1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 9. května 1913.
Praha
4
article
Na rannl a večerní listy
předplácí se
v Prane v administracli
Ba másla
ns čevrt ieta . . . . S K —k
s dvojí donáškou
aa měslo. . . . . . 9 K 54
na čtvrt lata . . . . 7 K al k
ve Hiliálkácho
na měsíe . . . . . 9 K 30
Poštou.
na máslo.
a čtvrt ieta . . . . 8 k o0n
a dvojí zásilkou
na muaěsi-
čtiota . . : k
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Pošta
Praha
5
article
Albanská — půjčka.
Albanská — půjčka.
Válečná akce Rakouska a Italie prot
Černé Hoře je už definitivně odbyta, a celá
veřejnost přijímá to s nepokrytým uspoko-
jením. Avšak toto rozhodnutí, za které má-
me ostatně co děkovati jenom odporu troj-
dohody proti zamýšlenému podníku, zna-
mená jenom tolik, že nedošlo k nejhoršimu.
Jinak zůstává Albanie pro Rakousko pra-
menem nejenom politických, nýbrž i finanč-
ních nesnází, které v dohledné době vzhle-
dem k poměrům tamějším stále se budou
stupňovati. Jmenovitě pokud se týče obětí
finančních, objevila se už včera první zprá-
va, nasvědčující, že ohromné mobilisační
náklady, jichž výsledkem je utvoření samo-
statné Albanie, jsou pro Rakousko pouhým
začátkem pravidelných břemen, které jeho
občané ve prospěch ne už říše samé, nýbrž
divoké Albanie nyní pravidelně budou při-
nášeti. Včera bylo prozrazeno, že první su-
ma, která má albanskému nedochůdčeti
jaksi býti dána do vínku, buď bude přímo
poskytnuta Rakouskem a Italií, a to ve for-
mě jakési zálohy na příští státní příjmy al-
banské, anebo bude opatřena jako meziná-
rodní půjčka, za kterou se obě jmenované
velmoci zaručí.
Rakousko
Albánie
6
article
O těchto budoucích státních příjmech
albanských jistě si nikdo nedělá illuse. Ve
skutečnosti nejde tu o nic jiného, nežli že
se rakouská vláda chystá Albanii jednoduše
financovat, a to buď už ve formě pří-
mých darů, anebo záruk, jímž bude beze
vší pochyby také nucena dostáti. Ale tu
máme důvodně za to, že nezakrývaný už
absolutismus, který rakouskou zahraniční
politikou vládne, nalezne v tomto případě
přec jenom svoje meze. Co vláda chce, ne-
znamená nic jiného, než trvalé zatížení
státního rozpočtu, které nesmí se podnik-
nouti bez říšské rady. A když přijde vláda
s tímto projektem před parlament, bude
míti dosti příležitosti přesvědčiti se o tom
jak o albanském dobrodružství obyvatel-
stvo i jeho zástupci myslí.
A kdyby nebila do očí politická zvrá-
cenost celého podniku, který nemůže kon-
čiti ničím jiným než válkou s Htalií, anebo
tím, že se Italie usadí ve Valoně a uzavře
Jaderské moře, stačila by vnitřní situace
státu, aby albanský projekt kategoricky za-
kázala. Rakouské finance a státní renty
mají toho zrovna tolik zapotřebí, aby se
do bezedné albanské díry sypaly peníze!
Htalie
Albánie
7
article
Ve státním rozpočtu máme 116 milionů
skrytého deficitu — a to už tenkrát, když
se ještě nepočítalo s úbytkem daní násled-
kem krise, kterou vyvolá chování zahra-
ničního úřadu v balkánské válce, a když se
ještě nepomýšlelo na hrozné miliony, které
pohltila mobilisace. Následkem ohromného
naduření vojenského rozpočtu a centrali-
stické politiky jsou všecky země, mimo
Dolní Rakousy, živené Vídní, pasivní,
nejbohatší království země spoluvinou vlá-
dy, která brání zemskému výboru otevříti
berní zdroje, stojí před finančním bankro-
tem. Všecka činnost podnikatelská vázne.
kulturní a sociální péče trpí nedostatkem
prostředků, úřadníci marně čekají na slibo-
vanou státní pomoc — ale ve Vídní jakoby
neměli nic jiného na práci, než hledět jako
v hypnose na albanské skály a posílati tam
nové a nové miliony
Dolní Rakousy
Vídeň
8
article
Nešťastná Albanie! Rakousko se tam
už vyznamenalo předem tím, že zřizovalo
školy s italskou vyučovací řečí, z čehož
Italie ovšem neopomenula náležitě kořistit.
Nevysvětlitelné sympatie k Albanii neje-
nom že porušily duševní rovnováhu členů
bratrství svatého Michaela, nýbrž vrhlyi
na celou zahraniční politiku rakouskou těž-
ko odstranitelné podezření nenávisti k Slo-
vanům, protože to, co se všemi prostředky
na severu Adrie odpíralo slabému Srbsku
v bezvýznamné Lješí, anebo Medvě, málem
bylo by už pod tlakem albanské hypnosy
beze všeho poskytnuto silné Italii na jihu
nanejvýš nebezpečné Valoně. Realní politi-
cký zájem spočívá pro Rakousko v tom,
aby Italie, která zaplavuje přímo Albanii
svými školami, konsuly, emisary a zbyteč-
nými paroplavebními liniemi, neusadila se
na pravém břehu Jaderského moře. Tomu
mohlo býti úplně zabráněno rozdělením
země mezi Řeky a Srby, jestliže se to už
ale nestalo, stačila by nyní opravdová mezi-
národní správa. Místo toho řítí se ve Vídni
jako slepí do osudného kondominia, které
sice lichotí nadějím Rakouska na albanský
sever, ale při tom neodvratně vydává Italii
daleko významnější albanský jih. A místo
abychom si alespoň už teď připravovali
prostředky na to, jak budeme jednou Italii
dostávat z Valony, chystají se ve Vídni
sypat nové miliony na neplodný albanský
sever. Říšská rada musí do toho náležitě
promluvít!
Michael
Adrie
Italia
Řek
Srba
Albánie
Rakousko
jaderský moře
Vídeň
9
title
Válka na Balkáně.
Balkán
10
article
Velvyslanecká konference londýnská.
Velvyslanecká konference londýnská.
Z Londýna, 8. května. (K. k.) Vele-
vyslanci sešli se odpoledne v zahranič-
ném úřadě. Jednají o budoucnost
Skadru a otázce státního
útvaru Albanie vůbec.
Nové ministerstvo černohorské.
Z Cetyně, 8. května. Nový kabinet se u-
staví zejtra. Ministerským předsedou a mini-
strem vojenství bude Janko Vukotič, zahr
záležitostí Plamenac, býv. zmocněnecv
Cařihradě a nynější guvernér skaderský.
vnitra Vojnovič, dosud president nejvyšší-
ho soudního dvoru, spravedlnosti Paci č, fi-
nancí Risto Popovič, vyučování Mirko Mi-
juškovič.
Černohorská skupštína.
Z Cetyně, 8. května. Demonstrace, kte-
rých se v diplomatických kruzích obávali po
vydání Skadru, nenastaly. Dnes večer shro-
máždí se v královském paláci členové skupšti-
ny. Král bude míti řeč, v níž odůvodní vydán
Skadru a situaci, v níž se nalézal. Debaty ne-
bude. Vyklízení Skadru očekává se během
tří dnů.
Džavíd a Essad v Albanií.
Z Říma, 8. května. Džavid paša utábořil
se u Fieri. Mezi ním a rodinou Essada paše
je strašná nenávist. Džavid paša počínalsi
při svém posledním trestním tažení do Alban-
ska velmi řízně mezi kmenem Toptanů u Ti-
rany. Z té příčiny vysvětluje se pověst o sráž-
ce mezi vojskem Essadovým a Džavidovým.
Jen převaze, síle a chytrosti Essada paše lze
děkovati, že srážka byla zamezena, neboť ji-
nak byla by měla nedozírné následky. Nic-
méně však je pravděpodobno, že Džavid ne-
ujde krevní pomstě, kterou mu rodina padlého
Albance přísahala. Má kolem sebe osobní
stráž, která ho ni na chvíli neopouští, ale
Vele
Janko Vukotič
Vojnovič
Popovič
Mirka
Skadr
Džavíd
Essad
Essadův
Džavidův
Londýn
Albánie
Cetyně
Cařihrad
Řím
Fieri
Alban
11
article
znalci poměrů považují jeho osud za zpeče-
těný. Neodvažuje se vůbec přiblížit pobřeží.
Kandídatury na albanský trůn.
Z Londýna, 8. května. Všeobecně uvádí se
zde tři možné kandidatury na trůn albanský
Je to kn. Wied. vévoda z Urachu a prin
Vilém švédský. Vévoda z Urachu je ka-
tolík, druzí dva protestanti.
Wied
Vilém
Londýn
Urach
12
article
Z bulharského sobrání.
Z bulharského sobrání.
Ze Sofije, 8. května. (K. k.) Ministr finan-
cí předložil v sobrání předlohu o novém úvč-
ru 50 milionů na potřeby armády.
Odpovídaje na několik dotazů po míro
vém vyjednávání a vzájemných pomě-
rech spojenců, prohlásil předseda mini-
sterstva a ministr záležitostí zahraničních
Gešov, že nyní nemůže odpovědětí, protože
mírové vyjednávání a jednání s Řeckem
Srbskem je v proudu. Doufá však, že bude
moci odpověděti v úterý.
Řecko
Sofij
13
article
Líché pověstí o atentátu
Líché pověstí o atentátu
Z Cařihradu, 8. května. (K. k.) Zde kolo-
valy pověsti, že na ministra orby Dželala
beje byl včera večer nedaleko Porty spá-
chán revolverový atentát. Pověsti ty jsou bez-
podstatny.
Balkánské věci v dolní sněmovně anglické.
Z Londýna, 8. května. (K. k.) Unionista
Aubray upozorňoval na situací na Balkáně
a zvláště v Albanii. Podal návrh, aby bylo
zřízeno četnictvo se zahraničnými důstojníky.
aby Albanie byla chráněna proti vpádům čet ze
sousedních území. Dále má dostat Albanie
pokud možno hospodářskou svobodu. Unioni-
sta Valter Guiness pravil, že slabá Alba-
nie, která by pro chudobu, nespokojenost a
anarchii uvnitř trvale povzbuzovala jisté blíz-
ce interesované mocnosti k intervenci, bude
neštěstím. Unionista Auson navrhl, aby
Černá Hora zakoupila Skader od Albanie.
Liberál Bryce zmínil se o konferenci vele-
vyslanců a pravil: Ministr Grey byl Ruskem
a Rakousko-Uherskem s neobyčejnou ochotou
podporován. Myslí-li sněmovna na tradiční
žárlivost a na obtíže, jež nastaly ve spojení
s poradami, musí připustiti, kdyby nebylo bý-
valo ochoty a umírněnosti těchto mocnosti
že snahy a neúnavná trpělivost Greyova by
nebyla mohla úspěšně přivoditi dohodu.
Aubray
Valter Guiness
Auson
Černá
Bryce
Greyův
Cařihrad
dolní sněmovna
Londýn
Balkán
Albánie
Rusko
Rakousko
Uhersko
hospodářský svoboda
14
article
Dělení dobytého území.
Dělení dobytého území.
Ze Solije, 8. května. Oficiálně oznamuje
se, že Bulharsko hodlá vzdáti se nároku n
Solun za jinaké koapensace.
Některé bulharsko-srbské s por
né otázky rozhodnuty budou v nejbližších
dnech Ruskem, poněvadž srbská vláda trvá
na přání vyjednávat ještě přímo s Bulhar-
skem.
Turecké naděje na udržení Albaníe.
M. Z Cařihradu, 8. května. (Zvl. tel. „Nár
Listů“.) V Anatolii a Mezopotamii shromaždu-
je se vojsko, jež prý má býti posláno k ča-
taldži a Gallipoli. Denně posílají se tam děla
a střelivo. V ministerstvu vojenství oddávají
se prý naději, že by toto vojsko mohlo uhájie
Albanii pro Turecko.
Dle athenských depeší vynasnažují s
Řekové potají, aby v záležitosti jižních hra-
nic albanských, Athonské hory a Egejských
ostrovů, dosáhly podpory spojenců při úva-
hách a usnášení se velmocí.
Proti turecké svrchovaností v Albanií.
Z Cařihradu, 8. května. (K. k.) Také
„Jeune Turc“ vzpírá se turecké svrchova-
nosti v Albanii, poukazuje na nesnáze, jaké
mělo Turecko ze svých výsostných práv nad
Bulhar
Řek
Bulharsko
Rusko
Cařihrad
Albánie
Turecko
Athonský hora
Soluna
Solij
16
article
Demobilisace válčicích států.
Z Cařihradu, 8. května. (K. k.) Válčíc.
státy zahájí prý demobilisaci týden po zahá
jení mírového vyjednávání.
(Viz poslední zprávy.)
Cařihrad
17
article
Ze školské komise sněmovní.
Ze školské komise sněmovní.
(Zpráva Pražské sněmovní korespondence.)
Referentský komitét permanentní komise školské
konal schůzi dne 8. května o 11. hod. dopol. za
předsednictví posl. Leglera.
V této schůzi byla vyřízena zbývající část
důvodové zprávy pro prvních šest odstavců zá-
konné osnovy o právních poměrech učitelstvaa
to hlavně část o přechodních ustanoveních.
Poněvadž tato práce vyplnila celou dobu
sehůze, bylo nutno upustiti od projednání po-
sledního odstavce zákona o vojácích učitelich.
Projednávání tohoto posledního odstavce
bude zahájeno v přiští schůzi referentského ko-
mítětu, která se koná ve čtvrtek dne 15.
května o 11. hod. dopol.
18
title
Politický přehled.
20
article
Vládní komísař v Čechách?!
Vládní komísař v Čechách?!
Německé krajinské listy malují zase n
stěnu království Českého vládního komisaře.
Podle „Brüxer Ztg.“ pokládají prý němečtí
poslanci vládního komisaře za aktuální otázku
a mají prý důvody domýšleti se, že se vláda
touto záležitostí zaměstnává. Dojde-li k usta-
novení takového komisaře, nebude jím podle
ujištění, jehož se prý německým poslancům
dostalo, ani místodržitel kníže Thun, ani nejv.
maršálek kníže Lobkovic, nýbrž vyhlédnut
prý k této funkci vyšší státní funkcionář, ne-
zaujatý proti jedné ani druhé národnosti. Ja-
kým způsobem by měl býti vládní komisai
dosazen a na jakém základě by se mu dostalo
plné moci, není prý dosud zplna objasněno.
Pro všechen případ pomýšlí se na to, aby ta-
kovému vládnímu komisaři byla dána po bol
rada, složená z dosavadních členů zemského
výboru.
Thun
Lobkovic
Čechy
Brüxer Ztg
21
article
Podobnou zprávu z Vídně uveřejňuje také
„Reichenberger Zig.“. Nápadnou jest na ni
jistá potíž fantasie, kterouž projevu popřává
mostecký list, jemuž nejsou jasny základy, na
jakých by se panu komisaři mělo dostati plné
moci. Nejdůležitější z otázek, provázejících
jmenování vládního komisaře, bylo by posta-
vení nejvyššího maršálka, korunou jmenova-
ného, průběhem úřadování takového zem-
ského komisaře?! Co by si vláda počalas
zemským výborem, který jest přece neroz-
pustný a nesesaditelný a jehož funkce pře-
stává jedině volbou nového zemského vý-
boru?! A což otázka indemnity finančních
opatření, jež by učinil vládní komisař, faktor
naprosto neústavní, zemskému sněmu nezod-
povědný. Jaká moc mohla by zemský výbor
přinutiti, aby se mu propůjčil za poradní
sbor? Byl to věru velmi odvážný čin hr.
Stürgkha, kdyby přes hlavu nejvyššího mar-
šálka, tedy velmi citelným dotknutím osoby
J. Jasnosti chtěl zjednati dvornímu radov
Bachmannovi a ostatním spráskaným obstruk-
čníkům takové mizerňoučké zadostučinění
hovící výhradně jenom jejich osobní marni-
vosti a otřásající skutečně základy království
a doopravdy mnohem spíše, než domněle ne-
vyhnutelný bankrot země. Kdož ví, jestliže
by se bankrotu neotevřely dvéře dokořán
právě ustanovením finančního kuratora zemi
a odnětím plných mocí, ústavně složených
ruce ústavním faktorům, těmto zemským čini-
telům a vložením do rukou stát. funkcionáři, kte-
rý by se mohl do zemské budovy dostavit
jenom na základě porušení ústavy zemské?
A to jenom porušením svévolným, poněvadž
komisar
Stürgkh
Bachmann
Vídeň
Reichenberger Big
22
article
V drobném prodejli
ganní dlalo a sobě . . pa sb
večerni
. . . . . sa t h
Ve fltálkách na venkově
ranní islo . . . . . . a
. . . . . . 5h
Inoeráty
platí se hotově napřed.
Předplacení s inserty přijímá
zdministrace v Marlanské ul., k
Tam nacházejí ze táž
redakce, tiskárna a expadice
„Národnlch Listů“
Rukopiav se nevracnil
Marlanský ulice
23
article
nelze nahlédnouti, proč by vláda prostředky,
jež hodlá povoliti svému komisaři k záchraně
finančního hospodářství, směla odmítnouti
ústavnímu representantu zemské autonomie,
zemskému výboru s nejvyšším maršálkem
v čelel
Česká otázka a říšská rada
Dle informací „Neue Freje Presse“ z kruhů
zpravených hrozí parlamentu políže — dojde-li k
ním z poměru stran ke vládě v nejbližších týdnech
— spíše z krise v Čechách než v Haliči. Avšak
mysli se, že v nejbližším zasedání říšské rady ne-
naskytnou se z parlamentu žádné výpady, které by
mohly vésti dalším postupem ke krisi kabinetua
znalci poměrů mají za to, že do podzimu sotva
lze počítali se změnami ve vládě. Mimořádnéa
neočekávané zápletky nemohou prý ovšem napřed
vypočítány býti. Zemská krise česká a zmar ve-
škerých vyrovnacích jednání způsobily prý silné
napětí, a tu prý leží dosti látky ke konfliktům
skryto.
Němečtí mučednící z Čech v Drážďanech.
Čechy
Halič
Drážďany
Neue Frej Presse
24
article
Drážďanský místní odbor „Bundu Němcův
Čechách“ pořádal v sobotu schůzi, kteráž prý se
konala ve znamení „patriotického nadšení“. Předni
zásluhu o ně zjednali si patrioté z Čech, zem. posl.
Morawetz z Falknova a zem, posl. rytíř Kriegel-
stein z Čes. Lípy, kterýž drážďanským soukmenov-
cům přednášel na motto Bismarckovo: „My Němci
bojíme se boha, ale jinak ničeho na světě. Jakov
Hamburce stojí mohutný pomnik Rolanda-Bismar-
ka na znameni, že Němci v pancéři stojí proti všem
nepřátelům, měl by státi i na labské hrázi v Če-
chách, na důkaz, že na našich hranicích našlo by
se dosti strážců, pohotových nepřátelské návaly
zahraditi.“ Mnoho hrází už prý v Řakousku potrhá-
no, avšak Bund der Deutschen v Čechách pečuje
svými 1200 místními odbory a 120.000 členy ho-
spodářskou podporou stísněných soukmenovců za
pomoci žen a omladinářských organisací o to, aby
také za říšskoněmeckými hranicemi vzrostlo plémě
německé síly. Zem. posl. Morawetz mluvil o osvo-
bození Německa před sto lety a vyzýval Němce
z říše k souručenství s Němci rakouskými, což prý
jest nutno, poněvadž prý slovanská zátopa na Bal-
káně bojuje proti všemu — německému. Z tohoto
kvetoucího nesmyslu vyzírá celá dobromyslná fy-
siognomie pana posl. Morawtze, toť on, se svým
proslulým věhlasem.
Na schůzi zapěli členové drážďanského „Julius
Otto Bundu“ Beckerovu „Výzvu k Němcům
v Rakousku“ a Němci z Čech odvděčili se sbo-
rem: „Vyslyš nás, Germaniel“ Na konec
pak pěli všichni dohromady „Deutschl and
über alle s“
Morawetz
Kriegel
Bismarckův
Němec
Jakov Hamburka
Bismar
Morawtz
Julius
Beckerův
Čechy
Falknov
Německo
Bala
Rakousko
Bunda Němcův Čechy
bund der Deutschen
Germaniel
25
article
Z Moravy.
Z Moravy.
Dne 6. května 1913.
(Neuvěřitelná lhostejnost národní. —
Centralistické kandidatury. — Na-
cionalismus při zemských volbách.)
Sotva by tomu člověk zohl věřiti, že může
ještě dnes na Moravě existovati okresní mě-
sto, které nemá dosud — po 27letěm trvání Ná-
rodní jednoty — odbor Národní jednoty. Bohužel
máme na Moravě měsla, pokud víme, okresní dvě,
Lde obyvatelstvo domácí bylo dosud naprosto ne-
prístupno každému úsilí o zřízení odboru Národní
jednoty. Po mnoho let bývá toto na valné hrome dě
konstatováno — ale bezvýsledně. Jsou to ryze če-
ská města Blansko a Ivačice, která nemají
pochopení k vůli svým místním spolkům jiným pro
společnou práci menšinovou. A smutný další zjev v
našem veřejném životě dokumentuje faktum, že na
valnou hromadu místního odboru Národní jednoty
v Mor. Ostravě, tedy v místě eminentní důležitosti
národní — přišly celkem 3 osobyl Takhle vedeme
my boj s nepřítelem, jakým jsou veliké závody
vítkovické a pod.
Morava
Blansko
Ostrava
odbor národní jednota
26
article
Sociálně demokratičtí centralisté mají již také
úplnou kandidátní listinu pro všeobecnou kurii.
Kandiduje celkem 9 kandidátů, z nichž jeden, se-
kretář Zacharda, je sčítacím kandidátem v okre-
sích pěti (Dačice. Boskovice, Hradiště, Kyjova
Vyškov). Tedy i ti centralisté jdou protiklerikálně
proli Šrámkovi, jen lidovopokrokoví nestavi kan-
didáta. Centralističtí kandidáti jsou: úřadník Merta
ve dvou okresích (Brno. Val. Klobouky), sekretář
Koranda (Hodonín), obuvník Vydlák (Třebíč), red.
Barian (Nové Město), sekretář Ostrý (Olomouc).
sekretář Geršl [Kroměříž), redaktor Pergl (Mor.
Ostrava), kovodělník Valouch (Přerov). Naděje na
vítězství nemá žádný.
Ve volebním ruchu našem vyklouzne mnohdy
některé slovo, které nemělo vůbec padnout. Jestli-
že orgán moravskobudějovský, jenž je velice blízký
poslanci Staňkovi, napíše, že při těchto zemských
volbách nejde na Moravě o nacionalismus, profo-
Šrámek
Merta
Koranda
Vydlák
Barian
Geršl
Pergl
Mor
Valouch
Staněk
Dačice
Boskovice
Brno
Val
Hodonín
Třebíč
Nová město
Olomouc
Kroměříž
Ostrava
Přerov
Morava
Kyjov Vyškov
27
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Komenského „Didaktika“.
Nové vzorné vydání českého i latinského
textu Komenského „Didaktiky“,“ část
velkolepého podniku, o nějž stará se učitel-
stvo moravské, znovu nám před oči staví pro-
nikavý, věky neseslabený význam této knihy.
která k šťastnější budoucnosti chtěla obrodili
vlastní národ a přes dvě stě let odsouzena
byla prospívati toliko cizině.
Zásady Komenského „Didaktiky“ české
dopsané na rozhraní let 1631 a 1632, zná a
cení dnes každý vzdělanec: jsou denním chle-
bem dobrého učitele, potěšením myslivého
čtenáře, nevyčerpatelnou látkou dějepisc
kultury lidské. Také ústrojí škol, jak je pro-
myslil a navrhoval Komenský, je známo
obecně.
Nemenší měrou však pozornosti zaslu-
huje závěr, poslední tři kapitoly české „Di-
daktiky“, v nichž předkládá se zevrubný ná-
vod, kterak by tuto novou soustavu školn
bylo lze zavěsti v Čechách.
školy zříditi, o ně pečovati a je vésti —
podle přesvědčení Komenského — mají po-
vinnost vrchnosti (t. j. šlechta), obce a stav
učitelský i kněžský. Vyučování má býti ve-
řejné, má býti pro všecky a má býti zdarma
Náklad na školy sluší vésti pánům, jejichž po-
vinností jest, aby část svých hojných důchodů
na ně obětovali, jako ochotně obětují na své
ovčírny, pivovary, stodoly a pazderny. Tal
je tomu ve Francii, v Anglii, ve Španělích
Vlaších, a tak to i v Čechách činil už na př.
Petr Vok z Rožmberka. O učitele nebude
n Veškerých spisů Jana Amosa Komenského
svazek IV. K vydání upravil prof. dr. Jan V. No-
vák. V Brně 1913. Nákladem Ústředního spolku
jednot učitelských na Moravě. Stran 640. Za 10k
Komenský
Tal
Španěl
Vlach
Vok
Rožmberk
Jan
Ámos
profesor
doktor
Čechy
Francie
Anglie
Brno
jednota učitelský na Morava
28
article
nouze; za patnáct let jich jediná dobrá škola
odchová na sta. Učebné knihy ustrojiti zava-
zuje se sám Komenský se svými pomocníky
A rozšafných i učených mužů, kteří by dozí-
rali na soustavné a přesné provádění práce
didaktické, také se najde dostatek.
Jde tudíž už jen o to, aby chutě učiněn
byl počátek. „Neříkej žádný,“ volá Komen-
ský. „Co my tak neobyčejnou věc začíti má-
me? Nech začnou Francouzové, Angličané
neb Němci! Podíváme se, jak se jim zdaři?
Nebuďme, nebuďme, prosím, tak leniví, aby-
chom po jiných toliko vždycky hleděli a za
jinými zdaleka se plaziti chtěli! Nech nás také
někdy v něčem jiní před sebou vídí. Ne
vždycky vypůjčujme očí; také někdy svých,
které nám Bůh dal, užívejme!... Ach, pře-
milí Čechovél námť jest, nám na tyto věci nad
jiné národy mysliti, poněvadž předešlých let
nad jiné špatněji školami opatřeni byvše, mi-
mo jiné národy v stínu jsme stáli a skrze to
u cizích v pohrdání a posměchu byli... a ne
bez příčiny. Nebo nejen jsme žádných slav-
ných spisovatelů, kteřížby spisy svými svět
osvěcovati pomáhali, neměli; ale ani k do-
mácím potřebám lidí dosti nebylo, k vyslan-
stvím a úřadům, v obci i církvi. Protož při-
šla-li jaká potřeba, k cizím jsme se obraceli,
je do země vábili, penězi přeplacovali, se
svou celého národa hanbou, nýbrž škodou.
Komenský
Komen
Francouz
Angličan
Němec
bůh
29
article
Nebo cizí se mezi námi osazovali, sebe a ne
nás vzdělávali, nás i jazyk náš zastěňovali.
nýbrž tlačili. Naši mezitím vtipové, při mno-
hých nad cizí oněchno jadrnější, zavozovali se
do marnosti, lhostejnosti, bujností, zahálek a
neřádů rozličných, že vzpomenouti na to, čím
panstvo naše, rytířstvo naše, městský i sedl-
ský lid náš čas trávívali, hrůza mne podjímá.
A tím co způsobeno? To, co vidíme. Přišly
na nás hlavy rozum nosící; Hispani, Vlaši
jiní přemudrovali nás, potlačili nás, rozptýlil
nás, poplenili nás... Odkud to vše? Jediné
že jsme dobrého mládeže cvičení
Hispani
Vlach
30
article
neměli, aby lidí k osazování obojí správy
hodných dostatek byl; a neopatříme-li sobě
toho, jistí buďme, že k stálému pokoji a bez-
pečnosti svých věcí my ani potomkové nepři-
jdeme. Stálost zajisté církveli obcí na ničem.
na ničem pravím, než na dostatku lidí roz-
umných... nezáleží. Tak někdy Kaldejšti
tak po nich Peršané, tak Řekové, tak Římané
tak teď let minulých Hišpané moudrostí to-
liko a dobrou správou vítězili; a jiní zase, kdo
se jim brániti a ubrániti mohli, ne jinak než
rozumem a zdravými radami mohli. Poněvadz
tedy všeho světa příkladové ukazují, že sláva
národů a rodů, měst a osad, obcí, církví, to-
liko na lidech moudrých a rozumných záleží —
my opětliž čekati budeme, aby nám lidé ta-
kovi, jako v lese dříví, sami rostlí? či z ka-
mení jich sobě nebo ze špalků natešeme?č
počkáme, až je nám Pán Bůh zázračným ně-
jakým porodem, mimo běh přirozený, vyvo-
diti začne? O nikoli, nikoli! Naše povinnost
jest o to se starati, aby naší bedlivou praci
vychováváni byli; protož starati se začněme
již aspoň jednou, a to hned bez odkladu.
Kaldejšť
Peršan
Řek
Říman
31
article
Proč Komenský s ukončením svého di-
daktického arcidíla tolik kvapil a proč zá-
sady jeho tak kvapně chce uvésti v život
ohlašuje tolikéž výslovně. Bylo to počátkem
r. 1632, tedy za dočasného panství evange-
lických Sasů v Čechách, kdy s vojskem sa-
ským vracely se do Čech také zástupy exu-
lantův, a kdy kynula naděje, že bude obno-
ven český stavovský stát protestantský v tom
způsobu, jak trval do roku 1620.
Hned v listopadu 1631 Řád jesuitský z Čech
byl vypověděn, a tím i školství v Čechách.
které jesuité ovládali, rázem zbaveno jest
takřka všeho řízení. Zde Komenský chtěl na-
saditi rádlo — nadějná obecná obnova škoi-
ství domácího měla se státi v duchu Komen-
ského „Didaktiky“. „Vede k tomu,“ praví Ko-
menský, „abychom k obnovení škol ihned
ruku vztáhli, i přežádostivá příležitost, když
hnízda Antikristova vyprázdněna jsou, školy
jesuitské a klášterové mnišští, i jakož stavení
a místa sama, tak i důchodové a opatření, kte-
réž na vychování i učitelův i mládeže chudé
obrácena býti mohou a mají, tak že učenými
rozumnými, užitečnými lidmi země naplněna
býti moci bude. Nyní tedy.“ jásá Komenský
„poněvadž se zastkvělo po kruté zimě tal
veselé jaro, orati, kopati, síti, štěpovati po-
třebí, abychom brzy hojnou, bohatou, veselou
a rozkošnou žeň a veselé vína a ovoce sbí
rání míti mohli.“
Komenský
Sas
Antikristův
Čechy
pravit ko
32
article
Proto Komenský na závěr své knihy ješte
jednou s veškerou výmluvností svou obrac
se ke všem stavům v zemi: k rodičům, uči-
telům, učencům, kněžím a zejména vrchno
stem, t. j. k vrátivší se a vracející se do Čech
protestantské šlechtě. Je přesvědčen, „že
kdyby nyní někdo.. místnou radu dáti slibo-
val, jakby snadným nákladem města naše pro
lepší napotom bezpečnost znamenitě ohraže-
na, jakby mládež k válečným věcem snadně
vycvičena, a k jakékoli potřebě vojsko hne
pohotově jmíno, jakby také dobrá obecní
správa po všech obcech nařízena byla, a jakby
řeky všecky plavné naše a kupectvím napl-
něné býti mohly atd., žeby slyšení měl..“ Zde
pak jde o víc, o „dosažení lidí takových, kte-
řížby všelijakých řádů, bezpečnosti, pohodlí.
ozdob a ušlechlilosti celé vlasti kořenem
a podporou byli a toho nad nynější pomyšlení
více vymýšleti a vzdělávati uměli.“ Za každý
dukát, který se vynaloží na hmotnou obranu
země, mělo by se dáti sto dukátů na vzdělání
nadaného jinocha, jehož vytříbený rozum by
obci prospěl více, nežli všecko jmění a vše-
cky prostředky obranné. „Rozpomeňte se,
volá Komenský k upiatým kapsám českých
pánů protestantských, „jako jste příklady
slepě horlivé štědrosti vídali na modlářství a
pověrnou tu a povětrnou marných lidí boži
službu! Co se tu nedávalo, co nesypalo, jen
aby novověrec nebo chytrák jeden za druhým
učiněn býti mohl! Měli, hle, svůdcové světa,
zkázcové mládeže, zrádcové obcí a měst ta-
kové štěstí, že pod zámyslem mládeže cvičení
přicházejíce, hrady vyzdvihovali, zboží a stat-
ky hltali, ode všech ještě k tomu čest a po-
chvalu mělí... Nastavěli oni pro Antikristovy
mezky paláců takových; a my pro Kristovy
beránky jesliček vyzdvihnouti moci nebu-
deme? . ..
Komenský
Antikristův
Kristův
Čechy
33
article
Týmž duchem se nese i přídané k „Di-
daktice“ „Navržení krátké o obno-
vení škol v království českém“,
stručný úhrn a praktická applikace veškeré
učebné soustavy Komenského, i sám o sobě,
jako stilistický výkon, práce klassická.
A týmž duchem se nese i manifest „Ná-
rodu českému a všechněm přednosta
správu v něm držícím, vrchnostem a panstvu,
kněžím a správcům církví, raddám měst, rek-
torům škol, rodičům dítek atd.“, jejž Komen-
ský položil v čelo své „Didaktiky“. Silným
slohem biblickým, plným rozhořčení a nadše-
ní, Komenský napřed temnými barvami líčí
smutný vzdělanostní i mravní stav národa,a
potom naznačuje jediný lék k jeho trvalé
záchraně. „Místo rozumnosti,“ praví, „kterouž
jsme anjelům podobní býti měli, jest při mno-
hých (pouhým obmeškáním a nedbalstvím)
hloupost a tupost taková, že nejpodstatněj-
ších v světě věcí málo víc než ta hovada
znají... Místo společné mezi sebou upřím-
nosti a sprostnosti jest chytrost, lest, faleš a
neupřímnost na vše strany.. Místo spravedl-
nosti nátiskové, křivdy, loupeže, krádeže;
každý jen sobě naháněje, koho můž, kde můž,
šklube“... Kde je zde spása? Už bible učí,
„že pod nebém jiné cesty k napravení zašlostí
našich není, jediné mládeže dobré ve-
dení“. Komenský tudíž předkládá rozvrh
nejen své české „Didaktiky“, nýbrž všech
svých obmýšlených dalších spisů didaktických
a paedagogických, jsa přesvědčen, „toto vše
bude-li oblíbeno, přijato, uvedeno, zkvetnou
Komenský
Komen