ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b40a7ed0-677a-11dc-a750-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 41, place 66, org 3, work 1
1 article
K vůli českým tabulkám a českým kon- duktorům nikdo by se Praze nevyhnul. V Be- nátkách, v Miláně, v Paříži, v Pešti, v Petro- hradě, ve Štokholmu, v Janově, na riviéře také nemají německé uličné tabulky a konduktořia gondoliéři tam také německy nemluví a přece nikdo se městům těm nevyhýbá. Kdo se ale Praze vyhýbá, kdo proti ní štve, kdo ji poško- zuje a ničí? To je Němec, pražský Něm e c. Pražští Němci jsou to, již šíří o ní v ci- zině nejhnusnější pomluvy a lži, Němci to jsou, kteří ve světových lázních českých cizince od návštěvy Prahy zrazují, Němci to byli, kteří v záští ku Praze vedli dráhu severozápadní, tedy spojení Vídně a Orientu s Berlínem ne přes Prahu, nýbrž kolem ní, Němci jsou to, kteří, když zde zbohatnou, odstěhují se do Vídně a městu našemu spílají. A po tom všem od váží se německý list s drzou tváří obviňovati českou obecní správu, že ona zavinila klesající návštěvu cizinců.
Němec Praha Be Milán Paříž Pešť Petrahradit Janov Německo Vídeň Orient Berlín e c
2 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Dnešní číslo přináší pokračování ro- mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce 1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str. 37—40. — Subvence na studijní cesty. Obecní správa je rozdělena na mnoho odborů a činnost zvolených obecních representantů i úřadníků je velice obsáhlá. Požadavky na moderní město jsou dnes rovněž veliké a tu přirozeno, že každý, jenž v některém z oborů obecní správy. buď jako čestný hodnosta, nebo jako placený úřadnik je zaměstnán, touží po tom, aby se po- učil, aby v oboru své práce zkušeností nabyl, když ne doma tedy v cizině. Tímto důvodem vedena vyslala obec do světa již mnoho svých lidí a nic bychom proti tomu neměli, kdyby při dostatečných prostředcích vysílala jich na studijní cesty ještě více. Neboť viděti a zkusiti jest něco jiného, než čísti a stu- dovati. Však žádáme, aby obec skutečně z toho měla prospěch, vyšle-li někoho na studijní cestu. Dosud, žel, že mnoho užitku z těchto poslání neměla. Nechceme pouštěti se do detailů a naznačovati určité obnosy, však zařízení ve mnohých odborech jsou dnes horší než byla před tím, než páni ředitelé, inženýři, správcové, referenti atd. studijní cestu byli vy- konali. A potom nejsou takovéto premie na jinak příjemný výlet do ciziny laciné. Také z toho důvodu bychom si přáli, aby vždy dobře se věc uvážila a páni, kteří cestu nastoupiti míní, aby poněkud konkretnější podali dříve program, nežli se dělo dosud. Potom bychom o to pro- že její soused je nějaký nový Modrovous, sběhla co nejčerstvěji se schodů a chtěla vstoupit k domovnici a sdělit jí svůj objev, když tu náhle za ní hrozný, mezi sevřenými zuby sy čící hlas tragéda, který stále hledal intonaci, praví: »Ty zemřešl« Stará paní zděšeně vyběhla na ulici.
Balzac
3 article
Tragéd, který nevědomky ji sledoval, bru- čel znovu své: »Ty zemřeš. .« »Bože můj, Bože můj!« pomyslila si stará paní, »to se patrně zlobí na mne,« a ztrativši nadobro rozváhu, hledala útočiště na omnibusu Batignolles-Clichy-Odéon a vyšplhala se tam, aby unikla svému pronásledovatelí. Uvnitř zbý vala právě dvě místa naproti sobě; stará paní udýchána se konečně usadila; — ale naproti ní se usadil tragéd, s tváří svraštělou, planou- címa očima, muče hrozně držadlo svého dešt- níku a pohybuje rty, vyslovoval ta dvě osudná slova, která jen ona slyšela: »Ty zemřešl Ty zemřeš! Ty zemřeš!« Omnibus hrčel, tragéd mluvil skrze zuby a stará paní se třásla. Zabrán ve svoje studování, herec se na ni díval, aniž by jí viděl a hnal ji od strachu ke hrůze, od hrůzy k šílenství; ona slyšela děsnou tu hrozbu v hrčení kol a chřestění oken; v je- jích očích tragéd bral na sebe podobu démona viděla, jak roste, roste, jak mu vyrážejí rohy jak jeho oči červenají .. . Chtěla vstáti a utéci, nohy jí vypověděly službu; otevřela ústa k vý- křiku; vyšel vzdech . . . Ten byl poslední. Stará paní s kapřím profilem sklonila hlavu na rameno, zelené brejle se jí svezly až n konec nosu a tak zůstala, jakoby spala. A na boulevardech tragéd, hledající stále intonaci, vystoupil z omnibusu; šel na absinth netuše, že právě dosáhl nejkrásnějšího úspěchu, o jakém může tragéd sníti.
Bož BatignolleClichy
4 article
Prel. Hanus Jelíne k. sili, by na takovéto cesty vyvoleni byli skuteční znalci a odborníci, kteří by příležitost měli vy. užitkovati nabytých zkušenosti v zájmu obce. Připomínáme, že náhledy naše, tuto projevené, jsou povšechné a že nemáme naprosto na mysli určité případy, tím méně pak určité osobnosti. — Místodržitel hrabě Coudenhove dnes ráno osobním vlakem dráhy Františka Josefa vrátil se 2 Vídně do Prahy. — Osobní. Pan MUDr. Jan Weber ordinuje nyní na Král. Vinohradech, v Karlově třídě čís. 21. v domě notářství. — Kočujícím učitelem včelařství pro obvod táborský byl jmenován na místě odstoup- lého pana Jana Boháče zemským ústředním spolkem včelařským pro království české pan Karel Salus, učitel v Chotovinách. — Rodinné zprávy. Pan Josef Kopřiv a slečna Růžena Fárova slavili sňatek dne 22. srpna v Pelhřimově. — Pamětní deska dru. Hamerníkovi. Stu- dující pacovští uspořádali ve prospěch pořízení pa- mětní desky vlastenci a učenci prof. MUDru. J. Ha- merníkovi, rodáku pacovskému, veliký výlet do zámeckého parku v Pacově. — Vyznamenání. Fotochemi grafický umělecký ústav Husník a Häusler byl za své vystavené umělecké reprodukce jedno- a tříbarevné vyznamenán na světové výstavě pařížské zlatou medaillí.
Hanus Jelíne Coudenhove František Josef MUDr Weber Král Boháč Salus Josef kopřiva Fárův Hamerník profesor Mudra Husník Häusler Vídeň Praha Karlov třída Chotoviny Pelhřimov Pacov
5 article
— Německá proskripce. V Olomouci vydána byla v tiskárně L. Kullila pořízena brožurka s nad- pisem: »Seznam českýchfirem v Olo- mouci. Všichni němečtí soudruzi nechť při svém nákupu vezmou zřetel na tyto živnostníky, jelikožv seznamu uvedení k Čechům se veřejně hlásí a jako Češi také jednají.« Spis vydán nákladem časopisu »Deutsche Warte«. V seznamu uvedeni jsou vedle živnostníků, obchodníků, hostinců, kaváren i peněžní ústavy, inženýři, advokáti i lékaři. Stejnou pro- skripční listinu máme před sebou i z Ústí nad La- bem, která není v městě tom již první, neboť sama praví, že jest opravena a doplněna. Tištěna byla v tiskárně Hanuše K. šl. Tasche v Drážďanech a opa- třena jest nápisem: »Seznam jmen neněme- ckého obyvatelstva Ústí nad La b.« Účel seznamů těchto, v nichž proskribováni jsou výhradně jen Češi, jest známý a jasný a prozrazuje jej nejmakavěji i motto, jež dodal k seznamu úste- ckému jakýsi slavný básník německý Rudolf Baum- bach a které zní: »U nepřítele uč se v každé době i ve dnech nynějších. Jestlíže však se nepřítel u tebe roztahuje, uchop jej za límec, chraň si své domov- ské právo a vyhoď jej z domu sám, nebo s pomocí podomka! Ven! Ven! Ven!«... V seznamech těchto jest zevrubně uvedeno, kdo jakou má živnost, neb kde jest zaměstnán a zejmena v čím domě a u koho bydlí, čímž zároveň jsou před světem germánským pranýřováni Němci, kteří Čechy zaměstnávají neb poskytují jim byt — ovšem že k vůli zisku. Této proskripční práci věnují Němci ve smíšeném území velkou pozornost a prováději ji soustavně i v jiných městech, dobře vědouce, že nemine se pro ně s dob- rým výsledkem. Čech takto pranýřovaný pozbývá výdělku, ztrácí a i práci vyhazován jest z bytu na ulici.
L Kullil Čecho Čech Baum Němec Olomouc Ola Ústí nad Le Drážďany Čechy Deutsche Warte
6 article
Nejsmutnější při všem pak jest, že proti této ně- mecké brutálnosti nemůže dovolávati se odnikud ochrany a že marně hledá jí i u orgánů vládních. Pěkný doklad, jak státní úřady »očišťovací proces« ve zněmčeném území fedrují, podává se- znam Čechů ústeckých, z něhož zřejmo, že c. k. po- štovní správa přeložila na zakročení Němců od po- štovního úřadů v Ústí n. L. neméně než 10 úřad- níků Čechů do jiných měst a že provedla to tak rychle, že vydavatelé proskripční listiny mohli úspěch své práce již v této postiženým Čechům ví- tězoslavně sami sděliti a oznámiti jim zároveň, kam až — na př. do Turnova, Pardubic, Čáslavi, do Prahy atd. — zavál je germánský furor. Stejně ochotně, jako c. k. poštovní ředitelství, zachovala se ku přání ústeckých Germánů i správa berní. Tím vysvětluje se také, že možno bylo již v uvedeném seznamu poznamenati, že 10 státních úřadníků obdr- želo neprodleně soudní výpověď z bytů. Že pak při vyhlazovací akci v Ústi n. L. a v ostatních smíšených městech nevede se lépe ani proskribovaným živnost- níkům, jichž vyjmenováno 174, ani »jinak zaměst- naným a pod.«, kterých jest na dvě stě, netřeba ani podotýkati.
Čecho Germán Turnov Pardubice Čáslav Praha
7 article
Obecní volby v Malých Kunčicíc u Moravské Ostravy. Volba starosty měla býti pro- vedena dne 17. t. m., ale nedošlo k ní. Renegáta dosavadní starosta Peter pravil nově zvoleným českým členům výboru, že proti volbě podán opět protest ku zemské vládě. Poněvadž z české strany rekurs podán nebyl, stalo se tak opět se strany renegátské, která dosud drží veslo v rukou. Protest tedy podán proto, že tatáž rekurující renegátská strana dopustila se při volbě druhé celé řady nezákonitostí. Na základě toho renegáti tito rekurují. Jest to tedy čirá komedie, která se zde provádí s českou zdrcující většinou v obci. Politický úřad věděl velmi dobře. jakých úskoků používala renegátská strana již při prvé volbě, v červnu, ku kteréž vyslal svého komisaře, avšak ku druhé volbě, kde bylo jisto, že dojde ku tak tuhému boji, komisaře nevyslal. Bylo to nápadno všem přítomným a celý kraj vidí v tomto jednání politického úřadu stranění renegátské mi- kroskopické menšiny v Malých Kunčicích. Dle výsledku poslední volby byl by starosta i radní zvo- leni z českých výborů, a tomu chce renegátská strana zabrániti, doufajíc, že druhé tyto volby budou opět zemskou vládou slezskou zrušeny, nařízeny nové, třetí, při nichž ještě větším násilím než-li dosud, troufá si ona docíliti většiny ve výboru a tak i zvoliti starostu ze sebe, zkrátka formálně udělati Malé Kunčice německými. V Malých Kunčicích jest německá škola vydržovaná Schulvereinem a česká Ústřední Matici školskou. Strana renegátská chce, docílivši většiny v novém obecním zastupitelstvu, ně- meckou školu převzíti do obecní správy, nikoliv zá- roveň však českou. V Malých Kunčicích jest, jak jsme už několikráte napsali, 4000 obyvatelů a z toho pouze 50 renegátů a židů. Němec skutečný jest tam jeden.
Němec moravský Ostrava
8 article
— Německé přípisy c. k. ústřední stati- stické komisse ve Vídni. Správa městské spoři- telny v Červeném Kostelci nám píše: Dovolujeme si Vás upozorniti na jednání c. k. ústřední stati- stické komisse ve Vídni. Tato zaslala nám v mi- nulých letech vždy německý přípis s německým do- tazníkem a když jsme odepřeli vyplnění, žádala o ně prostřednictvím c. k. místodržitelství. Letos obdrželi jsme opět německý přípis s jedním dotazníkem českým a s jedním dotazníkem německým, jež jsme ovšem s náležitým přípisem vrátili. Nedovedeme si tuto nešetrnost jinak vysvětliti, než že jiné ústavy klidně jednání takové líbit si dávají, neboť kdyby každý ústav odepřel vyplňování, dokud by se nena- učili v ústřední kanceláři statistické šetření rovno- právnosti, soudíme, že sotva by se kancelář ta od- vážila. opětně české ústavy obtěžovati němčinou.
Vídeň Kostelec
9 article
— O dívčí obchodní škole ústavu hr. Pöt- tinga. (Od správy ústavu.) Není nezajímavo blíže přihlédnouti, odkud rekrutují se chovanky uvedené školy. V minulém roce školním bylo v ústavě bydlí- cích chovanek této školy z Čech 48%, z Moravy 36% a 8% z Ruska. Uvážíme-li, že v Čechách ob- chodních učilišť pro dívky není právě nedostatek — jest jich jedině v Praze 8 nebo 9 — kdežto na celé Moravě jsou dvě tři, mezi nimiž dvouletá dívčí ob- chodní škola při Pöttingen. jest nejvýš organisova- nou, tu nelze zamlčeti, že na Moravě její význam dosud nebyl řádně pochopen. Tomu svědčí i letošní zápis do pensionátu Pöttingova, Z interních chova- nek, které přihlásily se do obchodní školy, jest do- sud většina opět z Čech a přece jest to právě český živel na Moravě, který nejvíc naočkování obchodním duchem vyžaduje a dovedným českým silám obchod- ním kyne zřídka kde ještě tak volné a vděčné pole, jako na Moravě. Kdyby každá dívčí měšťanská škola — máme jich na Moravě asi 30 — jen jedinou ab- solventku vyslala, naplnily by I. ročník školy té. Vyzýváme proto absolventky měšť. škol a jich rodiče k hojnému použíti obchodní školy Pöttingovy. Ředi- telství zašle každému prospekt, kdo oň požádá.
Pöttingův Čechy Morava Rusko Praha
10 article
Zanedbávání Čech v ohledu turis- tickém. Významná jsou slova, jimiž klub českých turistů v pamětním spise k místodržitelství král. če- ského se obrací. Veškerá ta zúmyslná netečnost ku městu Praze a k Čechám, schválné zanedbávánía obcházení všeho, co se týče naší vlasti a Prahy, jest v několika rysech praegnantně vylíčena. Nevýhodné železniční spojení, přímé spojení s Prahou úplně ne- dokonalé jakož i spojení průjezdné, vysoké sazby že- lezniční, neplatnost okružních lístků pro rychlíky, povoznictví v městech i na venkově neupravené, ne- praktičnost a poměrná drahota hostinců v Praze, ne- dostatečné silnice, obtíže turistiky na velocipedecha konečně zanedbávání kras přírodních, vše to doloženo nezvratnými důvody. »Ačkoliv u nás«, praví spis, »platí již zákon zalesňovaci, zůstávají stráně i v karlínském i smíchovském okresu dosud holé. Že se pak i zcela lysé, ano kamenité stráně snadno zalesniti dají, toho podala pěkný doklad správa velkostatku zbraslavského, která prodlením 25 let dokonale zalesnila celou stráň od Radotína až za Černošice; kdežto okolí Prahy od Chuchle a Brá- níka až téměř po Kralupy činí svými holými strá- němi dojem pustiny. Překrásné krajiny podél Vltavy,
Čechy Praha Radotín Černošice Chuchle Brat Kralupy Vltava
11 article
Otavy, Sázavy a Berounky jsou pro turisty úplně ztraceny, poněvadž nejsou přístupny. To platí zejmena o Sázavě od Světlé až do Davle, o Otavě od Písku ke Zvíkovu, o Berounce od Radnic až po Křivoklát a hlavně o Vltavě od Týna nad Vltavou až po Ště- chovice. A jaké neobyčejně krásy se tu překvape- nému turistovi naskytují, dovídáme se z autoritativ- ního popisu Angličanů. V září roku 1881 plavila se společnost čtyř Angličanů ve vlastní své loďce po Rýnu do Elsaska, odtud převezli loď do Donaueschin- genu a plavili se po Dunaji do Lince, odkudž se drá- hou dopravili do Budějovic a plavili se po Vltavěa Labi do Hamburku. O plavbě po Vltavě, jme- novitě od Orlíka až do Prahy vyslovili se takto (W. A. Green v Richmond an Tvickenham Times r. 1881): »A co jsme již koliv uzřeli po Evropě krajin horských a údolních, v tom jsme všichni se shodli, že tato krajina daleko předčí vše, cokoliv toho druhu jsme viděli.« Bylo by tu ovšem třeba, aby místodržitelství ze své moci nařídílo hejtmanstvím nejvýdatnější podporu všech turistických podniků. — S hůry nepřichází vše dobré. Třinácti- letá dcera obchodníka s hadry Regina Veiglova, včera odpoledne vyhlížela z okna bytu svých rodičů v I. patře domu č. p. 129—V. Při tom shodila džbá- nek, na okně stojící a nádoba padla na hlavu 31leté posluhovačce Marii Schwarzové z čís. 215—V., která utrpěla tak značné poranění, že musila se odebrati do nemocnice.
Otava Angličan Green Veiglův Schwarz Sázava Berounka Davle Otava Písek Zvíkov Křivoklát Vltava Týn nad Vltava Rýn Elsasko Donaueschin Dunaj Budějovice Hamburk Orlík Praha Richmond Evropa Tvickenham Times
12 article
— Zatčeni. Tři mladíci a sice řeznický pomoc- ník Jan Škába, kominický pomocník Jaroslav Liška a truhlářský pomocník Frant. Petrásek byli včera zatčeni a k trestnímu soudu do vyšetřovací vazby pro přečin dle § 335. tr. zák. dodáni, poněvadž v obecních lázních pod Křižovníky zavinili smr Jindřicha Severy, 14letého jinocha ze Žižkova. — Pokus sebevraždy uprchlého učně. U pekaře Leopolda Dušinského v Jablonci nad Nisou učil se 16letý jinoch Jaroslav Buchar, do Mříčné u Jilemnice příslušný, zároveň s Janem Pěničkou, který Buchara připravil na pokraj záhuby. V mi- nulých dnech učeň Pěnička vyhrožoval svému sou, druhu Bucharovi, že učiní na něho trestní ozná- mení pro zločin uraženi Veličenstva. Ačkoliv učeň Buchar deliktu takového se nedopustil a Pěnička pa- trně jen aby si zjednal pozornosť u svého za- městnavatele, udání to chtěl učinit, přece měl Buchar obavu, že bude vsazen do žaláře. Vzpo- mínka na rodiče, kteří na dobré jeho vychování vždy náležítě dbali, vzbudila v mysli mladíka těžké útrapy a aby unikl z blízkosti udavač- ského spoluučně, odjel tajně do Prahy, maje v kapse pistoli, broky nabitou. Chtěl zde na- vštíviti svého bratra, ale nedostal se k němu. Krátce před půlnoci zabloudil do Husovy třídy
Škába Liška František Petrásek Severa Dušinský Buchar Pěnička Husův Žižkov Jablonec nad Nisa Mříčná Jilemnice Buchara Praha