ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 b281cbb0-7af1-11dc-a173-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 16 celkem · entity: person 49, place 19, work 6, org 6
1 masthead
Románová příloha
2 masthead
„Národních Listů“ k číslu 196 ze dne 19. července 1905.
3 masthead
Různé zprávy.
4 article
= Američan nad Angličana. V kupé I. třídy je doucí Američan bez ohledu na to, že seděl v oddě- lení pro nekuřáky, zapálil si cigarettu. Angličan. který seděl proti němu, neříkal ničeho, ale když při- šel konduktor, pravil: »Vyhoďte toho pána, on mi zde kouří.« Konduktor Američana sice nevyhodil, ale tento musil vyhoditi hořící cigarettu oknem. Když kon- duktor přišel podruhé do kupé, oslovil ho opětně Američan slovy: »Konduktor, vyhoďte tohoto pána on má lístek třetí třídy.« A skutečně milý Angličan, soptě vzteky, musi! opustiti kupé I. třídy a jiti do třetí, jak zněl jeho lístek. »Jak jste to poznal,« divi so vítěznému Američanu třetí pasažér, Francouz. »Jak?« s úsměvem odvětil Američan, »lístek mu čouhal z kapsy u vesty a viděl jsem, že má lístek téže barvy jako já!« A klidně zapálil si novou cigarettu, protože Francouz ničeho proti tomu nenamítal. = Příšerné pověry. Případ ve 20. století skoro neuvěřitelný stal se v Erpancsiku v Uhrách. Pře nedávnem zemřela tam 12letá dívka. Minulého týdne přiběhla matka zesnulé dívky k představenému a stěžovala si, že dcera její po deset již nocí opouští svůj hrob a chodí ji mučit a vyhrožuje, že bude či- niti to tak dlouho, dokud hrob její nebude otevřen a dány jí do uší náušnice, které nosila za živa.
Američan Angličan Francouz Uhry
5 article
Matka pravila, že déle nemůže snášeti strašidelné návštěvy své dcery a žádala představeného, aby mrtvola dívčí byla vykopána. Ačkoliv žena chtěla ukázati představenému modřiny, jak ji strašící dcera škrtí, nesvolil představený k vykopání mrtvoly a upozornil ženu na následky trestu. Žena ale nedbala jeho výstrah a vzavši s sebou několik sousedek, ote- vřela v noci na hřbitově hrob, dala dceři, ležící na znak v rakvi, do uší náušnice a na radu jedné báby probodla srdce mrtvoly dlouhou jehlou. Svědkyně tohoto výjevu v ženské povídavosti ovšem nesmičely, co v noci se událo a tak dověděl se o celém pří- padu úřad, který nařídil přísné vyšetřování. Bláhová matka však tvrdí, že od oné noci má pokoj. = Hrozný čin žárlivcův. V Carnarvonu, na mysu Dobré Naděje, událo se těchto dnů hrůzné manželské drama. Notář Leppan měl svoji třicetile- tou a proti němu o dvacet let mladší choť v pode zření, že jest mu nevěrnou. Stopoval ji po delší čas. až konečně jednoho večera přišel v pozdní hodině do pokoje své paní a vyzval ji, aby mu odevzdala klíče od svého stolku; chtěl prohledat její dopisy. Když manželka vydání klíče mu odepřela, vzal bič z volské kůže, na prst tlustý a zbil ji, až klesla k zemi. Pak vypáčil psací stůl, prohledal dopisy a našed některé doklady skutečné její nevěry, znovu do ní bušil karabáčem. Ke 4. hodině ranní přiběhl k lékaři a prosil jej, aby šel k němu, neboť žena jeho umírá. Lékař nalezl nešťastnou ženu již mrtvou a učinil dle své povinnosti oznámení. Výsledek lé- kařského ohledání byl ten, že nalezeno na mrtvole celkem na pět set ran, z nichž každá šla až do krve Rodina nešťastné náležela k jedné z nejlepších ro- din v celé kolonii. Notář byl zatčen a zcela klidně se k svému činu přiznal = Sebevražda ministrovy dcery v Athénách.
Leppan Atény
6 article
Přítel našeho listu píše nám z Athén: Asi před šesti měsíci podali jsme zprávu o útěku dcery generála Smolenského, dřívějšího ministra války, který se poslední válce vyznamenal a jehož otec se usadilv Řecku, opustiv Polsko jako povstalec. Příčina útěku toho byla, že otec nechtěl dovoliti své dceři provdati se za jednoho lékaře, kterého milovala. Připad ten způsobil v zdejší společnosti velký rozruch, byl ale konečně umlčen a příbuzným se podařilo pohnouti dívku, by se vrátila do otcovského domu. Zde však nestrávila dlouhý čas. V pondělí ráno odjela z Fa- lera, kde její rodina bydlí, do Athén a odebrala se k hrobu své matky. Hrobník ji zpozoroval, ale nevě- noval jí zvláštní pozornosti. Za několik minut potom slyšel střelnou ránu a nalezl nešťastnou dívku s pro- střelenou hlavou na hrobě. Rána upozornila i popa, který byl právě v hřbitovním kostele; vyběhl a chvátal k místu neštěstí. Oba mužové uchopili těžce raněnou, která držela ještě v ruce malý revolver a odnesli ji ze hřbitova ke kostelu, odkud ji dopravili do nejbližšího domu a přivolali její zde provdanou sestru. Dříve ale než tato přišla, dívka skonala. Střelila se do pravého spánku a koule zůstala jí vě- zeti v hlavě. Na hrobě byla nalezena její tobolka,v níž zanechala psaní, z kterého vysvítá, že spáchala sebevraždu z nešťastné lásky a z neutěšených do- mácích poměrů.
Atény Řecko Polsko
7 article
= Pomsta žárlivé dívky. V přístavní vesnici Elia udržoval Jani Kostaky s jednou tamní dívkou milostný poměr, ač jeho rodiče tomu bránili. Zdá se ale, že ho konečně přece od ní odvrátili, neboťv poslední době věnoval větší pozornost jiné dívce Marice, zanedbávaje svou prvou milenku Kaliopu. Ta nesla svůj osud pokojně a tvářila se, jako byji zrada jejího milence byla lhostejna, kdežto její so- kyně hleděla ji klevetami zlobiti. I to ji nerozčililo, spíše snažila se žíti s ní na oko v přátelství, kujíc při tom však hrozný plán pomsty, ktérá se jí i po- dařila. Otec Kaliopy byl rybář, který měl kromě velké rybářské loďky ještě jednu menší. Kaliopu po zvala Maricu na výlet po vodě a obě dívky, znající dobře veslovati, odpluly od břehu. Tam ponechaly loďku vlnám, pohlížejíce na zapadající slunce. Náhle však vstala Heliopy a pozvedla ze dna lodi kus že- leza, asi dvacet kilogramů těžký a udeřila jím do tenkého dna kocábky tak silně, že je prorazila a tato naplnila se vodou. Procházející se lidé na břehu vi- děli, že loďka se potápí a že na hladině moře zá- pasí dvě dívky, ale dříve než je mohli spasiti, zmi- zely obě v hlubině moře. Kaliopy neuspokojila se potopením loďky, nýbrž uchopila svou sokynia strhla ji ssebou do hlubiny. Druhého dne nalezli ry- báři mrtvolu této a donesli ji do Elia, kde byla za účastenství celé vesnice pohřbena; mrtvola Kaliopy nevyplula však dosud na povrch moře.
Elia Janiec Kostaka Marika Marica
8 article
= Osobnosti Othella a Desdemony zjištěny. „Times“ dovídají se zajimavé zprávy z Milána: V starých papírech rodiny Calergi, jež věnovány pyly ústavu pro vědy a literaturu v Benátkách, učiněn pyl znamenitý objev. Důkladné prozkoumání jich ved o ke zjištění identity Othella — jenž ve skutečnosti slu Nicola Ouerini a byl synem Francesca Querina, kdežto Desdemona byla dcerou Palma Querina. Oba byli ze staré šlechty benátské, zpřízněné rodem. Epi- soda, jež dala látku k tragédii, odehrála se v roce 1542 v chrámu sv. Kříže v Rethimu na ostrově Kandii, kamž se Desdemona byla utekla. Chrám stojí dosud, ač změněn byl v mešitu. Z testamentu Antonia Ca- lergia vychází na jevo, že byl intimním přítelem spi- sovatele Cintia, z jehož vyprávění na základě sku- tečných událostí Shakespeare látku k svému „Othellu“ čerpal. = Z mauželského ráje v Americe. Jakýsi gen- tleman připadl onehdy na myšlenku poněkud neoby- čejnou. Chtěje způsobiti manželce své potěšení, na místo, aby odebral se do klubu, zůstal doma. Tato nezvyklost působila na rodinu tak, že žena chtěla poslati pro lékaře v domnění, že je nemocen; tchyně byla celá uděšená, že snad den před tím prohrál všechny své peníze v kartách a služka chtěla utéci z domova v domnění, že s pánem není všechno v po- řádku. Nezbylo tudíž gentlemanovi, než aby k uklid- nění všech a k přesvědčení, že se s ním nic neděje, sebral se a šel do klubu. = Filatelisté budou míti záhy o novou origi- nální známku více. Norové, kteří se srdečně, ale ve- lice rychle rozloučili se svým králem, zastavili další tisk známek s jeho podobiznou a vydají zcela nové známky. Také kolky budou změněny.
Othello Desdemona Calergi Ouerini Querin Palma Querin Antonius Shakespeare Noro Milán Benátky Kandia Amerika svatý . Kříž
9 article
Zemřelí v Praze. Dae 12. července 1905: Koníček Jan, obuv- ník, 56 roků, 1357—II. Hornof Antonín, býv. zřízenec dráhy, 66 roků, 561—VII. Pejhovská Anna, manželka kloboučníka, 53 roky, 722—VII. Pokorná Žofie, dcera zedníka, 11/2 roku, 301—VIl. — U Milosrdných bratří: Bašík František, jirchář, 38 roků. — U Mi- losrdných sester: Janák Jan, pekař, 24 roky. Macková Marie, manželka dělníka, 50 roků. Víková Marie, vdova, 81 rok. — Ve všeobecné nemoc- nici; Bystřická Anna, žena řezníka, 20 roků. Dvofák František, zlatník, 35 roků. Kinzlová Marie, proda- vačka ovoce, 68 roků. Lukavský Václav, dělník, 41r. Najman František, dělník, 49 roků. Štoček Rudojf, řezník, 30 roků. Dne 13. července 1905: Krampera Antonín, syn truhláře, 31/2 měs., 407—II. Lysický Tomáš, gym- nasista, 17 roků, 128—III. Slapová Zdeňka, dcera mlékaře, 21/2 měsíce, 109—VI. Tůmová Alžběta, vdova po obuvníku, 63 roky, 17—VI. Holubová Anežka, dcera kočího, 6 měs., 520—VIII. Krejčover Martin, truhlář, 50 roků, 207—VIII. Štěpánek Jaroslav. syn zřízence dráhy, 3 měs., 460—VIII. — V městském chu- dobinci: Pohlová Anna, 81 rok.
Jan Hornof Antonín Žofie Macková Marie Kinzlová Václav Najman František Štoček Rudojf Tomáš Zdeňka Holubová Štěpánek Praha Pejhovský Anno Víková Marie Dvofák František Krejčover Martin Bašík František Janák Jan Kramper Antonín Tůmová Alžběta Pohlová Anno
10 article Lidové divadle „Urania“ v VII. části Prahy
Lidové divadle „Urania“ v VII. části Prahy V zahradě I. pražského měšť. pivovaru Ve středu 19. července. Začátek o 7. hod. Sedm havran ů. Romantická kouzelná báchorka se zpěvy v 9. odděl Napsal E. Pohl. Přeložil J. Vrchlický. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý (plíže Palackého
E Pohl J Vrchlický E Stará Palacký Praha lidový divadlo
11 article Aréna na Smíchově
Aréna na Smíchově mostu). Ve středu 19. července. Začátek o 7. hod. — Lutty. - Fraška o 3 jednáních. Napsali Pieré-Veber. Přeložila M. Pešková. Kežisér V. Táborský.
Fraško Pierý Veber M Pešková V Táborský Smíchov
12 article Pištěkovo lidové divadlo vina ri
Pištěkovo lidové divadlo vina ri na Král. Ve středu 19. července. Začátek o 7. hod- Druhá pohost. hra A. Bernardiho, umělce proměn. Manželova pomsta. Hloupý kousek p. Jeroma. Slavní komponisté
Král A Bernardi Jerome Pištěkův lidový divadlo
13 title
Maroušek — Svéhlavost.
Maroušek
14 article
Ve stanici Hoosicu, kamž přijela brzy, minula ho- řejší vlak, jedoucí zpět k jejímu domovu a když spatřila inženýra a strojvůdce — dobře jí známé tváře — div ji neopustila odvaha a ona zavřela oči před tímto zábleskem rodného domova, jejž opouštěla. Svírala pevně v ruce kytičku květů, aby se upevnila. Avšak cosi ji přinutilo, že otevřela oči; a zde stál před ní Sam Bannet, prose, smí-li ji doprovoditi až do stanice Rotterdamu. »Ne!« řekla s přísností, jež vznikla z boje, jejž vedla se svým zármutkem. »Ne, ani míli. Ani k Orlímu Mostu. S Bohem.« A co učinil Sam? Poslechl ji. Rád bych ho po- litoval. Vždyť zde nebyla poslušnost úkolem milence. Váhal, zlatá vhodná chvílenka chvěla se v rozpacích, průvodčí zvolal »Hotovo!« vlak se hnul a poslušný Sam stál na perronu; vhodná chvílenka mu ulétla jako motýl. Ještě asi čtyřicet minut za Rotterdamem seděla Molly statečně v průchodním voze, dlíc u neznámého cíle. Domnívala se, že k němu dospěla v úterý ráno v Ohiu a psala o tom do Benningtonu. Ve středu odpoledne si byla již tím jista a psala mnohem malebnější dopis. Avšak druhého dne, po snídaní v North-Plattu v Nebrasce, psala skutečně velmi dlouhý dopis a sdělovala jim, že viděla černého vepříka, jak stál na bílé hromadě bůvolích kostí, lapaje ve vzduchu po kapkách vody, padajících ze železniční nádržky. Psala jim také, že jest zde neoby- čejně pořídku stromů. Každou hodinou západněji od ve- příka se utvrzovalo toto mínění a když vystoupila z vlaku u Horské říčky, pozdě v noci čtvrtého večera — tehdy jezdívaly vlaky pomaleji — věděla, že opravdu dospěla
Bannet Sam Váhal Moll Hoosic Rotterdam Ohio Bennington NorthPlatt Nebraska
15 article
Jednou v pondělí v poledne táhla se malá společ- nost jezdců podél Mizící říčky, aby vháněla skot do ur- čených pomezí farmy. Jaro se již vrátilo a jak jeli klu- sem, ubírajíce se ke chladné týdenní práci, kleli vesele a chvílemi si pozpěvovali. Virgiňan byl vážný chováním a zvláštní řečí; avšak prozpěvoval písničku — popěvek asi o sedmdesáti devíti verších. Sedmdesát osm z nich se naprosto nedalo tisknouti a ohromně bavilo jeho druhy pastevce. Znali ho, že je podivín, vystříhali se, aby jej kdy nutili, a čekali, až bude sám v náladě, jinak by jej zpěv omrzel; a když spustil po dni mlčení, na pohled zádumčivý, svým jemným hlasem a počal: »Budeš-li si zahrávati s Looloou mou, povím ti, co provedu a učiním, proříznu ti srdce břitvou a — pistolí tě ještě zastřelím —« podehytávali hlučně vždy poslední řádek a opakovali jej třikráte, čtyřikráte, desetkráte a vydupávali díry do země dle taktu. „Virgiňan“.
Virgiňan
16 title
Panna se selká s neznámým.