1
article
K vůli českým tabulkám a českým kon-
duktorům nikdo by se Praze nevyhnul. V Be-
nátkách, v Miláně, v Paříži, v Pešti, v Petro-
hradě, ve Štokholmu, v Janově, na riviéře také
nemají německé uličné tabulky a konduktořia
gondoliéři tam také německy nemluví a přece
nikdo se městům těm nevyhýbá. Kdo se ale
Praze vyhýbá, kdo proti ní štve, kdo ji poško-
zuje a ničí? To je Němec, pražský
Něm e c.
Pražští Němci jsou to, již šíří o ní v ci-
zině nejhnusnější pomluvy a lži, Němci to jsou,
kteří ve světových lázních českých cizince od
návštěvy Prahy zrazují, Němci to byli, kteří
v záští ku Praze vedli dráhu severozápadní,
tedy spojení Vídně a Orientu s Berlínem ne
přes Prahu, nýbrž kolem ní, Němci jsou to,
kteří, když zde zbohatnou, odstěhují se do Vídně
a městu našemu spílají. A po tom všem od
váží se německý list s drzou tváří obviňovati
českou obecní správu, že ona zavinila klesající
návštěvu cizinců.
Němec
Praha
Be
Milán
Paříž
Pešť
Petrahradit
Janov
Německo
Vídeň
Orient
Berlín
e c
2
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Dnešní číslo přináší pokračování ro-
mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce
1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str.
37—40.
— Subvence na studijní cesty. Obecní
správa je rozdělena na mnoho odborů a činnost
zvolených obecních representantů i úřadníků je
velice obsáhlá. Požadavky na moderní město
jsou dnes rovněž veliké a tu přirozeno, že
každý, jenž v některém z oborů obecní správy.
buď jako čestný hodnosta, nebo jako placený
úřadnik je zaměstnán, touží po tom, aby se po-
učil, aby v oboru své práce zkušeností nabyl,
když ne doma tedy v cizině. Tímto důvodem
vedena vyslala obec do světa již mnoho svých
lidí a nic bychom proti tomu neměli, kdyby
při dostatečných prostředcích vysílala jich
na studijní cesty ještě více. Neboť viděti
a zkusiti jest něco jiného, než čísti a stu-
dovati. Však žádáme, aby obec skutečně
z toho měla prospěch, vyšle-li někoho na
studijní cestu. Dosud, žel, že mnoho užitku
z těchto poslání neměla. Nechceme pouštěti se
do detailů a naznačovati určité obnosy, však
zařízení ve mnohých odborech jsou dnes horší
než byla před tím, než páni ředitelé, inženýři,
správcové, referenti atd. studijní cestu byli vy-
konali. A potom nejsou takovéto premie na jinak
příjemný výlet do ciziny laciné. Také z toho
důvodu bychom si přáli, aby vždy dobře se
věc uvážila a páni, kteří cestu nastoupiti míní,
aby poněkud konkretnější podali dříve program,
nežli se dělo dosud. Potom bychom o to pro-
že její soused je nějaký nový Modrovous, sběhla
co nejčerstvěji se schodů a chtěla vstoupit
k domovnici a sdělit jí svůj objev, když tu
náhle za ní hrozný, mezi sevřenými zuby sy
čící hlas tragéda, který stále hledal intonaci,
praví: »Ty zemřešl«
Stará paní zděšeně vyběhla na ulici.
Balzac
3
article
Tragéd, který nevědomky ji sledoval, bru-
čel znovu své: »Ty zemřeš. .«
»Bože můj, Bože můj!« pomyslila si stará
paní, »to se patrně zlobí na mne,« a ztrativši
nadobro rozváhu, hledala útočiště na omnibusu
Batignolles-Clichy-Odéon a vyšplhala se tam,
aby unikla svému pronásledovatelí. Uvnitř zbý
vala právě dvě místa naproti sobě; stará paní
udýchána se konečně usadila; — ale naproti
ní se usadil tragéd, s tváří svraštělou, planou-
címa očima, muče hrozně držadlo svého dešt-
níku a pohybuje rty, vyslovoval ta dvě osudná
slova, která jen ona slyšela: »Ty zemřešl
Ty zemřeš! Ty zemřeš!«
Omnibus hrčel, tragéd mluvil skrze zuby
a stará paní se třásla.
Zabrán ve svoje studování, herec se na ni
díval, aniž by jí viděl a hnal ji od strachu ke
hrůze, od hrůzy k šílenství; ona slyšela děsnou
tu hrozbu v hrčení kol a chřestění oken; v je-
jích očích tragéd bral na sebe podobu démona
viděla, jak roste, roste, jak mu vyrážejí rohy
jak jeho oči červenají .. . Chtěla vstáti a utéci,
nohy jí vypověděly službu; otevřela ústa k vý-
křiku; vyšel vzdech . . . Ten byl poslední.
Stará paní s kapřím profilem sklonila hlavu
na rameno, zelené brejle se jí svezly až n
konec nosu a tak zůstala, jakoby spala.
A na boulevardech tragéd, hledající stále
intonaci, vystoupil z omnibusu; šel na absinth
netuše, že právě dosáhl nejkrásnějšího úspěchu,
o jakém může tragéd sníti.
Bož
BatignolleClichy
4
article
Prel. Hanus Jelíne k.
sili, by na takovéto cesty vyvoleni byli skuteční
znalci a odborníci, kteří by příležitost měli vy.
užitkovati nabytých zkušenosti v zájmu obce.
Připomínáme, že náhledy naše, tuto projevené,
jsou povšechné a že nemáme naprosto na
mysli určité případy, tím méně pak určité
osobnosti.
— Místodržitel hrabě Coudenhove dnes ráno
osobním vlakem dráhy Františka Josefa vrátil se
2 Vídně do Prahy.
— Osobní. Pan MUDr. Jan Weber ordinuje
nyní na Král. Vinohradech, v Karlově třídě čís. 21.
v domě notářství. — Kočujícím učitelem včelařství
pro obvod táborský byl jmenován na místě odstoup-
lého pana Jana Boháče zemským ústředním spolkem
včelařským pro království české pan Karel Salus,
učitel v Chotovinách.
— Rodinné zprávy. Pan Josef Kopřiv a
slečna Růžena Fárova slavili sňatek dne 22. srpna
v Pelhřimově.
— Pamětní deska dru. Hamerníkovi. Stu-
dující pacovští uspořádali ve prospěch pořízení pa-
mětní desky vlastenci a učenci prof. MUDru. J. Ha-
merníkovi, rodáku pacovskému, veliký výlet do
zámeckého parku v Pacově.
— Vyznamenání. Fotochemi grafický umělecký
ústav Husník a Häusler byl za své vystavené
umělecké reprodukce jedno- a tříbarevné vyznamenán
na světové výstavě pařížské zlatou medaillí.
Hanus Jelíne
Coudenhove
František Josef
MUDr
Weber
Král
Boháč
Salus
Josef kopřiva
Fárův
Hamerník
profesor
Mudra
Husník
Häusler
Vídeň
Praha
Karlov třída
Chotoviny
Pelhřimov
Pacov
5
article
— Německá proskripce. V Olomouci vydána
byla v tiskárně L. Kullila pořízena brožurka s nad-
pisem: »Seznam českýchfirem v Olo-
mouci. Všichni němečtí soudruzi nechť při svém
nákupu vezmou zřetel na tyto živnostníky, jelikožv
seznamu uvedení k Čechům se veřejně hlásí a jako
Češi také jednají.« Spis vydán nákladem časopisu
»Deutsche Warte«. V seznamu uvedeni jsou vedle
živnostníků, obchodníků, hostinců, kaváren i peněžní
ústavy, inženýři, advokáti i lékaři. Stejnou pro-
skripční listinu máme před sebou i z Ústí nad La-
bem, která není v městě tom již první, neboť sama
praví, že jest opravena a doplněna. Tištěna byla v
tiskárně Hanuše K. šl. Tasche v Drážďanech a opa-
třena jest nápisem: »Seznam jmen neněme-
ckého obyvatelstva Ústí nad La b.«
Účel seznamů těchto, v nichž proskribováni jsou
výhradně jen Češi, jest známý a jasný a prozrazuje
jej nejmakavěji i motto, jež dodal k seznamu úste-
ckému jakýsi slavný básník německý Rudolf Baum-
bach a které zní: »U nepřítele uč se v každé době
i ve dnech nynějších. Jestlíže však se nepřítel u tebe
roztahuje, uchop jej za límec, chraň si své domov-
ské právo a vyhoď jej z domu sám, nebo s pomocí
podomka! Ven! Ven! Ven!«... V seznamech těchto
jest zevrubně uvedeno, kdo jakou má živnost, neb
kde jest zaměstnán a zejmena v čím domě a u koho
bydlí, čímž zároveň jsou před světem germánským
pranýřováni Němci, kteří Čechy zaměstnávají neb
poskytují jim byt — ovšem že k vůli zisku. Této
proskripční práci věnují Němci ve smíšeném území
velkou pozornost a prováději ji soustavně i v jiných
městech, dobře vědouce, že nemine se pro ně s dob-
rým výsledkem. Čech takto pranýřovaný pozbývá
výdělku, ztrácí a i práci vyhazován jest z bytu na ulici.
L Kullil
Čecho
Čech
Baum
Němec
Olomouc
Ola
Ústí nad Le
Drážďany
Čechy
Deutsche Warte
6
article
Nejsmutnější při všem pak jest, že proti této ně-
mecké brutálnosti nemůže dovolávati se
odnikud ochrany a že marně hledá jí i u orgánů
vládních. Pěkný doklad, jak státní úřady »očišťovací
proces« ve zněmčeném území fedrují, podává se-
znam Čechů ústeckých, z něhož zřejmo, že c. k. po-
štovní správa přeložila na zakročení Němců od po-
štovního úřadů v Ústí n. L. neméně než 10 úřad-
níků Čechů do jiných měst a že provedla to
tak rychle, že vydavatelé proskripční listiny mohli
úspěch své práce již v této postiženým Čechům ví-
tězoslavně sami sděliti a oznámiti jim zároveň, kam
až — na př. do Turnova, Pardubic, Čáslavi, do
Prahy atd. — zavál je germánský furor. Stejně
ochotně, jako c. k. poštovní ředitelství, zachovala se
ku přání ústeckých Germánů i správa berní. Tím
vysvětluje se také, že možno bylo již v uvedeném
seznamu poznamenati, že 10 státních úřadníků obdr-
želo neprodleně soudní výpověď z bytů. Že pak při
vyhlazovací akci v Ústi n. L. a v ostatních smíšených
městech nevede se lépe ani proskribovaným živnost-
níkům, jichž vyjmenováno 174, ani »jinak zaměst-
naným a pod.«, kterých jest na dvě stě, netřeba ani
podotýkati.
Čecho
Germán
Turnov
Pardubice
Čáslav
Praha
7
article
Obecní volby v Malých Kunčicíc
u Moravské Ostravy. Volba starosty měla býti pro-
vedena dne 17. t. m., ale nedošlo k ní. Renegáta
dosavadní starosta Peter pravil nově zvoleným českým
členům výboru, že proti volbě podán opět protest
ku zemské vládě. Poněvadž z české strany rekurs
podán nebyl, stalo se tak opět se strany renegátské,
která dosud drží veslo v rukou. Protest tedy podán
proto, že tatáž rekurující renegátská strana dopustila
se při volbě druhé celé řady nezákonitostí. Na
základě toho renegáti tito rekurují. Jest to tedy čirá
komedie, která se zde provádí s českou zdrcující
většinou v obci. Politický úřad věděl velmi dobře.
jakých úskoků používala renegátská strana již při
prvé volbě, v červnu, ku kteréž vyslal svého
komisaře, avšak ku druhé volbě, kde bylo jisto, že
dojde ku tak tuhému boji, komisaře nevyslal. Bylo
to nápadno všem přítomným a celý kraj vidí v tomto
jednání politického úřadu stranění renegátské mi-
kroskopické menšiny v Malých Kunčicích. Dle
výsledku poslední volby byl by starosta i radní zvo-
leni z českých výborů, a tomu chce renegátská
strana zabrániti, doufajíc, že druhé tyto volby budou
opět zemskou vládou slezskou zrušeny, nařízeny
nové, třetí, při nichž ještě větším násilím než-li
dosud, troufá si ona docíliti většiny ve výboru a tak
i zvoliti starostu ze sebe, zkrátka formálně udělati
Malé Kunčice německými. V Malých Kunčicích jest
německá škola vydržovaná Schulvereinem a česká
Ústřední Matici školskou. Strana renegátská chce,
docílivši většiny v novém obecním zastupitelstvu, ně-
meckou školu převzíti do obecní správy, nikoliv zá-
roveň však českou. V Malých Kunčicích jest, jak
jsme už několikráte napsali, 4000 obyvatelů a z toho
pouze 50 renegátů a židů. Němec skutečný jest tam
jeden.
Němec
moravský Ostrava
8
article
— Německé přípisy c. k. ústřední stati-
stické komisse ve Vídni. Správa městské spoři-
telny v Červeném Kostelci nám píše: Dovolujeme
si Vás upozorniti na jednání c. k. ústřední stati-
stické komisse ve Vídni. Tato zaslala nám v mi-
nulých letech vždy německý přípis s německým do-
tazníkem a když jsme odepřeli vyplnění, žádala o ně
prostřednictvím c. k. místodržitelství. Letos obdrželi
jsme opět německý přípis s jedním dotazníkem
českým a s jedním dotazníkem německým, jež jsme
ovšem s náležitým přípisem vrátili. Nedovedeme si
tuto nešetrnost jinak vysvětliti, než že jiné ústavy
klidně jednání takové líbit si dávají, neboť kdyby
každý ústav odepřel vyplňování, dokud by se nena-
učili v ústřední kanceláři statistické šetření rovno-
právnosti, soudíme, že sotva by se kancelář ta od-
vážila. opětně české ústavy obtěžovati němčinou.
Vídeň
Kostelec
9
article
— O dívčí obchodní škole ústavu hr. Pöt-
tinga. (Od správy ústavu.) Není nezajímavo blíže
přihlédnouti, odkud rekrutují se chovanky uvedené
školy. V minulém roce školním bylo v ústavě bydlí-
cích chovanek této školy z Čech 48%, z Moravy
36% a 8% z Ruska. Uvážíme-li, že v Čechách ob-
chodních učilišť pro dívky není právě nedostatek —
jest jich jedině v Praze 8 nebo 9 — kdežto na celé
Moravě jsou dvě tři, mezi nimiž dvouletá dívčí ob-
chodní škola při Pöttingen. jest nejvýš organisova-
nou, tu nelze zamlčeti, že na Moravě její význam
dosud nebyl řádně pochopen. Tomu svědčí i letošní
zápis do pensionátu Pöttingova, Z interních chova-
nek, které přihlásily se do obchodní školy, jest do-
sud většina opět z Čech a přece jest to právě český
živel na Moravě, který nejvíc naočkování obchodním
duchem vyžaduje a dovedným českým silám obchod-
ním kyne zřídka kde ještě tak volné a vděčné pole,
jako na Moravě. Kdyby každá dívčí měšťanská škola
— máme jich na Moravě asi 30 — jen jedinou ab-
solventku vyslala, naplnily by I. ročník školy té.
Vyzýváme proto absolventky měšť. škol a jich rodiče
k hojnému použíti obchodní školy Pöttingovy. Ředi-
telství zašle každému prospekt, kdo oň požádá.
Pöttingův
Čechy
Morava
Rusko
Praha
10
article
Zanedbávání Čech v ohledu turis-
tickém. Významná jsou slova, jimiž klub českých
turistů v pamětním spise k místodržitelství král. če-
ského se obrací. Veškerá ta zúmyslná netečnost ku
městu Praze a k Čechám, schválné zanedbávánía
obcházení všeho, co se týče naší vlasti a Prahy, jest
v několika rysech praegnantně vylíčena. Nevýhodné
železniční spojení, přímé spojení s Prahou úplně ne-
dokonalé jakož i spojení průjezdné, vysoké sazby že-
lezniční, neplatnost okružních lístků pro rychlíky,
povoznictví v městech i na venkově neupravené, ne-
praktičnost a poměrná drahota hostinců v Praze, ne-
dostatečné silnice, obtíže turistiky na velocipedecha
konečně zanedbávání kras přírodních,
vše to doloženo nezvratnými důvody. »Ačkoliv u nás«,
praví spis, »platí již zákon zalesňovaci, zůstávají
stráně i v karlínském i smíchovském okresu dosud
holé. Že se pak i zcela lysé, ano kamenité stráně
snadno zalesniti dají, toho podala pěkný doklad
správa velkostatku zbraslavského, která prodlením
25 let dokonale zalesnila celou stráň od Radotína až
za Černošice; kdežto okolí Prahy od Chuchle a Brá-
níka až téměř po Kralupy činí svými holými strá-
němi dojem pustiny. Překrásné krajiny podél Vltavy,
Čechy
Praha
Radotín
Černošice
Chuchle
Brat
Kralupy
Vltava
11
article
Otavy, Sázavy a Berounky jsou pro turisty úplně
ztraceny, poněvadž nejsou přístupny. To platí zejmena
o Sázavě od Světlé až do Davle, o Otavě od Písku
ke Zvíkovu, o Berounce od Radnic až po Křivoklát
a hlavně o Vltavě od Týna nad Vltavou až po Ště-
chovice. A jaké neobyčejně krásy se tu překvape-
nému turistovi naskytují, dovídáme se z autoritativ-
ního popisu Angličanů. V září roku 1881 plavila se
společnost čtyř Angličanů ve vlastní své loďce po
Rýnu do Elsaska, odtud převezli loď do Donaueschin-
genu a plavili se po Dunaji do Lince, odkudž se drá-
hou dopravili do Budějovic a plavili se po Vltavěa
Labi do Hamburku. O plavbě po Vltavě, jme-
novitě od Orlíka až do Prahy vyslovili se
takto (W. A. Green v Richmond an Tvickenham
Times r. 1881): »A co jsme již koliv uzřeli po Evropě
krajin horských a údolních, v tom jsme všichni se
shodli, že tato krajina daleko předčí vše, cokoliv
toho druhu jsme viděli.« Bylo by tu ovšem třeba, aby
místodržitelství ze své moci nařídílo hejtmanstvím
nejvýdatnější podporu všech turistických podniků.
— S hůry nepřichází vše dobré. Třinácti-
letá dcera obchodníka s hadry Regina Veiglova,
včera odpoledne vyhlížela z okna bytu svých rodičů
v I. patře domu č. p. 129—V. Při tom shodila džbá-
nek, na okně stojící a nádoba padla na hlavu 31leté
posluhovačce Marii Schwarzové z čís. 215—V., která
utrpěla tak značné poranění, že musila se odebrati
do nemocnice.
Otava
Angličan
Green
Veiglův
Schwarz
Sázava
Berounka
Davle
Otava
Písek
Zvíkov
Křivoklát
Vltava
Týn nad Vltava
Rýn
Elsasko
Donaueschin
Dunaj
Budějovice
Hamburk
Orlík
Praha
Richmond
Evropa
Tvickenham Times
12
article
— Zatčeni. Tři mladíci a sice řeznický pomoc-
ník Jan Škába, kominický pomocník Jaroslav Liška
a truhlářský pomocník Frant. Petrásek byli včera
zatčeni a k trestnímu soudu do vyšetřovací vazby
pro přečin dle § 335. tr. zák. dodáni, poněvadž
v obecních lázních pod Křižovníky zavinili smr
Jindřicha Severy, 14letého jinocha ze Žižkova.
— Pokus sebevraždy uprchlého učně.
U pekaře Leopolda Dušinského v Jablonci nad Nisou
učil se 16letý jinoch Jaroslav Buchar, do Mříčné
u Jilemnice příslušný, zároveň s Janem Pěničkou,
který Buchara připravil na pokraj záhuby. V mi-
nulých dnech učeň Pěnička vyhrožoval svému sou,
druhu Bucharovi, že učiní na něho trestní ozná-
mení pro zločin uraženi Veličenstva. Ačkoliv učeň
Buchar deliktu takového se nedopustil a Pěnička pa-
trně jen aby si zjednal pozornosť u svého za-
městnavatele, udání to chtěl učinit, přece měl
Buchar obavu, že bude vsazen do žaláře. Vzpo-
mínka na rodiče, kteří na dobré jeho vychování
vždy náležítě dbali, vzbudila v mysli mladíka
těžké útrapy a aby unikl z blízkosti udavač-
ského spoluučně, odjel tajně do Prahy, maje
v kapse pistoli, broky nabitou. Chtěl zde na-
vštíviti svého bratra, ale nedostal se k němu.
Krátce před půlnoci zabloudil do Husovy třídy
Škába
Liška
František
Petrásek
Severa
Dušinský
Buchar
Pěnička
Husův
Žižkov
Jablonec nad Nisa
Mříčná
Jilemnice
Buchara
Praha