ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 b22ecc50-75a4-11dc-bf13-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 38 celkem · entity: person 112, place 66, org 23, work 10
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NARODNI LISTY-
3 masthead
4. července 1908. Číslo 189
4 article
V grand príx voituret: vítězství Lion Peugert. . . . 2:1 Sizaire a Naudin . . 3:1 Demanster . . . . 5: 1 Gregoire . . . . . 5:1 Isotta- Fraschiní . . . 5: 1 Werner. . . . . . 6: 1 Aleyon . . . . . . 10:1 Delage . . . . . . 16 :1 Roltsnd Pilain . . . 20 :1 20:1 a více ostatní, Z cyklistského ruchu. ** Distanční závod Vídeň-Berlín. jehož trať měřila 598 km, vyhrál mezi 181 účastníky (ze 198 hlašených) dotud neznámý závodník Ludw ze Sossenheimu v čase 28 hod. 26 min. 18 vteřin. Výkou ten předči Fischerův z r. 1903, jenž teby trať o 16 km kratší za podpory výborného vodič- ského aparátu urazil za 31 hod. 224/% vteř. Vítě Ludwig měl stroj, opatřený volnoběžkou. Ludwig jest šiihlý, 23letý muž, nápadný černou páskou na pravém oku, která zakrývá prázdnou očnici, neboť pozbyl oka před léty při výbuchu v továrně. Povoláním jest lesař. Jezdí teprve 3 roky na kole a zúčastnil se v nedávné době několika závodů bez pozoruhodného úspěchu. Jak známo, byli závodníci rozdělení ve dvě třídy: jezdců s volnoběžkou a pevnou nábojí. O závodu očekávána odpověď na otázku, je-ti voln- běžka vhodnější pevného kolečka. Výsledek by mlavii pro volnoběžku, neboť jezdci této třídy v úbrnném pořadí obsadili prvé, třetl, sedmě, osmé, deváté, de- sáté a čtrnácté místo. 1. Ludwng 28: 26 18.
Peugert Ludw Fischerův Ludwig jítsátý Roltsnd Pilain Vídeň Berlín Fraschinit Werner Delag km
5 article
2. Oberstein 28: 42.09 B. Winzer 28: 42-03. 4. Donath 29 : 07 57. 5. Schulze 29: 07 571/ 6. Hohe 29: 07-573/s. 7. Bausch 29: 25.35. 8. Tacke 29: 48.14. 9 Rögner 30 : 20.56, 10. Kempfle 30: 21.04. 11. Gall 30: 21.043 /% 12. Lindner 30) : 49.09. 13. Schimke 30: 49 591/. 14. Schröder 30 2 59 000 . 15. Kotsch 30: 59. 21. Závod byl — jak známo — vyhražen pouze členům německého kolařského svazu. Obeslán byí členstvem jeho z Německa i Rakouska. Z Rakušano se nejlépe držel Wiencziers, který dlouho bojoval s Ludwigem, pak však odpadl a není vůbec mezí umístěnými. Ostatní Rakošané se vzdali už dřive. Zmíněné omezení na členstvo D. R. B. oloupilo závod o šurší zájem. Zejména v Čechách obecenstvo závo takořka ignorovalo, nepřekáželo závodníkům, ale tak se o ně hrubě nestaralo. A správně, neboť pořada telstvo se chovalo k zemím a obyvatelstvu s prušá ekou nadutostí. Střeleotví- Z Vídně, 3. července. (K. k.) Dnes konal s mesinarudní závod ve slřelbě. Prvé místo uhájito Švýcarsko 4381 body, II. Itatie 4076 body. III. Francie 4530 body. Světového mistrovství dobyí Paumier Duverger (Belgie). Světového mistrovství v střelbě v leže dobyl Frasta (Italie) a mistrovství v střelbě v pokleku Paumier- Duverger (Belgie). Výsledky nejsou ještě oficiální, protože nebyly dosud přesně stanoveny.
Donath Schulz Lindner Schröder Ludwig Paumier Duverger Německo Rakousko Čechy Vídeň Švýcarsko Francie Belgie 571 / 6 Italia PaumierDuverger
6 title
Věstník spolkový.
7 article Schůze.
Schůze. Dnes: Výherní spolek »Včela« v Žiž- kove koná o 8 hod. večerní plat-bní a výborovo schůzi »u Suky«, v Rokycanové ulici. — Spo lek rodáků Neveklova a okolí v Praz koná schůzi o 8. hod. več. v restauraci »u Choděry« v I. poschodí. — Spolek akad. jihočeský c »Budivoj« pořádá o 7. hod. večerní řadnou valnou hromadu »u Pokorných«. — Spol e »Akademikové vinohradětí« koná schůzi členskou o 8. hodině večerní ve spolkové místnost (Dobrovského ulici č. 17). Zábavy. Dnes: Recilační večerumělecký po- řádá Johus Poláček, recitátor z Prahy, o 8. hod večerní v sale hotelu »Pensionát« v Dobřich viclch-V šenorech. Slavnosti. B. července: »Žižkov-Ducheo vu« jes heslo slavnosti, kterou pořádá již tuto neděli odbo Narodní jednoty severočeské v Žižkově na celém prostranství vrchu Žižkova ve prospěch zřízení če ských měšť. škol v Duchcově. Koncert tří hudebníc sborů, tombola, střelba do terče o ceny, buflet a ho- stinství na obou plošinách vrchu, boj květinový tanec, o 5. hod. odp. cvičení žáků »Sokola« žižkov- ského na hoř. plošině. Na hoř. plošině postavens česká škola z uzavřeného území, spojená s veleza- jímavou výstavkou. Vzhledem k humannímu účelu slavnosti a nepatrnému vstupnému 10 h lze očeká- vati návšlěvu nejhojnější. — Jednota českých střelců »Tyrš« koná slavnostní odhalení pra- poru. Sraz br. jednot o 8. hod. ranní na Král. Vino- hradech su Helmů«, Čelakovského ulice, odkud s o 9. hodině vyjde s hudbou br. Kmocha z Kolína do spolkových místností »na Slovany«, Schůzka člen- stva jednoty o 7. hodině ranní v kroji »na Slo vanech«
Suk Choděra Johus Poláček Tyrš Král Helm Kmoch Rokycan ulice Neveklov Dobrovský ulice Praha Žižkov Duchcov Čelakovský Kolín spolek akad . jihočeský c Sokol
8 title
Telafonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
10 article
Z Vídně, 3. července. Situace parlamentní se dnes nevyjasnila. Němci z království českého se nerozhodli o svém dalším postupuu. Německo- nacionální svaz a němečtí poslanci z královstv českého konali sice opětně schůze, ministerský předseda bar. Beck měl rozmluvu s drem. Per geltem a drem. Chšarem, avšak němečtí pokro kovci, němečtí nacionálové a němečtí radiká- lové z království českého nemohli se odhodlat k nějakému usnesení buďsi positivnímu neb negativnímu. Pilné návrhy poslanců dra. Funka dra. Pergelta a dra. Urbana, předevčírem po dané, nebyly dnes ještě odvolány. Věc byla odložena ne středu dopoledne. O 1/410. hodině toho dne sejdou se němečtí poslanci z královstv čoského zase, Sdöluje se nám, že dr. Pergelt, dr. Urban a dr. Funké, tolikéž pak všiehni němečtí pokro- kovci, byli by ochotni odvolati své pilné ná vrhy, ba také proměniti původní pilný návrh posl. Pachera a soudr., podaný již před něko- lika dny o poštovních a justičních poměrech v království českém, v pouhý dotaz, avšak po- slanci radikální, zvláště Pacher, Wolf a Edunr šl. Stransky jsou proti jakékoli změně, pnoti ja- kémukoliv ústupku. Německo-radikální poslanei žádají, aby ministěrský předseda sv. p. Beek jměnem vlády dal Němcům pisemně záruky že budou splněny všechny požadavky, kterýeh se týkají pilné návrhy německých poslaneů z království českého. Bar. Beek nemůže však jich splnění slíbiti, a nemůže jich zaručiti ai ústně, neřku-li písemmně.
Němec Beck doktor Pergelt Urban Funký Pacher Wolf Edunr Vídeň Urbano
11 article
Fakticky jsou němečtí pokrokovci z králov- ství českého zajatci německých radikálů. Jsou lidé v německém táboře mímo království české kteří strouhají mrkvičku poslancům dru. Pen geltovi, dru. Funkovi a dru. Urbanovi, že n běhli německým radikálům. Z německého t bora samotného ujišťuje se dále, že eel nkce, podniknutá kvartetem Pergelt-Urban- Sehreiner-Pacher, již tehdy, když posl. Pache
doktor Pen gelt Funk Urban Pergelt Urban Pache SehreinerPacher
12 article
podal svůj první pilný návrh o poštovních a ja- zykových poměrech v království českém, ješt více pak, když byly podány poslední čtyři piln návrhy Němců z království českého, má nepo- krytý, nezaobalený, ostrý osobní hrot pro ti nynějšímu němeekěmu mini stru Jindřichu Pradovi. Jak povědomo kandidovali pro německý portefeuille, uprázdně ný úmrtím ministra Pesehky, němečtí radikálov ve vší formě posl. Pachera, němečtí agrárnle posl. dra. Schreinera. Vedle nich byl třetín kandidátem dr. Pergelt, jenž několikráte již dou- fal, že se stane ministrem. Nyní prý považují němečtí radikálové přihodným okamžik, aby obnovili svůj útok na posici mini- stra Prada, a jsou podporováni německými pokrokovci, kteří tím způsobem bezděky pra cují pro německé radikály. Tvrdí se kromě toho, že min. Prade, jenž dnes do Vídně nepřijel, a sem byl zvláštním usnesením pozván, a který ohlá- sil, že po skončené léčbě karlovarské ke konei nynějšího zasodání se vrátí do svého úřadu, je postupem t. zv. svobodomyslných Němců z Čech roztrpčen. Je pohněván, že němečtí poslanei z království českého za jeho nepřítomnosti bez jeho vědumí konají výpravy, jimiž postaven jeho jest otřásáno, a připomíná, že úřad něme- ckého ministra-krajana podruhé převzal jenon na jejich nátlak. Nyní prý však jest ochoten chce se ho vzdáti a nepřokážeti panu Pachrovi by převzal dědictví po něm.
Němec Prad Pesehka Pacher Schreiner doktor Pergelt Prade Pachr Vídeň Čechy Prado
13 article
místo parí 2:t
14 article
Češti poslanci proti dru. Luegrovi. Z Vídně, 3. července. „Národní Listy“ za znamenaly dnes odpoledne doslovně řeě, kterou starosta města Vídně dr. Lueger promluvil k „li- dovému básníku“ Karlu Lorenzovi, když skládal slib jako měšťan vídeňský. Dr. Lueger hlása ve své řeči soustavně poněmčování vídeňských Čechů. Touto řečí byli čeští poslanci práven roztrpčeni a rozezleni. Někteří z nich žádali za dnešní schůze sněmovny, by svoláni byli všichn poslanci čeští bez rozdílu stran, také sociáln demokrutě, ke společné schůzi a aby v ní uči nili společný a jednotný projev proti dru. Lue- grovi. Ale od úmyslu toho bylo zase upuštěno. protože bylo namítnuto, že by se společným projevem všecb českých poslanců dal Luegrove řeči relief, jakého naprosto nezasluhuje, a pro tože se doporučuje, reagovati na ni způsoben jiným a na místech příslušných. Zástupcové „Jihoslovanského svazu“ u míni slerského předsedy. Z Vídně, 3. července. Parlamentní komise „Jihoslovanského svazu“, posl. dvor. r. dr. Ploj dr. Laginja, Biankini a Hribar, měla dnes roz mluvu s ministerským předsedou, jejž upozor nila na nouzi a tiseň, která nastala v jižních kra jinách tohoto státu suchem a nedostatkem krn va. Žádala, by vláda neprodleně zahájila nouzo- vou akci pro krajiny ty, po případě, aby obyva- telstvo bylo bezplatně poděleno senem pro svů dobytek, konečně pak aby vydán byl zákaz vý vozu píenin. Kromě toho“ přetřásána zevrubně i parlamentní situace, při čemž ministorský předseda vyslovil možnost, že parlamen bude zasedati do konce července Chef vlády slíbil, že chce věnovati nejopravdo- vější pozornost neúrodě na jihu předlitavském a neprodleně učiniti potřebná opatření.
Lueger Lorenz doktor Čecho Ploj Laginja Biankini Hribar Vídeň jihoslovanský svaz jihoslovanský svaz
15 article
Po vysokoškolské stávce. Z Vidně, 3. července. Poslanci dr. Lueger Hagenhofer, bar. Morsey a Stumpť vyhledal dnes odpoledne ministerského předsedu barona Becka a trpce si stěžovali, že na vídeňské un versitě byli potrestáni dva klerikálové a že na štyrsko-hradecké universitě byli minulou sobotu členové klerikálních združení studentských zbit a znásilněni. Jmenovaná křesťansko-sociální de putace žádala, by vinnici byli potrostáni. Zejmé- na žalovala na chování se rektora štyrsko-hra- decké university prof. Hildprandta a profesora téže university Haberbanda. Ministerský před- seda pravil, že dá přísně vyšetřiti přihody, jež byly předmětem stížnosti; vinníci budou přísně potrestáni.
doktor Lueger Hagenhofer bar Morse Stumpť Beck profesor Hildprandt univerzita Haberbanda
16 article
Německé přiznání.
17 article
Z Vídně, 3. července. O dnešní poradě ně meckých poslanců z království českého sděluje německo-nacionální korespondence: „Němečt poslanci prohlásili, že jest jim nemožno příjati celý pracovní program vlády bez náležitých zá- ruk, že vláda vyhoví alespoň nejpilnějším samozřejmým požadavkům německým. Bylo tam praveno, že ve voličstvu je hluboká nevole, b vážná rozhorlenost, protože zejména při jmeno- vání úřudníků nebere se přes všechny sliby na Němce žádný zřetol, nýbrž pořád a pořád pře všechny intervence a přes všechny potice ně- mecké posílají se Čechové do německých okresů Pokud pak týká se jmenování německých soud ců, vláda odkazuje Němce pořáde na nezbytnou paritu jmenování extra statum též u Čechů. V otázce jazykové vůbec nestalo se nic, aby se poměry upravily a vyjasníly od té doby, co ba Beck již před několika měsíci ohlásil jazykový zákon pro království české. Za zřízení kr aj skéko soudu v Trutnově mají Němei povoliti vybudování české techniky brněnské (Vláde vůbez a ministerstvo vyučování jsou p- vinni bez veškerých náhrad Němcům, vybudo- vati českou techniku v moravském hlavním mě stě zřízenou již r. 1899. — Pozn. zpr.), kdežto Němci musejí pracně vymíhatí vybudování ně- mecké techniky pražské. Poslancům německým vytýká se, že nemohou prokázati se ni jediným skutečným úspěchem národním (Němci v krá- lovství českém žádných úspěehů národních ne potřebují, protože mají nejen úplnou rovnopráv- nost, nýbrž nadpráví, poněvadž jsou nejenom nasyceni, nýbrž přesyceni a překrmeni. — Pozn. zpr.) a že jsou tuze málo radikální. Vzhledem na tukové smýšloní voličstva je samozřejmo, ž němečtí poslanci alespoň koncem letního zase- dání věděti chtějí, jak vláda se zachová vůč nim. Dosud dávala jim jenom neurčité odpovědi v nejlepéím případě je těšila pro budoucnost.
Němec Čecho Beck Vídeň Trutnov
18 article
Tím nemohou bráti za vděk, a proto se odhodlal pilnými návrhy tlumočiti ve sněmovně sv stesky. Dá-li vláda určitá, jasná prohlášení, na základě kterých Němci mohou spoléhati, že nu jisto splněny budou nejpilnější požadavky je- jich, nebudou se rozpakovati, své pilné návrhy odvolati. Zádají však, aby do zákona, postátňují- cího českou dráhu severní přijnta byla klausule národní v ten rozum, že dosavadní německý ráz této dráhy bude také zachován, bude-li na dráze té provozovati jízdu stát. Do úterka bude skon čeno vyjednávání s vládou, a potom němečtí p slanci z Čech budou moci se rozhodnouti o svěn dalším postupu. „Český klub“ a předloha o postátnění Česk severní dráhy. Z Vídně, 3. července. Poslanec Maštálk měl dnes s ministerským předsedou bar. Becken rozpravu, která věnována byla záležitostem že- lezničním, zvláště pak osnově zákona o postát nění České dráhy severní. Jedná se o to,, najíti východiště z tísně, jaká způsobena byla známým návrhem posl. Pachora a o to, aby předloha t mohla býti oběma sněmovnami vyřízena ještě v zasedání nynějším.
Němec Maštálk Čechy Vídeň Český klub
19 article
Zkoušky na odchodnou na české školo Komenského ve Vídni. Z Vídně, 3. července. Stalo se něco pro českou školu Komenského ve Vídni. Nebyla převzata do správy města Vídně, nač má plný nárok a pln právo. Nedostalo se jí práva veřejnosti, na které m stojný nárok jako škola klášterní, židovské nebo tu recko židovské, které práva veřejnosti ve Vidni po žívají. Bylo toliko povoleno dětem ze školy té odchá zejícím konati zkoušky na odchodnou ve Vídni, n škole Komenského, do ktoré několik let chodily a nemusejí tudíž jezdíti do Břeclavy, kde se dos zkoušky ty musily konati. Dne 24. m. m. dostal okresní školní dozore školy Komenského pokyn, aby na škole Komenskéh ve Vídní provedl zkoušky na odchodnou, na kter přijedou učitelé školy břeclavské do Vídně. Škol inspektor výzvě té vyhověl. Vysvědčení na odchoo- nou vydává o nich jako dosud škola břeclavská. Změ na proti dosavadnímu stavu záleží v tom, že nebohe chudé děti, jejichž rodičové jsou většinou dělníci. anebo vůbec lidé nemajetní, nemusejí teď jezditi k zkouškám do Břeclavy, na kteréžto cesty se pro pořádaly sbírky.
Komenský Vídeň Břeclava český škola Komenský
20 article
Řečenou změnou zkoušek bylo tedy učiněn opatření čistě lidské, humanní. Jest bez odporu po- krokem proti dosavadní zvyklosti. Nikdo nepopře,ž se stanoviska paedagogického jest správno a vý- hodno, by děti konaly zkoušku“ na odchodnou n škole, ve které se učily, a aby vysvědčení na odchod- nou dostaly od téže školy. Proto byla cesta d Břeclavy nejen hmolnou obětí pro rodiče českých dětí, školu Konenského navštěvujících, byla tak že zřetelů školských, vyučovacích a výchovných prn- vým násilím na nejprimitivnějších zásadách paedago- gických. Po té stránce stala se nyní částečná aspon náprava v ten rozum, že děti nepojedou do Břeclavy k cizím učitelům, u kterých se nikdy neučily, jich nikdy neviděly a kteří navzájem nespatřili ani ne- poznali dětí, nýbrž že pojedou čeští učitelé z B- clavy do Vídně. Zůstává však smutným a v našen csvíceném století kříslavým, nekřesťanským soci- ním bezprávím na českém národě a na českých dě tech vídeňských, že ani teď nebudou zkoušeny svý mi učiteli, nýbrž učiteli, dojíždějícími z Břeclavy Tento krok, který se stal na costě k rovnému práve české školy Komenského s jinými neněmeckými sko lami vídeňskými, byl dru. Luegrovi a jeho liden podnětem k bouři, kterou ztropili dnes na radnici.
Komenský Břeclava Vídeň
21 article
Městský rada Tamola podal ve schůzi měst ské rady tento dotaz: „Jak se dovídám, sdělil mi nistr vyučování dolnorakouské zemské školní rad že nelze ničeho namítati, aby propouštěcí zkoušky konané se žáky a žákyněmi spolku „Komensitcéh v X. okrese, byly konány na této škole- členy uěi telského sboru veřejné obecné školy v Břeclavě u př tomnosti delogáta vídeňské okr. šk. rady a vysvě čení byla vydávána obecnou školou v Břeclavě Tento výnos je nejtěžším a ve svých následeích n dohledným útokem, který kdy byl podniknut na jed notně školství našeho města a na jeho německý ráz Nařizuje se jím, že na škole vídeňské může býti č skými zkouškami zjednáno platné české propoušťě vysvědčení. Dále se od okr. šk. rady zádá, by k těm to českým zkouškám vyslala dolegáta. Proto se táží 1. Jeli pravda, že byl vydán onen ministerský vý nos? 2. Co starosta zamýšlí podniknout, aby uháji těžce ohrožený ráz našeho školství, jakož i našeh města oproti tomuto neslýchanému útoku, který pro- vedl německo pokrokový ministr ?“ Starosta dr. Lueger odvětil, že citovaný výnos byl skutečně vydán a pokračoval: Ve své vlastnosti jako předseda okr. šk. rady nejsem s to, abych učinil nějaké opatření, poněvadz okr. šk. rada nemůze podati rekurs proti rozhodnutí vyššího úřadu. Zašl městské radě opis dotyčného výnosu a městská rad ať se o něm poradí a podá příslušné návrhy obee nímu zastupitelstvu. Vynasnažím se, abych uháji jednu řeč ve Vídní se vší rozhodností.
doktor Lueger Břeclava Vídeň
22 article
Okr. šk. rada města Vídně jest úřad německý a nemá při českých zkouškách naprosto interveno- vati. Ovšem záležitost ještě zevrubněji vyšetřím doufám, že najdeme prostředky a cesty, by byl od- ražen tento, dle mého názoru dosti prudký úlok n jednotnost řeči ve Vídni. (Opětný souhlas a výkřiky Německo-svobodomyslný ministr!) — Návrh byl pak přikázán k vyřízení dle jednacího řádu, Podobá se, že dr. Lueger věděl včera již o změ ně, která se stala na škole Komenského; snad proto měl svou známou řeč k lidovému básníku Loren zovi, kterého vyzval, aby mu pomohl poněmčovat všechny Čechy, do Vídně přícházející. Dr. Luegen nosklidil vavřínů na své výpravě, na které chtěl pr klorikalismus dobýti předlitavských universit. Nyn snad chce sklizeti vavříny jině: na výpravě, podni nuté proti chudé, nebohé soukromé škole Komen- skéhc, vydržované už po čtyři desetiletí mozoly nej chudších tiíd našeho lidu.
doktor Lueger Komenský Loren Čecho Luegen Vídeň Komen
23 article
Z Vídně, 3. července. Na škole Komenskéh konaly se včera po celý den zkoušky na odchodnou s hochy a děvčaty, kteří školu tu již vychodili. K zkoušce příjeli z Břeclavy řídící učitel, katechela pět učitelů. Zkoušce přítomni byli: posl. Staněk (kte- rý je v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny referentem o položce „Obecné školy“), Švejk, d Volich (předseda Komenského), Kotlář, prof. Hráský a Hyrš. Ke zkoušce přivedla svou dcerušku choť mi- nistra dra. Fiedlera. Tato dívka jevila neobyčejnou Bystrost duševní a pokročilé vědomosti. Výsledel colodenních zkoušek všech dětí byl nejen uspokojivý, nýbrž velmi dobrý, Ba přokvapu- jící — jak pokud so týče přodmětů včených. tak pokud jde zvláště o němčinu. Děti vyznaly se jazyce tom dobře a plynně, vyslovovaly se správnou řečí spisovnou. Dnes konaly se na škole Komenského pro všechno zactvo závěrečné bohosluzby. Z Vídně, 3. července. Věc zkoušek na odchod- nou na zdejší škole Komenského prošla ve vší formě zemskou školní radou moravskou, která svolila, b učitelé školy břeclavské pravidelně jezdili do Vídně zkoušeli žáky školy Komenského, pak zemskou škol- ní radou dolnorakouskou a ministerstvem vyučování Po odsouzeni Sičynského. Ze Lvova, 3. července. „Dilo“ oznamuje že dnes byla deputace ruské společnosti u pan Stěynské, kterou ujistila u příležitosti odsouzen jejtho syna nejvřelejšími sympatiemi. Odpoledne bylo velmi mnoho ruských dam u paní Sičynské a prohlásilo jí že každá ruská žena ližuje v od souzeném svého bratra. Na důvěrné schůzi ru ského studentstva byl přijat projev sympatií od souzonému studentovi a zároveň bylo usnesen založiti nadací ke zřízení ruské obecné školy kterážto nadace bude míti název: nadace Heleny Sičynské.
Staněk Švejk Komenský profesor Hráská Hyrš Fiedler Stěynský Sičynský Helena Vídeň Břeclava Lvov Dila Komenskéh poslanecký sněmovna b učitel škola břeclavský d Volich
24 article Ruské události.
Ruské události. z řišské dumy.
25 article
Z Palrohradu, 2. července. (K. k.) V dnešn schůzi, jež trvala do půlnoci, schválen rozpoče příjmů v obnosu 21/2 milia r d. Ministr Kokovcev vyslovil v celku soubla s přáními rozpočtového výboru. Mezi jiným poukáza na to, že stát, který před třemi léty vedí vojnu, pře nedávnem přestál vnitřní nepokoje, vydal veliké ob- nosy na znopatření lidu a ve kterém nepravideln příjmy přece převyšují pravidelná vydání o 83 mil. může říci, že jeho finanční soustava úplně přestál uloženou zkoušku. Této zkušenusti třeba děkovat dle jeho mínění historickému vývoji finanční sou stavy ruské. Správcové ruské finanční politiky jso proto povinni tuto osvědčenou soustavu dle možnost zachovati. Schodek r. 1908 není s to otřásti ruskou finanění situací. Podobné tvrzení mohl pronésti jen dr. Marlin a jeho stoupenci, kteří všemožné usiluj dokázati ruský státní bankrot. S boží pomocí exi stoval dosud lento ruský bankrot jen v brožurách těchto německých spisovatelů. (Pochvala.) Odpovídaje k vývodům různých řečníků, pravi ministr, že po jeho soudu mimo svobodu a prav třeba také pokoje a pořádku. Splněním těchto pod- mínek docílí finanční situace větší pevnosti. Konečne vyslovil přesvědčení, že nejen kritika, nýbrž i vzá jemná důvěra mezi dumou a vladou usnadní spo lečnou tvůrči práci. (Hlučná, dlouhotrvající pochvalu na levici a ve středu) Z Petrohradu, 3. července. (K. k.) 103 poslane podali návrh na odstranění trestu smrtí. Návr je podepsán celou levicí a několika okťabristy.
Kokovcev Marlin Petrohrad
26 article
Carská vyjíždka. Z Petrohradu, 3. července. (Spb. Ag.) Jachtn »Standard«, s niž plují carští manželé, odplula včer z pitkopaské rejdy. Schválená půjčka. Z Petrohradu, 3 července. (Spb. Ag.) Vnitřn půjčsa 20. mil. rablů, která byla schválena dumou a říšskou radou, byla carem sankcionována. Přepadená pošta Z TIlisu, 3. července. (K k.) V okolí Tiflis byla dnes dopoledne přepadena lupiči pošta, kterou doprovázeli 4 strážníci Jeden poštovní úřadnik by usmrcen pumami a výstřely lupičů, druhý úřadník sočí byli težce raněni. Bylo uloupeso přes 20.00 rublů. Z lupičů byl jeden zabit a druhý zatčen,
Petrohrad Tiflis Aga
27 article Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře. Z říšského sněmu uherského. Z Pešti, B. července. (K. k.) Poslaneck sněmovna ukončila povšechnou rozpravu o e xe kuční novele Ministr dr. Günther ubezpečoval, že poda tuto předlohu ze svého vlastního přesvědčení Mu se udělati přítrž dosavadní úvérové soustavě. Úvě nictví v Uhrách bude uvedeno do zdravějšího směru Poskytování úvěru bude spočivati pouze na povaz píli a práci dlužníkově. Odpůrci předlohy se odvolá- vají na theorii o svobode úvěru; ministr poukazuje na strašné vypuzení z majetku, kdy drobným sedla- kům byl odňat poslední kousek pole. Proto vyjmu ze zabavení fundus instroctus drobných zemědělc Na začatku podzimního zasedaní podá předlohu rodinný h domeích Zákonem tímto chce i drobným rolníkům zabezpečiti minimum pozemkového ma jetku. Trvá na tom, aby předloha byla ihned uzáko něna. Posavadní zákon byl hříchem proti národu Ministr setrvá na své cestě, věda, že hájí zájmy ma- ďarského národa. Nedal se v minulosti zastrašiti necouvne ani v budoucnosti před žádným terorismem a hrozbami.
Günther Ministr Pešť Uhry Poslaneck sněmovna
28 article
Po doslovech přijala předloha povšechně za z klad rokování zevrubného. § 1 schvaluje se beze změny a debaty. K § 2. navrženy četné změny, ale na miní- sirovu domluvu propadly, načež rokování bylo pře rušeno. Příští schůze bude zejtra. Vpanské sněmovně hr. R. Zselenszk odůvodňoval svůj navrh na odstranění nehraženého lhůtního obchodu s obilím. Vypracova osnovu, vyslovující v 17 článcích, že bursa na zbož a bursa peněžní stojí pod dozorem ministrův orb a financí, bursy na zboži mohou býti založeny jen povolí-li je za souhlasu zemědělských svazů mi orby, díferenční hra s obilím a mlýnskými výrob má býti zakázána, a vláda může zakaz ten rozšíři i na jiné druhy diferenční hry. Osnova navrhuje nu- cené bursovní registry a stíhání zpráv, majících vliv na tvoření cen a nesprávných a nesouhlasících s of- cišlními záznamy cen. Vláda nadržuje jistým obcho- ním kruhům a obává se odstraniti nehražený termi- nový obchod. Samosprávu bursy a její smírčí sou chce zachovati.
R Zselenszk Vypracův Vpanský sněmovna
29 article
Terminový obchod má býti zatím zakázán jen v obalí a zemědělských výrobcích, v ostatních kate goriích, dohodne-li se o to většina interasentů s pří slušným ministrem. Při záznamech cen musí býti výrobcům zabezpečen jistý vliv. M. p. dr. Wekerle soudí, že takové předloh jako Zselenszkého nepovznesou autoritu a vážnos panské sněmovny. Jest ovšem pravdou, že poslane- cká sněmovna uložila vládě řešiti tuto otázku, avšak nevyřkla kdy. Předloha Zselenszkého řeší otázku jednostranně Vláda hodlá co nejdřive rozřešiti tut otázku tak důležitou a také se stanoviska sociáln poltického velmi významnou. Předloží bursovn opravu ku projednávání v zimním zasedání. Pros proto, aby návrh Zselenszkého byl zamítaul. Při hlasování bylo 26 členů proti meritorním projednávání návrhu a 23 pro. Hr. Zselenszky prohlásil to za omyl Sám prý počítal hlasy a konstatoval, že většína hlasovala pro jeho návrh. K jeho přání dal předseda ještě jednou Hlaso vat a počítal přítomné. Shledalo se, že 24 člen hlasovalo pro a 24 proti návrhu Zse lenszkého. (Velké vzrušení) Předseda navrhl se zřetelem k závažnost věci, aby usnesení bylo odročeno na podzim. Hr. Zselenszky naléhal, aby předseda roz- hodl. (Vzrušení neustává.) Hr. Ferd. Zichy je pro předsedův návrh; nen prý na místě projednati tak důležitou otázku nyn před letními prázdninami. Bar. Podmaniezky připomínal ustanoven jednacího řádu, že při rovnosti hlasů rozhoduje předseda. Hr. Teleki pravil, že aice hlasoval pro návrk Zselenszkého.
doktor Wekerle Zselenszký Zich Teleki Hradec panská sněmovna cká sněmovna
30 article
M. p. dr. Wekerle prohlašuje, že tu rozho duje jednací řád. Nyní sluší pouze se usnésti chce-li sněmovna návrh hr. Zselenszkého projedná vati nebo ne. Usnesení o něm může se odročiti n podzim. Hr. Zselenszky řekl, že vláda podléhá ja- kémusi llaku. To není pravda V zásadě nedá na sebe nijak působiti. Je mu lhostejno, jak panská sněmovna rozhodne. Vláda podá předlohu o r formě bursy, avšak bude jednati jen dle svých vlast- ních zásad a dle svého vlastního přesvědčení. Hrabě Z selenszky navrhl na to třetí, jmene vité hlasování. (Odpor.) Předseda hr. Dessewíly připojuje se svým hlasem k těm, kdo nechtějí, aby návrh Žselenszkého dostal se na jednací pořád. Hrabě Zselenszky volá: Tak hlasuje před- seda zemského zemědělského spolku Tím byla věc odbyta a sněmovna rokoval o bezplatném vyučování na obecnýe školách. Ministr vvučování hr. Avponvi praví že vli
doktor Wekerle Hrabě Zselenszky Hradec
31 article
státu na školní vyučování musí býti ve všech smě- rech rozšířen. Klade velký důraz na barmonii stát a církve, ale mohou sxistovati pouze školy, jež spo- čívají na základé přísně mravním a přísně vlaste- neckém Předloha byla přijata a po ní další předlohy o ob- vodních lékařich, železničních investicích, novela trestního zákona, výpůjčka košicko bohuminské dráhy a předlohy o zvelebení chovu dobytka. Za jednání o dani z lihu navrhl hr. Z se- lenszky doplněk, aby zemědělským lihovarům byl zaká áno páliti melasu. Ministerský předseda dr. Wekerle se tomu opřel, pročež doplněk propadl a předloha přijata beze změny Dále schváteny ještě předlohy o stavbě dělní- ckých domů, o inartikulaci mezinárodní dohody o stav bezdrátné telegrafie a o vicinálních drahách a pře- seda zmocněn blahopřáti panovníkoví jménem sně- movny k jeho narozeninám (18. srpna . Z Pešti, 3. července. (K. k.) Dle místní korre- spondence bodlá prý předseda panské sněmovny hr Dessewífy složiti předsednictvo zemského země- dělského spolku.
doktor Wekerle Pešť panská sněmovna
32 article
Antimilitaristický leták. Z Pešti, 3. července. (K. k.) U vojáka, který by přikázán službou do plynáruv, byl konfiskován anti- militaristický leták, kterým se vojáci vyzývají, aby se nedali zneužiti ku potlačení snah stávkujícíeh proletářů. Z výkonného výberu chorvatsko-srbské konlice. Ze Záhřeba, 3. července. (K. k.) Výkonný výbo chorvatsko-sebské koalice konal dnes odpoledne schů- zi, které se mimo veškeré členy výkonného výboru zúčastnilí také četní jiní členové koalice. O konfe- renci byla vydána zpráva, v níž se praví, že koalice nikoho nezmocnila, aby vyjednával s uherskou vlá- dou neb s většinou úherského parlamentu a že roz mluvy jednotlivých poslanců koalici nikterak neza- vazují. Dále se praví, že chorvatsko-srbská koa lice v dozírné době nepomýšli na vyjednávání o mír, po- něvadž uherská vláda trvá na tom, aby případné vy- jednávání konalo se prostřednictvím chorvatské zem- ské vlády, po případě v dorozumění s bánem, kdežtn chorvatsko-srbská koalice trvá na slanovisku, že bánem nemůže vůbec vyjednávati
Pešť Záhřeb
33 article
Vyjodnávání v Srbsku Z Bělehradu, 3. července. (K. k) Dnes pokra- čuje se ve včera zahájeném vyjednávání delogátů obou radikálních stran o zřízení koaličního kabinetu. Mlagoradikálové trvají na tom, aby po vyřízení ob- chodní smlouvy a Rakouskem byly provedeny nov volby Z Bělebradu, 3. července. (K. k.) Úladně ozna- mují, že je naděje na brzké rozřešení ministerské krise, poněvadž Velimirovič byl zmocněn vyjednávati s mladoradikály na širším základě. Jednání již zapo- čalo, Z lodního spolku německého Z Berlína, 3. července. (K. k.) Prine Salm -Horst- mar definitivně odmíti přijetí opětné volby za před- sedu lodního spolku. Nekázeň v námořním vojsku francouzském. Z Paříže, 3. července. (K. k.) Z Brestu sdělují že 70 námořních vojáků obrněnce »Léon Gambetta«, jenž zejtra měl odplouti do Guebeku na slavnost třístého jubilea tohuto města, bylo z rozkazu admi- rála Jauré-Guiberra pro neposlušnost dopraveno na pevninu.
Mlagoradikálová Horst Léon Gambetta Srbsko Bělehrad Rakousko Berlín Prine Salmo Paříž Brest
34 article
Trapná příhoda Z Cařihradu, 3. července. (K. k.) Na ostrově Mytileně udála se pro zatčení několika řeckých poddaných trapná příhoda. Řecké vyslanectví stěžo- valo si na Portě. Smyrenský guvernér s vojenskou lodí vyslán na Mytileny věc vyšetřiti. Při zatýkání Řeků bylo stříleno na vůz jtalského čestného kon- sula a jeho tlumočník byl ztýrán; italské velvysla- nectví oznámilo to turecké vládě. Francouzská sněmovna Z Paříže, 3. července (K. k.) Sněmovna projed- návala předlohy o trestu smrti. Posl. Reinach prohlásil se za přívržence odstranění tohoto trestu žádaje, by byl nahražen doživotní vazbou. Vzrůst vražd připisuje alkoholu, soudí však, že zmenšuje se počet vražd úkladných. Když se byli ještě někteří řečníci vyslovilí pro odstranění trestu smrti, bylo jednání odročeno na středu a schůze skončena. Iialská sněmovna E Říma, 3. července. (K. k.) Senát schválil po krátké rozpravě zákon o vojenských vydá ních až do 30. června 1917. Ministerská krise v Japonsku Z Tokia, 3. července (Reuter.) Po demisi nyněj- šího kabinetu, která bude podána snad zejíra a za jejíž příčinu udává se nemoc ministerského předsedy. převezme nejspíš markýz Katsura předsednictví v novém kabinetu. Pravou příčinou demise jsou prý otázky fTnaněně politické V kruzích nejlépe zpravených prohlašují, že se nemění politika vlády a bude i nadále prováděn dosavadní program obmezování.
Řek Posl Katsura Cařihrad Paříž Reinach Řím Tokio Mytilena Iialský sněmovna Reuter
35 article
K slluaci v Persil. Z Teherann. 3. července. (Reuter.) Od vyhlášení válečného stavu 24. m. m. neudál se jediný případ loupeže. Postup ruského plukovníka Lja- kova má výborný účinek a všechny vrstvy obe- censtva vděčně uznávají správné chování se vojska. Nikdy nebyl Teheran klidnější. Pořádek jest úplný. Ceny chleba jsou nižší než v kteroukoli jinou dobu od r. 1885. Včera byla uveřejněna ša- chova vyhláška o říjnových volbách. Od 22. června nevyšly noviny Dle úřadních zpráv z Tavrizu ze včerejší noc mají nad městem dozor císařské úřady. Z Londýna, 3. července. (Reuler.) V Tavtiz strhly se opět pouliční boje. Z Tavrizu, 3. července. (Spb. Ag.) Když obyva- telstvo městské čtvrti Chabanu na znamení, že s chce vzdáti, vztýčilo bílý prapor, pobořili včera jezdci s iuzou a reakcionáři bazar o několika stech krámech. Toho použili revolucionáři a troubením vyzývali obyva telstvo k obraně. Strhli bílý prapor a vyvěsili rudý. Byly opět postaveny barikády. Dne se dosud nestřílelo. Ráno pokusili se jezdci z rozkazu vlády pohnouti obchodníky, aby otevřeli své krámy, oni zdráhali se však z obavy před ple- něním. Rusové vyvěšují närodní vlajky: rovněž tk ostatní Evropané. Pro nedostatek chleba je situace čím dál obtížnější. Z Haagu, 3. července. (K. k.) Druhá sněmovna schválila předlohu o zavedení amsterodám- ského času na čas zákonný. Za rokování prohlásil ministr vnitra, že jest odpůrcem středo- ovropského času, jejž navrhl předešlý kabinet.
Rus Evropan Londýn Haag Reuter Aga
36 article
Listárna redakce- Panu A. L. v Čeladné na Moravě. Na vlastním sjezdu »Volné Myšlenky« nebyl žádný kněz ani kle- rikál, ale v době sjezdu (11. září 1907) uspořádán byl debatní večer svobodných myslitelů se zástupci katolického Varu a na něm hájili stanovisko církve P. Albán Schachleitner, nynější opat kláštera emauz- ského v Praze, a děkan německé theologické fakulty dr. Hilgenreiner. Metoorulapická pozeraváni na rozhledně na Fetřini 325 metrů nad mořem. Dne 2. a 3. července 1908. 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. oda. Tlakoměr. . 735.8 734.7 732.2 Teploměr C. + 19.5 + 17.6 + 24.6 Vlhko. . .. 62 7 Obloha . ..
A L P Schachleitner doktor Hilgenreiner Čeladná Morava Praha + 24.6 vlhko
37 article
s Z slab
38 article
Snla větru Teplota nejvyšší ve stínu . . + 24.5 Teplota nejvyšší na slunci . . + 472 Teplota nejnižší ve stínu . . + 11.4 Teplota nejnižší při zemi . . + 10.0 Slunce svítilo 121/2 hod. Prům. rychlost větru v km. za hod 18.0 Srážky v mm. —
slunce