1
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 23. srpna.
Praha
2
masthead
K číslu 232.
Čislo v Praze za 2b
a na venkově za 3u
Praha
3
article
Na »Národní Listv
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na mněsíc 2 K —h
ve filiálkách
Praha
4
article
NARU
NARU
na měsíc 2 K 30b
Pošton:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Ke sporu bulharsko-rumunskému.
Z Vídně, 23. srpna. »Osterreichische
Volkszeitung« uveřejňuje rozmluvu s
bulharským vyslancem o konfliktu
mezi Bulharskem a Rumunskem. Pravil, že
konflikt ten možno považovati takřka již za
urovnaný. Včerejší prohlášení mé vlády
— pokračoval — upokojilo, jak se zdá, roz-
ohněné mysli v Rumunsku, a je naděje, že
v několika dnech mezi oběma
státy nastanou opět dřívější
normální poměry. Má vláda aspoň,
tak mohu klidně tvrditi, nasadí všechno,
aby zjednala opětně onen přátelský poměr
s Rumunskem, jako byl před vypuknutím
sporu. Je nepochopitelno, jak mohl tento
spor povstati a nabýti takových rozměrů. Dle
materiálu, jenž mně byl předložen, Bul.
harsko nemá žádné viny. Aby se
beze všech důvodů hlásalo do světa, že
bulharská vláda stála ve spojení s vraždou
professora Miheileana, nemohlo se
přece trpěti. Bulharská vláda nebylaa
není si vědoma žádné viny.
Vyslanec vyvrátil pak podezření, jakoby
vláda byla v tajném spojení s makedonským
komitétem a pravil: To je zrovna směšné!
Jak by mohl rozumný člověk věřiti, že některá
vláda takovým nejasným způsobem by zahájila
takovou akci! Připusťme, že si přejeme an-
nexe Makedonie, což je dnes přirozeně da-
leko, nepokládali bychom přece za účelný
takový postup, jaký byl zahájen bulharsko-
makedonským komitétem. Bylo tvrzeno s ně-
kolika stran, že osoby z okolí knížete stojí
v čele makedonského komitétu. Na tom není
pravdy ani zbla. O nějakém kontraktu vlády
s komitétem nemůže býti řeči.
Italská omladina.
Z Říma, 23. srpna. Několik žáků umě
lecké školy ve Folignu roztrhalo a zneuctilo
Nara
Vídeň
Bulharsko
Rumunsko
Makedonie
Řím
b Pošton
Osterreichische Volkszeitung
profesor Miheilean
5
article
obraz králův. Učitelé neposlali o tom
žádné zprávy. Následkem toho minister-
stvo vyučování dalo školu zavřítia
učitele hned propustilo.
6
article
TTelegraflcké zprávy.
TTelegraflcké zprávy.
Z Říma, 22. srpna. (C.-B.) Jak se
proslýchá, budou vysláni admirál Accinni
do Cařihradu a admirál Delibero do
Sofie, by oněm dvorům úřadně oznámili, že
král Viktor Emanuel vstoupil na trůn.
Delibero
Viktor Emanuel
Řím
Cařihrad
Sofie
7
article
Boje v Číně.
Boje v Číně.
Z Washingtonu, 22. srpna. (C. - B.)
President Mac Kinley měl dnes poradu
s tajemníkem pro válečnictví Rostem a zá-
stupcem tajemníka státního Adeem o zprávě
generála Chaffeea, která nebyla uveřejněna.
O jejím obsahu se proslýchá, že generál Chaffee
poukazuje v ní na nastávající ještě značné boje
v okoli Pekina, jakož i mezi Pekinem a pobře-
žím, pročež je nemožno, ustanoviti i jen pří-
bližně dobu pro odchod amerických vojsk.
Mac Kinley
Chaffee
Čína
Washington
Peking
státní Adeem
8
article
Návštěva cizinců v Praze.
Návštěva cizinců v Praze.
o »Bohemie« rozepisuje se dnes o smutném
zjevu, že do Prahy zavítá tak málo cizinců,
jakkoli naše město nalezá se na velikých světo-
vých cestách z Hamburku do Terstu a z Ber-
lína na jih a do Orientu a jakkoli toho zaslu-
huje pro své dějinné památky a architektonické
zvláštnosti a krásy. Litujeme toho též, ale pří-
činu nalezáme docela jinde, než tam kde hle-
dati ji ráčí »Bohemie«.
List ten obviňuje obecní správu, jíž nedba-
lost vyčítá a dokazuje, že velikou energii vyvi
nuje sice v odstraňování rovnoprávných uličních
tabulek a ve střežení konduktorů, nepromluví-li
slovo německé, však o veliké úlohy tohoto města
že nedbá, zejmena ne o jeho zdravotní povzne-
sení.
Praha
Hamburk
Terst
Orient
Bohemia
9
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
10
article
Jak jinak vypadá prý to na př. v Mnichově,
kde v měsíci červenci denně nejméně 15.000
zdržovalo se cizinců a kde návštěva cizinecká
rok od roku roste. Však prý také správa Mni-
chova obětovala všechno, aby toto původně ne-
zdravé město assanovala. Mnichov a Praha!
Mnichov je královskou resi-
dencí, Praha jí není, ba i titulu tohoto, který
jí žádným aktem nebyl odňat, pozbyla. Co
obětují jen panovníci bavorští na povznesení
svého sídelního města! Co obětuje stát, jenž
byl zařídil v Mnichově světové sbírky umělecké,
jež stále doplňuje a zdokonaluje? Mnoho-li má
peněz na povznesení města obecní správa Mni-
chova a mnoho-li obec pražská? Ví »Bohemie«,
že rozpočet obce mnichovské obnášel loňského
roku 21,000.000 marek?. Mnichov je ostatně
hlavním městem samostatného státu ? Je to snad
Praha?
Mnichov je následkem toho sídlem vysla-
nectev a velkých úřadův centrálních a to
mnoho dělá. V Mnichově také se každý oby.
vatel, bez rozdílu, namahá, aby dle sil svých
přispěl ku povznesení města a k jeho slávě.
Mnichov
Praha
Bohemia
11
article
Jinak u nás. Německý tisk zdejší od let již
Prahu v cizině ostouzí a šíří o poměrech
v tomto městě zprávy, jež od návštěvy Prahy
přímo odhánějí a za něž by původcové zasluho-
vali býti po středověkém způsobu pověšeni na
zbytek některé staré brány. Jaká spousta peněz
ušla tímto skandalisováním Praze a zejmena
obchodnictvu pražskému!
Však orgány právě těch, kteří soustavným
štvaním proti Praze nejvíce trpí, jsou právě
listy, jež Prahu tak velice poškozují. Trpte tedy
a nenařikejte. Odváží se do. Prahy cizinec,
když se mu v listech namlůví, že každý, kdo
jinak se na ulici v Praze ozve než česky, je
v nebezpečí býti insultován nebo dokonce
utlučen? Odváží se kdo do města, kde nejne-
patrnější výtržnost mezi zpítou společností bez
rozdílu vyznání a národnosti roztrubuje se do
světě jako vražedný útok na klidně
v noci domů se ubirajíeí Něme e?
Praha
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Stará paní a tragéd.
Napsal Xanrof.
13
article
Znal jsem jednu starou paní, která měla
kapří profil, stuhy »a la vierge« a zelené brejle.
Bydlela na konci Batignolles, ve věčné
úzkosti; měla malý byt, z něhož se nechtěla
odstěhovati, poněvadž v něm zemřel její papou-
šek, — který jistě nebyl zvíře, poněvadž mtuvil
dvěma jazyky: jazykem francouzským a svou
přirozenou řečí.
A přece posice byla neudržitelnou, nebo
na téže chodbě, kde byl její byt, nalezalo se
malířské atelier; bydlí-li malíři na téže chodbě,
jako stará paní, která má kapří profil a zelené
brejle, tato je nutně vydána v šane nejnepří-
jemnějším žertům.
Tak jednoho dne stará paní capala otevříti
dvéře na zazvonění, a otevřevši, ocitla se tvář
v tvář kostře, která slouží k anatomickým stu-
díím; kostra čekala, zahalena ve španělský
plášť, ruku v boku a hořící cigarettu mezi zuby
lusmívajíc se svým věčným úsměvem. Jindy zase
její bandička na mléko, pověšená na dveřích
naplňovala se nejrůznějšími a nejhrůznějšími
tekutinami.
Jen mimochodem se zmiňuji o listech.
oznamujících naší paní bohatá dědictví nebo ne
očekávané výhry z loterie.
Proto si také stará paní důkladně oddechla,
když se jednou dověděla, že její hrozní sou
sedé dostali výpověď, poněvadž zapomněli čtyři
krát nebo pětkrát platit činži.
Stará paní zcela sama zatančila několik
taktů tance ze starých dobrých časů a všecka
udýchána si sedla do své lenošky, aby se mohla
trochu zasmát, když tu jedna myšlenka prolétl
14
article
jejím pomateným mozkem. Jistě že to proklaté
atelier bude znovu pronajato jiným malířům
život se stane znovu nesnesitelným,
Stará paní byla od toho okamžiku v no-
vých předběžných úzkostech až do dne, kd-
zjistila, že atelier je znovu okupováno.
Pootevřenými dveřmi sledovala stěhován
nájemníkovo, ale neviděla ani nejmenšího ob-
rázku ani nejmenší štafle. Z toho usoudila, že
to není malíř a tento objev ji tak rozveselil,
že poskočila v gavottovém kroku, že až si roz-
bila své zelené brejle a že se na čtvrt hodiny
rozkašlala; ale náhle všecka její radost zmi-
zela: patrně přistěhovalec není malířem, ale
snad je sochařem; a stará paní shroucena pod
tíží obav odešla k domovnici pokusit se něco
vyzvěděti.
Nový nájemník tam byl, před její loží
byl to mladý muž, ramenatý jako lokomotiva
snědý jako doutník, mluvil hromovým hlasem
jenž se vibroval při slovech: brambory na oleji
ale zvláště jeho hlava byla divoce energická
hrozná s vlasy seuchanými jako Sardou ova in-
trika, jeho oči svítily jako dva majáky a dolní
čelist vyčnívala jakoby chtěla kousat. V té hlavě
bylo něco z Marata a Nerona.
Stará dáma se zachvěla zděšením, neodvá-
žila se vstoupiti do lože, a vrátila se domů
rychle jako myš, když někdo na ni volá kočku.
Druhého dne, po celonočních snech o krá-
dežích a vraždách běžela k domovnici, aby se
dověděla, čím je ten nový soused, který tak
hrozně vypadal, — ale domovnice byla hluchá
jako poleno a stará paní se dověděla jen to, že
nový nájemník je umělcem.
Slovo umělec pro ni znamenalo malíř nebo
sochař. Vskutku však mladý muž byl tragéd
bydlil v atelieru, poněvadž ke studování rol
potřeboval tolik místa, že by byl otloukl zd
Sardou
Marat
Neron
15
article
obyčejné světnice. Nemohl slabikovati slovo:
»peklo«, aniž by přeměřil deset metrů, a slovo
»Odsouzení«, aniž by seběhl až na ulici.
Aby se stále udržel v náladě svých rolí,
dal potáhnouti celé atelier černým suknem, pro-
tkaným stříbrnými slzami. Strop, taktéž černý,
byl protkán bledými hvězdami. Umrlčí lebkya
skřížené hnáty zdobily rohy a dvě pochodně ze
žlutého vosku na obou stranách lůžka, na němž
tragéd spával, osvětlovaly na večer příšerným
způsobem tento originální, ale málo veselý útulek.
Několik dní všecko bylo dobře. Čas od
času sice stará paní se chvěla, slyšíc strašné
rány, že se až celý dům třásl ; tragéd totiž
dupal, recituje verše.
Jednoho dne k šesté hodině stará paní
chystala se jít si pro večeři, ale otvírajíc dvéře,
strnula hrůzou, slyšíc hrobový hlas, který zvo-
lal: »Ty zemř ešl !«
Stará paní poslouchala uděšena a pohlí-
žela do prázdna ve schodišti. »Ty zemřeš!«
opakoval hlas s rostoucí energií.
Stará paní omdlévala a podepřena o zá-
bradlí, hleděla dolů. »Ano! Ty zemřešl!«
řval ten hlas.
Tentokráte stará paní poznala, že hrozby
ty vycházejí z pokoje jejího souseda. Byl to
tragéd, který prostě hledal intonaci.
Nepochybujíc, že se páše nějaký zločin,
stará paní se počla třásti jako rosol a chtěla
běžet upozornit policii; ale nohy jí vypověděly
službu a ona se musila posadit na několik mi-
nut na první schod.
Náhle se otevřely dvéře atelieru; rychlý
pohled, který stará paní vrhla svými zelenými
brejlemi do bytu tragéda, který vycházel, ne-
ukázal jí žádnou mrtvolu, jak očekávala, ale
zdvojnásobil její strach, poněvadž zahlédla po-
nuré zdi a umrlčí lebky. Jsouc přesvědčena,