ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b2c63b00-8f0f-11dd-9575-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 33 celkem · entity: place 70, person 81, work 3, org 11
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 9. května 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 126.
4 article
Na rannl a večerní listy předplácí se v Prane v administracli Ba másla ns čevrt ieta . . . . S K —k s dvojí donáškou aa měslo. . . . . . 9 K 54 na čtvrt lata . . . . 7 K al k ve Hiliálkácho na měsíe . . . . . 9 K 30 Poštou. na máslo. a čtvrt ieta . . . . 8 k o0n a dvojí zásilkou na muaěsi- čtiota . . : k Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Pošta Praha
5 article Albanská — půjčka.
Albanská — půjčka. Válečná akce Rakouska a Italie prot Černé Hoře je už definitivně odbyta, a celá veřejnost přijímá to s nepokrytým uspoko- jením. Avšak toto rozhodnutí, za které má- me ostatně co děkovati jenom odporu troj- dohody proti zamýšlenému podníku, zna- mená jenom tolik, že nedošlo k nejhoršimu. Jinak zůstává Albanie pro Rakousko pra- menem nejenom politických, nýbrž i finanč- ních nesnází, které v dohledné době vzhle- dem k poměrům tamějším stále se budou stupňovati. Jmenovitě pokud se týče obětí finančních, objevila se už včera první zprá- va, nasvědčující, že ohromné mobilisační náklady, jichž výsledkem je utvoření samo- statné Albanie, jsou pro Rakousko pouhým začátkem pravidelných břemen, které jeho občané ve prospěch ne už říše samé, nýbrž divoké Albanie nyní pravidelně budou při- nášeti. Včera bylo prozrazeno, že první su- ma, která má albanskému nedochůdčeti jaksi býti dána do vínku, buď bude přímo poskytnuta Rakouskem a Italií, a to ve for- mě jakési zálohy na příští státní příjmy al- banské, anebo bude opatřena jako meziná- rodní půjčka, za kterou se obě jmenované velmoci zaručí.
Rakousko Albánie
6 article
O těchto budoucích státních příjmech albanských jistě si nikdo nedělá illuse. Ve skutečnosti nejde tu o nic jiného, nežli že se rakouská vláda chystá Albanii jednoduše financovat, a to buď už ve formě pří- mých darů, anebo záruk, jímž bude beze vší pochyby také nucena dostáti. Ale tu máme důvodně za to, že nezakrývaný už absolutismus, který rakouskou zahraniční politikou vládne, nalezne v tomto případě přec jenom svoje meze. Co vláda chce, ne- znamená nic jiného, než trvalé zatížení státního rozpočtu, které nesmí se podnik- nouti bez říšské rady. A když přijde vláda s tímto projektem před parlament, bude míti dosti příležitosti přesvědčiti se o tom jak o albanském dobrodružství obyvatel- stvo i jeho zástupci myslí. A kdyby nebila do očí politická zvrá- cenost celého podniku, který nemůže kon- čiti ničím jiným než válkou s Htalií, anebo tím, že se Italie usadí ve Valoně a uzavře Jaderské moře, stačila by vnitřní situace státu, aby albanský projekt kategoricky za- kázala. Rakouské finance a státní renty mají toho zrovna tolik zapotřebí, aby se do bezedné albanské díry sypaly peníze!
Htalie Albánie
7 article
Ve státním rozpočtu máme 116 milionů skrytého deficitu — a to už tenkrát, když se ještě nepočítalo s úbytkem daní násled- kem krise, kterou vyvolá chování zahra- ničního úřadu v balkánské válce, a když se ještě nepomýšlelo na hrozné miliony, které pohltila mobilisace. Následkem ohromného naduření vojenského rozpočtu a centrali- stické politiky jsou všecky země, mimo Dolní Rakousy, živené Vídní, pasivní, nejbohatší království země spoluvinou vlá- dy, která brání zemskému výboru otevříti berní zdroje, stojí před finančním bankro- tem. Všecka činnost podnikatelská vázne. kulturní a sociální péče trpí nedostatkem prostředků, úřadníci marně čekají na slibo- vanou státní pomoc — ale ve Vídní jakoby neměli nic jiného na práci, než hledět jako v hypnose na albanské skály a posílati tam nové a nové miliony
Dolní Rakousy Vídeň
8 article
Nešťastná Albanie! Rakousko se tam už vyznamenalo předem tím, že zřizovalo školy s italskou vyučovací řečí, z čehož Italie ovšem neopomenula náležitě kořistit. Nevysvětlitelné sympatie k Albanii neje- nom že porušily duševní rovnováhu členů bratrství svatého Michaela, nýbrž vrhlyi na celou zahraniční politiku rakouskou těž- ko odstranitelné podezření nenávisti k Slo- vanům, protože to, co se všemi prostředky na severu Adrie odpíralo slabému Srbsku v bezvýznamné Lješí, anebo Medvě, málem bylo by už pod tlakem albanské hypnosy beze všeho poskytnuto silné Italii na jihu nanejvýš nebezpečné Valoně. Realní politi- cký zájem spočívá pro Rakousko v tom, aby Italie, která zaplavuje přímo Albanii svými školami, konsuly, emisary a zbyteč- nými paroplavebními liniemi, neusadila se na pravém břehu Jaderského moře. Tomu mohlo býti úplně zabráněno rozdělením země mezi Řeky a Srby, jestliže se to už ale nestalo, stačila by nyní opravdová mezi- národní správa. Místo toho řítí se ve Vídni jako slepí do osudného kondominia, které sice lichotí nadějím Rakouska na albanský sever, ale při tom neodvratně vydává Italii daleko významnější albanský jih. A místo abychom si alespoň už teď připravovali prostředky na to, jak budeme jednou Italii dostávat z Valony, chystají se ve Vídni sypat nové miliony na neplodný albanský sever. Říšská rada musí do toho náležitě promluvít!
Michael Adrie Italia Řek Srba Albánie Rakousko jaderský moře Vídeň
9 title
Válka na Balkáně.
Balkán
10 article Velvyslanecká konference londýnská.
Velvyslanecká konference londýnská. Z Londýna, 8. května. (K. k.) Vele- vyslanci sešli se odpoledne v zahranič- ném úřadě. Jednají o budoucnost Skadru a otázce státního útvaru Albanie vůbec. Nové ministerstvo černohorské. Z Cetyně, 8. května. Nový kabinet se u- staví zejtra. Ministerským předsedou a mini- strem vojenství bude Janko Vukotič, zahr záležitostí Plamenac, býv. zmocněnecv Cařihradě a nynější guvernér skaderský. vnitra Vojnovič, dosud president nejvyšší- ho soudního dvoru, spravedlnosti Paci č, fi- nancí Risto Popovič, vyučování Mirko Mi- juškovič. Černohorská skupštína. Z Cetyně, 8. května. Demonstrace, kte- rých se v diplomatických kruzích obávali po vydání Skadru, nenastaly. Dnes večer shro- máždí se v královském paláci členové skupšti- ny. Král bude míti řeč, v níž odůvodní vydán Skadru a situaci, v níž se nalézal. Debaty ne- bude. Vyklízení Skadru očekává se během tří dnů. Džavíd a Essad v Albanií. Z Říma, 8. května. Džavid paša utábořil se u Fieri. Mezi ním a rodinou Essada paše je strašná nenávist. Džavid paša počínalsi při svém posledním trestním tažení do Alban- ska velmi řízně mezi kmenem Toptanů u Ti- rany. Z té příčiny vysvětluje se pověst o sráž- ce mezi vojskem Essadovým a Džavidovým. Jen převaze, síle a chytrosti Essada paše lze děkovati, že srážka byla zamezena, neboť ji- nak byla by měla nedozírné následky. Nic- méně však je pravděpodobno, že Džavid ne- ujde krevní pomstě, kterou mu rodina padlého Albance přísahala. Má kolem sebe osobní stráž, která ho ni na chvíli neopouští, ale
Vele Janko Vukotič Vojnovič Popovič Mirka Skadr Džavíd Essad Essadův Džavidův Londýn Albánie Cetyně Cařihrad Řím Fieri Alban
11 article
znalci poměrů považují jeho osud za zpeče- těný. Neodvažuje se vůbec přiblížit pobřeží. Kandídatury na albanský trůn. Z Londýna, 8. května. Všeobecně uvádí se zde tři možné kandidatury na trůn albanský Je to kn. Wied. vévoda z Urachu a prin Vilém švédský. Vévoda z Urachu je ka- tolík, druzí dva protestanti.
Wied Vilém Londýn Urach
12 article Z bulharského sobrání.
Z bulharského sobrání. Ze Sofije, 8. května. (K. k.) Ministr finan- cí předložil v sobrání předlohu o novém úvč- ru 50 milionů na potřeby armády. Odpovídaje na několik dotazů po míro vém vyjednávání a vzájemných pomě- rech spojenců, prohlásil předseda mini- sterstva a ministr záležitostí zahraničních Gešov, že nyní nemůže odpovědětí, protože mírové vyjednávání a jednání s Řeckem Srbskem je v proudu. Doufá však, že bude moci odpověděti v úterý.
Řecko Sofij
13 article Líché pověstí o atentátu
Líché pověstí o atentátu Z Cařihradu, 8. května. (K. k.) Zde kolo- valy pověsti, že na ministra orby Dželala beje byl včera večer nedaleko Porty spá- chán revolverový atentát. Pověsti ty jsou bez- podstatny. Balkánské věci v dolní sněmovně anglické. Z Londýna, 8. května. (K. k.) Unionista Aubray upozorňoval na situací na Balkáně a zvláště v Albanii. Podal návrh, aby bylo zřízeno četnictvo se zahraničnými důstojníky. aby Albanie byla chráněna proti vpádům čet ze sousedních území. Dále má dostat Albanie pokud možno hospodářskou svobodu. Unioni- sta Valter Guiness pravil, že slabá Alba- nie, která by pro chudobu, nespokojenost a anarchii uvnitř trvale povzbuzovala jisté blíz- ce interesované mocnosti k intervenci, bude neštěstím. Unionista Auson navrhl, aby Černá Hora zakoupila Skader od Albanie. Liberál Bryce zmínil se o konferenci vele- vyslanců a pravil: Ministr Grey byl Ruskem a Rakousko-Uherskem s neobyčejnou ochotou podporován. Myslí-li sněmovna na tradiční žárlivost a na obtíže, jež nastaly ve spojení s poradami, musí připustiti, kdyby nebylo bý- valo ochoty a umírněnosti těchto mocnosti že snahy a neúnavná trpělivost Greyova by nebyla mohla úspěšně přivoditi dohodu.
Aubray Valter Guiness Auson Černá Bryce Greyův Cařihrad dolní sněmovna Londýn Balkán Albánie Rusko Rakousko Uhersko hospodářský svoboda
14 article Dělení dobytého území.
Dělení dobytého území. Ze Solije, 8. května. Oficiálně oznamuje se, že Bulharsko hodlá vzdáti se nároku n Solun za jinaké koapensace. Některé bulharsko-srbské s por né otázky rozhodnuty budou v nejbližších dnech Ruskem, poněvadž srbská vláda trvá na přání vyjednávat ještě přímo s Bulhar- skem. Turecké naděje na udržení Albaníe. M. Z Cařihradu, 8. května. (Zvl. tel. „Nár Listů“.) V Anatolii a Mezopotamii shromaždu- je se vojsko, jež prý má býti posláno k ča- taldži a Gallipoli. Denně posílají se tam děla a střelivo. V ministerstvu vojenství oddávají se prý naději, že by toto vojsko mohlo uhájie Albanii pro Turecko. Dle athenských depeší vynasnažují s Řekové potají, aby v záležitosti jižních hra- nic albanských, Athonské hory a Egejských ostrovů, dosáhly podpory spojenců při úva- hách a usnášení se velmocí. Proti turecké svrchovaností v Albanií. Z Cařihradu, 8. května. (K. k.) Také „Jeune Turc“ vzpírá se turecké svrchova- nosti v Albanii, poukazuje na nesnáze, jaké mělo Turecko ze svých výsostných práv nad
Bulhar Řek Bulharsko Rusko Cařihrad Albánie Turecko Athonský hora Soluna Solij
15 title
Krétou.
Kréta
16 article
Demobilisace válčicích států. Z Cařihradu, 8. května. (K. k.) Válčíc. státy zahájí prý demobilisaci týden po zahá jení mírového vyjednávání. (Viz poslední zprávy.)
Cařihrad
17 article Ze školské komise sněmovní.
Ze školské komise sněmovní. (Zpráva Pražské sněmovní korespondence.) Referentský komitét permanentní komise školské konal schůzi dne 8. května o 11. hod. dopol. za předsednictví posl. Leglera. V této schůzi byla vyřízena zbývající část důvodové zprávy pro prvních šest odstavců zá- konné osnovy o právních poměrech učitelstvaa to hlavně část o přechodních ustanoveních. Poněvadž tato práce vyplnila celou dobu sehůze, bylo nutno upustiti od projednání po- sledního odstavce zákona o vojácích učitelich. Projednávání tohoto posledního odstavce bude zahájeno v přiští schůzi referentského ko- mítětu, která se koná ve čtvrtek dne 15. května o 11. hod. dopol.
18 title
Politický přehled.
19 title
Země české.
20 article Vládní komísař v Čechách?!
Vládní komísař v Čechách?! Německé krajinské listy malují zase n stěnu království Českého vládního komisaře. Podle „Brüxer Ztg.“ pokládají prý němečtí poslanci vládního komisaře za aktuální otázku a mají prý důvody domýšleti se, že se vláda touto záležitostí zaměstnává. Dojde-li k usta- novení takového komisaře, nebude jím podle ujištění, jehož se prý německým poslancům dostalo, ani místodržitel kníže Thun, ani nejv. maršálek kníže Lobkovic, nýbrž vyhlédnut prý k této funkci vyšší státní funkcionář, ne- zaujatý proti jedné ani druhé národnosti. Ja- kým způsobem by měl býti vládní komisai dosazen a na jakém základě by se mu dostalo plné moci, není prý dosud zplna objasněno. Pro všechen případ pomýšlí se na to, aby ta- kovému vládnímu komisaři byla dána po bol rada, složená z dosavadních členů zemského výboru.
Thun Lobkovic Čechy Brüxer Ztg
21 article
Podobnou zprávu z Vídně uveřejňuje také „Reichenberger Zig.“. Nápadnou jest na ni jistá potíž fantasie, kterouž projevu popřává mostecký list, jemuž nejsou jasny základy, na jakých by se panu komisaři mělo dostati plné moci. Nejdůležitější z otázek, provázejících jmenování vládního komisaře, bylo by posta- vení nejvyššího maršálka, korunou jmenova- ného, průběhem úřadování takového zem- ského komisaře?! Co by si vláda počalas zemským výborem, který jest přece neroz- pustný a nesesaditelný a jehož funkce pře- stává jedině volbou nového zemského vý- boru?! A což otázka indemnity finančních opatření, jež by učinil vládní komisař, faktor naprosto neústavní, zemskému sněmu nezod- povědný. Jaká moc mohla by zemský výbor přinutiti, aby se mu propůjčil za poradní sbor? Byl to věru velmi odvážný čin hr. Stürgkha, kdyby přes hlavu nejvyššího mar- šálka, tedy velmi citelným dotknutím osoby J. Jasnosti chtěl zjednati dvornímu radov Bachmannovi a ostatním spráskaným obstruk- čníkům takové mizerňoučké zadostučinění hovící výhradně jenom jejich osobní marni- vosti a otřásající skutečně základy království a doopravdy mnohem spíše, než domněle ne- vyhnutelný bankrot země. Kdož ví, jestliže by se bankrotu neotevřely dvéře dokořán právě ustanovením finančního kuratora zemi a odnětím plných mocí, ústavně složených ruce ústavním faktorům, těmto zemským čini- telům a vložením do rukou stát. funkcionáři, kte- rý by se mohl do zemské budovy dostavit jenom na základě porušení ústavy zemské? A to jenom porušením svévolným, poněvadž
komisar Stürgkh Bachmann Vídeň Reichenberger Big
22 article
V drobném prodejli ganní dlalo a sobě . . pa sb večerni . . . . . sa t h Ve fltálkách na venkově ranní islo . . . . . . a . . . . . . 5h Inoeráty platí se hotově napřed. Předplacení s inserty přijímá zdministrace v Marlanské ul., k Tam nacházejí ze táž redakce, tiskárna a expadice „Národnlch Listů“ Rukopiav se nevracnil
Marlanský ulice
23 article
nelze nahlédnouti, proč by vláda prostředky, jež hodlá povoliti svému komisaři k záchraně finančního hospodářství, směla odmítnouti ústavnímu representantu zemské autonomie, zemskému výboru s nejvyšším maršálkem v čelel Česká otázka a říšská rada Dle informací „Neue Freje Presse“ z kruhů zpravených hrozí parlamentu políže — dojde-li k ním z poměru stran ke vládě v nejbližších týdnech — spíše z krise v Čechách než v Haliči. Avšak mysli se, že v nejbližším zasedání říšské rady ne- naskytnou se z parlamentu žádné výpady, které by mohly vésti dalším postupem ke krisi kabinetua znalci poměrů mají za to, že do podzimu sotva lze počítali se změnami ve vládě. Mimořádnéa neočekávané zápletky nemohou prý ovšem napřed vypočítány býti. Zemská krise česká a zmar ve- škerých vyrovnacích jednání způsobily prý silné napětí, a tu prý leží dosti látky ke konfliktům skryto. Němečtí mučednící z Čech v Drážďanech.
Čechy Halič Drážďany Neue Frej Presse
24 article
Drážďanský místní odbor „Bundu Němcův Čechách“ pořádal v sobotu schůzi, kteráž prý se konala ve znamení „patriotického nadšení“. Předni zásluhu o ně zjednali si patrioté z Čech, zem. posl. Morawetz z Falknova a zem, posl. rytíř Kriegel- stein z Čes. Lípy, kterýž drážďanským soukmenov- cům přednášel na motto Bismarckovo: „My Němci bojíme se boha, ale jinak ničeho na světě. Jakov Hamburce stojí mohutný pomnik Rolanda-Bismar- ka na znameni, že Němci v pancéři stojí proti všem nepřátelům, měl by státi i na labské hrázi v Če- chách, na důkaz, že na našich hranicích našlo by se dosti strážců, pohotových nepřátelské návaly zahraditi.“ Mnoho hrází už prý v Řakousku potrhá- no, avšak Bund der Deutschen v Čechách pečuje svými 1200 místními odbory a 120.000 členy ho- spodářskou podporou stísněných soukmenovců za pomoci žen a omladinářských organisací o to, aby také za říšskoněmeckými hranicemi vzrostlo plémě německé síly. Zem. posl. Morawetz mluvil o osvo- bození Německa před sto lety a vyzýval Němce z říše k souručenství s Němci rakouskými, což prý jest nutno, poněvadž prý slovanská zátopa na Bal- káně bojuje proti všemu — německému. Z tohoto kvetoucího nesmyslu vyzírá celá dobromyslná fy- siognomie pana posl. Morawtze, toť on, se svým proslulým věhlasem. Na schůzi zapěli členové drážďanského „Julius Otto Bundu“ Beckerovu „Výzvu k Němcům v Rakousku“ a Němci z Čech odvděčili se sbo- rem: „Vyslyš nás, Germaniel“ Na konec pak pěli všichni dohromady „Deutschl and über alle s“
Morawetz Kriegel Bismarckův Němec Jakov Hamburka Bismar Morawtz Julius Beckerův Čechy Falknov Německo Bala Rakousko Bunda Němcův Čechy bund der Deutschen Germaniel
25 article Z Moravy.
Z Moravy. Dne 6. května 1913. (Neuvěřitelná lhostejnost národní. — Centralistické kandidatury. — Na- cionalismus při zemských volbách.) Sotva by tomu člověk zohl věřiti, že může ještě dnes na Moravě existovati okresní mě- sto, které nemá dosud — po 27letěm trvání Ná- rodní jednoty — odbor Národní jednoty. Bohužel máme na Moravě měsla, pokud víme, okresní dvě, Lde obyvatelstvo domácí bylo dosud naprosto ne- prístupno každému úsilí o zřízení odboru Národní jednoty. Po mnoho let bývá toto na valné hrome dě konstatováno — ale bezvýsledně. Jsou to ryze če- ská města Blansko a Ivačice, která nemají pochopení k vůli svým místním spolkům jiným pro společnou práci menšinovou. A smutný další zjev v našem veřejném životě dokumentuje faktum, že na valnou hromadu místního odboru Národní jednoty v Mor. Ostravě, tedy v místě eminentní důležitosti národní — přišly celkem 3 osobyl Takhle vedeme my boj s nepřítelem, jakým jsou veliké závody vítkovické a pod.
Morava Blansko Ostrava odbor národní jednota
26 article
Sociálně demokratičtí centralisté mají již také úplnou kandidátní listinu pro všeobecnou kurii. Kandiduje celkem 9 kandidátů, z nichž jeden, se- kretář Zacharda, je sčítacím kandidátem v okre- sích pěti (Dačice. Boskovice, Hradiště, Kyjova Vyškov). Tedy i ti centralisté jdou protiklerikálně proli Šrámkovi, jen lidovopokrokoví nestavi kan- didáta. Centralističtí kandidáti jsou: úřadník Merta ve dvou okresích (Brno. Val. Klobouky), sekretář Koranda (Hodonín), obuvník Vydlák (Třebíč), red. Barian (Nové Město), sekretář Ostrý (Olomouc). sekretář Geršl [Kroměříž), redaktor Pergl (Mor. Ostrava), kovodělník Valouch (Přerov). Naděje na vítězství nemá žádný. Ve volebním ruchu našem vyklouzne mnohdy některé slovo, které nemělo vůbec padnout. Jestli- že orgán moravskobudějovský, jenž je velice blízký poslanci Staňkovi, napíše, že při těchto zemských volbách nejde na Moravě o nacionalismus, profo-
Šrámek Merta Koranda Vydlák Barian Geršl Pergl Mor Valouch Staněk Dačice Boskovice Brno Val Hodonín Třebíč Nová město Olomouc Kroměříž Ostrava Přerov Morava Kyjov Vyškov
27 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Komenského „Didaktika“. Nové vzorné vydání českého i latinského textu Komenského „Didaktiky“,“ část velkolepého podniku, o nějž stará se učitel- stvo moravské, znovu nám před oči staví pro- nikavý, věky neseslabený význam této knihy. která k šťastnější budoucnosti chtěla obrodili vlastní národ a přes dvě stě let odsouzena byla prospívati toliko cizině. Zásady Komenského „Didaktiky“ české dopsané na rozhraní let 1631 a 1632, zná a cení dnes každý vzdělanec: jsou denním chle- bem dobrého učitele, potěšením myslivého čtenáře, nevyčerpatelnou látkou dějepisc kultury lidské. Také ústrojí škol, jak je pro- myslil a navrhoval Komenský, je známo obecně. Nemenší měrou však pozornosti zaslu- huje závěr, poslední tři kapitoly české „Di- daktiky“, v nichž předkládá se zevrubný ná- vod, kterak by tuto novou soustavu školn bylo lze zavěsti v Čechách. školy zříditi, o ně pečovati a je vésti — podle přesvědčení Komenského — mají po- vinnost vrchnosti (t. j. šlechta), obce a stav učitelský i kněžský. Vyučování má býti ve- řejné, má býti pro všecky a má býti zdarma Náklad na školy sluší vésti pánům, jejichž po- vinností jest, aby část svých hojných důchodů na ně obětovali, jako ochotně obětují na své ovčírny, pivovary, stodoly a pazderny. Tal je tomu ve Francii, v Anglii, ve Španělích Vlaších, a tak to i v Čechách činil už na př. Petr Vok z Rožmberka. O učitele nebude n Veškerých spisů Jana Amosa Komenského svazek IV. K vydání upravil prof. dr. Jan V. No- vák. V Brně 1913. Nákladem Ústředního spolku jednot učitelských na Moravě. Stran 640. Za 10k
Komenský Tal Španěl Vlach Vok Rožmberk Jan Ámos profesor doktor Čechy Francie Anglie Brno jednota učitelský na Morava
28 article
nouze; za patnáct let jich jediná dobrá škola odchová na sta. Učebné knihy ustrojiti zava- zuje se sám Komenský se svými pomocníky A rozšafných i učených mužů, kteří by dozí- rali na soustavné a přesné provádění práce didaktické, také se najde dostatek. Jde tudíž už jen o to, aby chutě učiněn byl počátek. „Neříkej žádný,“ volá Komen- ský. „Co my tak neobyčejnou věc začíti má- me? Nech začnou Francouzové, Angličané neb Němci! Podíváme se, jak se jim zdaři? Nebuďme, nebuďme, prosím, tak leniví, aby- chom po jiných toliko vždycky hleděli a za jinými zdaleka se plaziti chtěli! Nech nás také někdy v něčem jiní před sebou vídí. Ne vždycky vypůjčujme očí; také někdy svých, které nám Bůh dal, užívejme!... Ach, pře- milí Čechovél námť jest, nám na tyto věci nad jiné národy mysliti, poněvadž předešlých let nad jiné špatněji školami opatřeni byvše, mi- mo jiné národy v stínu jsme stáli a skrze to u cizích v pohrdání a posměchu byli... a ne bez příčiny. Nebo nejen jsme žádných slav- ných spisovatelů, kteřížby spisy svými svět osvěcovati pomáhali, neměli; ale ani k do- mácím potřebám lidí dosti nebylo, k vyslan- stvím a úřadům, v obci i církvi. Protož při- šla-li jaká potřeba, k cizím jsme se obraceli, je do země vábili, penězi přeplacovali, se svou celého národa hanbou, nýbrž škodou.
Komenský Komen Francouz Angličan Němec bůh
29 article
Nebo cizí se mezi námi osazovali, sebe a ne nás vzdělávali, nás i jazyk náš zastěňovali. nýbrž tlačili. Naši mezitím vtipové, při mno- hých nad cizí oněchno jadrnější, zavozovali se do marnosti, lhostejnosti, bujností, zahálek a neřádů rozličných, že vzpomenouti na to, čím panstvo naše, rytířstvo naše, městský i sedl- ský lid náš čas trávívali, hrůza mne podjímá. A tím co způsobeno? To, co vidíme. Přišly na nás hlavy rozum nosící; Hispani, Vlaši jiní přemudrovali nás, potlačili nás, rozptýlil nás, poplenili nás... Odkud to vše? Jediné že jsme dobrého mládeže cvičení
Hispani Vlach
30 article
neměli, aby lidí k osazování obojí správy hodných dostatek byl; a neopatříme-li sobě toho, jistí buďme, že k stálému pokoji a bez- pečnosti svých věcí my ani potomkové nepři- jdeme. Stálost zajisté církveli obcí na ničem. na ničem pravím, než na dostatku lidí roz- umných... nezáleží. Tak někdy Kaldejšti tak po nich Peršané, tak Řekové, tak Římané tak teď let minulých Hišpané moudrostí to- liko a dobrou správou vítězili; a jiní zase, kdo se jim brániti a ubrániti mohli, ne jinak než rozumem a zdravými radami mohli. Poněvadz tedy všeho světa příkladové ukazují, že sláva národů a rodů, měst a osad, obcí, církví, to- liko na lidech moudrých a rozumných záleží — my opětliž čekati budeme, aby nám lidé ta- kovi, jako v lese dříví, sami rostlí? či z ka- mení jich sobě nebo ze špalků natešeme?č počkáme, až je nám Pán Bůh zázračným ně- jakým porodem, mimo běh přirozený, vyvo- diti začne? O nikoli, nikoli! Naše povinnost jest o to se starati, aby naší bedlivou praci vychováváni byli; protož starati se začněme již aspoň jednou, a to hned bez odkladu.
Kaldejšť Peršan Řek Říman
31 article
Proč Komenský s ukončením svého di- daktického arcidíla tolik kvapil a proč zá- sady jeho tak kvapně chce uvésti v život ohlašuje tolikéž výslovně. Bylo to počátkem r. 1632, tedy za dočasného panství evange- lických Sasů v Čechách, kdy s vojskem sa- ským vracely se do Čech také zástupy exu- lantův, a kdy kynula naděje, že bude obno- ven český stavovský stát protestantský v tom způsobu, jak trval do roku 1620. Hned v listopadu 1631 Řád jesuitský z Čech byl vypověděn, a tím i školství v Čechách. které jesuité ovládali, rázem zbaveno jest takřka všeho řízení. Zde Komenský chtěl na- saditi rádlo — nadějná obecná obnova škoi- ství domácího měla se státi v duchu Komen- ského „Didaktiky“. „Vede k tomu,“ praví Ko- menský, „abychom k obnovení škol ihned ruku vztáhli, i přežádostivá příležitost, když hnízda Antikristova vyprázdněna jsou, školy jesuitské a klášterové mnišští, i jakož stavení a místa sama, tak i důchodové a opatření, kte- réž na vychování i učitelův i mládeže chudé obrácena býti mohou a mají, tak že učenými rozumnými, užitečnými lidmi země naplněna býti moci bude. Nyní tedy.“ jásá Komenský „poněvadž se zastkvělo po kruté zimě tal veselé jaro, orati, kopati, síti, štěpovati po- třebí, abychom brzy hojnou, bohatou, veselou a rozkošnou žeň a veselé vína a ovoce sbí rání míti mohli.“
Komenský Sas Antikristův Čechy pravit ko
32 article
Proto Komenský na závěr své knihy ješte jednou s veškerou výmluvností svou obrac se ke všem stavům v zemi: k rodičům, uči- telům, učencům, kněžím a zejména vrchno stem, t. j. k vrátivší se a vracející se do Čech protestantské šlechtě. Je přesvědčen, „že kdyby nyní někdo.. místnou radu dáti slibo- val, jakby snadným nákladem města naše pro lepší napotom bezpečnost znamenitě ohraže- na, jakby mládež k válečným věcem snadně vycvičena, a k jakékoli potřebě vojsko hne pohotově jmíno, jakby také dobrá obecní správa po všech obcech nařízena byla, a jakby řeky všecky plavné naše a kupectvím napl- něné býti mohly atd., žeby slyšení měl..“ Zde pak jde o víc, o „dosažení lidí takových, kte- řížby všelijakých řádů, bezpečnosti, pohodlí. ozdob a ušlechlilosti celé vlasti kořenem a podporou byli a toho nad nynější pomyšlení více vymýšleti a vzdělávati uměli.“ Za každý dukát, který se vynaloží na hmotnou obranu země, mělo by se dáti sto dukátů na vzdělání nadaného jinocha, jehož vytříbený rozum by obci prospěl více, nežli všecko jmění a vše- cky prostředky obranné. „Rozpomeňte se, volá Komenský k upiatým kapsám českých pánů protestantských, „jako jste příklady slepě horlivé štědrosti vídali na modlářství a pověrnou tu a povětrnou marných lidí boži službu! Co se tu nedávalo, co nesypalo, jen aby novověrec nebo chytrák jeden za druhým učiněn býti mohl! Měli, hle, svůdcové světa, zkázcové mládeže, zrádcové obcí a měst ta- kové štěstí, že pod zámyslem mládeže cvičení přicházejíce, hrady vyzdvihovali, zboží a stat- ky hltali, ode všech ještě k tomu čest a po- chvalu mělí... Nastavěli oni pro Antikristovy mezky paláců takových; a my pro Kristovy beránky jesliček vyzdvihnouti moci nebu- deme? . ..
Komenský Antikristův Kristův Čechy
33 article
Týmž duchem se nese i přídané k „Di- daktice“ „Navržení krátké o obno- vení škol v království českém“, stručný úhrn a praktická applikace veškeré učebné soustavy Komenského, i sám o sobě, jako stilistický výkon, práce klassická. A týmž duchem se nese i manifest „Ná- rodu českému a všechněm přednosta správu v něm držícím, vrchnostem a panstvu, kněžím a správcům církví, raddám měst, rek- torům škol, rodičům dítek atd.“, jejž Komen- ský položil v čelo své „Didaktiky“. Silným slohem biblickým, plným rozhořčení a nadše- ní, Komenský napřed temnými barvami líčí smutný vzdělanostní i mravní stav národa,a potom naznačuje jediný lék k jeho trvalé záchraně. „Místo rozumnosti,“ praví, „kterouž jsme anjelům podobní býti měli, jest při mno- hých (pouhým obmeškáním a nedbalstvím) hloupost a tupost taková, že nejpodstatněj- ších v světě věcí málo víc než ta hovada znají... Místo společné mezi sebou upřím- nosti a sprostnosti jest chytrost, lest, faleš a neupřímnost na vše strany.. Místo spravedl- nosti nátiskové, křivdy, loupeže, krádeže; každý jen sobě naháněje, koho můž, kde můž, šklube“... Kde je zde spása? Už bible učí, „že pod nebém jiné cesty k napravení zašlostí našich není, jediné mládeže dobré ve- dení“. Komenský tudíž předkládá rozvrh nejen své české „Didaktiky“, nýbrž všech svých obmýšlených dalších spisů didaktických a paedagogických, jsa přesvědčen, „toto vše bude-li oblíbeno, přijato, uvedeno, zkvetnou
Komenský Komen