2
masthead
I. Příloha „Národních Listu
6
article
Nový regulační plán Letné.
Nový regulační plán Letné.
V městském úřadu stavebním vyloženy byl
do nedávna plány na novou úpravu letensko
pláně. Že žene se tu k definitivu dříve, než
skoučí se aspoň konkurence na podání regu-
lace Malé strany, je snad podivno; vztähujeť se
zmlněná konkurence též na nejpodstatnější část
új ravy Letné, totiž na oblasť hradeb od Bruské
brnny až k baště XIX.
V části té nalezá se výstup k Brusce
umítí se snad i jiné důležité výstupy, spoju
jící Malou stranu s Letnou, čímž se dozajist
všechno vedení a navázání směrů komunikačních
na pláni teprve rozluští a zpevní.
Vystavený plán na úpravu letenské pláně
má za vedouci myšlenku pořízení velkého množ
ství velkých i malých hřišť s obrovským cen
trálně položeným obdélníkem, ve výměře as
40.000 čív. m. pro národní slavnosti uprostřed
Za rostaurací letenskou pořizuje se ještě řada
bloků vysokých domů a ve velkých trojúhelní
kových zbytcích, jak na straně bubenské, tal
bubenečské, umísťují se bloky, určené pro domy
rodinně.
Základ komunikace tvoří na zadní straně
Belerediova třída, na přední silnice, která nad
letenským svahem podél sadů jde ze VII. část
rovně až k baště marianské a za ní prudkým
svahem připojuje se k silnici pod Bruskou.
Pro plán jako by vůbec neexistovalo Staré
město a assanační obvod. Předpokládá se asi
že vývoj částí těchto netřeba podporovati a že
blízkost zdravých procházek a spojení v zeleno
by jim škodilo.
Bruská
Letná
Belerediov třída
7
article
Zdá se vůbec, že při řešení nového plánu
byl vzat zřetel jen na jediný účel, jemuž pod
řízeno vše ostatní, totiž pořízení obrovských hřiš
bezprostředně nad Prahou, aby měl sport co nej-
volnější a Praha nedohledné pláně vyprahlýeh
ploch se spoustami prachu, dolů do města z
nášeného.
Do nedávna, když mluvilo se o budoue
nosti letenské pláně, kladen byl důraz na za
lesnění celého prostoru, anebo na založení vil
lové čtvrti, kde jen desetina plochy a to po-
různu měla by býti zastavena, čímž by celken
asi jeden a týž zdravotní eil byl dosažen. Do
vozovalo se, že by každé zastavení pláně měst
skými domy znamenalo a to právem pro dolejšt
město ztenčení zdravého vzduchu. Západní po-
loha pláně tu zejmena padá na váhu a od jinu
osvěžení nedá se očekávati. Zatim nyní, zdá se
na vše toto se zapomnělo.
Pláň dle nového plánu vykazuje čásí
pracho-tvorné prostory a z části bloky pro ro
dinné domy.
Téžko ovšem se dá zjistiti, co si navrho
vatelé pod rodinnými domy myslili, neboťna
plánu vyznačili plochy ty červenou barvou, jako
by to byla stavební místa, a také veli-
kosti bloků 40—50 m. šířky nijak neukazují.
že by při rozdělení v polovinu daly parcely
s náležitými zahradami. Kdo ví, zdali vůbec se
tu myslí na villy, totiž domky zahradami rozdě
lené, či jsou-li zde míněny »rodinné domy«v
nepřetržitých řadách se zahrádkou
v předu, s trochem divokého vína a zaschlými
angrešty, z jakých v okoli Prahy jde husi kůže.
Pak běda té překrásné poloze s letenskými sady
a sady Chotkovými a skvostné Král. Obory v po-
zadi, která jediná ještě není u nás znešvařen
a zničena.
Chotkův
Praha
8
article
Jestli že se však myslí na radnici do opravdy
věnovati zbytky letenské stráně villové čtvrti
pak nechť se uváží, jaké to bude protichůdne
pohromadě sousedství: zde villy, kam mínís
usaditi ten, jenž chce si dopřáti poblíže měst
čislého vzduchu a trochu klidu a hned vedle
řady hřišť. Prosím, zajděte přece v nedělič
ve volné všední dny na Letnou a pozorujte ty
huronské řevy při šťastných obratech hry at
kolouče prachu, které se zvedají a pochopite,
že odnese Praha při světové soutěži za mistrné
upravení villové čtvrti zlatou medailli.
Uprostřed pláně na místě docela otevřeném
projektuje se v plánu obdělníkové místo pro ná-
rodní slavnosti. Bude to elegantní centrum celé
disposice, jež bude celý rok pouští, leda žes
tu usadí nějaký letní cirkus, několik kolotočů,
střilen atd.
Jen v několika dnech slavnostních vezm
na se snad poněkud onačejší háv
V městech jiných nalézáme místa pro ná
rodní slavnosti krytá, stromovými skupinam
chráněná a malebně disponovaná. Na Letné míní
se jim dle plánů věnovali uprostřed suchopáru
prostý obdélník, kde návštěvník bude vydán
úpalu slunečnímu nebo dešti, aniž by mu bylo
možno pookřáti.
Věc tím více překvapuje, že máme k ná-
rodním slavnostem krásné, zrovna idealně polo-
žené výstaviště, kde vše, co ku zdaru národní
slavnosti přispěti může jest připraveno. Snad
bylo by i možno rovný prostor za výstavištěm,
vedle České vesnice, ke hřištím od země zi-
skati; vždyť nejedná se tu jen o sport pražské
mládeže, nýbrž o hry studentstva celé země, a
bylo by to tím správnější, že mladé nohy spíše
na vzdálenější místo dojdou, než starší, kterým
blízká procházka v zelenu jest též nezbytnoua
kterým chůze na Letné kolem plotů hřišť av
prachu málo osvěžení dá. Je správno dbáti jak
zájmu mládeže tak starších.
Letná
Praha
Český vesnice
9
article
Nejslabší částí navrhované úpravy letenské
pláně jest každým způsobem díl od bašty XIX. až
k Brusce. Nedbá se tu vůbec stávajícího terénu
hradby a přikopy řežou se rovnými čarami přes
vrch a dol. Zasypávají se mnohametrové pro-
hlubně a srovnávají valy jen k tomu cíli, aby
se tu po všech těch pracích a výdajích upra-
vila hřiště a založil znovu mladý sad.
Ptáme se, jest vůbec potřebí s terénem
hýbati, který dosud ani v rukou Prahy není, za
nějž se eráru mnoho peněz zaplatiti musí ak
jehož srovnání další řada tisíc se vynaloží, aby
tu nepovstalo než hřiště a kousek nového
parku?
Hradby, jak známo, jsou ostatně docela
krásným stromovím porostlé a tak by se staré
stromy jen nahradily mládím.
Získá prý se tu i část pro rodinné domy
ale náhodou či z hluboké úvahy položen jest
blok těchže tak, že by se musilo slavěti do za-
sypaných valů s hlubokými základy. Má
tedy tak získané místo pranepatrnou cenu.
Praha
10
article
Získá prý se tím i výhodnější komunikace
mezi Malou stranou, Letnou a Bubenčem
Obě ale ty komunikace nejsou právě nej
šťastněji na plánu myšleny, poněvadž stoupán
na nich není proti nynější silnici zmírněno
mimo to novou úpravou zasypává se předůležitá
hluboká úvozová cesta, jíž nyní pěší obecenstv
k Brusce jedině stoupá, a nie nedává se za
tento zničený, nezbytný chodník v náhradu.
Zdá se nám, že k vůli několika průchodům
v hradbách není přece zapotřebí ihned cel
bašty bourati a přikopy zasypávati s velkým
nákladem, který nepřinese nižádného užitku
Proč neměly by pěkným sadom porostlé hradby
zůstati v historické své formě, která, doufáme,
má také svou cenu a oprávnění býti zacho-
vána? Pouhým srovnáním a upravením ces
v nejneúpravnějších místech zjednaly byse
právě takové partie parkové a ve příkopech
právě taková hřiště, ne-li lepší, jako při velikém
nákladu na »splanýrování« všeho v rovinu.
Letná
Bubeneč
11
article
Úspěšná regulace těchto míst bude se vždy
opírati o hvězdovitou formu nynějšího opovnění.
»Planýrování«, které jest vůbec naší pražskou
silnou stránkou, v novém plánu i na jiném
místě hraje obrovskou úlohu.
Na příč Letenské pláně, asi tam, kdev
hlubině jde stokový tunel příští pražské kanali-
sace, nalezá se hluboký úval, na obě strany
mírně svážený. Tak jak je, hodil by se sice
za malebný podklad villové čtvrti, ale na úpravu
hřišť není dosti rovný. Proto má byti úplně za-
vezen, ať to již i něco stojí. Dělka jeho jest
400 m., šířka příbližně 120 a hloubka nejníže
9 m. Úhrnem tu jde o zavězení asi 100.000
kub. metrů země. Že zavážka nedá se v poloz
té poříditi zdarma, zejmena kde nyní při regu-
lování Vltavy se stoji o skládku, jest na bíle
dni. Za to ale zjedná si Praha o tři hřiště víee
a o dva bloky rodinných domů, jejichž základy
budou pod 7—9 metry navážky k nalezení.
Praha má opravdu zvláštní štěstí se svýmí
projekty-
Praha
12
article
Otevřený list
Otevřený list
tlav. Sboru zastupitelstva král. hlav,. města kraly.
Nížepsaní, dovídajíce se z veřejných politických
denních listů o nikoli čestném způsobu, jakým snaží
se farní duchovenstvo pražské t. j. p. t. faráři a
kaplaní král. hlav. města Prahy (až snad na dvě lím
vzácnější výminky) reklamovati právo t. zv. patro-
nálního kleru výlučně pro sebe, mají za svou
povinnost k slavnému zastupitelstvu král. hlav. města
rozkladem proti farním duchovenstvem podanému
memorandu tímto se obrátiti a to cestou veřejnou.
aby veřejnost — jeho četla obsah onoho memoranda
— mohla posouditi i oprávněnost nároků praž
ských katechetů — ať si tito již byli počá-
tečně kaplany pražskými či ne — na
beneficia patronátu král. hlav. města Prahy. Důvody
o něž neotřeseně právo své podpírají, jsou tytot
1. Katecheti mají plnou kvalifikaci, jakáž se
k pracsentaci farního obročí vyžaduje: mají zkoušky
seminární, resp. universitní, mají konkursní zkoušky
farní, ano mají nad to zkoušky pro vyučování ná-
boženské na školách obecních a měšťanských, tak
že formálně jsou lépe kvalifikování k úřadu farnímu.
s nímž i povinnost »catechizandi parvulos« je spo-
jena, než ti, kdož pouze v duchovní správě působili.
2. Církev nikdy nepopřela práva na farní obročí
katechetům, připouštějíc je bez výminky ke zkouškám
farním, investujíc je a instalujíc skrze své církevní
úřadní orgány. Také světský zákon a zákonný zvyk
žádný neexistuje, kterýž by práva takového kateche-
tům popíral; ano, naopak, světští patronové dosazu
jíce na fary patronátu svého i vychovatele svých
dítek, dokazují nejlépe, že i katechety uznávají za
kompetentní žadatele, když v službách patrona resp.
okresu patronátního působili.
Praha
13
article
3. Jestliže katechetům, působícím na jednotlivých
školách ve službách země a státu bez odporu při-
čítá se právo tak zv. patronátní při obsazování fa
náboženské matice, jejíž správa leží v rukách země
a státu, jest jen nutná konsekvence, že
města, která školství své nezávisle spravují a kate-
chety svémocně dekretují, je považují za svůj tak
zv. patronátní klerus a obdobně, jako při patronu
soukromém, je na uprázdněná obročí farní pro-
sentují.
4. Katechelové náleží ke kurátnímu kleru, ježto
jak ze slova samého plyne, také oni curam ani-
marum t. j. správu duší vedou a vykonávají;a
církev při svém světském kléru také nečiní rozdilu
mezi farním duchovensivem a katechety, jako ku-
rátním a nekurátním klerem. (Synoda z roku 186
k správě duchovní přičitá úřad katechetský.) Ano
církev přiřaďujíc katechety ve svých schematismec
k duchovenstvu jednotlivých far, ustanovujíc jim z
duchovní představené — školdozorce faráře, po pří-
padě ukládajíc jim ve správě farní vypomáhati, svědčí.
že je za kurátní duchovenstvo vždy považovala
považuje
5. Že by práce katechetů byla méně záslužnou
a méně namahavou, jest tvrzení velmi smělé. Již
staří Rímané měli přísloví: »Quem dii oderunt, pae
dagogum fecerunt.« A nedostačí-li to, jest to slov
plsma sv. z katechismu, známé snad i v memorandu
podepsaným: »Ti pak, kteříž v slově a učení pra
cují, dvojí cti hodní jmíní buďte.« Synoda pražská
z r. 1860 praví: »Kdy by dosti učinil úřadu učitele
křesťanského, všeliké úcty hoden jest a jméno jeho
nejen na zemi budiž paměti vděčnou uctíváno, ale
v knize života věčného zapsáno testante Seriptura
14
article
Oui docti fuerint, fulgebunt quasi splendor firma-
menti, et qui ad justitiam erudiunt multos, quasi
stellae in perpetuas aeternitates.« Tamtéž vyzývá
sut gravissimi muneris conscii siut
6. Přijmy katechetů nejsou nic větší, než jakých
se dostává učitelům; je přece známo, že otázka
zlepšení přijmů jejich stala se tak akutní, že octla
se v popředí všech otázek hospodářských a poli-
tických. A tyto příjmy jsou všem známy, nic nelz
zapříti, nic utajiti, arch platební jest všem přístupný.
tu nelze mluviti o žádných vedlejších příjmech.
stipendiích atd., které, jak se říká, do fassí se ne
počítají a přece příjem duchovenstva činí — tedy
udávaná fasse nikterak nedává svědectví o sku-
tečných příjmech, které nepravime, že jsou
u t. zv. farního duchovenstva skvělé, ale zajistě.
odečteme-li od příjmů katechetů byt a příplatky
pensijní a j., jsou takové aspoň, jako příjmy kate-
chetovy.
7. Vykázaná pense jest jen relativně větší, ježto
katecheta musí sobě připlácet do fondu pen-
sijního — a chce-li si připlácet kaplan neb farář do
spolku pensijního, jako jest zřízen v Čechách spolek
sv. Josefa, jehož vedení nalezá se právě v rukách
farního duchovenstva pražského, může snadno do-
sáhnouti takovétéž pense jako katecheta, kterému
dle stanou. farního duchovenstva v tomto spolku
»zamezeno«, aby ani žádným příplatkem svou
pensi zvýšiti si nemohl, aby — jak stanovy slovně
vytýkají — pense jeho nebyla větší než pense t. zv.
farního duchovenstva. Ostatně právě aktem žádosti
za farní obročí zříká se katecheta této »přednosti«
»vymoženosti«, nemůže tedy býti předmětem, jenž
by překážel katechetovi dojíti farního beneficia.
A katecheta prokazuje vlastně dobrodiní městu.
zříká-li se práva pensijního, na něž připlácel, ježto
zbavuje důchody městské vážného břemene.
Oui
Čechy
spolek svatý . Josef
15
article
8. Jestliže se rozhojní počet kompetentů při-
bráním katechetů do kompelence, jest věcí zajisté
vedlejší, neboť: toužili státi se farářem ve 12 letech
svého kněžství a upírati při tom práva těm, ktehí
18 let v kněžství strávili, jest — alespoň nespra-
vedlivé. Jestliže jest katechetské povolání lepší a vý-
hodnější, sám sebou vytvoří se přirozený postup
z kaplanství na katechetství, z katechetství na farní
obročí. Ale lze pochybovati o tom — neníť až posud
viděti, že by někoho z farního duchovenstva cos na
stolice katechetské vábilo. — A bude-li třeba na farní
obročí i více let čekat, budou musiti stejně čekat
jak kaplani pražští tak i katechetové — tedy bolest
spravedlivě rozdělena na obě strany.
Končíce uctivý list svůj, prohlašují nížepsaní
že jen z přinucení vysloupili na obliájení práva
o němž nikdy nepochybovali a o němž také duchovní
i světští představení v pochybnostech nikdy nebyli
Slavný sbora zastupitelstva král. hlav. města
Prahy, račiž při obsazování farních obročí pražských
není-li starších kompetentů anebo jiné příčiny dů-
vodné, zřetel svůj míti k žádostem nejstarších kate-
chetů, bez ohledu ovšem, zda tito v Praze kaplano-
vali nebo ne! I katechetové touží dosíci každému
žádoucí samostatnosti, a to v místě, v němž u vý-
chově dítek, v poměrech často méně závíděníhodných
obětovali zdraví své. Mají-li s láskou i v budoucnu
těžkému úkolu svému se věnovati, musí přesvědčen
býti, že se práce, zásluhy, stáří i na těch
místech, kteréž o budoucnosti jejich rozhodují, tak
opravdu oceňují.
Praha
16
article
Katechetové městských škol pražských
Katechetové městských škol pražských
V Praze, dne 8. září 1900
(Zaslán o.)
Praha
17
title
»Zpěvem k srdci, srdcem k vlastil
18
article
Českým pěvcům a pěvkyním!
Českým pěvcům a pěvkyním!
Byly doby, kdy zpěv, zpěv český, zpěv
vlastenecký, nejen byl pružinou všeho našeho
žití národního, ale i jeho naprostou potřebou
jeho součástkou! Naši pěvečti spolkové s pýchou
po dlouhou řadu let pod šumnými svými prapory
svědky to chvil nadšených, pěli, pospolitost pě
stovali a umění nadšenou činnost svou zasvě
covalí!
A mezi nimi pražský Hlahol snaži
se vždy úkolům svým dostáti měrou nejúplnější
a pěvci čeští i sličné pěvkyně s nevšední láskou
a ochotou vlasteneckou pod prapor jeho se utíkali
Letos pak dovrší Hlahol své čtyřiceti
letí a čtyřicátý ročník ten zajisté všechny praž
ské pěvce, i pěvkyně sloučí pod praporem Hla-
holským a zdvojenými silami bude jednota naše
na sklonku svého čtyřicetileti hlásati, že žij
plně, že žije s touže mladickou svěžestí, jak p
celou dobu trvání svého byla činila l
Pěvci čeští! Vlastenocké pěvkyně! Vstupte
v řady činného členstva Hlaholu a rozmnožte
šiky naše, at česká píseň hlaholí v matičce Praz
zvukem stále mohutnějším, vše si podmaňujíeím
Budete upřímně vítáni!
V PRAZE, v září 1900.
Za výbor pěvecké jednoty Hlahol:
JUDr. J. Fleischmann v. r.
stárosta.
Hla
JUDr
J Fleischmann
Praha
Hlahol
19
article
Alois Rublič v. r.
zástupce jednatele.
Alois Rublič v. r.
zástupce jednatele.
Místnosti Hlaholu nalezají se v novoměstskýcl
sálech su Štajgrů«. Cvičení damského odboru konaj
se v pondělí a v pátek od půl 6. do 7. hodiny večern
a cvičení sboru mužského v tytéž dny od 7 do 9 hodi
večer. Členové činní kromě zápisného neplatí žádných
jiných příspěvků; akademikové neplatí ani toto zá
sné
Rublič
Hlahol
20
article
Denní oznamovatel.
Denní oznamovatel.
Na sobotu, 8. září: Den od začátku roku 251
do konce roku 115. — Východ slunce o 5. hodině
26 m. ráno, západ slunce o 6. hod. 29 min, večer. —
Východ měsíce o 5. hod. 44 min. odpol., západ měsíe
o 4. hod. 19 m. ráno.
Katolíků svátky: Narození P. M.
Evang. památné dní: Mučen. litoměř.
Pravosl.: Adriana.
1643 vznikl při obléhání Brna oheň, který velkou
část ho zničil. Švédové ale nemohouce ho do
dobýti, ještě téže noci od Brna odtáhli.
1807 narodil se v Klatovech spisovatel dr. Kaerl
Amerling
Povetrnost.
m. Z Vídně, 7. září. (Zvl. telgem. »Nár. L e
Nejnižší tlak vzduchu 745—750 mm. nad finským
zálivem, nejvyšší tlak vzduchu 770—765 m. nac
západními Alpami.
Lze očekávati při nestálých vě-
trech podmračno, bez větších srážek
teplé, pěkné dni.
M Evang
Adrian
Švéda
doktor
Kaerl Amerling
Pravosl
Brno
Klatovy
Vídeň
Alpy
mm
21
article
Král.české zem. divadlo v Praze
Král.české zem. divadlo v Praze
Národní divadlo
V sobotu 8. září.
Odpoledne o 3. hod
Prodaná nevěsta.
Komická zpěvohra o třech dějstvích od Bedřicha
Smetany. S textem od K. Sabiny.
299. hra v předpl
(3. čtvrtka.)
Byl jednon jeden král.
Pohádková komedie o 7 obrazech. Dánsky napsal
Holger Drachmann. Pro české divadlo upravil Boh.
Kaminský. Hudbu složít P. E. Lange- Müller.
Konec před 10. hod.
Po třelím obraze delší přestávka.
Král
Smetan
Holger Drachmann
Kaminskij
P E Lange
Müller
Praha
Dánsko
národní divadlo
22
article
Začátek o 7. hodině.
23
article
V neděli 9. září.
Začálek o 3. hod
Na letním bytě.
Začátek o 7. hod
Mimo předplacení
LOHENGRIN.
Lohengrin
24
article
Arena na Smíchově.
Arena na Smíchově.
V sobotu 8. září.
Začátek o 1/24. hod
Holka, která udělala v Praze štěstí.
Velká původní fraška ze zpěvy o 4 odděl. Napsa
J. Mervart. Hudbu složil V. Soukup.
Začátek o 1/27. hod.
Manžel ze šetrnosti.
Fraška o 3 jedn. Napsali Ad. Abrahamowicz a n
Ruszkowski. Přeložil A. Šváb-Polabský. 2089
J Mervart
V Soukup
Fraško
Smíchov
Praha
Ruszkowski
25
article
Pištěkovo letní divadlo na Král. Vinohradech.
Pištěkovo letní divadlo na Král. Vinohradech.
V sobotu 8. září.
Začátek o 1/24. hod
Pohostinská hra salonního komika p. J. Švába.
Po druhé: Milín-Bilín.
Fraška se zpěvy o 3 jedn. od H. Vilkena a O. Justa
— Začátek o 1/27, hodině. —
Novinka po prvé na českém repertoiru.
Marie Magdalenn
Občanská hra o 3 jedn. Napsal Fr Hebbel, přeložií
K. Kamlnek.
Král
Fraško
H Vilken
O Just
Magdalenn
Hebbel
K Kamlnek
Pištěkův letnit divadlo
MilínBilín
26
article
Divadlo„Uranla“ navýstavišti v Kr. Oboře.
Divadlo„Uranla“ navýstavišti v Kr. Oboře.
Řoditel V. Suk.
2081e
V sobotu 8. září.
Začátek o 1/24. hod.
Po třetí: Hanzí Vejvara.
Veselohra o 3 jedn, od Schönthana a Kadlburga
Začátek o půl 7. hod. Po prvé
Zlý duch Lumpacivagabundus aneb:
Ludrácký trojlístek
Kouzelná fraška se zpěvy o 3 jednáních od Nestroje
Denní předprodej lístků v hlavní trafice na Příkopě
proti »Špinkům« do 12. hod. polední.
Nejučinnějš
V Suk
Hanze Vejvar
duch Lumpacivagabundus aneb : ludrácký trojlístek kouzelný fraška
29
article
Praha-Vysočany.
Praha-Vysočany.
Speclalní továrna na stavbu strojů dy
namoelektrických a motorů.
Stroje dynamoelektrické na proud střídavý, Jedno- a vi
cofášové, motory na proud třífásový ku připojení na
městskou centrálu elektrickou v Holešovicich. čtyřpolová
dynama na proud stejnosměrný nejmodernějšího prove
deni, transformatory, vypinače, elektrlcké zařízení vozi
Specialita: Zařízení pro přenos sily elektřinou
dle systemu proudů třífásových
Stavba centrál pro osvětlování a přenos síly. —
Elektrieky poháněné jeřáby a výtahy. — Stavb
elektriských drah.
20042
Praha
Vysočany
32
article
Co týden dal.
Co týden dal.
Alimen Bern., Zločin v umění. Přrl.
Hackenschmied. (Kritická knih. XIv
Čelakovský Jar., JUDr, Povšechné
české dějiny právní. 8. seš.
Čitárna čenkého lidu, seš. 39., VII
Chocholoušek, Templáři v Čechách 6.
Hostinský O., Bedřich Smetanaa
jeho boj o moderní českou
hudbu. Seš. 1. (Laichter výbor nejlep.
spisů V. 20
Kalendář duchovenstva česko
slovanského na rok 1900.
r. XVII. ..
Kovalevska Soňa, Upomínky z dět
ství. Z ruštiny přel. Emma Zemanov
(Svět. knih. 165—166)
Královský reskript ze dne t2
září 187
Mrázek Vojs., dr., Nervosa a její lé
čení. Širšímu obecenstvu
Obzor literární a umělecký, I
č. 13. Red. Jar. Vlček. Ročně
Panýrek-Vaněk Václ., Lehký dým. H
moresky
Stolna erkva u Djakovu (La cathé
drale de Djakov) U oslavu pedeset-
godišujeg biskupovanja svoga pokrov
telja Jos. Jurja Strossmayera
Stroupežnický L, Z Prahy a venkova,
seš. 11.
Skolní knihy
pro obecné, měšťanské střední a obehodní školy
ústavy učitelské, stále na skladě mají
Hackenschmied
Čelakovský
Chocholoušek
Smetanaa
Laichter
Soňa
Zemanov
Mrázek Vojs
doktor
Panýrek
Vaněk Václ
jít Djakovo
Jurja Strossmayer Stroupežnický
Čechy
Reda
Djakovo
Jos
Praha
Alimen Bern
39
article
Nervosa a jeji léčeni.
Nervosa a jeji léčeni.
Širšímu obocenstvu nastínil MUDr. Vojtěch Mrázek
praktický lékař v Praze
98 stran většího formátu 1 K 20h
Návštěvníkům Kutné Hory
jakož i všem etitelům starých p
mátek českých
doporučujeme spis z péra dra. E. Mušky, veškerou
kritikou co nejpříznivěji přijatý
MUDr
Mrázek
E Muška
Praha
Kutná Hora
44
article
Physiologle ženy.
Physiologle ženy.
2. vydáni. Cena 1 zl. 80 kr., váz. 2 zl. 50 kr.
OBSAH: Postava, tvary a krása. Ženy různých ná-
rodů. Znetvořováni. Vkus. Žena matkou. Stud. Těho-
tenství. Vliv ženy. Zbloudilé ovečky. Cnost. Marnivost.
Poslání ženy. Neštěsti moderní ženy. Trvání krásy.
Venkovanka. Dělnice. Nerěstka
Physiologie nenávisti. (316 str.) 1 zl. 7
kra, váz. 2 zl. 40 kr.
Physiologie záliby. Díl I. (281 str.) Díl
(278 str.) a 1 zl. 50 kr., váz. a 2 zl. 20l
Physiologle krásna. (Epikur.) (114 str.
60 kr., váz. 1 zl. 30 k
O lánkách lidekých. (266 str.) 1 zl. 30 kr.
váz. 2 zl.
Epikur
50
article
s tímto ohsahem: Čásť kalendářní (kalendarium s
svátky a jmény svatých od července (do konce roku
1901), kalendář v národních přislovích, kolkovní
sazba, střední školy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,
o školách vysokých, prázdniny na školách, o po-
vaze a úkole škol středních, o domácím vyučo-
vání, o vnější úpravě prací slohových, o zkoušce ma-
turitní, o volbě povolání, o službé vojenské vzhledem
k studujícím, vznik a rozvoj říše rakousko-uherské,
zemské barvy, mathematické vzorce, drobné
pokyny atd.
2477
Čechy
Morava
Slezsko
55
article
Modní Lls
Modní Lls
Nejoblíbenější a neirozšířeněiší časonis tento obsahuje
více jak 230 nejmodernělších obrazců damských
toilet, má bohatou střihovou přílohu a jsou v něm za-
hrnuty ještě časopisy následující: Dětské šatstvo,-
Moderní prádlo a Ruční práce. Všecky tyto
časopisy jsou sloučeny v časopis jeden a předplácí se
na tento ročně zl. 1-80, na půl roku 20 kr.
a jednotlivé úplné číslo čtvrtletní se všemi přílo-
bami stojí pouze 50 kr. Dostati je lze přímo v na-
kladatelství v Kratinově „První modní
akademii“ v Praze, Molantrichova ul.
č. 15 nové, 403 st., největšího to ústavu ku vy-
učování všem nejmodernějším střihům pro dámya
pány, jakož i v každém řádném knih kupectví
V téže „ákademii“ lze též obdržeti časopis pro
mužské krejčí.
20879
Kratinův
Praha
Molantrichov ulice