1
masthead
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
Praha
2
masthead
V Praze, v pafek dne 2I. července.
Praha
3
masthead
K číslu 198.
Čislo v Praze za 21
a na venkově za 3h
Praha
4
article
NAR
NAR
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Nara
6
article
Propuštění zajatců.
Z Berlína, 21. července. Z Tokia oznamuje
»Local Anzeiger«: Japonské vládě učinil ruský
generál, který je v Tokiu v zajetí, návrh, aby
Japonsko propustilo válečné zajatce ruské, kteří
jsou mu jenom na obtíž, do vlasti; za to by
Rusko podalo záruku, že zajatci tito nebudou
posláni již na bojiště. Tento návrh byl sice Ja-
ponci zamítnut, ale Japonsko prohlásilo ochotu,
eventuálně svoliti ke vzájemné výměně zajatců.
K mírovým poradám-
Z Londýna, 21. července. Nápadna okol-
nost, že včera večer při odjezdu Witta do
Paříže čínský i korejský vyslanec v Petrohradě
dostavili se na nádraží a druhá okolnost, že se
z Petrohradu oznamuje, že bývalý ředitel rusko-
čínské banky a nynější ruský vyslanec u čínské
vlády Pokobilov, právě jest vyhlédnut za nejvý-
značnějšího pomocníka Wittova, způsobila ve
zdejších diplomatických kruzích obavy, kterým
dává publicistika výraz. »Times« píší: »Rusko
pomýšlí na to, aby válečná náhrada, na které
Japonsko bezpodminečně bude trvati a bez níž
uzavření míru není možno, uvrhla se na bedra
Číny. V ruských kruzích se argumentuje tako-
vým způsobem: Válka točila se kolem Mandžur-
ska, které dostane Čína zpět. Proto jest sprave-
dlivo, aby Čína zaplatila všechny ony velké in-
vestice, zejména také železnou dráhu, kterou
Rusko v Mandžursku vystavělo. Na pekinském
dvoře jeví se stále ještě nevysvětlitelný odpor
k Japonsku a jestliže pekinský dvůr schválí tuto
ruskou zásadu, předloží Rusko účet, jehož cel-
ková suma rovnati se bude asi náhradě, kterou
žádati bude Japonsko. Japonsko kromě toho za-
mýšlí podporovati Čínu při jednání o potřebných
půjčkách v Paříži.
Witt
Wittův
Mandžur
Berlín
Tokio
Japonsko
Rusko
Londýn
Paříž
Petrohrad
Čína
Vocal Anzeiger
Times
7
article
Z Paříže, 21. července. Ministr Witte při
jede sem dnes o 4. hodině odpolední z Petro-
hradu a bude přijat presidentem Loubet e m,
který se v sobotu odebéře na letní pobyt do
Rambouilletu, v Elysejském paláci ještě v pátek
nebo v sobotu ráno. Odjezd Witta do Ame-
riky stanoven jest na den 26. července, kteréhož
dne vstoupí v Cherbourgu na loď. Před tím
bude míti rozmluvu s Rouvierem, která,
jak se v politických kruzích proslýchá, bude
míti v otázce míru značný význam.
Z Petrohradu, 21. července. Witte bude
posílati své zprávy o mírovém vyjednávání bez-
prostředně carovi a při tom vždy zahraničnímu
úřadu pošle stručnější zprávu.
Witt
Paříž
Rambouillet
ame
Cherbourg
Petrohrad
Petrahrad
Loubet e
Elysejský palác
8
title
Události na Rusi.
Rus
9
article
Attentát na generálního guverněra
Attentát na generálního guverněra
v Moskvě.
Z Moskvy, 20. července. Při dnešním před-
stavení v otevřeném lidovém divadle v před-
městí Gruzinskoje zatřaskaly pojednou s různých
stran rány z revolverů. Výstřely byly dle všeho
namířeny na přítomného moskevského generál-
ního guvernéra Kozlova. Generální guvernér
zůstal nedotknut. Obecenstva však zmocnil se
veliký postrach a ono začalo šmahem z divadla
utíkat. V tlačenici, která z toho vznikla, bylo
několik osob ušlapáno. Ustrašený lid
tlačil se vší mocí do sousední zahrady, ve
kteréž se nalezá větší vodojem čili rybník.
V poplachu a chvatné tlačenici spadlo několik
osob do tohoto rybníka a utonulo. Attentát pro-
vedli — jak již bylo sděleno — mladiství ni-
hilisté.
Kozlův
Moskva
10
article
Sjezd zemstevní.
Sjezd zemstevní.
Z Moskvy, 20. července. (C.-B.) Dnešn
schůze zástupců zemstev a měst, nebyla polici
rušena. Navržena resoluce, v níž se vyslovuje
hluboká nevole, nad libovůlí zástupců admini-
strativy. Zástupce tverského zemstva Reberti
prohlásil: když policie vnikla do soukromého
bydliště, nestačí taková resoluce.a Na to bylo
zplnomocněno předsednictvo vypracovati novou
resoluci. Návrh, vypracovaný předsednictvemo
Moskva
11
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
12
article
konstituci, byl 220 proti 7 hlasům beze změny
přijat.
Z Moskvy, 20. července. Na konci dnešní
schůze sjezdu přijata tato resoluce:
Se zřetelem k četným v poslední době přiho-
divším se porušením osobních a všeobecných
práv ruských občanů úřadníky administrativními,
porušením, jež odporuje nejen mravním poža-
davkům, nýbrž také projevům nejvyšší moci a
stávajícím zákonům, usnáší se kongres vysloviti
nad tím svou nejhlubší nevoli a chová
pevnou důvěru, že takové jednání bude přimě-
řeně stíháno. Sjezd žádá ve veřejnosti pracující
osobnosti, aby ujaly se ve směru tom poškozených
osob a vynasnažily se sebrati důkazy o porušení
práv osobních úřady.
Z Petrohradu, 21. července. Při předvče-
rejší schůzi zemstev způsobila největší rozruch
řeč přítomného generála Kazmina Karabebivrina,
jenž dostavil se v plné uniformě a co nejprud-
čím způsobem napadal byrokracii, které třeba
se postaviti v každém ohledu co nejrozhodněji
na odpor a proti ní podniknouti boj, ovšem
velmi těžký.
Kazmin Karabebivrin
Moskva
Petrohrad
14
article
h— Z Petrohradu, 20. července. Zprávy
o vážném onemocnění státního tajemníka B ez-
obrazova, známého z kácení lesů na Jalu
a domnělého původce války nynější, jsou úplně
nepravdivy, naopak jest zcela zdrávl
Lsti lapení vzbouřenci.
leZ Galacu se oznamuje: Patnáct bývalých
námořníků ruské válečné lodi »Potemki ns,
kteří poslední dobou v továrně německé firmy
Goetzovy v Galacu jakožto dělníci zaměstnáni
byli, dalo se ruskými agenty přilákati k hostině
a pitce na palubu ruské staniční lodi. Tam byli
hojně vyčastováni a při tom dokonale zpiti, na
to pak ve zpitém stavu po Dunaji přes z hranici
do nejbližšího ruského přístavu v Reni dopra-
veni a tam ruským úřadům vydáni.
ns
Petrohrad
Jal
Dunaj
Goetzův
Galac
15
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Obveselení na bojišti.
16
article
Z ruského tábora za nynější války dochází
nejednou zpráva v tisku Rusku nepřátelském,
že v přestávce nynější — po bitvě mukdenské
— bývá veselo ve větších místech, na př. v Gi-
rinu, Charbinu a pod. Jest tu cirkus, divadlo,
chantány, kavárny, dosti všelikých radovánek.
A věru nelze se diviti zjevu tomu, povážíme-li
život bojujících, od domova, milých a známých
odloučených, kdy nuda, tesknota, bol svírá duši
a srdce a člověka svět mrzí a musí si ulehčit,
nemá-li zoufalost a resignace krajní opanovati
v něm.
Proto se trpí podobné obveselení na vojně.
nejen nyní, i dříve, aby vojsko zaplašilo chmur-
né myšlenky a zapomnělo na zejtřek, kdy snad
již smrť nelítostně bude kositi nejkrásnější ži
voty lidské.
Také za rusko-turecké války bývalo veselo,
nejvíce však až ke konci, zvláště r. 1878 v San
Stefanu, kde se soustředil štáb nejvyššího
velitele.
Důstojnictvu za příměří bylo již nudno
zvláště večer, už ani karty nechtěli hrát. „Kdy-
by tu bylo aspoň divadlo!“ řekli gen. Skobe-
levu. Bylo jim vyhověno.
Impressario Bruni, zvěděv o přání tom, po
staral se za týden o italskou operu.
U společnosti té byla primadonnou uměl-
kyně Raja Lari, Ruska, pravým svým jménem
Kotovičova. Proslavila se svým zpěvem po celé
Evropě a také Americe, kde se provdala za vě-
hlasného tenora Valera a brzy pak rozloučila
se s jevištěm.
Při prvním představení dávali operu „Lin-
da“. Všichni, staří generálové, arciť i mladší
nejmladší důstojníci byli v nadšení, tak krásný
Impressario Brun
Raja
Lin
Rusko
Charbin
San Stefan
Evropa
Amerika
Valera
Probelevo
17
article
inženýr a velký přítel divadla, Totleben, vy-
běhl v přestávce z divadla pro kytici z kvítí
kterou sotva „přivleklo“ šest vojínů na scénu.
Byla to asi největší kytice, jakou kdy dostala
umělkyně některá.
Celý štáb a diplomatický sbor, jenž se t
sjel, zbožňoval umělkyni naši, tak pozdější vy-
slanec Chitrovo nescházel na žádném před-
stavení. Byl to výborný jazykoznalec, domluvi
se v 30 řečech.
A což teprve mezi důstojnickým
sborem!
Každý den kolovala listina upisovací na k
tice, jimiž umělkyni zasypali doma i na jevišti
Původci byli vždycky hrabě Šuvalov, Totleben
Radecký, Gurko, později polní maršálek a var
šavský gen. gubernátor. Také Skobelev a Chi-
trovo, ruský vyslanec v Cařihradě, byli mez
prvními účastníky.
Jedenkráte nebyly květiny po ruce, ale to
nevadilo, hrabě Šuvalov se dlouho neroz-
mýšlel a poslal paní Lari bílý košíček ananasů
umělkyně byla překvapena, dar však přece při
jala.
Generál Gurko nechtěl býti za Šuva
lovem co do originálních nápadů a tak poslal
umělkyni druhého dne vagon hrušek, jež všal
nepřijala. Když se Gurko dověděl, že má velm
ráda víno v hroznech, paslal jí několik beden
takového. Lari je přijala nadšeně a — přejedla
se. Důstojníci obviňovali pak stařečka-diplomata.
že způsobil anděli jejich nemoc. Ale Lari se
brzy zotavila a připravila benefiční představení.
zpívala Markétku ve „Faustu“
Všechna místa byla prodána za ceny „dle
libosti“. Každý platil, co chtěl, peníze tehdy
neměly ceny, mnozí poslali za křeslo několik
set rublů. Jeden generál poslal tři tisíce a neby
v divadle, na jeho sedadle skvěla se velkolepá
kytice z růží a visitka. Podobně učinili mnozí.
kteří pro tu neb opu příčinu nemohli do divadla.
Šuvalov
Totleben Radecká
Gurko
Šuv
Markétka
Faust
Skobelev
Cařihrad
18
article
Kytice byly odvezeny do bytu a zde — vy-
házeny, nebylo v bytě umělkyně místa pro ně.
Ve III. jednání, když Markétka přistoupila
ke svému domku, tu k nemalému překvapení
svému spatřila velkolepou skřínku stříbrnou ve
slohu Ludvíka XV. A když ji otevřela, překva-
pení její bylo tak veliké, že se zarazila, slova
nepromluvila a plnýma očima dívala se brzy na
skřínku, brzy na obecenstvo, byly v ní skutečné
drahocennosti: náušnice, náramky, nákrčníky za
několik deset tisíc rublů. Byla rozechvěním celá
u vytržení a v přestávce upadla do mdlob.
Ve skřínce byly navštívenky generála a mla-
dých důstojníků, kteří nyní zaujímají vysoká
místa na vojně.
Bruni nabídl Lari druhé pohostinské vystou-
pení, což by mu bylo velice opět prospělo, dostal
polovičku z příjmu. Ale umělkyně odjela k otci
do Ruska. Plula na vojenské lodi, které velel
hrdina války Dubasov Figner, mladý ještě dů-
stojník, jenž tehdy již upoutal pozornost na sebe
svým zpěvem, ač neměl ani potuchy o své příští
umělecké kariéře, přenechal Lari svou kajutu.
Umělkyně tak spěchala odtud, že uložila
ruble papírové do beden se šaty, kdežto různé
bezcennosti vzala s sebou do cestovních zava-
zadel. Bedny přišly s rozbitými víky, peníze se
neztratily. K nemalému překvapení umělkyně
jedna bedna byla plna stuh z kytic, jichž bylo
přes dva tisíce! Všechny stuhy pověsila pak
v jedné komnatě své villy v okolí barcelonském.
Lari v plné kráse svého hlasu opustila je-
viště a dosud prý zpívá tak krásně jako před —
20 léty.
Má celé museum umělecké s fotografiemi
slavných umělců, též s podpisy hrdinů z války
rusko-turecké roku 1877—78, jich portraity,
různé umělecké památky a drahocennosti.
Markétka
Ludvík XV
Brun
Dubasov Figner
Rusko