ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b2230c80-75a4-11dc-b636-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 78, person 77, org 7, work 4
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v sobotu 4. července 1908.
Praha
3 masthead
šavoq lo
4 masthead
Číslo 182.
5 article
Na ronní a odpol. list, předpláaí se v Prnze r aáministrac a nněe n čtvt leta . . . . 3K — s drojí donáškou na něsíe na čtvtí l4. vo slisIkách: a K 3on na měsíe . . P' ošton: na měsíe . . . . . na čtvrí leda . . . s dvojí zlsllko na miěsle kei ne čivat zte
6 article Stíny bližšího Východu.
Stíny bližšího Východu. Dle londýnské zprávy ukončeno bylo již podrobné ujednání anglicko-ruské o věcech makedonských tím, že Anglie ve své odpo- vědi do Petrohradu koncem června zaslané přistoupila na změny svých návrhů, Ruskem žádané. Rusko předloží nyní smluvený plán oprav makedonských ostatním velmocem s přáním, aby svými velevyslanci v Caři- hradě podaly ve společné notě ujednané po- žadavky sultánovi Rovněž z odpovědi dané v poslední schůzi anglické sněmovny ministrem zahra- ničných záležitosti Grevem na dotaz, zda předloží parlamentu listiny, jež se týkají Makedonie, vysvítá, že ujednání s Ruskem jest sice hotovo, ale že nutno vyčkati ještě. jak se rozhodnou ostatní velmoci. Ale v Caři hradě nevyčkávají ani výsledku společného ujednání, ohlašují opětně, že nijakých dal- ších návrhů ve příčině Makedonie nepřijmou protože již vyčerpaly zásobu svých ústupků a zároveň turecké ministerstvo války učinilo opatření, aby se mimo 12 záložních nedávno mobilosovaných praporů do Makedonie po slalo dalších deset praporů, a aby se povo- lalo do zbraní 32 000 nováčků. Zatím prý se podařilo Němcům dopá trati se vlastního pozadí dohody revelské. jež prý nespočívá na známých návrzích Grey ových, ale jest součástí pamětního spisu lorda Curzona o anglické politice zahrani- ničné, jejž prý král Eduard přijal za svůj O Curzonovi se domnívá německá diplo- macie, že jest vyhlédnut za příštího vedou- cího státníka anglického, protože jest vyni kajícím znalcem Východu, a otázky východní jsou opět v mezinárodní situaci v popředí Lord Curzon, bývalý místokrál Indie, jak známo, právě tyto dny promluvil v parla- mentě velikou řeč o poměrech v Indii.
Němec Curzon Eduard O Curzon blízký východ Anglie Petrohrad Rusko Makedonie Grey Indie anglický sněmovna
7 article
Dle téhož diplomatického pramene ně- meckého obsažen jest v pamětním spise Curz nově plán o vymezení zájmů anglicko- ruských na západě asijském a bližším Vý- chodě podobně jako se již stalo o ostatní Asii. Curzon prý navrhl rozdělení vlivu v těchto stranách mezi Ruskem. Angliía Francií, při čemž by se mělo zření k Ra- kousko Uhersku, kdežto by Německo úplně se vyloučilo. Jde prý hlavně o evropské Tu- recko, Malou Asii, Syrii a Arabii. Angliesi vyhražuje protektorát nad Arabií a Mezopo- tamií, čímž by si zjednala samostatné po- zemní spojení mezi Egyptem, jižní Persií a Indií. Ježto Německo již dříve zraky své upřelo na Mezopotamii, na niž již před šede sáti lety upozornil německý národohospodař Roscher, dán jest tím doklad zřejmého anta gonismu mezi anglickou a německou vý- chodní politikou. Pro Francii vyhlédnut protektorát- nad Syrií, kdežto Rusku se vyhražuje volná ruka na Bosporu a Anglie sříká se své dávné politiky v mořských úžinách cařihrad- ských. Rakousku prý lord Curzon ve svém pamětním spise vyhražuje rozšíření vlivu na Soluň. Italii se má dostati náhrady v se verní Africe, při čemž se snaženo, aby od- straněny byly všecky neshody mezi Itali a Rakousko-Uherskem co do zájmů na Bal káně. Doposud se podařilo politice anglické úplně se dohodnouti s Francií a Ruskema nyní prý usiluje Anglie o to, aby do tohoto kruhu vstoupilo i Rakousko Uhersko. Zvláště se o to přičiňovala, aby dohodou revelskou nahražena byla dřívější rusko rakouská úmluva mürzstégská, a upravila se takto cesta k sa mostatně, na Berlíně nezávislé politice víden
Curzon Anglie Ruska Asie Rusko Francie Německo Sýrie Arabia Egypt Persie Indie Anglie Rakousko Soluň Afrika Uhersko Bala Rakousko Uhersko Berlín kouský Uhersko blízký Vý
8 article
ské. Porady mezi rakousko-uherským vele vyslancem v Londýně a sirem Greyem dějí se prý téměř nepřetržitě. S akcí touto sou visí prý i nastávající zájezd krále Eduarda z Marianských Lázní do Išlu. Rozhodující okolností pro politiku evrop- skou jest dle toho nyní, zda-li se podař získati Rakousko-Uhersko pro tyto záměry Myšlenka jest prý lákava jednak proto, že by zjednán byl konečný pořádek na jiho východě evropském, a pro Rakousko- Uher sko pak zvláště proto, že by poměrně bez nesnází dosáhlo konečných cílů své východní politiky a zbavilo se italské soutěže v Alba nii. Bude to prý asi největší obtěžkae zkouška, jež nastává německo-rakouskému spolku, protože jde o životní zájmy rakousko- uherské. Není prý nijské pochybnosti, že politika anglická jest protiněmecká, pokud tato v zá- padní Asii bagdadskou drahou se dostala mezi dvě vosí hnízda, ruské a anglické Vlastní nebezpečí však spočívá v možném uvolnění spolku středoevropského, kdyby se anglické plány uskutečnily, byť se to i stalo šetrně k váznosti Německa. Dosud aspoň byl prý ruskorakouský antagonism nejlepším tmelem spolku středoevropského.
Grey Eduard Londýn Išlu Rakousko Uhry Asie Německo
9 article
Tyto obavy německé zdají se býti hodně předčasné. Tomu nasvědčuje jednak ostre odmitnutí, jehož se dostalo nedávno angli- ckému listu »Daily Telegr.«, kterýž přines ostrý útok proti vídeňské politice balkánské. a v němž vyslovilo se podezření, že bar Aehrenthalovi se nejedná pouze o dráhy sandžacké, ale že snaží se dosíci na Turecku ješťě zvláště výhodné hospodářské postavení v určitých částech jeho. Orgán ministra za hraničného i dnes se zabýva touto stránkou a prohlašuje, že tvrzení, jakoby se jednalo o zvláštní monopol hospodářský, nezasluhuje nijakého povšimnutí. Za to prý znamena otazka oprav makedonských nový kurs poli- tický; dosud byly Rusko a Rakousko Uhersko vůdčími mocnostmi, jež nesly odpovědnost za provedení programu mürzstěgškého. Schůzi revelskou však si jiné dvě mocnosti utvořily zvláštní postavení, ač nic neslyšeti o tom. ze by Anglie chtěla nahraditi Rakousko- Uhersko a že by se změna taková v šem velmocemi uznala. Postavení Ra kousko Uherska na Balkáně jest výsledek staletého, ukončeného rozvoje a nem ů z býti libovolně nahraženo a vy střídáno. A právě toto postavení ukládá Rakousko Uhersku povinnost, aby nepřed- pojatě zkoumalo opravní návrhy, jež budou co nejdříve předložěný jakožto výsledek vy- jednávání revelského.
Turecko Rusko Rakousko Anglie Uhersko Balkán
10 article
Předběžné porady o věci té jsou asi již v proudu; konalať se tyto dny dlouhá roz prava mezi německým vele vyslancemv Vídni svob. p. Tschirským a bar. Aehren thalem a listy peštské k ní připomínají, že se jí připisuje veliká důležitost, protože roz- ruch, způsobený schůzí revelskou, nikterak neutuchá. V tétéž příčině píše se z Berlína: Zje návajíc širší základy své politice Anglie do sáhla pouze toho, že ostražitost a podezři vost Německa se zvýšila, a že urychlen opatření z opatrnosti proti ne mi- lým překvapením. Od nějakého času vyskylují se v říšských časopisech úvahy vojenských odborníků a vůdčích politiků. v nichž se zcela otevřeně mluví o tom, jak by si stálo Německo, kdyby opravdu musilo sáhnouti ke zbraním. Podrobnější vytčení hlasů těch by snad způsobilo nedorozuměn a mohla by vzniknouti zamlklost mezi spřá- telenými mocnostmi, čemuž nutno se vyhý bati. Snad konečné návrhy anglicko ruské ani nebudou tak dalekosáhlé, aby oprávňo- valy k vážným obavám. Nieméně nelze přehlédnouti, že něme- cká politika stále a stále hlásá, že páky ke zjednání pořádku na Balkáně nasaditi se musí na drobné státy tamní, a kterým smě rem se to děje, vidno z rostoucího se odci zování jejich navzájem. Čím více se vzmáho nepřízeň mezi Bulharskem a Srbskem a tímto a Černou Horou, tím nápadnější jsou něme- cké pokusy pomoci Řecku do popředí. Č i to vše nálezí pouze ku prostředkům, jimiž nový rozestup velmocí pracuje ke konečné dohodě o věcech balkánských?
Tschirský Vídeň Berlín Anglie Německo Balkán Bulharsko Srbsko Řecko
11 title
Říšská rada.
12 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. (Schůzo 95.) Ve Vídni, 3. července. (Původní telef, zpráva »Nár. Listů «.) Dnes bylo stejně jako včera. Jeden pilny návrh byl vyřízen, pilnost jeho se zamítla — je to návrh o pronásledování ruských spolků tělo evičných a hasičských — druhý byl načat: pilný návíh soeiálních demokratů o starobním a inva- lidním pojišťění. Kromě navrhovatele poslance Eldersche promluvili ješlě řečníci dva, mez nimi jako mluvčí křesťansko-soeiální poslanec Axmonn. Oč v podstatě jde, je povědomo: má-i současně s pojištěním pro dělníky zavedeno být také stejné pojištení pra samostalné zemědělee a živnostníky. Sociálniademokraté nevyslovili se po stránce věené proti pojištění živnostníků zemědělců, chtějí však, aby pojištění dělnicíva nevyřizovalo se současně s pojištěním malorol nictva a maloživnostnictva, nýbrž aby pojištěn dělnické zavedeno bylo napřed: potom prý s živhostníci a zemědělei pojištění svoje vynutí Zvolivši si generální řečníky, rozešla se sně- movna do pondělka odpoledne v situaci na- prosto nevyjasmě né.
Eldersch Axmonn Vídeň poslanecký sněmovna Schůzo 95
13 article
Počátkem schůze podali němečtí radikálov dotaz na celou vládu pro známý výnos ministra obchodu komorám obchodním, aby si hleděly odbytu do ruského Polska, kde provozujes bovkot proti výrobkům z říše německé. Myslíme že v žádném porlamentě na světě nemohlo by se opakovati, co se dnes událo ve sněmovně vídeňské: na ministre obchodu byla vznesena veřejná žaloba proto, že hájí zájmy domácí vý roby, domácího průmyslu, domácího vývozu, zá- roveň pak vznesena byla na něho žáloba, že po škózuje průmysl, obehod a výrobu státu cizího K tomu náleží čelo, jakým chlubí se právě Vše němci tohote stáfu a vídeňské sněmovny. Toho schopni jsou jen lidé, kteří v Aši raději zadal dodávky továrně z německé říše, nežli by je byli zadali podniku domácímu, kterýž odstrčil jodině z té příčiny, že zaměsinává také dělníky české. To je zvrhlost, o které bylo by škodn mařiti každé dalsí slovo. los Z Vídně, 3. července. (K. k) Předseda dr. Weiskirehner zahě jil schů v 11.15 hod. Posl. dr. Hajn odvolal svůj včerejší dolaz neuveřejnění své řeči. Piině návrhy nouzové podány pro okresy blovický, nepomucký a plánický a jiné na odpisy pozemkové daně v Čechách a na Moravě. Dotazy podali poslanci: Luksch a sp. p opalřeních proti nouzi na jižní Moravě; — Debl hofer a sp. po působnoi pivovarskéhio kartelu ; — Pacher a sp. po důvěrném výnosu ministra. ob chodu. Posl. Hagenhofer referoval o známém ná vrhu kárného výboru v aföře dr. Herold — dkr. Mly- slivec. Posl. Wolí liboval sl. že výbor pokáral provokae dra. Myslivce. Výkřik Myslivcův vztahoval se n
doktor Weiskirehner Posl Hajn Luksch Pacher Herold Wolit Polsko Aš Vídeň Čechy Morava
14 article
dra. Frevera kterýž konal prý jen svou povinnos jako soudce. Pro jednání dra. Myslivce nebyl výra dra. Herolda ještě nejostřejší. (Pochvala.) Výborový návrh polom schválen. Ministr orby dr. Ebenhoch odpověděl na Luk schův dolaz, že z vlastní iniciativy zahájil již roz sáhlé šetření ve všech krajích, zejména na Moravě a uložil příslušným orgánům, aby co nejdříve podnl o něm zprávu. V širých krajích říše je citelně patrný účinek sucha a nedoslatek píce. Ministr pozval země- dělské korporace na poradu 7. t. m. v min. orby z jeho předsednictvi. Dle výsledku zahá jeného vyše třování v součinnosti s ostalními ústřednami bude dbát, aby odstranil, anebo aspoň zmírnil velké škody jimiž zemědělství pro uvedené kalamity bylo aneb má býti postiženo. Sněmovna rokovala dál o pilném návrhu dra Trylowského stran spolků „Sič“.
Herold doktor Ebenhoch Sič Luka Morava
15 article
Hlavní řečník posl. Pihuljsk vylkl, že spolky Sič“ v Bukovině jsou podporovány samosprávnými i slátními úřady a divil se, že temu není i v Haliči Po doslovu řef. Trylovského a věcných po- známkách posl. Ostapčuka a hr. Dzieduszy ckého pilnost návrhu propadla a projednával s pílný návrh Elderschův na refořmu a úpravu dělnického pojišťování. Posl. Eldersch nepodal prý svůj pilný návrh aby ho zužiikoval jako předmělu výměny aneb prostředku oposičního. Jediný kapitál dělnictva: pra- covní způsobilost, je chráněna slátem nejměně. Del- níci jsou odkázání hájiti své zákony svépomocí v tom jim dost často stát překáží. Nedostatečné platy lékatů vysvětlují se nedo- statečnými prostředky nemocenských pokladen. Žádá postátnění lékáren, aby učiněna byla přítrž lichvě léky. Demlouvá některým zemským výborům, kter žádají od pokladen nemacenských náhradu ošetřova- cích výloh za šestinedělky, aby od tohoto barbar- ského požadnvku upustily.
Sič Ostapčuk Posl Bukovina Halič del
16 article
Přimlouval se za rozšíření pojištění na země dělské a lesní delníky, protestuje proti zrušení samo- správy nemocenských pokladen a brojí proti zacho vání pokladen bralrských. Odůvodňuje nutnost inva- lidního a starobního pojišťování, jakož i pojišťování vdov a sirotků, poukázal na velké vady chudinství Protestuje proli průtahu dělnického pojišťován pro pojištění samoslniných Čím tiřive uskuječní s reforma dělnického pojišťování, tím spšše uzákoní se pojištění samostalných. Sociálně-demokratické pil- ně návrhy jsou posledním vyzváním vlády a parla- mentu, aby konečně po čelných slibech přišly skutky na podzim byl předložen zákon o dělnickém pojišto vání a zabezpečeno jeho vylízení. (Hlučná pochval a pollesko Posl. Azmann bude hlasovali pro pílnost. Po ukazuje k nedostatečnosti zákona o úrazovém poj šťování. Sociálním domokratům vytýkká, že nepráven osobují si prioritu v dělnickém pojišťování. Sociáln demokratá jsou povinni společně s křestanskými so ciály příměti vládu, aby předložila všeobecný poji štovací zákon. (Pochvala a pollesk.)
Posl
17 article
Posl. Černý zabýval se dějinným vývojem poj šťování a poukazoval na zdlouhavé tempo v reformo a úpravě dělnického pojištění Řečník doplňuje vývody o nedoslaíku úrazovéh pojišťování a přimlouvá se za zřízení říšského poji šťovacího úřadu a zvlášlního senátu pro pojišťovac záležitosti u správního soudu. Je svrchovaný ča aby vláda dostála danému slibu o provedení starob ního, invalidního, vdovského a sirotčiho zajištění prolo prosí za schválení pilnosti. (Pollesk a pochval u soc. demokrualů.) K návrhu posl. Golla rokování uzavirá se hlavními řečníky zvoleni poslanci Tuller (pro) šl. Stransky (contra), načež dehala přerušen. Posl. Bielohlawek (v dotaze k předsedoví připomněl předvčerejší výkřiky šl. Stranského a Wol fa, jež ho uváděli ve spojení s dvěma ženskými. Žádí šl. Stranského za důkazy Posl. Markov (v dotazu k předsedoví) ohradi se, že mu včera bylo odňato slovo Příští schůze bude v pondělí odpoledne
Posl Goll Tuller Bielohlawek Markov
18 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 3. července. (K. k. ) Berní výbor projednával pilný návrh Renne rův na opatření proti drahotě životních prostředkí a návrhy dra. Glabinského a spol. na zrušen potravní, masné a jateční daně. Ref. Vrtal navrhí dosaditi 10členný užší výbor aby vypracoval příslušné návrhy a dr. Di aman přál st, by vláda vytkla své stanovisko. Ministr šl. Korytowaki opřel se navrhova- nému zrušení masné a potravní daně. Změny v zá sobovacích poměrech mohly by za jistých okolnost působiti lépe, než změna berního zákona, Zvýšen
Vídeň
19 article
V drobném prouejít na s raní čáslo o nolš . odpolední . . . . . . . na sh Ve slialkách na venkovs- ranní čislo. vdpsleční . . . . . . . . al Inserátv plati se hotově zapřed. Přečslacení a insesty pěljěmá sdminl- slrace v Masisnské ulici č. s. Tam nacházejí se též redskee Sskárna a ezpodise „Národnich Lista“ Bukoplay se nevrsesjt
Národnich List Bukoplay Masisnský ulice
20 article
přímých daní nezdá se mu možno. Pokud jde o dat zzbudov, bude co nejdříve podána předloha o jejím snížení. Rovněž lak nedá se pomýšleti na zvýšení pozemkové a akciové daně. O osobní dani z příjm promluví co nejdříve. Statistika ostatně učí, že zatížení přímý mi daněmi v Rakousku u srovnání s jinými státy již nyní je velmi značné Jednání bylo potom přerušeno a schůze ukon- čena
Rakousko
21 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 3. července. (Ukrajinci a pražská slovanská konference.) Před nějakým časem dr. Glěbovický obdržel z Petrohradu zprávu, že rušti delegáti činí své účastenství v pražské slovanské konferenci zá- vislým od podminky, že Ukrajinci nebudou n konferenci připuštěni jako zástupci zvláštního národu. Tyto dni obdržel však posl. Okuněv- ský od profesora Fileviče, jednoho z ru- ských delegátů, list, zvoucí ukrajinské poslance na pražskou konferenci. V listě tom praví s mimo jině, že jednání o sporu mezí Velkorusy a Malorusy bude na konferenci už předem vy- loučeno. Dle vídeňské zprávy »Kur. Lwow « stojí také dr. Kramář na témž stanovisku snaží se přiměti Ukrajince, aby se konference zúčastníli. Ukrajinci jsou nyní na vahách a nevědí ještě, jak se zachovati. Skupina ryt. V a s il ka vzpírá se proti obeslání konference, ježto sám ryt. Vasilko jest úplně odvislý od mínění Vše- němců. Druhá část Ukrajínců, skupená kolem posl. Okuněvského a Olešnického, jest ochotna přijeti do Prahy, ale musila, by se svéh úmyslu vzdáti, kdyby byla správná informace, kterou z Petrohradu obdržel dr. Glébovický.
Ukrajinec Glěbovický Okuněv Filevič Malorus Kramář Vasilko Okuněvský Olešnický doktor Praha Petrohrad
22 article
Přes to zdá se už nyní jistým, že aspoň část Ukrajinců pražské konference se zúčasíní. V Praze, 2. července. (Poláci a kořa- leční daň.) Ve včerejší schůzi polského kola referoval předseda prof. Glsbiňsk i, že vláda po zakročení předsednictva jest botova splniti podmínky, za kterých polské kolo připouští no- vou daň z lihu. Dle tohoto referátu vláda jest ochotna vzdáti se úmyslu, přidělovati jednotli- vým korunním zemím podíl z nové kořaleční daně poměrně dlo výše přímých daní té ktero země: (Podil vypočítává se tody dle s potře b kořalky, kterýžto způsob jest pro Halič ovšem nejvýhodnější.) Současně se vláda zavazuje po- dati sněmovně v nejbližších dnech předlohu o snížení činžovní daně a zrušení třídní daně nejnižších dvou tříd. Mimo to požádá také v nej- bližších dnech o dodatečný úvěr 18 milionů ko- run na zlepšení platů poštovních a železničních zřizenců, jakož i jiných špatně dosud placených úřadníků. Vyjednává se ještě s vládou, aby se navržený podíl jednotlivých zemí z výtěžku ko- řaleční daně zvýšil; vyjednávání není však dosu skončeno.
Polák profesor Glsbiňsk Praha Halič
23 article
Ze Lvova, 30. června. (Z uberské Rusi.) „Galič.“ otiskuje z uhersko-ruského časopisu „Neuka“ zprávu, že počínaje novým školním rokem bude se ve státním učitelském ústavě v marmarošském Siboti vyučovati dvě hodiny týdně také jazyku ruskému. Jest to důslodek známého nařízení hr. A pponye, aby se žáci učitelských ústavů učili kromě stát- ního jazyka maďarského také některému jinému „vlasteneckému“ jazyku, aby, až vstoupí d praktické služby, znali jazyk děti, které mojí učiti. V sihotském ústavě bude ruský jazyk po- vinný pro všechny žáky všecl ročníků. Jest to pro karpatské Rusy vymoženost nepatrná a zhola nedostatečná, ale po dlouhé době přece zas prvé úřadní přiznání, že v Uhrách bydlí i národ ruský a že učitelové na školách severovýchodního koutu Uher jsou povinni znáti jazyk tamějšího obyvatolstva.
Rus Lvov Galič Uhry
24 article FEUILLETON
FEUILLETON V Praze, 2. července 1908. H. (Země lásky.) Slovo »miluji« z znivá pod azurovým nebem, klenoucím se třpytně a sonorně nad háji oliv a pinií, nad lagunam benátskými, neb nad snivými, zelenými návrším florentinské Viale dei Colli rozkošněji a opojněj nežli kde jinde na povrchu zemském. Známe Italii jako nádhernou scenerii románů a drama lásky, básníky neunavně opěvovanou, malíři stále zbožňovanou. Nad její antickou půdou, prosáklou krví nejhrůznějších tragedií lidstva, otřásanou ne- ustálými sopečnými výbuchy revolučních převratů krvavých vpádů, poskvrněnou zločiny papežů. condotierů, domácích a cizozemských usurpatorů. kteří se rvali jako tygři nebo hladové hyeny o tělo nejspanilejší vlasti, vznášejí se čarovné stíný básnických vidin lásky, ohlasy melodil blah a radosti ze života. Tuto Italii milostnou, ozářenou sluncem ideálu, navštěvujeme vzrušeni svými vzpominkam na chvíle nezapomenutelné, prožité pod nejje- mnější oblohou a dojatí kráčíme ve stopách básnického přeludu, jímž byla Julie a Bealrice nebo básnické skutečnosti, kterou byla Vittorie Colonna a hraběnka Giuceiolli. Kde jinde, nežli u břehu modrého moře sumně dorážejícího rytmem svých vln na malebné břehy, za snivého večera, unaveného vášnivým žárem dne, možno pochopiti roztoužené zvolání romantického básníka, »klesal jsem pod nadbytkem života. Cítl jsem ve svém srdci prouditi žhavou lávu. Scházelo mi něco, abych vyplnil propas svého žití, sestoupil jsem do údolí, kráčel na horu volaje ze všech svých touh ideální před- mět svého budoucího žáru.« K tomuto pathelickému výlevu roztouže- ného srdce nelze si představiti jinou dekorae nežli večer nad italským jezerem nebo nad zátokou Ligurského moře. A nikde necítí bytos
Julie Colonna Giuceiolli Praha ligurský moře
25 article
sensitivní a fantastická takový horoucí vzmach nadbytku života a plamen žhavé lávy v srdei jako v ovzduší horečky a melancholie, vznášejícím se nad tichým svitem benátských lagun. A chá- peme v rozkošném rozhárání a tesknosti vlast ních vzpomínek na okamžiky závratné, pro do těchto končin svedl neklid a touha roman tické milence Byrona a Mussela, proč skeptick Stendhal našel zde svou pravou vlasť v zem silných vášní a energii, proč zde vytryskl vzle Shellevovy poesie do výšin hvězdné čistoty proč v odumřelém paláci pyšného rodu Rezzo niců na Canale Grande vyzněl tak idealně poslední akkord podivné lásky básnického park Browningů. Shakespeare v mlhách chladného severu v zázračném visionářství svém viděltu zemi harmonie a rozkoše, světla a plesu uhodl celé její kouzlo a vyjádřil je v nej nádhernějších scénách lásky a v postavách ne dostižitelné roztomilosti a smavosti italské A v krajích, které zřely poslední okamžiky vznešeného, mocného lyrika lásky Richarda Wagnera, kde uhuslo oslnivé světlo mozku Nietzscheova, vrhající jako vysoký maják sve paprsky do moře budoucnosti, rozhlaholilas teď opojná, radostivá, dionysiovská píseň vášne a rozkoše Gabriela d' Annunzia ..
Byron Mussel Stendhal Shellevův Browning Shakespeare Wagner Nietzscheův Annunzio Canale Grand smavost italský A v kraj
26 article
Štasten každý, komu božská Ilalie dáv útěchu a nostalgii vzpominek na okamžiky prožilé v kráse a v tom radostném nadbytku života, o němž píše romantik a hrdina lásky Chateaubrisnd. I ve chvili smutku, kdy pociťuje veškeru bědnost pozemského plahočení, všechnu hořkost nudy a zklamání, najde úlevu a mír byť i melancholický, když osamělý kráčí po cestách, kudy za způvu a v květech ubíralo s jeho mládí. Všude, v tichých nádvořích klášterů. vonících růžemi a znějicích zumem fontány v galeriích před Madonnou Belliního a Tízi novou kurtisanou, v slavných palácích s freskam Palmovými a se stropy pomalovanymi Tiepolou, na terrasse kosmopolitického hotelu, za večera, když před ním houpá se osvětlená loď, o
Madonna Belliní Palmův
27 article
kud jásají divoké písně neapolské, všude tuším a cítím vedle sebe bylost drahou a roztomilou vidím temné, hluboké oči, úsměv nervosníel vlahých rlů, slyším hlas melodický, tlumočíe duši láskyplnou a rozmarnou. Italie je vonná zabrada, do níž vstupuj rozechvělé, párky milenců. Maurice Barrěs, který našel podivuhodné subtilní dojmy v Ilalii, napssl, že největš tvůrcové od staletí přicházeli do Italie, aby čerpali život v tom rajském ovzduší. »Ale ti kteří nemají sílu, energii genia, nemohou zde- nie nežli užívati a lenošiti. Disciplina mravů. methoda v práci intelektualní, soustředění vůle jsou vesměs moderní potřeby všeobecně přijaté ale které by byly v zahradách Coma a Varés pitvornými nesmysly.« Ano, v Italii poznáváme vyšší intensivnos života. Přicházíme do rajských končin, jejichž vůní je zvýšen tlukot srdci, kde volněji vzlétá myšlenka na vzduchu lehkém a křisťálovém Smysl živola přibližuje se k našemu poznání. vynořuje se z hladiny mořské jako břehy ostrova. k němuž po pěnících se, neklidných vlnácl kymácí se naše vratká kocábka. A taková vzpomínka na chvile sladké a nevšední, vystu- pující ze spieích lagun, neho taková osaměl chvile snění a dumy na terrasse vrchu Pi ncic nad nesmírným a véčným Římem ozařuje hlu biny pravého poznání.
Mauric Barrěs Ilalie Como Řím Italia
28 article
S lehkou, shovívavou ironií pohlížíme n mnohé, co se zdá tolika životním upachtěncům a snaživcům nejvyšším zákonem a povelem, na ten titěrný shon dobrých lidiček, ješitně do mýslivých a vypočitavé patolízavých, klonícíeh se heslům a modlám dne, lichoticím davu i jeho mocným vůdeům. Okamžik krásného vyžití znamená více nežli leta prostředního živoření, být chvili pra vým umělcem života, třeba dandym nebo dile tantem, je důstojnější a zajisté elegantnější nežli se oháněti ve stádném reji rukama zama zanýma inkoustem a plaziti se k hodnostem Být sám a volným! Požitek a hrdost těchto slov možno svrchovaně pochopiti, jen když s výše Pincia zrak téká nad Římem. Rafinovaní a učení labužníci kultury i oby. čejní turisté, majíeí všechnu svou moudros v Bädeckru, milenci, hledající úkryt pro své štěstí, i novomanželé, ukazující s potéšením často nevkusným radosti svých libánek, ublraji se do Italie, do země. lásky. Tenlo příval ze všech konců světa zevšedňuje Ilalii, jež se stala eldorádem hysterických modrých punčoch i mla- dých, oblých paniček a odhaluje tu Italii ba- nální, křiklavou, efektní, známou z operníeh aril, z barvotiskových, nasládlých obrazů a z sentimentálních románů. Nevidéti tuto Italii je přikazem inteligentních a jemnocitných poutníků.
Řím
29 article
Kdo cestuje do Italie v průvodu Stendha lově, vyhne se tomuto nebezpečí. Osamělýdi- plomat, jenž po letech dosti bouřlivého mládí. po světácké kampani v Miláně, zil nevesel v mrtvém přímořském městě Civita Vecchia, napsal o Italii, o jají pokladech uměleckých o jeji historii, hudbě i o její životě knihy, je teprve před nedávnými lety našly ocenění obliby. Před 60 lely byl Stendhal autorem ne- známým, obecenstvem přezíraným, kritikou uml čovaným nebo podceňovaným. Nojvulgárnější li- teratura, hovicí vkusu davu nebo heslu dne. nejzbrklejší romanlika poety, opičícího se po Viktoru Hugovi, nebo lomozná sensace román Sučových, byly stavěny nad díla toho obdivu hodného, originálního psychologa, jímž byl Henry Beyle zvaný Stendhal. Mezi nejzajímavějšími stránkami jeho » Pro- cházek v Římě« jsou ty, v nichž ličí společnos řimskou, její lehkomyslné a pohodlné světáctví její intriky a naivnosti lásky. Stendhalova Italk je prosté dité přírody, těkavá a koketní, schopná heroismu vášně i každé pletichy ženské. Vdaná žena nemůže býti bez kroušku ctitelů, z nichž jeden je vyvoleným přitelem, těšícím se intimní přízni a zvláštním privilejím. Znáte ty galantní ilalské
Hug Sučový Beyle Stendhal Stendhalův Milán Řím Civita Vecchio Italia
30 article
cavaliere servante čili cicisbey, ty nerozlučitelné přivěsky italských rodin, oddané a nadšené pa- noše a otroky krásných dam. Stendhal škodolibě poznamenává, že tento italský »mrav«, úřad cicisbeů nejvíce pohoršuje morosní cestovatele z Anglie. Byla to moda při- vezena ze Španěl. Kolem roku 1540 stalo s modou, že každá bohatá žena měla svého »bracciera«, který jí podával veřejně své rámě u ji doprovázel, když její manžel byl zaměst- nán svými soukromými neb vojenskými funk- cemi. Čím vznešenějšího rodu byl »braceiore«. tím více si na něm zakládali manželé. Cicis- beové, dvorní a oficiální průvodci vdaných dam, trvali až do Napoleonovy doby. Tento zvyk mohl se vyvinouti pouze v Italii, kde zejména za rozkošnické a esthetické doby cinguecenta neexistoval sexnální problem kde věrnost a zdrželivost byly ceněny jak etnosti, ale nebyly požadovány. Básníci a učenci, Boceaccio i Tico dell Mirandola nebyli přáteli manželství. Volná láska bujela v té době, kdy po boku papeže Alexandra VI. vládla ve Vatikáně spa- nilá kurtisána, kdy manželské i nemanželské děti byly si postaveny na roveň, a kdy nikdo se nad tím nepozastavoval, že Leonarda de Vinci, neb papež Klement VII. byli bastardy. Od té bezuzdné a pyšné epochy zachovali si Italové nedostatek předsudků v záležitostech lá- sky a manželství. Frivolnost a smyslnost male Giorgionových, lascivnost pamíletů a veršů Ara- tinových zanechaly hluboké stopy v povaze italské. Savoranolla marně horlil proti zkáze mravů a jen na chvíli zarazil orgii svými aske- tickými kletbami. Začala pak tím divočeji, když si na ni posvítili Florentiňané plameny hranice, na níž shořelo oběšené télo zatvrzelého dominikána a dvou jeho druhů Domenica da Pescia a Silve stra Maruffla.
Stendhal Španěl dell Leonard Vinci Klement VII Italos Giorgionový Pescio Anglie Napoleonův doba Italia Vatikán Tico