ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 38d3a3e0-8f51-11dd-9b6f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: place 80, person 141, work 10, org 26
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
4. března 1913. Číslo 62.
4 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Ještě víc vojáků.
RakouskoUhersko
5 article
Neminuly ještě tři čtvrti roku, co rakouský parlament po příkladu uherského sněmu schvá- lil nové vojenské zákony, jimiž se kontingent nováčků zvýšil o polovinu a již zase je pozo- rovat tykadla, zkoumající ovzduší, není-li při- znivo novému zvýšení počtu vojska. Zprávu tom přinesl sobotní „Zeit“, který sděluje, že vojenská správa by ráda přivedla stav setnin v době míru na stejnou výši, ve které je v Ně- mecku, Francii, Rusku a Italii a k tomu prý nestačí nynější branecký kontingent 159.00 mužů. Také prý je třeba sestaviti nový želez pluk, zvýšiti počet dělostřelectva atd. Vzhle- dem k tomu možno prý v nejbližší budoue- nosti očekávati, že vojenská správa předstoup před parlamenty s požadavkem o novýcl 25.000 až 30.000 rekrutů. Nedělní „Fremdenblatt“ a pondělní praž- ský poloúřadní „Abendbl.“ dosvědčují, že zprá- va „Zeitu“ není pouhá smyšlenka. „Fremden- blatt“ chváli nápadně Německo, jak se horlivě stará o zabezpečení míru zvyšováním své bran- né moci, a „Pr. Abendbl.“ dodává k tomu, že národové rakouští zajisté neodeprou říši to, co oné říši poskytují sousední Němci. Doba není špatně zvolena. Upozornili jsme tyto dni, že dr. Lukács nesmí nyní padnouti proto, aby se udržela v Uhrách nynější vládní strana, vždy ochotná ke všem vojenským po- žadavkům, protože snad bude v brzku opět třeba jejích hlasů na povolení nových vojen- ských břemen. Nynější většina uherské poslan. sněmovny odhlasuje i dalších 25 až 30 tisíc re- krutů. A vídeňský parlament? Nezůstane as v „patriotismu“ za sněmovnou uherskou.
Němec Lukács Francie Rusko Německo Uhry Italia
6 article
Slovinské poroty v Terstě. Vlaští advokáti z Terstu naříkali tyto dn u ministra spravedlnosti, že v Terstě se se- stavují slovinské poroty, při nichž si oni ne- mohou nic vydělati, poněvadž neumějí slo- vinsky. Jest to ovšem pro vlašské advokáty nepříjemné, ale vinni jsou sami, že věří terst- skému magistrátu, který stále hlásá do světa očividnou lež, že v Terstě Slovinců není, že Terst je město ryze taliánské. Do listíiny osob schopných zastávati r. 1913 povinnost porot- ce, zapsáno u terstského zemského soudu 2500 osob, z nichž čtvrtina Slovinců. Z nich na letošní období vylosováno 146 Slo- vinců a pouze 70 Vlachů a pro nejbližší soudni kampaň 25 Slovinců a pouze 11 Vlachů, takže není ani možno sestaviti porotu ze samých Vlachů. Tak skutečnost tresce ze lži vlašskou radnici terstskou, která přes to neuznává slo- vinské menšiny a zdráhá se pro ni zříditi nej- nutnější národní školy.
Vlach Terst Vlach Slovinec
7 title
Za hranicemi.
8 article Slovanské hnutí v Petrohradě.
Slovanské hnutí v Petrohradě. Poslední „slovanský oběd“ konal se v ky- rilometodějský den dle pravoslavného kalen- dáře a předsedal mu gen. Skugarevský Mezi obědem A. N. Brjančaninov pro- nesl řeč, v které plamennými slovy dokazo- val, že se nesrovnává se ctí Ruska, s jeho vážností ve světě a s jeho prospěchy v budoucnosti, je-li pravda, že ruská diplomacie od- stupuje od Černé Hory, aby ovoce jejich herojských vítězství a zoufalého juná- ctví pod Skadrem mohlo spadnouti do klína jejím odvěkým nepřátelům. Řeč byla odměně- na všeobecným potleskem a meeting přijal resoluci proti tomu, aby Skade zůstal při autonomné Albanii. Týž den konala se v petrohradské radní- ci slavnostní valná hromada Slovanského do- bročinného spolku na oslavu 300letého ju- bileje panujícího domu Romanových. Předse- da gen. Parenaov v slavnostní řeči doka- zoval, že Slovanstvo vždycky bylo drahé ca- rům z domu Romanova. Co se týče panujícíhe cara Mikvláše II., doložil to známými jeho te- legrafickými projevy, učiněnými nejprve loni v září sjezdu slovanských včelařů v Moskvě a nedávno Slovanskému spolku petrohradské- mu, jakož i obdarováním Černé Hory, jíž po- slal na své útraty 375.000 pudů moukya 175.000 pudů obili. Tuto sympatii k Černé Hoře řečník rozšířil na všechno balkánské Slovanstvo a na Slovany vůbec. Prof. Kula- kovský podrobně rozvinul slovanskou otáz- ku za 300letého panování Romanových. Sená- tor gen. Borodkin jasně dokázal, že Rusko ve vlastním prospěchu musí sympatisovati se Slovany, kteří jsou mu živou hradbou, která je chrání od Němeů. Němci žijí na účet Slo- vanů a chtějí žít i na účet Rusů. Rusko musí býti vděčno Slovanům a ne- smí je, ať je to na blízkém výcho- dě nebo západě, Němcům ani zra- dit, ani vydat, ani prodat.
A N Brjančaninov Skade Romanův profesor Kula Němec Rus Slovan Petrohrad Rusko Černá Hora Albánie Předs Moskva dom Romanův Slovan Mikvláš II
9 article
Sazonov ustupuje před hr. Berchtoldem. „Ruské Slovo“ líči hr. Berchtolda jake vítěze nad Sazonovem. Vítězství dosahuje ni- koli překotem, nýbrž náhlým vytlačováním ruské diplomacie ze zaujatých posic. Ri- ská diplomacie se již rozhodla obětovati Čer- nou Horu, pokud se týče skaderské otázky Černohorci potoky své krve prolili pod hrad- bami Taraboše, chtěli si nakloniti diplomat- ské Molochy, ale marně. Ruský vyslanec Londýně ještě v prosinci prohlásil na konfe- renci, že Albanie, projektovaná Rakouskem. musí býti zredukována na polovinu. Ale Sa- zonov setrval na tomto stanovisku a dal se na ústup, bůh ví, proč. O zahraničné po- litice Ruska již není ani hodno mluvit. Představitelé velmocí nesmějí há- zeti svá slova na vítr. Po Skadru dojde řa- da na Janinu. Usťupování ruské diploma- cie budí v ruských lidech odpor. Jsou pro bezvadný poměr k Rakousku, ale jsou také pro to, aby ruská diplomacie měla úctu k Ru- sku, jemuž není třeba kupovati přátelství Ra- kouska za každou cenu. „Máme za spojence Francii a za přítele Anglii, a s novým přátel- stvím můžeme počkat.“
Sazonov Berchtold Ri Černohorec bůh Londýn Albánie Rakousko Rusko Francie Anglie
10 article
Nový slovanský časopís v Rusku. Právě vyšlo prvé číslo neodvislého politického pokrokového denníku pod názvem „Slavjani n Redakce ve své programové stati navazuje na vůdč ideály tvůrců sťarého slavjanofilstva, ideály usku- tečnění evangelického království spravedlnosti na zemi: „Jestli střední východní civilisace daly lid- stvu vrchol náboženských kultů, jestliže římská ci- vilisace odhalila nám dokonalost práva, řecká kul- tura překvapila dokonalostí umění, germánsko-ro- mánská vytvořila velkolepou techniku a filosofii pro Slovanstvo zůstala úloha — ukázat lidstvu po- žehnání společenské pravdy, odhalit všemu lidstvu blaho sociálního zřízení. Slovanstvo, smířivži ele- menty západu a východu, severu a jihu, již pro své geografické položení jest povoláno odebrát velkou úlohu vyrovnatela plemen zemských“ C poměru Slovanů k Němcům soudí „Slavjanin“, že nastane chvíle, kdy avouhlavý slovanský orel, ob- klopený slavnými oziičaty, srazí se a jednohlavým orlem. Proto třeba již nyní směřovat k utvoření všeslovanského svazu ku provedení slovanské ideje, kterou již v polovině XVII. věku hlásal Kri- žanič, a podporovat naše bratry Slovany, jak svo- bodné, tak i ujařmené, nejen v kulturním, nýbrž i v politickém smyslu. Slavjanofilstvo známých petrohradských slovanských obědů, na nichž idea založení tohoto časopisu poprvé byla vysloven prof. P. A. Lavrovem, zdá se „Slavjaninu“ málo demokratickým. Pro slovanské dilo nestačí se ome- ziti na bankety, ale třeba jit hlouběji, mezí lid.
Slavjan Němec profesor Lavrov Slavjanin Rusko západ východ Slovan
11 article
Redakci zaráží jen jakází ostýchavost ruské inte- ligence vůči slovanské myšlence. V prvém čísle je také beseda se známým spisovatelem Fedorem Sologubem, který vyslovuje se o slovanské myšlence skepticky: „Když mluví Slované o „Ve- likém Rusku“ a o „Rusi osvobodítelce“, to zname- ná, že ji chtějí zneužít. My se Slovany nemáme co dělat... Vy mluvite o boji západních Slovanů s germánstvem. Ať si bojují, co jest nám po tom? — Jsou takoví Rusí, kteří myslí, že se jich ne- týká to, co se děje u západních Slovanů, poněvad oni o nich nic nevědí. Ale soud historie sotva se bude řídit zásadour nevědomost hříchu nečiní Nový název pro království Polské. Ruské Polsko má podobné obtíže s úřadním názvem jako předlitavská polovice habsburského soustátí. »Království a země na říšské radě za- stoupené« zní trochu zdlouhavě, »Rakonsko« to není, »Cislajtanie« jest jen novinářský název. Ruské Polsko sami Poláci nazývají »Kongre- sovkon«, poněvadž v dneční podobě bylo zřízeno vídeňským kongrevem, neboskrálovstvím Polskýme, což odpovídá staré tradici a oficiálnímu názvu ruskému »carstvo Polskoje«. Úřadně však nazývá se ruské Polsko také »Privislinským krajeme v »Zemščině«, orgáně krajních zpátečníků, mohli jsme dokonce čísti název »Privíslanskaja Ruse. Vojenská správa nazývala Polsko obyčejně »ge- nerál-gubernátorstven varšavským«. Nyní vtak, když byla gubernie cholmská oddělena od »Kon- gresovky«, vymyslila vojenská správa takový názeva generál-guberpátorstvo varžavské a gubernie cholmská. Čím má ruské Polsko delší název, tím více se tenčí.
Sologub Slovan Rus Polák Ruse Rusko Polsko Kon
12 article
Pideikomisní statky v království polském. Ruská vláda podala pilnou předlohu o zrušeni zákazu pronajímat lidcikomisní statky v ruském Polsku. Žnamená to zásadní krok, poněvadá vláda tím přisnává, že původní cíl »majorátů«, vytvořit v Polsku ruské statkářstvo, se nepodařil. Hro- madně byly zřizovány svěřenské statky po obou polských povstáníeh, ale ruští majitelé v těžších hosp. poměrech v Polsku nevydrželi soutěže a více se věnovali úřadnické kariéře než zemědělství. V třetí dumě již se jednalo o zásadní zrušení zá- kazu prodeje svěřenských statků, které málo od- povídají tradicím slovanského práva. Duma vládni předlohu schválila. Nyní se jedná o dovolení, aby majitelé majorátů směli své statky pronajímati Vláda navrhla jen tu výjimku, že smlouva nájem nesmí se uzavírati na více než 24 leta a že práva na nájem nemají jinorodci, v daném případě židé Vládní předloha byla dumou schválena. Francouzská s německá sociální demokracie
Polsko
13 article
proti zbrojení.
14 article
Ústřední orgány francouzské a německé sa- ciální demokracie »Humanité« a »Vorwärts« při- nesly současně v čele listu provolání ve frun- couzské a německé řeči, podepsané výborem sněmovní frakci francouzských sjednocených so- cialistů i předsednictvem strany a frakce so- ciálně-demokratické v německém říšském zněmu. které se ostře obracejí proti »šílenému zbrojeníe obou zemí. Praví se v něm »V Německu a ve Francit chtějí vlády ješte dále zvyšovati ohromná vojenská břemena. Prote pokládá francouzská a německá sociální demo- kracie za svou povinnost přimknouti se k sob ještě těsněji a spojeně bojovati proti tomuto řá- dění panujících tříd, které dosahuje k šilenství. Sociální demokracie židá k zabezpečení míru nezávislosti národů ve sborech v obou státech. aby všechny spory mezi národy byly urovnávány rozhoděím soudem. Žádá, aby byla odstraněna stálá armáda a místo ni zavedena národní obrana na demokratickém základě, která má sloužiti jen k obrané země. Jestliže se však přes její odpor národům ukládají nové vojenské úkoly, bude sociální demokracie obou zemí s veškerou cnergií bojovati o to, aby finanení břemena byla uvalena na bedra zámožných a bohatých.« Po silných slovech úvodních vyzněl tent závěr dosti slabě. Sociální demokraté se tedy spokojí, stihnou-li nové daně na zbrotení zámožné vrstvy, k nimž nutno počítati také četné sociálně- demokratické předáky. Ku projevu došlo dle všcho na podnět sjednocených socia istů francouzských němečtí socíální demokraté se k němu připojili ale v říšském sněmu budou asi velmi krotcí jak posud vždycky při vojenských předlohách něme- cekých.
Německo Prot Vorwärts
15 article
Spor mezí Anglií a Amerikou o poplatky v panamském průplavu. Anglický velevyslanec ve Washingtonu Brye odevzdal v sobotu státnímu sekretáři Knoxovi no- vou notu sira Edvarda Greye v záležitosti po- platků v panamském průplavu. Nota bude uveřei- něna, až bude předložena presidentu Taftovi. Jak se proslýchá, trvá prý anglická vláda rozhodně proti americkému výkladu na stanovisku, že zá- konem, jímž osvobozeny americké lodi od poplat- ků v panamském průplavu, byla poružena smlouva Hay-Pauncefotova, i navrhuje, aby spor byl roz- řešen smirčím soudem dle anglo-americké smírčí smlouvy, která má platnost do června. Z Washingtonu se potvrzuje, že zvolený pre- sident Spojených států dr. Wilson se vyslovil k ně- kolika demokratickým senátorům ve prospěch ná- vrhu senátora Roota, jenž žádá, aby bylo zrušeno ustanovení nedávno přijatého zákona, osvobozu- jící americké pobřežní lodi od průplavních po- platků. Tento projev Wilsonův překvapil, poně- vadž se nesrovnává s programem demokratického konventu v Baltimore, jenž se formálně vyslovil pro výhody americkým lodím v panamském prů- plavu, a senátor Ogorman, jenž se pokládá za mluvčího Wilsonova, horlivě tuto zásadu zastá- val. Poukazuje se také, že Bryan, jenž bude stát- ním sekretářem příští demokratické správy, ja po- kládán za autora baltimorského programu. Washingtonský dopinovatel „Timesů“ k tn- mu poznamenává, že mínění zvoleného presidenta mnoho neznamená, pokud neuplatní svůj vliv na sněmovny. Komise senátu, které byl návrh Rootův při- kázán, zatím jeho projednání odročila.
Knox Noto Taft Hay Pauncefotův doktor Wilson Roota Wilsonův Ogorman Anglie Amerika Washington spojený stát Baltimore Bryan Edvard Grey Timesy
16 article
Španělsko v mezinárodních kombinacích. Zmínka o vyjednávání mezi Italií a Šeaněl- skem, kterou učinil markýz di San Giuliano ve svém exposé, vzbudila ve Francii značný zájem. Říšský dopisovatel madridského „Imparcialu“ o- známil, že španělský velevyslanec konferovala markýzem di San Giuliano o dohodě, která prý má býti ujednána v březnu a k niž prý Španělsko dalo podnět, italský poslanec Cirmení pak ve Stampě rovněž přisuzoval iniciativu Španělsku tvrdil, že dohoda italsko-ěpanělská má čeliti fran- couzské hegemonil ve Středozemním moři. Naproti tomu ministerský předseda španělský popřel vůčí zástupci pařížského „Figara“, že by se byl španělský kabinet ujal podobné iniciativy, ne- bo že by velevyslanec byl pověřen oficiálné jed- nali o této otázce. Státní ministr španělský Navarre Reverter pak prohlásil zástupci „Figara“, že kon- versace mezi markýzem dí San Giuliano a španěl- ským velevyslancem byly pouhými informačními rozhovory a týkaly se organisace italské Libye španělského pásma v Marokku, ježto Španělsk chce znáti postup jiných mocnosti v podobných krajích.
San Cirmení Figar Navarre Španělsko Francie Libye Maroko Italia Šeaněl
17 article
Dle toho je tedy daleko k nějakému spolku mezí Španělskem a ltalií, k němuž by ostatně so- tva mohlo dojíti již proto, že ve Španělsku rozho- duje vliv Anglie, která by nepřipustila, aby s španělsko sblížilo s mocností trojspolkovou. Naopak množí se ve Španělsku hlasy pro pří- mou alianci s Francií. „Correspondencia do Espa- na“, uvažujíc o problému neutrality Španělsk nebo aliance buď s trojspolkem nebo s trojdoho- dou, soudí, že při neutralitě by Španělsku hrozilo obsazení Balear a Kanárských ostrovů některou válčící stranou z že by bylo vydáno na milost ví- tězi. Při alianci však by se neocílo ve větším ne- bezpečí a mělo by naději, že něco získá. List pa- ukazuje, že Francie by mohla Španělsko spíše pří mo ohroziti než Německo a radí k dohodě Francií. Také »Imparcinla vyslovuje se v podobném zmyslu: Aby se dospělo k dohodě, nutno pomý- šleti mnohem více na budoucnost než na přítom- nost. Naše zájmy nám znad radí allianci s Anglií a Francii. Dílo africké, podniknutě loyálně, bylo by takto všem snadnější. Zeměpisná poloha Špa- nělska má velký význam a rovnováha sil je nyní tak vyrovnána, že Španělsko je mocným či- nitelem.
Španělsko Anglie Francie Espa Německo
18 article Ze strany.
Ze strany. Ze žižkova. V cyklu přednášek o politických směrech, pořádaném organisací svobodomyslné mládeže, přednáší dnes v úterý o 8. hod. večerní R. V. Křiž na thema: »Individualism kollektivism«. (Hospodářský podklad politi- ckých směrů.) Fo přednášce debata. Přednášk koná se v restauraci »u Mašků«, Žižkov, Husova třída 46. Hosté vítáni. Vstup volný. »Snahy«, měsíčníku mladé generace svobado- myslne, vyšlo právě číslo 9. Obsahuje články: dr Karel Hoch: Moderní nacionalismus, R Procházka: Reílexe o nadějích česk politiky, Marie Šte hová: Válečné hlasy- Josef Jirsák: Ku psychologii bursy, dale váseň Jana Thona: Vína a množství politických, kultursích i socislních aktualit, seřaděných v ru- briky: Stavovské zájmy. Z cizích revuí, Poznámky a Věstník organisaci mládeže. — »Snaha« stojí ročně 3 K (14 čísel). jednotlivě 30 hal. Admini- strace v Praze-II., Marianská ulice 3, II. posch.
R V Křiž Mašek Husův Karel Procházka Reílex Šte Jirsák Thon Žižkov admin Praha marianský ulice II
19 article
Z mladé české poesie. tLiterární večer »Snahy« 3. března.) Pořadatelé tohoto literárního večera, něnova- ného mladé české poesii, pánové Otakar Thec a St. Hanuš měli obtížný úkol, zacbytit z mino- hotvárností soudobě básnické tvorby ty novéa výrazné individuality, které ukazují cestu vývoje. Pan O. Theer, který večer zahájil stručnou a zbu- štěnou rozpravou, vyložil velmi připadně, proč - mezili se právě na tento výběr (S. K. Neumann, Lamači, Zpěv na hoře, Andante — O. Fischera Půlnoční příliv, V cizině, Okamžík věčnosti — k. Toman: Setkání, Ztlumeně, Tesknice — O. Theerá Návrat, Oheň — K. Čapek: Varušené tance —J. Thon: Chvíle — St. Hanuš: Noc, Živoucí chvile — Jan z Wojkowicz: Strom života), proč pominul takové zjevy, jako je Karásek, V. Dyk, Březinn, Sova, Machor. Šlo o to, aby ukázáno bylo na jistý dynamický tén mladé lyriky básníků, jich vývoj je posud neukončen. Na poslední období české tyriky dívá se širší čtenářstvo a část kri- tiky s nedorozuměním. Mladým se mnoho vytýká formaliemus, hra s formou na úkor myšlenkové náplně. Jest pravda, že mladí věnují mnoho pěče formálnimu broušení; není pochyby, že forma obsah jsou ve vzájemném vztahu. V mladé pocbi jsou v podstatě dva formální směry. Jeden chne se vyhnout zneklidňujícím rytmickým složkám spoutat svůj lyrický proud do kadlubu přesných. přijatých forem. Za jeho vlády rozmohl se u nás aleksandrin a s ním jisté pevné útvary, ať ji rytmické či tvarové, af blankvers neb sonet. Ob- sah se tu stává odlikou formálního naladění, lát- kou jsou duševní stavy, zbavené životního neklidu, rázu více popisného než dramatického. Jejieh básně jsou jako lesní květiny, zasazené do nádher- ně vázy, ale zbavené vánku svého prostředí, který rozechvíval a plnil nejistotou.
Thec Stanislav Hanuš O Theer S K Lamač Fischer Toman Návrat K Čapek J Thon Jan Wojkowicz Karásek V Dyk Březinné Sova Machor Ob Varušený tanec
20 article
Druhý směr je docela protilehlý. Vrcholí dobrém verši, neseném snahou uvolnit rytmický tok a dodati mu takové pružnosti, aby co nejpři- léhavěji vyjadřoval melodit nitra. Proto vybrali básně, jež vycházejí od prostoty skoro písňové až ke složitým symfonickým skladbám. Ve volněm verši jeví se úměrný výraz nitra, nazíraného jak neustálá změna. Technika veršová se nabývá vět- ší bohatostí, odpadá mechanické měření počtem slabik, význam přesunuje se na přízvučné slabiky. místo jambu ovládá pole metrum daktylotrochej- ské. Básník volného verše podobá se peutníkovi který si razí cestu pralesem. Je to nesnadně, ale je to rozkoš kráčet panenskou půdou, je to ne- bezpečně, zle nutí ke svrchované zodpovědnosti zavržení řemeslnosti. Poněvadž věří tito básníci v nepřetržité přerozování života, není pro ně za- kázaných látek, obrazů a slov. Tato mladá poesie kypí životem, zbavila se svého nedávného bole- stínství, odvrácenosti od života, marnivosti a chu- ravosti, kráčí od mdloby k síle, od náladového impressionismu k intričnímu jasnozření v srdee životního procesu. Lyrismus, taklo nazíraný, vraei poesi její velkému poslání: aby se stala metaly- sikou, aby vyřešilá podstatu dramatického kan- fliktu všehomíra. Básně recitovali p. Vojta Novák a sl. M. Nechlebová, jejíž procitěný přednco často vzbudil vděčný potlesk. Návštěva byla hojná.
Vojta Novák
21 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Akční výbor národní strany svobodo- myslné konal praesidiální schůzi dne 3. t. m. za předsednictví dra. J. Vejvara. Dr. Fiedler podal zprávu o poměrech kance- lářských oficiantů a pomocníků; byla kon- statována ueudržitelnost nynějších služebních i bmotných poměrů této kategorie úřadní- ctva a bylo usneseno vzhledem ku posled- nímu usnesení panské sněmovny uložiti po- slancům řišským, aby zakročili na příslušnýel místech za účelem urychlení úpravy poměru smluvního úřadnictva. — Dále vyřízeny četné záležitosti organisační a tiskové. — O parlamentarismu promluví cís, rad Josef Penížek, vídeňský redaktor »Ná- rodních Listů«, v cyklu veřejných přednášek o české politice, pořádaném Klubem, Stu
J Vejvar doktor Fiedler Penížek akční výbor národní strana svoboda panská sněmovna
22 article
dentskou organisací a Ústředním výborem mládeže národní strany svobodomyslné, — Přednáška koná se v sobotu 8. březnao 8. hod. večerní v sále čís. IV. hlavní budovy české techniky na Karlově náměstí. — Pohřeb pí. Joseiy Pecharové roz. Chýlové konal se včera z ústřední kaple hřbitovů olšan- ských. Ke skvostně vyzdobenému katafalku polo- žili přečetné věnce a květinové dary přátelé přibuzní zesnulé paní, která pro svou šlechetnou a dobrosrdečnou povahu těšila se všeobecné obli- bě. Pohřební obřady vykonal hlavní farář od sv. Štěpána P. Baťha; zpěvy smuteční zapělo kvar- tetio „Dalibor“. Mezi smutečními hostmi byli ze- ťové zesnulé paní p. cís. rada Červený, předseda správní zady obecních plynáren, mag. rada Bo- háček a velkoobchodník Hruška s rodinami, sta- rosta dr. Groš, náměstek starostův cís. rada Schrötter s chotí, dvorní rada V. Marek, vrchní ředitel Fatka s chotí, pí. Mellanová, pí. Jefábková. choť c. k. zem, konservátora, obec. starší Siřiště chotí, kanovník dr. Sedláček, mag. rada Borůvka s chotí, mag. sekretář dr. Dvořák, dr. Odol Grégr, správce Riedl, maj. domu Soukup, rev Vařečka, inž. Chýla a přečetné obecenstvo. Ze- snulá byla pobřbena do rodinné hrobky.
Pechar Chýla Štěpán Baťha Dalibor Červená Hruška doktor Groš Marek Mellanová Jefábková Sedláček Borůvka Dvořák Grégr Riedl Soukup Vařečka Ing Karlov náměstí rada Bo
23 article
— Z Českého učení pro vědy politícké. Dne přednáši dr. V. Joachím „O samosprávě v N mecku“. Zítra pokračuje dr. Ant. Tůma a doe dr. Vacek. Ve čtvrtek končí dr. V. Jo achim thema: „Samospráva v Německu“. V pátek po obě hodíny přednáší arch. inž. Rudolf Žiž ka- „Kanalisace“. — K úpravě platů učitelských. Výbor Svazu učitelských spolků a sdružení Velké Prahy byl z kruhů poslaneckých upozorněn, že jednotlivých členů perm. finanční komise docházejí dopisy z řad venkovského učitelstva, v nichž se žádá. aby členové finanční komisc pracovali pro sní- žení aktivních přídavků učitelstva městského v smyslu návrhů posl. Malxnera a Nováka na za- vedení jednotných aktivních přídavků (350 450, 550 K na obecných a 650 K na měšťanských školách) všemu učitelstvu. Dle nabytých informací. zjednaných na místech kompeteniních, přesvěd- čili se zástupci Svazu, že jakéhokoliv snižování platů, navržených školskou komisi vůbec není za- potřebí, jelikož potřebná úhrada ve výši 23 mil korun dá se snadno opatřiti. Oduzujíce neroz- vážné a nekolegiální jednání jisté části venkov- ského učitelstva, upozorňujeme všechno učitelstv městské v král. Českém, aby proti této nezřízené agitaci včas u svých poslanců a poslaneckých klubů zakročili. — Za výbor Svazu učitelských spolku a sdružení Velké Prahy: Jan Velický starosta. Josef Lízuar, jednatel.
doktor Antonín Tůma Vacek Ing Rudolf Žiž Malxner Novák Jan Lízuar Německo Český učený pro věda svaz učitelský spolek sdružený Velká Praha
24 article
— K bojí o služební pragmatiku státních učite- lů. Byli jame požádání o uveřejnění této zprávy- Nová resoluce zastupitelstva Ústř. spolku českých profesorů ze dne 18. února 1913 opětně odmítá služební pragmatiku se vší rozhodnosti a žádá všech českých poslanců, aby přijetí této pragmati- ky zmařili. Tato resoluce vzbudila úžas u přemno- hých členů, neboť vládní návrh byl subkomitétem parlamentním značně zlepšen, zvláště ve příčine otázky suplentské. Třebas návrh ten nesplňoval všech našich přání, jest přece nepodcenitelnou etapou na cestě po povznesení našeho stavu. Bylo vyslovováno členstvem mínění, že toto zamítnutí je dilem několika vlivných činitelů spolkových. kteří náhodou jakožto mladí skuteční učitelé prag- matikou nic neziskají, kteří naopak majíce aspirace politické, obávají se přespříliš paragralu koaliční- ho a kteří náležejíce konečně ko straně realistické.
25 article
chtějí zameziti, sby jiná strana politická zavděčila se nějak našemu stavu, jenž jest dosud hlavní ba- štou reslismu u nás. A pro tyto sobecké a strannické choutky jednotlivců má pykati celý staví Mnozí delegáti hlasovali tež podle vlastních slov proti pragmatice s tím před- pokladem, že pragmatiku dostaneme tak jak tak že tudíž nemusíme samí šíjí pod onen chomoui skláněti, čímž také byli zvláště pp. suplenti zko- lébání v nečinnost od samých členů výboru; zapo- minali při tem, že odporem české delegace spol s ostatními stranami, nám ode dávna nepřátelský- mi, může naše pragmatika opravdu býti zmařena že však můžeme jakožto státní úřadníci cestou na- řizovaci dostati přece ony nemilé všeobecně para- grafy z pragmatiky úřadnické. S mnohých stran bylo tvrzeno, že resoluee zastupitelsi va nevyslovuje mínění většiny členstva. a to proto, že poslední dobou velká část členstva vzduluje se spolkového života, do něhož zásluhou jistých živlů byl vnesen divný ton a místy i terro- rismus. Poněvadž správní výbor ke zjištění oprav- dového mínění většiny nezvolil doporučovaný mu prostředek písemného hlasování všeho členstva.
26 article
což prý podle stanov není přípustno, žádáno bylo s několika stran, aby takové hlasován bylo provedeno mimo rámec spolko- vý, čímž by spolu nečlenům byla dána příležiton se vysloviti, neboť i oni mají stejně pragmatikou býti posliženi. K zahájení takovéto akce odhodlal se 21 členů sboru I. české reálky v Praze II. Akci podnikli nikým nesvedeni, jen z vlastního přesvěd- čení, že zmaření pragmafiky by požkodilo náš stav na dlouhá léta. Proč svůj názor nehájili na půd spolkové, vysvitá z předchoziho. Ostatně užší vý- bor ve svém zaslánu ze dne 25. ledna sám pro- hlásil, že je vůbec jakákoliv diskuse o této věc marnn a na věcné vývody, otištěné v „Přehledu odpověděl osobním útokem. P. prof. A. v „Čase ze dne 2. t. m. snižuje se dokonce k nejpustšímu feroru a „ničemností narývá naši upřímnou snahu. aby nade všechnu pochybnost bylo stanovenoo- pravdové smýšlení členstva. Na štěstí hrubosti zraňuji vždy jen toho, kdo je pronáší. Nečiním pražádného nátlaku, ale žádáme také. aby a druhé strany žádný nátlak ne- byl prováděn. Bylo by jistě nás nedůstojno kdybychom nedovedli si vážiti poctivého, byť opač- ného mínění druhých, a snad pro tuto věc si kalil shodu ve sborech a ztěžovali si tak obtížnou svou práci školní. Kolegové, kteří se obávají přes to teroru s jakékoliv strany, mohou se vši důvěrou svůj hlas poslati zvláště komukoliv z kolegů na prohlášení podepsaných. Počet došlých hla- sů pro prafmatiku blíži se již dne pěti stům. — V Praze, dne 3. března 1913 21 členů sboru c. k. reály v Prame. Il.
profesor Praha
27 article
— Slovenská výstavka a trh lidových uměle- ckých výrobká (vyšívek, výrobků ze slámy a dřeva, národních krojů atd.) skalického družstva pro do- máci průmysl pořádána bude místním odborem Českoslovanské jednoty za účasti všech místních dámských spolků ve dnech 7., 8. a 9. března t. r v zámecké restauraci (Barák) v Kolině. Skalické družsívo, podobně jako Lípa v T. sv. Martině, mí za úkol, organisovati domácí průmysl slovenských výšivkářek, krajkářek a i jiných pracovnic a pra- covníků, opatřovatí jim potřebný materiál, starati se o prodej hotových výrobků. Úkol jest to ohrom- ný, pomyslíme-li na nepatrné prostředky peněžité (as 7000 K závodního kapitálu, na konkurenci bo- hatě vládou dotovaného maďarisačního spolkuv Prešpurku a i to, že všichni iunkcionáři družstva skalického věnují práci svou úplně nezištně. Po- dobné výstavky jako v Kolíně pořádány bud u družstvem i v jiných městech českých. Národní lidové uměni jevíci se v domácích výrobeích slo- venských, je jediné a jedinečné. Mělo-li by upad- nouti nebo docela zahynouti pro nedostatek pod- pory naší, byla by to nesmírná ztráta nejen pro naši kulturu, ale i pro celou kulturu všelidskou. — Právnícká jednota v Praze koná ve čtvrtek. dne 13. března o 6. hod. večerní v Karolinu, malé promoční stni c. k. české university Karlo- Ferdinandovy v Praze valnou hromadu — Měšťanská beseda ve Vršovicích přesídlí v středu 5. března t. r. do nových spolkových mist- ností v kavárně p. Drobného, na nároží Třebízské- ho ulice a Ruské třídy. Nové spolkové místnosti jsou velmi slušně zařízeny a četnými časopisy opa- třeny. Z vážných důvodů ustanovena byla stř e- da na místě čtvrtku za obvyklý den členské schůzky.
Barák Kolina T . svatý . Martin Prešpurk Kolín Praha Karolina Vršovice univerzita KarlaFerdinandov
28 article
— Ve prospěch Akademického domu pořádán bude v dubnu cyklus přednášek o tělesne výchově mládeže. První přednáška věnována bude vyličení podmínek zdárné a úspěšné fysické výchovy (bytu, stravy, vzduchu, světla, koupele atd.), druhá obeznámí posluchače s významem so- kolského tělocviku a s jeho vlivem na tělesný vý- voj, třetí věnována bude turistice, skautingua campingu a čtvrtá sportu a hrám. Přednášky koná- ny budou vždy v neděli dopoledne s doprovodem světelných projekci, — Francouzská revue o Čechách. Revue „Le Marches de T'Est“ vydala zvláštní číslo o Čechách, do něhož přispěli zejména pp. dr. Jelínek, Souzdal, A. Mithouard, člen městské rady pařížské a j. Za- jímavé toto číslo lze objednati za 1 fr. 50 c. v ad- ministraci revue „Les Marches de 1'Est“, 84, Rue Vangirard. Paris VI. — Přednášky. Hygienická sekce Svazu Osvě- tového se Společností přátel veřejného zdravotni- ctví pořádá dnes v úterý dne 4. t. m. o 71/4 hod. več. ve škole ve Vladislavově ul. v Praze před- nášku p. MUDra. J. Zafouka: Hygiena živnosten- ská. Vstupné 20 h. Děln. a stud. 10 h. Šatna zdarma.
doktor Jelínek Souzdal A Mithouard Paris Mudra J Zafouk Čechy Vladislavův ulice Praha Les Marches jít 1 ' Est Le Marches jít T ' Est Rue Vangirard
29 article
Ze Spolku architektů a inženýrů v král. Českém se oznamuje, že francouzská přednáška prof. Knapena z Paříže, která se měla konati v úterý dne 4. t. m., odkládá se o několik dní. — Análický klub pořádá v pátek 7. března v přednáškovém sále. Obecního domu o 81/4 hod. več. přednášku p. K. Muška, člena Ná- rodního divadla: „Shakespearův kraj“, provázenou řadou světelných obrazů. Vstupné 1 K, studujicí 50 hal. — Kraj. spolek „Prácheň“ pořádá dnes v úterý 4. března v české technice v poslu- chárně č. IV. přednášku bývalého řed. Národního divadla red. a spis. F. A. Šuberta „O životča významu Lad. Stroupežnického“. Vstup volný. Hosté vítáni. Přednášku o úrazovém pojišťování s odborným výkladem o jeho vztahu na živnost hostinskou, pořádá dne 7. a 21. března t. r. v Číšnickém domě, vždy o 4. hodině odpolední, vzdělávací odbor Ústředního spolku číšníků. Přednášeti bude p. Josef Bubník, odborný spisovatel a referent Úrazové pojišťovny dělnické v Praze. Účast na přednášce mohou bráti všichni příslušníci živnosti hostinské. — Jednota sta- vitelů v království Českém pořádá ve středu dne 5. března o půl 8. hod. več. v reslau- raci u Choděrů [Zahradní veranda] IV. členskou debatní schůzi. Na pořadu jest přednáška p. arch. Václava Orta, městského stavitele v Bubenči: „O výstavě stavebnictví v Lipsku, poří- dané roku 1913.
profesor Knapen K Muška Iva Šubert Stroupežnický Bubník Choděra Ort Paříž Praha Bubeneč Lipsko spolek architekt Ná Shakespearův kraj spolek „ Prácheň národní divadlo číšnický dům
30 article
— Dary. Paní Berta Licbmannová da- rovala k uetění památky své matičky pí. V. Jir- sově 50 K damskému odb. Ú. M. Š. na Král. Vino- hradech. — Výbor spolku českých práv- níků „Všehrd“ v Praze usnesl se věnovatik uctění výroči úmrti dra. Fr. Lad. Riegra obnos 30 kor. na Riegrův foud — První osada „Ašan- tů“ v Praze odvedla „Sokolu“ v Praze-VII. ve prospěch menšinové jednoty v Třebušicích u Mo- stu z výtěžku večírku v restauraci „u Burešů“ v Praze-VII. 30 K — Sčitání svafomatějské ve prospěch českých menšin prokázalo opětně obětavost nažeho lidu a podalo důkaz, jak krásnou byla myšlenka zemř.
Licbmannová V Jir M Š Král František Riegr Bureš Všehrdy Praha Riegrův foud Třebušice spolek český právník Sokol
31 article
JUC. Bejčka: beze vší režie při velkých shromáž- děních získati z haléřových přímo darů, sumu, jež, jsouc velikou, nevyžaduje od jedinců takřka žád- ných finančních oběti — jenom píli a obětavost pořadatelů. Při sčítání nedělním odevzdáno bylo 21.781 různých penízů, a to 2 pětikoruny, 54 ko- run, 601 dvacetihaléřů, 3400 desetihaléřů, 17.189 dvouhaléřů, 491 haléřů a 44 různých minci cizích — což vše representuje úhrnný obnos K 872.89. Velké pozornosti obecenstva se těšily „Matýsko- vé“, jichž bylo prodána celkem za K 973. 68. tak- že celkový obnos obětavým obecenstvem naším meašinám darovaný jeví se K 1846.87. Při návště- vě asi 60.000 osob vydaříla se pouť znamenitě. Obchodníci měli velký odbyt, obecenstvo se pěk- ně potěšilo procházkou na zdravém vzduchu,a elektrické podniky vyzískaly tím, že požadavkům velkého návalu obecenstva plnou měrou vyhověly — nejlíp však prospěla minulá právě pouť českým menšinám, — Ukradené kolo. 21. února ukradeno Al. Krausovi z chodby domu č. 17 na Poříčí závodní kolo známky BSA fy. Štantejský s červenými tenkými gumami a žlutými dřevěnými ráfky. Pá- trání po ukradeném kole zůstalo dosud marným. — Ústřední ředitel zmízel. V těchto dnech zmizel z Prahy ústřední ředitel holešovické pa- pírny dr. Anselm Goetzel, zanechav velmi značné dluhy. Povídá se o 700.000 K. Dle sdělení rodiny měl se vrátit v sobotu, ale marně je očekáván.
Kraus doktor Anselm Goetzel Praha
32 article
— Příhoda ve sklepním skladiští. V Palackého třídě na Král. Vinohradech má pan Jaroslav Hla- dík koloniální obchod. Včera odpoledne, když by- lo v závodu hojně kupujcích, odešel jeden z pří- ručích do skladiště, které jest za krámem. Chvíll bylo tam ticho, ale pojednou ozval se výkřik v zápětí hned pekelný rámus a řinčení skla. Po- děšení lidé spěchali do skladiště a tu naskytl se jim žalostný obraz. Na zemi skladiště ležel na polo v bezvědomi příručí a kolem něho spousta rozbité- ho nářadí a záplava různých tekutín. Pomocník lezl totiž na žebřík, ten se s ním zvrátil — pře- razil se na dva kusy — a příručí, chtěje se za- chytiti, uchopil pípu od sudu oleje a tu také vy- trhl... Olej jedním proudem vytekl na podlahu Dále rozbil skleněný balon s petrolejem a několik lahví, které všechny roziloukl. Omráčený po- mocník, když se trochu vzpamatoval, naříkal na prudké bolesti, takže musil býtí odkázán k lékaři Kupující rozrušeni a polekáni opustili krám. Ma- jitel utrpěl nešťastným pádem svého příručího značnou škodu. — Zoufalý čin číšnického učně. Včera odpo- ledne odveden byl do nemocnice učeň číšnický Fr. Lukeš ze Smíchova, poněvadž požil neznámého jedu v úmyslu sebevražedném. Lukeš byl přijatv ošetřování; příčinu svého činu udati nechtěl. — Zraněn pří prácí. V Českomoravské továrně na stroje zraněn byl včera železnou plotnou 34letý dělník Jos. Hrbek a utrpěl těžké vnitřní zranění. Hrbek byl po první pomoci záchrannou stanicí od- vezen do všeobecné nemocnice.
Příhoda Král Hla Lukeš Hrbek Palacký třída Chvíll Ma Francie Smíchov Jos
33 article
— Starý podvod a nová oběť. Krejčovský učeň Jan Karafiát z Masné ulice č. 13 nesl zá- kazníkovi svého mistra zimník, ale zákazník ho nedostal. Karafiát o kabát velmi snadno se dal připravit. Na Poříčí potkal ho neznámý muža tázal se učně, zda by chtěl vydělati si 2 koruny. A když Karafiát radostně přitakal, odevzdal mu neznámý dopis, aby ho doručil adresátovi v pro- tějším domě. Jako záruku vyžádal si hodinky a zimník. Učeň obé neznámému odevzdal a spěchal k adresátovi. Toho však nenalezl, poněvadž adre- sát tam vůbec nebydli. A když se vrátil učeň na ulici — neznámého rovněž nenalezl. Utekl s ho- dinkami i zimníkem. Podvedený Karafiát spěchal na policii a v albu zločinců nalezl pochatele. Jest to Josef Vojtíšek z Lomnice n. Pop., pro podobné podvody vícekrát trestaný — Z číčovic u Středokluk. Dítky zdejší dvoj- třídní obecné školy sebraly mezi sebou, svými ro- diči, přáteli a známými v Malých a Velkých Čí- čovicích na sirotky balkánských Slovanů, pod heslem: „Dítky — ditkáml“. 57 korun.
Karafiát Vojtíšek Pop Masná ulice Středokluky tý dům Malá Slovan
34 article
— Ústřední kancelářská budova Pražské akciové strojírny na Smíchově. Spojené závody Ringhofro- vy. Rustonka a Bromovský byly dříve samy o sobě tak rozsáhlé, že zaměstnávaly nepřehledné řady úřadniciva a technického personálea. Po sloučení spojení těchto tří vynikajících strojíren vzniklo tě- leso jediné, jehož rozsáhlost až k překvapení im- ponuje a zřejmě se zračí v ohromnosti ústřední kancelářské budovy, která jako nádherný zámel imponuje pod návrším smíchovským, naproti Po- dolí a Braniku. Správní rada spojených tří závodů pozvala na včerejší dopoledne zástupce tisku k prohlídce této budovy a tato exkurse překonala veškerá očekávání. Od podzemních místností až po kopuli ohromné budovy, všude zřejmá rozsáh- lost, odpovídající počtu zaměstnaného personálu Cirkulární vytahovadlo, výrobek české firmy inž. K. Prokopce na Král. Vinohradech, sprostředkuje komunikaci od sklepení až ke střeše budovy s jest tak důmyslně sestrojeno, že i dítě směle se může jeho konstrukci svěřit bez nejmenší obavy
Bromovský K Prokopec Král Smíchov spojený závod Ringhofro Rustonka Ing