2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
25. února 1913. Číslo 55.
4
article
však sklidili úspěchy. Konečně dopouští se
té ramenářské nechutnosti, že uvádí, že Češ
volali: „Ať žije Srbsko!“, že sbírali na slovan-
ský červený kříž, když Srbsko proti Rakou-
sku zbrojilo, což ovšem jest ploskolebý ne-
smysl. Pověst, rozšířovanou před vládním sdě-
lením o „reserváfech“, že s vysokého místa
vysloveno bylo proti jakémukoli obmezován
německé vnitřní řeči služební, pokládá list za
smyšlenku k tomu účelu, aby byla česká duše
„uváděna do varu“ a na škodu Němců.
Němec
Srbsko
Raka
5
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Poměr rakousko-ruský.
„Pest. Lloyd“ otiskuje vídeňský dopiso
poměru rakousko-ruském, pocházející patrně
z kruhů velmi blízkých ministerstvu vnějších
věci. Dopis je zajímavý tím, že popírá zprávy.
šířené po cizích novinách, jakoby mezi Ra-
kouskem a Ruskem již nastalo sblížení v důle-
žitých politických otázkách, anebo se aspoř
o sblížení takové vyjednávalo. Zpravodaj tvrdi
především, že v otázce ohraničení pří-
ští Albanie nestala se dosud nijaká doho-
da mezi Rakouskem a Ruskem, ba ani se o po-
dobnou dohodu mezi oběma státy nezačalo je-
ště vyjednávati. Vůbec žádná z velkých poli-
tických otázek, jimiž se má zabývati londýn-
ská velevyslanecká konference, není dosu
rozřešena.
Dr. Lukács sedí pevně.
Zpravodaj „Pest. Lloydu“, uživ příležitosti
že sněmovní výbor projednal již vládní osnovu
volební opravy, vyžádal si u dra. Lukácse roz-
mluvu, aby zvěděl, co je pravdy na pověstech,
že jeho postavení je otřeseno. Dr. Lukács
odpověděl mu sebevědomě, že námitky oposice
vůbec se ho nedotknou. Volební reformu pro-
vede a o řádění oposice prý se nestará. Těší
se důvěře koruny a sněmovní většiny.
a dokud má důvěru k sobě, se svého místa se
nehne. Podobné výtky, které se činí nyní jeho
vládě, činily se také „velikému ministerstvu
dra. Wekerla, z čehož možno posouditi, jakou
cenu sluší námitkám takovým přikládati.
Lloyd
doktor
Lukács
RakouskoUhersko
Rusko
Albánie
Rakousko
6
article
Konsul Prochaska.
Prochaska
7
article
Pověstný prizrenský konsul Prochaska,
jenž nastoupil právě několikanedělní dovole-
nou, nevráti se již na své místo, nýbrž bude
dle zpráv některých peštských listů poslán za
konsula do Pittsburgu. Jeho zástupce v Prizre-
nu, místokonsul Pözel, je rodilý z Pešti a je
uherským státním občanem. Dosud byl tři léta
místokonsulem ve Skopljí.
Polští lidovci proti Národní radě.
Dne 22. února byla v Tarnově schůze dů-
věrníků polské strany lidové, vedené posl.
Stapiňským. Sešlo se na 150 důvěrníků, všichní
lidoví poslanci a také oba pokrokově-demokra-
tičtí poslanci Sliwiňski a Lisiewicz ja-
ko hosté. Hlavním předmětem debaty byl po-
měr lidové strany k oběma haličským polským
komitétům, starajícím se o vojenský výcvik
lidu. Po debatě, trvající 6 hodin, přijata téměi
jednomyslně resoluce, v níž lidová strana při-
stupuje k „tajnému výbora“ a vyslovuje přání,
aby v něm byla zastoupena poměrně ke svě
početnosti. Předsednictvu strany se ukládá
aby působilo ku pokojnému upravení poměru
mezi tajným výborem a komisí Národní rady
jestližé strany, rozhodující nyní v Národní ra-
dě, nezmaři reformu volebního řádu. Jinak má
lidová strana přerušiti všechny styky s Národ
ní radou.
Další debata týkala se volební reformy
přijata resoluce, v niž se žádá okamžité svo-
lání sněmu, aby mohl schváliti volební opravu
ještě dříve, než parlament začne
projednávati malý finanční plán
Nebude-li sněm svolán, lidoví poslanci mai
vstoupiti do oposice jak proti státnímu, tk
proti zemskému rozpočtu. Proti osobám, které
by se vzpíraly opravě zemského velebního řá-
du, lidovci mají zahájiti boj na všech polích.
S takovým zmocněním odjel posl. Sta
piňski do Lvova, kdež v pondělí 24. února
začaly opět porady stálého sněmovního výboru
pro volební opravu.
Sliwiňski
Lisiewicz
Prochaska
Pittsburg
Prizre
Pešť
Tarnov
Lvov
komise národní rada
8
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Jubilej dynastie Romanových.
Telegraf už krátce oznámil, že zvláštní
příležitostná komise hosudarstvenné dumy
usnesla se po návrhu hrab. Musina Puškin
doporučiti, aby národní představitelstvo po-
volilo k jubilejné oslavě 300letého panován
Romanových věnovati každoročně 300
a ž 500 milionů rublů na melioračn
fond. Dodati třeba, že tyto práce, mající za
účel zlepšiti přírodní podmínky ruského ze-
mědělství, jsou obmýšleny velice široko
Z fondu budou prováděny také práce zalesňo-
vací, boje s písky a povodněmi; pro erár bu-
dou kupovány neplodné půdy, aby byly uměle
učiněny plodnými; budou zřizována hydro-
technická učiliště k vychování dobrých od-
borníků.
Druhá příležitostná komise hosudarstven-
né dumy usnesla se doporučiti, aby nákladem
11/2 milonu rublů byl zřízen vzorný pedagogi-
cký ústav a na jeho vydržování aby byl
každoročně dáváno 400.000 rublů. S ve-
dlejšími ústavy toto vzorně pedagogium tvo-
řiti bude celé „kulturné městečko“
Tatáž komise usnesla se ještě, aby na pa-
mátku 300letého jubilea Romanových zřízene
bylo 93 nových učítelských semi-
nářů, z nichž 50 ve vlastním evropském Ru-
sku (po jednom v každé gubernii), 21 na okra-
jinách a 22 v těch končinách, kde je učitel-
ských seminářů nejméně. Zřízení všech
těchto učitelských seminářů stá
ti bude okolo 20 mil. rublů.
Romanův
Musin Puškin
9
article
Slovanské obědy v Petrohradě.
Poslednímu „slovanskému obědu“ před-
sedal opět gen. Skugarevský. A. A. Bašma-
kov představil se slovanskému meetingu ja-
ko bývalý redaktor „Pravitelstvenného
Věstniku“ a dal výraz své radosti nad tím, ž
jest opět neodvislým mužem a bude moci vše-
cku energii věnovatí drahé slovanské myšlen-
ce a nepřátelám Slovanstva, kteří se v při-
tomné době všichni na ně hrnou, jakoby se
spikli.
Předmětem přetřesu byla tentokrát b ul-
harsko-rumunská otázka. Vystřidala
se řada řečníků, kteří se nikterak netajili
svým rozhorlením na Rumuny, kteří se uka-
zují Bulharům zlými sousedy. Přijata resoluce
toho smyslu, že je třeba, aby Rusko podporo-
valo účinně Bulharsko proti nespravedlivým
nárokům Rumumska, ale tak, aby Rumuni na-
byli přesvědčení, že nejednají mužně an
správně, a v tom přesvědčení pak aby přistou-
pili k rusko-balkánskému bloku a tím si pojí-
stili svůj národně-politický rozvoj.
Bašma
Rumun
Bulhar
Ruska
Petrohrad
Bulharsko
Pravitelstvenný Věstnik
10
article
Rusko a Halič.
Rusko
Halič
11
article
Pravoslavní Rusové v Haličí netěší se an
v dosti malé míře svobodě vyznání. Náš lis
nejednou upozornil na jich pronásledování.
Pravoslavní Rusové v Haliči v příčině ví-
ry náležejí ke kyjevské metropolii a kyjevský
metropolit má doplňující titul „metropolita
haličského“. V druhé polovině XVII. stol, ky-
jevská metropolie se vším příslušenstvím ve-
šla v rámeč církve rusko-moskevské a tak se
sťalo, že také haličtí pravoslavní Rusově hi-
storicky a kanonicky spádají pod pravomoe
arcibiskupa moskevského.
Vyšši hierarchie ruská povšimla si žalob
pravoslavných Rusů haličských a vznesla na
sv. synod otázku, nemělo-li by se Rusko pro-
hlásiti za jich ochrance právě tak, Jako jest
ochrancem pravoslavné víry doma i na Bal-
káně.
Není albánského hnutí proti Srbům.
Vídeňské listy onehdy přinesly zprávu
že se pokoření Albánci vzbouřili proti Srbům
a že pod vedením známého Isy Boletincev
počtu 30.000 pušek táhnou naprotí Srbům.
V Bělehradě o takovém hnutí mezi Al-
bánci nic není známo. Vláda se telegraficky
dotázala velitelstev posádek v Drači, Tyraně
Debru a Elbasanu, je-li na té zprávě něco
pravdy, a obdržela odpověď, že ani zbla a že
i v týle Valony vládne úplný mír.
Máme tedy před sebou pouze zbožné přá-
ní starých přátel Slovanstva.
Rus
Rusův
Srba
Albánec
Debra
Valon
Halič
Rusko
Bala
Bělehrad
Alo
Drač
Elbasan
12
article
Peripetie slovanské myšlenky na Rusí.
V mínění ruské veřejnosti o slovanské my-
šlence pod vlivem balkánských událostí na-
stává rozhodující obrat. Jmenovitě po-
kroková inteligence, která dosud chovala se
ke slovanské otázce Ihostejně nebo ji odbý-
vala lacinou výtkou černosotěnství, byla nuce-
na zrevidovati svůj názor a nejen přiznati již-
ním Slovanům právo na boj za svobodu, nýbrž
i přiznati věc jižních Slovanů za svou. Slovem.
dosavadní krčení rameny nad národní otáz-
kou jako projevem pouze zpátečnickým pře-
stává. Tento obrat není vhod různým sociálně-
demokratickým a jiným krajně levým listům
které nachytaly v cizině mezinárodních hesel a
k ruskému národnímu cítění nikdy se nemohly
přibližit už proto, že je v jich inspirátořích
příliš málo ruské krve. Citovali jsme nedávno
hlasy ruských listů proti kanipaní Kugelova
„Dne“ a krajně levé „Kyjevské Mysli“, které
se obořily na Jihoslovany pro domnělá násilí
páchaná na Turcích. Pokrokový list moskev-
ský Utro Rossii“ odhalil prameny tohoto ne-
ruského štvaní, jistého dra. Jaeckha a „Fran-
couze“ pana Rubyho. Dr. JJaeckh dokonce do-
spěl k tvrzení, že za 500 let tureckého pano-
vání mohamedání nezabilí tolik nevinných oběti
jako balkánští spojenci za tři měsíce. Kugfelův
Jihoslovan
Turek
Fran
Ruby
doktor
JJaeckh
Rus
13
article
„Den“ přiznal se, proč štve proti Jihoslova-
nům: nejde prý o agitací proti balkánským Slo-
vanům, nýbrž proti ruskému slavjano-
filstv u. Sám Miljukov, a tcho se společnos
ze „Dne“ a „Kyjevské Mysli“ patrně nejvíce
leká, příliš horlivě prý brání všechny jilioslo-
vanské požadavky a v posledním článku
„Rěči“ vystupuje jako „ohnivý slavjanofil“
Zbytečně tímto způsobem projevuje část rus-
kých židů strach z probouzejícího se slovan-
ského cítění v ruské pokrokové společnosti
zaplétá židovskou otázku tam, kam nepatří
Slovanskou otázku možno řešiti bez kombinace
s antisemitismem nebo lilosemitismem: je to
otázka jiného řádu. Útočit i na lidi rázu Milju-
kova s výtkou zoologického nacionalismu, je
směšné, třebaže je rána dobře mířena. Rušt
pokrokáři dosud příliš se báli nacionalismu.
poněvadž se domnívali, že „zoologický“ je je-
ho stálé epitheton. Nynější boj balkánských
Slovanů o národní bytí a o svobodu jest přílil
názorným důkazem o lichosti výtek, že nacio-
nalismus sám o sobě jest mravně závadným
Doufejme, že obrat ve smýšlení ruské společ-
nosti, který nastává, povede od probuzených
sympatií k bližšímu poznání Slovanů a ke sna-
ze o všestrannou součinnost s nimi.
Miljukov
Slovan
14
article
Anarchie v Mexíku.
Neminulo ani půldruhého roku od tě doby, e
„tyran“ Porfirio Diaz byl svržen revolučním hnutin
1 donucen odejíti z Mexika a vůdce tehdejší revo-
luce i nástupce Dlazův Madero stal se obětí anar-
chie, která vzrostla v zemi ze semene jim samým
zasetého.
Starý Porfirio Diaz vládl v Mexiku déle ne
třetinu stolelí a povznesl zemi k hospodářskámu
rozkvětu i zábezpečil, ovšem brutálními, ale účín-
nými prostředky vnitřní pokoj a pořádek. Při jeb
pádu tvrdili jeho obhájci, že v Mexiku se jinal
vládnouti nedá, než vládletento inteligentní despota
jenž dovedl železnou rukou pdržetí na uzdě všechny
nepokojné živty, a vývoj událostí dal jlm do jiste
mníry za pravdu. Po jeho odchodu nastala opět ér
vnítřních bojů a vojenských vzpour jako před
Diazem.
Poríkrio Diaz a jeho mísistři dopustili se ovšem
také velkých chyb. Na veřejné vyučování nebylo
věnováno dosti peněz, Diaz neměl dostí smysla pro
to, aby za své dlouhé vlády vychoval osvícenou
organisovanou demokracii a povznesl venkovské
obyvatelstvo z jeho bídného stavu. Dále nemtěl Dia
dosti porozumění pro nutnost, vytvořití skutečně
národní armádu, naopak snížil příliš počet pravi-
delného vojska a policie. Mexiko je zemí, kler
má množství generálů, ale málo vojáků a tito gene-
rálové bez vojska pocifují touhu hráti si na válku
organisováním vzpour.
Diaz
Dlazův Madero
Porfirio Diaz
Poríkrio Diaz
Zeus
Mexiko
15
article
Tyto chyby staly se Diazovi a jeho vládě osud-
nými. Když vystoupil Madero, mladý, bohatý
vzdělaný muž, prodchnutý sociologickým idealismem
a velkými zásadami francouzské revoluce, vynoříly
se na všech stranách spousty nespokojenců, okou-
zlených jeho velkolepými vtipy a snících již o vše-
obecné rovnosti a bratrství a rozdělení půdy. Por-
firio Diaz měl na obranu svého režimu jen špatně
placené žoldnéře, kdežto Madero nabízel vysoký
žold a tak vláda Diazova, nemajíc vnitřní síly, byla
snadno povalena.
Leč vláda Maderova nebyla pevnější. Tento
socialistický theoretik neuznal umění nutného pře-
chodu a stal se první obětí demagogie, kterou sám
rozpoutal. Nemohl uspokojiti lid. kterému byly slí-
beny velké sociální reformy, zvláště rozdělení l-
Hifundií, a na druhé straně brzy profi sobě popudi
ony operetní generály a náčelníky čet, kteří se k
němu připojili, když šlo o svržení Diaza, z nichi
však každý pracoval pro svůj vlastní prospěch e
chtěl si zajistiti vynikající místo v budoucí vládě.
Diaz
Madero
Diazův
Maderův
Diaza
Madera
16
article
Sotva se Madero dostal k moci, propukaly n
všech stranách vzpoury, obnovilo se banditství
celou zemi zachvátila anarchie.
Za těchto okolností měla vhodnou půdu revo-
luce, sorganisována generálem Diazem, sýnovcem
Porfiria Dísza, jenž prý z Kaira podporoval hinuti
penězi. Po krvavých bojich ve hlavním městě bylo
vítězství rozhodnuto, když se k Diazovi připojili
Maderovi generálové Blanquet a Huerta, načei
Madero zajat Blanquetovými lidmi. Je patrno, že
Huerta, který se stal prozatimním presidentem, jen
upravaje cestu generálu Diazovi, aby se mohl u-
jmouti vlády, až se poměry uklidní. Takto zbaví se
také přímě zodpovědnosti za popravu Maderov
bratra i usmrcení dřívějšího presidenla Madera
hteré se stalo za podezřelých okolností, třebaže je
Huerta líči nevinně jako náhodu při pokusu Made-
rových stoupenců, osvoboditi eskortovaného za-
jatce.
Diaz
Porfirio Dísza
Madero
Blanquet
Huerta
Madera
Kairo
Huerta
Mad
17
article
Nynější situace v Mexiku je nanejvýš nejistá
Nejen že v různých částech země se nová vláda ne-
uznává, a organisuje se proti ní vojenský odpor
ale není také známo, co učiní Spojené státy severo-
americké, které prostřednictvím svého vyslance
Mexiku varovaly před popravením Madera a uči-
nily na hranicích Mexika rožsáhlé vojenské pří
pravy.
Uvádí se, že politika Spojených států směřuje
prostě ku pohlcení Mexika, ježto se jim stalo po-
třebou, aby příští hranice severoamerické Unie
tvořil punamský průplav, ba tvrdí se, že za tí
účelem je anarchie v Mexiku ze Spojených států
pod rukou podporována, poněvadž není v jejich
zájmu, aby se v Mexiku utvořila sílná národní vlá-
da. Je příznačno, že po pádu Porfiria Diaza Me-
xiko vykoupilo železné dráhy severoamerických
společnosti a odmítlo také, aby si. Unie utvořila
námořní stanici ve vodách mexických v zálivu Mag
daleny.
Mají-li Spojené státy severoamerické skutečně
zmíněně zámysly, pracnjí jim osnovatelé mexických
revolucí do rukou.
Z Mexika, 24. února. (K. k.) Přesné podrobno-
stí o smrti Maďera a Suareza nejsou dosud známy
Huerta prohlašuje, že Madero a Suarez padli př
srážce stráže s Maderovými stoupenci, kteří se po-
kusili osvoboditi zajatce. De la Barra prohlašuje
že vězňové byli zabiti, když se pokusili o útěk
V neděli byl ve městě klid. Vláda ujišťuje, ze vy-
šetří okolnosti smrti Maderovy a Suarezovyn a po-
trestá vinníky.
Huerta
Madero
Suarez
Maderův
Barr
Suarezovyn
Mexiko
spojený stát
Madera
Porfiria Diaza I
18
article
Ze stany.
Ze stany.
Praha-II. dol. Nové město 1. část. Živnosten-
ský odbor místní organisace národní strany svo-
bodomyslné ustaven byl 10. února ve schůzi, ko-
nané ve staročeské síni pivovaru »u Buckůl« na
Pořiči. Schůži zahájil předseda m stní organisace
pan Em. Lané, vítaje srdečně přítomné živnost-
níky a jmenovitě pp. obec. stari a měst rady
Hadrbolce, Maděru, Šmakala a Šeyda.
Ku programu schůze promluvil taj. živn. odborů
strany red. Kemelský, který vysvětluje důvode.
které vedou k zakladání živnostenskych odbiore
strany u všech místních erganisaci. Dále presvěd-
čivě vyličuje jicu význam a důležitost a naznačuje
způsob zřízení a četné jich pracovní úkoly. Před-
naška byla s velkou pozornosti sledována a srdeč-
nou pochvslou odměneoa. — Rozvinuvší se pal
debaty záčastnili se pp. Káš, Hadrso ec. Maděra
Šmakal. Šeyd a m. i. Po zásadním usnesení, při
místní or anisaci zřídíti odbor, vykonány volbya
zvoleni k návrhu jednatela p Kvapila za před-
sedu p. Em. Lanč, za místopředsedu pan Joseí
Plaček, jednatelem p. A. Škoda ml. a zapisovate-
lem p. Fr. Dubrý; do výboru pp. Josef Švejda
A. Škoda st., Frant. Komůrka. J. Štenc a Jose
Hekl. — V dalším průběhu schůze bylo ustano-
veno, aby v příští schůzi pojednáno bylo o pro-
jektovaném živnostenskem domě ve čtvrti svato-
petrské
em
Hadrbolec
Maděra
Šeyda
Kemelský
Káš
Hadrso
ec
Kvapil
Plaček
Švejda
A Škoda
František
Komůrka
J Štenc
Praha
Laný
Jos
organizace národní strana
Škoda ml
19
article
Ústředí živnostenských odborů nár. strany
svobodomyslné. Presidium konalo pravidelnou
schůzi dne 17. t. m. řízením místopředsedy pana
obec. slar. Šmakal a. Taj. živ. odboru red
Kamelský podal zprávu o vykonaných pra-
cích; jmenovitě o ustavení živ. odborů v míst-
ních organisacích: Praha-II., dol. Nové město, 1.
část a v Poličce; o zahájení živnostenského kursu
přednáškového v Náchodě a úmyslu pořádati po-
dobný v Klatovech. Dále jednáno bylo o pořá-
dání širší živnostenské schůze v Praze, na které
by pojednáno bylo: 1. O důležitosti živnosten-
ských společenstev a o nutnosti práce v nichy
2. O významu živnostenských odborů místních
organisací nár. strany svobodomyslné. Pořádání
schůze stanoveno na 2. března t. r. — K přísluš-
nému dotazu v příčině organisačního řádu živno-
stenských odborů strany sděleno, že na původní,
již vypracované osnově téhož bylo nutno před-
sevzití některé zuěny k vůli sekcí obchodní, že
však na jisto bude záležitost ta již skoncována,
aby na jeho zákledě mohla se v dubnu t. r. ko-
nati ustavující schůze delegátů místních živne-
stenských odborů za příčinou ustavení zemské
organisace svobodomyslného živnostnictva.
Kamelský
Praha
Náchod
Klatovy
živnostenský odbor národní
II
organizace národní
20
article
Odbor dílovedoucích při národní straně svo-
bodomyslné v Praze. Dne 19. t. m. konala se
pevá řádná schůze výboru. Byly projednávány zá-
ležitosti, týkající se vnitřního uspořádání odboru
Zejméha také způsob odvádění členských pří-
spěvků a vystavováni legitimací. Usneseno sesta-
viti katastr dílovedoucích všech odvětví, kleří jž
jsou členy strany. Dále projednávány byly některé
otázky sociální a hospodářské. Z rozhovoru, který
se rezpředl, jest zřejmo, že dílovedoucí, jako důle-
žitá složka průmyslu i živnosti, neměli dosudu
žodné politické strany své zastání. Celá řada
dílovedoucích z obavy před terrorem stala se
politicky lndiferantnt.Vždávajfc se tak nejsvětěja
ších práyobčanských. Továrníci, dělníci i úřad-
nácjšoukromých podniků uznali za prospěšné
přikloniti se jako stav k té poitické organisaci
která jim za daných poměrů jest nejbližší. Činí
tak, nejen aby svá občanská práva uplatnila, ale
také aby otázky stavovské — jichž projednávání
bývá v četných případech předáváno parlamentu
— spíše a účelněji prostřednictvím poslanců své
strany luštili. Dílovedoucí, nechtějí-li jako stav
zaniknouti, musí činiti totéž. Dosavadní politickou
nestrannost vadílnách zachovají nflovedoucí i na
dále. S potěšením bylo konstatováno, že zájem
o novou stavovskou organisací je neočekávaně
veliký. Nejen v Praze, ale i na venkově, zejména
v městech průmyslových hlásí se dílove oucía
projevují souhlas. K četným dolazům sdě luje
předsednictvo, že agitační letáky jakož i lístky
přihlašovací budou v době nejbližší rozeslány. Až
do tě doby zastlány buďtež písemné přihlášky na
adresu: Odbor dílovedoucích při národní straně
svobodomyslné v Praze II., Marianská čís.3
Praha
stranit svobodomyslný v Praga II
21
article
Kralupská organisace národní strany svobodo-
myslné pořádála v posledních dnech dvé úspěšná
schůze pro svě členy. Dne 11. února konala val-
nou hromadu, na níž vykonány volby důvěrni-
ckého sboru a přeďsednictva a na níž mluvil red-
aktor »Podřipana« pan Jan Soukenk a
Roudnice. V neděli dne 16. t. m. přijel do Kralup
žemský a říšský poslanec dr. Ed. Koerner.
který v členské schůzi organisační vysvětlil po-
drobně vládní předlohy daňové, jež jsou právě
parlaměntně projednávány. Poslanci Koernerovi
byla na schůzi jednohlasně projevena důvěra. —
Ve vané hromadě, konané 11. února, byl zvolen
předsedou organisace Jindřich Pavliček, zemský
poslanec a ředitel továrny Aluminie; místopřed-
sedou Frantíše k Čermk, statkář a náměstek sta-
rosty členy výboru: Bohuš Hrubý, architekt, Vá-
clav Jaroš, továrník. Karban Jaroslav, majitel
zavodu řeznického, Bedřich Lípa, majitel realil,
Josef Pejs odborný učitel, František Pištora, ob-
chodnik, Ferdinand Podskalský, soustružník, Fran-
tišek Suk, účetní cukrovaru, Josef Ott, úřadník
cukrovaru, JUDr. Hrnčíř, advokát, Josef Pokorný.
stavitel; revisory: Váciav Bartoň, účetní, L adislav
Plocek, učitel, E. Morgensterp, velkoobchodnik.
Soukenk
doktor
Ed
Koerner
Pavliček
Aluminie
Hrubá
Jaroš
Karban
Jaroslav
Lípa
Pejs
Pištora
Ferdinand Podskalský
Fran
Suk
Ott
JUDr
Hrnčíř
Pokorná
Plocek
E Morgensterp
Roudnice
Kralupy
organizace národní strana svoboda
Váciav Bartoň
22
article
Z jakého materiálu bude
zhotoven pomník Jana Žižky
na vrchu Žižkově.
Z jakého materiálu bude
zhotoven pomník Jana Žižky
na vrchu Žižkově.
Spolek pro zbudování pomníku Žižkova na
vrchu Žižkově po dlouholeté úsilovné činnosti opa-
tříl kapitál 120.000 kor. a dospěl nyní k metě, aby
se rozhodl přikročiti k uskutečnění svých cilů. A to
je otázkou velmi důležitou: z jakého materiálu má
být monumentální Žižkův pomník zhotoven, zda
z bronzu, či ze žuly, nebo ze železobetonu. Tento
poslední projekt zdál se na býti souhlasu, nebot
železobeton vyžadoval by o třetinu menšího ná-
kladu než bronz nebo žula. Spolek jmenovaný prá-
vem předložil tuto otázku na forum příslušných
faktorů. Nechť se o tom vyslovi. V takové infor-
mační schůzi ovšem se nerozhoduje o definilivním
usnesení, ala vysloví se v ní názory, které mohou
být voditkem pro konečné usnesení. Spolek pro
postavení žižkova pomníku svolal tuto iniormační
schůzi na včerejší večer do Smetanova sálu Obec-
ního domu král. hlav. města Prahy a pozval k ní
zástupce král. hlav. města Prahy a všech obci sou-
sedních, spolku „Mánes“, klubu umělců výtvarných,
Umělecké Besedy, spolku architektů a inženýrů,
společenstva kameniků a sochařů atd. Schůze byla
velmi četně navštívena zástupci jmenovaných kor-
Žižek
Žižkův
Smetanův
Žižkov
Praha
spolek „ Mánes
spolek architekt
23
article
neměně uměleckých než byly kdysi jeho verše
a pak jeho povídky a romány. Byl to blažený
ar jeho tvořivé inteligence, že za dočasné
Přechodné činnosti kritické stvořil novou me-
thodu (methodu nemethodičnosti) a naučil své
nástupce dotud neznámému umění lásky ke
knihám (umění rozkošnické dojmovosti). Ale
daleko výše si stavím Franceovo rozhodnutí
nepsati dále kritických causerií, jakmile po-
znal, že povolání to nepřináší mu dalšího obo-
hacení, k vůli němuž na čas ocitl se mezí li-
terárními zpravodají. Kritika nebyla Fran-
ceovi řemeslem, nýbrž stupněm vývoje.
A kdo se plně začeti a zamyslil do svého
Anatola France, mohl vyslechnouti z ironi-
ckých úst jeho tento ima ginární monolo
pronášený ke čtenáři „Tempsu“ ve chvíli
kdy přestal tam psáti svojí pravidelnou kro-
niku literární:
„Buď zdráv, čtenáři, jehož opouštím, kdy
jsme si na sebe zvykli, aniž jsme sobě vlastně
kdy porozuměli. Nudil jsi se mnohdy, když
jsi četl mé věty: nezazlívám ti toho, ježto jsem
se i já nudíval při myšlence, že píši pro tebe.
Franceův
Fran
Franc
Ithoda
24
article
Hněvával jsi se na mne, ježto jsem psával
knihách a ideích, jež tebe nezajímaly a ježto
jsem zarytě mlčel o spisovatelích, ve kterých
tvoje počestná žena a tvá unuděná dcera maji
zálibu. Kdykoliv učinil jsi pokus vložiti jim d
ruky román nebo verše, které unášely můj
obdiv a mou výmluvnost, špatně jsi pochodil
byl jsi, bohudík, alespoň tak moudrý, že jsi
tak odvážného pokusu nekonal na sobě.A
přece jsi mne týdně čítal, buď ze zvyku nebo
že dobrý mrav pořádného předplatitele novin
toho žádali není však vyloučeno, že moje od-
stavce hověly tvé hluboké mravní potřebě
rozbortovati se upřímně nad škodlivostí para-
doxů a nad odvahou tvrzení exotických. Byl
bych na to hrd, kdybych byl alespoň takto
čímsi prospival tvojí morální hygieně
Vím — a přesvědčuje mne o ton měně
moje intuice než to ono sdělení redakční —
že jsi mně v přísné své počestnosti občas po-
dezříval ze stranictví, neboť zdálo se ti, jak
by nezáživní a výbojní duchové, v nichž jsem
25
article
si na rozdíl od tvé paní choti a slečny dcery
liboval, tvořili jakousí koterii nebo kliku
které jsem čímsi zavázán. Opravdu, moudrý
příteli, nemýlil jsi se v té věci. Jsou to jacís
spiklenci či spíše pošetilci, kteří nenávidí vás
počestných občanů a kteří nemají zřetele
k rodinným potřebám čtenářů. Říkají si umělc
a mají cosi společného s provazolezci a s ta-
nečnicemi serpentinovými; v zemích méně ci-
vilisovaných než jest naše drahá otčina, nepo-
žívají lepšího platu a za života větší úcty než
oni církusoví artisté, pěstní zápasníci i u ná
jsou však lépe placeni a vice uctívání. I
tom máš pravdu, že jsem této kastě čímsi za-
vázáni ba věru, za to, z čeho se těším nejvíce.
Leč upadám znovu do paradoxů a exotických
názorů: odpusť, odpočineš si od nich již záhy.
Opouštím tebe, čtenáři, v pevné důvěře.
že se nezměníš a že, zatoužil-li bych kdy za
po tobě, shledal bych tebe stejným, jak dnes
tě propouštím. Za to ručí mně ti, v jejichž
ochranu odevzdávám tvou duši: politikové,
kteří dbají v čas obecné i vlastní potřebyo
lvé nadšení a národní hospodáři, kteří nadšení
tvé — odhodláváš se k němu tak nerad —
budou vždy tlumiti. Neodvažují se odporou-
četi tebe v ruce kněží, jež jsi ty odkázal na
svou paní choť a slečnu dceru: vím, že dbáš
o rady a pokyny kněžstva pouze, hledáš-li
pro svého syna protekci. Budeš, doufám,
svých politíků a národních hospodářů dosta-
tečně opatřen, ač nemluvím tu, bohužel, zcela
ze své zkušenosti.
26
article
Za sebe arciť nemohu ti zaručiti, že ode-
jda od tebe, se nezměním. Změna a vývoj.
přerod a přepodstatnění — toť nejvyšší rado-
sti mého srdce, jimž se oddávám zatvrzele
jako nedovolené rozkoši. Zmizím před tvým
očima jako punkva v zemi a snad teprve po
letech vynořím se na povrch. Leč ty netušíí.
co vše zázračného a neuvěřitelného uzřím
tam v hloubkách, kterých se ty instinktivně
hrozíš. O mlžné jeskyně s lesem krápníkůl
O malachitová jezera stíněná skalami! O zá-
vratně modré temnoty nekonečných propastí
Mé vlny vynesou pohyblivý odraz těch zá-
zraků na povrch, chut neznámých hornin
prosytí mé vody, moje proudy urvou věnce
kytice záhadných rostlín na dnech rozsedlin
Jsem již celý zimničný nedočkavostí na tato
podzemní překvapeníl
Leč promiň, že ani na rozloučenou neuše-
třím tebe svých paradoxních tvrzení. Chtě
jsem jen říci, že podléhám-li sám tolika změ-
nám, nemusím se o stálost tvou obávati. Bu-
deš týmž po desetí jako po padesáti letech
Mé svědomí ujišťuje mne dátklivě, že jsen
na tobě ničeho nezměnil a nepokazil. S bo-
hem, čtenáři, buď zdrávl“
Arne Novák.
Novák
27
article
Hudba.
Hudba.
+ Veliký úspěch koncertu Pěveckéh
sdružení učítelů pražských ve Vídní. Z Vi-
dně, 24. února. (Zvl. telef. zpr. „Nár. L.
Ve velkém sále hudebního spolku konán byl
dnes dříve již ohlášený koncert Pěvecké-
ho sdružení pražských učitelů, ří-
zením proslulého sbormistra jejich profesora
Spilky a za účastenství známého vírtuosa
na klavír dra. F. z Lobkoviců, jakož
Oskara Nedbala s jeho orchestrem. Kou-
cert tento byl skutečnou událostí letošní ví
deňské koncertní saisony. Téměř veškeré vy-
nikající osobnosti české Vídně zúčastnily se
koncertu. Také německá hudbymilovná Víder
dostavila se hromadně na večer pražských
učitelů a jednotný úsudek o výkonech praž-
ských pěvců byl nadšeně pochvalný.
Koncert navštívili: arcikněžny I sabel
a Marie Anunciata, arciknížata Al-
brecht, Max, knížata Mietternícho
vé, princezna Kroyova, princ Ferdinan
Lobkovic, princové August. Zdeněk, Leo-
pold Lobkovicové, rodiny hr. Sehön-
bornů a Černínů, hr. Orsini Rosen-
berg, kníže Karel Auersperg, kníže
Thurn Taxis, kníže Windischgrätz.
dědičný hrabě Trautmannsdorí, hrabe
Wiltschek, hrabata Cecchi a St. Cro-
ce, hr. Bellegarde, hr. Zichy, hrabo
Spilka
Nedbal
Anunciata
Al
Max
Mietternícho
Kroyův
Ferdinan Lobkovic
August
Zdeněk
Lea
Lobkovic
Orsini Rosen
Auersperg
Thurn Taxis
Windischgrätz
Trautmannsdorí
Wiltschek
Cecchi
Bellegarde
Zich
Vídeň
Lobkovic
Kou
Černín
St . Cro
Pěveckéh sdružený
28
article
Waldstein a Abensberg Traun, hr
Stubenberg Tiniti, hr. Thun Hohen
stein, hrabě Sylva Taroucca, hrabe
Odescalchi, bar. Bourgogne, bar
Bienerthové, hraběnka a hr. Saíler-
novy, ministří dr. Truka a dr. Zenker
posl. Maštálka a Neumann, dvor rada
Burger, nám. vrch. ředítele Špitál s ký
a Weinzettel a četné jiné vynikající
osobnosti.
V loži sedělo celé ředitelství „Gesell-
schaft der Musikfreunde“ a do konce vytrva-
le sledoval koncert i stařičký hudební skla-
datel Goldmark, který nadšeně aklamova
národní písně, a vedle něho četní jiní hudebn
znalcí vídeňští, zejména hr. Weckbecke-
dvorní rada nejvyššího hofmistrovského úřa-
du, předseda výkonného výboru „Wiene
Musikwoche“, řed. „Wiener Männergesangs
vereinu“ Kö hldorfer, dirigent „Schuberi-
bundu“ Kirchel, předseda výboru největši
ho německého svazu pěveckého „Deutsche
Sängerbundu“ Hofmann. Největší úspěch mě-
ly Smetanovy sbory, zvláště „Rolnická“
„Na moři“, které vzbudily nadsení veške
rého obecenstva. V tak sky rámnci české
umění zde již dávno nevystoupilo. Uměn
pražských pěvců vymyká se z obvyklých ko-
lejí a předčí přesností intonace, lahodnost
tonů a krásou hudebních výrazů, jakož i plným
zvučným tónem ve forte i vzdušném umírají
cím pianissimu všechny dosud zde slyšené vý-
kony. Koncert byl zahájen předehrou k Mi
strům pěvcům Norimberským a ukončen ne
utuchající bouří potlesku všeho obecenstva
Waldstein
Stubenberg
Thun Hohen
Taroucca
Odescalchi
bar
Bienerth
Truk
doktor
Zenker
Maštálek
Neumann
Weinzettel
Goldmark
Wiener Männergesangs
hldorfer
Hofmann
Smetanův
Abensberg Traun
Bourgogne
Saíler
Schuberi
rada Burger
Wien Musikwoche
svaz pěvecký „ Deutsche Sängerbund
29
article
+ Almé Maillard: »Poustevníkův zvonek.o
Po řadé let vzkiísilo Národní divadlo tuto ko-
mickou operu, která patřívala k nejoblibenějšín
a k níž poutá nás vzpominka na znamenitou Rozu
Friqucttovu pí. Cavallárové, Libreto »Poustevní-
kova zvonku« i dnes, kdy víc než půl stolet
uplynulo od premiery, působí žívotností svých
figur i obratným střídáním motivů vážně jímavých
i komických Hudba Maillardova prozrazuje dobrou
francouzskou školu, která právě v oboru komick
opery má slavnou tradici. Maillard nestojí však
v jedne řaně s velnými jmeny komické opery
francouzské. Jeho význam je podružnější a jeho
hudba je už na rozhraní mezi komickou operou a
operetou. Ale co soližuje jej s velkými před-
chůdci a v čem je Maillard plnokrevným Fran-
couzem, je graciesnost, laškovnost a esprit, je
schopnost přimknouti se těsně k dramatické
situaci a dále komposiční zručnost a divadelnický
smysl. Purtitura jeho podává přečetné doklady
těchto přednost, Vizte jen na př. duet Rozy a
Belamyho v dějství prvém, duet Rozy a Sylvaina
a terect v dějství oruhem atd. Jak rozkošným a
oezprostřodním je dojem i dnes ještě z těchto
čisell Vedle nich ovšem mnohé vyzní prázdněa
ploše, což platí zvláště o sborech dragonů a ve
vežnem sboru protestantských uprc hliků. Národní
divadlo našlo ve svém souooru velm dobré před-
stavilele pro jednotlivé role. Pan Krössing jako-
před léty i teď ještě pobaví figurkou selsky potmě-
šilého Thibauta. Pí. Bogucká čestně obstála vedle
své soupeřky z minulosti. Hlasové jí partie Rozina.
dobře lezí a živosti, humoru a srdečnosti jejímu
podání také nescházelo. Georgettu ve zpěvu —
zviáště v půvabném chausonu provencalském —
ve hře vystavila pí. Horvátová s potřebnou
koketnosti. Dragonského desátníka Belamýho
zpival i hrál pan Vávra s chevaterskní veselostí.
Friqucttův
Cavallárová
Poustevní
Maillardův
Maillard
Fran
Roza
Sylvain
Krössing
Rozina
Horvátová
Vávra
Almý Maillard
národní divadlo
30
article
Od okolí účinně odrážel postavu Sylvalnovu citově
vroucí přednes páně Štorkův. Postavě kazatele
dostalo se panem Klimentem zcela přiměřeného
podání. Opera, řízená p. kap. Zamrzlou, měl
dramaticky svižné tempoj rušivě působilo však,
když na několika místech na chvíli soulad mezi
zpěváky a orchestrem se zakolisal, V obedenstvu
našel »Poustevníkův zvoneky velkou oblibua
způsobil mnoho radosti, která projevovala se
hojným potleskem, jenž zvlášté poj závěru nechtěl
míti konce. Vidím v tom pokyn, aby pokusy se
starštmi operami byly častějšími. aš.
+ Z českého spolku pro komorní hudbu
v Praze. Třetí řádný koncert koná se již dnes
(v úterý 25. února) v 7 hod. večer. v Radoiline.
Účinkuje při něm »České kvartetto« a prof. O.
Macha.
+ Z České Filharmonie. Dnes o 8. hod. ve-
černí koná se ve Smetanově sále Obecního domu
obvyklý úterní koncert řízením dra. Vilěma Ze-
Sylvalnův
Štorkův
Zamrzla
profesor
Mach
Praha
Smetanův
český spolek pro komorní hudba
Český filharmonie
obecní dom