ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b4093d50-8f46-11dd-9707-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 147, place 56, org 21, work 3
1 masthead
Strana2
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
25. února 1913. Číslo 55.
4 article
však sklidili úspěchy. Konečně dopouští se té ramenářské nechutnosti, že uvádí, že Češ volali: „Ať žije Srbsko!“, že sbírali na slovan- ský červený kříž, když Srbsko proti Rakou- sku zbrojilo, což ovšem jest ploskolebý ne- smysl. Pověst, rozšířovanou před vládním sdě- lením o „reserváfech“, že s vysokého místa vysloveno bylo proti jakémukoli obmezován německé vnitřní řeči služební, pokládá list za smyšlenku k tomu účelu, aby byla česká duše „uváděna do varu“ a na škodu Němců.
Němec Srbsko Raka
5 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Poměr rakousko-ruský. „Pest. Lloyd“ otiskuje vídeňský dopiso poměru rakousko-ruském, pocházející patrně z kruhů velmi blízkých ministerstvu vnějších věci. Dopis je zajímavý tím, že popírá zprávy. šířené po cizích novinách, jakoby mezi Ra- kouskem a Ruskem již nastalo sblížení v důle- žitých politických otázkách, anebo se aspoř o sblížení takové vyjednávalo. Zpravodaj tvrdi především, že v otázce ohraničení pří- ští Albanie nestala se dosud nijaká doho- da mezi Rakouskem a Ruskem, ba ani se o po- dobnou dohodu mezi oběma státy nezačalo je- ště vyjednávati. Vůbec žádná z velkých poli- tických otázek, jimiž se má zabývati londýn- ská velevyslanecká konference, není dosu rozřešena. Dr. Lukács sedí pevně. Zpravodaj „Pest. Lloydu“, uživ příležitosti že sněmovní výbor projednal již vládní osnovu volební opravy, vyžádal si u dra. Lukácse roz- mluvu, aby zvěděl, co je pravdy na pověstech, že jeho postavení je otřeseno. Dr. Lukács odpověděl mu sebevědomě, že námitky oposice vůbec se ho nedotknou. Volební reformu pro- vede a o řádění oposice prý se nestará. Těší se důvěře koruny a sněmovní většiny. a dokud má důvěru k sobě, se svého místa se nehne. Podobné výtky, které se činí nyní jeho vládě, činily se také „velikému ministerstvu dra. Wekerla, z čehož možno posouditi, jakou cenu sluší námitkám takovým přikládati.
Lloyd doktor Lukács RakouskoUhersko Rusko Albánie Rakousko
6 article
Konsul Prochaska.
Prochaska
7 article
Pověstný prizrenský konsul Prochaska, jenž nastoupil právě několikanedělní dovole- nou, nevráti se již na své místo, nýbrž bude dle zpráv některých peštských listů poslán za konsula do Pittsburgu. Jeho zástupce v Prizre- nu, místokonsul Pözel, je rodilý z Pešti a je uherským státním občanem. Dosud byl tři léta místokonsulem ve Skopljí. Polští lidovci proti Národní radě. Dne 22. února byla v Tarnově schůze dů- věrníků polské strany lidové, vedené posl. Stapiňským. Sešlo se na 150 důvěrníků, všichní lidoví poslanci a také oba pokrokově-demokra- tičtí poslanci Sliwiňski a Lisiewicz ja- ko hosté. Hlavním předmětem debaty byl po- měr lidové strany k oběma haličským polským komitétům, starajícím se o vojenský výcvik lidu. Po debatě, trvající 6 hodin, přijata téměi jednomyslně resoluce, v níž lidová strana při- stupuje k „tajnému výbora“ a vyslovuje přání, aby v něm byla zastoupena poměrně ke svě početnosti. Předsednictvu strany se ukládá aby působilo ku pokojnému upravení poměru mezi tajným výborem a komisí Národní rady jestližé strany, rozhodující nyní v Národní ra- dě, nezmaři reformu volebního řádu. Jinak má lidová strana přerušiti všechny styky s Národ ní radou. Další debata týkala se volební reformy přijata resoluce, v niž se žádá okamžité svo- lání sněmu, aby mohl schváliti volební opravu ještě dříve, než parlament začne projednávati malý finanční plán Nebude-li sněm svolán, lidoví poslanci mai vstoupiti do oposice jak proti státnímu, tk proti zemskému rozpočtu. Proti osobám, které by se vzpíraly opravě zemského velebního řá- du, lidovci mají zahájiti boj na všech polích. S takovým zmocněním odjel posl. Sta piňski do Lvova, kdež v pondělí 24. února začaly opět porady stálého sněmovního výboru pro volební opravu.
Sliwiňski Lisiewicz Prochaska Pittsburg Prizre Pešť Tarnov Lvov komise národní rada
8 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Jubilej dynastie Romanových. Telegraf už krátce oznámil, že zvláštní příležitostná komise hosudarstvenné dumy usnesla se po návrhu hrab. Musina Puškin doporučiti, aby národní představitelstvo po- volilo k jubilejné oslavě 300letého panován Romanových věnovati každoročně 300 a ž 500 milionů rublů na melioračn fond. Dodati třeba, že tyto práce, mající za účel zlepšiti přírodní podmínky ruského ze- mědělství, jsou obmýšleny velice široko Z fondu budou prováděny také práce zalesňo- vací, boje s písky a povodněmi; pro erár bu- dou kupovány neplodné půdy, aby byly uměle učiněny plodnými; budou zřizována hydro- technická učiliště k vychování dobrých od- borníků. Druhá příležitostná komise hosudarstven- né dumy usnesla se doporučiti, aby nákladem 11/2 milonu rublů byl zřízen vzorný pedagogi- cký ústav a na jeho vydržování aby byl každoročně dáváno 400.000 rublů. S ve- dlejšími ústavy toto vzorně pedagogium tvo- řiti bude celé „kulturné městečko“ Tatáž komise usnesla se ještě, aby na pa- mátku 300letého jubilea Romanových zřízene bylo 93 nových učítelských semi- nářů, z nichž 50 ve vlastním evropském Ru- sku (po jednom v každé gubernii), 21 na okra- jinách a 22 v těch končinách, kde je učitel- ských seminářů nejméně. Zřízení všech těchto učitelských seminářů stá ti bude okolo 20 mil. rublů.
Romanův Musin Puškin
9 article
Slovanské obědy v Petrohradě. Poslednímu „slovanskému obědu“ před- sedal opět gen. Skugarevský. A. A. Bašma- kov představil se slovanskému meetingu ja- ko bývalý redaktor „Pravitelstvenného Věstniku“ a dal výraz své radosti nad tím, ž jest opět neodvislým mužem a bude moci vše- cku energii věnovatí drahé slovanské myšlen- ce a nepřátelám Slovanstva, kteří se v při- tomné době všichni na ně hrnou, jakoby se spikli. Předmětem přetřesu byla tentokrát b ul- harsko-rumunská otázka. Vystřidala se řada řečníků, kteří se nikterak netajili svým rozhorlením na Rumuny, kteří se uka- zují Bulharům zlými sousedy. Přijata resoluce toho smyslu, že je třeba, aby Rusko podporo- valo účinně Bulharsko proti nespravedlivým nárokům Rumumska, ale tak, aby Rumuni na- byli přesvědčení, že nejednají mužně an správně, a v tom přesvědčení pak aby přistou- pili k rusko-balkánskému bloku a tím si pojí- stili svůj národně-politický rozvoj.
Bašma Rumun Bulhar Ruska Petrohrad Bulharsko Pravitelstvenný Věstnik
10 article
Rusko a Halič.
Rusko Halič
11 article
Pravoslavní Rusové v Haličí netěší se an v dosti malé míře svobodě vyznání. Náš lis nejednou upozornil na jich pronásledování. Pravoslavní Rusové v Haliči v příčině ví- ry náležejí ke kyjevské metropolii a kyjevský metropolit má doplňující titul „metropolita haličského“. V druhé polovině XVII. stol, ky- jevská metropolie se vším příslušenstvím ve- šla v rámeč církve rusko-moskevské a tak se sťalo, že také haličtí pravoslavní Rusově hi- storicky a kanonicky spádají pod pravomoe arcibiskupa moskevského. Vyšši hierarchie ruská povšimla si žalob pravoslavných Rusů haličských a vznesla na sv. synod otázku, nemělo-li by se Rusko pro- hlásiti za jich ochrance právě tak, Jako jest ochrancem pravoslavné víry doma i na Bal- káně. Není albánského hnutí proti Srbům. Vídeňské listy onehdy přinesly zprávu že se pokoření Albánci vzbouřili proti Srbům a že pod vedením známého Isy Boletincev počtu 30.000 pušek táhnou naprotí Srbům. V Bělehradě o takovém hnutí mezi Al- bánci nic není známo. Vláda se telegraficky dotázala velitelstev posádek v Drači, Tyraně Debru a Elbasanu, je-li na té zprávě něco pravdy, a obdržela odpověď, že ani zbla a že i v týle Valony vládne úplný mír. Máme tedy před sebou pouze zbožné přá- ní starých přátel Slovanstva.
Rus Rusův Srba Albánec Debra Valon Halič Rusko Bala Bělehrad Alo Drač Elbasan
12 article
Peripetie slovanské myšlenky na Rusí. V mínění ruské veřejnosti o slovanské my- šlence pod vlivem balkánských událostí na- stává rozhodující obrat. Jmenovitě po- kroková inteligence, která dosud chovala se ke slovanské otázce Ihostejně nebo ji odbý- vala lacinou výtkou černosotěnství, byla nuce- na zrevidovati svůj názor a nejen přiznati již- ním Slovanům právo na boj za svobodu, nýbrž i přiznati věc jižních Slovanů za svou. Slovem. dosavadní krčení rameny nad národní otáz- kou jako projevem pouze zpátečnickým pře- stává. Tento obrat není vhod různým sociálně- demokratickým a jiným krajně levým listům které nachytaly v cizině mezinárodních hesel a k ruskému národnímu cítění nikdy se nemohly přibližit už proto, že je v jich inspirátořích příliš málo ruské krve. Citovali jsme nedávno hlasy ruských listů proti kanipaní Kugelova „Dne“ a krajně levé „Kyjevské Mysli“, které se obořily na Jihoslovany pro domnělá násilí páchaná na Turcích. Pokrokový list moskev- ský Utro Rossii“ odhalil prameny tohoto ne- ruského štvaní, jistého dra. Jaeckha a „Fran- couze“ pana Rubyho. Dr. JJaeckh dokonce do- spěl k tvrzení, že za 500 let tureckého pano- vání mohamedání nezabilí tolik nevinných oběti jako balkánští spojenci za tři měsíce. Kugfelův
Jihoslovan Turek Fran Ruby doktor JJaeckh Rus
13 article
„Den“ přiznal se, proč štve proti Jihoslova- nům: nejde prý o agitací proti balkánským Slo- vanům, nýbrž proti ruskému slavjano- filstv u. Sám Miljukov, a tcho se společnos ze „Dne“ a „Kyjevské Mysli“ patrně nejvíce leká, příliš horlivě prý brání všechny jilioslo- vanské požadavky a v posledním článku „Rěči“ vystupuje jako „ohnivý slavjanofil“ Zbytečně tímto způsobem projevuje část rus- kých židů strach z probouzejícího se slovan- ského cítění v ruské pokrokové společnosti zaplétá židovskou otázku tam, kam nepatří Slovanskou otázku možno řešiti bez kombinace s antisemitismem nebo lilosemitismem: je to otázka jiného řádu. Útočit i na lidi rázu Milju- kova s výtkou zoologického nacionalismu, je směšné, třebaže je rána dobře mířena. Rušt pokrokáři dosud příliš se báli nacionalismu. poněvadž se domnívali, že „zoologický“ je je- ho stálé epitheton. Nynější boj balkánských Slovanů o národní bytí a o svobodu jest přílil názorným důkazem o lichosti výtek, že nacio- nalismus sám o sobě jest mravně závadným Doufejme, že obrat ve smýšlení ruské společ- nosti, který nastává, povede od probuzených sympatií k bližšímu poznání Slovanů a ke sna- ze o všestrannou součinnost s nimi.
Miljukov Slovan
14 article
Anarchie v Mexíku. Neminulo ani půldruhého roku od tě doby, e „tyran“ Porfirio Diaz byl svržen revolučním hnutin 1 donucen odejíti z Mexika a vůdce tehdejší revo- luce i nástupce Dlazův Madero stal se obětí anar- chie, která vzrostla v zemi ze semene jim samým zasetého. Starý Porfirio Diaz vládl v Mexiku déle ne třetinu stolelí a povznesl zemi k hospodářskámu rozkvětu i zábezpečil, ovšem brutálními, ale účín- nými prostředky vnitřní pokoj a pořádek. Při jeb pádu tvrdili jeho obhájci, že v Mexiku se jinal vládnouti nedá, než vládletento inteligentní despota jenž dovedl železnou rukou pdržetí na uzdě všechny nepokojné živty, a vývoj událostí dal jlm do jiste mníry za pravdu. Po jeho odchodu nastala opět ér vnítřních bojů a vojenských vzpour jako před Diazem. Poríkrio Diaz a jeho mísistři dopustili se ovšem také velkých chyb. Na veřejné vyučování nebylo věnováno dosti peněz, Diaz neměl dostí smysla pro to, aby za své dlouhé vlády vychoval osvícenou organisovanou demokracii a povznesl venkovské obyvatelstvo z jeho bídného stavu. Dále nemtěl Dia dosti porozumění pro nutnost, vytvořití skutečně národní armádu, naopak snížil příliš počet pravi- delného vojska a policie. Mexiko je zemí, kler má množství generálů, ale málo vojáků a tito gene- rálové bez vojska pocifují touhu hráti si na válku organisováním vzpour.
Diaz Dlazův Madero Porfirio Diaz Poríkrio Diaz Zeus Mexiko
15 article
Tyto chyby staly se Diazovi a jeho vládě osud- nými. Když vystoupil Madero, mladý, bohatý vzdělaný muž, prodchnutý sociologickým idealismem a velkými zásadami francouzské revoluce, vynoříly se na všech stranách spousty nespokojenců, okou- zlených jeho velkolepými vtipy a snících již o vše- obecné rovnosti a bratrství a rozdělení půdy. Por- firio Diaz měl na obranu svého režimu jen špatně placené žoldnéře, kdežto Madero nabízel vysoký žold a tak vláda Diazova, nemajíc vnitřní síly, byla snadno povalena. Leč vláda Maderova nebyla pevnější. Tento socialistický theoretik neuznal umění nutného pře- chodu a stal se první obětí demagogie, kterou sám rozpoutal. Nemohl uspokojiti lid. kterému byly slí- beny velké sociální reformy, zvláště rozdělení l- Hifundií, a na druhé straně brzy profi sobě popudi ony operetní generály a náčelníky čet, kteří se k němu připojili, když šlo o svržení Diaza, z nichi však každý pracoval pro svůj vlastní prospěch e chtěl si zajistiti vynikající místo v budoucí vládě.
Diaz Madero Diazův Maderův Diaza Madera
16 article
Sotva se Madero dostal k moci, propukaly n všech stranách vzpoury, obnovilo se banditství celou zemi zachvátila anarchie. Za těchto okolností měla vhodnou půdu revo- luce, sorganisována generálem Diazem, sýnovcem Porfiria Dísza, jenž prý z Kaira podporoval hinuti penězi. Po krvavých bojich ve hlavním městě bylo vítězství rozhodnuto, když se k Diazovi připojili Maderovi generálové Blanquet a Huerta, načei Madero zajat Blanquetovými lidmi. Je patrno, že Huerta, který se stal prozatimním presidentem, jen upravaje cestu generálu Diazovi, aby se mohl u- jmouti vlády, až se poměry uklidní. Takto zbaví se také přímě zodpovědnosti za popravu Maderov bratra i usmrcení dřívějšího presidenla Madera hteré se stalo za podezřelých okolností, třebaže je Huerta líči nevinně jako náhodu při pokusu Made- rových stoupenců, osvoboditi eskortovaného za- jatce.
Diaz Porfirio Dísza Madero Blanquet Huerta Madera Kairo Huerta Mad
17 article
Nynější situace v Mexiku je nanejvýš nejistá Nejen že v různých částech země se nová vláda ne- uznává, a organisuje se proti ní vojenský odpor ale není také známo, co učiní Spojené státy severo- americké, které prostřednictvím svého vyslance Mexiku varovaly před popravením Madera a uči- nily na hranicích Mexika rožsáhlé vojenské pří pravy. Uvádí se, že politika Spojených států směřuje prostě ku pohlcení Mexika, ježto se jim stalo po- třebou, aby příští hranice severoamerické Unie tvořil punamský průplav, ba tvrdí se, že za tí účelem je anarchie v Mexiku ze Spojených států pod rukou podporována, poněvadž není v jejich zájmu, aby se v Mexiku utvořila sílná národní vlá- da. Je příznačno, že po pádu Porfiria Diaza Me- xiko vykoupilo železné dráhy severoamerických společnosti a odmítlo také, aby si. Unie utvořila námořní stanici ve vodách mexických v zálivu Mag daleny. Mají-li Spojené státy severoamerické skutečně zmíněně zámysly, pracnjí jim osnovatelé mexických revolucí do rukou. Z Mexika, 24. února. (K. k.) Přesné podrobno- stí o smrti Maďera a Suareza nejsou dosud známy Huerta prohlašuje, že Madero a Suarez padli př srážce stráže s Maderovými stoupenci, kteří se po- kusili osvoboditi zajatce. De la Barra prohlašuje že vězňové byli zabiti, když se pokusili o útěk V neděli byl ve městě klid. Vláda ujišťuje, ze vy- šetří okolnosti smrti Maderovy a Suarezovyn a po- trestá vinníky.
Huerta Madero Suarez Maderův Barr Suarezovyn Mexiko spojený stát Madera Porfiria Diaza I
18 article Ze stany.
Ze stany. Praha-II. dol. Nové město 1. část. Živnosten- ský odbor místní organisace národní strany svo- bodomyslné ustaven byl 10. února ve schůzi, ko- nané ve staročeské síni pivovaru »u Buckůl« na Pořiči. Schůži zahájil předseda m stní organisace pan Em. Lané, vítaje srdečně přítomné živnost- níky a jmenovitě pp. obec. stari a měst rady Hadrbolce, Maděru, Šmakala a Šeyda. Ku programu schůze promluvil taj. živn. odborů strany red. Kemelský, který vysvětluje důvode. které vedou k zakladání živnostenskych odbiore strany u všech místních erganisaci. Dále presvěd- čivě vyličuje jicu význam a důležitost a naznačuje způsob zřízení a četné jich pracovní úkoly. Před- naška byla s velkou pozornosti sledována a srdeč- nou pochvslou odměneoa. — Rozvinuvší se pal debaty záčastnili se pp. Káš, Hadrso ec. Maděra Šmakal. Šeyd a m. i. Po zásadním usnesení, při místní or anisaci zřídíti odbor, vykonány volbya zvoleni k návrhu jednatela p Kvapila za před- sedu p. Em. Lanč, za místopředsedu pan Joseí Plaček, jednatelem p. A. Škoda ml. a zapisovate- lem p. Fr. Dubrý; do výboru pp. Josef Švejda A. Škoda st., Frant. Komůrka. J. Štenc a Jose Hekl. — V dalším průběhu schůze bylo ustano- veno, aby v příští schůzi pojednáno bylo o pro- jektovaném živnostenskem domě ve čtvrti svato- petrské
em Hadrbolec Maděra Šeyda Kemelský Káš Hadrso ec Kvapil Plaček Švejda A Škoda František Komůrka J Štenc Praha Laný Jos organizace národní strana Škoda ml
19 article
Ústředí živnostenských odborů nár. strany svobodomyslné. Presidium konalo pravidelnou schůzi dne 17. t. m. řízením místopředsedy pana obec. slar. Šmakal a. Taj. živ. odboru red Kamelský podal zprávu o vykonaných pra- cích; jmenovitě o ustavení živ. odborů v míst- ních organisacích: Praha-II., dol. Nové město, 1. část a v Poličce; o zahájení živnostenského kursu přednáškového v Náchodě a úmyslu pořádati po- dobný v Klatovech. Dále jednáno bylo o pořá- dání širší živnostenské schůze v Praze, na které by pojednáno bylo: 1. O důležitosti živnosten- ských společenstev a o nutnosti práce v nichy 2. O významu živnostenských odborů místních organisací nár. strany svobodomyslné. Pořádání schůze stanoveno na 2. března t. r. — K přísluš- nému dotazu v příčině organisačního řádu živno- stenských odborů strany sděleno, že na původní, již vypracované osnově téhož bylo nutno před- sevzití některé zuěny k vůli sekcí obchodní, že však na jisto bude záležitost ta již skoncována, aby na jeho zákledě mohla se v dubnu t. r. ko- nati ustavující schůze delegátů místních živne- stenských odborů za příčinou ustavení zemské organisace svobodomyslného živnostnictva.
Kamelský Praha Náchod Klatovy živnostenský odbor národní II organizace národní
20 article
Odbor dílovedoucích při národní straně svo- bodomyslné v Praze. Dne 19. t. m. konala se pevá řádná schůze výboru. Byly projednávány zá- ležitosti, týkající se vnitřního uspořádání odboru Zejméha také způsob odvádění členských pří- spěvků a vystavováni legitimací. Usneseno sesta- viti katastr dílovedoucích všech odvětví, kleří jž jsou členy strany. Dále projednávány byly některé otázky sociální a hospodářské. Z rozhovoru, který se rezpředl, jest zřejmo, že dílovedoucí, jako důle- žitá složka průmyslu i živnosti, neměli dosudu žodné politické strany své zastání. Celá řada dílovedoucích z obavy před terrorem stala se politicky lndiferantnt.Vždávajfc se tak nejsvětěja ších práyobčanských. Továrníci, dělníci i úřad- nácjšoukromých podniků uznali za prospěšné přikloniti se jako stav k té poitické organisaci která jim za daných poměrů jest nejbližší. Činí tak, nejen aby svá občanská práva uplatnila, ale také aby otázky stavovské — jichž projednávání bývá v četných případech předáváno parlamentu — spíše a účelněji prostřednictvím poslanců své strany luštili. Dílovedoucí, nechtějí-li jako stav zaniknouti, musí činiti totéž. Dosavadní politickou nestrannost vadílnách zachovají nflovedoucí i na dále. S potěšením bylo konstatováno, že zájem o novou stavovskou organisací je neočekávaně veliký. Nejen v Praze, ale i na venkově, zejména v městech průmyslových hlásí se dílove oucía projevují souhlas. K četným dolazům sdě luje předsednictvo, že agitační letáky jakož i lístky přihlašovací budou v době nejbližší rozeslány. Až do tě doby zastlány buďtež písemné přihlášky na adresu: Odbor dílovedoucích při národní straně svobodomyslné v Praze II., Marianská čís.3
Praha stranit svobodomyslný v Praga II
21 article
Kralupská organisace národní strany svobodo- myslné pořádála v posledních dnech dvé úspěšná schůze pro svě členy. Dne 11. února konala val- nou hromadu, na níž vykonány volby důvěrni- ckého sboru a přeďsednictva a na níž mluvil red- aktor »Podřipana« pan Jan Soukenk a Roudnice. V neděli dne 16. t. m. přijel do Kralup žemský a říšský poslanec dr. Ed. Koerner. který v členské schůzi organisační vysvětlil po- drobně vládní předlohy daňové, jež jsou právě parlaměntně projednávány. Poslanci Koernerovi byla na schůzi jednohlasně projevena důvěra. — Ve vané hromadě, konané 11. února, byl zvolen předsedou organisace Jindřich Pavliček, zemský poslanec a ředitel továrny Aluminie; místopřed- sedou Frantíše k Čermk, statkář a náměstek sta- rosty členy výboru: Bohuš Hrubý, architekt, Vá- clav Jaroš, továrník. Karban Jaroslav, majitel zavodu řeznického, Bedřich Lípa, majitel realil, Josef Pejs odborný učitel, František Pištora, ob- chodnik, Ferdinand Podskalský, soustružník, Fran- tišek Suk, účetní cukrovaru, Josef Ott, úřadník cukrovaru, JUDr. Hrnčíř, advokát, Josef Pokorný. stavitel; revisory: Váciav Bartoň, účetní, L adislav Plocek, učitel, E. Morgensterp, velkoobchodnik.
Soukenk doktor Ed Koerner Pavliček Aluminie Hrubá Jaroš Karban Jaroslav Lípa Pejs Pištora Ferdinand Podskalský Fran Suk Ott JUDr Hrnčíř Pokorná Plocek E Morgensterp Roudnice Kralupy organizace národní strana svoboda Váciav Bartoň
22 article Z jakého materiálu bude zhotoven pomník Jana Žižky na vrchu Žižkově.
Z jakého materiálu bude zhotoven pomník Jana Žižky na vrchu Žižkově. Spolek pro zbudování pomníku Žižkova na vrchu Žižkově po dlouholeté úsilovné činnosti opa- tříl kapitál 120.000 kor. a dospěl nyní k metě, aby se rozhodl přikročiti k uskutečnění svých cilů. A to je otázkou velmi důležitou: z jakého materiálu má být monumentální Žižkův pomník zhotoven, zda z bronzu, či ze žuly, nebo ze železobetonu. Tento poslední projekt zdál se na býti souhlasu, nebot železobeton vyžadoval by o třetinu menšího ná- kladu než bronz nebo žula. Spolek jmenovaný prá- vem předložil tuto otázku na forum příslušných faktorů. Nechť se o tom vyslovi. V takové infor- mační schůzi ovšem se nerozhoduje o definilivním usnesení, ala vysloví se v ní názory, které mohou být voditkem pro konečné usnesení. Spolek pro postavení žižkova pomníku svolal tuto iniormační schůzi na včerejší večer do Smetanova sálu Obec- ního domu král. hlav. města Prahy a pozval k ní zástupce král. hlav. města Prahy a všech obci sou- sedních, spolku „Mánes“, klubu umělců výtvarných, Umělecké Besedy, spolku architektů a inženýrů, společenstva kameniků a sochařů atd. Schůze byla velmi četně navštívena zástupci jmenovaných kor-
Žižek Žižkův Smetanův Žižkov Praha spolek „ Mánes spolek architekt
23 article
neměně uměleckých než byly kdysi jeho verše a pak jeho povídky a romány. Byl to blažený ar jeho tvořivé inteligence, že za dočasné Přechodné činnosti kritické stvořil novou me- thodu (methodu nemethodičnosti) a naučil své nástupce dotud neznámému umění lásky ke knihám (umění rozkošnické dojmovosti). Ale daleko výše si stavím Franceovo rozhodnutí nepsati dále kritických causerií, jakmile po- znal, že povolání to nepřináší mu dalšího obo- hacení, k vůli němuž na čas ocitl se mezí li- terárními zpravodají. Kritika nebyla Fran- ceovi řemeslem, nýbrž stupněm vývoje. A kdo se plně začeti a zamyslil do svého Anatola France, mohl vyslechnouti z ironi- ckých úst jeho tento ima ginární monolo pronášený ke čtenáři „Tempsu“ ve chvíli kdy přestal tam psáti svojí pravidelnou kro- niku literární: „Buď zdráv, čtenáři, jehož opouštím, kdy jsme si na sebe zvykli, aniž jsme sobě vlastně kdy porozuměli. Nudil jsi se mnohdy, když jsi četl mé věty: nezazlívám ti toho, ježto jsem se i já nudíval při myšlence, že píši pro tebe.
Franceův Fran Franc Ithoda
24 article
Hněvával jsi se na mne, ježto jsem psával knihách a ideích, jež tebe nezajímaly a ježto jsem zarytě mlčel o spisovatelích, ve kterých tvoje počestná žena a tvá unuděná dcera maji zálibu. Kdykoliv učinil jsi pokus vložiti jim d ruky román nebo verše, které unášely můj obdiv a mou výmluvnost, špatně jsi pochodil byl jsi, bohudík, alespoň tak moudrý, že jsi tak odvážného pokusu nekonal na sobě.A přece jsi mne týdně čítal, buď ze zvyku nebo že dobrý mrav pořádného předplatitele novin toho žádali není však vyloučeno, že moje od- stavce hověly tvé hluboké mravní potřebě rozbortovati se upřímně nad škodlivostí para- doxů a nad odvahou tvrzení exotických. Byl bych na to hrd, kdybych byl alespoň takto čímsi prospival tvojí morální hygieně Vím — a přesvědčuje mne o ton měně moje intuice než to ono sdělení redakční — že jsi mně v přísné své počestnosti občas po- dezříval ze stranictví, neboť zdálo se ti, jak by nezáživní a výbojní duchové, v nichž jsem
25 article
si na rozdíl od tvé paní choti a slečny dcery liboval, tvořili jakousí koterii nebo kliku které jsem čímsi zavázán. Opravdu, moudrý příteli, nemýlil jsi se v té věci. Jsou to jacís spiklenci či spíše pošetilci, kteří nenávidí vás počestných občanů a kteří nemají zřetele k rodinným potřebám čtenářů. Říkají si umělc a mají cosi společného s provazolezci a s ta- nečnicemi serpentinovými; v zemích méně ci- vilisovaných než jest naše drahá otčina, nepo- žívají lepšího platu a za života větší úcty než oni církusoví artisté, pěstní zápasníci i u ná jsou však lépe placeni a vice uctívání. I tom máš pravdu, že jsem této kastě čímsi za- vázáni ba věru, za to, z čeho se těším nejvíce. Leč upadám znovu do paradoxů a exotických názorů: odpusť, odpočineš si od nich již záhy. Opouštím tebe, čtenáři, v pevné důvěře. že se nezměníš a že, zatoužil-li bych kdy za po tobě, shledal bych tebe stejným, jak dnes tě propouštím. Za to ručí mně ti, v jejichž ochranu odevzdávám tvou duši: politikové, kteří dbají v čas obecné i vlastní potřebyo lvé nadšení a národní hospodáři, kteří nadšení tvé — odhodláváš se k němu tak nerad — budou vždy tlumiti. Neodvažují se odporou- četi tebe v ruce kněží, jež jsi ty odkázal na svou paní choť a slečnu dceru: vím, že dbáš o rady a pokyny kněžstva pouze, hledáš-li pro svého syna protekci. Budeš, doufám, svých politíků a národních hospodářů dosta- tečně opatřen, ač nemluvím tu, bohužel, zcela ze své zkušenosti.
26 article
Za sebe arciť nemohu ti zaručiti, že ode- jda od tebe, se nezměním. Změna a vývoj. přerod a přepodstatnění — toť nejvyšší rado- sti mého srdce, jimž se oddávám zatvrzele jako nedovolené rozkoši. Zmizím před tvým očima jako punkva v zemi a snad teprve po letech vynořím se na povrch. Leč ty netušíí. co vše zázračného a neuvěřitelného uzřím tam v hloubkách, kterých se ty instinktivně hrozíš. O mlžné jeskyně s lesem krápníkůl O malachitová jezera stíněná skalami! O zá- vratně modré temnoty nekonečných propastí Mé vlny vynesou pohyblivý odraz těch zá- zraků na povrch, chut neznámých hornin prosytí mé vody, moje proudy urvou věnce kytice záhadných rostlín na dnech rozsedlin Jsem již celý zimničný nedočkavostí na tato podzemní překvapeníl Leč promiň, že ani na rozloučenou neuše- třím tebe svých paradoxních tvrzení. Chtě jsem jen říci, že podléhám-li sám tolika změ- nám, nemusím se o stálost tvou obávati. Bu- deš týmž po desetí jako po padesáti letech Mé svědomí ujišťuje mne dátklivě, že jsen na tobě ničeho nezměnil a nepokazil. S bo- hem, čtenáři, buď zdrávl“ Arne Novák.
Novák
27 article Hudba.
Hudba. + Veliký úspěch koncertu Pěveckéh sdružení učítelů pražských ve Vídní. Z Vi- dně, 24. února. (Zvl. telef. zpr. „Nár. L. Ve velkém sále hudebního spolku konán byl dnes dříve již ohlášený koncert Pěvecké- ho sdružení pražských učitelů, ří- zením proslulého sbormistra jejich profesora Spilky a za účastenství známého vírtuosa na klavír dra. F. z Lobkoviců, jakož Oskara Nedbala s jeho orchestrem. Kou- cert tento byl skutečnou událostí letošní ví deňské koncertní saisony. Téměř veškeré vy- nikající osobnosti české Vídně zúčastnily se koncertu. Také německá hudbymilovná Víder dostavila se hromadně na večer pražských učitelů a jednotný úsudek o výkonech praž- ských pěvců byl nadšeně pochvalný. Koncert navštívili: arcikněžny I sabel a Marie Anunciata, arciknížata Al- brecht, Max, knížata Mietternícho vé, princezna Kroyova, princ Ferdinan Lobkovic, princové August. Zdeněk, Leo- pold Lobkovicové, rodiny hr. Sehön- bornů a Černínů, hr. Orsini Rosen- berg, kníže Karel Auersperg, kníže Thurn Taxis, kníže Windischgrätz. dědičný hrabě Trautmannsdorí, hrabe Wiltschek, hrabata Cecchi a St. Cro- ce, hr. Bellegarde, hr. Zichy, hrabo
Spilka Nedbal Anunciata Al Max Mietternícho Kroyův Ferdinan Lobkovic August Zdeněk Lea Lobkovic Orsini Rosen Auersperg Thurn Taxis Windischgrätz Trautmannsdorí Wiltschek Cecchi Bellegarde Zich Vídeň Lobkovic Kou Černín St . Cro Pěveckéh sdružený
28 article
Waldstein a Abensberg Traun, hr Stubenberg Tiniti, hr. Thun Hohen stein, hrabě Sylva Taroucca, hrabe Odescalchi, bar. Bourgogne, bar Bienerthové, hraběnka a hr. Saíler- novy, ministří dr. Truka a dr. Zenker posl. Maštálka a Neumann, dvor rada Burger, nám. vrch. ředítele Špitál s ký a Weinzettel a četné jiné vynikající osobnosti. V loži sedělo celé ředitelství „Gesell- schaft der Musikfreunde“ a do konce vytrva- le sledoval koncert i stařičký hudební skla- datel Goldmark, který nadšeně aklamova národní písně, a vedle něho četní jiní hudebn znalcí vídeňští, zejména hr. Weckbecke- dvorní rada nejvyššího hofmistrovského úřa- du, předseda výkonného výboru „Wiene Musikwoche“, řed. „Wiener Männergesangs vereinu“ Kö hldorfer, dirigent „Schuberi- bundu“ Kirchel, předseda výboru největši ho německého svazu pěveckého „Deutsche Sängerbundu“ Hofmann. Největší úspěch mě- ly Smetanovy sbory, zvláště „Rolnická“ „Na moři“, které vzbudily nadsení veške rého obecenstva. V tak sky rámnci české umění zde již dávno nevystoupilo. Uměn pražských pěvců vymyká se z obvyklých ko- lejí a předčí přesností intonace, lahodnost tonů a krásou hudebních výrazů, jakož i plným zvučným tónem ve forte i vzdušném umírají cím pianissimu všechny dosud zde slyšené vý- kony. Koncert byl zahájen předehrou k Mi strům pěvcům Norimberským a ukončen ne utuchající bouří potlesku všeho obecenstva
Waldstein Stubenberg Thun Hohen Taroucca Odescalchi bar Bienerth Truk doktor Zenker Maštálek Neumann Weinzettel Goldmark Wiener Männergesangs hldorfer Hofmann Smetanův Abensberg Traun Bourgogne Saíler Schuberi rada Burger Wien Musikwoche svaz pěvecký „ Deutsche Sängerbund
29 article
+ Almé Maillard: »Poustevníkův zvonek.o Po řadé let vzkiísilo Národní divadlo tuto ko- mickou operu, která patřívala k nejoblibenějšín a k níž poutá nás vzpominka na znamenitou Rozu Friqucttovu pí. Cavallárové, Libreto »Poustevní- kova zvonku« i dnes, kdy víc než půl stolet uplynulo od premiery, působí žívotností svých figur i obratným střídáním motivů vážně jímavých i komických Hudba Maillardova prozrazuje dobrou francouzskou školu, která právě v oboru komick opery má slavnou tradici. Maillard nestojí však v jedne řaně s velnými jmeny komické opery francouzské. Jeho význam je podružnější a jeho hudba je už na rozhraní mezi komickou operou a operetou. Ale co soližuje jej s velkými před- chůdci a v čem je Maillard plnokrevným Fran- couzem, je graciesnost, laškovnost a esprit, je schopnost přimknouti se těsně k dramatické situaci a dále komposiční zručnost a divadelnický smysl. Purtitura jeho podává přečetné doklady těchto přednost, Vizte jen na př. duet Rozy a Belamyho v dějství prvém, duet Rozy a Sylvaina a terect v dějství oruhem atd. Jak rozkošným a oezprostřodním je dojem i dnes ještě z těchto čisell Vedle nich ovšem mnohé vyzní prázdněa ploše, což platí zvláště o sborech dragonů a ve vežnem sboru protestantských uprc hliků. Národní divadlo našlo ve svém souooru velm dobré před- stavilele pro jednotlivé role. Pan Krössing jako- před léty i teď ještě pobaví figurkou selsky potmě- šilého Thibauta. Pí. Bogucká čestně obstála vedle své soupeřky z minulosti. Hlasové jí partie Rozina. dobře lezí a živosti, humoru a srdečnosti jejímu podání také nescházelo. Georgettu ve zpěvu — zviáště v půvabném chausonu provencalském — ve hře vystavila pí. Horvátová s potřebnou koketnosti. Dragonského desátníka Belamýho zpival i hrál pan Vávra s chevaterskní veselostí.
Friqucttův Cavallárová Poustevní Maillardův Maillard Fran Roza Sylvain Krössing Rozina Horvátová Vávra Almý Maillard národní divadlo
30 article
Od okolí účinně odrážel postavu Sylvalnovu citově vroucí přednes páně Štorkův. Postavě kazatele dostalo se panem Klimentem zcela přiměřeného podání. Opera, řízená p. kap. Zamrzlou, měl dramaticky svižné tempoj rušivě působilo však, když na několika místech na chvíli soulad mezi zpěváky a orchestrem se zakolisal, V obedenstvu našel »Poustevníkův zvoneky velkou oblibua způsobil mnoho radosti, která projevovala se hojným potleskem, jenž zvlášté poj závěru nechtěl míti konce. Vidím v tom pokyn, aby pokusy se starštmi operami byly častějšími. aš. + Z českého spolku pro komorní hudbu v Praze. Třetí řádný koncert koná se již dnes (v úterý 25. února) v 7 hod. večer. v Radoiline. Účinkuje při něm »České kvartetto« a prof. O. Macha. + Z České Filharmonie. Dnes o 8. hod. ve- černí koná se ve Smetanově sále Obecního domu obvyklý úterní koncert řízením dra. Vilěma Ze-
Sylvalnův Štorkův Zamrzla profesor Mach Praha Smetanův český spolek pro komorní hudba Český filharmonie obecní dom