1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 4. března 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní llety
předplácí ne
V Praze v adminlstracit
na městc.
na čtvrt lsta . . . . 6 K —
s dvoji donáškou;
měsle. . . . . . 2 K
na čtvrt leta . . . . 7 K 6hh
vo filiklkáchi
na měsle
2 K 90
Poštou:
na měsio,
na čtvrt ieta : . . . k o0s
a měsís.voi zásilkou
is: : : e
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 16 stranách.
Příští poměr Balkánu k Evropě
vůbec a Srbska k Rakousko-
Uhersku zvláště.
(Pávodní dopis „Národních Listů )
V Bělehradě, 26. února 1913.
Rozhovor s ministrem obchodu, pro
myslu a zemědělství p. Kostou Stoja-
noviče m)
Projovy význačných osobností v Rakousko
Uhersku v příčině revise obchodně-politického
programu monarchie na Balkánu a zejména v Srb
sku, pohnuly mě, abych otázal se ministr
národního hospodářství p. Kosty S to-
janoviče na jeho hledisko v této otázce. Pan
ministr oprávnil mne, abych jeho projev uveřejnil
Pan ministr především zběžně se dotkl aktuál-
ného politického momentu, řka, že Srbsko, které
jž ztratilo mnoho tím, že nevyšlo na Jader
ské mořejjak si toho přálo, nemůže strpěti, aby
bylo poškozeno ještě více v otázce o hrani če
nt Albánie, na škodu své zdravé ho-
spodářské expanse.
O příštích obchodně-politických vztazích Srb-
ska k cízině i k Rakousko-Uhersku v této chvíli
nelze konkrétně diskutovat. Nejprve je žádoucno
aby válečné věci byly zlikvidovány, aby se vě-
dělo, co kým ztraceno a čeho dosaženo, i aby s
tak seznalo, co má býti vneseno do obchodních
smluv a co pozměněno či vypuštěno z nich, v sou-
hlase se změněnými hospodářskými poměry země
To platí všeobecně.
Projův
Srb
Praha
Balkán
Evropa
Srbsko
Rakousko
Uhersko
Bělehrad
Kosta Stoja
Albánie
5
article
Sol unské a jaderské přístaviště.
jichž mají upotřebiti jako komunikačních pro-
středků balkánské země, i Srbsko, dodá-
vají starým cestám srbského obchodu úplně
nového hodnotného jmenovatele. Na způsobu ře-
šení těchto otázek závisí i hodnota směrů,
jimiž srbský obchod příště bude se bráti.
Také nový obchodně-hospodářský slav, jenž
nastane v bývalých tureckých obla-
stech, majících připadnouti balkánskému spolku.
podstatně změní obchodně-politické postavení bal-
kánských zemí vůči celé Evropě. K zjištění tohoto
hakta (řeba však vyčkati, až se především upravi
vzájemné vztahy balkánských zemí, neboť pal
teprve bude jasno, jaký jest jich poměr k Evropě.
Nesmí se také zapomínati, že pro balkánské
země neméně naléhavou než revise obchodních
baluv bude i potřeba, nalézti prostředky pro že-
leznice, uspořádání svých financí, hospodářského
kivota vůbec a t. d., což přece nerozlučně souvis
s obchodními smlouvami.
Balkánské země mohly již přistoupiti k řešen
těchto otázek, kdyby nebyla Evropa průběhem
této války odročila na delší dobu její skončení
vmísívši do této čistě balkánské otázky jiné, po-
bočné. Proto i se své strany měla by se všemožně
přičiniti o urychlení vývoje balkánských věcí, aby
co nejdříve nastaly na Balkáně právní poměry,
uby balkánské země co nejdříve mohly uspořádat
své vzájemné vztahy a svůj poměr k Evropě.
Srbsko
Evropa
Balkán
6
article
Jsme přesvědčeni, že Evropa bude míti z tr-
vale uspořádaných poměrů na Balkáně nesrovnaně
větší užitek, neboť bude míti co činiti přece
kulturními zeměmi, nežli měla za režímu kapitu-
lací pod tureckou vládou. Novým režimem bude
úplně zajištěn mír a vývoj na Balkáně. Kraje do-
sud málo obydlené budou pak hustěji osazsny.
A mladým balkánským státům, před nimiž jes
»tevřena veliká budoucnost, bude třeba přispěn
Evropy. Jako dosud i dále budou žádati její pod-
pory v zájmu úspěchu své práce; ze vzájemné
práce Balkánu s Evropou může pak vyvinouti se
v budoucnosti intensivnější a užitečnější spojení nel
jaké mohla míti Evropa se starým Tureckem. Bal
kánské státy přijímají k řešení přečetné úkol
kulturní a hospodářské, Tureckem zanedbané
kdežto ono doposud jen v příčině výzbroje vy-
hledávalo evropské pomoci. Po skončení války
úspěšném rozřešení všech likvidačních otázek mo-
hou nápory balkánských států, s oporou na Evro-
pu, na její kapitátly, na její morální a kulturni
prostředky — býti soustředěny k čistě humanním
a svobodomyslným pracím.
Balkánské státy mají před sebou veliké s po
lečné cíle v budoucnosti. Tyto cíle přikazují
neodvratně, aby nejen dosavadní zákla dy
balkánského spolku byly trvale upevněny, nýbrž
aby tento spolek byl posílen vstupem i ostat-
aích balkánských národů do něho. Žádá toh
věc miru a civilisace na Balkáně i
Evropě. Diktuje to vlastní prospěch balkánských
národů. Evropě mělo by býti jen vítáno, kdyby do
spolku evropských států vstoupil celý Balk án
jako rovnoprávná jednotka, sám pře
tvořuje se takto v organickou sou-
částku Evropy — místo Turecka, jež bylo jen
pod jejím opatrovnictvím.
Evra
Evropa
Balkán
Turecko
Bala
evropský stát
7
article
Jaký nesmírný prospěch kyne z toho e vrop-
skému národohospodářství, když jeho
zájmy a práva na Balkáně budou zaručeny svobod-
nými, dospělými, svéprávnými balkánskými ná-
rodyl —
Přecházeje v rozhovoru na poměr Srbsk al
Rakousko-Uhersku, pronesl se pan ministn
kakfo
— Z evropských států nejživější zájem n
obrozeni Balkánu mělo by míti Rakousko-
Uhersko jako zeměpísně a v důsledku i zájmově
nejbližší náš soused. Srbsko, jež má nejdelší spo-
lečnou pohraniční čáru s monarchií z balkánských
států, přičiní se i se své strany, aby také v zá-
jsmnpst Balkánu s Rakousko-Uher-
skem měla trvalě, solidní zákla dy.
Srbsko nebude se protiviti železnič ní mu
Jpojenť se sousedními zeměmí monarchle, čímž
jí otovrou se nové přístupy k vnitrobalkánským
tržištím Ale za to očekává ono, že ani jemu ne-
bude bráněno v železničních projektech, jimiž bude
chtíti probuditi hospodářskou sílu opuštěných
svých nových krajů. Železnice jsou tepny, bez nich
není života. Srbsko vidí hlavní příčinu zanedbano-
sti západního dílu balkánského poloostrova právě
v nedostatku komuníkací, zejména s Jader-
ským mořem. Srbsko tody ve všech že-
lezníčních spojeních vídí prostřed-
ky kultury a pokroku, i ponechávajíc v tom
ohledu svobodu jiným, žádá jen, aby nikdo cí
nemíchal se do jeho železníčních plánů v zájmu
hospodářského a kuliurního povznesení své ze-
m ě zamýšlených.
Balkán
Srbsko
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
Uhry
8
article
Pan ministr pozdravuje obrat v názorech
který nastal v povolaných kruzích rakousko-uhe
ské monarchie, na příští obchodně-politické slyky
s balkánskými zeměmi a zvlástě se Srb
skem.
— Sledujeme je pozorně. Hlediska, vyjádřen
Baerenreitherem, Wekerlem a jinými státníky, mo-
hou býti s jistými korrelacemi přijata. Avšak jest
technicky zhola nemožno vyjednávatí o tom, doku
válka není skončena. Jsou některé věcí, jež pp
Baerenreither a Wekerle označují pro Srbsko za
koncesi, ale my jich nemůžeme náležitě oceniti, do-
kud poměry jsou neurovnány. Jině, jež dříve pla-
tily za koncese, vlivem změněných válkou poměrů
přestávají jimi býti. Na příklad otázka vývozu
živého rohatého dobytka bude úplně
podřadnou. Neboť válkou náš stav rohatého
dobytka zmenšen a seslaben, (akže bude třeba učl-
niti i prozatímní opatření na omezení. Tak
mlecí řízení nemůže býti pro nás koncesí. Pro dis
kusi o koncesích a protikoncesích bude tudiž pře-
devším třeba konkretních matertalů, jichž nelze
opatřiti za válečných poměrů.
Srbsko nebude ostatně žádati žádných zvlášt-
ních výhod. Obchodní smlouvou mají se zajístit
jen zásady reciproclty. Ale i fehdy maj
státy blízkého spusedstva následkem větších tarií
ních výhod na našem tržišti výjimečně výhodné po-
č. Slepánek.
stavení,
Srb
Wekerle
Slepánek
Srbsko
9
title
Válka na Balkáně.
Balkán
10
article
Zprostředkování míru vázne.
Blízký pád Odrinu.
Zprostředkování míru vázne.
Blízký pád Odrinu.
Čm. Ze Solije, 3. března. (Zvl. teleg
zpr. „Nár. L.“) Sprostředkování míru vel
mocemi někde zas uvázlo. Zdejší vyslane
neobdrželi od svých vlád ještě ž ádný ch
instrukeí.
Vysoký důstojník, jenž přijel dnes z Di-
motiky, je toho mínění, že Mladoturci vy-
hledávají mír, protože pád Odrinu je
zcela blízký. Pevnost padne prý nej-
déle do 14 dnů vyhladověním
proto také hlavní velení v zdalo se úmy-
slu hnát útokem, který by vyžadoval
na 30.000 obětí. Posádka odrinská dostává
pouze jednou v týdnu kus bez soli vařeného
masa; jinak jest odkázána na chléb, rovněž
nesolený a nejhorší jakosti. Každodenně
přicházejí sběhové.
Drinopol a jen Drinopol.
Z Vídně, 3. března. »Südslav. Corr.«
oznamuje z Cařihradu: Velkovezír Mahmu
Šefket paša prohlásil v rozmluvě co nej-
důrazněji, že vláda o otázce Drinopole ne-
učinila žádných nových rozhodnutí. Veškeré
tvrzení, jakoby Hakki paša neb velvyslanei
turečtí obdrželi nové informace, dle kterých
Turecko bylo by ochotno odstoupit Drino
pol, jsou bezpodstatny.
M. Z Londýna, 3. března. (Zvláštn
telegr. »Nár. Listů«.) »Times« dovídají se
ze Sofije, že špatné počasí zdrželo posta-
vení obléhacích děl před Drinopolí, avšak co
nevidět obnoví se bombardo vání
po případě podníkne důrazný
útok.
Terstský kongres Albanců a Srbsko.
Sl-k. Z Bělehradu, 3. března. (Zvl. telegr
„Nár. L.“) Po dnech oblevy ve smýšlení vln
skepse opět se vzmáhá vlivem terst-
ského kongresu Albanců, jímž ne-
smířitelnost protiv v příčině albanských hra-
nic znovu sesílena. Úrčité slovo černohor-
ského krále o Skadru je odpovědí, kterou
Srbsko spolu podpisuje.
Drina polo
Albanec
Solija
Drinopol
Vídeň
Cařihrad
Turecko
Londýn
Bělehrad
Srbsko
Times
11
article
Naděje na brzký mír.
Z Cařihradu, 3. března. Zdejší diploma-
tické kruhy sdílejí ohledně nadějí na brzký
mír velký optimismus. Ukazuje se na úplné
příměří, které nastalo nyní ve vojenských
operacích a praví se, že nelze je vysvětlit
pouze nepříznivým počasím, nýbrž že dojde
prý k neoficiálnímu příměří po vzájemné
dohodě.
Bulharsko-rumunský spor.
M. Z Kolína n. R., 3. března. (Zvl. tel
„Nár. L.“) Dle „Köln. Ztgu.“ je bezpodstatna
zpráva, že Německo předložilo mocnostem
v bulharsko-rumunské otázce rozhodný pro-
střednický návrh, dle něhož Derster mo
zůstati bulharským. Německo neučinilo dosud
nijakého návrhu.
Úspěch řeckého vojska.
Z Athén, 3. března. (K. k.) Ag. d'Athě-
nes sděluje: Řecké vojsko, postupující z Me-
cova, napadlo Turky u Chrisovice
Dresdeníka, Sijapy a Petri a po-
třelo nepřítele úplně. Turcí uprchl
ve velikém zmatku.
(Víz poslední zprávy.)
Köln
d ' Ath
Turek
Sijapy
Petri
Cařihrad
Kolín
Německo
Atény
Chrisovice Dresdeník
Icův
12
article
Veřejná schůze v Klatovech.
Veřejná schůze v Klatovech.
Obchodní gremium v Klatovech svolalo n
neděli dne 2. března t. r. veřejnou schůzi do
sálu radnice za účelem pojednání o hospodář-
ských a daňových poměrech obchodnictva.
Za velmi četného účastenství všech vrstev ob-
čanstva zahájil schůzi předseda gremia p. Boh.
Sobotka, uvítal přítomného říš. poslance
dra. Rašína, zemského poslance Fr. S vo-
bodu, jakož i posl. V. Prunara, představil
shromáždění tajemníka gremiálního z Plzně p
Strnada, jemuž udělil slovo k zahájení de-
baty. Pan Strnad ve stručném proslovu vý-
stížně poukázal na poměry obchodnictva, jeho
přetěžování veřejnými dávkami, povinnostmí
pojišťovacími, prováděním konkurence se stra-
ny úřadnických konsumů a nákupních druž-
stev, probral zdanění městského obyvatelstva
u srovnání s venkovským a stručně zmínils
o předlohách daňových nyní na říšské radě pro
jednávaných.
Rašín
V Prunar
Strnad
jítbat
Klatovy
Sobotka
Francie
Plzeň
13
article
Posl. dr. Rašín v delší řeči velmi podrob-
ně zabýval se finančními předlohami a obzvlá-
ště nucenou prohlídkou knih. Uvedl nejprve
že poslanci strany naší hned na počátku jed-
nání prohlásili, že jsou ochotni povoliti pro
středky, potřebné pro uskutečnění hmotných
výhod s úřadnickou pragmatikou spojených
poněvadž jako vážnímužové byli si př
hlasováníproúřadníckoupragma-
tiku vědomi toho, že musí opatřit
pro zvýšené výdaje přiměřeno
úhradu.
Při tom však výslovně prohlásili, že by se
nemohli zasaditi o malý finanční plán, zahrnu-
jící úpravu daně z příjmů, přirážku k daní
kořalky, daň ze šumivých vín a zvýšení po-
platků totalisatérů a bookmakrů, nebude-li př
tom obnosem přiměřeným pamatováno
na finance zemské. Tato druhá podmín-
ka po usilovném jednání s vládou i stranam
se zdařila. Přirážku k dani z kořalky obdrž
země celou — se zaručením dosavadního vý-
nosu 78 mil. státu — takže bude z daně do-
stávati stát polovíci a země polovici. Z osobní
daně z příjmů obdrží stát 15 mil. K, čili 115
mil. K; co bude nad tento obnos, rozdělí se
mezi stát a země v poměru 60 k 40.
Posl
doktor
Rašín
14
article
Při reformě osobní daně z příjmu vztaho-
vala se úprava: na zvýšení sazeb berních při
příjmech nad 10.000 K, na zavedení 10 proc
daně z tantiem, na zavedení nuceného nahlí-
žení do knih a na amnestií za všecky daňové
delikty před platností zákona spáchané, poku
se týkaly daně z přijmů, daně důchodové, daně
z vyššího služného, všeobecné daně výdělkové
a dle našeho návrhu také daně domovní a vo-
jenské taxy. Řečník probírá ustanovení amne-
stie a ukazuje na veliký její význam pro po-
platníky. Vláda prohlásila, že nemůže udělit
amnestii, nebude-li zavedeno nahlížení do
knih. Poněvadž bylo ve výboru zřejmo, že by
eventuálně s pomocí hlasů sociálně demokrati-
ckých nucené nahlížení do knih prošlo v prvé
instanci a bez kautel a to tím spíše, že obchod-
níci za Biliňského sami žádali za
přeložení prohlídky z II. instance do prvé, sdě-
lil řečník společně s posl. drem. Funkem toto
nebezpečí se zástupci obchodnických korpo-
rací v Praze a upozornil, že by se doporučo-
valo dosíci takových ustanovení a obmezení
jimiž by újmy pro stav obchodní byly obme-
zeny neb odstraněny. Bojovné hlasování ne-
bylo možno připustit a proto uzavřen by
kompromis: hlasovati pro prohlídku v II. in-
stanci a v řízení trestním, budou-li povoleny
přiměřené kautely a to mnohem dalekosáhlejší
než navrhovaly průmyslnické i obchodnické
korporace. Zásluhou zástupců naší strany jest.
Biliňský
Funk
Praha
15
article
že postavili podmínku reformy u kládacíh
řízení I. stolice, tak aby byla prohlídka sku
tečně posledním prostředkem. Reformy
spočívají v podstatě v tom, že musí důkazy
poplatníkem nabídnuté býti provedeny, svědc
i znalci poplatníkem vedení býti slyšeni, zamít-
nouti je může jen komise (nikoli předseda
z důvodů v zákoně vytčených, dekrety o výt-
kách musí býti jasné, a kontumační účinky na-
stanou jen codo pramene příjmu, k ně-
muž se dekret vztahoval. Poplatník může
navrhnouti přísežný výslech svědků, znalců
osob přezvědných. Při odvolání má právo po-
platník žádati za oznámení důvodů vymě-
ření a nahlédnoutí do spisů i opsati si je. Od-
volá-li se předseda, musí býti poplatníkovi
sděleny důvody odvolání a má právo podat
svoje vyjádření. Také při odvolání musí býti
nejprve provedeny všecky jiné důkazy
teprve, nestačí-li, usnésti se může komise vět-
šinou, obnášející jeden hlas nad většinu nad-
poloviční o prohlídce knih, o čemž poplatník
dlužno i s důvody vyrozuměti. K opaková-
ní prohlidky jest potřebí většiny komise
Prohlídka musí býti 8 dní poplatníku napřed
ohlášena, a má právo odmítnouti znalce, úřad-
níka ji provádějícího, přibrati si svého znalce
a důvěrníka.
16
article
Prozrazení obchodního tajemství tresce se
dle § 246. vězením do 3 měsíců, členové ko-
mise i ti, kdož provádějí důkaz knihami, budou
nyní pod přísahou. Poplatník má právo žádati
za delegaci jiné komise z důvodů závažných
O prohlídce sepíše se protokol, poplatník má
mimo to právo zvláštním podáním výsledky
prohlídky oceniti. Výsledek prohlídky i s dů-
vody musí býti poplatníku písemně oznámen.
O připuštění prohlídky v řízení trestním
nebude rozhodovati vyšetřující úřadník, nýbrž
zvláštní tříčlenný senát. V trestním řízení za-
vádí se také nahlížení do spisů a to nejméně 14
dní před skončením řízení, je přípustno zastou-
pení advokátem. Odvolací instancí bude tvo-
řiti nynější senát čtyřčlenný, který bude roz-
množen o soudce-laika. Připuštěno jest zastou
pení advokátem při líčení.
17
article
Důkaz vztahuje se jen na skutečno
sti výslovně vytčené v připuštění důkazu
a nejen na obchodní knihy, nýbrž také na kni-
hy hospodářské i obchodní zápisky; do listin
lze nahlížeti, je-li toho potřebí ke konstatován
správnosti zápisů, neb tam, kde knihy vedeny
nejsou. Řádně vedené knihy obchod
ní tvoří plný důka z. Také tam, kde ne-
vede se uzavřené účetnictví, tvoří knihy ve-
dené plný důkaz o určitých skutečnostech
jsou-li vedeny správně, což je pro živnostníky
velmi důležito
Nepředložení knih nemá za následek po-
řádkové pokuty, nýbrž účinky kontumační: že
lze souditi na základě ostatních pomůcek.
Obzvláště ustanovení o povinnosti pro-
vésti důkazy poplatníkem vedené — která do-
sud zavedena nebyla — dává do ruky poplat-
nika možnost, aby jinými způsoby a důkazy
v prvé i druhé instanci odstranil pochybnosti
úřadu proti jeho příznání vznášené a tím ob-
mezil neb odstranil důkaz knihami, ustanoven
pak o plném důkazu knih obchodních poskytne
proti dnešku — kde knihám se prostě nemu-
silo věřit — poplatníkovi možnost, aby sám
provedl důkaz knihamí dobrovolně.
18
article
Řečník konstatuje, že všecky kautely, kte-
ré obchodní komora plzeňská žá-
dala, byly uskutečněny a mimo to řada ji-
ných v řízení ukládacím i trestním. S povdě-
kem vzpomíná řečník podpory, které se mu
dostalo se strany Zemské jednoty gremií, kte-
rá vyslala do Vídně svého tajemníka p. dra
Samka, jakož i podpory Nového obchodníh
gremia pražského, které vyslalo svého sekre-
táře p. dra. Hoffra. S nimi mohli poslane
naší strany právě v rozhodné chvíli konfero-
vati a od nich jako povolaných zástupců ob
chodního stavu rychlých a přesných informac
o přáních a potřebách obchodnictva si získati
Řečník myslí, že všecko, čeho se dalo docí-
liti, docílili a že upraveno je nyní celé řízení
prohlídka knih tak, že bude velmi těžko po-
užívati ji k chikanám obchodnictva, které budo
skutečně účinně a dbale užívati práv, daných
mu v nové úpravě.
Pozorně vyslechnuté vývody byly odmě-
něny dlouhotrvajícím potleskem.
Zemský posl. Svoboda s povděkem kon
statuje, že podařilo se ochrániti zájmy obchod-
nictva i živnostnictva proti jednostrannému
opatření prohlídky knih. Kom. r. p. Ant. Ma-
šek s povděkem vítá, že obtížná práce posl.
dra. Rašína korunována byla úspěchem. Prá
by si, aby v poplatnictvu vzrůstala vážnost a
uznání ke skutečné práci, nikoli k velikým slo-
vům. Myslí, že právem klatovské obchodnictv
může vzdáti dík svému poslanci. (Dlouhotrva-
jící potlesk.) Po dalších poznámkách voliče
p. Vošty byla schůze skončena doslovem pan
předsedajícího.
Samek
Antonín
Rašín
Vošta
Vídeň
Ma
19
title
Politický přehled.
20
article
Země české.
Země české.
„Balvan v cestě.“
21
article
Jak se zdá ze včerejšího článku „Národni
Politiky“, jímž odpovídá na náš nedělní vý-
klad k nadepsanému thematu, pohlíží staro
český orgán na svůj „balvan v cestě“ nyní
spíše jako na — suk ve vlastním prkně. „Já
nic, já muzikant,“ toť théma celého vývodu.
jimž „N. P.“ provází svůj pondělní návrat
z výletu do radíkálních končin, na jichž zá-
praží v sobotu dávala rozumu dobrou noc.
Včera dokonce se v ní dovídáme, že „Národní
Listy“ samy potvrzují názor její, že „nezbyt-
nou podmínkou programu i taktiky českých
stran, stojících na positivním programu vlivu
a moci, jest účast ve videňské vládě.“ V so-
botu byl v „Národní Politice“ ještě tento ná-
zor, že „domáhati se dlužno především účast
ve vládě houževnatým lpěním na utkvělé my-
šlence“ i tvrdila dokonce, že „dnes snad jíž
není nikoho, kdo by v té příčině nebyl pře-
svědčen o fiasku této myšlenky.“ Včera aspoř
už „připouští ráda, že by účast poselstva če-
ského ve vládě mohla znamenati dobrý obra
v našem zápasu národním a politickém tím.
že by boj proti nám byl zmírněn a že by ne-
docházelo k porušování zákonů a práv nám
zabezpečených.“ Za toto její pokání chceme
býti ke krásné hříšnici vlídnější než v ne-
děli a zachovati se shovívavě k další její re-
monstraci, kterouž svůj pondělní ústup kryje
22
article
Táže-li se nás, zdali tí, s nimiž naši zástup-
cové na prestolu vládním mají zasednouti
upřímně této účasti naší si přejí, řekneme jen
tolik, že to sotva pro nás může být rozho-
dující. Být účastněni vlády, až by si toho Něm-
cí přáli, ovšem by trvalo dlouho. Pro nás je
rozhodující, aby účast česká na vládě byla
možnou — a to nejde za daných poměrů
jinak, než spravedlivou úpravou poměrů ja-
zykových, aby každý německý adjunkt nemohl
ohroziti trvání zástupců českého národa ve
vládě. Proto jsou všichní, kdož jsou proti této
české účastí ve vládě, také proti českoněme-
ckému vyrovnání.-To ví také „Nár. Pol.“
proto rádi konstatujeme, že sama také vý
slovně uznává nutnost tohoto vyrovnání.
Pol
Německo
23
article
Schreiterův návrh.
Schreiterův
24
article
V Benešově nad Ploučnicí na schůzi vo-
ličské navrhoval posl. Schreiter, aby otázk
česko-německého vyrovnání byla předložen
velikému „Volkstagu“, obeslanému „posly
všech německo-nacionálních ústavů a korpo-
rací, který by pak německým poslancům dal
pokyny k dalšímu jich jednání. O otázce uči-
telské úpravy tvrdil Schreiter, že požadavky
učitelů směřují k rozpuštění sněmu, nenajde-
V drobném prodejlr
zanní číslo o sobě . . za s
večerni
. . . za t l
Ve úliálkách na venkověe
ranní čislo . . . . . . . 10h
večerni.
. . . . . . 5h
fnseráts
platí se hotově napře.
Předplacení a ingerty přijímá
admlnistrace v Marianské ul., a
Tam nacházají se těl
redakce, tiskárna a oxpedlne
„Národních Listů“
Rukoplsy se nevraceii
Benešov nad Ploučnice
25
article
jiné řešení. Zdali nový sněm zjedná novou si
tuaci, řečník prý neví. Na konec přijata reso-
luce, vyzývající německé poslance, aby s ve-
škerým úsilím k tomu působili, aby zemí če-
ské prozatím nebyly od říše povolovány žádné
zálohy, aby obětí plný boj s Čechy, nyní jit
po pět let vedený, byl konečně rozhodnutl
Čechy
26
article
Lze nebo nelze?
27
article
Vyslovili jsme minulý týden svůj úsudek
o službě, kterou „Samostatnost“ prokázala místo-
držiteli kniž. Thunovi, uveřejnivši jeho interview
o výsledku dosavadních jazykových konferencí. Po-
tom jsme bod za bodem vyvraceli nesprávností,
jichž se „Samostatnost“ dopouštěla v téže záležie
tosti, jednak z naprosté neznalosti věci jed-
nak tvořením falešných závěrů, zbudovaných
na lichých premisách. Postupovali jsme trpě-
livě a smíme snad říci, že jsme si počínali mírně.
A snad bychom se mohli té části naší veřejnosti
která tento spor sledovala, s dobrým svědomím do-
volávati jako svědkyně, že „Samostatnost“ ne-
udržela posic, jež ve sporu tom zaujímala.
Poslední část sporu byla taková: kn. Thun prý
dle „Samostatnosti“ řekl, že v okresích, kde žije
menšina asi 35proc., nelze u obyvatelstva předpo-
kládati znalost úřadního jazyka. Tohoto domně-
lého výroku kn. Thuna hleděla „Samostatnost“ vy-
užitkovati jako dokladu, že v dosavadní akcí jazy-
kové se vůbec nejedná o uplatnění Stremayrových
jazykových nařízení.
Thun
28
article
Ukázali jsme v sobotu večer „Samostatnosti“
že zmíněným citátem z interviewu kníž. Thuna není
v otázce Stremayrových nařízení nie dokázáno, zá-
roveň však jsme dovodili, že „Samostatnost“ re-
produkovala kritický výrok kn. Thuna zcela špatně ,
právě opačně. I poukázali jsme tu na faktický stav
poměrů, takový, že znalost úřadního jazyka nelr
všeobecně předpokládati tam, kde menšina je ma-
linká, ale že okresy se silnými menšinami — na př.
asi 35% — jsou vskutku dvojjazyčné.
Na to „Samostatnost“ v neděli míčela, dne
pak se chytá stébla jako tonoucí: čtyry dni prý
jsme slůvko „nelze“ povážovali za správně a věc-
ně logické, ba používalí ho jako opory pro své vý-
pady proti „Samostatnosti“, a najednou prý slůvko
to obracíme v opak. Dle „Samostatnosti“ jsme za
to analfabeti, jimž prý nejde o zjištění jasné
plné pravdy.
Thun
29
article
Ne pro „Samostatnost“, nýbrž pro ostatní ve-
řejnost konstatujeme, že osudný omyl, jímž „Sa-
mostatnost“ slova kníž. Thuna o jazykových zna-
lostech ve smíšených okresích převrátila v opak
jsme si z taktických důvodů nechávali hned od po-
čátku v reservě, stejně jako koncesi reportéra „Sa-
mostatnosti pro pražské němectví, vyšli jsme
ními ve chylli, ktercu jsme uznali za vhodnou.
A nyní jen dodáváme: dne 19. července m. r.
jednalo se v jazykové konferenci u kníž. Thuna a za
jeho předsednictví o úpravě jazykové otázkyv
okresích silně smišených; při jednání tom se vyšlo-
z předpokladu, že v takových okresích — jako hra-
nice smíšenosti byla vyslovena číslice 35% menšiny
— lze u obyvatelstva předpokládati znalost úřad-
ního jazyka, a na základě tohoto předpokladu bylo
v druhé polovici července m. r. na pražském místo-
držitelství jednáno o zkráceném jazykovém vnitř-
ním řízení v takových okresech.
Není nejmenší pochyby, že tento fakt měl kn.
Thun na zřeteli, když v interviewu pro „Samo-
statnost“ mluvil o 35procentních menšinách, a není
tedy pochyby, že reportér „Samostatnosti“ — z na-
prosté neznalosti věci — výrok místodržitelův obrá-
til v opak.
Taková je skutečnost, a jestliže „Samostat-
nost nám za ni nadává, pak nepatři mezi slušné
a vážné noviny, a netřeba se ji dále zabývati.
Thun
30
article
Z Moravy.
Z Moravy.
Dne 27. února 1913.
(Zrušené volby. — Místodržitel. —
Jihlavská obchodní škola. — Dr. Při-
kryl)
V táboře sociálně-demokratickém v Brně vy-
pukne nový tuhý zápas. Obecní rada brněnská
zrušila volby do všeobecné nemocenské pokladny.
při kterých poraženi byli centralisté. Zrušení těch
voleb dává příčinu k jásotu v táboře centralistů,
kteří volby ty nazývali gulašovými a kteří dnes
žádají, aby nové volby nebyly provedeny „pod-
vodniky“, za něž považují stranu Vaňkovu. Tusa-
rovu a ostatní. Zrušeni voleb těch je autonomistům
velmi nepříjemnou věcí, protože nový volební zá-
pas vyžádá mnoho času, mnoho práce a mnoho pe-
něz. Čentralisté už dnes vší vervou se vrhají do
agitace. — Náš místodržitel má veliké štěstí. Ni-
kdo mu neubliží, ačkoliv nám se ubližuje na Mo-
ravě po stránce národnostní ve službě politické
velmi často a velmi citelně. Je to zajímavo, kte-
rak se nechává při takových příležitostech osoba
politického chefa země stranou. Měli jsme příle-
žitost několikráte toto faktum konstatovati. Jest-
liže dnes se o místodržiteli zmiňujeme, nutí nás
k tomu okolnost živá. Pan místodržitel pořádal
svým časem soirée, na něž šel tehdy i posl. Tusar.
Vaňkův
Tusar
Morava
Brno
31
article
Tehdy bylo nápadno, jak málo Čechů bylo po-
zváno. Onehdy měl místodržitel zase divadlo. O
české hosty sice zase mnoho nestál — ale některé
musil přece pozvat. K těmto pak byl tak bezohled-
ným, že z celého programu večera nebylo ani je-
diné české číslo. Půjde-li to tak dále, dočkáme
se snad toho, že si bude některý Němčik z místo-
držitelství na příští produkci troufati přednášeti
kuplety posměšné o Češich. Považujeme za to, že
tato připominka panu místodržiteli postačí, aby
nezapomínal, že je místodržitelem v české zemí
moravské.
V Jihlavě musejí Němci ustavičně něco vy
nalézti, jak by germanisovali. Zřídili si zbytečnou
obchodní školu, která má tu pěknou historii, že by
bodíí germanisátoři jihlavští chtěli, aby na ni vy
učovali učitelé zdarma. A té obětavosti nema
němečtí pedagogové a zvláště ne židovský správe
školy té Komer, který chce míti za svou práci pla
ceno. Z toho je veliký nářek u nacionálů a hlavně
proto, že kuratorium za účelem úspor propustil
jednoho nacionála (Skála se jmenuje) ze sboru zby-
tečné školy. Na konec se však rozvaděný tábor
německý usmíří a židé jihlavští budou sloužit dál.
Jak potřebnou je škola jihlavská, poznati z toho
že na ni nechce nikdo platitl
Dle nejnovějších zpráv z Prostějova nebude
dr. Přikryl více kandidovati a vystoupí jako ofi-
ciální lidovopokrokový kandidát v Prostějově dr.
Perek.
Čecho
Němec
Skála
doktor
Přikryl
Perek
Jihlava
Prostějov