1
masthead
Románová příloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 196 ze dne 19. července 1905.
4
article
= Američan nad Angličana. V kupé I. třídy je
doucí Američan bez ohledu na to, že seděl v oddě-
lení pro nekuřáky, zapálil si cigarettu. Angličan.
který seděl proti němu, neříkal ničeho, ale když při-
šel konduktor, pravil: »Vyhoďte toho pána, on mi zde
kouří.« Konduktor Američana sice nevyhodil, ale tento
musil vyhoditi hořící cigarettu oknem. Když kon-
duktor přišel podruhé do kupé, oslovil ho opětně
Američan slovy: »Konduktor, vyhoďte tohoto pána
on má lístek třetí třídy.« A skutečně milý Angličan,
soptě vzteky, musi! opustiti kupé I. třídy a jiti do
třetí, jak zněl jeho lístek. »Jak jste to poznal,« divi
so vítěznému Američanu třetí pasažér, Francouz.
»Jak?« s úsměvem odvětil Američan, »lístek mu
čouhal z kapsy u vesty a viděl jsem, že má
lístek téže barvy jako já!« A klidně zapálil
si novou cigarettu, protože Francouz ničeho proti
tomu nenamítal.
= Příšerné pověry. Případ ve 20. století skoro
neuvěřitelný stal se v Erpancsiku v Uhrách. Pře
nedávnem zemřela tam 12letá dívka. Minulého týdne
přiběhla matka zesnulé dívky k představenému a
stěžovala si, že dcera její po deset již nocí opouští
svůj hrob a chodí ji mučit a vyhrožuje, že bude či-
niti to tak dlouho, dokud hrob její nebude otevřen
a dány jí do uší náušnice, které nosila za živa.
Američan
Angličan
Francouz
Uhry
5
article
Matka pravila, že déle nemůže snášeti strašidelné
návštěvy své dcery a žádala představeného, aby
mrtvola dívčí byla vykopána. Ačkoliv žena chtěla
ukázati představenému modřiny, jak ji strašící dcera
škrtí, nesvolil představený k vykopání mrtvoly a
upozornil ženu na následky trestu. Žena ale nedbala
jeho výstrah a vzavši s sebou několik sousedek, ote-
vřela v noci na hřbitově hrob, dala dceři, ležící na
znak v rakvi, do uší náušnice a na radu jedné báby
probodla srdce mrtvoly dlouhou jehlou. Svědkyně
tohoto výjevu v ženské povídavosti ovšem nesmičely,
co v noci se událo a tak dověděl se o celém pří-
padu úřad, který nařídil přísné vyšetřování. Bláhová
matka však tvrdí, že od oné noci má pokoj.
= Hrozný čin žárlivcův. V Carnarvonu, na
mysu Dobré Naděje, událo se těchto dnů hrůzné
manželské drama. Notář Leppan měl svoji třicetile-
tou a proti němu o dvacet let mladší choť v pode
zření, že jest mu nevěrnou. Stopoval ji po delší čas.
až konečně jednoho večera přišel v pozdní hodině
do pokoje své paní a vyzval ji, aby mu odevzdala
klíče od svého stolku; chtěl prohledat její dopisy.
Když manželka vydání klíče mu odepřela, vzal bič
z volské kůže, na prst tlustý a zbil ji, až klesla
k zemi. Pak vypáčil psací stůl, prohledal dopisy
a našed některé doklady skutečné její nevěry, znovu
do ní bušil karabáčem. Ke 4. hodině ranní přiběhl
k lékaři a prosil jej, aby šel k němu, neboť žena
jeho umírá. Lékař nalezl nešťastnou ženu již mrtvou
a učinil dle své povinnosti oznámení. Výsledek lé-
kařského ohledání byl ten, že nalezeno na mrtvole
celkem na pět set ran, z nichž každá šla až do krve
Rodina nešťastné náležela k jedné z nejlepších ro-
din v celé kolonii. Notář byl zatčen a zcela klidně
se k svému činu přiznal
= Sebevražda ministrovy dcery v Athénách.
Leppan
Atény
6
article
Přítel našeho listu píše nám z Athén: Asi před šesti
měsíci podali jsme zprávu o útěku dcery generála
Smolenského, dřívějšího ministra války, který se
poslední válce vyznamenal a jehož otec se usadilv
Řecku, opustiv Polsko jako povstalec. Příčina útěku
toho byla, že otec nechtěl dovoliti své dceři provdati
se za jednoho lékaře, kterého milovala. Připad ten
způsobil v zdejší společnosti velký rozruch, byl ale
konečně umlčen a příbuzným se podařilo pohnouti
dívku, by se vrátila do otcovského domu. Zde však
nestrávila dlouhý čas. V pondělí ráno odjela z Fa-
lera, kde její rodina bydlí, do Athén a odebrala se
k hrobu své matky. Hrobník ji zpozoroval, ale nevě-
noval jí zvláštní pozornosti. Za několik minut potom
slyšel střelnou ránu a nalezl nešťastnou dívku s pro-
střelenou hlavou na hrobě. Rána upozornila i popa,
který byl právě v hřbitovním kostele; vyběhl a
chvátal k místu neštěstí. Oba mužové uchopili těžce
raněnou, která držela ještě v ruce malý revolver a
odnesli ji ze hřbitova ke kostelu, odkud ji dopravili
do nejbližšího domu a přivolali její zde provdanou
sestru. Dříve ale než tato přišla, dívka skonala.
Střelila se do pravého spánku a koule zůstala jí vě-
zeti v hlavě. Na hrobě byla nalezena její tobolka,v
níž zanechala psaní, z kterého vysvítá, že spáchala
sebevraždu z nešťastné lásky a z neutěšených do-
mácích poměrů.
Atény
Řecko
Polsko
7
article
= Pomsta žárlivé dívky. V přístavní vesnici
Elia udržoval Jani Kostaky s jednou tamní dívkou
milostný poměr, ač jeho rodiče tomu bránili. Zdá se
ale, že ho konečně přece od ní odvrátili, neboťv
poslední době věnoval větší pozornost jiné dívce
Marice, zanedbávaje svou prvou milenku Kaliopu.
Ta nesla svůj osud pokojně a tvářila se, jako byji
zrada jejího milence byla lhostejna, kdežto její so-
kyně hleděla ji klevetami zlobiti. I to ji nerozčililo,
spíše snažila se žíti s ní na oko v přátelství, kujíc
při tom však hrozný plán pomsty, ktérá se jí i po-
dařila. Otec Kaliopy byl rybář, který měl kromě
velké rybářské loďky ještě jednu menší. Kaliopu po
zvala Maricu na výlet po vodě a obě dívky, znající
dobře veslovati, odpluly od břehu. Tam ponechaly
loďku vlnám, pohlížejíce na zapadající slunce. Náhle
však vstala Heliopy a pozvedla ze dna lodi kus že-
leza, asi dvacet kilogramů těžký a udeřila jím do
tenkého dna kocábky tak silně, že je prorazila a tato
naplnila se vodou. Procházející se lidé na břehu vi-
děli, že loďka se potápí a že na hladině moře zá-
pasí dvě dívky, ale dříve než je mohli spasiti, zmi-
zely obě v hlubině moře. Kaliopy neuspokojila se
potopením loďky, nýbrž uchopila svou sokynia
strhla ji ssebou do hlubiny. Druhého dne nalezli ry-
báři mrtvolu této a donesli ji do Elia, kde byla za
účastenství celé vesnice pohřbena; mrtvola Kaliopy
nevyplula však dosud na povrch moře.
Elia
Janiec Kostaka
Marika
Marica
8
article
= Osobnosti Othella a Desdemony zjištěny.
„Times“ dovídají se zajimavé zprávy z Milána: V
starých papírech rodiny Calergi, jež věnovány pyly
ústavu pro vědy a literaturu v Benátkách, učiněn pyl
znamenitý objev. Důkladné prozkoumání jich ved o
ke zjištění identity Othella — jenž ve skutečnosti slu
Nicola Ouerini a byl synem Francesca Querina,
kdežto Desdemona byla dcerou Palma Querina. Oba
byli ze staré šlechty benátské, zpřízněné rodem. Epi-
soda, jež dala látku k tragédii, odehrála se v roce 1542
v chrámu sv. Kříže v Rethimu na ostrově Kandii,
kamž se Desdemona byla utekla. Chrám stojí dosud,
ač změněn byl v mešitu. Z testamentu Antonia Ca-
lergia vychází na jevo, že byl intimním přítelem spi-
sovatele Cintia, z jehož vyprávění na základě sku-
tečných událostí Shakespeare látku k svému „Othellu“
čerpal.
= Z mauželského ráje v Americe. Jakýsi gen-
tleman připadl onehdy na myšlenku poněkud neoby-
čejnou. Chtěje způsobiti manželce své potěšení, na
místo, aby odebral se do klubu, zůstal doma. Tato
nezvyklost působila na rodinu tak, že žena chtěla
poslati pro lékaře v domnění, že je nemocen; tchyně
byla celá uděšená, že snad den před tím prohrál
všechny své peníze v kartách a služka chtěla utéci
z domova v domnění, že s pánem není všechno v po-
řádku. Nezbylo tudíž gentlemanovi, než aby k uklid-
nění všech a k přesvědčení, že se s ním nic neděje,
sebral se a šel do klubu.
= Filatelisté budou míti záhy o novou origi-
nální známku více. Norové, kteří se srdečně, ale ve-
lice rychle rozloučili se svým králem, zastavili další
tisk známek s jeho podobiznou a vydají zcela nové
známky. Také kolky budou změněny.
Othello
Desdemona
Calergi
Ouerini
Querin
Palma Querin
Antonius
Shakespeare
Noro
Milán
Benátky
Kandia
Amerika
svatý . Kříž
9
article
Zemřelí v Praze.
Dae 12. července 1905: Koníček Jan, obuv-
ník, 56 roků, 1357—II. Hornof Antonín, býv. zřízenec
dráhy, 66 roků, 561—VII. Pejhovská Anna, manželka
kloboučníka, 53 roky, 722—VII. Pokorná Žofie, dcera
zedníka, 11/2 roku, 301—VIl. — U Milosrdných
bratří: Bašík František, jirchář, 38 roků. — U Mi-
losrdných sester: Janák Jan, pekař, 24 roky.
Macková Marie, manželka dělníka, 50 roků. Víková
Marie, vdova, 81 rok. — Ve všeobecné nemoc-
nici; Bystřická Anna, žena řezníka, 20 roků. Dvofák
František, zlatník, 35 roků. Kinzlová Marie, proda-
vačka ovoce, 68 roků. Lukavský Václav, dělník, 41r.
Najman František, dělník, 49 roků. Štoček Rudojf,
řezník, 30 roků.
Dne 13. července 1905: Krampera Antonín,
syn truhláře, 31/2 měs., 407—II. Lysický Tomáš, gym-
nasista, 17 roků, 128—III. Slapová Zdeňka, dcera
mlékaře, 21/2 měsíce, 109—VI. Tůmová Alžběta, vdova
po obuvníku, 63 roky, 17—VI. Holubová Anežka, dcera
kočího, 6 měs., 520—VIII. Krejčover Martin, truhlář,
50 roků, 207—VIII. Štěpánek Jaroslav. syn zřízence
dráhy, 3 měs., 460—VIII. — V městském chu-
dobinci: Pohlová Anna, 81 rok.
Jan
Hornof
Antonín
Žofie
Macková
Marie
Kinzlová
Václav
Najman
František
Štoček Rudojf
Tomáš
Zdeňka
Holubová
Štěpánek
Praha
Pejhovský Anno
Víková Marie
Dvofák František
Krejčover Martin
Bašík František
Janák Jan
Kramper Antonín
Tůmová Alžběta
Pohlová Anno
10
article
Lidové divadle „Urania“ v VII. části Prahy
Lidové divadle „Urania“ v VII. části Prahy
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru
Ve středu 19. července.
Začátek o 7. hod.
Sedm havran ů.
Romantická kouzelná báchorka se zpěvy v 9. odděl
Napsal E. Pohl. Přeložil J. Vrchlický. Režisér B.
Kovář. Dirigent E. Starý
(plíže Palackého
E Pohl
J Vrchlický
E Stará
Palacký
Praha
lidový divadlo
11
article
Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově
mostu).
Ve středu 19. července.
Začátek o 7. hod.
— Lutty. -
Fraška o 3 jednáních. Napsali Pieré-Veber. Přeložila
M. Pešková. Kežisér V. Táborský.
Fraško
Pierý
Veber
M Pešková
V Táborský
Smíchov
12
article
Pištěkovo lidové divadlo vina ri
Pištěkovo lidové divadlo vina ri
na Král.
Ve středu 19. července.
Začátek o 7. hod-
Druhá pohost. hra A. Bernardiho, umělce proměn.
Manželova pomsta.
Hloupý kousek p. Jeroma.
Slavní komponisté
Král
A Bernardi
Jerome
Pištěkův lidový divadlo
13
title
Maroušek — Svéhlavost.
Maroušek
14
article
Ve stanici Hoosicu, kamž přijela brzy, minula ho-
řejší vlak, jedoucí zpět k jejímu domovu a když spatřila
inženýra a strojvůdce — dobře jí známé tváře — div ji
neopustila odvaha a ona zavřela oči před tímto zábleskem
rodného domova, jejž opouštěla. Svírala pevně v ruce
kytičku květů, aby se upevnila.
Avšak cosi ji přinutilo, že otevřela oči; a zde stál
před ní Sam Bannet, prose, smí-li ji doprovoditi až do
stanice Rotterdamu.
»Ne!« řekla s přísností, jež vznikla z boje, jejž
vedla se svým zármutkem. »Ne, ani míli. Ani k Orlímu
Mostu. S Bohem.«
A co učinil Sam? Poslechl ji. Rád bych ho po-
litoval. Vždyť zde nebyla poslušnost úkolem milence.
Váhal, zlatá vhodná chvílenka chvěla se v rozpacích,
průvodčí zvolal »Hotovo!« vlak se hnul a poslušný Sam
stál na perronu; vhodná chvílenka mu ulétla jako motýl.
Ještě asi čtyřicet minut za Rotterdamem seděla
Molly statečně v průchodním voze, dlíc u neznámého cíle.
Domnívala se, že k němu dospěla v úterý ráno v Ohiu
a psala o tom do Benningtonu. Ve středu odpoledne si
byla již tím jista a psala mnohem malebnější dopis.
Avšak druhého dne, po snídaní v North-Plattu v Nebrasce,
psala skutečně velmi dlouhý dopis a sdělovala jim, že
viděla černého vepříka, jak stál na bílé hromadě bůvolích
kostí, lapaje ve vzduchu po kapkách vody, padajících ze
železniční nádržky. Psala jim také, že jest zde neoby-
čejně pořídku stromů. Každou hodinou západněji od ve-
příka se utvrzovalo toto mínění a když vystoupila z vlaku
u Horské říčky, pozdě v noci čtvrtého večera — tehdy
jezdívaly vlaky pomaleji — věděla, že opravdu dospěla
Bannet
Sam
Váhal
Moll
Hoosic
Rotterdam
Ohio
Bennington
NorthPlatt
Nebraska
15
article
Jednou v pondělí v poledne táhla se malá společ-
nost jezdců podél Mizící říčky, aby vháněla skot do ur-
čených pomezí farmy. Jaro se již vrátilo a jak jeli klu-
sem, ubírajíce se ke chladné týdenní práci, kleli vesele
a chvílemi si pozpěvovali. Virgiňan byl vážný chováním
a zvláštní řečí; avšak prozpěvoval písničku — popěvek
asi o sedmdesáti devíti verších. Sedmdesát osm z nich
se naprosto nedalo tisknouti a ohromně bavilo jeho druhy
pastevce. Znali ho, že je podivín, vystříhali se, aby jej
kdy nutili, a čekali, až bude sám v náladě, jinak by jej
zpěv omrzel; a když spustil po dni mlčení, na pohled
zádumčivý, svým jemným hlasem a počal:
»Budeš-li si zahrávati s Looloou mou,
povím ti, co provedu a učiním,
proříznu ti srdce břitvou a —
pistolí tě ještě zastřelím —«
podehytávali hlučně vždy poslední řádek a opakovali jej
třikráte, čtyřikráte, desetkráte a vydupávali díry do země
dle taktu.
„Virgiňan“.
Virgiňan
16
title
Panna se selká s neznámým.