1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 4. července 1908.
Praha
5
article
Na ronní a odpol. list,
předpláaí se
v Prnze r aáministrac
a nněe
n čtvt leta . . . . 3K —
s drojí donáškou
na něsíe
na čtvtí l4.
vo slisIkách: a K 3on
na měsíe . .
P' ošton:
na měsíe . . . . .
na čtvrí leda . . .
s dvojí zlsllko
na miěsle
kei
ne čivat zte
6
article
Stíny bližšího Východu.
Stíny bližšího Východu.
Dle londýnské zprávy ukončeno bylo již
podrobné ujednání anglicko-ruské o věcech
makedonských tím, že Anglie ve své odpo-
vědi do Petrohradu koncem června zaslané
přistoupila na změny svých návrhů, Ruskem
žádané. Rusko předloží nyní smluvený plán
oprav makedonských ostatním velmocem
s přáním, aby svými velevyslanci v Caři-
hradě podaly ve společné notě ujednané po-
žadavky sultánovi
Rovněž z odpovědi dané v poslední
schůzi anglické sněmovny ministrem zahra-
ničných záležitosti Grevem na dotaz, zda
předloží parlamentu listiny, jež se týkají
Makedonie, vysvítá, že ujednání s Ruskem
jest sice hotovo, ale že nutno vyčkati ještě.
jak se rozhodnou ostatní velmoci. Ale v Caři
hradě nevyčkávají ani výsledku společného
ujednání, ohlašují opětně, že nijakých dal-
ších návrhů ve příčině Makedonie nepřijmou
protože již vyčerpaly zásobu svých ústupků
a zároveň turecké ministerstvo války učinilo
opatření, aby se mimo 12 záložních nedávno
mobilosovaných praporů do Makedonie po
slalo dalších deset praporů, a aby se povo-
lalo do zbraní 32 000 nováčků.
Zatím prý se podařilo Němcům dopá
trati se vlastního pozadí dohody revelské.
jež prý nespočívá na známých návrzích Grey
ových, ale jest součástí pamětního spisu
lorda Curzona o anglické politice zahrani-
ničné, jejž prý král Eduard přijal za svůj
O Curzonovi se domnívá německá diplo-
macie, že jest vyhlédnut za příštího vedou-
cího státníka anglického, protože jest vyni
kajícím znalcem Východu, a otázky východní
jsou opět v mezinárodní situaci v popředí
Lord Curzon, bývalý místokrál Indie, jak
známo, právě tyto dny promluvil v parla-
mentě velikou řeč o poměrech v Indii.
Němec
Curzon
Eduard
O Curzon
blízký východ
Anglie
Petrohrad
Rusko
Makedonie
Grey
Indie
anglický sněmovna
7
article
Dle téhož diplomatického pramene ně-
meckého obsažen jest v pamětním spise
Curz nově plán o vymezení zájmů anglicko-
ruských na západě asijském a bližším Vý-
chodě podobně jako se již stalo o ostatní
Asii. Curzon prý navrhl rozdělení vlivu
v těchto stranách mezi Ruskem. Angliía
Francií, při čemž by se mělo zření k Ra-
kousko Uhersku, kdežto by Německo úplně
se vyloučilo. Jde prý hlavně o evropské Tu-
recko, Malou Asii, Syrii a Arabii. Angliesi
vyhražuje protektorát nad Arabií a Mezopo-
tamií, čímž by si zjednala samostatné po-
zemní spojení mezi Egyptem, jižní Persií a
Indií. Ježto Německo již dříve zraky své
upřelo na Mezopotamii, na niž již před šede
sáti lety upozornil německý národohospodař
Roscher, dán jest tím doklad zřejmého anta
gonismu mezi anglickou a německou vý-
chodní politikou.
Pro Francii vyhlédnut protektorát- nad
Syrií, kdežto Rusku se vyhražuje volná
ruka na Bosporu a Anglie sříká se své
dávné politiky v mořských úžinách cařihrad-
ských. Rakousku prý lord Curzon ve svém
pamětním spise vyhražuje rozšíření vlivu na
Soluň. Italii se má dostati náhrady v se
verní Africe, při čemž se snaženo, aby od-
straněny byly všecky neshody mezi Itali
a Rakousko-Uherskem co do zájmů na Bal
káně.
Doposud se podařilo politice anglické
úplně se dohodnouti s Francií a Ruskema
nyní prý usiluje Anglie o to, aby do tohoto
kruhu vstoupilo i Rakousko Uhersko. Zvláště
se o to přičiňovala, aby dohodou revelskou
nahražena byla dřívější rusko rakouská úmluva
mürzstégská, a upravila se takto cesta k sa
mostatně, na Berlíně nezávislé politice víden
Curzon
Anglie
Ruska
Asie
Rusko
Francie
Německo
Sýrie
Arabia
Egypt
Persie
Indie
Anglie
Rakousko
Soluň
Afrika
Uhersko
Bala
Rakousko Uhersko
Berlín
kouský Uhersko
blízký Vý
8
article
ské. Porady mezi rakousko-uherským vele
vyslancem v Londýně a sirem Greyem dějí
se prý téměř nepřetržitě. S akcí touto sou
visí prý i nastávající zájezd krále Eduarda
z Marianských Lázní do Išlu.
Rozhodující okolností pro politiku evrop-
skou jest dle toho nyní, zda-li se podař
získati Rakousko-Uhersko pro tyto záměry
Myšlenka jest prý lákava jednak proto, že
by zjednán byl konečný pořádek na jiho
východě evropském, a pro Rakousko- Uher
sko pak zvláště proto, že by poměrně bez
nesnází dosáhlo konečných cílů své východní
politiky a zbavilo se italské soutěže v Alba
nii. Bude to prý asi největší obtěžkae
zkouška, jež nastává německo-rakouskému
spolku, protože jde o životní zájmy rakousko-
uherské.
Není prý nijské pochybnosti, že politika
anglická jest protiněmecká, pokud tato v zá-
padní Asii bagdadskou drahou se dostala
mezi dvě vosí hnízda, ruské a anglické
Vlastní nebezpečí však spočívá v možném
uvolnění spolku středoevropského, kdyby se
anglické plány uskutečnily, byť se to i stalo
šetrně k váznosti Německa. Dosud aspoň byl
prý ruskorakouský antagonism nejlepším
tmelem spolku středoevropského.
Grey
Eduard
Londýn
Išlu
Rakousko
Uhry
Asie
Německo
9
article
Tyto obavy německé zdají se býti hodně
předčasné. Tomu nasvědčuje jednak ostre
odmitnutí, jehož se dostalo nedávno angli-
ckému listu »Daily Telegr.«, kterýž přines
ostrý útok proti vídeňské politice balkánské.
a v němž vyslovilo se podezření, že bar
Aehrenthalovi se nejedná pouze o dráhy
sandžacké, ale že snaží se dosíci na Turecku
ješťě zvláště výhodné hospodářské postavení
v určitých částech jeho. Orgán ministra za
hraničného i dnes se zabýva touto stránkou
a prohlašuje, že tvrzení, jakoby se jednalo
o zvláštní monopol hospodářský, nezasluhuje
nijakého povšimnutí. Za to prý znamena
otazka oprav makedonských nový kurs poli-
tický; dosud byly Rusko a Rakousko Uhersko
vůdčími mocnostmi, jež nesly odpovědnost
za provedení programu mürzstěgškého. Schůzi
revelskou však si jiné dvě mocnosti utvořily
zvláštní postavení, ač nic neslyšeti o tom.
ze by Anglie chtěla nahraditi Rakousko-
Uhersko a že by se změna taková v šem
velmocemi uznala. Postavení Ra
kousko Uherska na Balkáně jest výsledek
staletého, ukončeného rozvoje a nem ů z
býti libovolně nahraženo a vy
střídáno. A právě toto postavení ukládá
Rakousko Uhersku povinnost, aby nepřed-
pojatě zkoumalo opravní návrhy, jež budou
co nejdříve předložěný jakožto výsledek vy-
jednávání revelského.
Turecko
Rusko
Rakousko
Anglie
Uhersko
Balkán
10
article
Předběžné porady o věci té jsou asi již
v proudu; konalať se tyto dny dlouhá roz
prava mezi německým vele vyslancemv
Vídni svob. p. Tschirským a bar. Aehren
thalem a listy peštské k ní připomínají, že
se jí připisuje veliká důležitost, protože roz-
ruch, způsobený schůzí revelskou, nikterak
neutuchá.
V tétéž příčině píše se z Berlína: Zje
návajíc širší základy své politice Anglie do
sáhla pouze toho, že ostražitost a podezři
vost Německa se zvýšila, a že urychlen
opatření z opatrnosti proti ne mi-
lým překvapením. Od nějakého času
vyskylují se v říšských časopisech úvahy
vojenských odborníků a vůdčích politiků.
v nichž se zcela otevřeně mluví o tom, jak
by si stálo Německo, kdyby opravdu musilo
sáhnouti ke zbraním. Podrobnější vytčení
hlasů těch by snad způsobilo nedorozuměn
a mohla by vzniknouti zamlklost mezi spřá-
telenými mocnostmi, čemuž nutno se vyhý
bati. Snad konečné návrhy anglicko ruské
ani nebudou tak dalekosáhlé, aby oprávňo-
valy k vážným obavám.
Nieméně nelze přehlédnouti, že něme-
cká politika stále a stále hlásá, že páky ke
zjednání pořádku na Balkáně nasaditi se
musí na drobné státy tamní, a kterým smě
rem se to děje, vidno z rostoucího se odci
zování jejich navzájem. Čím více se vzmáho
nepřízeň mezi Bulharskem a Srbskem a tímto
a Černou Horou, tím nápadnější jsou něme-
cké pokusy pomoci Řecku do popředí. Č
i to vše nálezí pouze ku prostředkům, jimiž
nový rozestup velmocí pracuje ke konečné
dohodě o věcech balkánských?
Tschirský
Vídeň
Berlín
Anglie
Německo
Balkán
Bulharsko
Srbsko
Řecko
12
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(Schůzo 95.)
Ve Vídni, 3. července.
(Původní telef, zpráva »Nár. Listů «.)
Dnes bylo stejně jako včera. Jeden pilny
návrh byl vyřízen, pilnost jeho se zamítla — je
to návrh o pronásledování ruských spolků tělo
evičných a hasičských — druhý byl načat: pilný
návíh soeiálních demokratů o starobním a inva-
lidním pojišťění. Kromě navrhovatele poslance
Eldersche promluvili ješlě řečníci dva, mez
nimi jako mluvčí křesťansko-soeiální poslanec
Axmonn. Oč v podstatě jde, je povědomo: má-i
současně s pojištěním pro dělníky zavedeno být
také stejné pojištení pra samostalné zemědělee
a živnostníky. Sociálniademokraté nevyslovili se
po stránce věené proti pojištění živnostníků
zemědělců, chtějí však, aby pojištění dělnicíva
nevyřizovalo se současně s pojištěním malorol
nictva a maloživnostnictva, nýbrž aby pojištěn
dělnické zavedeno bylo napřed: potom prý s
živhostníci a zemědělei pojištění svoje vynutí
Zvolivši si generální řečníky, rozešla se sně-
movna do pondělka odpoledne v situaci na-
prosto nevyjasmě né.
Eldersch
Axmonn
Vídeň
poslanecký sněmovna
Schůzo 95
13
article
Počátkem schůze podali němečtí radikálov
dotaz na celou vládu pro známý výnos ministra
obchodu komorám obchodním, aby si hleděly
odbytu do ruského Polska, kde provozujes
bovkot proti výrobkům z říše německé. Myslíme
že v žádném porlamentě na světě nemohlo by
se opakovati, co se dnes událo ve sněmovně
vídeňské: na ministre obchodu byla vznesena
veřejná žaloba proto, že hájí zájmy domácí vý
roby, domácího průmyslu, domácího vývozu, zá-
roveň pak vznesena byla na něho žáloba, že po
škózuje průmysl, obehod a výrobu státu cizího
K tomu náleží čelo, jakým chlubí se právě Vše
němci tohote stáfu a vídeňské sněmovny. Toho
schopni jsou jen lidé, kteří v Aši raději zadal
dodávky továrně z německé říše, nežli by je
byli zadali podniku domácímu, kterýž odstrčil
jodině z té příčiny, že zaměsinává také dělníky
české. To je zvrhlost, o které bylo by škodn
mařiti každé dalsí slovo.
los
Z Vídně, 3. července. (K. k)
Předseda dr. Weiskirehner zahě jil schů
v 11.15 hod.
Posl. dr. Hajn odvolal svůj včerejší dolaz
neuveřejnění své řeči.
Piině návrhy nouzové podány pro okresy
blovický, nepomucký a plánický a jiné na odpisy
pozemkové daně v Čechách a na Moravě.
Dotazy podali poslanci: Luksch a sp. p
opalřeních proti nouzi na jižní Moravě; — Debl
hofer a sp. po působnoi pivovarskéhio kartelu ; —
Pacher a sp. po důvěrném výnosu ministra. ob
chodu.
Posl. Hagenhofer referoval o známém ná
vrhu kárného výboru v aföře dr. Herold — dkr. Mly-
slivec.
Posl. Wolí liboval sl. že výbor pokáral provokae
dra. Myslivce. Výkřik Myslivcův vztahoval se n
doktor
Weiskirehner
Posl
Hajn
Luksch
Pacher
Herold
Wolit
Polsko
Aš
Vídeň
Čechy
Morava
14
article
dra. Frevera kterýž konal prý jen svou povinnos
jako soudce. Pro jednání dra. Myslivce nebyl výra
dra. Herolda ještě nejostřejší. (Pochvala.)
Výborový návrh polom schválen.
Ministr orby dr. Ebenhoch odpověděl na Luk
schův dolaz, že z vlastní iniciativy zahájil již roz
sáhlé šetření ve všech krajích, zejména na Moravě
a uložil příslušným orgánům, aby co nejdříve podnl
o něm zprávu. V širých krajích říše je citelně patrný
účinek sucha a nedoslatek píce. Ministr pozval země-
dělské korporace na poradu 7. t. m. v min. orby z
jeho předsednictvi. Dle výsledku zahá jeného vyše
třování v součinnosti s ostalními ústřednami bude
dbát, aby odstranil, anebo aspoň zmírnil velké škody
jimiž zemědělství pro uvedené kalamity bylo aneb
má býti postiženo.
Sněmovna rokovala dál o pilném návrhu dra
Trylowského stran
spolků „Sič“.
Herold
doktor
Ebenhoch
Sič
Luka
Morava
15
article
Hlavní řečník posl. Pihuljsk vylkl, že spolky
Sič“ v Bukovině jsou podporovány samosprávnými
i slátními úřady a divil se, že temu není i v Haliči
Po doslovu řef. Trylovského a věcných po-
známkách posl. Ostapčuka a hr. Dzieduszy
ckého pilnost návrhu propadla a projednával s
pílný návrh Elderschův na
refořmu a úpravu dělnického pojišťování.
Posl. Eldersch nepodal prý svůj pilný návrh
aby ho zužiikoval jako předmělu výměny aneb
prostředku oposičního. Jediný kapitál dělnictva: pra-
covní způsobilost, je chráněna slátem nejměně. Del-
níci jsou odkázání hájiti své zákony svépomocí
v tom jim dost často stát překáží.
Nedostatečné platy lékatů vysvětlují se nedo-
statečnými prostředky nemocenských pokladen. Žádá
postátnění lékáren, aby učiněna byla přítrž lichvě
léky. Demlouvá některým zemským výborům, kter
žádají od pokladen nemacenských náhradu ošetřova-
cích výloh za šestinedělky, aby od tohoto barbar-
ského požadnvku upustily.
Sič
Ostapčuk
Posl
Bukovina
Halič
del
16
article
Přimlouval se za rozšíření pojištění na země
dělské a lesní delníky, protestuje proti zrušení samo-
správy nemocenských pokladen a brojí proti zacho
vání pokladen bralrských. Odůvodňuje nutnost inva-
lidního a starobního pojišťování, jakož i pojišťování
vdov a sirotků, poukázal na velké vady chudinství
Protestuje proli průtahu dělnického pojišťován
pro pojištění samoslniných Čím tiřive uskuječní s
reforma dělnického pojišťování, tím spšše uzákoní
se pojištění samostalných. Sociálně-demokratické pil-
ně návrhy jsou posledním vyzváním vlády a parla-
mentu, aby konečně po čelných slibech přišly skutky
na podzim byl předložen zákon o dělnickém pojišto
vání a zabezpečeno jeho vylízení. (Hlučná pochval
a pollesko
Posl. Azmann bude hlasovali pro pílnost. Po
ukazuje k nedostatečnosti zákona o úrazovém poj
šťování. Sociálním domokratům vytýkká, že nepráven
osobují si prioritu v dělnickém pojišťování. Sociáln
demokratá jsou povinni společně s křestanskými so
ciály příměti vládu, aby předložila všeobecný poji
štovací zákon. (Pochvala a pollesk.)
Posl
17
article
Posl. Černý zabýval se dějinným vývojem poj
šťování a poukazoval na zdlouhavé tempo v reformo
a úpravě dělnického pojištění
Řečník doplňuje vývody o nedoslaíku úrazovéh
pojišťování a přimlouvá se za zřízení říšského poji
šťovacího úřadu a zvlášlního senátu pro pojišťovac
záležitosti u správního soudu. Je svrchovaný ča
aby vláda dostála danému slibu o provedení starob
ního, invalidního, vdovského a sirotčiho zajištění
prolo prosí za schválení pilnosti. (Pollesk a pochval
u soc. demokrualů.)
K návrhu posl. Golla rokování uzavirá se
hlavními řečníky zvoleni poslanci Tuller (pro)
šl. Stransky (contra), načež dehala přerušen.
Posl. Bielohlawek (v dotaze k předsedoví
připomněl předvčerejší výkřiky šl. Stranského a Wol
fa, jež ho uváděli ve spojení s dvěma ženskými. Žádí
šl. Stranského za důkazy
Posl. Markov (v dotazu k předsedoví) ohradi
se, že mu včera bylo odňato slovo
Příští schůze bude v pondělí odpoledne
Posl
Goll
Tuller
Bielohlawek
Markov
18
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 3. července. (K. k. )
Berní výbor projednával pilný návrh Renne
rův na opatření proti drahotě životních prostředkí
a návrhy dra. Glabinského a spol. na zrušen
potravní, masné a jateční daně.
Ref. Vrtal navrhí dosaditi 10členný užší výbor
aby vypracoval příslušné návrhy a dr. Di aman
přál st, by vláda vytkla své stanovisko.
Ministr šl. Korytowaki opřel se navrhova-
nému zrušení masné a potravní daně. Změny v zá
sobovacích poměrech mohly by za jistých okolnost
působiti lépe, než změna berního zákona, Zvýšen
Vídeň
19
article
V drobném prouejít
na s
raní čáslo o nolš .
odpolední . . . . . . . na sh
Ve slialkách na venkovs-
ranní čislo.
vdpsleční . . . . . . . . al
Inserátv
plati se hotově zapřed.
Přečslacení a insesty pěljěmá sdminl-
slrace v Masisnské ulici č. s.
Tam nacházejí se též redskee
Sskárna a ezpodise „Národnich Lista“
Bukoplay se nevrsesjt
Národnich List
Bukoplay
Masisnský ulice
20
article
přímých daní nezdá se mu možno. Pokud jde o dat
zzbudov, bude co nejdříve podána předloha o jejím
snížení. Rovněž lak nedá se pomýšleti na zvýšení
pozemkové a akciové daně. O osobní dani z příjm
promluví co nejdříve.
Statistika ostatně učí, že zatížení přímý mi
daněmi v Rakousku u srovnání s jinými státy
již nyní je velmi značné
Jednání bylo potom přerušeno a schůze ukon-
čena
Rakousko
21
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 3. července. (Ukrajinci a
pražská slovanská konference.)
Před nějakým časem dr. Glěbovický obdržel
z Petrohradu zprávu, že rušti delegáti činí své
účastenství v pražské slovanské konferenci zá-
vislým od podminky, že Ukrajinci nebudou n
konferenci připuštěni jako zástupci zvláštního
národu. Tyto dni obdržel však posl. Okuněv-
ský od profesora Fileviče, jednoho z ru-
ských delegátů, list, zvoucí ukrajinské poslance
na pražskou konferenci. V listě tom praví s
mimo jině, že jednání o sporu mezí Velkorusy
a Malorusy bude na konferenci už předem vy-
loučeno. Dle vídeňské zprávy »Kur. Lwow «
stojí také dr. Kramář na témž stanovisku
snaží se přiměti Ukrajince, aby se konference
zúčastníli.
Ukrajinci jsou nyní na vahách a nevědí
ještě, jak se zachovati. Skupina ryt. V a s il ka
vzpírá se proti obeslání konference, ježto sám
ryt. Vasilko jest úplně odvislý od mínění Vše-
němců. Druhá část Ukrajínců, skupená kolem
posl. Okuněvského a Olešnického, jest ochotna
přijeti do Prahy, ale musila, by se svéh
úmyslu vzdáti, kdyby byla správná informace,
kterou z Petrohradu obdržel dr. Glébovický.
Ukrajinec
Glěbovický
Okuněv
Filevič
Malorus
Kramář
Vasilko
Okuněvský
Olešnický
doktor
Praha
Petrohrad
22
article
Přes to zdá se už nyní jistým, že aspoň část
Ukrajinců pražské konference se zúčasíní.
V Praze, 2. července. (Poláci a kořa-
leční daň.) Ve včerejší schůzi polského kola
referoval předseda prof. Glsbiňsk i, že vláda
po zakročení předsednictva jest botova splniti
podmínky, za kterých polské kolo připouští no-
vou daň z lihu. Dle tohoto referátu vláda jest
ochotna vzdáti se úmyslu, přidělovati jednotli-
vým korunním zemím podíl z nové kořaleční
daně poměrně dlo výše přímých daní té ktero
země: (Podil vypočítává se tody dle s potře b
kořalky, kterýžto způsob jest pro Halič ovšem
nejvýhodnější.) Současně se vláda zavazuje po-
dati sněmovně v nejbližších dnech předlohu
o snížení činžovní daně a zrušení třídní daně
nejnižších dvou tříd. Mimo to požádá také v nej-
bližších dnech o dodatečný úvěr 18 milionů ko-
run na zlepšení platů poštovních a železničních
zřizenců, jakož i jiných špatně dosud placených
úřadníků. Vyjednává se ještě s vládou, aby se
navržený podíl jednotlivých zemí z výtěžku ko-
řaleční daně zvýšil; vyjednávání není však dosu
skončeno.
Polák
profesor
Glsbiňsk
Praha
Halič
23
article
Ze Lvova, 30. června. (Z uberské
Rusi.) „Galič.“ otiskuje z uhersko-ruského
časopisu „Neuka“ zprávu, že počínaje novým
školním rokem bude se ve státním učitelském
ústavě v marmarošském Siboti vyučovati dvě
hodiny týdně také jazyku ruskému. Jest
to důslodek známého nařízení hr. A pponye,
aby se žáci učitelských ústavů učili kromě stát-
ního jazyka maďarského také některému jinému
„vlasteneckému“ jazyku, aby, až vstoupí d
praktické služby, znali jazyk děti, které mojí
učiti. V sihotském ústavě bude ruský jazyk po-
vinný pro všechny žáky všecl ročníků. Jest to
pro karpatské Rusy vymoženost nepatrná a zhola
nedostatečná, ale po dlouhé době přece zas prvé
úřadní přiznání, že v Uhrách bydlí i národ ruský
a že učitelové na školách severovýchodního
koutu Uher jsou povinni znáti jazyk tamějšího
obyvatolstva.
Rus
Lvov
Galič
Uhry
24
article
FEUILLETON
FEUILLETON
V Praze, 2. července 1908.
H. (Země lásky.) Slovo »miluji« z
znivá pod azurovým nebem, klenoucím se třpytně
a sonorně nad háji oliv a pinií, nad lagunam
benátskými, neb nad snivými, zelenými návrším
florentinské Viale dei Colli rozkošněji a opojněj
nežli kde jinde na povrchu zemském. Známe
Italii jako nádhernou scenerii románů a drama
lásky, básníky neunavně opěvovanou, malíři stále
zbožňovanou. Nad její antickou půdou, prosáklou
krví nejhrůznějších tragedií lidstva, otřásanou ne-
ustálými sopečnými výbuchy revolučních převratů
krvavých vpádů, poskvrněnou zločiny papežů.
condotierů, domácích a cizozemských usurpatorů.
kteří se rvali jako tygři nebo hladové hyeny
o tělo nejspanilejší vlasti, vznášejí se čarovné stíný
básnických vidin lásky, ohlasy melodil blah
a radosti ze života.
Tuto Italii milostnou, ozářenou sluncem
ideálu, navštěvujeme vzrušeni svými vzpominkam
na chvíle nezapomenutelné, prožité pod nejje-
mnější oblohou a dojatí kráčíme ve stopách
básnického přeludu, jímž byla Julie a Bealrice
nebo básnické skutečnosti, kterou byla Vittorie
Colonna a hraběnka Giuceiolli.
Kde jinde, nežli u břehu modrého moře
sumně dorážejícího rytmem svých vln na malebné
břehy, za snivého večera, unaveného vášnivým
žárem dne, možno pochopiti roztoužené zvolání
romantického básníka, »klesal jsem pod nadbytkem
života. Cítl jsem ve svém srdci prouditi žhavou
lávu. Scházelo mi něco, abych vyplnil propas
svého žití, sestoupil jsem do údolí, kráčel na
horu volaje ze všech svých touh ideální před-
mět svého budoucího žáru.«
K tomuto pathelickému výlevu roztouže-
ného srdce nelze si představiti jinou dekorae
nežli večer nad italským jezerem nebo nad
zátokou Ligurského moře. A nikde necítí bytos
Julie
Colonna
Giuceiolli
Praha
ligurský moře
25
article
sensitivní a fantastická takový horoucí vzmach
nadbytku života a plamen žhavé lávy v srdei
jako v ovzduší horečky a melancholie, vznášejícím
se nad tichým svitem benátských lagun. A chá-
peme v rozkošném rozhárání a tesknosti vlast
ních vzpomínek na okamžiky závratné, pro
do těchto končin svedl neklid a touha roman
tické milence Byrona a Mussela, proč skeptick
Stendhal našel zde svou pravou vlasť v zem
silných vášní a energii, proč zde vytryskl vzle
Shellevovy poesie do výšin hvězdné čistoty
proč v odumřelém paláci pyšného rodu Rezzo
niců na Canale Grande vyzněl tak idealně
poslední akkord podivné lásky básnického park
Browningů. Shakespeare v mlhách chladného
severu v zázračném visionářství svém viděltu
zemi harmonie a rozkoše, světla a plesu
uhodl celé její kouzlo a vyjádřil je v nej
nádhernějších scénách lásky a v postavách ne
dostižitelné roztomilosti a smavosti italské
A v krajích, které zřely poslední okamžiky
vznešeného, mocného lyrika lásky Richarda
Wagnera, kde uhuslo oslnivé světlo mozku
Nietzscheova, vrhající jako vysoký maják sve
paprsky do moře budoucnosti, rozhlaholilas
teď opojná, radostivá, dionysiovská píseň vášne
a rozkoše Gabriela d' Annunzia ..
Byron
Mussel
Stendhal
Shellevův
Browning
Shakespeare
Wagner
Nietzscheův
Annunzio
Canale Grand
smavost italský A v kraj
26
article
Štasten každý, komu božská Ilalie dáv
útěchu a nostalgii vzpominek na okamžiky
prožilé v kráse a v tom radostném nadbytku
života, o němž píše romantik a hrdina lásky
Chateaubrisnd. I ve chvili smutku, kdy pociťuje
veškeru bědnost pozemského plahočení, všechnu
hořkost nudy a zklamání, najde úlevu a mír
byť i melancholický, když osamělý kráčí po
cestách, kudy za způvu a v květech ubíralo s
jeho mládí. Všude, v tichých nádvořích klášterů.
vonících růžemi a znějicích zumem fontány
v galeriích před Madonnou Belliního a Tízi
novou kurtisanou, v slavných palácích s freskam
Palmovými a se stropy pomalovanymi Tiepolou,
na terrasse kosmopolitického hotelu, za večera,
když před ním houpá se osvětlená loď, o
Madonna Belliní
Palmův
27
article
kud jásají divoké písně neapolské, všude tuším
a cítím vedle sebe bylost drahou a roztomilou
vidím temné, hluboké oči, úsměv nervosníel
vlahých rlů, slyším hlas melodický, tlumočíe
duši láskyplnou a rozmarnou.
Italie je vonná zabrada, do níž vstupuj
rozechvělé, párky milenců.
Maurice Barrěs, který našel podivuhodné
subtilní dojmy v Ilalii, napssl, že největš
tvůrcové od staletí přicházeli do Italie, aby
čerpali život v tom rajském ovzduší. »Ale ti
kteří nemají sílu, energii genia, nemohou zde-
nie nežli užívati a lenošiti. Disciplina mravů.
methoda v práci intelektualní, soustředění vůle
jsou vesměs moderní potřeby všeobecně přijaté
ale které by byly v zahradách Coma a Varés
pitvornými nesmysly.«
Ano, v Italii poznáváme vyšší intensivnos
života. Přicházíme do rajských končin, jejichž
vůní je zvýšen tlukot srdci, kde volněji vzlétá
myšlenka na vzduchu lehkém a křisťálovém
Smysl živola přibližuje se k našemu poznání.
vynořuje se z hladiny mořské jako břehy ostrova.
k němuž po pěnících se, neklidných vlnácl
kymácí se naše vratká kocábka. A taková
vzpomínka na chvile sladké a nevšední, vystu-
pující ze spieích lagun, neho taková osaměl
chvile snění a dumy na terrasse vrchu Pi ncic
nad nesmírným a véčným Římem ozařuje hlu
biny pravého poznání.
Mauric Barrěs
Ilalie
Como
Řím
Italia
28
article
S lehkou, shovívavou ironií pohlížíme n
mnohé, co se zdá tolika životním upachtěncům
a snaživcům nejvyšším zákonem a povelem, na
ten titěrný shon dobrých lidiček, ješitně do
mýslivých a vypočitavé patolízavých, klonícíeh
se heslům a modlám dne, lichoticím davu i jeho
mocným vůdeům.
Okamžik krásného vyžití znamená více
nežli leta prostředního živoření, být chvili pra
vým umělcem života, třeba dandym nebo dile
tantem, je důstojnější a zajisté elegantnější
nežli se oháněti ve stádném reji rukama zama
zanýma inkoustem a plaziti se k hodnostem
Být sám a volným! Požitek a hrdost
těchto slov možno svrchovaně pochopiti, jen
když s výše Pincia zrak téká nad Římem.
Rafinovaní a učení labužníci kultury i oby.
čejní turisté, majíeí všechnu svou moudros
v Bädeckru, milenci, hledající úkryt pro své
štěstí, i novomanželé, ukazující s potéšením
často nevkusným radosti svých libánek, ublraji
se do Italie, do země. lásky. Tenlo příval ze
všech konců světa zevšedňuje Ilalii, jež se stala
eldorádem hysterických modrých punčoch i mla-
dých, oblých paniček a odhaluje tu Italii ba-
nální, křiklavou, efektní, známou z operníeh
aril, z barvotiskových, nasládlých obrazů a z
sentimentálních románů. Nevidéti tuto Italii je
přikazem inteligentních a jemnocitných poutníků.
Řím
29
article
Kdo cestuje do Italie v průvodu Stendha
lově, vyhne se tomuto nebezpečí. Osamělýdi-
plomat, jenž po letech dosti bouřlivého mládí.
po světácké kampani v Miláně, zil nevesel
v mrtvém přímořském městě Civita Vecchia,
napsal o Italii, o jají pokladech uměleckých
o jeji historii, hudbě i o její životě knihy, je
teprve před nedávnými lety našly ocenění
obliby. Před 60 lely byl Stendhal autorem ne-
známým, obecenstvem přezíraným, kritikou uml
čovaným nebo podceňovaným. Nojvulgárnější li-
teratura, hovicí vkusu davu nebo heslu dne.
nejzbrklejší romanlika poety, opičícího se po
Viktoru Hugovi, nebo lomozná sensace román
Sučových, byly stavěny nad díla toho obdivu
hodného, originálního psychologa, jímž byl Henry
Beyle zvaný Stendhal.
Mezi nejzajímavějšími stránkami jeho » Pro-
cházek v Římě« jsou ty, v nichž ličí společnos
řimskou, její lehkomyslné a pohodlné světáctví
její intriky a naivnosti lásky. Stendhalova Italk
je prosté dité přírody, těkavá a koketní, schopná
heroismu vášně i každé pletichy ženské. Vdaná žena
nemůže býti bez kroušku ctitelů, z nichž jeden
je vyvoleným přitelem, těšícím se intimní přízni
a zvláštním privilejím. Znáte ty galantní ilalské
Hug
Sučový
Beyle
Stendhal
Stendhalův
Milán
Řím
Civita Vecchio
Italia
30
article
cavaliere servante čili cicisbey, ty nerozlučitelné
přivěsky italských rodin, oddané a nadšené pa-
noše a otroky krásných dam.
Stendhal škodolibě poznamenává, že tento
italský »mrav«, úřad cicisbeů nejvíce pohoršuje
morosní cestovatele z Anglie. Byla to moda při-
vezena ze Španěl. Kolem roku 1540 stalo s
modou, že každá bohatá žena měla svého
»bracciera«, který jí podával veřejně své rámě
u ji doprovázel, když její manžel byl zaměst-
nán svými soukromými neb vojenskými funk-
cemi. Čím vznešenějšího rodu byl »braceiore«.
tím více si na něm zakládali manželé. Cicis-
beové, dvorní a oficiální průvodci vdaných dam,
trvali až do Napoleonovy doby.
Tento zvyk mohl se vyvinouti pouze v
Italii, kde zejména za rozkošnické a esthetické
doby cinguecenta neexistoval sexnální problem
kde věrnost a zdrželivost byly ceněny jak
etnosti, ale nebyly požadovány.
Básníci a učenci, Boceaccio i Tico dell
Mirandola nebyli přáteli manželství.
Volná láska bujela v té době, kdy po boku
papeže Alexandra VI. vládla ve Vatikáně spa-
nilá kurtisána, kdy manželské i nemanželské
děti byly si postaveny na roveň, a kdy nikdo
se nad tím nepozastavoval, že Leonarda de
Vinci, neb papež Klement VII. byli bastardy.
Od té bezuzdné a pyšné epochy zachovali si
Italové nedostatek předsudků v záležitostech lá-
sky a manželství. Frivolnost a smyslnost male
Giorgionových, lascivnost pamíletů a veršů Ara-
tinových zanechaly hluboké stopy v povaze
italské. Savoranolla marně horlil proti zkáze
mravů a jen na chvíli zarazil orgii svými aske-
tickými kletbami. Začala pak tím divočeji, když
si na ni posvítili Florentiňané plameny hranice,
na níž shořelo oběšené télo zatvrzelého dominikána
a dvou jeho druhů Domenica da Pescia a Silve
stra Maruffla.
Stendhal
Španěl
dell
Leonard Vinci
Klement VII
Italos
Giorgionový
Pescio
Anglie
Napoleonův doba
Italia
Vatikán
Tico