ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 915ea860-8f48-11dd-9617-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 37 celkem · entity: person 135, place 94, org 20, work 2
1 masthead
Strana 2
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
9. května 1913. Číslo 126.
4 article
že máme národní katastry — je to tvrzení velmi nezdravé. Nemůže, pravda, býti zvoleno na Moravě více německých poslanců, nežli jich zemské zří- zení připouští, avšak náš sněm zemský řešiti musí problémy národnostní, a tu není jedno, jestli do ného zvolíme lidi, nemající pochopení pro velice složité otázky národnostní. Naši čeští poslanci po zkušenostech dosavadních musejí býti krajně nacio- nalističtí, protože musejí čeliti výstředně nacionál ním Němcům. Hesla, jakoby nacionalismus v zem- ské politice na Moravě neplatil, nejsou zdravá správná.
Němec Morava
5 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Propuštění záložníků. Skader přestal strašiti; nyní přicházejí uklidňující zprávy také o Albanií. Pešťské vládní kruhy obdržely z Vídně důvěrné sdě- lení, že na rakouskou vojenskou intervene v Albanii asi nedojde. Z toho se vyvozuje, že v dohledné době budou propuštění záložníc také od jižních hranic monarchie. Podobnou zprávu přináší také „Zeit“. Dle jeho infor- mací, bude-li se vyjednávání klidně rozvíjeti jako dosud, počne vojenská správa koncem května propouštěti záložníky, povolané do služby na jih. Propouštění bude se díti p částech tak, že nejprve se vrátí domu nej- starší ročníky a hlavně otcové rodin. Do čtyi neděl mohla by demobilisace býti úplně pro- vedena. Zpráva ta ovšem předpokládá, že se ne- vyskytnou žádné nepředvídané překážky jal na poradách mírových delegátů válčícícl stran, tak ve vyslanecké konferenci v Lon dýně. Dle dnešní londýnské zprávy se oče- kává, že míroví delegáti nejdéle do konce května podpíšou předběžný protokol o míru. Ale práce vyslanecké konference protáhne s ještě na několik neděl, poněvadž vyslanci od- kládají rozhodnutí o choulostivých otázkách ohraničení jižní Albanie a přidělení egejských ostrovů, takže není vyloučeno, že práce její se protáhnou hluboko až do leta. Od chodu londýnských porad bude také záviseti, kdy bude záložníkům dovoleno vrátití se domů.
RakouskoUhersko Albánie Vídeň
6 article
Na obranu mínistra ryt. Zaleského. Nynější haličská krise budí v konserva fivných polských kruzích obavy, aby zmatek. panující v Haliči, nepřenesl se také do Vídně a nepoškodil tam význam polské delegace „Czas“ otiskuje v čele listu vyzvání, pocháze- jící patrně z předsednictva konservativného klubu, v němž se naléhá, aby krise, která vznikla v domácím sněmě, nezachvátila také Kolo polské ve Vídni. Zejména krise nemá oslabiti postavení obou Poláků v kabinet Stürgkhově. „Zvláště, pokud jde o ministra Zaleského — píše „Czas“ — prohlašujeme, že jeho přítomnost v ministerské radě naplňuje nás za nynějších kritických dob důvěrou, ž svou činností dovede obhájiti zájmy zemské. Plná důvěra, jíž se těší, usnadní mu splnit vznesený naň úkol a rozptýlí pověsti, jež mohou způsobiti nejistotu a mají patrně zcel- jiný účel, než přispěti k sanaci nynějších těž kých poměrů.“ Poláci, jak vidno, umějí si vážiti svých schopných lidí. U nás jináčeí
Polák Stürgkhův Halič Vídeň
7 article
Polky domáhají se volebního práva. V neděli konána v Krakově ženská schá- ze, jejíž účelem bylo domáhati se pro žemy aktivního i pasivního volebního práva př sněmovních volbách. Schůze, velice hojně na- vštívená, trvala čtyři hodiny. Referentka Du- lebianka ze Lvova mluvila o thematu „Ženský zápas o politická práva“, a dovozo- vala potřebu, aby ženám byla dána rovná s muži práva v životě politickém, sociálním a národním. Paní Moraczewská ze Stryje mluvila pak o reformě zemského volebníh řádu. Promluvil pro rovnoprávnost žen také posl. Daszyňski a jiní řečníci, načež při- jata resoluce, v níž žádá se všeobecné, rovné. přímé a tajné sněmovní volební právo bez rozdílu pohlaví a usneseno zvoliti ženský vý- bor, který bude při nastávajících sněmovních volbách agitovatí pro takové kandidáty, kteř se zavážou, že budou ve sněmě hlasovati pro takovou volební reformu, která by vyhověla i požadavku polských žen.
Polk Moraczewská Krakov Lvov Stryj
8 article
školy naše, zkvetnou obce, zkvetne církev zkvetne národ náš, zkvetne po nás nastáva- jící věk, a to slavně jako slavný a Bohu milý ráj jeho“ ... Jak vidíme, Komenského „Didaktika česká nabyla rázu a významu mnohem širšího než je pouhá rukovět reformního vyučován školního. „Didaktika“ stává se bezděčnou ob- žalobou veškeré protestantské společnosti če- ské, že svou duševní i mravní nedostatečnost zavinila pád starého českého státu; a „Didak- tika“ Komenského hlasitě volá po obrozent celého národa od kořene a základu, ne- má-li vůbec zmizeti z řady národů života- schopných. To je pravý význam tohoto spisu (v nejušlechtilejším smyslu slova vzato) pří- ležitostného, který rázem byl ukončen a příchystán k vydání, když na rožhraní let 1631 a 1632 na krátko zasvitla naděje, že evangelické jádro národa vrátí se domů znovu ujme se řízení svého vývoje. — Komenský svůj epochální objev rozumné- ho a přirozeného vyučování jako Čech podá- val Čechům. Ale knihy mají své osudy. Emigrace če- ská v polovici r. 1632 zemi opět opustila, tentokráte nadobro, a Komenský, řida, že na ten čas v národu svém, znovu rozptýleném, poslání svého provésti nemůže, obrátil se s reformní methodou svojí k Polákům, Něm- cům, Švédům, Angličanům, Francouzům, Ma- darům — k celé Evropě — prostřednictvím tehdejšího universálního jazyka učených, la- tiny. Již r. 1633 oznamuje program své „Vel- ké Didaktiky“ latinské („Didactica Magna“). která potom 1638 byla dokončena, ale tiskem vydána teprve 1657, v I. díle Komenského amsterodamských spisů sebraných. Proti če- skému znění je místy zkrácena, místy rozšíře- na, a ovšem všecko, co zejména r. 1631 vy- plynulo z okolností časových a co mělo zvlášt- ní vztah k Čechám a Čechům, z latinského zpracování je vynecháno. České znění teprve věk XIX. vrátil ná rodu.
bůh Komenský Čecho Polák Švéda Angličan Francouz Čechy Německo Ma Evropa Vela
9 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Jak je Rusům v Německu. Úřadní Německo (cisař, vláda, diplomacie) činí všecko možné, aby si udrželo dobrou vůli úřadního Ruska, jíž potřebuje k tomu, aby mohlo z Ruska hospodářsky těžit a chránit německý živel v Rusku. aby mu nebyly odňaty nabyté privileje a nezmenšen zůstal jeho význam. Ale zatím co je každému Něm- ci v Rusku jako v bavlnce, Rusoví v Německu jes jako v trní. Berlínský dopisovatel „Nového Vremene“ vy- týká úřadnímu Německu, že soustavně porušuje me- zinárodní právo, jde-li o Rusy. Dokazují to následu- jící fakty 1. Ruští státní občané, jedou-li do Německ musejí ukazovati pasy na hranicí a potom ještěv místě, v kterém se zastaví. Pasy žádají v Německu jen od Rusů, a to ať přijedou přes kteroukoli hra- nici. Důkaz, že Němci Rusy nepovažují za rovno- právné. 2. Ruští státní občané, zastaví-lí se v některém místě v Německu, musejí se osobně přihlásiti n policii a ukázati své dokumenty, čehož není v Ru- sku, kde přijedšího cizince hlásí na policii majite bytu, ve kterém se zastavil. Ale německé polici nedostačuje, že Rus přijda ukáže jí své listiny, ne. ona ho ještě podrobuje přísnému výslechu. Chce věděti, čím se v Rusku zaměstnává, proč do Ně- mecka přijel, jakou sumu s sebou přivezl, jaké má příjmy a pod. Má-li s sebou málo peněz, hnedj vypovězen jako „obtížný cizinec“, je-li zámožný. hned mu Němci uloží daň.
Rus Němec Německo Rusko
10 article
3. Ruští tovární dělníci naprosto nemají do Německa příslupu, a zemědělští dělníci z Ruska mohou v Prusku meškati jen od 14. dubna do 15 září, načež je policie vyvede postrkem. K tomu je- ště dlužno dodati, že zemědělští dělníci z Ruska jsou v Německu postavení mimo zákon. Pro ně ne platí žádné zákonné uslanovení o trvání denní prá ce, o nedělním klidu, o obydlí, odpovídajícím zdra votním požadavkům, o pojištění pro případ úrazu atd. — 4. Přemnoho je takových případů, kdy rušt státní občané byli z Německa vypovězeni přes to že měli dokumenty v nejlepším pořádku, zámožno- stí se vykázali, bezůhonně si vedli. I takový Rus musí býti stále připraven, že z ničehož nic policie mu dodá nařízení, aby se do tří dnů odebral z hranice Německa. Proti takovému rozkazu neni žádného odvolání. 5. Všecky cizí chrámy v Německu jsou uznány za právní osobnosti, jen ruské pravoslavné cirkve nikoli. Za právní osobnost německá vláda neuzna- la ani ruské pravoslavné bratrstvo v Berlíně. Ruské pravoslavné chrámy v Německu musejí býti zapsány na jméno jednotlivců, jakoby byly jejich ma- jetkem.
Rus Německo Rusko Prusko Berlín
11 article
Ruské listy o rozhodnutí krále Nikoly. Ruské listy pohlížejí na rozhodnutí prále Niko- ly pod zárukou států trojdohody jako na společný krok, mající za účel příměti Rakousko, aby buď za- stavilo politickou hru anebo odkrylo karty a po- vědělo, co vlastně na Balkáně obmýšlí. Rakousko trojdohodou usazené, nemůže nyní ani Černé Hoře hrozit, ani v Albanii něco na svůj vrub podniknout neboť uklidnění a uspořádání Albanie může být pouze společným dílem všech velmocí. „Svět“ praví, že král Nikola vídeňským Metternichům beznadějně zmátl hru a ukázal Evro- pě na jediný důstojný a přimý východ z nesmírně zapleteně situace. Tim východem jest ú- plná revise celé otázky albanské skaderakě, jež se jeví nutnou proto, že okol- nosti otázky úplně se změnily.
Metternich Evra Rakousko Balkán Albánie
12 article Agrární reforma v moskevské gubernii.
Agrární reforma v moskevské gubernii. Přechod ruského sedláka ze společného „ob- ščinného“ majetku k vlastnictví soukromému, jak si toho přála agrární reforma Stolypinova, děje se nezadržitelným krokem. Zajímavá data o tom uve- řejňuje statistika z gubernie moakovské, která proti jiným čístě zemědělským krajům má ráz více průmyslový. V moskevské dubernii přešlo k sou- kromému vlastnictví r. 1908 62 hospodářů, roku 1909 1190, r. 1910 1529, r. 1911 1738, r. 1912 3454. celkem tedy 7991 hospodářství. Viděti, že posled- ní rok hnutí značně sesílilo. Ze začátku hlásili se jen bohatší hospodáři, průměrně jich majetek činil 912 deslatin (ha), r. 1912 již jen 6 des. Nová selská hospodářství přecházejí buď na „otruba“, totiž hospodářské stavení zůstává při ostatních ve ves- nici a pole se rozdělí podle různých honů, anebo na „chutory“, kde se příslužné pozemky vydělí ho- spodáři v celosti a on si uprostřed nich postaví samostatné hospodářské stavení „chutor“. Na chu- tory chodí neradi ti, kdo zvykli spoločnému ži- votu ve vesnicích; ale do moskevské gubernie stě- huje se v poslední době mnoho Lotyšů a Bělorusů pilných hospodářů, kteří raději se zařizují o samotě a za jich příkladu potom na chutory jdou i domácí lidé.
Stolypinův Lotyš
13 article Ruské stanovisko v albánské věci.
Ruské stanovisko v albánské věci. Ruská diplomacie podle věrohodné zpráv „Ruského Slova z Petrohradu je rozhodně prot samovolné okupaci Albanie Rakouskem a Italií Předejít konflikt, který by vznikl z podobnéh opatření, možno prý jen tím způsobem, že Ru sko. Anglie a Francie hned navrhnou lon- dýnské poradě provésti okupaci Albanie společně s Italií, Rakouskem a Německem. Trojdohoda ne- chce tedy trojspolek nikam samotný pustit. Rusko by tentokráte nevyhnulo se součinnosti s ostatním velmocemi, jak učinilo vůčí Černé Hoře, kde by podobné zakročení pro ruské cítění bylo bývalo příliš trpké.
Italia Petrohrad Albánie Rakousko Anglie Francie Německo Rusko Černá hoře
14 article
Finsko a Rusko.
Finsko Rusko
15 article
Ruská vláda stále pokračuje v sjednocování Finska s Ruskem. Finsko z pochopitelných příčin brání se „rovnoprávnosti“ s Ruskem, poněvadž tato rovnoprávnost znamená pro ně částečně ztrá- tu vlastních práv a mnohdy i bezpráví. Ministr spravedlnosti předložil hosudarstvenné dumě osno- vu zákona o přikázání finských trestních záleži- tostí, vzniklých z politických podnětů, ruským soudům a ruskému trestnímu zákonodárství. Mini- sterstvo spravedlnosti odůvodňuje svůj návrh tím. že mezi trestním zákonodárstvím ve Finsku av Rusku, týkajícím se vlastizrady, jsou značné roz- díly. Dříve se rozdíly odstraňovaly tím, že byly zákony uváděny vzájemně do shody, nyní chce ruské ministerstvo sporný uzel roztit tím, že jed- noduše finské politické provinilce přikáže petro- hradskému soudu. Mluví se též o celní jednotě mezi Fin- skem a Ruskem. Proti tomu se postavil bursovní komitét moskevský, který v odstranění celní čáry mezi Finskem a Ruskem vidí značnou škodu pro ruský průmysl. Moskevský průmysl a obchod, kte- rý pro své ústřední postavení ovládá národoho- spodářský život Ruska, by ovšem celní jednotou utrpěl jisté ztráty.
Fin Finsko Rusko Min
16 article
Národnostní zmatky v Turecku. Na Balkáně dobojovalo evropské Turecko. Příště bude omezeno Turecko na Malou Asiia Arabii. Říká se, že nyní bude Turecko silnější než dříve, poněvadž evropské cizorodé územi stálo říší jen mnoho starostí a ustavičné nebezpečí o- slabovalo ji na každém kroku. Snad skutečně zna- menalo by omezení Turecka na asijskou půdu se- sílení, kdyby Turecko bylo říší národně jednolitou, ale i na asijské půdě turecké pestrota národnostní je značná a vlastní Turci tvoří tam menšinu. Turei byli jen národem panujícím, bojovní kočovníci, kteří dobyli krajů s bohatou, starou kulturou. Ná- val surových vítězů zastavil domáci kulturní vývoj. ale docela ho neumrtvil. Arabové žijí posud vlastní svou národní kulturou a zachovali si v tom směru takovou převahu v mohamedánském světě, že jich jazyk je mohamedánům posvátným, jako je latina pro katoliky nebo církevní slovanština pro pravo- slavné Slovany. Stejně starou kulturou a samo- statným církevním zřízením mohou se chubíti Arméni. Tito národové hlásí se nyní o svá práva. Autonomistní snahy v Turecku jsou pro nás zjevem velmi pozoruhodným: žijeme v říši, kde je stejně národnostně pestré obyvatelstvo, kde stejně jsou vedle sebe národy různých kulfurních tradie. kde tedy požadavek federativního zřízení proli
Turek Arab Armén Turecko Balkán Asiia Arabia
17 article
centralismu je jedinou zdravou politickou pod- mínkou, která by mohla zachránit řiši od rozpad- nutí. Turci, a jmenovitě Mladoturci, ve své ná- rodnostní politice byli centralisty. Mladoturecký ministr spravedlnosti Nedžidmeddin Molla vy- slovil to stručněi jeden stát, jeden iazyk Mladoturci se učili národnostní politice od Ma- ďarů; krátce po mladotureckém převratu zajelisi ke svým rodným bratřím do Pešti, aby se naučili. jak se to má dělat s „národnostmi“. Nančili se tomu tak dobře, že dnes turecká říše vililá se n všech stranách, poněvadž sesílený turecký centra- lismůs příliž hněte všechno neturecké obyvatel- stvo. V Turecku zapomněli si zařídit také dua- lismus, aby vždy nespokojenost v jedné polo- vici vyrovnávali silou pomocí polovice druhé.
Turek Nedžidmeddin Moll Ma Pešť Turecko
18 article
Nyní je již pozdě. Makedonie, Thrakie, Thesšalie Epár, Albanie, Staré Srbsko, vše je na věky ztra- A může býti ztraceno ještě mnoho z toho, co zbylo. Cařihradský dopisovatel „Ruské Molvy“ líčí velmí živými barvami různoběžné znahy tureckých národů, sesílené tureckou porážkou. Kurdové, Arabové, kteří hrdinsky bojovali na thráckém území a jmenovitě u Bulairu, dokázali svou hrdin- skost, pocítilí, že by měli sílu bojovat nejen za panství turecké, leč i za svou samostatnost. Edypt- ská část Arabů již mluví o přenesení kalifátu z Cařihradu do Kahýry. Arabská Syrie touží po samostatnosti; zvláště ve Francii má podporovatel- ku. Francouzští misionáři zřídili pro Araby v Bej- rutě francouzskou universilu. Jako protiváku ně- meckému dreadnoughtu „Goebenu“ posílá Frangie do východních vod středomořských svou eskádru. Hlásí se Kurdové a žádají, aby ze šestí východních vilajetů (Bitlis. Van, Erzerum, Erzin- džan, Díarbekir a Mamuret-ul-Azis s hlavním mě- stem Charputem) byla utvořena autonomní země kurdská, S Kurdy o autonomii závodí Armé ni. národ kulturní, bohatý, skvěle organisovaný po- mocí své církve, jejíž střed je mimo turecké hra- níce, dobře ozbrojený a hotový k povstání. Turci na to vše hledí prý s beznadějnou resignací. Ani Allah, ani Německo nepomáhá.
Thesšalie Epár Kurd Erzin Turek Allah Makedonie Thrakie Albánie Srbsko Cařihrad Kahýr Sýrie Francie Bitlis Azis Německo Mamuretulice
20 article Akce k uzavření kanálu La Manche?
Akce k uzavření kanálu La Manche? „Lok.-Anz.“ oznamuje se z Paříže, že se n Allantickém pobřeží Francie provádí ponenáhlu, ale soustavně posun mobilních prostředků na obra- nu pobřeží. Tak nařídil ministr námořnictva, jak se nyní zvědělo, aby pobřežní torpédovky byly Lorientu přeloženy do Dunkerque a podmořské čluny aby byly z Rochefort la Pallice poslány do Cherbourgu. Tyto pohyby lodí jsou prý částí vel- kého lodního programu francouzského, jenž byl vy- pracován v dohodě s Anglií a má za účel, umístiti skoro všechny bitevní námořní síly francouzské atlantického pobřeží v kanále La Manche nebo jeho nejbližším okolí, kdež mají v případě válk společně a anglickým loďstvem uzavříti mořskou úžinu.
Lorient Le Manche Paříž Francie Dunkerque Cherbourg Anglie Anza
21 article
Rozhodautí francouzsko-italského sporu. Rozhodčí tribunál v Haagu, jenž se na základě kompromisu ze dne 6. března 1912 zabýval sporem mezi Francií a Italií pro zadržení francouzských poštovních parníků „Carthage“, „Manouby a „Ta- vignana“ za války tripolské, pronesl v úterý své rozhodnutí. Pokud jde o „Carthage“, žádala Francie, aby Htalie byla odsouzena zaplatiti celkem 676.739 fran- ků 23 centimy, a síce jeden frank za urážku fran- couzské vlajky, 100.000 franků jako nápravu mo- rální a politické křivdy, ostatek pak náhradou z hmotné škody. Tribunál rozhodl, že válečné lodi italské měly právo prohledati parník, ale že nebylo důvodu k podezření, že neroplan, který loď vezla. byl určen pro nepřítele, pročež zamiinuty poža- davky 1 franku a 100.000 franků, za to však při- znána Francii náhrada škody, jež redukována na 160.000 franků. V záležitosti „Manouby“ žádala francouzská vláda, aby italská vláda byla odsouzena zaplatiti 208.602 franky 60 centimů, z čehož jeden frank za urážku francouzské vlajky. 100.000 franků jako ná- pravu morální a politické křivdy a ostatek jako náhradu škody soukromých interesentů. Tribuná prohlásil, že Italové měli stce právo zabaviti na čas loď, aby donutili kapitána vydati 29 Turků které vezl, a měli také právo Turky zajmoutí, ale neměli práva dopraviti loď do Cagliari. Pzoto byly zamitnuty požadavky 1 franku a 100.000 franků. ale italská vláda odsouzena zaplatiti 4000 franků jako náhradu za škody soukromníků. O případu „Tavignana“ tribunál nejednal, po- něvadž v té věci zatím došlo k přímě dohodě mez oběma vládami.
Italos Turek Haag Francie Cagliari
22 article Arménské hnutí.
Arménské hnutí. Zstím, co v arménských krajích propukají nové nepokoje a obyvatelstvo arménské prchá do Ada- ny, kde hledá ochranu v cizích konsulátech ze strachu před Kurdy, kteří se chystají k novým řežím, zasedá v Cařihradě arménské národní shro- máždění. V poslední schůzi byla vyslechnuta zprá- va člena laické rady patriarchátu Papazlama, jenž se vrátil z Paříže. Papazlam vyložil, že vůdce ar- ménské delegace v Paříži Nubar paša vzhledem ke krokům, učiněným u diplomatů, je přesvědčen že arménská otázka je na dobré cestě k rozřešení. V jistých diplomatických kruzích byla prý pro- jevena myšlenka, aby do Arménie byla vyslána permanentní komise k zavedení mezinárodní kon- troly. V této komisi mají býti zastoupení musul- mané. Nubar paša prohlásil, že by přijal smíšenou komisí evropskou. Předložil velevyslancům v Lon- dýně návrh reforem, schválený patriarchátem caři- hradským a katholikátem ruských Arménů. Ar- ménská otázka je prý na pořadu konference vele- vyslanců v Londýně.
Papazlam Armén Ada Cařihrad Paříž Arménie Lon Londýn Ara
23 article Ze strany.
Ze strany. Z Dobřiše. .Místní organisace ná- rodní strany svobodomyslné pořádala dne 3. května členskou schůzí, spojenou s před- náškou svého jednatele respicienta c. k. finanční stráže Václava Krause »O dějinách tabákového monopolu v zemích předlitavských od jeho vzniku až po dobu dnežní«. Hojná účast členstva a živý zájem na přednášce svědčí neklamně, že organi- sace, teprve před nedávnem založená, začíná pro- spívati lépe, nežli bylo předvídáno. Rokycany. Ustavující schůze organisace mlá- deže koná se v sobotu 10. kvěťna o 8. hodině ve- černí v hotelu »Merkur«. »O snahách mladé ge- nerace svohodomyslné« promluví předseda ústřed- ního výboru organisace svob. mládeže kol. inž. J. Dvořáček. Polička. Místní organisace nár. strany svo- bodomyslné společně se živnost. odborem konala 4. t. m. organisační schůzi, která byla velmi četní navštívena, zejmena živnostnictvem a učitelstvem. Ve schůzi podal předseda p. K. Till zprávu o jed- nání sjezdu v Praze 27. dubna. Živnostenský odbor jednal o organisačním řádu, k valné schůzi zem- ských živn. odborů zvolil delegáty p. M. Vystavěla a p. Fr. Horáčka. Ustanovil veřejnou schůzi, na níž promluví zemský poslanec p. Mag. Ph. Jan Laub, starosta města Litomyšle, o malém finančním plánu. Dán podnět k založení učitelsko-úřadni- ckého odboru a zvolen přípravný komitét.
Kraus Ing J Dvořáček K Till M Vystavěl Horáček Mag fón Laub Dán Rokycany Praha Francie Litomyšl organizace svobodník organizace národní
24 article
Organisace mládeže v Kolině spolu s Občan- ským klubem zálabským pořádala v so- botu 4. t. m. schůzi, na níž p. JUSt. Jirsák (Ústř. výbor org. mládeže svob.) přednášel o živnosten- ském úvěru. Nastíniv stručně historický vývoj této otázky, probral jednotlivé formy, v nichž je drob- nému živnostnictvu úvěr poskytován a doporučii vřele svépomoc — sdružování se v živnostenská družstva úvěrní, jež mohou požadavkům živno- stenského úvěru nejlépe vyhověti. Po přednášce rozpředla se živá debata, do níž zasáhli — posu- zujíce praklické výsledky živnostenského úvěrni- ctví a speciálně místního Živnostenského a úřad- nického úvěrního družstva — pan starosta města dr. A. Jelínek, předseda schůze (a družstva) pan stavitel F. Záruba, živnostník pan Honejsek, z mlá- deže kol. Pechar, red. Štědrý a mnozí jiní. Podě- kováním p. předsedy referentovi a všem, kdož se diskusse zúčastnili, byla zdařilá a četně navští- vená schůze skončena.
Just Jirsák doktor A Jelínek F Záruba Honejsek Pechar
25 article Německé porady v Praze.
Německé porady v Praze. O včerejších poradách německých po slanců byla vydána pozdě v noci tato zpráva- „Dnes konala se v Praze v německém ka- sině porada předsednictva svazu německých zemských poslanců a sdružení říšských něme- ckých poslanců z Čech: členové tohoto zú- častnili se téměř plným počtem. Ústavověrný velkostatek zastoupen byl svým členem hr Nostitzem; omluvili se kn. Rohan a dr. Bärn- reither. Předsedající posl. Pacher zahájil roko- vání zprávou o jednáních, jež vedena byla mezi něm, a českými poslanci v příčině odloučení otázky platů učitelských ze sporných otázek zemských; jednání ta ztroskotala pro poža- davky Čechů po úplném sanování zemských financí. Na to referoval posl. Pacher o poku- sech ministerského předsedy, docíliti dohody mezi německými a českými poslanci o zatím- ném zasedání českého sněmu, aby zabráněno bylo aspoň katastrofě zemských financí.
Nostitz Rohan doktor Bärn Pacher Čecho Praha Čechy
26 article
Jak zjevno z chování českých poslanc při tomto jednání, nelze na zdárný výsledel souditi. Zpravodaj uvedl dále, že téměř po deset měsíců nemohlo býti o otázkách vyrov- nacích jednáno, jelikož od poloviny srpna loňského roku Čechové k žádnému jednán nebyli pohotově. Základní požadavky Němců, položené o počátku obstrukce, byly jimi během posled ních jednání udrženy a hájeny, což zpravoda vzhledem k některým pochybnostem konsta toval. Úlohou plenárního shromáždění něme- ckých poslanců bude, zaujmouti v nynější si- tuaci stanovisko k dalšímu společnému po- stupu německých zemských a říšských po- slanců z Čech a pro nejbližši dobu stanoviti co státi se má. To učiněno bude v prohlášení jehož návrh v předběžné poradě předsed bude předložen. Posl. dr. Urban referoval o stavu zem- ských financí a sdělil důvody, které jej vedly ke složení finančního referátu. Prohlášení také v tomto smyslu a návrhy, učiněné v schůzi německo-radíkální strany, budou při- kázány výboru, složenému ze zástůpců všecl německých stran a pak předloženy plenární- mu shromáždění.
Čecho Němec Posl doktor Urban Čechy
27 article
Svaz německo-radikálních zemských po- slanců sešel se dnes s říšskými poslanci strany za Wolfova předsednictví. Zúčastnili se skoro všichni členové strany. Zevrubně uvažová malý finanční plán a hlavně příděly. Konsta- tovalo se, že v příštím zasedání poslanecké sněmovny příděly nebudou možná vyřízeny. Po zevrubné rozpravě o uvolnění zem- ského sněmu usneseno: Německo-radikáln strana žádá rozpuštění zemského sněmu, bez- odkladné vypsání nových voleb, dále, aby vzdali se svých míst v zemském výboru ně- mečtí zástupci dr. Urban, dr. Werunsky a cí r. Legler tu chvíli, kdy zemský výbor usnese se nezákonně spořádati zemské finance. Ří- dící kruhy Zemské banky varují se a budou plně zodpovědny za další nehospodářství, po- volujíce nezaloženě výpůjčky, za něž budou ručit osobně. Projev česko-německého volič- stva, jenž charakterisuje nynější stav, sou- hlasí s německo-radikální stranou. Tato podá v zejtřejší valné schůzi návrh a bude jej tak zastávati, aby ku provedení národní samo- správy byl co nejdříve dosazen výbor. Usnesení ta nepovažují se ještě za při- jata, protože zástupci několika stran již dnes prohlásili, že musí se dříve poraditi se svým kluby.
Wolfův doktor Urban Werunsky Legler Německo poslanecký sněmovna
28 title
Valná hromada Společnosti
29 article Musea král. Českého
Musea král. Českého konala se včera o 4. hod. odpolední v Pantheonu musea za účasti asi 200 členů společnosti. Valná hromada zahájena byla presidentem Společnosti JUDr. Bedř, knížetem ze Schwarzeubergů a po u- vítání přítomných přikročeno ihned k jednání. Zpráva o činnosti Společnosti musea král. Českého byla vydána tiskem jako obyčejně ve zvláštní pu- blikaci a byla bez čtení a bez debaty schválena.
JUDr Bedř muzeum král
30 article
V uplynulém roce čítala Společnost musejní 651 členů, na rok 1913 přisloupilo a přijato bylo dosud 99 nových členů. Knihovna musejní získala úhrnem 3815 knih, 75 rukopisů, 43 korrespondencí. 1818 rytin, kreseb a fotografií, hudebnin 20, atla- sů a map úhrnem 82. Ačkoliv peněžní poměry Spo- lečnosti musejní nejsou utěšené pro nepříznivou situaci financí zemských, rozmnožena knihovna sbírky s ní spojené znamenitě. Řada nakladatelů darovala spisy nákladem svým vydané knihovně musejní, ale přes to čteme ve zprávě: „S polito- váním opakujeme každoroční, a letos zvláště ci- telný stesk, že přese všechny prosby správy biblio- theky, několikráte za rok opakované, řada firem nevěnuje ani redakci Časopisu č. musea, ani biblio- théce po výtisku svých publikací, ačkoli často používají rukopisů a knih musejních pro tyto publikace, s výhodami zvláštními.“ Není proto dí- vu, že ke konci schůze byl včera valnou hromadou přijat návrh, aby museum české vstoupilo ve spo- jení se Společnostmi musejními ostatních zemí za účelem akce k vydání zákona, dle něhož by nakla- datelé byli povinni odváděti také museím po jed- nom výtisku vydaných publikací a reprodukci. — Archiv rozmnožen o 419 kusů, sbírka numismati- cká o 669 kusů, také sbírka prachistoricko-ar- chaeologická a národopisná obohaceny novým předměty. Přírůstek sbírky zoologické činí 56 in- ventárních čísel o 14.386 exemplářích, z nichž slu- ší uvěsti dar dra. V. Kracíka, v. okr. lékařev Hradci Král.: je to sbírka brouků jeho zemřelého syna prof. Kracíka, obsahující 12.850 exemplářů.
V Kracík Hradec Král profesor Kracík spo prachistorickoar
31 article
Sbírka botanická rozmnožena o 2283 exempl., hoj- ně rozmnožena sbírka mineralogicko-petrografi- cká, sbírce geologicko-palaeontologické přibylo 1106 kusů. Zpráva výroční vyličuje pak vědecké působení, které na základě sbírek musejních bylo vykonáno od učenců domácích i cizích. — V po- kladní zprávě účet a zisk v r. 1912 vykazuje při vydání 173.056 K 45 h schodek 11.318 K 92 h. Zá- kladní jmění musea činí 227.638 K 61 h, výdajné jmění 28.002 K 87 h. tedy o 11.393 K 25 h méně než v roce 1911. JJmění Matice České činí 210.84 kor. 93 hal. Správní výbor musea království Českého roce 1912 byl složen jakto: Presidium. J. Jasn. JUDr. Bedřich kníže ze Schwarzenbergů, presi- dent. Prof. dr. Jan Devi, vicepresident. Prof. dr Karel Kadlec, jednatel. Členové správního výboru I. Delegáti zemského sněmu: Dobřenský Jan hra- bě z Dobřenic, dv. r. Jaromír Čelakovský, řed. Jo- sef Kořenský. II. Zástupcové vlády: dv. r. Adolí Bachmann, a dv. r. Jaroslav Goll. III. Členové. zvolení od Společnosti: Thdr. Josef Doubrava, Jan Feleman, ředitel cukrovaru a. o. Harrach hrabě Otto, dv. r. Adolí Hoímann, vl. r. Alois Jirásek Kolovrat hr. Bohuslav, dr. Boh. Němec. ThDr. Ant. Podlaha. Purkyně Cyril ryt., dv. r. Č. Strouhal, dr Přemysl Šámal. Revisoři musejních účtů v r. 1912. cís. r. Jan Otto, Jaroslav Šimáček, úřadník Jed- noty záložen a prof. Josef Tálský.
J Jasn JUDr Bedřich kníže Schwarzenberg profesor doktor Jan Devi Kadlec Jan Čelakovský Kořenský Bachmann Goll Doubrava Feleman Harrach Otta Jirásek Kolovrat Bohuslav Boh Němec Podlaha Purkyně Strouhal Šámal Jan Otta Šimáček Tálská Dobřenice muzeum království cukrovar a . o Adolit SF
32 article
Po schválení výroční zprávy uctěna povstáním památka členů zemřelých a na to vykonány volbyí kandidátní listina správního výboru byla sestave- na v dohodě s valnou částí členstva musejního, která usiluje o řádnou organisaci veškeré práce administrační i vědecké v museu. Výsledek skru- tinia byl tentor odevzdáno úhrnem 196 hlasů. Z členy výboru na šest let zvoleni: vrch. fin. rada Karel Euchtela 188 hlasy. Th. dr. Ant. Podlaha 151 hlasy. Za revisory sbírek na jeden rok zvoleni 188—196 hlasy: škol. r. Bauše a univ. profesoři: dr. Domin, dr. Jakubec, dr. Krofta a dr. Tille. Za re- visory účtů na jeden rok: maj. kniht. Edvard Le- schinger, cís. r. a nakl. Jan Otto a Jaroslav ši- máček, úř. Jednoty záložen. Skrutatory byli: dr. Prokop. prof. dr. Počta a řed. Nováček. Mezi konáním skrutinia jednáno o návrhu změ- ny stanov Společnosti musea i České Matice. Po stručném odůvodnění předsedy kníž,- B. Schwar- zenberga schváleny navržené stanovy s některými změnami věcnými a formálními, zároveň pak ulože- no správnímu výboru, aby byly odevzdány ještě ke zredigování filologům. Z věcných změn uvádí- me zejména, že § 12. změněn po návrhu vrch,r. Buchtely tak, že členové přispívající nemusí se státi činnými, jsou-li zvoleni do výboru, a že volba presidenta a vicepresidenta platí na 6 let, ostat- ních členů výboru na 3 roky (místo dosavadních šesti let). Všechny změny byly přijaty jednomyslně bez odporu. Ve volných návrzích příjať návrh dra. Kryštůí- ka o akci za zákonnou úpravu dodávání povin- ných výtisků knihovně musejní. Doslovem předse- dy byla pak valná hromada o 1/46. hod. odpolední skončena.
Euchtel Th doktor Antonín Podlaha Bauše Domin Jakubec Kroft Till Jan Otta ša Prokop profesor Počta Nováček Buchtel Edvard Le Český Matica
33 article
Upozornění. O svátcích svato- dušních vyjdou „Národní Listy“ v neděli dne 11. května a pak až v úterý dne 13. května v poledne. Bude tedy nedělní číslo dva a půl dne v rukou čtenářstva a z toho důvodu doporučuje se zvláště k výhodné inserci. Aby umístění a úpravě insertů mohlo býti co nej- lépe vyhověno, upozorňují se p.t. inserenti, že dlužno text inserátů dodati v čas, nejpozději v sobotu dopoledne.
34 title
Administrace „Nár. Listů“.
35 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Valná hromada Musea král. Českého i výroční zpráva za uplynulý rok 1912 vydaná, ukázaly, že snahy valné části členstva, usilující o žádoucí reformy v organisací Musea i sbírek musejních, které se loni projevily zjevně při valné hromadě, získaly si všeobecného ohlasu u správního výboru i ostatního členstva. V ja- kém směru se snahy oné části členstva nesou, s ohledem na sbírky musejní, je zjevno z pro- memorií, podaných nedávno správnímu vý- boru. Pokud se týče knihovny, žádá se po- řízení jednotného katalogu knih abecedního, katalogu rukopisů, korrespondencí, rytin vědecký jich inventář. Také návštěvá a uží- vání knihovny má být upravena, a zavedeno pravidelné odpolední úřadování a půjčování knih. Sbírka hudebnin, tedy památek nejcen- nějšího umění českého, jest úplně zanedbaná, takže soukromé sbírky jsou lepší než musej- ní. třeba tu odborné síly k uspořádání tohoto oddělení. V promemoriích se navrhuje dále, aby musejní archiv spojen byl jako deposl- tum s archivem zemským, jak to navrhováno už r. 1862 Braunerem a Gindelym. Mluví pro to důvody věcné, vědecké i formální. Z ostat- ních oddělení dotýkají se reformní požaďávky zejména oddělení prachistorických sbírel, které nemá odborné sily a jest zanedbáno. V oddělení historické archaeologie je nejednot- nost sebraného materiálu, který jest místně roztříštěn. Z oddělení toho má býti vybudo- váno skutečné „Museum umění českého“, při uspořádání musí se uplatniti hlediska histo- rická, vývojová. Botanické oddělení a v něm
Brauner Gindely
36 article
zejměna herbáře a zařazování dodaných rost- lin jest zanedbáno, zoologické oddělení má býti doplněno zejména získáváním materiálu anatomícko-histologického a biologického. Při všech těchto oborech bude třeba ovšem roz- množení úřadnictva, a to silami odbornýmia školenými. Také vydavatelské činnosti „Ma- tice České“ (mají se opět vydávati publikace populárně vědecké a rázu souborného) a ze- jména redakce „Časopisu českého musea“ do- týkají se tyto požadavky valné části členstva, které věcným a taktním postupem jistě při- spěje k novému rozkvětu českého Musea, zlepší-li se také prostředky finanční, neboť re- formy namnoze vyžadují rozmnožení perso- nálu. Opravdovému úsilí a práci se jistě vše- chny reformy podaří a to budiž heslem. — Z české vysoké školy technické v Praze. Dne 7. května t. r. složili druhou státní zkoušku z odboru stavebního inženýrství pp.: K. Hlaváč z Poděbrad, Melkus C. ze Starče. Vavřík B. z Plas, Lupíšek K. ze Žižkova, Šimon J. z N. Zámků, Ča- pek V. z Vrchlabí, Fejtek J. z Budějovic, Neumann M. z Netluk, Kliment F. ze Stř. Hor, Popov Ata- nasov z Debelce, Růžička V. z Černé Hory. — Z České akademie pro vědy, slovesnost a umění. Dne 26. dubna 1913 za předsednictví pana dv. rady Kalouska sešlo se v I. třídě patnáct pánů k měsíční schůzi. Vzato na vědomí, že k zahájení kongresu histor. v měsíci dubnu byl poslán do Londýna blahopřejný telegram. Prof. Šimákem před- ložen k uveřejnění v »Rozpravách« „Zpovědní se- znam panství českodubského, frýdštejnského zr 1656“. Navrženo udělení Hlávkova stipendia (ceny) 1000 K za nejlepší práci historickou, uveřejněnou v uplynulém tříletí. Na konci povoleny publíkace.
K Hlaváč Vavřík Šimon Čo Růžička Kalousek profesor Šimák Hlávkův Ma Poděbrady Starč Plasy Žižkov Vrchlabí Budějovice Netluky Debelka Černá Hora Londýn český vysoký škola technický v Praga Melkus C Lupíšek K Fejtek J Neumann M Popov Ata Český akademie
37 article
— Třetí třída usnesla se ve schůzi konané dne 30, dubna 1913 vypsati tři stipendia dialektologická po 200 korunách, určená pro filology, kteří hodlají konati samostatné místní studium některého nářečí českoslovanského (v Čechách, na Moravě, ve Slez- sku, v Dolních Rakousích, na uherském Slovensku). Žádosti s doklady o dosavadní činnosti v oboru dialektologickém podati jest v kanceláři České Aka- demie do konce května 1913. — Technická komise pražská konala schůzi včera na radnici staroměstské za předsednictví p starosty dra. Groše a p. stav. rady K. Vlčka. Sta- vební úřad podává návrh na opravu jízdní dráhy mostu cís. Franfiška Josefa. Náklad činiti bude okrouhle 50.000 K. Na provedení prací vypsáno bude veřejné ofertní řízeni. — Ku podání obce smíchovské, aby přikročeno bylo ke stavbě mostu z Myslíkovy ulice, se připomíná, že se strany Prahy učiněny všechny přípravně kroky. zejména pokud se týče dohody s komisí kanalisač- ní. Projekt generální jest již schválen Stavební úřad pověřen bude vypracováním projektu detail- ního. Pokud se týče výnosu mostu Palackého, jsou informace obce smíchovské nesprávné. Čistý výnos mostu do konce r. 1908 činí 5,354.897 K. neuhra- žený náklad proti tomu však obnáší 5,468.851 K — Schváleny návrhy dozorstva pro stavbu Hláv- kova mostu ohledně provádění sochařské výzdoby. — Ministerstvo orby eděluje, že zamítá stížnose
Groš K Vlček Josef Palacký Čechy Morava Dolní Rakousy Slovensko Myslíkův ulice Praha Český Aka