětrností a almosférou trp
mnohem více, než kámen přírozený, že ztráci
krátké době několika let na vzhledu a že stává
se z něho materiál mrtvě vyhlížející, jak jinak ani
nemůže býti, povážíme-li jeho produkci, při které
organické procesy, jež po věky přírodní kámen
vytvářejí, nahražují se mechanickou výrobou v ně-
kolika hodinách. Nelze již to tak zeela nesporně
tvrditi, že by nebylo lze v připadě našem železo-
betonu užíti, poněvadž výhody jeho: láce a rychlost
v provedení, mohou po mnohé stránce znamenati
velké výhody. Všechno bude záviseti právě jen
na tom, jak který umělec pomník Žižkův si bude
představovati.
Žižkův
23
article
Jest tedy možno některý materiál doporučiti
jest však výtvarníku zůsťaviti, jak dalece shoduje
se s jeho nejvnitřnější představou. Za peníz, jenž
jest okamžitě k disposici (mluví se asi o 150.000 K)
jest možno postavili pomník umělecký a monu-
mentální v každém případě.
Jsem vám vděčen, že umožnili jste mi tlumo-
čiti zde náhledy o vašem pomníku, jež, myslím.
u všech opravdových umělců jsou samozřejmya
zcela nesporny u těch umělců, kteří vám budou
vděčni, že otázku čístě uměleckou hodláte řešití
po dohodě s almi, že dovedete se postaviti na jedi-
ně možné stanovisko umělecké, na stanovisko tak
správné, aby doklad úspěšné činnosti vaší i bu-
doucnu byl zachován a tak vysoké, jak toho vý-
znam památky Žižkovy zasluhuje. (Souhlas.)
Pan arch. R. Svoboda vytýkal spolku, že
boz porady s umělci a odbornými korporacemi
zaujal ke stavbě pomníku určité stanovisko. Ve-
škeré umělecké korporace musí postaviti se proti
takovému řešení umělecké otázky. Pan dr. Černý
popřel toto tvrzení, že by spolek zaujal k řešeni
otázky pomníku určité stanovisko. Zdůraznil, že
dnešní schůze jest informativní a že se spolek bude
řídit přáním a podněty, na této schůzi přednese-
nými. Spolek vypíše soutěž veřejnou. — Pan dr
štech pravil, že beton neni spolehlivým materi-
álem a tvrdil, že není žádného rozdůlu mezi mo-
delem z hlíny a provedeným dílem. Zástupce vý-
tvarných umělců p. Láďa Novák připojil sek
vývodům zástupce „Manesa“ a žádal výbor Spolku
aby toto umělecké mínění respektoval a dal uměl-
cům svobodu, pokud se týče volby materiálu pr
pomník.
Žižkův
R Svoboda
doktor
Černá
Novák
ec svoboda
24
article
) S přelejvárnami
Pan Mrňák, člen Spolku pro postavení Žiz-
kova pomníku, sdělil, že bylo ve výboru již před
5 lety usneseno vypsati konkurs, byly také návrhy
předloženy, ale valnou hromadou zamítnuty. CČ
dnes umělci žádají, to bylo vlastně navrhováno
je to pro nás satisfakci. Pan předseda Kotlan
ujíšťuje, že ideová soutěž bude vypsána. Pan dr
Černý upozornil, že je nutno, aby pomníke stá
do roku 1920, kdy bude výročí bitvy na Vítkově
Pan Vratislav protesloval proti stavbě pomní-
ku ze železobetonu, který se hodi jen ke stavbě
činžáků. Považuje pomník ze železobetonu za pa-
skvil při našem bohatství kamene. (Pochvala.)
Pam předseda Kotland souhlasí s tímto ná-
zorem, ale upozorňuje, že k tomu je potřeba peně
—a těch není. Spolek apeluje na všecky činitele
a když nikdo nepřispěje, nikdo se postavení po-
mníku Jana Žižky nedočkál Proto jsme mysleli, že
by se dal pomník postavit ze železobetonu. Kdyi
však umělci se proti tomu stavějí, pak ovšem jejich
názoru budeme respektovati. Pano prof. Pešek
míní, že postavu Žižkovu nelze vytvořit materi-
álem, který by jeho důležitost nevyjadřoval
Pan dr. Skorkovský shrnul výsledek de-
baty a doporučoval svolání znalců k vypracování
podminek soutěže.
Pan Rada v zastoupení společenstva kame-
níků vyslovil se proti zřízení pomníku z uměléh
kamene, neboť nemá trvanlivosti. Přimlouvá se
za žulu.
Pan přednosta Sál vyslovi! vřelé přání z
podporu cílů Spolku pro postavení Žižkova po-
mníku. — Doslovem předsedy p. Kotlanda schůze
skončena.
Mrňák
Kotlan
Černá
Vítkův
Vratislav
Žižek
profesor
Pešek
doktor
Skorkovský
jítbat
Rada
Žižkov
Sála
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Jmenování. Mistodržitel jmenoval místo-
držitelské koncipisty JUDra. Osvalda šl. Jano-
tu-Forstera a Oskara sl. Meiss-Teufena,
přidělené službou v ministeriu kultu a vyučování
c. k. okresními komisary.
Povýšení zvěrolékaří. Z Vidně, 25. února.
(K. k.) „Wiener Ztg.“ oznamuje: Ministr orby
vřadil zvěrolékařského iaspektorá Václava Kot-
láře v Praze ad personam do VII. hodnostn
třídy, dále okresní vrchní zvěrolékaře Karla Ap-
felbacha v Písku, Ferdinanda Bergmanna
ve Frýdlantě, Františka Horu v Duchco-
vě, Engelberta Janele v Kolíně, Bedřich
Wagnera v Čáslaví, Karla Premusa
Praze a Gustava Elsnera v Praze do VIII
hodnostní třídy státních úřadníků.
— Golčův Jeníkov městem. Rozhodnutím pa-
novníkovým ze dne 19. ledna t. r. byl městv
Golčův Jeníkov v politickém okresu čáslav-
ském povýšen na město.
— Poštovní holub přiletěl na okno bytu řezní-
ka Jaroslava Deršaty v Michli č. 287. Na aluminlo-
vé obroučce, na nožce upevněné, jsou značky
184—60—527 a holubí hlavička s korunou.
— Pro nešťsstnou lásku. Policejní blídka na-
Jezla po půlnoci na dnešek v Templové uličoe
na Starém měšťě na dlažbě sedicí a bolestí se
svijející 21letou Marii Greimatlichovou. Ne-
prodleně byla zavolána záchranná stanice, která
ji odvezla do všeobecné nemocníce. Dívka udala.
že pro nešťastnou lásku v kavárně v Celetné ulici
požila roztoku kostíku. Okrávená sdělila, že bydlí
v Královské třídě v Karlině č. 14, ale tam ji nikde
nezná.
Osvald
Jana
Forster
Oskar slečna
Wiener Ztg
Kot
Karel Apa
Bergmann
Engelbert Janele
Wagner
Elsner
Jaroslav Deršata
Templová
Greimatlichová
Praha
Písek
Frýdlant
Duchco
Kolín
Čáslav
Golčův Jeníkov
Michle
Celetná ulice
Karlin
František Hora
Karel Premusa Praga
26
article
— Otrávila se, Antonie Brabcová, 28letá man-
želka topiče z Vršovic č. 468 v noci na dnešel
v sebevražedném úmyslu požila značné dávky
opia. Otrávená byla odvezena do vinohradské
okresní nemocnice
— Povalen motorovým vozem. V hotelu
„Micka“ v Karlíně zaměstnaný vrátný Josef Du-
šánek byl v Královské třídě na přechodu jízdní
dráhy zachycen a povalen motorovým vozem
elektrické dráhy č. 343. Dostal se pod ochranný
rám a byl několik metrů smýkán po dlažbě. Z
přispění četných diváků byl Dušánek vyprostěn
nepříjemné situace a tu se zjistilo, že kromě odře-
nin neutrpěl vážnějšího zranění. Po lekarské po-
moci byl ponechán v domácím ošetřování.
— O modrém pondělí. V jednom karlínském
hostinci pohádali se včera večer 32letý číšník Jan
Řehoř ze Žižkova č. 515 a 44letý jeho druh Karel
Čáp. Hostinský je vykázal na ulici a sotva se tam
ocili, Čáp povalil Řehoře a ten si zlomil levou no-
hu. Žraněného odvezli do nemocnice, Čápa do se-
parace.
— Zlodějské historky. V domě čp. 52-I. odeizil
neznámý pachatel mosazné štítky na dveřích.
Z půdy domu čp. 914-I. odcízeno mnoho prádla.
Brabcová
Mick
Dušánek
Jan Řehoř
Čáp
Řehoř
Žraněný
Vršovice
Karlín
Žižkov
27
article
— Karlu Šímovi z č. 960-VII. odcizeny na Letne
mezi kopáním stříbrné hodinky. — Neznámý pa-
chatel chtěl se včera odpoledne vloupati do bytu
truhláře Jana Řeháka v č. 406-III., byl však v prác
vyrušen a utekl. — V noci na včerejšek chtěli se
zloději vloupati do trafiky Marie Pošvové v Žižko-
vě č. 138, byli však zaplašení. — Právníku T
Mastnému z č. 729-II. byl z předsině odcizen
raglán.
— Výška vody v Praze dnes ráno + 27 cm
teplota vzduchu v 7 hod. ráno — 7° C. teplota
vody + 6° C: tlak vzduchu redukován na
0° 750.30 mm. Relat. vlhkost vzduchu 8795-
— Z Mor. Ostravy. Poměry kraje ostravského
jsou čím dále neutěšenější. Bolestné zprávy dochá-
zejí z Hrabůvky. Obecní volby, stále oddalované
nynějším starostou, budou provedeny tento týden
okresním hejtmanstvím. Občanstvo je tu přímo r-
zeštváno stavbou kostela a touhou udršeti vlád
obce v rukách dosavadní vládnoucí strany. Veške-
ré prostředky jsou agitátorům dobré, i ty nejhorši.
Šíma
Řehák
Pošva
Žižka
T Mastný
Mor
Praha
Ostrava
Hrabůvka
centimetr
° 750.30
mm
28
article
Je dnes dokázanou věcí a jistotou, že o volbě
její výsledku budou rozhodovati vítkovické žele-
zárny, tedy německý „werk“. Je dokázáno, žez
Hrabůvky byli jistí lidé žádat generálního ředitele
vílkovických závodů dra. Schustra o pomoc na
zdolání druhé strany. A toho dopouští se dosavadní
starosta dosud české obce Hrabůvky. Golát,
němž se tvrdí, že kupuje pozemky na Ostravici pro
vítkovické závody. Tento český starosta vypůjčil
si peníze pro stavbu kostela — 90.000 K — u ně-
meckých závodů vítkovických, tento starosta jed-
nal se závody vítkovickými o kompromis pro obec-
ní volby a prostřednictvím německo-nacionálního
advokáta podával protesty proti volebním rekla-
macím, obecní komisi usneseným. — Spor občan-
stva je přiostřen stavbou kostela, z níž vycházej
na jevo věci, že starosta v mnohých věcech stavhy
se týkajících jednal o své újmě, netázaje se vůbe
obecního zastupitelstva. Obecní rozpočet násled-
kem překročení rozpočtu stavby kostela bude vy-
kazovati na letošní rok 220 procent obecní přiráž-
ky. — Takové poměry vládnou v ohrožené obe
blízko Vítkovic, s nimiž je dnes již spojena.
všecko k tomu mlčí. Národní rada jakoby neexi-
stovala. Není vyloučeno, že Hrabůvku ztratíme tak
že vliv vítkovického „werku“ prosadí tam lidi zá-
vislé právě na své moci. Dr. Schuster, ředitel vít-
kovických závodů, je obralný diplomat a nebez-
pečný abrovskou mocí, kterou vládne. Jemu bude
jedno, budou-li tam klerikálové nebo pokrokáři, o
dovede tam vtlačiti vlažné Čechy na něm závislé.
Rozhodně pochybujeme, že by vyhověl přání po-
krokářů z Ostravy, aby tam pomohl k vládě proti-
klerikálům. Celé Ostravsko sleduje poměry v Hra-
bůvce, jelikož padne-li tato obec, budou ohroženy
Kunčice i Hrabová
Schustr
doktor
Schuster
Hrabůvka
Ostravice
Vítkovice
Ostrava
Ostravsko
Hrabová
Tropez Hrabůvka
29
article
Zprávy osobní a rodinné.
Zprávy osobní a rodinné.
Úmrtí. V Mnichově Hradišti zemřel pan Arnoš
Svoboda, obchodník, dne 23. února ve věku 6
let. Pohřeb koná se ve středu dne 26. února o3
hod. odpolední.
Arnoš
Svoboda
Mnichov
30
article
Národní hospodár.
Národní hospodár.
Z pražského trhu obilního.
V Praze, 25. února.
Na dnešní burse dostavila se v hlavních plodi
nách dosti značná nabídká, což mělo v zápětí, že
chabé smýšlení dělalo další pokroky. Hospodář
jsou sice náhledu, že noční mrazy poškozují ozimé
osení, tyto stesky nenalezly však dosud na burse
ohlasu, protože hlavní regulátor cen — poptávk
— neuspokojuje. Mlýny i pivovary bojují se špat-
ným odbytem a podniky ty jsou jen z nouze za-
městnány. Pšenice dodržela jen namáhavě posledn
ceny: za 76—31 kg pšenici platilo se K 10. — ai
11.— v Praze na dráze, K 10.15 Březnice, K 10.20
Zadní Třebáň. K 10.30—10.55 Uhřiněves, K 10.25
Kralupy. K 10.55 Beroun. Žito kleslo o 10 hal.
tržilo za 71—74 kg K 8.80—9.10 v Praze na dráze.
K 8.60—8.70 Votice, K 8.75 Kosová Hora, K 9.20
Pečky. K 8.75 Bystřice. Ječmen měl těžkopádný
odbyt a ceny pohybovaly se v mezích K 7.75—9.10
Praze na dráze, K 8.25 Heřm. Městec. K 8—
Mstětice. K 8.25 Satalice, K 8.60 Slaný, K 8g0
Vrbno, K 8.70 Český Brod. K 8.10 Dobříchovice
K 7.75 Vinec, K 7.90 čelakovice. Oves se nezměni
a znamená K 8.30—9.45 v Praze na dráze, K 8.2
až 8.30 Benešov. K 8.25 Votice. K 8.10 Nový Byd-
žov. Ostatní plodiny se nezměnily
Ječmen
Praha
Březnice
Beroun
Votice
Pečky
Bystřice
Městec
Satalice
Slaný
Vrbno
Český Brod
Benešov
kg
zadní Třebáň
Uhřiněves
Kralupy
Heř
Dobříchovice K 7.75
Nová Floyd
31
article
Z trhu cukerního.
Z trhu cukerního.
—n— V Praze, 25. února. 3.40 h. (Surovina.
Již večerní zprávy zahraniční vykazovaly vze-
stupný směr a také dnešní první depeše hambur-
ská byla ustálená se záznamy pro přední lhůty
o 5 a pro vzdálenější o 212 fen. vyššími. Na na-
šem dopoledním i poledním trhu převládalo proto
smýšlení ustálené při cenách K 22.45 za pohotové
a K 22.85 na říjen-prosinec v paritě ústecké. Po-
lední Magdeburk zachoval směr ustálený, ale pvo
některé lhůty se o 212 fen. seslubil
Na trhu s rafinádami udržuje se cena
dosavadní K 76.— za homole ze stanic továrních.
Z Havany dochází zpráva, že na Kub ě pra-
cuje 169 továren proti 172 loni a 170 předloni.
Přívozy posledního týdnu činily do hlavních pří-
stavů 69.000 t. proti 50.000 t. a 59,0 0 do vedlej-
ších 22.000 t. proti 22.000 t. a 20.000 t., celkem
91.000 t. proti 72.000 t. a 79.000 t. v obou letech
předchozích. Od počátku kampaně činily přívozy
681.000 t. proti 535.000 t. loni a 538.000 t. před-
loni. Počasí na ostrově panuje pěkné.
Přijmy Jižní dráhy.
Z Vídně, 25. února. Ve II. dekádě únorové při-
jato bylo na Jižní dráze na hlav. tratích 4,081.085
K (+ 199.119 F).
Insolvence.
Z Vídně, 25. února. Emil Schicketanz, je-
diný majitel firem J. F. Schicketanz a E
Neumann spol. ve Frýdlandě ohlásil insol-
venci a žádá za příroči do 15. dubna. Věřitelé jsou
ochotni umožniti moratoriem sanaci firmy.
Z pražské bursy. Valná hromada rozhod-
čího sboru pražské bursy pro zboží a cenne
papíry koná se na burse ve středu dne 26.
t. mí. o půl 1. hod. odpol.
Schicketanz
F Schicketanz
Praha
Magdeburk
Havana
Kuba
Vídeň
Frýdland
E Neumann společenský
+ 199.119 F
32
article
Gremium přísežných dohodců pražské bursy
Pří valné hromadě gremia přísežných dohodců
Pražské bursy pro zboží a cenné papíry za inter-
vence zeměpanského komisaře p. dvor. rady n.o
Josefa šl. Novotného dne 24. t. m. konané složil
p. S. Hübsch, dosud po 30 let starosta gremia, zo-
hledů zdravotních svůj úřad. Při volbě na to kopá-
né byl přísežný dohodce p. Žikmund Winternita
za starostu gremia, p. August Herz za náměstka
starosty a p. M. Wien za zapisovatele jednohlasně
zvolen.
Insolvence. Dle zprávy pražského spolk
věřitelského jsou insolventní: František Schna
reg. konfekce a výroba zástěr v Lomnici n. Pop.
Julius Bermann, zaps. továrna obuvi v Litomyšli,
Alfred Roth, továrna rukavic v Cholini (u Dobříše).
— Dle zprávy vídeňského spolku věřitelskéb
jsou insolveníní: Turi Alexandr, firma v Pešti: Se-
bnal František, obchodník v Lomnicí n. Pop.: Kary
Emerich, řemenář v Osěku: Bratři Prechtlové.
firma v Salepurku: Fried Bertalan v Pešti VII.
Josef
S Hübsch
Herz
František
Pop
Julius Bermann
Alfréd Roth
Prechtl
Lomnice
Litomyšl
Dobříš
Pešť
spolek věřitelskéb
Turi Alexandr
Kara Emerich
Fried Bertalan
33
article
Multhaler Frigyes Co. v Pešti: Fichner Samu
neprot, obchodník s papírem v Pešti VIL., Hforák
Jan, kupec v Praze. Celetná ul. 2.! Němeth Mi-
hály, kupec v Pětikostelí: Bauer Gyula, obchod-
nik se šatstvem v Kumánském Sv. Mikuláši, Oros
Karel, kupec v Onodu: Leopolda Kurtze synové
ve Vídni 1. Julius Dinora, neprot. firma v Keve-
váře: Rosenberg Isidor v Teke.
Konkurs byl prohlášen krajským seudem v Ji-
čině na jmění Aloisa Svobody, neprotok. ob-
chodníka a majitele mechanické tkalcovny v Lom-
nici n. Pop., zastoupeného kurátorem drem.J.
Lachmanem, advokátem v Jičíně. Konkursní ko-
misař přednosta okresního soudu v Lomnici n. Pop.
správce dr. Kvapil, advokát tamtéž. Lhůty 28.
února. 25. a 31. března. — Dále byl uvalen kon-
kurs krajským soudem v České Lípě na jmění
Jana Henka, výrobce umělých květin v Loben-
davě. Konkursní komisař přednosta okresního sou-
du v Hanšpachu, správce dr. Bloch, advokát tam-
též. Lhůty 3., 26. a 29. března. — Krajský soud
v Mostě prohlásil konkurs na jmění Karla Ku-
lenbaucha, obchodníka v Ullersdorfu u Duch-
cova. Lhůty 3. března, 5. a 10. dubna.
Sam
Hforák
Mikuláš
Karel
Kurtz
Julius Dinor
Svoboda
Pop
doktor
J Lachman
Kvapil
Henek
Bloch
Pešť
Praha
Celetná
Pětikostelí
Onoda
Vídeň
Lom
Jičín
Loben
Hanšpach
Ullersdorf
Multhaler Frigyes Company
okresní soud v Lomnice
krajský soud v Český lípa
Krajský soud v Most
Bauer Gyula
Rosenberg Isidor
Teke
34
article
Pražská bursa
V Praze, 25. února. Na dnešní polední burs
při klidném smýšlení sjednány pouze obraty hod-
not průmyslových a placeny akcie České společ-
nosti pro průmysl cukerní za K 354.— při oficiál-
ním záznamu K 3 3 50, akcie Elektrotechnicke
společnosti dříve Kolben za K 441.— a K 445.—
z nichž cena druhá uváděna současně jako ofi-
clální záznam (. K 7.—), akcie Škodových závodí
za K 284.50 (+ K 3.—) a akcie Rakouské alpské
báňské společnosti za K 1032.— pří oficiálním zá-
znamu K 1031.50 (+- K 2.—). Akcie Pražské pa-
pírny polevily oK 2.—, neboť oceňovány K 180.—
a jinak uváděno za:
České banky „Union“ . . . . . 268.50
409.—
České banky . . . . . . . . .
442.—
Ceské průmyslové banky . . . .
265.—
Zajišťovací banky . . . . . . .
463.—
Hospodářské úvěrní banky . .
244.—
Chorvatské zemské banky . . .
415.—
Jadranské banky
419.—
Lublaňské úvěrní banky . . . .
250.—
Úvěrní banky v Ružomberku ..
419.—
Moravské agrárni banky . . .-
425.—
Pozemkové banky . . . . . . .
Pražské úverní
Zálož. úvěr. úst. v Hradci Král.
Živnostenské banky . . . . .
„Merkuru“ směn. akc. společnost
Pražské zastavárny . . . . . .
Pražské paropl. spol. po Vltavé
a Labi . . .
Zámeckého pivovaru v Kolíně.
Akc. tov. na výrobu uměl. hnojiv
v Kolíně . . . . . . . . .
530.—
Kolín. tov. ns kávové náhražky
193.—
Podolské cementárny . . . .-
440.—
Strojirny Daňkovy .
202.—
Pražské akc. strojírny dř. Ruston
První českomoravské strojírny 1900.—
První čes, akc, tov. orient. eukrov. 187.—
nše
670.—
435.—
Škodův
Strojirna Daňkův
Praha
Ružomberok
Hradec Královský
Kolín
Český společ
Český banka
Ceský průmyslový banka
hospodářský úvěrní banka
jadranský banka
úvěrní banka
moravský agrárni banka
pozemkový banka
Zálož
živnostenský banka
pražský zastavárna
K 1031.50
35
article
266.75
593.—
518.—
zno
ola
870.—
350.—
364.—
1.29
36
article
Vídeňská bursa.
Z Vidně, 25. února. Vzhledem na trvale na-
dějné posuzování mezinárodní politické situace
převládala také na dnešní přípravné burse pev-
ná nálada, zejména když opatřování ultimové
a vyřizování šlo hladce. K čilejším obratům dosl
v kulise v kreditkách, akciích státnich
drab. alpinkách a ve Škodovkách, kte-
ré získaly úhradními koupěmi a stouply násled-
kem toho o 3—5 K. škodovky však plné avanee
neuhájily. Ve šraňku jevíl se zájem vedle
paroplavebních, které podražily o 20 K.
také o některé železářské hodnotya
uhlářské papíry. Pražské železářské při živé
popřávce stouply o 18 K. akcie horní a hutní o
14 K, salgo-tarjánské o 5 K. uherské všeobecné
uhl řské o 10 K. trifajlské pohybovaly se na zvý-
kené kursovní úrovní. Ka konci byla nálad
pavná. Obchod byl klidný. Při ultimovém
te denním opatřování placeny byly neziěněne
razby 624% za bankovní peníze. Polední burs
rahájila v pevném směru.