2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
9. května 1913. Číslo 126.
4
article
že máme národní katastry — je to tvrzení velmi
nezdravé. Nemůže, pravda, býti zvoleno na Moravě
více německých poslanců, nežli jich zemské zří-
zení připouští, avšak náš sněm zemský řešiti musí
problémy národnostní, a tu není jedno, jestli do
ného zvolíme lidi, nemající pochopení pro velice
složité otázky národnostní. Naši čeští poslanci po
zkušenostech dosavadních musejí býti krajně nacio-
nalističtí, protože musejí čeliti výstředně nacionál
ním Němcům. Hesla, jakoby nacionalismus v zem-
ské politice na Moravě neplatil, nejsou zdravá
správná.
Němec
Morava
5
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Propuštění záložníků.
Skader přestal strašiti; nyní přicházejí
uklidňující zprávy také o Albanií. Pešťské
vládní kruhy obdržely z Vídně důvěrné sdě-
lení, že na rakouskou vojenskou intervene
v Albanii asi nedojde. Z toho se vyvozuje, že
v dohledné době budou propuštění záložníc
také od jižních hranic monarchie. Podobnou
zprávu přináší také „Zeit“. Dle jeho infor-
mací, bude-li se vyjednávání klidně rozvíjeti
jako dosud, počne vojenská správa koncem
května propouštěti záložníky, povolané do
služby na jih. Propouštění bude se díti p
částech tak, že nejprve se vrátí domu nej-
starší ročníky a hlavně otcové rodin. Do čtyi
neděl mohla by demobilisace býti úplně pro-
vedena.
Zpráva ta ovšem předpokládá, že se ne-
vyskytnou žádné nepředvídané překážky jal
na poradách mírových delegátů válčícícl
stran, tak ve vyslanecké konferenci v Lon
dýně. Dle dnešní londýnské zprávy se oče-
kává, že míroví delegáti nejdéle do konce
května podpíšou předběžný protokol o míru.
Ale práce vyslanecké konference protáhne s
ještě na několik neděl, poněvadž vyslanci od-
kládají rozhodnutí o choulostivých otázkách
ohraničení jižní Albanie a přidělení egejských
ostrovů, takže není vyloučeno, že práce její
se protáhnou hluboko až do leta. Od chodu
londýnských porad bude také záviseti, kdy
bude záložníkům dovoleno vrátití se domů.
RakouskoUhersko
Albánie
Vídeň
6
article
Na obranu mínistra ryt. Zaleského.
Nynější haličská krise budí v konserva
fivných polských kruzích obavy, aby zmatek.
panující v Haliči, nepřenesl se také do Vídně
a nepoškodil tam význam polské delegace
„Czas“ otiskuje v čele listu vyzvání, pocháze-
jící patrně z předsednictva konservativného
klubu, v němž se naléhá, aby krise, která
vznikla v domácím sněmě, nezachvátila také
Kolo polské ve Vídni. Zejména krise nemá
oslabiti postavení obou Poláků v kabinet
Stürgkhově. „Zvláště, pokud jde o ministra
Zaleského — píše „Czas“ — prohlašujeme, že
jeho přítomnost v ministerské radě naplňuje
nás za nynějších kritických dob důvěrou, ž
svou činností dovede obhájiti zájmy zemské.
Plná důvěra, jíž se těší, usnadní mu splnit
vznesený naň úkol a rozptýlí pověsti, jež
mohou způsobiti nejistotu a mají patrně zcel-
jiný účel, než přispěti k sanaci nynějších těž
kých poměrů.“
Poláci, jak vidno, umějí si vážiti svých
schopných lidí. U nás jináčeí
Polák
Stürgkhův
Halič
Vídeň
7
article
Polky domáhají se volebního práva.
V neděli konána v Krakově ženská schá-
ze, jejíž účelem bylo domáhati se pro žemy
aktivního i pasivního volebního práva př
sněmovních volbách. Schůze, velice hojně na-
vštívená, trvala čtyři hodiny. Referentka Du-
lebianka ze Lvova mluvila o thematu
„Ženský zápas o politická práva“, a dovozo-
vala potřebu, aby ženám byla dána rovná
s muži práva v životě politickém, sociálním
a národním. Paní Moraczewská ze Stryje
mluvila pak o reformě zemského volebníh
řádu. Promluvil pro rovnoprávnost žen také
posl. Daszyňski a jiní řečníci, načež při-
jata resoluce, v níž žádá se všeobecné, rovné.
přímé a tajné sněmovní volební právo bez
rozdílu pohlaví a usneseno zvoliti ženský vý-
bor, který bude při nastávajících sněmovních
volbách agitovatí pro takové kandidáty, kteř
se zavážou, že budou ve sněmě hlasovati pro
takovou volební reformu, která by vyhověla
i požadavku polských žen.
Polk
Moraczewská
Krakov
Lvov
Stryj
8
article
školy naše, zkvetnou obce, zkvetne církev
zkvetne národ náš, zkvetne po nás nastáva-
jící věk, a to slavně jako slavný a Bohu milý
ráj jeho“ ...
Jak vidíme, Komenského „Didaktika
česká nabyla rázu a významu mnohem širšího
než je pouhá rukovět reformního vyučován
školního. „Didaktika“ stává se bezděčnou ob-
žalobou veškeré protestantské společnosti če-
ské, že svou duševní i mravní nedostatečnost
zavinila pád starého českého státu; a „Didak-
tika“ Komenského hlasitě volá po obrozent
celého národa od kořene a základu, ne-
má-li vůbec zmizeti z řady národů života-
schopných. To je pravý význam tohoto spisu
(v nejušlechtilejším smyslu slova vzato) pří-
ležitostného, který rázem byl ukončen
a příchystán k vydání, když na rožhraní let
1631 a 1632 na krátko zasvitla naděje, že
evangelické jádro národa vrátí se domů
znovu ujme se řízení svého vývoje. —
Komenský svůj epochální objev rozumné-
ho a přirozeného vyučování jako Čech podá-
val Čechům.
Ale knihy mají své osudy. Emigrace če-
ská v polovici r. 1632 zemi opět opustila,
tentokráte nadobro, a Komenský, řida, že na
ten čas v národu svém, znovu rozptýleném,
poslání svého provésti nemůže, obrátil se
s reformní methodou svojí k Polákům, Něm-
cům, Švédům, Angličanům, Francouzům, Ma-
darům — k celé Evropě — prostřednictvím
tehdejšího universálního jazyka učených, la-
tiny. Již r. 1633 oznamuje program své „Vel-
ké Didaktiky“ latinské („Didactica Magna“).
která potom 1638 byla dokončena, ale tiskem
vydána teprve 1657, v I. díle Komenského
amsterodamských spisů sebraných. Proti če-
skému znění je místy zkrácena, místy rozšíře-
na, a ovšem všecko, co zejména r. 1631 vy-
plynulo z okolností časových a co mělo zvlášt-
ní vztah k Čechám a Čechům, z latinského
zpracování je vynecháno.
České znění teprve věk XIX. vrátil ná
rodu.
bůh
Komenský
Čecho
Polák
Švéda
Angličan
Francouz
Čechy
Německo
Ma
Evropa
Vela
9
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Jak je Rusům v Německu.
Úřadní Německo (cisař, vláda, diplomacie) činí
všecko možné, aby si udrželo dobrou vůli úřadního
Ruska, jíž potřebuje k tomu, aby mohlo z Ruska
hospodářsky těžit a chránit německý živel v Rusku.
aby mu nebyly odňaty nabyté privileje a nezmenšen
zůstal jeho význam. Ale zatím co je každému Něm-
ci v Rusku jako v bavlnce, Rusoví v Německu jes
jako v trní.
Berlínský dopisovatel „Nového Vremene“ vy-
týká úřadnímu Německu, že soustavně porušuje me-
zinárodní právo, jde-li o Rusy. Dokazují to následu-
jící fakty
1. Ruští státní občané, jedou-li do Německ
musejí ukazovati pasy na hranicí a potom ještěv
místě, v kterém se zastaví. Pasy žádají v Německu
jen od Rusů, a to ať přijedou přes kteroukoli hra-
nici. Důkaz, že Němci Rusy nepovažují za rovno-
právné.
2. Ruští státní občané, zastaví-lí se v některém
místě v Německu, musejí se osobně přihlásiti n
policii a ukázati své dokumenty, čehož není v Ru-
sku, kde přijedšího cizince hlásí na policii majite
bytu, ve kterém se zastavil. Ale německé polici
nedostačuje, že Rus přijda ukáže jí své listiny, ne.
ona ho ještě podrobuje přísnému výslechu. Chce
věděti, čím se v Rusku zaměstnává, proč do Ně-
mecka přijel, jakou sumu s sebou přivezl, jaké má
příjmy a pod. Má-li s sebou málo peněz, hnedj
vypovězen jako „obtížný cizinec“, je-li zámožný.
hned mu Němci uloží daň.
Rus
Němec
Německo
Rusko
10
article
3. Ruští tovární dělníci naprosto nemají do
Německa příslupu, a zemědělští dělníci z Ruska
mohou v Prusku meškati jen od 14. dubna do 15
září, načež je policie vyvede postrkem. K tomu je-
ště dlužno dodati, že zemědělští dělníci z Ruska
jsou v Německu postavení mimo zákon. Pro ně ne
platí žádné zákonné uslanovení o trvání denní prá
ce, o nedělním klidu, o obydlí, odpovídajícím zdra
votním požadavkům, o pojištění pro případ úrazu
atd. —
4. Přemnoho je takových případů, kdy rušt
státní občané byli z Německa vypovězeni přes to
že měli dokumenty v nejlepším pořádku, zámožno-
stí se vykázali, bezůhonně si vedli. I takový Rus
musí býti stále připraven, že z ničehož nic policie
mu dodá nařízení, aby se do tří dnů odebral z
hranice Německa. Proti takovému rozkazu neni
žádného odvolání.
5. Všecky cizí chrámy v Německu jsou uznány
za právní osobnosti, jen ruské pravoslavné cirkve
nikoli. Za právní osobnost německá vláda neuzna-
la ani ruské pravoslavné bratrstvo v Berlíně. Ruské
pravoslavné chrámy v Německu musejí býti zapsány
na jméno jednotlivců, jakoby byly jejich ma-
jetkem.
Rus
Německo
Rusko
Prusko
Berlín
11
article
Ruské listy o rozhodnutí krále Nikoly.
Ruské listy pohlížejí na rozhodnutí prále Niko-
ly pod zárukou států trojdohody jako na společný
krok, mající za účel příměti Rakousko, aby buď za-
stavilo politickou hru anebo odkrylo karty a po-
vědělo, co vlastně na Balkáně obmýšlí. Rakousko
trojdohodou usazené, nemůže nyní ani Černé Hoře
hrozit, ani v Albanii něco na svůj vrub podniknout
neboť uklidnění a uspořádání Albanie může být
pouze společným dílem všech velmocí.
„Svět“ praví, že král Nikola vídeňským
Metternichům beznadějně zmátl hru a ukázal Evro-
pě na jediný důstojný a přimý východ z nesmírně
zapleteně situace. Tim východem jest ú-
plná revise celé otázky albanské
skaderakě, jež se jeví nutnou proto, že okol-
nosti otázky úplně se změnily.
Metternich
Evra
Rakousko
Balkán
Albánie
12
article
Agrární reforma v moskevské gubernii.
Agrární reforma v moskevské gubernii.
Přechod ruského sedláka ze společného „ob-
ščinného“ majetku k vlastnictví soukromému, jak
si toho přála agrární reforma Stolypinova, děje se
nezadržitelným krokem. Zajímavá data o tom uve-
řejňuje statistika z gubernie moakovské, která
proti jiným čístě zemědělským krajům má ráz více
průmyslový. V moskevské dubernii přešlo k sou-
kromému vlastnictví r. 1908 62 hospodářů, roku
1909 1190, r. 1910 1529, r. 1911 1738, r. 1912 3454.
celkem tedy 7991 hospodářství. Viděti, že posled-
ní rok hnutí značně sesílilo. Ze začátku hlásili se
jen bohatší hospodáři, průměrně jich majetek činil
912 deslatin (ha), r. 1912 již jen 6 des. Nová selská
hospodářství přecházejí buď na „otruba“, totiž
hospodářské stavení zůstává při ostatních ve ves-
nici a pole se rozdělí podle různých honů, anebo
na „chutory“, kde se příslužné pozemky vydělí ho-
spodáři v celosti a on si uprostřed nich postaví
samostatné hospodářské stavení „chutor“. Na chu-
tory chodí neradi ti, kdo zvykli spoločnému ži-
votu ve vesnicích; ale do moskevské gubernie stě-
huje se v poslední době mnoho Lotyšů a Bělorusů
pilných hospodářů, kteří raději se zařizují o samotě
a za jich příkladu potom na chutory jdou i domácí
lidé.
Stolypinův
Lotyš
13
article
Ruské stanovisko v albánské věci.
Ruské stanovisko v albánské věci.
Ruská diplomacie podle věrohodné zpráv
„Ruského Slova z Petrohradu je rozhodně prot
samovolné okupaci Albanie Rakouskem a Italií
Předejít konflikt, který by vznikl z podobnéh
opatření, možno prý jen tím způsobem, že Ru
sko. Anglie a Francie hned navrhnou lon-
dýnské poradě provésti okupaci Albanie společně
s Italií, Rakouskem a Německem. Trojdohoda ne-
chce tedy trojspolek nikam samotný pustit. Rusko
by tentokráte nevyhnulo se součinnosti s ostatním
velmocemi, jak učinilo vůčí Černé Hoře, kde by
podobné zakročení pro ruské cítění bylo bývalo
příliš trpké.
Italia
Petrohrad
Albánie
Rakousko
Anglie
Francie
Německo
Rusko
Černá hoře
14
article
Finsko a Rusko.
Finsko
Rusko
15
article
Ruská vláda stále pokračuje v sjednocování
Finska s Ruskem. Finsko z pochopitelných příčin
brání se „rovnoprávnosti“ s Ruskem, poněvadž
tato rovnoprávnost znamená pro ně částečně ztrá-
tu vlastních práv a mnohdy i bezpráví. Ministr
spravedlnosti předložil hosudarstvenné dumě osno-
vu zákona o přikázání finských trestních záleži-
tostí, vzniklých z politických podnětů, ruským
soudům a ruskému trestnímu zákonodárství. Mini-
sterstvo spravedlnosti odůvodňuje svůj návrh tím.
že mezi trestním zákonodárstvím ve Finsku av
Rusku, týkajícím se vlastizrady, jsou značné roz-
díly. Dříve se rozdíly odstraňovaly tím, že byly
zákony uváděny vzájemně do shody, nyní chce
ruské ministerstvo sporný uzel roztit tím, že jed-
noduše finské politické provinilce přikáže petro-
hradskému soudu.
Mluví se též o celní jednotě mezi Fin-
skem a Ruskem. Proti tomu se postavil bursovní
komitét moskevský, který v odstranění celní čáry
mezi Finskem a Ruskem vidí značnou škodu pro
ruský průmysl. Moskevský průmysl a obchod, kte-
rý pro své ústřední postavení ovládá národoho-
spodářský život Ruska, by ovšem celní jednotou
utrpěl jisté ztráty.
Fin
Finsko
Rusko
Min
16
article
Národnostní zmatky v Turecku.
Na Balkáně dobojovalo evropské Turecko.
Příště bude omezeno Turecko na Malou Asiia
Arabii. Říká se, že nyní bude Turecko silnější
než dříve, poněvadž evropské cizorodé územi stálo
říší jen mnoho starostí a ustavičné nebezpečí o-
slabovalo ji na každém kroku. Snad skutečně zna-
menalo by omezení Turecka na asijskou půdu se-
sílení, kdyby Turecko bylo říší národně jednolitou,
ale i na asijské půdě turecké pestrota národnostní
je značná a vlastní Turci tvoří tam menšinu. Turei
byli jen národem panujícím, bojovní kočovníci,
kteří dobyli krajů s bohatou, starou kulturou. Ná-
val surových vítězů zastavil domáci kulturní vývoj.
ale docela ho neumrtvil. Arabové žijí posud vlastní
svou národní kulturou a zachovali si v tom směru
takovou převahu v mohamedánském světě, že jich
jazyk je mohamedánům posvátným, jako je latina
pro katoliky nebo církevní slovanština pro pravo-
slavné Slovany. Stejně starou kulturou a samo-
statným církevním zřízením mohou se chubíti
Arméni. Tito národové hlásí se nyní o svá práva.
Autonomistní snahy v Turecku jsou pro nás
zjevem velmi pozoruhodným: žijeme v říši, kde je
stejně národnostně pestré obyvatelstvo, kde stejně
jsou vedle sebe národy různých kulfurních tradie.
kde tedy požadavek federativního zřízení proli
Turek
Arab
Armén
Turecko
Balkán
Asiia Arabia
17
article
centralismu je jedinou zdravou politickou pod-
mínkou, která by mohla zachránit řiši od rozpad-
nutí. Turci, a jmenovitě Mladoturci, ve své ná-
rodnostní politice byli centralisty. Mladoturecký
ministr spravedlnosti Nedžidmeddin Molla vy-
slovil to stručněi jeden stát, jeden iazyk
Mladoturci se učili národnostní politice od Ma-
ďarů; krátce po mladotureckém převratu zajelisi
ke svým rodným bratřím do Pešti, aby se naučili.
jak se to má dělat s „národnostmi“. Nančili se
tomu tak dobře, že dnes turecká říše vililá se n
všech stranách, poněvadž sesílený turecký centra-
lismůs příliž hněte všechno neturecké obyvatel-
stvo. V Turecku zapomněli si zařídit také dua-
lismus, aby vždy nespokojenost v jedné polo-
vici vyrovnávali silou pomocí polovice druhé.
Turek
Nedžidmeddin Moll
Ma
Pešť
Turecko
18
article
Nyní je již pozdě. Makedonie, Thrakie, Thesšalie
Epár, Albanie, Staré Srbsko, vše je na věky ztra-
A může býti ztraceno ještě mnoho z toho, co
zbylo. Cařihradský dopisovatel „Ruské Molvy“ líčí
velmí živými barvami různoběžné znahy tureckých
národů, sesílené tureckou porážkou. Kurdové,
Arabové, kteří hrdinsky bojovali na thráckém
území a jmenovitě u Bulairu, dokázali svou hrdin-
skost, pocítilí, že by měli sílu bojovat nejen za
panství turecké, leč i za svou samostatnost. Edypt-
ská část Arabů již mluví o přenesení kalifátu z
Cařihradu do Kahýry. Arabská Syrie touží po
samostatnosti; zvláště ve Francii má podporovatel-
ku. Francouzští misionáři zřídili pro Araby v Bej-
rutě francouzskou universilu. Jako protiváku ně-
meckému dreadnoughtu „Goebenu“ posílá Frangie
do východních vod středomořských svou eskádru.
Hlásí se Kurdové a žádají, aby ze šestí
východních vilajetů (Bitlis. Van, Erzerum, Erzin-
džan, Díarbekir a Mamuret-ul-Azis s hlavním mě-
stem Charputem) byla utvořena autonomní země
kurdská, S Kurdy o autonomii závodí Armé ni.
národ kulturní, bohatý, skvěle organisovaný po-
mocí své církve, jejíž střed je mimo turecké hra-
níce, dobře ozbrojený a hotový k povstání. Turci
na to vše hledí prý s beznadějnou resignací. Ani
Allah, ani Německo nepomáhá.
Thesšalie Epár
Kurd
Erzin
Turek
Allah
Makedonie
Thrakie
Albánie
Srbsko
Cařihrad
Kahýr
Sýrie
Francie
Bitlis
Azis
Německo
Mamuretulice
20
article
Akce k uzavření kanálu La Manche?
Akce k uzavření kanálu La Manche?
„Lok.-Anz.“ oznamuje se z Paříže, že se n
Allantickém pobřeží Francie provádí ponenáhlu,
ale soustavně posun mobilních prostředků na obra-
nu pobřeží. Tak nařídil ministr námořnictva, jak
se nyní zvědělo, aby pobřežní torpédovky byly
Lorientu přeloženy do Dunkerque a podmořské
čluny aby byly z Rochefort la Pallice poslány do
Cherbourgu. Tyto pohyby lodí jsou prý částí vel-
kého lodního programu francouzského, jenž byl vy-
pracován v dohodě s Anglií a má za účel, umístiti
skoro všechny bitevní námořní síly francouzské
atlantického pobřeží v kanále La Manche nebo
jeho nejbližším okolí, kdež mají v případě válk
společně a anglickým loďstvem uzavříti mořskou
úžinu.
Lorient
Le Manche
Paříž
Francie
Dunkerque
Cherbourg
Anglie
Anza
21
article
Rozhodautí francouzsko-italského sporu.
Rozhodčí tribunál v Haagu, jenž se na základě
kompromisu ze dne 6. března 1912 zabýval sporem
mezi Francií a Italií pro zadržení francouzských
poštovních parníků „Carthage“, „Manouby a „Ta-
vignana“ za války tripolské, pronesl v úterý své
rozhodnutí.
Pokud jde o „Carthage“, žádala Francie, aby
Htalie byla odsouzena zaplatiti celkem 676.739 fran-
ků 23 centimy, a síce jeden frank za urážku fran-
couzské vlajky, 100.000 franků jako nápravu mo-
rální a politické křivdy, ostatek pak náhradou z
hmotné škody. Tribunál rozhodl, že válečné lodi
italské měly právo prohledati parník, ale že nebylo
důvodu k podezření, že neroplan, který loď vezla.
byl určen pro nepřítele, pročež zamiinuty poža-
davky 1 franku a 100.000 franků, za to však při-
znána Francii náhrada škody, jež redukována na
160.000 franků.
V záležitosti „Manouby“ žádala francouzská
vláda, aby italská vláda byla odsouzena zaplatiti
208.602 franky 60 centimů, z čehož jeden frank za
urážku francouzské vlajky. 100.000 franků jako ná-
pravu morální a politické křivdy a ostatek jako
náhradu škody soukromých interesentů. Tribuná
prohlásil, že Italové měli stce právo zabaviti na
čas loď, aby donutili kapitána vydati 29 Turků
které vezl, a měli také právo Turky zajmoutí, ale
neměli práva dopraviti loď do Cagliari. Pzoto byly
zamitnuty požadavky 1 franku a 100.000 franků.
ale italská vláda odsouzena zaplatiti 4000 franků
jako náhradu za škody soukromníků.
O případu „Tavignana“ tribunál nejednal, po-
něvadž v té věci zatím došlo k přímě dohodě mez
oběma vládami.
Italos
Turek
Haag
Francie
Cagliari
22
article
Arménské hnutí.
Arménské hnutí.
Zstím, co v arménských krajích propukají nové
nepokoje a obyvatelstvo arménské prchá do Ada-
ny, kde hledá ochranu v cizích konsulátech ze
strachu před Kurdy, kteří se chystají k novým
řežím, zasedá v Cařihradě arménské národní shro-
máždění. V poslední schůzi byla vyslechnuta zprá-
va člena laické rady patriarchátu Papazlama, jenž
se vrátil z Paříže. Papazlam vyložil, že vůdce ar-
ménské delegace v Paříži Nubar paša vzhledem
ke krokům, učiněným u diplomatů, je přesvědčen
že arménská otázka je na dobré cestě k rozřešení.
V jistých diplomatických kruzích byla prý pro-
jevena myšlenka, aby do Arménie byla vyslána
permanentní komise k zavedení mezinárodní kon-
troly. V této komisi mají býti zastoupení musul-
mané. Nubar paša prohlásil, že by přijal smíšenou
komisí evropskou. Předložil velevyslancům v Lon-
dýně návrh reforem, schválený patriarchátem caři-
hradským a katholikátem ruských Arménů. Ar-
ménská otázka je prý na pořadu konference vele-
vyslanců v Londýně.
Papazlam
Armén
Ada
Cařihrad
Paříž
Arménie
Lon
Londýn
Ara
23
article
Ze strany.
Ze strany.
Z Dobřiše. .Místní organisace ná-
rodní strany svobodomyslné pořádala
dne 3. května členskou schůzí, spojenou s před-
náškou svého jednatele respicienta c. k. finanční
stráže Václava Krause »O dějinách tabákového
monopolu v zemích předlitavských od jeho vzniku
až po dobu dnežní«. Hojná účast členstva a živý
zájem na přednášce svědčí neklamně, že organi-
sace, teprve před nedávnem založená, začíná pro-
spívati lépe, nežli bylo předvídáno.
Rokycany. Ustavující schůze organisace mlá-
deže koná se v sobotu 10. kvěťna o 8. hodině ve-
černí v hotelu »Merkur«. »O snahách mladé ge-
nerace svohodomyslné« promluví předseda ústřed-
ního výboru organisace svob. mládeže kol. inž. J.
Dvořáček.
Polička. Místní organisace nár. strany svo-
bodomyslné společně se živnost. odborem konala
4. t. m. organisační schůzi, která byla velmi četní
navštívena, zejmena živnostnictvem a učitelstvem.
Ve schůzi podal předseda p. K. Till zprávu o jed-
nání sjezdu v Praze 27. dubna. Živnostenský odbor
jednal o organisačním řádu, k valné schůzi zem-
ských živn. odborů zvolil delegáty p. M. Vystavěla
a p. Fr. Horáčka. Ustanovil veřejnou schůzi, na
níž promluví zemský poslanec p. Mag. Ph. Jan
Laub, starosta města Litomyšle, o malém finančním
plánu. Dán podnět k založení učitelsko-úřadni-
ckého odboru a zvolen přípravný komitét.
Kraus
Ing
J Dvořáček
K Till
M Vystavěl
Horáček
Mag
fón
Laub
Dán
Rokycany
Praha
Francie
Litomyšl
organizace svobodník
organizace národní
24
article
Organisace mládeže v Kolině spolu s Občan-
ským klubem zálabským pořádala v so-
botu 4. t. m. schůzi, na níž p. JUSt. Jirsák (Ústř.
výbor org. mládeže svob.) přednášel o živnosten-
ském úvěru. Nastíniv stručně historický vývoj této
otázky, probral jednotlivé formy, v nichž je drob-
nému živnostnictvu úvěr poskytován a doporučii
vřele svépomoc — sdružování se v živnostenská
družstva úvěrní, jež mohou požadavkům živno-
stenského úvěru nejlépe vyhověti. Po přednášce
rozpředla se živá debata, do níž zasáhli — posu-
zujíce praklické výsledky živnostenského úvěrni-
ctví a speciálně místního Živnostenského a úřad-
nického úvěrního družstva — pan starosta města
dr. A. Jelínek, předseda schůze (a družstva) pan
stavitel F. Záruba, živnostník pan Honejsek, z mlá-
deže kol. Pechar, red. Štědrý a mnozí jiní. Podě-
kováním p. předsedy referentovi a všem, kdož
se diskusse zúčastnili, byla zdařilá a četně navští-
vená schůze skončena.
Just
Jirsák
doktor
A Jelínek
F Záruba
Honejsek
Pechar
25
article
Německé porady v Praze.
Německé porady v Praze.
O včerejších poradách německých po
slanců byla vydána pozdě v noci tato zpráva-
„Dnes konala se v Praze v německém ka-
sině porada předsednictva svazu německých
zemských poslanců a sdružení říšských něme-
ckých poslanců z Čech: členové tohoto zú-
častnili se téměř plným počtem. Ústavověrný
velkostatek zastoupen byl svým členem hr
Nostitzem; omluvili se kn. Rohan a dr. Bärn-
reither.
Předsedající posl. Pacher zahájil roko-
vání zprávou o jednáních, jež vedena byla mezi
něm, a českými poslanci v příčině odloučení
otázky platů učitelských ze sporných otázek
zemských; jednání ta ztroskotala pro poža-
davky Čechů po úplném sanování zemských
financí. Na to referoval posl. Pacher o poku-
sech ministerského předsedy, docíliti dohody
mezi německými a českými poslanci o zatím-
ném zasedání českého sněmu, aby zabráněno
bylo aspoň katastrofě zemských financí.
Nostitz
Rohan
doktor
Bärn
Pacher
Čecho
Praha
Čechy
26
article
Jak zjevno z chování českých poslanc
při tomto jednání, nelze na zdárný výsledel
souditi. Zpravodaj uvedl dále, že téměř po
deset měsíců nemohlo býti o otázkách vyrov-
nacích jednáno, jelikož od poloviny srpna
loňského roku Čechové k žádnému jednán
nebyli pohotově.
Základní požadavky Němců, položené o
počátku obstrukce, byly jimi během posled
ních jednání udrženy a hájeny, což zpravoda
vzhledem k některým pochybnostem konsta
toval.
Úlohou plenárního shromáždění něme-
ckých poslanců bude, zaujmouti v nynější si-
tuaci stanovisko k dalšímu společnému po-
stupu německých zemských a říšských po-
slanců z Čech a pro nejbližši dobu stanoviti
co státi se má. To učiněno bude v prohlášení
jehož návrh v předběžné poradě předsed
bude předložen.
Posl. dr. Urban referoval o stavu zem-
ských financí a sdělil důvody, které jej vedly
ke složení finančního referátu. Prohlášení
také v tomto smyslu a návrhy, učiněné v
schůzi německo-radíkální strany, budou při-
kázány výboru, složenému ze zástůpců všecl
německých stran a pak předloženy plenární-
mu shromáždění.
Čecho
Němec
Posl
doktor
Urban
Čechy
27
article
Svaz německo-radikálních zemských po-
slanců sešel se dnes s říšskými poslanci strany
za Wolfova předsednictví. Zúčastnili se skoro
všichni členové strany. Zevrubně uvažová
malý finanční plán a hlavně příděly. Konsta-
tovalo se, že v příštím zasedání poslanecké
sněmovny příděly nebudou možná vyřízeny.
Po zevrubné rozpravě o uvolnění zem-
ského sněmu usneseno: Německo-radikáln
strana žádá rozpuštění zemského sněmu, bez-
odkladné vypsání nových voleb, dále, aby
vzdali se svých míst v zemském výboru ně-
mečtí zástupci dr. Urban, dr. Werunsky a cí
r. Legler tu chvíli, kdy zemský výbor usnese
se nezákonně spořádati zemské finance. Ří-
dící kruhy Zemské banky varují se a budou
plně zodpovědny za další nehospodářství, po-
volujíce nezaloženě výpůjčky, za něž budou
ručit osobně. Projev česko-německého volič-
stva, jenž charakterisuje nynější stav, sou-
hlasí s německo-radikální stranou. Tato podá
v zejtřejší valné schůzi návrh a bude jej tak
zastávati, aby ku provedení národní samo-
správy byl co nejdříve dosazen výbor.
Usnesení ta nepovažují se ještě za při-
jata, protože zástupci několika stran již dnes
prohlásili, že musí se dříve poraditi se svým
kluby.
Wolfův
doktor
Urban
Werunsky
Legler
Německo
poslanecký sněmovna
28
title
Valná hromada Společnosti
29
article
Musea král. Českého
Musea král. Českého
konala se včera o 4. hod. odpolední v Pantheonu
musea za účasti asi 200 členů společnosti. Valná
hromada zahájena byla presidentem Společnosti
JUDr. Bedř, knížetem ze Schwarzeubergů a po u-
vítání přítomných přikročeno ihned k jednání.
Zpráva o činnosti Společnosti musea král. Českého
byla vydána tiskem jako obyčejně ve zvláštní pu-
blikaci a byla bez čtení a bez debaty schválena.
JUDr
Bedř
muzeum král
30
article
V uplynulém roce čítala Společnost musejní
651 členů, na rok 1913 přisloupilo a přijato bylo
dosud 99 nových členů. Knihovna musejní získala
úhrnem 3815 knih, 75 rukopisů, 43 korrespondencí.
1818 rytin, kreseb a fotografií, hudebnin 20, atla-
sů a map úhrnem 82. Ačkoliv peněžní poměry Spo-
lečnosti musejní nejsou utěšené pro nepříznivou
situaci financí zemských, rozmnožena knihovna
sbírky s ní spojené znamenitě. Řada nakladatelů
darovala spisy nákladem svým vydané knihovně
musejní, ale přes to čteme ve zprávě: „S polito-
váním opakujeme každoroční, a letos zvláště ci-
telný stesk, že přese všechny prosby správy biblio-
theky, několikráte za rok opakované, řada firem
nevěnuje ani redakci Časopisu č. musea, ani biblio-
théce po výtisku svých publikací, ačkoli často
používají rukopisů a knih musejních pro tyto
publikace, s výhodami zvláštními.“ Není proto dí-
vu, že ke konci schůze byl včera valnou hromadou
přijat návrh, aby museum české vstoupilo ve spo-
jení se Společnostmi musejními ostatních zemí za
účelem akce k vydání zákona, dle něhož by nakla-
datelé byli povinni odváděti také museím po jed-
nom výtisku vydaných publikací a reprodukci. —
Archiv rozmnožen o 419 kusů, sbírka numismati-
cká o 669 kusů, také sbírka prachistoricko-ar-
chaeologická a národopisná obohaceny novým
předměty. Přírůstek sbírky zoologické činí 56 in-
ventárních čísel o 14.386 exemplářích, z nichž slu-
ší uvěsti dar dra. V. Kracíka, v. okr. lékařev
Hradci Král.: je to sbírka brouků jeho zemřelého
syna prof. Kracíka, obsahující 12.850 exemplářů.
V Kracík
Hradec Král
profesor
Kracík
spo
prachistorickoar
31
article
Sbírka botanická rozmnožena o 2283 exempl., hoj-
ně rozmnožena sbírka mineralogicko-petrografi-
cká, sbírce geologicko-palaeontologické přibylo
1106 kusů. Zpráva výroční vyličuje pak vědecké
působení, které na základě sbírek musejních bylo
vykonáno od učenců domácích i cizích. — V po-
kladní zprávě účet a zisk v r. 1912 vykazuje při
vydání 173.056 K 45 h schodek 11.318 K 92 h. Zá-
kladní jmění musea činí 227.638 K 61 h, výdajné
jmění 28.002 K 87 h. tedy o 11.393 K 25 h méně
než v roce 1911. JJmění Matice České činí 210.84
kor. 93 hal.
Správní výbor musea království Českého
roce 1912 byl složen jakto: Presidium. J. Jasn.
JUDr. Bedřich kníže ze Schwarzenbergů, presi-
dent. Prof. dr. Jan Devi, vicepresident. Prof. dr
Karel Kadlec, jednatel. Členové správního výboru
I. Delegáti zemského sněmu: Dobřenský Jan hra-
bě z Dobřenic, dv. r. Jaromír Čelakovský, řed. Jo-
sef Kořenský. II. Zástupcové vlády: dv. r. Adolí
Bachmann, a dv. r. Jaroslav Goll. III. Členové.
zvolení od Společnosti: Thdr. Josef Doubrava, Jan
Feleman, ředitel cukrovaru a. o. Harrach hrabě
Otto, dv. r. Adolí Hoímann, vl. r. Alois Jirásek
Kolovrat hr. Bohuslav, dr. Boh. Němec. ThDr. Ant.
Podlaha. Purkyně Cyril ryt., dv. r. Č. Strouhal, dr
Přemysl Šámal. Revisoři musejních účtů v r. 1912.
cís. r. Jan Otto, Jaroslav Šimáček, úřadník Jed-
noty záložen a prof. Josef Tálský.
J Jasn
JUDr
Bedřich kníže
Schwarzenberg
profesor
doktor
Jan Devi
Kadlec
Jan
Čelakovský
Kořenský
Bachmann
Goll
Doubrava
Feleman
Harrach
Otta
Jirásek Kolovrat
Bohuslav
Boh
Němec
Podlaha
Purkyně
Strouhal
Šámal
Jan Otta
Šimáček
Tálská
Dobřenice
muzeum království
cukrovar a . o
Adolit SF
32
article
Po schválení výroční zprávy uctěna povstáním
památka členů zemřelých a na to vykonány volbyí
kandidátní listina správního výboru byla sestave-
na v dohodě s valnou částí členstva musejního,
která usiluje o řádnou organisaci veškeré práce
administrační i vědecké v museu. Výsledek skru-
tinia byl tentor odevzdáno úhrnem 196 hlasů. Z
členy výboru na šest let zvoleni: vrch. fin. rada
Karel Euchtela 188 hlasy. Th. dr. Ant. Podlaha
151 hlasy. Za revisory sbírek na jeden rok zvoleni
188—196 hlasy: škol. r. Bauše a univ. profesoři: dr.
Domin, dr. Jakubec, dr. Krofta a dr. Tille. Za re-
visory účtů na jeden rok: maj. kniht. Edvard Le-
schinger, cís. r. a nakl. Jan Otto a Jaroslav ši-
máček, úř. Jednoty záložen. Skrutatory byli: dr.
Prokop. prof. dr. Počta a řed. Nováček.
Mezi konáním skrutinia jednáno o návrhu změ-
ny stanov Společnosti musea i České Matice. Po
stručném odůvodnění předsedy kníž,- B. Schwar-
zenberga schváleny navržené stanovy s některými
změnami věcnými a formálními, zároveň pak ulože-
no správnímu výboru, aby byly odevzdány ještě
ke zredigování filologům. Z věcných změn uvádí-
me zejména, že § 12. změněn po návrhu vrch,r.
Buchtely tak, že členové přispívající nemusí se
státi činnými, jsou-li zvoleni do výboru, a že volba
presidenta a vicepresidenta platí na 6 let, ostat-
ních členů výboru na 3 roky (místo dosavadních
šesti let). Všechny změny byly přijaty jednomyslně
bez odporu.
Ve volných návrzích příjať návrh dra. Kryštůí-
ka o akci za zákonnou úpravu dodávání povin-
ných výtisků knihovně musejní. Doslovem předse-
dy byla pak valná hromada o 1/46. hod. odpolední
skončena.
Euchtel
Th
doktor
Antonín
Podlaha
Bauše
Domin
Jakubec
Kroft
Till
Jan Otta
ša
Prokop
profesor
Počta
Nováček
Buchtel
Edvard Le
Český Matica
33
article
Upozornění. O svátcích svato-
dušních vyjdou „Národní Listy“
v neděli dne 11. května a pak až
v úterý dne 13. května v poledne.
Bude tedy nedělní číslo dva a půl
dne v rukou čtenářstva a z toho
důvodu doporučuje se zvláště
k výhodné inserci. Aby umístění
a úpravě insertů mohlo býti co nej-
lépe vyhověno, upozorňují se p.t.
inserenti, že dlužno text inserátů
dodati v čas, nejpozději v sobotu
dopoledne.
34
title
Administrace „Nár. Listů“.
35
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Valná hromada Musea král. Českého
i výroční zpráva za uplynulý rok 1912 vydaná,
ukázaly, že snahy valné části členstva, usilující
o žádoucí reformy v organisací Musea i sbírek
musejních, které se loni projevily zjevně při
valné hromadě, získaly si všeobecného ohlasu
u správního výboru i ostatního členstva. V ja-
kém směru se snahy oné části členstva nesou,
s ohledem na sbírky musejní, je zjevno z pro-
memorií, podaných nedávno správnímu vý-
boru. Pokud se týče knihovny, žádá se po-
řízení jednotného katalogu knih abecedního,
katalogu rukopisů, korrespondencí, rytin
vědecký jich inventář. Také návštěvá a uží-
vání knihovny má být upravena, a zavedeno
pravidelné odpolední úřadování a půjčování
knih. Sbírka hudebnin, tedy památek nejcen-
nějšího umění českého, jest úplně zanedbaná,
takže soukromé sbírky jsou lepší než musej-
ní. třeba tu odborné síly k uspořádání tohoto
oddělení. V promemoriích se navrhuje dále,
aby musejní archiv spojen byl jako deposl-
tum s archivem zemským, jak to navrhováno
už r. 1862 Braunerem a Gindelym. Mluví pro
to důvody věcné, vědecké i formální. Z ostat-
ních oddělení dotýkají se reformní požaďávky
zejména oddělení prachistorických sbírel,
které nemá odborné sily a jest zanedbáno. V
oddělení historické archaeologie je nejednot-
nost sebraného materiálu, který jest místně
roztříštěn. Z oddělení toho má býti vybudo-
váno skutečné „Museum umění českého“, při
uspořádání musí se uplatniti hlediska histo-
rická, vývojová. Botanické oddělení a v něm
Brauner
Gindely
36
article
zejměna herbáře a zařazování dodaných rost-
lin jest zanedbáno, zoologické oddělení má
býti doplněno zejména získáváním materiálu
anatomícko-histologického a biologického. Při
všech těchto oborech bude třeba ovšem roz-
množení úřadnictva, a to silami odbornýmia
školenými. Také vydavatelské činnosti „Ma-
tice České“ (mají se opět vydávati publikace
populárně vědecké a rázu souborného) a ze-
jména redakce „Časopisu českého musea“ do-
týkají se tyto požadavky valné části členstva,
které věcným a taktním postupem jistě při-
spěje k novému rozkvětu českého Musea,
zlepší-li se také prostředky finanční, neboť re-
formy namnoze vyžadují rozmnožení perso-
nálu. Opravdovému úsilí a práci se jistě vše-
chny reformy podaří a to budiž heslem.
— Z české vysoké školy technické v Praze.
Dne 7. května t. r. složili druhou státní zkoušku
z odboru stavebního inženýrství pp.: K. Hlaváč z
Poděbrad, Melkus C. ze Starče. Vavřík B. z Plas,
Lupíšek K. ze Žižkova, Šimon J. z N. Zámků, Ča-
pek V. z Vrchlabí, Fejtek J. z Budějovic, Neumann
M. z Netluk, Kliment F. ze Stř. Hor, Popov Ata-
nasov z Debelce, Růžička V. z Černé Hory.
— Z České akademie pro vědy, slovesnost a
umění. Dne 26. dubna 1913 za předsednictví pana
dv. rady Kalouska sešlo se v I. třídě patnáct pánů
k měsíční schůzi. Vzato na vědomí, že k zahájení
kongresu histor. v měsíci dubnu byl poslán do
Londýna blahopřejný telegram. Prof. Šimákem před-
ložen k uveřejnění v »Rozpravách« „Zpovědní se-
znam panství českodubského, frýdštejnského zr
1656“. Navrženo udělení Hlávkova stipendia (ceny)
1000 K za nejlepší práci historickou, uveřejněnou
v uplynulém tříletí. Na konci povoleny publíkace.
K Hlaváč
Vavřík
Šimon
Čo
Růžička
Kalousek
profesor
Šimák
Hlávkův
Ma
Poděbrady
Starč
Plasy
Žižkov
Vrchlabí
Budějovice
Netluky
Debelka
Černá Hora
Londýn
český vysoký škola technický v Praga
Melkus C
Lupíšek K
Fejtek J
Neumann M
Popov Ata
Český akademie
37
article
— Třetí třída usnesla se ve schůzi konané dne
30, dubna 1913 vypsati tři stipendia dialektologická
po 200 korunách, určená pro filology, kteří hodlají
konati samostatné místní studium některého nářečí
českoslovanského (v Čechách, na Moravě, ve Slez-
sku, v Dolních Rakousích, na uherském Slovensku).
Žádosti s doklady o dosavadní činnosti v oboru
dialektologickém podati jest v kanceláři České Aka-
demie do konce května 1913.
— Technická komise pražská konala schůzi
včera na radnici staroměstské za předsednictví p
starosty dra. Groše a p. stav. rady K. Vlčka. Sta-
vební úřad podává návrh na opravu jízdní dráhy
mostu cís. Franfiška Josefa. Náklad činiti bude
okrouhle 50.000 K. Na provedení prací vypsáno
bude veřejné ofertní řízeni. — Ku podání obce
smíchovské, aby přikročeno bylo ke stavbě
mostu z Myslíkovy ulice, se připomíná, že
se strany Prahy učiněny všechny přípravně kroky.
zejména pokud se týče dohody s komisí kanalisač-
ní. Projekt generální jest již schválen Stavební
úřad pověřen bude vypracováním projektu detail-
ního. Pokud se týče výnosu mostu Palackého, jsou
informace obce smíchovské nesprávné. Čistý výnos
mostu do konce r. 1908 činí 5,354.897 K. neuhra-
žený náklad proti tomu však obnáší 5,468.851 K
— Schváleny návrhy dozorstva pro stavbu Hláv-
kova mostu ohledně provádění sochařské výzdoby.
— Ministerstvo orby eděluje, že zamítá stížnose
Groš
K Vlček
Josef
Palacký
Čechy
Morava
Dolní Rakousy
Slovensko
Myslíkův ulice
Praha
Český Aka