ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b29e5460-7af1-11dc-a4a1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 17 celkem · entity: place 23, person 9
1 masthead
V Praze, v sobdtu dne 22. července.
Praha
2 masthead
K číslu 199.
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h
Praha
4 title
NARUDNl
5 article
Čislo v Praze za 2n a na venkově za 3h
Praha
6 article LISIY
LISIY Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam' je též redakce arexpedice.
7 article Události na Rusi.
Události na Rusi. Protivládní demonstrace v Moskvě. Z Moskvy telegrafuje se německým časo- pisům ze dne včerejšího: O půl noci uspořá- dali dělníci na nádraží revoluční projev. Když žandarm Ivanov jednoho z demonstrantů chtěl zatknouti, byl bodnut dýkou do zad klesl krví zbrocen na zem. Jeho sou- druzi vrhli se na vraha, porazili jej a odvedli pak na hlavní strážnici. Dav lidu zaujal hrozivé postavení a jal se volati: »Pryč s vládou !« podobně. Policie povolala na pomoc vojsko. De- monstranti byli zatčeni, do železničního vlaku vtlačeni a za silné vojenské assistence z ob- vodu města Moskvy vyvezeni.
Ivanov Rus Moskva
8 article
Pumový attentát. Z Bělostoku, 21. července. V jedné z nej- živějších tříd Bělostoku byla dnes o polednách vržena puma. Na 200 kroků kolem byla všechna okna roztříštěna. Náčelník poli- cie, jeho syn — gymnasista — a tři jine osoby, byli těžce poraněni a větš počet lidí lehce. Attentát provedl dobře ošacený, patrně k tak zvaným lepším třídám patřící muž. K sjezdu zemstevnímu. —ch. Z Paříže, 22. července. Moskevský sjezd zemstev skutečně proklamoval revo- luci (?). Jak se z Moskvy oznamuje, prohlá- sil, že nelze od cara ničeho očekávati a že jest již pozdě, zdržovati revoluci, která následkem chabosti a neschopnosti vlády byla rozpoutána. Následkem toho prohlásil kongres, že jest třeba soustřediti veškery síly, aby zamezilo se krve- prolévání a že jest povinností, předcházetí lidu příkladem a poučovati jej o občanských povin- nostech. Sjezd neprohlásil se za ústavní sbor, jak se Trepov obával, ale schválil ústavu a dnes podnikne ještě významnější krok: vydá provolání k lidu. Kníže Trubecký u cara. Z Petrohradu, 22. července. Představitel moskevské šlechty kníže T ru be c k ý, který svého času poslal carovi známý list a ještě před nedávnem s představitelem petrohradské šlechty měl u cara audienci v Petěrhofu a sdělil mu že šlechta úplně schvaluje snahy zemstev, opu- stil krátce před sjezdem jejich Moskvu a odebral se do ciziny na 3 měsíce. Na cestu vydal prý se z vyššího rozkazu, aby nemohl zúčastniti se sjezdu zemstev.
Attentát Trubecký Bělostok Paříž Moskva Petrohrad Petěrhof
9 article
Pobědonoscev. Z Petrohradu, 22. července. Domnělý at- tentát na Pobědonosceva vyličuje »Pra- vitel. Věstník« jako pouhé nedorozumění, ale jiné noviny naproti tomu líčí jej v jiných ver sích. Podle jedné jest útočníkem chudý krejčí, který měl v úmyslu pomstíti se na svůdci své ženy. Rozhodně však tato afféra jest důkazem, že osoba Pobědonosceva jest co nejvíce střežena. Důtka 3 ruským listům. Z Petrohradu, 22. července. Včera dostaly důtku 3 časopisy: »Slovo«, »Novosti« a »Ru- ské Vědomosti«. Časopis »Slovo« proto, že při- nesl obšírnou zprávu o moskevském sjezdu zemstev, »Novosti«, že uveřejnily posudek pe- trohradských právních zástupců o jednání vo- jenských a policejních úřadů za lednových udá- lostí v Petrohradě a »Ruské Vědomosti«, že přinesly několik závadných článků. Na měsíc zastavený časopis. Z Petrohradu, 21. července. Časopis »Slovo«. kterýž přes zákaz censury uveřejnil zprávuo sjezdu zástupců zemstev, byl na měsíc za- staven. »Potemkin«. Při prohlídce »Potemkina« v kajutě býv. velitele Golikova nalezeny dvě zápisky. Antov, námořník, sděluje s Golikovem, že na obrněnei připravuje se vzpoura a uvádí jména hlavníe spiklenců. Poznámky ty napsány byly dva mě- síce před vzpourou. K nynějším poměrům. Vzhledem k postupující epidemii rychle se dostavuje isolační dům v Petrohradě, jenž státi bude přes 100.000 rublá.
Golikov Petrohrad
10 article
V »Novém Vremeni« v dopise z amur- ského území se praví, že Rusko zanedbávalo dosud otázku vystěhovaleckou, pokud jdeo Amursko, kde by mohlo na jeden million vy- stěhovalců ruských hezky žíti a ulevilo by se bídě v ruských vsích doma. Praví se, že car upustil od cesty do Moskvy následkem přijatých návrhů protivlád- ních na sjezdě zástupců zemstev a měst.O cestě carově po lodi praví se v Petrohradě, že se chce car posílit, jsa v poslední době velice nervově stížen. Polská šlechta se usnesla podati vládě pamětní spis za zavedení samosprávyv ruském Polsku.
Nový Vremit Rusko Amursko Moskva Petrohrad Polsko
11 article
álka. Jednání o mír.
12 article
Z Vídně, 22. července. »Neue Freie Pres- se« uveřejňuje rozmluvu svého paříž- skéhodopisovatelesruskýmzmo- něncem Wittem, který prohlásil, že ne- může se nijak vyjádřiti o svém poslání a že naprosto nezná možného výsledku vyjednávání. »Moje poslání,« pravil, »jest takové, že vyžaduje největší diskretnosti. Vešel. jsem ve vyjednávání s japonskými plnomocníky za tím účelem, abych zjistil, zdali jest možno mír uzavříti. To, přesně řečeno, jest mojí úlohou, kterou mne pověřil car. Na provedení tohoto úkolu nemají žádného vlivu moje osobní názory.« — Na otázku, jak dlouho zůstane v Americe, Witte odpověděl: »To nemohu říci. Můj pobyt v Americe nenl vypočten na určitou dobu.« Ministr Witte v Pařížl. Z Paříže, 22. července. Dnes navštíví Witte ministerského předsedu Rouviera a presi- denta republiky Loubeta, který v poledne odcestuje do Rambouilletu. Z Paříže, 22. července. Ministr Witte hned po svém příchodu do hotelu přijal pro-
Neue Frei Witt Rouvier Loubet Vídeň Amerika Paříž Rambouillet
13 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Rybáři.
14 article
Večerní soumrak padl na řeku. Nebe, za tažené bělavými obláčky, hrálo na západě bo hatou stupnicí barev. Z pravého břehu řeky vy bíhala úzká regulační hráz, tvořící prostorn záliv. Zde byla voda klidnější, stojatá, jenom měkce šeptajícími vlnkami čeřil ji vítr, jež na kamení hráze laškovně vyskakovaly, na druhe straně pak travnatý, povlovně se nížící břeh omývaly. Za hrázi jako napjatá, ocelově lesklá stuha prudce letěla řeka, bez ustání, bez odpočinku spějíc v dálné cizí kraje. V sadě za řekou, z vysokého topolu, jehož černý stín ve vlnách se koupal, písničku za písničkou hvízdal drozd v ticho večerní. Dva muži krčili se ke hrázi, jako dvě černé sochy nehybně sedíce. Jeden švihl chvílemi pru- tem, jejž v ruce držel a vzduchem zatřepetala se stříbrolesklá bělička. Muž vyskočil, vrhl se po rybce, zmítající se v kamení, stiskl ji drsnou velikou dlaní a vytrhnuv jí udici, vložil ji do sítě. Za chvíli, vhodiv udici do řeky, schouli se zase. Druhý, výrostek asi dvacítiletý, mrzutě pře- valil se na bok, očima bedlivě sleduje konec prutu, nad hladinou šikmo vybíhajícího a ve břehu zaraženého. Šero houstlo. Linie okolních strání rozplý- valy se v něm a hráz, řídce vrbovím porostlá. jako černý pruh tratila se mezi vodami s obou stran ji obklopujícími. Na pravém břehu ne- rozeznal's již ani dlouhou silnici podél řeky vroubenou ovocnými stromy a bílými pilíři. Od- lesk červánků na západě dávno již zmizela
15 article
mráčky na nebi se potemnily. Někdy se protrhly a mezerou k zemi nahlédl stříbrný půlkruh mě- síce. Tu prosvětlily a vznitily se jejich okraje modravým jasem a obraz luny jako dlouhý ohnivě lesklý sloup zahoupal se na vlnách. Ptactvo dávno již umlklo. Do zbožného. ticha, v němž jenom vlny ševelily, zalehlo zdál štěkání psa. Mladší rybář chopil se prutua táhl jej z vody. Z počátku ztěžka, ale ke konei zcela hladce. Zaklel. „Zase uškubla,“ řekl prohlížeje udici n tenkém, žlutém drátě, obtěžkaném olověným kuličkami. „Mně taky jen tak ,ťukají'. Ani to dnes n stojí za řeč. Pár běliček a ňáký okounek. „Psina!“ zasykl mladší, házeje udici s n vým vnadidlem. „Hm... Nedá dnes, dá zejtra. Však ná nenechá hladovět matka Vltava. A takováhle noc u řeky, není-li to překrásné?“ řekl starší. oddechuje dlouze, plnými plicemi v čistém, svěžím vzduchu. Vzpřímil se a protáhl nehyb- ností strnulé údy, zachvácen jaksi radostí a roz- koší nad čarovnou, něhyplnou krásou noci. Byl stařec již, ale mohutného těla, rozložitých plec a svalnatých paží. Bez mála půl věku přeletělo mu nad hlavou, zbělelo vlasy jeho sněhem, ale sílu jeho nezlomilo, ani neshrbilo jeho šíji. „Podivno, jak mám tu řeku rád. Nežil bych snad ani vzdálen od ní, tak mně k srdci při- rostla. A přece, přece odňala mi kdysi tu, již jsem nad život miloval,“ řekl tišším hlasem. „Nežil jsem vždycky takhle. Chodil jsem do Prahy do továrny a tamhle dole ten domek, přilepený ke skále, byl můj. Byl malý sice, ale dvou lidí štěstí skrýval. Pod jeho okny řeku šumět jsem slýchal a myslil si, že lásce naš píseň zpívá. „Bylo z jara. Čekali jsme, že vrána zalet do bílého domku s červenou střechou a zatím..
Vltava Praha
16 article
„Sněhy tály, ledy hnuly se na řece. Divoká, rozběsněná valila se řeka kolem, unášejíc k se- veru ohromné kry posněženého ledu, vyvrácené kmeny, kusy plotů, vše, co jí přišlo do cesty a řvala jako zběsilá. Stále výše dmuly se špinavé vlny a již zasáhly domek. Musili jsme prchati před dravým živlem. Do malé lodičky jsme se uchýlili, aspoň pouhé životy hodlajíce zachrániti. „Musili jsme plouti kus dolů, podél břehu, abychom obepluli skalní stěnu. Nebezpečná ce- sta! Řídil jsem lodku, žena klečíc, modlila se. Již myslil jsem, že máme vyhráno, když tu veliká kra ledová řítila se k nám. Chtěl jsem ji odraziti, ale sochor mi ujel z ruky. Vykřikl jsem hrozně. Lodička se zvrátila. Padaje zahlédl jsem ještě zděšený, smrtelně bledý obličej ženin a zaslechl křik lidí chvátajících nám ku pomoci. Pak dostal jsem hroznou ránu do hlavy a pozbyl vědomí. Zachránili mne sice, ale přál jsem si tehdy, kdybych raději pod vodou mrtev ležel. „Od té doby silou tajemnou byl jsem váben k řece. Často, když veslem rozehnal jsem prudce lodičku, že jako šíp vystřelený po vodní pláni letěla, pomyslil jsem, že třebas tady, zrovna někde pode mnou, spočívají kosti mé ženy. Když podařilo se mi někdy zachrániti to- noucího, urvati jej proudu, v tuhém zapasu s od- bojnými vlnami, byl jsem nejšťastnější. V létě lovil jsem ryby, tahal písek, nebo plavil vory, někdy též na přívoze vypomáhal, v zimě sekal led a pletl sítě či vrše. Žiju s řekou a beztoho také jednou hrob v ní najdu. A nechtěl bych ani jinak zemříti . . Rybář zahleděl se po černé, k severu ply- noucí ploše. Chvíli ještě seděli na břehu mlčky. Nebe se vyjasnilo, tisíce hvězd zaplálo na něm Temna ubývalo. „Svítá,“ řekl stařec. „Složímel
17 article
A. V. Fink.
A V Fink