ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b27ac6d0-7af1-11dc-b8fa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: place 28, person 24, work 4, org 3
1 masthead
V Praze, ve středu dne 19. července.
Praha
2 masthead
K číslu 196. čislo v Praze za 27 a na venkově za 3
Praha
3 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
Praha
4 title
NARUDNÍ
5 article
Předplaeení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
6 article Válka.
Válka. K jednání o mír.
7 article
Z Berlína, 19. července. »Local Anzeigere oznamuje z Petrohradu: Cesta Witta ke konferenci mírové do Ameriky jest definitivně stanovena na příští středu. Protože vstoupí n loď v Cherbourgu, pojede přes Paříž. O poslání Witta, resp. o jeho plné moci sděluje se od dlouholetého důvěrníka jeho, že ministr je chmurně rozpoložen, ba zhola nespo- kojen. Japonsko dosud ruské vládě nenaznačilo svých nároků, ale pokud ze soukromých zpráv dá se souditi, nebudou nikterak skromné. Wittova plná moc jes poměrně obmezena a akce jeho není nijak úplně volna. Proto mezi Washingtonem a Petrohradem vyměňovány budou četné tele- gramy. Jmenování za mírového komisaře při- šlo mu zcela neočekávaně. Witte bude musiti při vyjednávání počítati se závažným činitelem: duchlem vojska ve východní As ii. V poslední době přicházejí z bojiště zprávy, že vojsko nepřeje si za žádnou cenu miíru, protože přípravy po mukdenské bitvě jsou neobyčejně čilé a úspěšné a také jest na bojišti mnohem vície řadového voj- ska a strojových pušek. I taktika jes změněna, zkrátka vše jest odčiněno, aby pio- kračováno bylo ve válice. Kdyby vláda uzavřela potupný mír, mohly by se o pa- kovati případy na Černém moři také v armádě pozemní. Proto s vel- kým očekáváním ministr za oceán nejede. Poprava důstojníků s překážkou. Z Frankfurtu n. M., 18. července. »Frank- furter Zeitung« oznamuje z Varšavy, že ta- mější vojenský velitel. odsoudi k smrti 47 důstojníků, kteří dne 10. července odepřeli odebrati se na mandžur- ské bojiště. Důstojníci tito náležejí skoro ve- směs k reservě. Vojáci pěší setniny, jež ortel smrti provésti měla, zdráhali se tak učinit a z ahlázeli pušky. Na to byli povoláni ko- záci, kteří exekuci provedli.
Anzeiger Witt Wittův Frank Berlín Petrohrad Amerika Cherbourg Paříž Japonsko Washington Frankfurt můj Varšava cesta Witt
8 article
Ještě o Port Arturu. —ch. Z Petrohradu, 18. července. Účast- ník portarturské posádky, jenž prodělal celé oblehání, píše v »Slovu«, že v tom složení, v jakém byla posádka, bylo nutno očekávati vzdání každou chvíli. Vinníkem toho všeho považovali gen. Stesselja, všichni ho prý nenáviděli ano posádká sama chtěla ho od- straniti. Divili se prý velice, jakou aureolu mu učinili mimo pevnost. Spoustu zásob vydal Ja- poncům a posádka v pravém slova smyslu hla- dověla. Nemocní a ranění neuzdravovali se ná- sledkem špatné stravy. Ohromné zásoby mouky se udržely, ale lidem dávali shnilé suchary. Za takových okolností posádka hájila pevnost. Ne- lidsky se choval gen. Stesselj, pečuje úzkostlivě o své záležitosti soukromé. Japonské posice na bojišti. Z Petrohradu, 18. července. (Pův. tel. »N L.«) Novosilcev telegrafuje »Ruskému Slovu« z Kadidi: Na předních posicích jest klid. Ar- máda Nogiho zaujímá Kanj. Pin-Czjaňczja- tun-Fakumin, její fronta zkrátila se k východu o 20 verst; armáda Nodzuova stojí východně od dráhy, armáda Kurokiho postoupila k doliné řeky Kaoche a přední oddíly alunč- žanské armády zabraly okoli Erdagou, západně od Julanczy. Během měsíce na ma- džurském poli ukázaly se tři nové divise polního typu. Divise ty soustře- dily se v obvodě Sinzintin-Ginminpu. Současně objevily se oddily japonsko-chůnchuzské v hor- ním Sungari; značná část jich objevena též na pobřežní části podél Japonského moře. Ruské posily na bojiště. —ch. Z Paříže, 10. července. Z Londýna sděluje »La Patrie«, že ruská armáda jest da- leko silnější na bojišti, než se soudí v Evropě. Nové posily stále přicházejí. Dva sbory přišly nedávno. Všichni velitelé a vojsko přejí si utkat
Artur Petrohrad Pino Czjaňczja Fakumin Paříž Londýn Evropa Kadidi Ara Le Patria N L SinzintinGinminp
9 article
se s Japonci a oplatit jim vše, důvěřujíce v vítězství. Generál Miščenko pokračuje ve svých objížďkách v Mongolsku a chystá se pře- padnouti Japonce v týlu. Lijáky zničily cesty. Obchod za války. Z Tomska, 18. července. (Pův. tel. »N. L.«) Dle sdělení ruských kupců, obchodujících s Mongolskem, věci jdou v tomto roce velice úspěšně. Japonské lodi. Dle pověsti došlé do Nikolska-Ussurijského dne 14. července japonské lodi připluly do zá- livu sv. Vladimíra a sv. Olgy.
Japonec Miščenko svatý . Vladimíra svatý . Olga Mongolsko Tomsk Nikolsko
10 article
Z bojiště.
11 article
Do Petrohradu přijel plukovník 23. vý- chodo-sibiřského střeleckého pluku Favorov a plukovník Žukov. Správa východo-čínské železnice koná dále objednávky pro obnovení linie Ljaoj an-Port Artur, objednává kolejnice a vše pro úplné obnovení stanie.
Žukov Artur Petrohrad Ljaoj an
12 article Události na Rusi.
Události na Rusi. Dementi.
Rus
13 article
Z Petrohradu, 19. července. Admirálský štáb zmocňuje časopis »Slovo« k prohlá- šení, že zpráva o vzpouře na lodi »Alexandru II.« a »Mininu« jest ne- pravdiva. »Novosti« dementují rovněž zprávu tuto a dodávají, že jenom na lodi »Angare«, na kteréž jsou dílny a na níž opravovány byly torpédové lodi, došlo následkem otázky mzdová ke sporu s dělníky. Car nepojede do Moskvy. Z Petrohradu, 19. července. »Novosti« oznamují, že přípravy kuvítání cara byly zastaveny. Car Mikuláš chtěl přijeti tam v červenci v den narozenin svého syna Alexěje, aby uveřejnil tam svolání lidového za- stupitelstva. Jak se zdá, nyní z cesty té sešlo.
Alexandr II Mikuláš Alexěj Petrohrad Moskva
14 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Pozor na ssací papír! Rodiče Lydie toho dne, kdy vrátila se z pensionátu, byli radostí celí bez sebe. „Jak vyrostla za ten čas a jak je sličná,“ v mateřské pýše obdivovala ji matka. „A jak rozumně se dívá do světa!“ přizvu- koval otec, advokát Martineau, přesvědčen, že krásu zdědila Lydie po matce, moudrost alep „Mně se zdá býti na svůj věk příliš váž nou,“ mínila teta Olympie, aby také něco pro- nesla. „Vážnou?“ odporoval advokát. „Usedlou je, milá Olympie! Přece nemůže být pořád hra- vým dítětem, vždyť jí bude pomalu osmnáct let. Jiná děvčata v tom věku jsou již vdaná.“ Tahle poznámka o vdavkách v osmnácti létech nějak nelibě dotkla se tety Olympie, která zmeškala ten termin o třicet let. Vzdychla jakoby ji někdo ušlápl, zdvihla se a šla do svého pokoje, kde čekala záchvat migrény. „Myslíš, že je Lydie opravdu vážnou?“ řekla paní doktorová v zamyšlení. „Hlouposti — to teta vždycky něco vidí Chtěla by ji pořád míti dítětem, aby sama ne pozorovala, kterak stárne. Náhodou však teta Olympie tentokráte měla pravdu. Nevolila pouze dosti vhodně výraz který správně označil by onu „vážnost“ Lydie Byla to zamyšlenost. Na slovíčko, vzácné dámy! Stalo se vám snad, že při hromadných procházkách z pensio- nátu, při bystrozraku učitelek a při vší té úzko- stlivé ochraně před mužským světem, vyhledá- val vás z počátku jen očima, pak drobounkými psaníčky a konečně — ach, v nestřežené chvilce něm.
Lydia Martineau Olympie
15 article
osobně, mladý, roztomilý a řekněme i hezký muž? Nuže, nestalo-li se tak vám, stalo se tak Lydii. Zahořela sice jako rudý mák v poli, když propašováno jí obratně do pensionátu jednou přítelkyní růžové psaníčko, ale přece je ote- vřela, neboť tušila, od koho asi bude. Achill se jmenuje tedy! Jaké hezké jméno. A jak krásně psal. Slušnost žádá slušně odpo- vědět. A tak stalo se, že Lydie během posled- ního roku v pensionátu dostala a zodpověděla řadu dopisů, z nichž láska ostla divokými skoky. Ještě spolu ani nepromluvili, ale užsi v dopisech tykali. Dva milující lidé dokáží velice mnoho. Nebudu prozrazovat, jak se stalo, ale tolik je jisto, že došlo k schůzkám obou mla- dých lidí a ta poslední, po odchodu z pensio- nátu, byla nejkrásnější a nejdelší. Neublížím pa- nenské cti Lydie ani slovem, řeknu-li, že krátce nežli vlak se hnul, Achill vtiskl jí políbení na rty a než se nadála, druhé a třetí. Celou cestu vzpomínala na to Lydie a třásla se strachy, ne pezná-li matinka na ní, že políbil ji mladý muž Jelikož však políbení, vyjma kominíkova, ne- zanechávají viditelných stop na tváři, nepoznala matinka ničeho. Ale Lydie byla opravdu zamyšlenou. P celý den vzpomínala na tu kratičkou a tolik bla ženou chvili. Však 2náte ty sny rozvíjejícíhose poupěte! A když večer v otcovském domě všechn usnulo, rozžala ve své ložnici světlo, vytáhla ze zásuvky psacího stolu vonný, růžový papír psala: „Drahý Achille! Tedy doma! Nikdo ani ne tuší, jak hluboké a sladké tajemství mám ulo ženo v srdci, jak Tě ráda mám. S rozechvěním vzpomínám na předvčerejší caše rozloučení. Jak to jenom přišlo? Cítila jsem Tvé políbení až domů na rtech a rděla jsem se při vzpomínce na to. Kéž bys tu byl, aby štěstí moje bylo celé
Lydia Achilles
16 article
Mám se přiznat matince neb otci, že Tě miluji? Bojím se a odkládám. Snad, snad jednou na- hodou se o tom dovědí a jak znám své dobré rodiče, nepochybuji, že svolí. Jsem to pošetilá, viď? Piš hodně a brzo — poste restante, jak víš a nezapomínej své milující Tě Lydie. Lydie psala kvapně a krátce. Bála se pře- kvapení. Když dopsala, rychle osušila dopis bí- lým pijákem, napsala adresu, zhasla světloa ulehla. Co se jí zdálo, nevím. Ale vím, co násle- dovalo. Druhého dne, když Lydie byla s matkou v zahradě, vkročil do jejího pokoje rozšafný pan Martineau. Hledal pečetítko, které přece ještě včera měl na stole a jež zmizelo. Dojista, že Lydie psala některé přítelkyni! Arciže! Na stole ještě ležel piják a psací náčiní, nedaleko i pečetítko. Jak pan Martineau vzal pijavý papír do ruky, viděl obrácené otisky řádek. „Co asi si píšou ta děvčata,“ prohodil pro sebe se shovívavým úsměvem, čekaje dětské nějaké nápady. Dal piják proti zrcadlu a četl. Obličej jeho za tu chvíli prodělal několik změn. Z prvu to byl údiv, jenž přelétl jehc tváří, pak to byl úsměv, opětné zvážnění, a na kone zavrtění hlavy provázené slovy: „Hleďme, hleďme — kdo by byl tušil. Lydie je zamilována! Ale do koho u čerta?“ Obrátil pijavý papír a opět v zrcadle četl: „Pan dr. Achill Demolies, advokátní kon- cipient v Paříži, rue Y.“ „Aj, tedy kollega! Hezká věc!“ Pan doktor položil piják zase na stůl, přešel dvakráte pokojem a pak zaznamenal si adresu pana Achilla
Lydia Martineau doktor Achill Demolies Aj Achilles Paříž