2
masthead
NARODNI LISTY-
3
masthead
4. července 1908. Číslo 189
4
article
V grand príx voituret:
vítězství
Lion Peugert. . . . 2:1
Sizaire a Naudin . . 3:1
Demanster . . . . 5: 1
Gregoire . . . . . 5:1
Isotta- Fraschiní . . . 5: 1
Werner. . . . . . 6: 1
Aleyon . . . . . . 10:1
Delage . . . . . . 16 :1
Roltsnd Pilain . . . 20 :1
20:1 a více ostatní,
Z cyklistského ruchu.
** Distanční závod Vídeň-Berlín.
jehož trať měřila 598 km, vyhrál mezi 181 účastníky
(ze 198 hlašených) dotud neznámý závodník Ludw
ze Sossenheimu v čase 28 hod. 26 min. 18 vteřin.
Výkou ten předči Fischerův z r. 1903, jenž teby
trať o 16 km kratší za podpory výborného vodič-
ského aparátu urazil za 31 hod. 224/% vteř. Vítě
Ludwig měl stroj, opatřený volnoběžkou. Ludwig jest
šiihlý, 23letý muž, nápadný černou páskou na pravém
oku, která zakrývá prázdnou očnici, neboť pozbyl
oka před léty při výbuchu v továrně. Povoláním jest
lesař. Jezdí teprve 3 roky na kole a zúčastnil se
v nedávné době několika závodů bez pozoruhodného
úspěchu. Jak známo, byli závodníci rozdělení ve dvě
třídy: jezdců s volnoběžkou a pevnou nábojí. O
závodu očekávána odpověď na otázku, je-ti voln-
běžka vhodnější pevného kolečka. Výsledek by mlavii
pro volnoběžku, neboť jezdci této třídy v úbrnném
pořadí obsadili prvé, třetl, sedmě, osmé, deváté, de-
sáté a čtrnácté místo.
1. Ludwng 28: 26 18.
Peugert
Ludw
Fischerův
Ludwig
jítsátý
Roltsnd Pilain
Vídeň
Berlín
Fraschinit
Werner
Delag
km
5
article
2. Oberstein 28: 42.09
B. Winzer 28: 42-03.
4. Donath 29 : 07 57.
5. Schulze 29: 07 571/
6. Hohe 29: 07-573/s.
7. Bausch 29: 25.35.
8. Tacke 29: 48.14.
9 Rögner 30 : 20.56,
10. Kempfle 30: 21.04.
11. Gall 30: 21.043 /%
12. Lindner 30) : 49.09.
13. Schimke 30: 49 591/.
14. Schröder 30 2 59 000 .
15. Kotsch 30: 59. 21.
Závod byl — jak známo — vyhražen pouze
členům německého kolařského svazu. Obeslán byí
členstvem jeho z Německa i Rakouska. Z Rakušano
se nejlépe držel Wiencziers, který dlouho bojoval
s Ludwigem, pak však odpadl a není vůbec mezí
umístěnými. Ostatní Rakošané se vzdali už dřive.
Zmíněné omezení na členstvo D. R. B. oloupilo závod
o šurší zájem. Zejména v Čechách obecenstvo závo
takořka ignorovalo, nepřekáželo závodníkům, ale tak
se o ně hrubě nestaralo. A správně, neboť pořada
telstvo se chovalo k zemím a obyvatelstvu s prušá
ekou nadutostí.
Střeleotví-
Z Vídně, 3. července. (K. k.) Dnes konal s
mesinarudní závod ve slřelbě. Prvé místo
uhájito Švýcarsko 4381 body, II. Itatie 4076 body.
III. Francie 4530 body. Světového mistrovství dobyí
Paumier Duverger (Belgie). Světového mistrovství v
střelbě v leže dobyl Frasta (Italie) a mistrovství v
střelbě v pokleku Paumier- Duverger (Belgie). Výsledky
nejsou ještě oficiální, protože nebyly dosud přesně
stanoveny.
Donath
Schulz
Lindner
Schröder
Ludwig
Paumier Duverger
Německo
Rakousko
Čechy
Vídeň
Švýcarsko
Francie
Belgie
571 / 6
Italia
PaumierDuverger
6
title
Věstník spolkový.
7
article
Schůze.
Schůze.
Dnes: Výherní spolek »Včela« v Žiž-
kove koná o 8 hod. večerní plat-bní a výborovo
schůzi »u Suky«, v Rokycanové ulici. — Spo lek
rodáků Neveklova a okolí v Praz
koná schůzi o 8. hod. več. v restauraci »u Choděry«
v I. poschodí. — Spolek akad. jihočeský c
»Budivoj« pořádá o 7. hod. večerní řadnou
valnou hromadu »u Pokorných«. — Spol e
»Akademikové vinohradětí« koná schůzi
členskou o 8. hodině večerní ve spolkové místnost
(Dobrovského ulici č. 17).
Zábavy.
Dnes: Recilační večerumělecký po-
řádá Johus Poláček, recitátor z Prahy, o 8. hod
večerní v sale hotelu »Pensionát« v Dobřich
viclch-V šenorech.
Slavnosti.
B. července: »Žižkov-Ducheo vu« jes
heslo slavnosti, kterou pořádá již tuto neděli odbo
Narodní jednoty severočeské v Žižkově na celém
prostranství vrchu Žižkova ve prospěch zřízení če
ských měšť. škol v Duchcově. Koncert tří hudebníc
sborů, tombola, střelba do terče o ceny, buflet a ho-
stinství na obou plošinách vrchu, boj květinový
tanec, o 5. hod. odp. cvičení žáků »Sokola« žižkov-
ského na hoř. plošině. Na hoř. plošině postavens
česká škola z uzavřeného území, spojená s veleza-
jímavou výstavkou. Vzhledem k humannímu účelu
slavnosti a nepatrnému vstupnému 10 h lze očeká-
vati návšlěvu nejhojnější. — Jednota českých
střelců »Tyrš« koná slavnostní odhalení pra-
poru. Sraz br. jednot o 8. hod. ranní na Král. Vino-
hradech su Helmů«, Čelakovského ulice, odkud s
o 9. hodině vyjde s hudbou br. Kmocha z Kolína do
spolkových místností »na Slovany«, Schůzka člen-
stva jednoty o 7. hodině ranní v kroji »na Slo
vanech«
Suk
Choděra
Johus Poláček
Tyrš
Král
Helm
Kmoch
Rokycan ulice
Neveklov
Dobrovský ulice
Praha
Žižkov
Duchcov
Čelakovský
Kolín
spolek akad . jihočeský c
Sokol
8
title
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
10
article
Z Vídně, 3. července. Situace parlamentní
se dnes nevyjasnila. Němci z království českého
se nerozhodli o svém dalším postupuu. Německo-
nacionální svaz a němečtí poslanci z královstv
českého konali sice opětně schůze, ministerský
předseda bar. Beck měl rozmluvu s drem. Per
geltem a drem. Chšarem, avšak němečtí pokro
kovci, němečtí nacionálové a němečtí radiká-
lové z království českého nemohli se odhodlat
k nějakému usnesení buďsi positivnímu neb
negativnímu. Pilné návrhy poslanců dra. Funka
dra. Pergelta a dra. Urbana, předevčírem po
dané, nebyly dnes ještě odvolány. Věc byla
odložena ne středu dopoledne. O 1/410. hodině
toho dne sejdou se němečtí poslanci z královstv
čoského zase,
Sdöluje se nám, že dr. Pergelt, dr. Urban
a dr. Funké, tolikéž pak všiehni němečtí pokro-
kovci, byli by ochotni odvolati své pilné ná
vrhy, ba také proměniti původní pilný návrh
posl. Pachera a soudr., podaný již před něko-
lika dny o poštovních a justičních poměrech
v království českém, v pouhý dotaz, avšak po-
slanci radikální, zvláště Pacher, Wolf a Edunr
šl. Stransky jsou proti jakékoli změně, pnoti ja-
kémukoliv ústupku. Německo-radikální poslanei
žádají, aby ministěrský předseda sv. p. Beek
jměnem vlády dal Němcům pisemně záruky
že budou splněny všechny požadavky, kterýeh
se týkají pilné návrhy německých poslaneů
z království českého. Bar. Beek nemůže však
jich splnění slíbiti, a nemůže jich zaručiti ai
ústně, neřku-li písemmně.
Němec
Beck
doktor
Pergelt
Urban
Funký
Pacher
Wolf
Edunr
Vídeň
Urbano
11
article
Fakticky jsou němečtí pokrokovci z králov-
ství českého zajatci německých radikálů. Jsou
lidé v německém táboře mímo království české
kteří strouhají mrkvičku poslancům dru. Pen
geltovi, dru. Funkovi a dru. Urbanovi, že n
běhli německým radikálům. Z německého t
bora samotného ujišťuje se dále, že eel
nkce, podniknutá kvartetem Pergelt-Urban-
Sehreiner-Pacher, již tehdy, když posl. Pache
doktor
Pen gelt
Funk
Urban
Pergelt Urban
Pache
SehreinerPacher
12
article
podal svůj první pilný návrh o poštovních a ja-
zykových poměrech v království českém, ješt
více pak, když byly podány poslední čtyři piln
návrhy Němců z království českého, má nepo-
krytý, nezaobalený, ostrý osobní hrot pro
ti nynějšímu němeekěmu mini
stru Jindřichu Pradovi. Jak povědomo
kandidovali pro německý portefeuille, uprázdně
ný úmrtím ministra Pesehky, němečtí radikálov
ve vší formě posl. Pachera, němečtí agrárnle
posl. dra. Schreinera. Vedle nich byl třetín
kandidátem dr. Pergelt, jenž několikráte již dou-
fal, že se stane ministrem. Nyní prý považují
němečtí radikálové přihodným okamžik, aby
obnovili svůj útok na posici mini-
stra Prada, a jsou podporováni německými
pokrokovci, kteří tím způsobem bezděky pra
cují pro německé radikály. Tvrdí se kromě toho,
že min. Prade, jenž dnes do Vídně nepřijel, a
sem byl zvláštním usnesením pozván, a který ohlá-
sil, že po skončené léčbě karlovarské ke konei
nynějšího zasodání se vrátí do svého úřadu, je
postupem t. zv. svobodomyslných Němců z Čech
roztrpčen. Je pohněván, že němečtí poslanei
z království českého za jeho nepřítomnosti
bez jeho vědumí konají výpravy, jimiž postaven
jeho jest otřásáno, a připomíná, že úřad něme-
ckého ministra-krajana podruhé převzal jenon
na jejich nátlak. Nyní prý však jest ochoten
chce se ho vzdáti a nepřokážeti panu Pachrovi
by převzal dědictví po něm.
Němec
Prad
Pesehka
Pacher
Schreiner
doktor
Pergelt
Prade
Pachr
Vídeň
Čechy
Prado
13
article
místo
parí
2:t
14
article
Češti poslanci proti dru. Luegrovi.
Z Vídně, 3. července. „Národní Listy“ za
znamenaly dnes odpoledne doslovně řeě, kterou
starosta města Vídně dr. Lueger promluvil k „li-
dovému básníku“ Karlu Lorenzovi, když skládal
slib jako měšťan vídeňský. Dr. Lueger hlása
ve své řeči soustavně poněmčování vídeňských
Čechů. Touto řečí byli čeští poslanci práven
roztrpčeni a rozezleni. Někteří z nich žádali za
dnešní schůze sněmovny, by svoláni byli všichn
poslanci čeští bez rozdílu stran, také sociáln
demokrutě, ke společné schůzi a aby v ní uči
nili společný a jednotný projev proti dru. Lue-
grovi. Ale od úmyslu toho bylo zase upuštěno.
protože bylo namítnuto, že by se společným
projevem všecb českých poslanců dal Luegrove
řeči relief, jakého naprosto nezasluhuje, a pro
tože se doporučuje, reagovati na ni způsoben
jiným a na místech příslušných.
Zástupcové „Jihoslovanského svazu“ u míni
slerského předsedy.
Z Vídně, 3. července. Parlamentní komise
„Jihoslovanského svazu“, posl. dvor. r. dr. Ploj
dr. Laginja, Biankini a Hribar, měla dnes roz
mluvu s ministerským předsedou, jejž upozor
nila na nouzi a tiseň, která nastala v jižních kra
jinách tohoto státu suchem a nedostatkem krn
va. Žádala, by vláda neprodleně zahájila nouzo-
vou akci pro krajiny ty, po případě, aby obyva-
telstvo bylo bezplatně poděleno senem pro svů
dobytek, konečně pak aby vydán byl zákaz vý
vozu píenin. Kromě toho“ přetřásána zevrubně
i parlamentní situace, při čemž ministorský
předseda vyslovil možnost, že parlamen
bude zasedati do konce července
Chef vlády slíbil, že chce věnovati nejopravdo-
vější pozornost neúrodě na jihu předlitavském
a neprodleně učiniti potřebná opatření.
Lueger
Lorenz
doktor
Čecho
Ploj
Laginja
Biankini
Hribar
Vídeň
jihoslovanský svaz
jihoslovanský svaz
15
article
Po vysokoškolské stávce.
Z Vidně, 3. července. Poslanci dr. Lueger
Hagenhofer, bar. Morsey a Stumpť vyhledal
dnes odpoledne ministerského předsedu barona
Becka a trpce si stěžovali, že na vídeňské un
versitě byli potrestáni dva klerikálové a že na
štyrsko-hradecké universitě byli minulou sobotu
členové klerikálních združení studentských zbit
a znásilněni. Jmenovaná křesťansko-sociální de
putace žádala, by vinnici byli potrostáni. Zejmé-
na žalovala na chování se rektora štyrsko-hra-
decké university prof. Hildprandta a profesora
téže university Haberbanda. Ministerský před-
seda pravil, že dá přísně vyšetřiti přihody, jež
byly předmětem stížnosti; vinníci budou přísně
potrestáni.
doktor
Lueger Hagenhofer
bar
Morse
Stumpť
Beck
profesor
Hildprandt
univerzita Haberbanda
16
article
Německé přiznání.
17
article
Z Vídně, 3. července. O dnešní poradě ně
meckých poslanců z království českého sděluje
německo-nacionální korespondence: „Němečt
poslanci prohlásili, že jest jim nemožno příjati
celý pracovní program vlády bez náležitých zá-
ruk, že vláda vyhoví alespoň nejpilnějším
samozřejmým požadavkům německým. Bylo tam
praveno, že ve voličstvu je hluboká nevole, b
vážná rozhorlenost, protože zejména při jmeno-
vání úřudníků nebere se přes všechny sliby na
Němce žádný zřetol, nýbrž pořád a pořád pře
všechny intervence a přes všechny potice ně-
mecké posílají se Čechové do německých okresů
Pokud pak týká se jmenování německých soud
ců, vláda odkazuje Němce pořáde na nezbytnou
paritu jmenování extra statum též u Čechů.
V otázce jazykové vůbec nestalo se nic, aby se
poměry upravily a vyjasníly od té doby, co ba
Beck již před několika měsíci ohlásil jazykový
zákon pro království české. Za zřízení kr aj
skéko soudu v Trutnově mají Němei
povoliti vybudování české techniky brněnské
(Vláde vůbez a ministerstvo vyučování jsou p-
vinni bez veškerých náhrad Němcům, vybudo-
vati českou techniku v moravském hlavním mě
stě zřízenou již r. 1899. — Pozn. zpr.), kdežto
Němci musejí pracně vymíhatí vybudování ně-
mecké techniky pražské. Poslancům německým
vytýká se, že nemohou prokázati se ni jediným
skutečným úspěchem národním (Němci v krá-
lovství českém žádných úspěehů národních ne
potřebují, protože mají nejen úplnou rovnopráv-
nost, nýbrž nadpráví, poněvadž jsou nejenom
nasyceni, nýbrž přesyceni a překrmeni. — Pozn.
zpr.) a že jsou tuze málo radikální. Vzhledem
na tukové smýšloní voličstva je samozřejmo, ž
němečtí poslanci alespoň koncem letního zase-
dání věděti chtějí, jak vláda se zachová vůč
nim. Dosud dávala jim jenom neurčité odpovědi
v nejlepéím případě je těšila pro budoucnost.
Němec
Čecho
Beck
Vídeň
Trutnov
18
article
Tím nemohou bráti za vděk, a proto se odhodlal
pilnými návrhy tlumočiti ve sněmovně sv
stesky. Dá-li vláda určitá, jasná prohlášení, na
základě kterých Němci mohou spoléhati, že nu
jisto splněny budou nejpilnější požadavky je-
jich, nebudou se rozpakovati, své pilné návrhy
odvolati. Zádají však, aby do zákona, postátňují-
cího českou dráhu severní přijnta byla klausule
národní v ten rozum, že dosavadní německý ráz
této dráhy bude také zachován, bude-li na dráze
té provozovati jízdu stát. Do úterka bude skon
čeno vyjednávání s vládou, a potom němečtí p
slanci z Čech budou moci se rozhodnouti o svěn
dalším postupu.
„Český klub“ a předloha o postátnění Česk
severní dráhy.
Z Vídně, 3. července. Poslanec Maštálk
měl dnes s ministerským předsedou bar. Becken
rozpravu, která věnována byla záležitostem že-
lezničním, zvláště pak osnově zákona o postát
nění České dráhy severní. Jedná se o to,, najíti
východiště z tísně, jaká způsobena byla známým
návrhem posl. Pachora a o to, aby předloha t
mohla býti oběma sněmovnami vyřízena ještě
v zasedání nynějším.
Němec
Maštálk
Čechy
Vídeň
Český klub
19
article
Zkoušky na odchodnou na české školo Komenského
ve Vídni.
Z Vídně, 3. července. Stalo se něco pro českou
školu Komenského ve Vídni. Nebyla převzata do
správy města Vídně, nač má plný nárok a pln
právo. Nedostalo se jí práva veřejnosti, na které m
stojný nárok jako škola klášterní, židovské nebo tu
recko židovské, které práva veřejnosti ve Vidni po
žívají. Bylo toliko povoleno dětem ze školy té odchá
zejícím konati zkoušky na odchodnou ve Vídni, n
škole Komenského, do ktoré několik let chodily a
nemusejí tudíž jezdíti do Břeclavy, kde se dos
zkoušky ty musily konati.
Dne 24. m. m. dostal okresní školní dozore
školy Komenského pokyn, aby na škole Komenskéh
ve Vídní provedl zkoušky na odchodnou, na kter
přijedou učitelé školy břeclavské do Vídně. Škol
inspektor výzvě té vyhověl. Vysvědčení na odchoo-
nou vydává o nich jako dosud škola břeclavská. Změ
na proti dosavadnímu stavu záleží v tom, že nebohe
chudé děti, jejichž rodičové jsou většinou dělníci.
anebo vůbec lidé nemajetní, nemusejí teď jezditi k
zkouškám do Břeclavy, na kteréžto cesty se pro
pořádaly sbírky.
Komenský
Vídeň
Břeclava
český škola Komenský
20
article
Řečenou změnou zkoušek bylo tedy učiněn
opatření čistě lidské, humanní. Jest bez odporu po-
krokem proti dosavadní zvyklosti. Nikdo nepopře,ž
se stanoviska paedagogického jest správno a vý-
hodno, by děti konaly zkoušku“ na odchodnou n
škole, ve které se učily, a aby vysvědčení na odchod-
nou dostaly od téže školy. Proto byla cesta d
Břeclavy nejen hmolnou obětí pro rodiče českých
dětí, školu Konenského navštěvujících, byla tak
že zřetelů školských, vyučovacích a výchovných prn-
vým násilím na nejprimitivnějších zásadách paedago-
gických. Po té stránce stala se nyní částečná aspon
náprava v ten rozum, že děti nepojedou do Břeclavy
k cizím učitelům, u kterých se nikdy neučily, jich
nikdy neviděly a kteří navzájem nespatřili ani ne-
poznali dětí, nýbrž že pojedou čeští učitelé z B-
clavy do Vídně. Zůstává však smutným a v našen
csvíceném století kříslavým, nekřesťanským soci-
ním bezprávím na českém národě a na českých dě
tech vídeňských, že ani teď nebudou zkoušeny svý
mi učiteli, nýbrž učiteli, dojíždějícími z Břeclavy
Tento krok, který se stal na costě k rovnému práve
české školy Komenského s jinými neněmeckými sko
lami vídeňskými, byl dru. Luegrovi a jeho liden
podnětem k bouři, kterou ztropili dnes na radnici.
Komenský
Břeclava
Vídeň
21
article
Městský rada Tamola podal ve schůzi měst
ské rady tento dotaz: „Jak se dovídám, sdělil mi
nistr vyučování dolnorakouské zemské školní rad
že nelze ničeho namítati, aby propouštěcí zkoušky
konané se žáky a žákyněmi spolku „Komensitcéh
v X. okrese, byly konány na této škole- členy uěi
telského sboru veřejné obecné školy v Břeclavě u př
tomnosti delogáta vídeňské okr. šk. rady a vysvě
čení byla vydávána obecnou školou v Břeclavě
Tento výnos je nejtěžším a ve svých následeích n
dohledným útokem, který kdy byl podniknut na jed
notně školství našeho města a na jeho německý ráz
Nařizuje se jím, že na škole vídeňské může býti č
skými zkouškami zjednáno platné české propoušťě
vysvědčení. Dále se od okr. šk. rady zádá, by k těm
to českým zkouškám vyslala dolegáta. Proto se táží
1. Jeli pravda, že byl vydán onen ministerský vý
nos? 2. Co starosta zamýšlí podniknout, aby uháji
těžce ohrožený ráz našeho školství, jakož i našeh
města oproti tomuto neslýchanému útoku, který pro-
vedl německo pokrokový ministr ?“
Starosta dr. Lueger odvětil, že citovaný výnos
byl skutečně vydán a pokračoval: Ve své vlastnosti
jako předseda okr. šk. rady nejsem s to, abych učinil
nějaké opatření, poněvadz okr. šk. rada nemůze
podati rekurs proti rozhodnutí vyššího úřadu. Zašl
městské radě opis dotyčného výnosu a městská rad
ať se o něm poradí a podá příslušné návrhy obee
nímu zastupitelstvu. Vynasnažím se, abych uháji
jednu řeč ve Vídní se vší rozhodností.
doktor
Lueger
Břeclava
Vídeň
22
article
Okr. šk. rada města Vídně jest úřad německý
a nemá při českých zkouškách naprosto interveno-
vati. Ovšem záležitost ještě zevrubněji vyšetřím
doufám, že najdeme prostředky a cesty, by byl od-
ražen tento, dle mého názoru dosti prudký úlok n
jednotnost řeči ve Vídni. (Opětný souhlas a výkřiky
Německo-svobodomyslný ministr!) — Návrh byl pak
přikázán k vyřízení dle jednacího řádu,
Podobá se, že dr. Lueger věděl včera již o změ
ně, která se stala na škole Komenského; snad proto
měl svou známou řeč k lidovému básníku Loren
zovi, kterého vyzval, aby mu pomohl poněmčovat
všechny Čechy, do Vídně přícházející. Dr. Luegen
nosklidil vavřínů na své výpravě, na které chtěl pr
klorikalismus dobýti předlitavských universit. Nyn
snad chce sklizeti vavříny jině: na výpravě, podni
nuté proti chudé, nebohé soukromé škole Komen-
skéhc, vydržované už po čtyři desetiletí mozoly nej
chudších tiíd našeho lidu.
doktor
Lueger
Komenský
Loren
Čecho
Luegen
Vídeň
Komen
23
article
Z Vídně, 3. července. Na škole Komenskéh
konaly se včera po celý den zkoušky na odchodnou
s hochy a děvčaty, kteří školu tu již vychodili. K
zkoušce příjeli z Břeclavy řídící učitel, katechela
pět učitelů. Zkoušce přítomni byli: posl. Staněk (kte-
rý je v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny
referentem o položce „Obecné školy“), Švejk, d
Volich (předseda Komenského), Kotlář, prof. Hráský
a Hyrš. Ke zkoušce přivedla svou dcerušku choť mi-
nistra dra. Fiedlera. Tato dívka jevila neobyčejnou
Bystrost duševní a pokročilé vědomosti. Výsledel
colodenních zkoušek všech dětí byl nejen
uspokojivý, nýbrž velmi dobrý, Ba přokvapu-
jící — jak pokud so týče přodmětů včených.
tak pokud jde zvláště o němčinu. Děti vyznaly se
jazyce tom dobře a plynně, vyslovovaly se správnou
řečí spisovnou. Dnes konaly se na škole Komenského
pro všechno zactvo závěrečné bohosluzby.
Z Vídně, 3. července. Věc zkoušek na odchod-
nou na zdejší škole Komenského prošla ve vší formě
zemskou školní radou moravskou, která svolila, b
učitelé školy břeclavské pravidelně jezdili do Vídně
zkoušeli žáky školy Komenského, pak zemskou škol-
ní radou dolnorakouskou a ministerstvem vyučování
Po odsouzeni Sičynského.
Ze Lvova, 3. července. „Dilo“ oznamuje
že dnes byla deputace ruské společnosti u pan
Stěynské, kterou ujistila u příležitosti odsouzen
jejtho syna nejvřelejšími sympatiemi. Odpoledne
bylo velmi mnoho ruských dam u paní Sičynské
a prohlásilo jí že každá ruská žena ližuje v od
souzeném svého bratra. Na důvěrné schůzi ru
ského studentstva byl přijat projev sympatií od
souzonému studentovi a zároveň bylo usnesen
založiti nadací ke zřízení ruské obecné školy
kterážto nadace bude míti název: nadace Heleny
Sičynské.
Staněk
Švejk
Komenský
profesor
Hráská
Hyrš
Fiedler
Stěynský
Sičynský
Helena
Vídeň
Břeclava
Lvov
Dila
Komenskéh
poslanecký sněmovna
b učitel škola břeclavský
d Volich
24
article
Ruské události.
Ruské události.
z řišské dumy.
25
article
Z Palrohradu, 2. července. (K. k.) V dnešn
schůzi, jež trvala do půlnoci, schválen rozpoče
příjmů v obnosu 21/2 milia r d.
Ministr Kokovcev vyslovil v celku soubla
s přáními rozpočtového výboru. Mezi jiným poukáza
na to, že stát, který před třemi léty vedí vojnu, pře
nedávnem přestál vnitřní nepokoje, vydal veliké ob-
nosy na znopatření lidu a ve kterém nepravideln
příjmy přece převyšují pravidelná vydání o 83 mil.
může říci, že jeho finanční soustava úplně přestál
uloženou zkoušku. Této zkušenusti třeba děkovat
dle jeho mínění historickému vývoji finanční sou
stavy ruské. Správcové ruské finanční politiky jso
proto povinni tuto osvědčenou soustavu dle možnost
zachovati. Schodek r. 1908 není s to otřásti ruskou
finanění situací. Podobné tvrzení mohl pronésti jen
dr. Marlin a jeho stoupenci, kteří všemožné usiluj
dokázati ruský státní bankrot. S boží pomocí exi
stoval dosud lento ruský bankrot jen v brožurách
těchto německých spisovatelů. (Pochvala.)
Odpovídaje k vývodům různých řečníků, pravi
ministr, že po jeho soudu mimo svobodu a prav
třeba také pokoje a pořádku. Splněním těchto pod-
mínek docílí finanční situace větší pevnosti. Konečne
vyslovil přesvědčení, že nejen kritika, nýbrž i vzá
jemná důvěra mezi dumou a vladou usnadní spo
lečnou tvůrči práci. (Hlučná, dlouhotrvající pochvalu
na levici a ve středu)
Z Petrohradu, 3. července. (K. k.) 103 poslane
podali návrh na odstranění trestu smrtí. Návr
je podepsán celou levicí a několika okťabristy.
Kokovcev
Marlin
Petrohrad
26
article
Carská vyjíždka.
Z Petrohradu, 3. července. (Spb. Ag.) Jachtn
»Standard«, s niž plují carští manželé, odplula včer
z pitkopaské rejdy.
Schválená půjčka.
Z Petrohradu, 3 července. (Spb. Ag.) Vnitřn
půjčsa 20. mil. rablů, která byla schválena dumou
a říšskou radou, byla carem sankcionována.
Přepadená pošta
Z TIlisu, 3. července. (K k.) V okolí Tiflis
byla dnes dopoledne přepadena lupiči pošta, kterou
doprovázeli 4 strážníci Jeden poštovní úřadnik by
usmrcen pumami a výstřely lupičů, druhý úřadník
sočí byli težce raněni. Bylo uloupeso přes 20.00
rublů. Z lupičů byl jeden zabit a druhý zatčen,
Petrohrad
Tiflis
Aga
27
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Z říšského sněmu uherského.
Z Pešti, B. července. (K. k.) Poslaneck
sněmovna ukončila povšechnou rozpravu o e xe
kuční novele
Ministr dr. Günther ubezpečoval, že poda
tuto předlohu ze svého vlastního přesvědčení Mu
se udělati přítrž dosavadní úvérové soustavě. Úvě
nictví v Uhrách bude uvedeno do zdravějšího směru
Poskytování úvěru bude spočivati pouze na povaz
píli a práci dlužníkově. Odpůrci předlohy se odvolá-
vají na theorii o svobode úvěru; ministr poukazuje
na strašné vypuzení z majetku, kdy drobným sedla-
kům byl odňat poslední kousek pole. Proto vyjmu
ze zabavení fundus instroctus drobných zemědělc
Na začatku podzimního zasedaní podá předlohu
rodinný h domeích Zákonem tímto chce i drobným
rolníkům zabezpečiti minimum pozemkového ma
jetku. Trvá na tom, aby předloha byla ihned uzáko
něna. Posavadní zákon byl hříchem proti národu
Ministr setrvá na své cestě, věda, že hájí zájmy ma-
ďarského národa. Nedal se v minulosti zastrašiti
necouvne ani v budoucnosti před žádným terorismem
a hrozbami.
Günther
Ministr
Pešť
Uhry
Poslaneck sněmovna
28
article
Po doslovech přijala předloha povšechně za z
klad rokování zevrubného.
§ 1 schvaluje se beze změny a debaty.
K § 2. navrženy četné změny, ale na miní-
sirovu domluvu propadly, načež rokování bylo pře
rušeno.
Příští schůze bude zejtra.
Vpanské sněmovně hr. R. Zselenszk
odůvodňoval svůj navrh na odstranění nehraženého
lhůtního obchodu s obilím. Vypracova
osnovu, vyslovující v 17 článcích, že bursa na zbož
a bursa peněžní stojí pod dozorem ministrův orb
a financí, bursy na zboži mohou býti založeny jen
povolí-li je za souhlasu zemědělských svazů mi
orby, díferenční hra s obilím a mlýnskými výrob
má býti zakázána, a vláda může zakaz ten rozšíři
i na jiné druhy diferenční hry. Osnova navrhuje nu-
cené bursovní registry a stíhání zpráv, majících vliv
na tvoření cen a nesprávných a nesouhlasících s of-
cišlními záznamy cen. Vláda nadržuje jistým obcho-
ním kruhům a obává se odstraniti nehražený termi-
nový obchod. Samosprávu bursy a její smírčí sou
chce zachovati.
R Zselenszk
Vypracův
Vpanský sněmovna
29
article
Terminový obchod má býti zatím zakázán jen
v obalí a zemědělských výrobcích, v ostatních kate
goriích, dohodne-li se o to většina interasentů s pří
slušným ministrem. Při záznamech cen musí býti
výrobcům zabezpečen jistý vliv.
M. p. dr. Wekerle soudí, že takové předloh
jako Zselenszkého nepovznesou autoritu a vážnos
panské sněmovny. Jest ovšem pravdou, že poslane-
cká sněmovna uložila vládě řešiti tuto otázku, avšak
nevyřkla kdy. Předloha Zselenszkého řeší otázku
jednostranně Vláda hodlá co nejdřive rozřešiti tut
otázku tak důležitou a také se stanoviska sociáln
poltického velmi významnou. Předloží bursovn
opravu ku projednávání v zimním zasedání. Pros
proto, aby návrh Zselenszkého byl zamítaul.
Při hlasování bylo 26 členů proti meritorním
projednávání návrhu a 23 pro.
Hr. Zselenszky prohlásil to za omyl
Sám prý počítal hlasy a konstatoval, že většína
hlasovala pro jeho návrh.
K jeho přání dal předseda ještě jednou Hlaso
vat a počítal přítomné. Shledalo se, že 24 člen
hlasovalo pro a 24 proti návrhu Zse
lenszkého. (Velké vzrušení)
Předseda navrhl se zřetelem k závažnost
věci, aby usnesení bylo odročeno na podzim.
Hr. Zselenszky naléhal, aby předseda roz-
hodl. (Vzrušení neustává.)
Hr. Ferd. Zichy je pro předsedův návrh; nen
prý na místě projednati tak důležitou otázku nyn
před letními prázdninami.
Bar. Podmaniezky připomínal ustanoven
jednacího řádu, že při rovnosti hlasů rozhoduje
předseda.
Hr. Teleki pravil, že aice hlasoval pro návrk
Zselenszkého.
doktor
Wekerle
Zselenszký
Zich
Teleki
Hradec
panská sněmovna
cká sněmovna
30
article
M. p. dr. Wekerle prohlašuje, že tu rozho
duje jednací řád. Nyní sluší pouze se usnésti
chce-li sněmovna návrh hr. Zselenszkého projedná
vati nebo ne. Usnesení o něm může se odročiti n
podzim. Hr. Zselenszky řekl, že vláda podléhá ja-
kémusi llaku. To není pravda V zásadě nedá na
sebe nijak působiti. Je mu lhostejno, jak panská
sněmovna rozhodne. Vláda podá předlohu o r
formě bursy, avšak bude jednati jen dle svých vlast-
ních zásad a dle svého vlastního přesvědčení.
Hrabě Z selenszky navrhl na to třetí, jmene
vité hlasování. (Odpor.)
Předseda hr. Dessewíly připojuje se svým
hlasem k těm, kdo nechtějí, aby návrh Žselenszkého
dostal se na jednací pořád.
Hrabě Zselenszky volá: Tak hlasuje před-
seda zemského zemědělského spolku
Tím byla věc odbyta a sněmovna rokoval
o bezplatném vyučování na obecnýe
školách.
Ministr vvučování hr. Avponvi praví že vli
doktor
Wekerle
Hrabě
Zselenszky
Hradec
31
article
státu na školní vyučování musí býti ve všech smě-
rech rozšířen. Klade velký důraz na barmonii stát
a církve, ale mohou sxistovati pouze školy, jež spo-
čívají na základé přísně mravním a přísně vlaste-
neckém
Předloha byla přijata a po ní další předlohy o ob-
vodních lékařich, železničních investicích, novela
trestního zákona, výpůjčka košicko bohuminské dráhy
a předlohy o zvelebení chovu dobytka.
Za jednání o dani z lihu navrhl hr. Z se-
lenszky doplněk, aby zemědělským lihovarům byl
zaká áno páliti melasu.
Ministerský předseda dr. Wekerle se tomu
opřel, pročež doplněk propadl a předloha přijata
beze změny
Dále schváteny ještě předlohy o stavbě dělní-
ckých domů, o inartikulaci mezinárodní dohody o stav
bezdrátné telegrafie a o vicinálních drahách a pře-
seda zmocněn blahopřáti panovníkoví jménem sně-
movny k jeho narozeninám (18. srpna .
Z Pešti, 3. července. (K. k.) Dle místní korre-
spondence bodlá prý předseda panské sněmovny hr
Dessewífy složiti předsednictvo zemského země-
dělského spolku.
doktor
Wekerle
Pešť
panská sněmovna
32
article
Antimilitaristický leták.
Z Pešti, 3. července. (K. k.) U vojáka, který by
přikázán službou do plynáruv, byl konfiskován anti-
militaristický leták, kterým se vojáci vyzývají, aby
se nedali zneužiti ku potlačení snah stávkujícíeh
proletářů.
Z výkonného výberu chorvatsko-srbské konlice.
Ze Záhřeba, 3. července. (K. k.) Výkonný výbo
chorvatsko-sebské koalice konal dnes odpoledne schů-
zi, které se mimo veškeré členy výkonného výboru
zúčastnilí také četní jiní členové koalice. O konfe-
renci byla vydána zpráva, v níž se praví, že koalice
nikoho nezmocnila, aby vyjednával s uherskou vlá-
dou neb s většinou úherského parlamentu a že roz
mluvy jednotlivých poslanců koalici nikterak neza-
vazují. Dále se praví, že chorvatsko-srbská koa lice
v dozírné době nepomýšli na vyjednávání o mír, po-
něvadž uherská vláda trvá na tom, aby případné vy-
jednávání konalo se prostřednictvím chorvatské zem-
ské vlády, po případě v dorozumění s bánem, kdežtn
chorvatsko-srbská koalice trvá na slanovisku, že
bánem nemůže vůbec vyjednávati
Pešť
Záhřeb
33
article
Vyjodnávání v Srbsku
Z Bělehradu, 3. července. (K. k) Dnes pokra-
čuje se ve včera zahájeném vyjednávání delogátů
obou radikálních stran o zřízení koaličního kabinetu.
Mlagoradikálové trvají na tom, aby po vyřízení ob-
chodní smlouvy a Rakouskem byly provedeny nov
volby
Z Bělebradu, 3. července. (K. k.) Úladně ozna-
mují, že je naděje na brzké rozřešení ministerské
krise, poněvadž Velimirovič byl zmocněn vyjednávati
s mladoradikály na širším základě. Jednání již zapo-
čalo,
Z lodního spolku německého
Z Berlína, 3. července. (K. k.) Prine Salm -Horst-
mar definitivně odmíti přijetí opětné volby za před-
sedu lodního spolku.
Nekázeň v námořním vojsku francouzském.
Z Paříže, 3. července. (K. k.) Z Brestu sdělují
že 70 námořních vojáků obrněnce »Léon Gambetta«,
jenž zejtra měl odplouti do Guebeku na slavnost
třístého jubilea tohuto města, bylo z rozkazu admi-
rála Jauré-Guiberra pro neposlušnost dopraveno na
pevninu.
Mlagoradikálová
Horst
Léon Gambetta
Srbsko
Bělehrad
Rakousko
Berlín
Prine Salmo
Paříž
Brest
34
article
Trapná příhoda
Z Cařihradu, 3. července. (K. k.) Na ostrově
Mytileně udála se pro zatčení několika řeckých
poddaných trapná příhoda. Řecké vyslanectví stěžo-
valo si na Portě. Smyrenský guvernér s vojenskou
lodí vyslán na Mytileny věc vyšetřiti. Při zatýkání
Řeků bylo stříleno na vůz jtalského čestného kon-
sula a jeho tlumočník byl ztýrán; italské velvysla-
nectví oznámilo to turecké vládě.
Francouzská sněmovna
Z Paříže, 3. července (K. k.) Sněmovna projed-
návala předlohy o trestu smrti. Posl. Reinach
prohlásil se za přívržence odstranění tohoto trestu
žádaje, by byl nahražen doživotní vazbou. Vzrůst
vražd připisuje alkoholu, soudí však, že zmenšuje se
počet vražd úkladných.
Když se byli ještě někteří řečníci vyslovilí pro
odstranění trestu smrti, bylo jednání odročeno na
středu a schůze skončena.
Iialská sněmovna
E Říma, 3. července. (K. k.) Senát schválil po
krátké rozpravě zákon o vojenských vydá
ních až do 30. června 1917.
Ministerská krise v Japonsku
Z Tokia, 3. července (Reuter.) Po demisi nyněj-
šího kabinetu, která bude podána snad zejíra a za
jejíž příčinu udává se nemoc ministerského předsedy.
převezme nejspíš markýz Katsura předsednictví
v novém kabinetu. Pravou příčinou demise jsou prý
otázky fTnaněně politické V kruzích nejlépe
zpravených prohlašují, že se nemění politika vlády
a bude i nadále prováděn dosavadní program
obmezování.
Řek
Posl
Katsura
Cařihrad
Paříž
Reinach
Řím
Tokio
Mytilena
Iialský sněmovna
Reuter
35
article
K slluaci v Persil.
Z Teherann. 3. července. (Reuter.) Od vyhlášení
válečného stavu 24. m. m. neudál se jediný
případ loupeže. Postup ruského plukovníka Lja-
kova má výborný účinek a všechny vrstvy obe-
censtva vděčně uznávají správné chování se vojska.
Nikdy nebyl Teheran klidnější. Pořádek
jest úplný. Ceny chleba jsou nižší než v kteroukoli
jinou dobu od r. 1885. Včera byla uveřejněna ša-
chova vyhláška o říjnových volbách.
Od 22. června nevyšly noviny
Dle úřadních zpráv z Tavrizu ze včerejší noc
mají nad městem dozor císařské úřady.
Z Londýna, 3. července. (Reuler.) V Tavtiz
strhly se opět pouliční boje.
Z Tavrizu, 3. července. (Spb. Ag.) Když obyva-
telstvo městské čtvrti Chabanu na znamení, že s
chce vzdáti, vztýčilo bílý prapor, pobořili
včera jezdci s iuzou a reakcionáři
bazar o několika stech krámech. Toho
použili revolucionáři a troubením vyzývali obyva
telstvo k obraně. Strhli bílý prapor a vyvěsili rudý.
Byly opět postaveny barikády. Dne
se dosud nestřílelo. Ráno pokusili se jezdci
z rozkazu vlády pohnouti obchodníky, aby otevřeli
své krámy, oni zdráhali se však z obavy před ple-
něním.
Rusové vyvěšují närodní vlajky: rovněž tk
ostatní Evropané. Pro nedostatek chleba je situace
čím dál obtížnější.
Z Haagu, 3. července. (K. k.) Druhá sněmovna
schválila předlohu o zavedení amsterodám-
ského času na čas zákonný. Za rokování
prohlásil ministr vnitra, že jest odpůrcem středo-
ovropského času, jejž navrhl předešlý kabinet.
Rus
Evropan
Londýn
Haag
Reuter
Aga
36
article
Listárna redakce-
Panu A. L. v Čeladné na Moravě. Na vlastním
sjezdu »Volné Myšlenky« nebyl žádný kněz ani kle-
rikál, ale v době sjezdu (11. září 1907) uspořádán
byl debatní večer svobodných myslitelů se zástupci
katolického Varu a na něm hájili stanovisko církve
P. Albán Schachleitner, nynější opat kláštera emauz-
ského v Praze, a děkan německé theologické fakulty
dr. Hilgenreiner.
Metoorulapická pozeraváni na rozhledně na Fetřini
325 metrů nad mořem.
Dne 2. a 3. července 1908.
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. oda.
Tlakoměr. . 735.8 734.7 732.2
Teploměr C. + 19.5 + 17.6 + 24.6
Vlhko. . .. 62 7
Obloha . ..
A L
P Schachleitner
doktor
Hilgenreiner
Čeladná
Morava
Praha
+ 24.6 vlhko
38
article
Snla větru
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 24.5
Teplota nejvyšší na slunci . . + 472
Teplota nejnižší ve stínu . . + 11.4
Teplota nejnižší při zemi . . + 10.0
Slunce svítilo 121/2 hod.
Prům. rychlost větru v km. za hod 18.0
Srážky v mm. —
slunce