1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v úterý 25. února 1913.
Praha
4
article
da ranní a večerní listy
vnrs
předplácí set
V Praze v administrací
na měsic. . . . . . 2 K — p
na čtvt leta . . . . 6 K — h
s dvoji donáškou:
ns měsje-
ua čtvrt ieta . . . . 7 Kel p
ve fliálkách:
sa měsio . . . . . 2 K 30
na město Peštou-
na čtvrt leta . . . . 9 K 60
* dvojí zásilkou
na měsic. . . . . . 3 K 80 k
na čtvrt lota . . . . 11 K dh
Praha
Pešta
5
article
lání-
V drobném prodejir
ranní číslo o sobá
za sh
večerní. 3 . . . . . zu 4
Ve dlišlkách na venkověs
ranní čislo
1nv
vočerni . . . . . . . . 5h
lnseráty
platí sa hotově napřed
Předplsceni a inserty příjímá
administrace v Marianzko ula, a.
Tami nacházejí se tě
redakca, tiskárna a expedice
„Národnich Listů“.
Rukopisy se nevracejl.
8
article
ne oiaie
zma bokllnoene
10
title
Nové válko no Balkáně
Balkán
11
article
Žádné událostí na bojíšti.
Žádné událostí na bojíšti.
Z Cařihradu, 25. února. (K. k.) Oficiální
válečná zpráva ze včerejška praví: Násled-
kem sněhových bouři neudálo se
nic u Drinopole, Čataldže a Bu-
lairu.
Čm. Ze Sofije, 25. února. (Zvl. tel. „N. L.
Následkem tuhé zimy a sněhových vánic ope-
race, chystané před Odrinem (Drinopolí)
ohlášené mnou před týdnem, jsou odloženy.
Oznamuje se, že několik bulharských vojáků
v okopech před Drinopolí zmrzlo.
Špatné počasí překážkou operací u Čataldže
N. Z Paříže, 25. února. (Zvl. telegr. zpr.
„Nár. L.“) „Echu de Paris“ telegrafuje se ze
včerejška z Pery: Dle úřadních zpráv jsou to
povodně, které nyní před Čataldž
činí všechny operace nemožný-
mi. Počasí je trvale špatné. Neustále je bouř-
livo a deštívo. Je silný severní vítr a včera
zuřila na Černém moři tak hrozná
bouře, že i kurýr z Konstance přibyl se
značným zpozděním. Toto špatné počasí je je-
diným důvodem pro nynější nepříjemný klid
zbraní na obou stranách. Včera konal se
před Drinopolí jen slabý dělostřelecký sou-
boj, který ani na jedné, ani na druhé straně
nezpůsobil škod.
intř ko
Cařihrad
Drinopol
Čataldža
Sofijá
Paříž
Konstanc
echo jít Paris
13
article
Z Londýna, 24. února. (K. k.) Jak se do-
nnbedá Reuterova kancelář, budou mírove
podmínky spojenců pravděpodob-
č záviseti na tom, jak brzo se Tu-
fb ko rozhodne požádati o mii r. N
žďování, býtuzavřeny nabojišti. Jak
se proslýchá, budou jistě obsahovati požadavel
raniacení válečné náhrady. Bulhar-
no
i vláda podala po té stránce velmocem pro-
b lášení. Podobný požadavek kladli ostatně
zra ojenci hned na počátku.
avi dlo
nžest O1 Rakousko-ruská shoda.
l a 3n
Z Petrohradu, 24. února. „Rěč“' nazývá
amnování Delcasséa velevýznamným a
oí, že vyslání tohoto diplomata do Petro-
radu jest znamením plné pohotovo st
Prancie. Ostatnítiskútočíprudce
na Rakousko pro jeho stanovisko
uo
v záležitosti albánské.
Z Vídně, 25. února. „Reichspost“ uveřej-
ňuie stať, nadepsanou „Obrat' a pocháze-
iičí ze zvláštního pramene. Konstatuje
se tam, že stran ohraničení Albánie
názory Ruska a Rakouska se sblí-
žily. V posledních dnech dosaženo dohody
aspoň v zásadách. Skader zůstane Al-
báncům. Černá Hora vzdá se tohoto města
a Srbskobudemusití odvolati voj-
sko své z Drače. Informace zakončena je
zprávou, že stejnou měrou, jakou pokračovati
bude dorozumění, omezena budou také
opatřeni vojenská. Podobá se, že je
ochota vyhověti zlepšené situaci v ten způsoh,
že záložníci, kteří byli povoláni do zbraně
a meškají v Haliči, budou již ve dnech
nejbližších velkou měrou propu-
nud ol
štěni.
Z Vídně, 25. února. „Neues Wiener Jour-
nalu“ telegrafují z Paříže, že dle londýnských
depeší, došlých tamějších bankéřů, konstatuj
se souhlasně, že v albánské záležito st
docilena dohoda, která bude ještě ve
čtvrteční konferenci velvyslanců zformulována.
Bulhar
Londýn
Rakousko
Petrohrad
Petra
Vídeň
Albánie
Rusko
Drač
Halič
Paříž
Neue Wiener Jour
14
article
V pařížských kruzích potvrzují správnost in-
formací těch, dokládajíce, že čeká se odvo-
lání rakouských a ruských zálož-
níků počátkem měsice března.
Ze smlouvy balkánského čtyřspolku.
Z Frankfurtu, 25. února. „Frankfurter
Zeitung oznamuje z diplomatických kruhů
Proslýchá se, že ve smlouvě balkánských států
nalézá se též ustanovení, že, kdyby vznikly
spory pohraniční v území vybojovaném, pří
sluší carovi úkol rozhodčího.
Spor rumunsko-bulharský.
Z Berlina, 24. února. Ve zdejších diploma-
tických kruzích se prohlašuje, že německá
vláda, pokud jde o Derster, sou-
hlasí, aby město toto po odstoupe-
nídůležitých strategických tvrz
zůstalo Bulharsku. Také velmoci troj-
dohody zaujímají prý toto stanovisko. Arcit
Bulharsko musilo by prý povoliti Rumunsku
určité koncese na černomořském pobřeží.
Z Bukurešti, 25. února. Ministerský před-
seda Majorescu navštívil včera rakou-
ského vyslance kníž. Fürstenber-
ga a pobyl u něho hodinu. Rumunský ná-
sledník odjede v sobotu s velkou
družinou do Petrohradu k jubilejním
slavnostem.
N. Z Paříže, 25. února. (Zvláštní telegr
zpráva „Nár. Listů“.) Z Bukurešti se telegra-
fuje: Ministerský předseda Majorescu vy-
slovil se včera k ruskému vyslanci Šebekovu
že, ukáže-li sprostředkovací akce velmocí mezh
Rumunskem a Bulharskem, že je nutna kon-
ference jejich zástupců, bude pro
to, aby konala se v Petrohradě,
sice z úcty k carovi, tvůrci haagské konferen-
ce. Majorescu však dodal, že Rumunsko žád-
ným způsobem nemůže se zříci Dersteru (Si-
listrie).
Čm. Ze Sofije, 25. února. (Zvl. tel. „N. L. )
Předpokládá se, že vyslanecká konference
londýnská určí lhůtu 30 dnů pro vyřízeni sporu
rumunsko-bulharského.
Frankfurt
Berlín
Bulharsko
Rumunsko
Bukurešť
Petrohrad
Paříž
Sofijá
Frankfurter Zeitung
Majoresko ty
15
article
Italie kupuje tři turecké ostrovy.
Z Londýna, 24 února. „Daily News“ ozna-
muje z Říma: Mezi italskou vládou
Portou trvají tajná vyjednáván
vpříčiněprodejetureckýchostro-
vů: Rhodos, Stampalia a Leros. Kup-
ní cena činiti má 80 milionů lír a má být
ihned vyplacena. Prodej bude prý oficiálna
oznámen teprve tehdy, až mír mezi Tureckem
a balkánskými státy bude uzavřen.
Turecko pořídí si válečné loďstvo.
Z Cařihradu, 25. února. (K. k.) Velký ve-
zir, jenž na své poslední cestě prohlížel lod-
stvo v Dardanelách, vyřídil důstojnikům
mužstvu sultánovo blahopřání za statečnost
která byla osvědčena ve všech námořních bo-
jich. Při tom pronesl proslov, ve kterém pra-
vil: „Sultán uznal, že nynější neštěstí Ture-
cka třeba vysvětlovat tím, že se nedostává
loďstva a že Turecko od nynějška nemůže
žíti bez loďstva. Protože poslední událost
podaly důkaz o nutnosti loďstva, přeje si sul-
tán, aby Turecko mělo dobře vycvičené lod-
stvo. Uposlechneme — pravil velký vezír —
tohoto přání sultánova a budeme míti brzy
loďstvo. To vám slibují.“
Křížák „Hamidie“ v bezpečí.
Z Cařihradu, 25. února. (K. k.) Jak se pro-
slýchá z jistého pramene, jest křižák „Hami-
die“ na bezpečném místě. Důstojníci a muž
stvo jest úplně v dobrém stavu.
Leros
Londýn
Řím
Rhodos
Turecko
Cařihrad
Dardanely
Daily News
16
article
V Cařihradiě.
V Cařihradiě.
Dementi.
Z Caříhradu, 25. února. [K. k.) Anglick
velevyslanectví vyvrací zprávu, že v syr-
ských vodách křižuje silné anglické loďstvo
Z Cařihradu, 25. února. (K. k.) Pověsti
že Kiamil paša byl v Kahýře raněn mrtvici
nebo že byl zavražděn, nejsou oficielně po-
tvrzeny.
Rakouský křížák.
Z Cařihradu, 25. února. (K. k.) Rakousko-
uherský křižák „Císařovna Alžběta“ sem při-
plul.
A Ruský admírál Čerňakin.
Z Cařihradu, 25. února. (K. k.) Ruský
admirál Petrov Čerňakin sem přibyl a
vztýčil svou vlajku na křižáku „Kagulu“,
Velkovezírova návštěva.
Z Caříhradu, 25. února. (K. k.) Velký ve-
zír navštívil dnes dopoledne ruského vele-
vyslance.
Kiamil
Alžběta
Čerňakin
Caříhrad
Petrov
17
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Maršálská rada.
Z Vídně, 25. února. Dnes dopoledne ko-
nala se v audienčním sále v schönbrunnském
zámku za předsednictví císařova maršálská
rada, které se zúčastníli arcivévodové Fer-
dinand a Bedřich, ministr vojenství Kro-
batin, chef generálního štábu Conradšl
Hoetzendorf, vrchni velitel honvédský
Klobučar, armádní dozorce Potiorek
Biedermann, Frank, Schoedlera
generální pobočník bar. Bolfras. Porada
trvala do 12 hodin s poledne.
Halíčská volební relorma.
Ze Lvova, 25. února. („Fremdenblatt“.
Proslýchá se, že je naděje, že ve výboru pro
reformu zemského volebního řádu dojde k do-
hodě a že staly se také již disposice pro
brzké svolání haličského sněmu
Nový velitel rakousko-uherského námoř-
a níctva.
Z Vídně, 25. února. (K. k.) Císař schváli
dnešním vlastnoručním listem vyžádané spro-
štění služby velitele námořnictva admirála hr
Montecuccolia a propůjčil odstupují-
címu admirálovi velkokříž řádu sv. Štěpána.
Zároveň jmenoval místoadmirála Antonín
Hause velitelem námořnictvaa
přednostou námořní sekce ministerstva vo-
jenství, při čemž jmenovaný byl ponechán ve
své působnosti jako inspektor loďstva.
Bedřich
Conradšl Hoetzendorf
Potiorek Biedermann
Frank
Montecuccolius
svatý . Štěpán
Antonín Hausa
Vídeň
Fery
Lvov
18
article
Ryt. Kniaziolucki.
Ryt. Kniaziolucki.
Z Vídně, 25. dnora. (K. k.) Býv. správce minister
stva financí odbor. přednosta ryt. Kniaziolucki dnee
dopoledne zemřel.
Demise uherského mínístra osvěty.
Z Pešti, 25. února. (K. k. uh.) Předseda
ministerstva šl. Lukacs vyslovil se dnes ke
spolupracovniku „Esti Ujsagu“ po setkání, jež
měl s ministrem kultu hr. Zichym, že nabyl
dojmu, že ministr cítí se nemile dotčena útoky.
které byly podniknuty v poslední době proti
vládě. Demissi však že ministr nepodal. Na
otázku redaktorovu, zdali možno očekávati
demisi v nejbližší budoucnosti, předseda mi-
nisterstva odpověděl, že nemůže nic jiného
říci, než že věc ta jest ještě nerozhodnuta
Ostatně odjede za účelem vyjasnění této věc
dnes odpoledne do Vídně a bude moci pal
více sděliti.
Ryt
Est Ujsago
Vídeň
Pešť
20
article
Italie proti Francií
N. Z Paříže, 25. února. (Zvl. telegr. zpr
„Nár. L.“) „Eclair“ uveřejňuje tuto sensačn
zprávu z Říma: Nelze déle zamlčovati, že
v nynějším okamžiku po celé Italii šíří se vlne
Francii nepřátelská. Po 48 hodin italský tisk
úsilovně se namáhá, aby řeč ministra
zahraničních záležitostí San Giu-
liana komentoval v tom smyslu, že Italie
nemohla by býti velmoci, kdyby
nadvládu nad Středozemním mo-
řem měla jiná velmoc vykonáv a ti,
ve kterémž smyslu nedávno vyzněly řeči obou
francouzských politiků Baudina a Painleva
Nechtějíc Francii zůstaviti, by ona jediná Stře-
dozemní moře ovládala, uzavřela I tali
dohodu se Španělskem, o které zná-
mý poslanec Cirmeni, důvěrný přítel Giolitta.
se takto vyslovil: Tuto dohodu se Španělsken
Italie proto uzavřela, poněvadž má na tom
zájem, aby Středozemní moře neby-
lo vodami výhradně jen francouz-
skými. Dle dohody mezi Italií a španělsken
bude nyní integrita Středozemního moře chrá
něna těmito čtyřmi velmocemi: Italií, Rakou-
sko-Uherskem, Španělskem a Tureckem. Ře-
cko provozuje dosud ovšem politiku Franci
přátelskou, avšak lze doufati, že i tento stá
záhy nebo později se ke jmenovanému čtyř-
spolku k ochraně Středozemního moře připojí
Třiletá vojenská služba ve Francii.
Z Paříže, 25. února. (K. k.) „Echo de Pa
ris“ tvrdí, že většina členů kabinetu, zvláště mi-
nisterský předseda Briand, ministr vojenství, mi-
nistr námořnictva a ministr záležitostí zahranič-
ních, je pro opětné zavedení tříleté doby služebn
bez všelikých výhod. Vláda vyčká však napřed
výsledku přípravných prací ministerstvá vojenství
nežli se definitivně usnese. Je nepochybno, že
vláda navrhne pro osnovu zákona, k te-
rou projektuje, pilnost a že zárove
podá otázku důvěry a bude žádati
aby osnova byla příjata ještě pře
svátky velikonočními. jezhlo
Eclair
Baudin
Painlev
Cirmit
Giolitt
Franek
jít pa
Briand
Paříž
Řím
Francie
Španělsko
Turecko
RakaskýUhersko
Italia
21
article
Dánští královští manželé v Berlíně,
Z Berlína, 24. února. (K. k.) V královském zám-
ku konala se dnes večer rodinná hostina a pro dru-
žinu maršálská hostina. Večer bylo uspořádáno
theatre paré v královské opeře. Generálním inten-
dantem hr. Hülsen-Haeselerem a nejvyšším dvorním
maršálkem hr. Eulenburgem vedeni, vstoupili d
velké dvorní lože císařovna a dánská královna
císař a král, jakož i princové a princezny. Císař měl
dánskou námořní uniformu, král uniformu svého
husarského pluku. V předu lože usedly vedle sebe
císařovna a královna. Vedle královny seděl cisa
choť prince Eitela Bedřícha a princezna Viktorla
Markéta, vedle cisařovny král a korunní princezna
Ve velké loži diplomatů byl říšský kancléř s dán-
skými diplomaty. Byla dávána „Kerkyra“ za řízen
kapelníka dra. Besla. Za přestávky konala Jejich
Veličenstva ve foyeru, proměněném v zahradn
salon. cercle.
snpa
Zmatky v Persii.
Z Caříhradu, 25. února. (K. k.) „Alemdar“ s
dovídá, že Rusko začalo v Asserbejdžanu soustře-
dovati vojsko. Ruské oddíly táhly prý několik-
místy k obvodu urmijskému, kdež trvají konflikty
mezi kmeny.
Eitel Bedřích
Viktorla
Berlín
Persie
Caříhrad
Rusko
královský opera
22
article
Popravy a politické vraždy v Mexiku.
Z. Z Londýna, 25. února. (Zvl. telegr. zpr
„Nár. Listů“.) Různé zprávy z Mexika sdělují
že sesazený president Madero a vicepresident
Suarez nebyli zavraždění, nýbrž bez jakého-
koliv soudního řízení prostě popraveni. Když
byli Madero a Suarez přívedeni do ústředn
věznice, očekávalo je tam již oddělení vojska
určeného k tomu, aby popravu provedlo. Ma-
dero a Suarez postavení byli ke zdi a nepro-
uleně zastřelení. Mrtvoly obou mají četné rá-
ny na hlavě. Hlava Maderova zasažena bylae
kulemi. Proto také odpíráno bylo oběma vdo-
vám, aby se na mrtvoly podívaly, a teprve na
zakročení diplomatického sboru se stalo, že
byly mrtvoly vydány, aby je daly balsamovat
a pohřbíti. — K tomu oznamuje se ještěv
pozdní hodině noční z Nového Yorku.
že jistá agentura se dovídá, že také Felix
Diaz byl zavražděn. Zpráva tato není
dosud potvrzena. — Americký vyslanec
Mexiku odepřel včera tak jako ostatní čle-
nové diplomatického sboru zúčastniti se sni-
daně, ke které byli pozváni ministrem zahra-
ničních záležitostí.
Z Mexika, 24. února. (K. k.) Mrtvola Ma-
derova byla odpoledne dopravena do mauso-
lea na francouzském hřbitově, kamž se dosta-
vila též rodina Maderova. Hlouček osob, do-
stavivší se do kaple, volal: „Sláva Maderovil“
Byl vojíny rozptýlen. Rodina Maderova do-
stala dovolení pohřbíti Madera na statku ro-
diny ve státě Goohuile. Mrtvola Suarezova
byla dopravena na španělský hřbitov.
Madero
Suarez
Maderův
Diaz
Sláva Maderovit
Suarezův
Mexiko
Londýn
Ma
Nový York
23
article
Poltická hlidka,
Poltická hlidka,
Blamáž státoprávních pokrokářá.
„Samostatnost“ měla včera v poledne
sensaci: interview s místodržitelem knížetem
Thunem o vládním operátu jazykovém.A
kníže Thun provedl brilantní kousek svého
politického a státního umění: „Samostatnost“,
která od středy do neděle hlásala nutnost re-
voluce proti politice většiny českých poslanců
a předsednictvo strany státoprávně-pokroko-
vé, jež v neděli vyslovilo krvavý ortel nad
postupem Mladočechů a agrárníků — rozbii
kn.Thun elegantně a laskavě, ale přece nemilo-
srdně na padrt. Nejdřív odbyl místodržitel vlid-
ně, ale ničivě, slavné předsednictvo str. státo-
právně pokrokové: řekl o něm a tak mu
vzkázal, že nemělo mluvit o věci, jíž nezná.
a že se nemělo ukvapovati se svým úsudkem,
sestaveným dle zpráv, které byly do veřejno-
sti dány patrně s úmyslem, aby se české kru-
hy pobouřily a aby ukvapily své rozhodnutí
proti dorozumívací akci.
Odbyv politiku předsednictva strany
státoprávně-pokrokové, obhajoval kn. Thun
t. zv. státní reserváty; vyloučil při nich jakou-
koli zaujatost vlády proti jazyku českému
dodal, že se při otázce vnitřní úřadní češtiny
nejedná o reserváty jiné, než jaké platí iv
Haliči, kde němčina vůbec není iazykes
úřadním, kdežto vkrálovství Českém němčin
jest jazykem úřadním.
Thun
Halič
24
article
Mimo to kn. Thun potvrdíl, že vláda ne-
zamítá jednojazyčnost pražských státních úřa-
dů I. instance a o otázce jazykových pásem
sdělil, že jazykové komitéty loni odložily pro-
jekt smíšených okresů a dohodly se o jedno-
jazyčnosti okresů, při čemž však byla sjedná-
na zvláštní praxe pro smíšené okresy, ve kte-
rých národní menšina čítá vice než 35 procent
všeho obyvatelstva.
„Samostatnost“ včera uveřejnila tento
výklad kn. Thuna bez poznámky, toliko s li-
chotivým úvodem pro jeho ozobu. Netřeba
zapírati, že interview „Samostatnosti“ vzbu-
dil včera v Praze sensaci. Nikoli však tím,
co řekl kn. Thun o jazykové otázce, nýbrž
tím, jak radikálním pokrokářům vytahal za
uši, jak jejich reportera silnou rukou svou vy-
vedl na kalenici, a pak mu rozpačitému a
pěkně děkujícímu zase pomohl dolů. Přečetše
interview „Samostatnosti“, myslili někteří, že
se státoprávně-pokrokovénu listu nejednalo
než o sensací a o reklamu pro sebe, jiní však
v uveřejnění interviewvu místodržitelova shle-
dali přímé zahájení ústupu státoprávních po-
krokářů.
Bylo pak třeba vyžkati, co a jak bude
dnes. „Bohemia“ dnes poznala, že kn. Thun
Thun
Praha
Bohemia
25
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Jubíleum lékařek v Rusku.
Pokrok jde často klikatě: časově i místně.
To vidíme na Rusku, které mnohý považuje
za pravzor zpátečnictví. Zatím v některých
otázkách Rusko daleko předběhlo západní
Evropu. Je to jmenovité ženské vzdělání, U
nás živoří několík dívčích středních škol,
kdežto v Rusku je na 800 divčích gymnasií.
více než gymnasií mužských. Skoro v každém
zastrčeném městečku je dívčí gymnasium,
zbudované nákladem soukromým, jen aby za-
bezpečili svým dcerám náležité vzdělání. Ty-
to dni, 20. února, bylo tomu 35 let, co poprv
ženy absolvovaly ruská studia lékařská. Toto
malé jubileum má velký kulturní význam,
uvážíme-li, že v Rusku jest nyní asi 2000 lé-
kařek, kdežto v Německu jich udává statisti-
ka jen 150 a v Rakousku 125. Přes nynější
rozšířenost ženského studia byla dráha ru-
ských mediček dosti trnítá, poněvadž dlouho
žádně ministerstvo nechtělo je ke studiu při-
pustiti, a když se jich na konec ujal ministr
vojenství hr. Milutin, bylo to více jeho osobní
zásluhou než organickým činem. Ministerstve
vojenství r. 1872 znovu dokázalo, že vojáci.
nezatížení zděděnou šablonou, za jistých okol-
ností dovedou být prospěšnější uplatnění no-
vých směrů než byrokrati v ministerstvě osvě-
ty nebo vnitra. Novodobé válečnictví vyža-
duje dokonalých technických znalostí, velkého
napěti hospodářských sil a duševní bystrosti
každého vojáka, proto reorganisace vojska
souvisí mnohde s reformami v lidovém škol-
ství, se založením technických škol, se změ-
nami v hospodářském a sociálním zřízení. Ve-
liký reformátor ruské armády, hr. Milutin, stal
se tak podivnou hrou osudu zakladatelem
ženského medicinského studia na Rusi, když
povolil studentkám učit se na vojensko-medi-
cinské akademii, která dosud v Petrohradě
Milutin
Rusko
Evropa
Německo
Rakousko
Rus
Petrohrad
26
article
zastupuje lékařskou fakultu. Mladé medičky
s nimiž si zprvu nevěděli rady, výborně se
osvědčily za rusko-turecké války, takže aspor
o jich praktické zdalnosti nebylo pochyb. D
státních úřadů a nemocnic nechtěli je přijí-
mat; bylo štěstím, že tehdy již působila zem-
ská samospráva, která pečovala hlavně o li-
dovou osvětu a zdraví. Lékařky byly volány
do zemských služeb. Reakcionáři v osobách
ministra osvěty hr. D. Tolstého a Pobědonos-
ceva silně bránili ženskému studiu: hr. Tol-
stoj vymohl aspoň tolik, aby absolventky me-
dicinských kursů se nazývaly jen „učenými
akušerkami“, teprve později byl jim dán titul
„ženščina-vrač“ (žena-lékař). Pobědonoscev
jediný z celé státní rady se vyslovil proti zři-
zení soukromých lékařských kursů pro ženy
D Tolstý
Pobědonos
Tolo
27
article
Nepříjemnosti nastaly medičkám v r. 1881.
když hr. Milutin odstoupil a jeho místo v mi-
nisterstvě vojenství zaujal gen. Vannovský
který s rozpaky se díval, co má jeho mini-
sterstvo společného se ženskými kursy. Když
žádný jiný ministr nechtěl kursy převzít, byly
tyto zrušeny a teprve r. 1897 obnoveny. Dnes
již ženské lékařské učení na Rusi stojí pevně
vyšší lékařské kursy jsou zřízeny kromě v Pe-
trohradě ještě v Moskvě, Kyjevě, Charkově
a Oděsse; na nové sibířské universitě v Tom-
sku budou však patrně studentky, narozené
na Sibiři, připuštěny na medicinskou fakultu
zároveň se studenty, ač jinak podle dnešních
zákonů žena v Rusku na universitu nemá při-
stupu. Současně domáhají se ruské studentky
práva býti také advokátkami. Duma s tím vy-
slovila zásadní souhlas, pouze ultra-konserva-
tivní státní rada návrh tento odmítla.
= Ženy v chemických laboratořich. K chemi-
ckým, mikroskopickým a bakteriologickým pracím
bývá nyní často v laboratořich používáno žen. Ne-
jen jako vědecky vzdělaných asistentek, ale také
jako spolehlivých laborantek k ruce asistentů, ne-
bo ředitelů laboratoří. Dosavadní zkušenosti uči-
něné s těmito ženskými pomocníky byly tak skvě-
lé, že jich přijímáno stále víc a více. Často
však znemožnila přijetí ženské síly do laboratoř
okolnost, že žena neměla dostatek prostých odbor-
ných vědomostí a budoucím zaměsinavatelům ne-
dostávalo se času, vycvičili siji.
y se tomu od-
pomohlo, byl zřízen v Jeně — js pše „Zeitschrift
für Balneologie“ — při ústavě hyzienickém a far-
makologickém jednoroční kurs pro výcvik žen
v pracích laboratorních. O letošních velikonocich
bude zkoušen první kurs.
Milutin
Rus
Moskva
Kyjev
Charkov
Oděss
Toma
Sibiř
Rusko
Jena
Zeitschrift für balneologie
28
article
= „Společenstvo devíti“. Ze Štokholmu se píše
„Berl. Tagblattu“: Koncem prosince zemřela švéd-
ská spisovatelka sl. Lotfen v. Kraemer, která určil
celé své jmění, obnášející 800.000 K. k založent
nové akademie „Společenstva devíti“. Snad něla n
mysli akademii Goncourtů, neboť „Společenstvo
má napomáhati k rozvoji švédské beletrie mate-
rielní podporou spisovatelů. „Společenstvo devíti
pozůstává ze čtyř pánů a čtyř dam a předsedy, kte-
rým má býti střídavě žena a muž. Členové jsou
voleni doživotně, kromě těchto náleží k akademii
stálý lajemník, jediná placená osoba v akademii.
Závěť ustanovuje také vydávání časopisu, který
se má zabývati kromě otázek literárních také oláz-
kami mírového a ženského hnutí a má býti vmě-
lecky ilustrován. Dne 15. února zasedalo „Spole-
čenstvo dovíti“ poprvé. Náležejí k němu mezi ji-
nými také Selma Lagerlöfová a Ellen Keyová. Zá-
větí ustanovený předseda prine Evžen Švédský.
který je, jak známo, vynikujícím umělcem, před-
sednictví odmítl s poukazem na to, že by nemohl
vyhověti požadavkům tak zodpovědného postavení.
Byl tedy jmenován předsedou vrchní ředitel Viktor
Almquist. Slečna v. Kraemerova odkázala akade-
mii také svůj dům, kde se mají konati schůze „De-
víti“ a kde je také byt tajemníkův
= Nové známky ruské budou vzaty z oběhu.
Berl
Kraemer
Goncourt
Lagerlöfová
Keyová
Evžen švédský
Almquist
Tagblatt
Spol
29
article
Radon filatelistů z jubilejních peštovních známek
ruských nebude trvat dlouho. Nespokojenost „mon-
archistů“, kterým prý se příčí, aby poštovní úřad-
níci razili po hlavách panovníků a Rusko aby se
opičilo po Rakousku, měla tíspěch: prodej známel
bude prý — jak jsme již oznámili — zastaven. Pro
tiskárnu poštovní správy tato změna bude velmi
nepříjemaa; na nové stroje věnovala 1,230.000 rublů,
staré stroje vyhodila, záseby starých známek vy-
čerpala, a teď náhle bude si musít opatřovat zase
jiné stroje. Náčelník poštovní správy podá prý re-
ferát carovi o téchto obtižích a požádá o zadržen
definitivního rozhodnutí. Záměna nových známel
starými stála by erár asi 2 miliony rublů.
Nehynoucí krása Adeliny Patii. Kdysi p
celém světě slavená italská zpěvačka Patti ucho-
vala si dle prohlášení lidí, jejichž kritičnosti mež-
no věřiti, přes svých sedmdesáte let, která nedáv-
no dovršila, takovou duševní i tělesnou svěžest, že
prý dělá dojem ženy, jež nepřekročila dosud čtyři-
cátý rok. Naše čtenářky jistě bude zajímati, jak si
Patti zachovala svou krásu. „Po celý svůj život,
pravila Patti jisté francouzské spisovatelce, jíž svě-
řila tajemství svého mládí, „vystříhala jsem se
každého přílišného rozčilování, za to však jsem se
snažila uchovati si stále průměrnou veselost. Je
cennější, nežli všecky kosmetické, prostředky. Při-
družíme-li k tomu ještě pravidelnost života, mů-
žeme konstatovati, že není nám třeba krémů, tub
a mastiček, jimiž docilují ženy mladistvého vze-
zření. Žila jsem vždy podle hodin, ráno jsem po-
zdě vstávala (někdo naopak připisuje uchovanou
svěžest časnému vstávání. Pozn. red.) a denně
jsem se koupala. Kávu a čaj jsem zavrhovala —
přes to, že jaem je vášnivě ráda píla — od chvgle.
kdy jsem poznala, jak důležita je pro ženu krása
Patt
Rusko
Rakousko
30
article
Má snídaně pozůstává z čisté slepičí polévky a
trochy zeleniny. Chleba nejim, z ovoce požívám jen
jablka, hrozny a švestky, ostatní ovoce škodí krá-
se. Nejdůležitější částí toiletky je pěstění obličeje.
rukou a zubů. Trocha oleje byl jediný kosmelický
prostředek, jehož jsem užívala. Rovněž pro pěstění
vlasů neužívala jsem nikdy nic jiného. Druhou sní-
daní byl vždy koflik bouilonu, úaiřice a salát. Ni-
kdy jsem nepložila kořeněného jídla
nikdy zmrzliný z ohledu na svůj hlas a nikdy ani
doušku červeného vína z ohledu na svou plet. Sna-
la jsem vždy, kdykoliv se mi chtělo spat. Byla-lí
jsem unavena, nestarala jsem se o přílomné, od-
stranila jsem se a spala jsem tak dlouho, až jsem
se probudila. Po probuzení postříkala jsem obličej
a krk alkoholem; této okolnosti děkuji, že jsem
neměla nikdy rýmu a že jsem byla po probuzení
vždý v debré náladě. Nepěstovala jsem žádnéhe
sportu. Nejezdila jsem na koni, ani jsem nesáňko-
vala. Dnes iako žena sedmdesátiletá výkonávám
každý den hodinovou procházku a půl hodiny hraj
kulečník. To jsou kosmetická tajemství, jimiž jsem
se uchovala tak dlouho mladá a svěží, to jsou pro-
středky, jichž jsem užívala a které mi prospěls
víc, nežli hodinové masáže a okrašlování. Vždu
jsem se snažila stále vzdělávati svého ducha. Vni
kala jnem do věd, studovala jsem literatury všech
národů, vzdělávala jsem své oko na nádherných
dilech italských a jiných mistrů, malířů i sochařá.
Snad také bylo to toto studium, jež kromě studia
Chlebo
31
article
mého umění propůjčovalo měmu oku onen oheň.
který dodnes nevyhasl a jemuž lidé říkají duševní
večer. Já sama jsem cítila, že je můj život fak bo-
hat, že jsem mesila svou radost nad tim vyjadřo-
vati svým zevnějškem“... Snad tato slova bož-
ské Adeliny asnoň v něčem budou vodítkem ně-
kterým naším ženám, které hodiny a dny věnují
tomu, aby byly krásné či lépa zdály se krásnými
libily se.
Starost o školni mládež v Berlíně. Jak píše
„Berl. Tagblatt“, byly učiněny kroky, aby berlín-
ské školní mládeži, náležející zvláště nižším vrst-
vám společenským, byla po skončeném školnín
vyučování ponechána otevřena školní nádvoří pro
hry a skotačení. Opatření odůvodněno je hlavně
okolností, že ročně bývá usmrceno a zmrzačeno na
ulicích značné procento děti, které se tu bez do-
bledu potulují.
= Zemčířesení. Z Messiny, 25. února: (K. k.)
V observatoři bylo dnes o 5. hod. 53 min. ráno po-
zorováno vlnité zemětřesení, které mělo směr od
západu k východu a trvalo 10 minut. Ze záznamu
seismografů je patrno, že otřesy byly rázu míst-
ního. Po zemětřesení nejevily přístroje žádných
vibrací.
Berl
Berlín
Messina
32
article
= Ziočinný atentát na železnici. Z Jefre-
mova (gub. tulská), 24. února. (Spb. Ag.) Mezi
stanicemi Safonovkou a Uzlovjí dráhy Jelecké byly
zločinnou rukou vytrženy koleje, následkem čehož
te poštovní vlak utrhl od lokomofivy
a sřítil se přes vysoký železniční ná-
sep. Jedno děvěe bylo usmrceno, jeden průvedčí
a 3 cestující utrpěli zlomeniny, 13 osob lehčí zra-
nění.
= Lady Seolfová. Z Londýna, 25. února. z
rozkazu krále udělena vdově po Scottovi hodnost,
jakoby byl měl nebožtík její muž velkokříž řádu
bathského, takže vdova jeho bude míti titul la dy
Seottová.
— Otee 33 děti. Z Berlina, 25. února. Krejčí-
mu Ferdinandu Eglinskému v lázních Anbeck na-
rodila se dvojčata, jeho 32. a 33. dítě. S první
ženou má jich 24 a se druhou 9.
— Římské hroby objeveny v Uhrách. Jak
oznamuje „Slovenský Denník“, objevil rolník
Theodor Palkovič na svém poli v obci Razvadu
ſrábská stolice) římské hroby, v nichž bylo na-
lezeno 20 lidských koster, staré římské nádoby
a peníze s podobou císaře Konstantina Velikého
(r. 274—337 po Kristu).
Seolfová
Scott hodnost
Krejčí
Eglinský
Palkovič
Konstantinos Veliký
Jefre
Safonovka
Londýn
Berlín
Uhry
Aga