ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b2fbaa40-8f0c-11dd-8471-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 52, person 39, org 2, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 4. března 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 62.
4 article
Na ranní a večerní llety předplácí ne V Praze v adminlstracit na městc. na čtvrt lsta . . . . 6 K — s dvoji donáškou; měsle. . . . . . 2 K na čtvrt leta . . . . 7 K 6hh vo filiklkáchi na měsle 2 K 90 Poštou: na měsio, na čtvrt ieta : . . . k o0s a měsís.voi zásilkou is: : : e Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 16 stranách. Příští poměr Balkánu k Evropě vůbec a Srbska k Rakousko- Uhersku zvláště. (Pávodní dopis „Národních Listů ) V Bělehradě, 26. února 1913. Rozhovor s ministrem obchodu, pro myslu a zemědělství p. Kostou Stoja- noviče m) Projovy význačných osobností v Rakousko Uhersku v příčině revise obchodně-politického programu monarchie na Balkánu a zejména v Srb sku, pohnuly mě, abych otázal se ministr národního hospodářství p. Kosty S to- janoviče na jeho hledisko v této otázce. Pan ministr oprávnil mne, abych jeho projev uveřejnil Pan ministr především zběžně se dotkl aktuál- ného politického momentu, řka, že Srbsko, které jž ztratilo mnoho tím, že nevyšlo na Jader ské mořejjak si toho přálo, nemůže strpěti, aby bylo poškozeno ještě více v otázce o hrani če nt Albánie, na škodu své zdravé ho- spodářské expanse. O příštích obchodně-politických vztazích Srb- ska k cízině i k Rakousko-Uhersku v této chvíli nelze konkrétně diskutovat. Nejprve je žádoucno aby válečné věci byly zlikvidovány, aby se vě- dělo, co kým ztraceno a čeho dosaženo, i aby s tak seznalo, co má býti vneseno do obchodních smluv a co pozměněno či vypuštěno z nich, v sou- hlase se změněnými hospodářskými poměry země To platí všeobecně.
Projův Srb Praha Balkán Evropa Srbsko Rakousko Uhersko Bělehrad Kosta Stoja Albánie
5 article
Sol unské a jaderské přístaviště. jichž mají upotřebiti jako komunikačních pro- středků balkánské země, i Srbsko, dodá- vají starým cestám srbského obchodu úplně nového hodnotného jmenovatele. Na způsobu ře- šení těchto otázek závisí i hodnota směrů, jimiž srbský obchod příště bude se bráti. Také nový obchodně-hospodářský slav, jenž nastane v bývalých tureckých obla- stech, majících připadnouti balkánskému spolku. podstatně změní obchodně-politické postavení bal- kánských zemí vůči celé Evropě. K zjištění tohoto hakta (řeba však vyčkati, až se především upravi vzájemné vztahy balkánských zemí, neboť pal teprve bude jasno, jaký jest jich poměr k Evropě. Nesmí se také zapomínati, že pro balkánské země neméně naléhavou než revise obchodních baluv bude i potřeba, nalézti prostředky pro že- leznice, uspořádání svých financí, hospodářského kivota vůbec a t. d., což přece nerozlučně souvis s obchodními smlouvami. Balkánské země mohly již přistoupiti k řešen těchto otázek, kdyby nebyla Evropa průběhem této války odročila na delší dobu její skončení vmísívši do této čistě balkánské otázky jiné, po- bočné. Proto i se své strany měla by se všemožně přičiniti o urychlení vývoje balkánských věcí, aby co nejdříve nastaly na Balkáně právní poměry, uby balkánské země co nejdříve mohly uspořádat své vzájemné vztahy a svůj poměr k Evropě.
Srbsko Evropa Balkán
6 article
Jsme přesvědčeni, že Evropa bude míti z tr- vale uspořádaných poměrů na Balkáně nesrovnaně větší užitek, neboť bude míti co činiti přece kulturními zeměmi, nežli měla za režímu kapitu- lací pod tureckou vládou. Novým režimem bude úplně zajištěn mír a vývoj na Balkáně. Kraje do- sud málo obydlené budou pak hustěji osazsny. A mladým balkánským státům, před nimiž jes »tevřena veliká budoucnost, bude třeba přispěn Evropy. Jako dosud i dále budou žádati její pod- pory v zájmu úspěchu své práce; ze vzájemné práce Balkánu s Evropou může pak vyvinouti se v budoucnosti intensivnější a užitečnější spojení nel jaké mohla míti Evropa se starým Tureckem. Bal kánské státy přijímají k řešení přečetné úkol kulturní a hospodářské, Tureckem zanedbané kdežto ono doposud jen v příčině výzbroje vy- hledávalo evropské pomoci. Po skončení války úspěšném rozřešení všech likvidačních otázek mo- hou nápory balkánských států, s oporou na Evro- pu, na její kapitátly, na její morální a kulturni prostředky — býti soustředěny k čistě humanním a svobodomyslným pracím. Balkánské státy mají před sebou veliké s po lečné cíle v budoucnosti. Tyto cíle přikazují neodvratně, aby nejen dosavadní zákla dy balkánského spolku byly trvale upevněny, nýbrž aby tento spolek byl posílen vstupem i ostat- aích balkánských národů do něho. Žádá toh věc miru a civilisace na Balkáně i Evropě. Diktuje to vlastní prospěch balkánských národů. Evropě mělo by býti jen vítáno, kdyby do spolku evropských států vstoupil celý Balk án jako rovnoprávná jednotka, sám pře tvořuje se takto v organickou sou- částku Evropy — místo Turecka, jež bylo jen pod jejím opatrovnictvím.
Evra Evropa Balkán Turecko Bala evropský stát
7 article
Jaký nesmírný prospěch kyne z toho e vrop- skému národohospodářství, když jeho zájmy a práva na Balkáně budou zaručeny svobod- nými, dospělými, svéprávnými balkánskými ná- rodyl — Přecházeje v rozhovoru na poměr Srbsk al Rakousko-Uhersku, pronesl se pan ministn kakfo — Z evropských států nejživější zájem n obrozeni Balkánu mělo by míti Rakousko- Uhersko jako zeměpísně a v důsledku i zájmově nejbližší náš soused. Srbsko, jež má nejdelší spo- lečnou pohraniční čáru s monarchií z balkánských států, přičiní se i se své strany, aby také v zá- jsmnpst Balkánu s Rakousko-Uher- skem měla trvalě, solidní zákla dy. Srbsko nebude se protiviti železnič ní mu Jpojenť se sousedními zeměmí monarchle, čímž jí otovrou se nové přístupy k vnitrobalkánským tržištím Ale za to očekává ono, že ani jemu ne- bude bráněno v železničních projektech, jimiž bude chtíti probuditi hospodářskou sílu opuštěných svých nových krajů. Železnice jsou tepny, bez nich není života. Srbsko vidí hlavní příčinu zanedbano- sti západního dílu balkánského poloostrova právě v nedostatku komuníkací, zejména s Jader- ským mořem. Srbsko tody ve všech že- lezníčních spojeních vídí prostřed- ky kultury a pokroku, i ponechávajíc v tom ohledu svobodu jiným, žádá jen, aby nikdo cí nemíchal se do jeho železníčních plánů v zájmu hospodářského a kuliurního povznesení své ze- m ě zamýšlených.
Balkán Srbsko RakouskoUhersko Rakousko Uhersko Uhry
8 article
Pan ministr pozdravuje obrat v názorech který nastal v povolaných kruzích rakousko-uhe ské monarchie, na příští obchodně-politické slyky s balkánskými zeměmi a zvlástě se Srb skem. — Sledujeme je pozorně. Hlediska, vyjádřen Baerenreitherem, Wekerlem a jinými státníky, mo- hou býti s jistými korrelacemi přijata. Avšak jest technicky zhola nemožno vyjednávatí o tom, doku válka není skončena. Jsou některé věcí, jež pp Baerenreither a Wekerle označují pro Srbsko za koncesi, ale my jich nemůžeme náležitě oceniti, do- kud poměry jsou neurovnány. Jině, jež dříve pla- tily za koncese, vlivem změněných válkou poměrů přestávají jimi býti. Na příklad otázka vývozu živého rohatého dobytka bude úplně podřadnou. Neboť válkou náš stav rohatého dobytka zmenšen a seslaben, (akže bude třeba učl- niti i prozatímní opatření na omezení. Tak mlecí řízení nemůže býti pro nás koncesí. Pro dis kusi o koncesích a protikoncesích bude tudiž pře- devším třeba konkretních matertalů, jichž nelze opatřiti za válečných poměrů. Srbsko nebude ostatně žádati žádných zvlášt- ních výhod. Obchodní smlouvou mají se zajístit jen zásady reciproclty. Ale i fehdy maj státy blízkého spusedstva následkem větších tarií ních výhod na našem tržišti výjimečně výhodné po- č. Slepánek. stavení,
Srb Wekerle Slepánek Srbsko
9 title
Válka na Balkáně.
Balkán
10 article Zprostředkování míru vázne. Blízký pád Odrinu.
Zprostředkování míru vázne. Blízký pád Odrinu. Čm. Ze Solije, 3. března. (Zvl. teleg zpr. „Nár. L.“) Sprostředkování míru vel mocemi někde zas uvázlo. Zdejší vyslane neobdrželi od svých vlád ještě ž ádný ch instrukeí. Vysoký důstojník, jenž přijel dnes z Di- motiky, je toho mínění, že Mladoturci vy- hledávají mír, protože pád Odrinu je zcela blízký. Pevnost padne prý nej- déle do 14 dnů vyhladověním proto také hlavní velení v zdalo se úmy- slu hnát útokem, který by vyžadoval na 30.000 obětí. Posádka odrinská dostává pouze jednou v týdnu kus bez soli vařeného masa; jinak jest odkázána na chléb, rovněž nesolený a nejhorší jakosti. Každodenně přicházejí sběhové. Drinopol a jen Drinopol. Z Vídně, 3. března. »Südslav. Corr.« oznamuje z Cařihradu: Velkovezír Mahmu Šefket paša prohlásil v rozmluvě co nej- důrazněji, že vláda o otázce Drinopole ne- učinila žádných nových rozhodnutí. Veškeré tvrzení, jakoby Hakki paša neb velvyslanei turečtí obdrželi nové informace, dle kterých Turecko bylo by ochotno odstoupit Drino pol, jsou bezpodstatny. M. Z Londýna, 3. března. (Zvláštn telegr. »Nár. Listů«.) »Times« dovídají se ze Sofije, že špatné počasí zdrželo posta- vení obléhacích děl před Drinopolí, avšak co nevidět obnoví se bombardo vání po případě podníkne důrazný útok. Terstský kongres Albanců a Srbsko. Sl-k. Z Bělehradu, 3. března. (Zvl. telegr „Nár. L.“) Po dnech oblevy ve smýšlení vln skepse opět se vzmáhá vlivem terst- ského kongresu Albanců, jímž ne- smířitelnost protiv v příčině albanských hra- nic znovu sesílena. Úrčité slovo černohor- ského krále o Skadru je odpovědí, kterou Srbsko spolu podpisuje.
Drina polo Albanec Solija Drinopol Vídeň Cařihrad Turecko Londýn Bělehrad Srbsko Times
11 article
Naděje na brzký mír. Z Cařihradu, 3. března. Zdejší diploma- tické kruhy sdílejí ohledně nadějí na brzký mír velký optimismus. Ukazuje se na úplné příměří, které nastalo nyní ve vojenských operacích a praví se, že nelze je vysvětlit pouze nepříznivým počasím, nýbrž že dojde prý k neoficiálnímu příměří po vzájemné dohodě. Bulharsko-rumunský spor. M. Z Kolína n. R., 3. března. (Zvl. tel „Nár. L.“) Dle „Köln. Ztgu.“ je bezpodstatna zpráva, že Německo předložilo mocnostem v bulharsko-rumunské otázce rozhodný pro- střednický návrh, dle něhož Derster mo zůstati bulharským. Německo neučinilo dosud nijakého návrhu. Úspěch řeckého vojska. Z Athén, 3. března. (K. k.) Ag. d'Athě- nes sděluje: Řecké vojsko, postupující z Me- cova, napadlo Turky u Chrisovice Dresdeníka, Sijapy a Petri a po- třelo nepřítele úplně. Turcí uprchl ve velikém zmatku. (Víz poslední zprávy.)
Köln d ' Ath Turek Sijapy Petri Cařihrad Kolín Německo Atény Chrisovice Dresdeník Icův
12 article Veřejná schůze v Klatovech.
Veřejná schůze v Klatovech. Obchodní gremium v Klatovech svolalo n neděli dne 2. března t. r. veřejnou schůzi do sálu radnice za účelem pojednání o hospodář- ských a daňových poměrech obchodnictva. Za velmi četného účastenství všech vrstev ob- čanstva zahájil schůzi předseda gremia p. Boh. Sobotka, uvítal přítomného říš. poslance dra. Rašína, zemského poslance Fr. S vo- bodu, jakož i posl. V. Prunara, představil shromáždění tajemníka gremiálního z Plzně p Strnada, jemuž udělil slovo k zahájení de- baty. Pan Strnad ve stručném proslovu vý- stížně poukázal na poměry obchodnictva, jeho přetěžování veřejnými dávkami, povinnostmí pojišťovacími, prováděním konkurence se stra- ny úřadnických konsumů a nákupních druž- stev, probral zdanění městského obyvatelstva u srovnání s venkovským a stručně zmínils o předlohách daňových nyní na říšské radě pro jednávaných.
Rašín V Prunar Strnad jítbat Klatovy Sobotka Francie Plzeň
13 article
Posl. dr. Rašín v delší řeči velmi podrob- ně zabýval se finančními předlohami a obzvlá- ště nucenou prohlídkou knih. Uvedl nejprve že poslanci strany naší hned na počátku jed- nání prohlásili, že jsou ochotni povoliti pro středky, potřebné pro uskutečnění hmotných výhod s úřadnickou pragmatikou spojených poněvadž jako vážnímužové byli si př hlasováníproúřadníckoupragma- tiku vědomi toho, že musí opatřit pro zvýšené výdaje přiměřeno úhradu. Při tom však výslovně prohlásili, že by se nemohli zasaditi o malý finanční plán, zahrnu- jící úpravu daně z příjmů, přirážku k daní kořalky, daň ze šumivých vín a zvýšení po- platků totalisatérů a bookmakrů, nebude-li př tom obnosem přiměřeným pamatováno na finance zemské. Tato druhá podmín- ka po usilovném jednání s vládou i stranam se zdařila. Přirážku k dani z kořalky obdrž země celou — se zaručením dosavadního vý- nosu 78 mil. státu — takže bude z daně do- stávati stát polovíci a země polovici. Z osobní daně z příjmů obdrží stát 15 mil. K, čili 115 mil. K; co bude nad tento obnos, rozdělí se mezi stát a země v poměru 60 k 40.
Posl doktor Rašín
14 article
Při reformě osobní daně z příjmu vztaho- vala se úprava: na zvýšení sazeb berních při příjmech nad 10.000 K, na zavedení 10 proc daně z tantiem, na zavedení nuceného nahlí- žení do knih a na amnestií za všecky daňové delikty před platností zákona spáchané, poku se týkaly daně z přijmů, daně důchodové, daně z vyššího služného, všeobecné daně výdělkové a dle našeho návrhu také daně domovní a vo- jenské taxy. Řečník probírá ustanovení amne- stie a ukazuje na veliký její význam pro po- platníky. Vláda prohlásila, že nemůže udělit amnestii, nebude-li zavedeno nahlížení do knih. Poněvadž bylo ve výboru zřejmo, že by eventuálně s pomocí hlasů sociálně demokrati- ckých nucené nahlížení do knih prošlo v prvé instanci a bez kautel a to tím spíše, že obchod- níci za Biliňského sami žádali za přeložení prohlídky z II. instance do prvé, sdě- lil řečník společně s posl. drem. Funkem toto nebezpečí se zástupci obchodnických korpo- rací v Praze a upozornil, že by se doporučo- valo dosíci takových ustanovení a obmezení jimiž by újmy pro stav obchodní byly obme- zeny neb odstraněny. Bojovné hlasování ne- bylo možno připustit a proto uzavřen by kompromis: hlasovati pro prohlídku v II. in- stanci a v řízení trestním, budou-li povoleny přiměřené kautely a to mnohem dalekosáhlejší než navrhovaly průmyslnické i obchodnické korporace. Zásluhou zástupců naší strany jest.
Biliňský Funk Praha
15 article
že postavili podmínku reformy u kládacíh řízení I. stolice, tak aby byla prohlídka sku tečně posledním prostředkem. Reformy spočívají v podstatě v tom, že musí důkazy poplatníkem nabídnuté býti provedeny, svědc i znalci poplatníkem vedení býti slyšeni, zamít- nouti je může jen komise (nikoli předseda z důvodů v zákoně vytčených, dekrety o výt- kách musí býti jasné, a kontumační účinky na- stanou jen codo pramene příjmu, k ně- muž se dekret vztahoval. Poplatník může navrhnouti přísežný výslech svědků, znalců osob přezvědných. Při odvolání má právo po- platník žádati za oznámení důvodů vymě- ření a nahlédnoutí do spisů i opsati si je. Od- volá-li se předseda, musí býti poplatníkovi sděleny důvody odvolání a má právo podat svoje vyjádření. Také při odvolání musí býti nejprve provedeny všecky jiné důkazy teprve, nestačí-li, usnésti se může komise vět- šinou, obnášející jeden hlas nad většinu nad- poloviční o prohlídce knih, o čemž poplatník dlužno i s důvody vyrozuměti. K opaková- ní prohlidky jest potřebí většiny komise Prohlídka musí býti 8 dní poplatníku napřed ohlášena, a má právo odmítnouti znalce, úřad- níka ji provádějícího, přibrati si svého znalce a důvěrníka.
16 article
Prozrazení obchodního tajemství tresce se dle § 246. vězením do 3 měsíců, členové ko- mise i ti, kdož provádějí důkaz knihami, budou nyní pod přísahou. Poplatník má právo žádati za delegaci jiné komise z důvodů závažných O prohlídce sepíše se protokol, poplatník má mimo to právo zvláštním podáním výsledky prohlídky oceniti. Výsledek prohlídky i s dů- vody musí býti poplatníku písemně oznámen. O připuštění prohlídky v řízení trestním nebude rozhodovati vyšetřující úřadník, nýbrž zvláštní tříčlenný senát. V trestním řízení za- vádí se také nahlížení do spisů a to nejméně 14 dní před skončením řízení, je přípustno zastou- pení advokátem. Odvolací instancí bude tvo- řiti nynější senát čtyřčlenný, který bude roz- množen o soudce-laika. Připuštěno jest zastou pení advokátem při líčení.
17 article
Důkaz vztahuje se jen na skutečno sti výslovně vytčené v připuštění důkazu a nejen na obchodní knihy, nýbrž také na kni- hy hospodářské i obchodní zápisky; do listin lze nahlížeti, je-li toho potřebí ke konstatován správnosti zápisů, neb tam, kde knihy vedeny nejsou. Řádně vedené knihy obchod ní tvoří plný důka z. Také tam, kde ne- vede se uzavřené účetnictví, tvoří knihy ve- dené plný důkaz o určitých skutečnostech jsou-li vedeny správně, což je pro živnostníky velmi důležito Nepředložení knih nemá za následek po- řádkové pokuty, nýbrž účinky kontumační: že lze souditi na základě ostatních pomůcek. Obzvláště ustanovení o povinnosti pro- vésti důkazy poplatníkem vedené — která do- sud zavedena nebyla — dává do ruky poplat- nika možnost, aby jinými způsoby a důkazy v prvé i druhé instanci odstranil pochybnosti úřadu proti jeho příznání vznášené a tím ob- mezil neb odstranil důkaz knihami, ustanoven pak o plném důkazu knih obchodních poskytne proti dnešku — kde knihám se prostě nemu- silo věřit — poplatníkovi možnost, aby sám provedl důkaz knihamí dobrovolně.
18 article
Řečník konstatuje, že všecky kautely, kte- ré obchodní komora plzeňská žá- dala, byly uskutečněny a mimo to řada ji- ných v řízení ukládacím i trestním. S povdě- kem vzpomíná řečník podpory, které se mu dostalo se strany Zemské jednoty gremií, kte- rá vyslala do Vídně svého tajemníka p. dra Samka, jakož i podpory Nového obchodníh gremia pražského, které vyslalo svého sekre- táře p. dra. Hoffra. S nimi mohli poslane naší strany právě v rozhodné chvíli konfero- vati a od nich jako povolaných zástupců ob chodního stavu rychlých a přesných informac o přáních a potřebách obchodnictva si získati Řečník myslí, že všecko, čeho se dalo docí- liti, docílili a že upraveno je nyní celé řízení prohlídka knih tak, že bude velmi těžko po- užívati ji k chikanám obchodnictva, které budo skutečně účinně a dbale užívati práv, daných mu v nové úpravě. Pozorně vyslechnuté vývody byly odmě- něny dlouhotrvajícím potleskem. Zemský posl. Svoboda s povděkem kon statuje, že podařilo se ochrániti zájmy obchod- nictva i živnostnictva proti jednostrannému opatření prohlídky knih. Kom. r. p. Ant. Ma- šek s povděkem vítá, že obtížná práce posl. dra. Rašína korunována byla úspěchem. Prá by si, aby v poplatnictvu vzrůstala vážnost a uznání ke skutečné práci, nikoli k velikým slo- vům. Myslí, že právem klatovské obchodnictv může vzdáti dík svému poslanci. (Dlouhotrva- jící potlesk.) Po dalších poznámkách voliče p. Vošty byla schůze skončena doslovem pan předsedajícího.
Samek Antonín Rašín Vošta Vídeň Ma
19 title
Politický přehled.
20 article Země české.
Země české. „Balvan v cestě.“
21 article
Jak se zdá ze včerejšího článku „Národni Politiky“, jímž odpovídá na náš nedělní vý- klad k nadepsanému thematu, pohlíží staro český orgán na svůj „balvan v cestě“ nyní spíše jako na — suk ve vlastním prkně. „Já nic, já muzikant,“ toť théma celého vývodu. jimž „N. P.“ provází svůj pondělní návrat z výletu do radíkálních končin, na jichž zá- praží v sobotu dávala rozumu dobrou noc. Včera dokonce se v ní dovídáme, že „Národní Listy“ samy potvrzují názor její, že „nezbyt- nou podmínkou programu i taktiky českých stran, stojících na positivním programu vlivu a moci, jest účast ve videňské vládě.“ V so- botu byl v „Národní Politice“ ještě tento ná- zor, že „domáhati se dlužno především účast ve vládě houževnatým lpěním na utkvělé my- šlence“ i tvrdila dokonce, že „dnes snad jíž není nikoho, kdo by v té příčině nebyl pře- svědčen o fiasku této myšlenky.“ Včera aspoř už „připouští ráda, že by účast poselstva če- ského ve vládě mohla znamenati dobrý obra v našem zápasu národním a politickém tím. že by boj proti nám byl zmírněn a že by ne- docházelo k porušování zákonů a práv nám zabezpečených.“ Za toto její pokání chceme býti ke krásné hříšnici vlídnější než v ne- děli a zachovati se shovívavě k další její re- monstraci, kterouž svůj pondělní ústup kryje
22 article
Táže-li se nás, zdali tí, s nimiž naši zástup- cové na prestolu vládním mají zasednouti upřímně této účasti naší si přejí, řekneme jen tolik, že to sotva pro nás může být rozho- dující. Být účastněni vlády, až by si toho Něm- cí přáli, ovšem by trvalo dlouho. Pro nás je rozhodující, aby účast česká na vládě byla možnou — a to nejde za daných poměrů jinak, než spravedlivou úpravou poměrů ja- zykových, aby každý německý adjunkt nemohl ohroziti trvání zástupců českého národa ve vládě. Proto jsou všichní, kdož jsou proti této české účastí ve vládě, také proti českoněme- ckému vyrovnání.-To ví také „Nár. Pol.“ proto rádi konstatujeme, že sama také vý slovně uznává nutnost tohoto vyrovnání.
Pol Německo
23 article
Schreiterův návrh.
Schreiterův
24 article
V Benešově nad Ploučnicí na schůzi vo- ličské navrhoval posl. Schreiter, aby otázk česko-německého vyrovnání byla předložen velikému „Volkstagu“, obeslanému „posly všech německo-nacionálních ústavů a korpo- rací, který by pak německým poslancům dal pokyny k dalšímu jich jednání. O otázce uči- telské úpravy tvrdil Schreiter, že požadavky učitelů směřují k rozpuštění sněmu, nenajde- V drobném prodejlr zanní číslo o sobě . . za s večerni . . . za t l Ve úliálkách na venkověe ranní čislo . . . . . . . 10h večerni. . . . . . . 5h fnseráts platí se hotově napře. Předplacení a ingerty přijímá admlnistrace v Marianské ul., a Tam nacházají se těl redakce, tiskárna a oxpedlne „Národních Listů“ Rukoplsy se nevraceii
Benešov nad Ploučnice
25 article
jiné řešení. Zdali nový sněm zjedná novou si tuaci, řečník prý neví. Na konec přijata reso- luce, vyzývající německé poslance, aby s ve- škerým úsilím k tomu působili, aby zemí če- ské prozatím nebyly od říše povolovány žádné zálohy, aby obětí plný boj s Čechy, nyní jit po pět let vedený, byl konečně rozhodnutl
Čechy
26 article
Lze nebo nelze?
27 article
Vyslovili jsme minulý týden svůj úsudek o službě, kterou „Samostatnost“ prokázala místo- držiteli kniž. Thunovi, uveřejnivši jeho interview o výsledku dosavadních jazykových konferencí. Po- tom jsme bod za bodem vyvraceli nesprávností, jichž se „Samostatnost“ dopouštěla v téže záležie tosti, jednak z naprosté neznalosti věci jed- nak tvořením falešných závěrů, zbudovaných na lichých premisách. Postupovali jsme trpě- livě a smíme snad říci, že jsme si počínali mírně. A snad bychom se mohli té části naší veřejnosti která tento spor sledovala, s dobrým svědomím do- volávati jako svědkyně, že „Samostatnost“ ne- udržela posic, jež ve sporu tom zaujímala. Poslední část sporu byla taková: kn. Thun prý dle „Samostatnosti“ řekl, že v okresích, kde žije menšina asi 35proc., nelze u obyvatelstva předpo- kládati znalost úřadního jazyka. Tohoto domně- lého výroku kn. Thuna hleděla „Samostatnost“ vy- užitkovati jako dokladu, že v dosavadní akcí jazy- kové se vůbec nejedná o uplatnění Stremayrových jazykových nařízení.
Thun
28 article
Ukázali jsme v sobotu večer „Samostatnosti“ že zmíněným citátem z interviewu kníž. Thuna není v otázce Stremayrových nařízení nie dokázáno, zá- roveň však jsme dovodili, že „Samostatnost“ re- produkovala kritický výrok kn. Thuna zcela špatně , právě opačně. I poukázali jsme tu na faktický stav poměrů, takový, že znalost úřadního jazyka nelr všeobecně předpokládati tam, kde menšina je ma- linká, ale že okresy se silnými menšinami — na př. asi 35% — jsou vskutku dvojjazyčné. Na to „Samostatnost“ v neděli míčela, dne pak se chytá stébla jako tonoucí: čtyry dni prý jsme slůvko „nelze“ povážovali za správně a věc- ně logické, ba používalí ho jako opory pro své vý- pady proti „Samostatnosti“, a najednou prý slůvko to obracíme v opak. Dle „Samostatnosti“ jsme za to analfabeti, jimž prý nejde o zjištění jasné plné pravdy.
Thun
29 article
Ne pro „Samostatnost“, nýbrž pro ostatní ve- řejnost konstatujeme, že osudný omyl, jímž „Sa- mostatnost“ slova kníž. Thuna o jazykových zna- lostech ve smíšených okresích převrátila v opak jsme si z taktických důvodů nechávali hned od po- čátku v reservě, stejně jako koncesi reportéra „Sa- mostatnosti pro pražské němectví, vyšli jsme ními ve chylli, ktercu jsme uznali za vhodnou. A nyní jen dodáváme: dne 19. července m. r. jednalo se v jazykové konferenci u kníž. Thuna a za jeho předsednictví o úpravě jazykové otázkyv okresích silně smišených; při jednání tom se vyšlo- z předpokladu, že v takových okresích — jako hra- nice smíšenosti byla vyslovena číslice 35% menšiny — lze u obyvatelstva předpokládati znalost úřad- ního jazyka, a na základě tohoto předpokladu bylo v druhé polovici července m. r. na pražském místo- držitelství jednáno o zkráceném jazykovém vnitř- ním řízení v takových okresech. Není nejmenší pochyby, že tento fakt měl kn. Thun na zřeteli, když v interviewu pro „Samo- statnost“ mluvil o 35procentních menšinách, a není tedy pochyby, že reportér „Samostatnosti“ — z na- prosté neznalosti věci — výrok místodržitelův obrá- til v opak. Taková je skutečnost, a jestliže „Samostat- nost nám za ni nadává, pak nepatři mezi slušné a vážné noviny, a netřeba se ji dále zabývati.
Thun
30 article Z Moravy.
Z Moravy. Dne 27. února 1913. (Zrušené volby. — Místodržitel. — Jihlavská obchodní škola. — Dr. Při- kryl) V táboře sociálně-demokratickém v Brně vy- pukne nový tuhý zápas. Obecní rada brněnská zrušila volby do všeobecné nemocenské pokladny. při kterých poraženi byli centralisté. Zrušení těch voleb dává příčinu k jásotu v táboře centralistů, kteří volby ty nazývali gulašovými a kteří dnes žádají, aby nové volby nebyly provedeny „pod- vodniky“, za něž považují stranu Vaňkovu. Tusa- rovu a ostatní. Zrušeni voleb těch je autonomistům velmi nepříjemnou věcí, protože nový volební zá- pas vyžádá mnoho času, mnoho práce a mnoho pe- něz. Čentralisté už dnes vší vervou se vrhají do agitace. — Náš místodržitel má veliké štěstí. Ni- kdo mu neubliží, ačkoliv nám se ubližuje na Mo- ravě po stránce národnostní ve službě politické velmi často a velmi citelně. Je to zajímavo, kte- rak se nechává při takových příležitostech osoba politického chefa země stranou. Měli jsme příle- žitost několikráte toto faktum konstatovati. Jest- liže dnes se o místodržiteli zmiňujeme, nutí nás k tomu okolnost živá. Pan místodržitel pořádal svým časem soirée, na něž šel tehdy i posl. Tusar.
Vaňkův Tusar Morava Brno
31 article
Tehdy bylo nápadno, jak málo Čechů bylo po- zváno. Onehdy měl místodržitel zase divadlo. O české hosty sice zase mnoho nestál — ale některé musil přece pozvat. K těmto pak byl tak bezohled- ným, že z celého programu večera nebylo ani je- diné české číslo. Půjde-li to tak dále, dočkáme se snad toho, že si bude některý Němčik z místo- držitelství na příští produkci troufati přednášeti kuplety posměšné o Češich. Považujeme za to, že tato připominka panu místodržiteli postačí, aby nezapomínal, že je místodržitelem v české zemí moravské. V Jihlavě musejí Němci ustavičně něco vy nalézti, jak by germanisovali. Zřídili si zbytečnou obchodní školu, která má tu pěknou historii, že by bodíí germanisátoři jihlavští chtěli, aby na ni vy učovali učitelé zdarma. A té obětavosti nema němečtí pedagogové a zvláště ne židovský správe školy té Komer, který chce míti za svou práci pla ceno. Z toho je veliký nářek u nacionálů a hlavně proto, že kuratorium za účelem úspor propustil jednoho nacionála (Skála se jmenuje) ze sboru zby- tečné školy. Na konec se však rozvaděný tábor německý usmíří a židé jihlavští budou sloužit dál. Jak potřebnou je škola jihlavská, poznati z toho že na ni nechce nikdo platitl Dle nejnovějších zpráv z Prostějova nebude dr. Přikryl více kandidovati a vystoupí jako ofi- ciální lidovopokrokový kandidát v Prostějově dr. Perek.
Čecho Němec Skála doktor Přikryl Perek Jihlava Prostějov