2
masthead
NARODNÍ LIS
Lisa
3
masthead
8. září 1900. Číslo 248.
4
article
vláda v úřadním listě vídeňském, česká
oťázka v popředí veškeré poli-
tiky rakouské a všech jejích pro-
blémů.
5
article
Ano, uhli!
Ano, uhli!
Nemine skorem dne, aby nám nebylo
zaznamenati nové a nové výkřiky z kruhů
obecenstva městského i venkovského, jejichž
předmětem jest bezohledné zvyšování cen
uhlí a stálý jeho nedostatek. Tíseň takto
vzniklá zdá se býti letos nebezpečnější než
loni, zasahujíc polní hospodářství, průmysl,
živnosti a v rozměrech nejrozsáhlejších i ro-
diny, zejmena rodiny malých úřadníkůa
dělníků, jimž jest počítati si chudičkou gáží
měsíční nebo se mzdou týdennín a denní.
Takto se nejen zdražují výrobky prů-
myslové a řemeslné, ale ohrožuje se a klesá
stále odbyt nejnutnějších potřeb denních.
ježto široké vrstvy obyvatelstva nuceny jsou
utrhnouti si od úst tolik, o kolik více musí
vydati za topivo.
Jak poměry tyto vyvinou se dále, až
nastoupí zima se svými zvýšenými požadavky
topiva na to již nyní pohlíží se s největ-
šími obavami, jež otevřený list p. Jos. Rad
ského, stárosty města Turnová, zvláště vý-
mluvně a přesvědčivě tlumčilden
Veřejnost, zvýklá v moderním státě na
všestrannou bdělost a iniciativu vlády, stále
ještě očekává, že vláda nalezne prostředků,
jimiž by zjednána byla aspoň nejnutnější
odpomoc. Veřejnost znajíc, že v jiných obo-
rech vláda nebývá na rozpacích, jak zjed-
nati průchod pravidelným poměrům, nijak
nedovede pochopiti, že by jediné uhlí bylo
tak hladké a kluzké jako úhoř a že by ne-
dalo se její všemohoucností nikterak za-
chytiti.
Veřejnost zejmena ví, že v rukou
několika málo velkoobchodníků
s uhlím soustřeďuje se veškera těžba uhelná,
a že tito více méně bezohledně zvyšují své
požadavky způsobem, ktérýž se nikterak
nedá srovnati s tím, co nazýváme přiměře-
ným a slušným výdělkem. Tam, kde ceny
se už zdvojnásobují, nastal patrně případ
svévolného a obmyslného vykořisťování ná
kupních sil obecenstva.
Turnová
6
article
Podobné asi poměry zavládly i v sou
sedním Německu a tam právě včera sestou
pilo se ministerstvo pruské, aby se poradilo.
jaké opatření učiniti, aby kvačící uhelné zlo
neproměnilo se na zimu v nebezpečí pro
stat sám; vždýť stát není leč zosobněním
svého obyvatelstva, a nemůže se oddat
klidu, když toto obyvatelstvo jest ve svém
bytu hospodářském v nejširších vrstvách
svých ohroženo nenasytnou ziskuchtivostí ně
kolika málo jednotlivců!
Ve zprávě, patrně z kruhů vládních
v Prusku pocházející, jež na vzpomenutou
poradu vládní upozorňuje, praví se mimo
jiné: Opravdovou tíseň pociťují obyvateléo
topivo v domácnosti. Nutno tu připomenouti,
že obrovské zdražení uhli nestalo se jeho
těžaři. Tak stála tuna uhlí v dolech gelsen-
kiršských v roce 1890 marek 9.25, v roce
1891 m. 9.59, v roce 1892 m. 822, v roce
1898 m. 8.52, v roce 1899 m. 8.98, ve
čtvrlletí duben-červen 1900 m. 10.25 az 10.76
a od té doby nebyly zvýšeny ceny v dolech.
Přirážka v dolech jest v poměru ku přiráz-
kám v drobném prodeji naprosto nepatrna.
Různí prostředníci mezi doly a obecenstvem
snaží se co nejvíce vykořistiti hojnou po-
ptávku a to s patrným úspěchem. Co týče
se opatření státu, nutno především
jednati v oboru správy želez-
niční. Již dávno se pomýšlí na to, odstra-
niti vývozné dopravní sazby uhelné,
ač by některé uhelné, na vývoz odkázané
doly tím byly ohroženy. Dále se uznává, že
by snížení dovozných sazeb na ublí
Německo
Prusko
az 10.76
7
article
11.111 gramoch! To je »zrno«. Náš zlatník
má tudíž 11.111 gramů »zrna«.
Naše koruna, ač platí 50 krejcarů, má
ryzího stříbra jenom 4.175 gramů. Dvě koruny
ledy »zrna« pouze 8.350 gramů. Vyměním-
za zlatník dvě koruny, dám z ruky 11.111 gr
stříbra a dostanu jen 8.350 gramů stříbra. Jsem
zkrácen o 2.761 gramů. Malým srovnáníčkem
početním se přesvědějte, že ze š est i zlatých
dalo by se nadělati málem osm zlatých
v korunách. Tisíe zlatníků obsahuje 11111.111
gramů ryzího stříbra. Lze tedy z 1000 zlatých
nadělati 2661 korunu, tedy přes 1330 zlatých
činí hrubého zisku zl. 330.— čili 33%, a to už
je pěkný rebach! Ale pořád nestačí ještěl
Spatný spekulant by byl, kdo by chtěl z ra-
žených zlatníků robiti koruny. Lěpe bude
koupiti stříbro neražené, v prutech, jež se —
jako železo a uhlí — v Londýně na váhu pro-
dává s názvem »bar silver«.
Nedávno stála anglická unce (= něco přes
31 gram) neraženého střibra 27.43 penců. Z
stříbra, koupeného za 1000 zlatých, mohli
bychom nadělati (ovšem nepřihližejíce k útra-
tálm) poctivých peněz za 2504l% zlatého
Rozuměje kdyby taková operace byla dovolena
A nyní vraťme se k Seviljanům! Konsor-
emm londýnských čiperů dalo raziti potajmu
množství španělských pětifranků a zaplavilo jimi
přerievším jihozápadní Španělsko, Nejvíce téchto
»konsorciálních « minci kolovalo v Sevilje. Odtu
pojměnování »Sevillano «.
Trvalo nějaký čas, nežli vláda šmejdům na
kloubek příšla. Jakmile však veřejné pokladny
zdráhaly se přijímati z brusu nové pětifranky.
nastala sháňka: jak rozeznati »konsorciální«
pěliírank od »vládního«?
Seviljan
Londýn
Španělsko
krejcar
Tisí zlatník
gram
8
article
Proč »angliču džentlmeni z Lomhard-
streetu« zrovna Španělsko zvolili sobě za pole
svých operaci, proč ne Belgii, nebo Francif —
proč že nerazili pětifranky belgické neho fran
couzské, zavinil finanční ministr spanělský sám.
Chtěl sám provésti výnosný obchůdek, nepři-
stoupiv k nově ustanovující se »latinské min-
covní konvenci«. Ale o obchůdek pokusilis
také jiní, ovšem podle staré průpovidky: S
duo fáciunt idem, non est idem. Vláda, razí-li
lehčí mínce, jsou legální; soukromé družstvo,
činí-li totéž — robí »Seviljany«. A před »Se-
víljany« — milý členáří, přijdete-li jednou d
Španělska — račte se mníti na pozorul
prospělo zejmena přístavům a jejich okolí.
Rozmnožením dovozu uhlí za-
hraničního docílilo by se také
zmenšené spotřeby uhlí domá-
cího a tím by se zároveň čelilo nepoměru
mezi nalehavou poptávkou a skrovnou na-
bídkou uhlí domácího. Proto zasluhuje do-
časné snížení dopravních sazeb
za uhlí zahraničné zcela oprav
dové pozornosti. Ježto dopravné z
uhlí jest vůbec velmi důležitým činitelem pro
stanovení ceny uhlí, jest dále uvážiti, zdali
by se neměly snížiti posavadní
sazby pro vnitrozemskou do-
pravu uhlí domácího,
Ježto tu jde o překonání dočasných
nesnází, stala by se tato opatření ovšem jen
na dobu, než by se zdolala uhelná tíseň.
Avšak nutno očekávati, že ministerstvo se
odhodlá sáhnouti k těmto výminečným pro-
středkům, pokud vésti mohou k dosažení
úlevy nezbytné v posavadní tísni uhelné.
Lomhard
Španělsko
Belgie
9
article
Možná tudíž, že již zejtra telegraf nám
oznámí, jaké rozhodnutí učinila pruská vláda,
aby seslabila dusivý tlak uhelné drahoty.
Pro nás a poměry naše budou tato opa-
tření vlády pruské zvláště směrodatná.
Jednak jde obrovský vývoz uhlí z Čech do
Německa, jednak hlavně z uhelných dolů
slezských dováží se uhlí do Rakouska. Výše
navržená dopravní opatření jsou tudíž s to,
zvýšiti u nás uhelní tíseň ve směru
dvojím: předně tím, že snížením dopravních
sazeb na uhlí dovážené do Německa roz-
množí se tam vývoz uhlí z Čelch,
jednak tím, že snížením vnitrozemského do-
pravního tarifu německého část uhlí, jež jde
z pruského Slezska k nám, zůstanev
Německu, to jest, že dovoz uhlí z Ně-
mecka k nám klesne. Při říznosti a přes-
nosti železniční správy v Německu není po-
chybnosti, že opatření tato počnou bez prů-
tahu se prováděti, jakmile vláda tamnío
nich se usnese.
Jest tudíž samozřejmo, že u nás bez
odkladně nastane vládě úkol, aby povázli
vým následkům německých opatření bez prů-
tahu čelila, nemádli bezprostředně na zimu
nastati u nás ještě trapnější tíseň uhelná
kteráž by snad již dnes byla nesnesitelnou,
kdyby náhodou příroda sama, nízkým sta-
vem vody v Labi, nebyla položila vývozu
uhlí dosti výdatnou překážku.
Opátřením v Německu, jak patrno, octn
se uhelná otázka u nás v novém stadiua
to takovém, že nebude možno lhostejněk
němu přihlížeti, a že nezbytně nutno, aby
vláda u nás konečně vystoupila ze své posa-
vadní reservy. Nebezpečí v průtahu bijetu
do očí!
Čechy
Německo
Rakousko
10
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Co bude?
Nyní se vyrojí na sta prognos, co bude po
rozpuštění říšské rady. Pessimisté jako »Dz
Pol« prorokují, že rozpuštění říšské rady rovná
se tentokráte zrušení ústavy a že nastane noví
éra absolutismu, jejímž prvým premierem bude
kníže Liechtensteln.
Otázka, je-li možný návrat absolutismu,
nejednou již byla vzata na přetřes a odpověd
vždy zněla, že návrat ten nemožný nejprvé pro
mravný závazek panovníkův, ústavu chrániti,a
za druhé pro výhradu Uher, že by směly uvol-
niti svůj poměr k říši, kdyby se přestalo v Cis
lajtanii vládnouti po ústavě.
Jubilej biskupa J. J. Stross
mayera.
Dne 8. září 1850 J. J. Strossmayer by
vysvěcen za biskupa bosenského a sremského.
Zejtra bude padesáté výročí toho dne, jež
všichni Chorvaté, normálně myslící a cíticí
oslaví jako svůj národní svátek.
Zásluhy biskupa Strossmayera jsou národu
našemu dobře známy a ceněny. Jmeno jeho
aspoň od založení Jihoslovanské akademie (1860
jest u nás populárné a za koncilu vatikánského
dosáhlo v našem národě nejvyšší slávy. Vážíme
si Strosamayera tím víc a upřímněji, že sami
nemáme štěstí, abychom ve vyšším duchoven-
stvu měli muže jemu z daleka podobné. O
smrti šlechetného budějovického biskupa Jana
Valeriana Jirsíka nemáme ani jednoho preláta
tohoto druhu a dospěli jsme tak daleko,ž
přímý nástupce Jirsíkův, jihočeský selský synek
Martin Říha, zapověděl i skromnou oslavu svého
znamenitějšího a šlechetnějšího předchůdce.
Stross
Strossmayer
Chorvat
Strosamayer
Jan
Valerián
Jirsík
Jirsíkův
Říha
Uhry
jihoslovanský akademie
Dz Polo
11
article
Co v době půlstoleti v Chorvatsku zdár-
ného, velkého i malého vykonáno na poli kul-
turném, všemu Strossmayer byl iniciátorema
podporovatelem. Avšak co při něm nejvíce ce-
níme, je, že na svém místě a ve svém úřadě
vždycky dovedl nevybočiti z mezí, které mu
ukládala myšlénka slovanská, mezi jejíž nej-
zasloužilejší bojovníky vždycky bude počítán
On nikde nedráždil, nikde neurážel, nikde nezra-
ňoval výbojností, která není u Slovana na míst
v poměru k jinému Slovanu. Všude smiřova
jako pravý apoštol a spojoval a proto si získa
úctu a lásku všech.
Český národ posílá dnes do Dakova veleb-
nému biskupu a vlastenci nejupřímnější přání
projevy neskonalé úcty,
Velké manevry v Haliči.
Skoro tretina rakousko uherského pozem-
ného vojska shromažďuje se právě k velkým
manevrům, jež provedeny budou před očima
císařovýma v okolí Jasla na řece Vísloce, jež
tam povstává ze soutoku řek Jasiolky, Dubovky
a Rupy. Budo tam sebráno více vojska, než
ho měly armády v bítvách u Slavkova, Jeny
a Ošper v napoleonských válkách, u Custozzy
roku 1848, Novary 1849, Magenty 1859
u Custozzy 1866, s více děly než u Ošper
nebo Wörtu a s dvojnásobným počtem děl co
u Magenty. Manevry potrvají sedm dní. Hlavni
a císařský stan bude v Jasle. Hlavní směr ma-
nevrů půjde směrem t. zv. »horské silnice«a
haličské transversálky mezi stanicemi Nový
Sandee, Jaslo, Sanok. U Jasla nalézá se ona
přirozená brána v řetěze Karpat, kudy nepřílel
vpadal do Uher a kudy také roku 1849 ruské
vojsko pod Paskevičem do Uher vtrhlo, aby cí-
sařským pomiohlo proti revoluci madarské.
Strossmayer
Slovan
Rupa
Wört
Jasl
Paskevič
Chorvatsko
Dakovo
Halič
Jaslo
Buda
Slavkov
Jena
Novara
Custozza
Sanok
Karpaty
Uhry
13
title
Ovanékye remosk a zvnostmE
v soustátí rakouském
v Praze 1900
za protektorátu rady kr. hl. města Prahy
Praha
14
article
Slovanským řemeslniktm a žirostuikům!
Slovanským řemeslniktm a žirostuikům!
Dne 10. prosince 1899 sešli se v Praze
v Řemeslnicko-živnostenské besedě delegáti Zam-
ské jednotyřemeslnických a živnostenských spole-
čenstev v království českém, delegáti Zemské
jednoty živnostenských společenstev na Moravě
se zástupci živnostníků polských a slovinských
k důvěrné poradě o nynějším trudném hospo-
dářském a neupraveném živnostensko-právním
stavu všeho řemeslnictva a živnostnictva krá-
lovství a zemí na říšské radě zastoupených.
Na této schůzi usneseno, aby v roce 1 900
konal se v Praze
První živnostenský stezd
odd
slovanský.
Výbor sjezdový, zřízený zemskými jedno
tami společenstevními v Čechách a na Moravě
ustanoví pak dobu sjezdu na dny
28. n 29, září 1900, svo
oti- Přátelé
vvnr nědj
Stav řemeslnický a živnostenský byl druhdy
a ještě dnes počítán jest mozi hlavní sloupy
pilíře státu; než při veškeré jeho důležitost
nedostalo se mu se strany státu té mravní
záchranné podpory ani péče, aby udržeti mohí
své význačně postavení ve společnosti občanské
aby s úspěchem čeliti mohl hospodářské i tech
nické konkurenci velkého kapitálu.
Právní ochrana výroby maloživnostenské
nutně vyžaduje bezodkladné, pronikavé opravy
dosud platného řádu živnostenského. Opra u
tuto nelze dle přesvědčení našeho provésti jedno
ným zákonem říšským, jenž by pro všechny krá
lovství a země na radě říšské zastoupen, stejné
se hodil a potřebám živnostenským všech zemí
zároveň výhovoval. Naše přesvědčení jest,ze
zákonodárství živnostonské náloží v kompoten
zemských sněmů.
Praha
Zama
Morava
Čechy
15
article
Výrobní schopnost pak a vyspělost řemesl
nická nezbytně podmíněna jest zlovněním
usnadněním úvěru maloživnostenského, jinak
naše obrana proli přemoci velkokapitálu stává
se nedostatečnou.
V našem nerovném zápasu proti souper
silnějšímu a lepšími zbraněmi vládnoucímu sílit
nás musí vědomi, že co nejdříve podaří se nám
rozluštiti předůležitou otázku zaopatření řemosl
níků a živnostníků pro případ stáří a invalidity
o jejíž splnění a řešení všemi zákonnými pro
středky v první řadě se zasaditi musíme.
Majíce na zřeteli budoucnost řemesel
živností, nemůžeme ovšem nepřiznati, že vzdě
lání a školství, zejmena našeho dorostu řemesl
nického, jsou podmínkou nejen udržení ale
rozkvětu našeho stavu.
16
article
Máli odborná žurnalistika živnostenská
úplně dostáti svému nesnadnému úkolu, jest
naší povinností, postarati se o její zdárný rozvoj-
Abychom pak snáze a rychleji k cili do-
spěli, musíme se sblížíti, těsněji semknouti řady
svoje a vytrvalou, promyšlenou prací v předs
bráti, musíme se organisovati a tato nutnost
organisace musí se státi přesvědčením všeobee-
ným. My, živnostníci češti, učinili jsme již prin
pokus takovéto stavovské organisace na zákládě
řádu živnostenského, zřídivše v Čechách an
Moravě ze živnostenských společenstev Zemsk
jednoty. Ijde nyní o to, aby na všeobecnám
slovanském sjezdu živnostenském přijaty a schvá-
leny byly zásady pro budoucí utváření a vývo-
organisace řemeslnické a živnostenské slovan
ských národů.
A když konečně živnostnící slovanští poprvé
k takovémuto vážnému dohovoru o dnešní situne
naší i o budoucím postupu se sejdeme, což jes
přirozenějšího, než abychom si promluvili také
jak by tato naše sblížení, tyto naše vzájemné
styky měly se upevniti a stělesniti také v živote
praktickém na půdě hospodářské, abychom se
vzájemně více a více podpořili a povznesli.
Čechy
Morava
17
article
Vážný vytkli jsme si program, vážná na
stává nám práce. Nebudeme však litovati námahy
žádné, ani žádných obětí, jestliže myšlenkya
ideje námi předvedené najdou pilné pěstitele
stanou se tak počátkem lepší, nadějnější bu
douenosti slovanského řemeslnietva a živnost
nietva.
Zvemo veškerá slovanská živnostenská spole
čenstva, Besedy, Kola, Zadruhy, zveme všecky
slovanské živnostníky a zveme všecky přátel
slovanských živnostníků co nejsrdečněji a nej
vřeleji ku svému prvnímu sjezdu v Praze 1900
V Praze, Brně, Krakově a Lublani,
dne 8. září 1900.
V Praze, 7. září.
Za Zemskou jednotu řemeslnických
živnostonských společenatev v král. českém
Jirousek Josef, Hartvich Jindřich. Čížek Josef. Hra
decký Alois. Hromada Florian, Šalr Jan. Schüle-
Josef. Kratochvíl Frant., Malina Josel, Novotný Ant.
Vaníček Alois.
Za městskou rádu král. hlav. měste
Prahy: Lada Václav, Rus František.
Za městskou radu v Karlíně: Dmíšek J
Za městskou radu na Král. Vinohradech
Bílek Matěj. Prokopec Karel.
Za městskou radu na Smíchově: Thürin
ger František.
Za městskou radu v Žižkově: Kapr An
Za městskou radu v Kočířích. Krelbiel
Antonín.
Za Zemskou jednotu živnostenských
společenstev na Moravě: Povondra Vilém, Ho
lubička Alois, Mrňa Arnold.
Za obchodní a živn. komoru v Prazo
Vorlíček Jan.
Za cbch. a živn, komoru v Českých Bu
dějovících: Tiebl Vincene.
Za obch. a živn, komoru v Plzni: Hech
Tomáš.
Za výkonný výbor nár. strany svobodo
myslné: Březnovský Václav, JUDr. Nesý Petr
Němec V., JUDr. L. Pinkas.
Za klub svobodomyslných lidových po
slanců českých na radě říšské: Bělský Quido
Holanský Vojta, Hořica lgnát
Za stranu státoprávní: JUDr. Karel Baxa
Sokol K. St.
Za městskou radu v Libní: Držka Vojtšch
Za měetskou radu v Nuslích: Háček Jan
ni
Jelínek Ant, Sedláček Jos.
Za městakou radu ve Vršovicích: Havlík
Josef
Jindřich
Alois
Florian
Šalr
Jan
Kratochvíl
František
Malin Josel
Vaníček
Rus
Král
Bílek
Prokopec
Karel
Kočíř
Antonín
Mrňa
Tomáš
JUDr
Nesý
Petr Němec
L Pinkas
Vojta
Baxa
Jelínek
Sedláček
Havlík
Praha
Brno
Krakov
Lublaň
Karlín
Smíchov
Žižkov
Morava
Plzeň
Libeň
Nusle
Háček Jan
Vršovice
Lada Václav
Dmíšek J za městský rada
národní . strana svoboda
Sokol K
Thürin ger František
Kapr Ana za městský rada
Povondra Vilém
Prazo Vorlíček
Tieblishing Vincen
Březnovská Václav
Bělský Quido
18
article
Josel
Josel
Za jednotu řezníků a uzenářů v Čechách
na Moravě a ve Slozsku: Plaček Vojtěch.
Za Zemskou jednotu holičů a vlásenkář
v král. čoském: Klepl Jaroslav.
Za redakci »Českého řemeslníka«: Eman
Stivín
Za redakci »Čoské práce«: J. Spurný.
Za českou stranu národní: JUC. Sedlák
Josef.
Za jednotu ku povzbuzení průmyslu v
Čechách: Křížek Filip, Toužimský Jan.
Za Český vývozní spolek pro Čechye
Moravu: Keller Jan.
Za ústřední jednotu českoslovanských
hostinských »Hostimile: Hauner Vilém.
Za ústř. epolek českých koželuhů pro
král. české, markrabství moravské a vévod
ství slezské: F. J. Jiruška, koželuh v Týništin
Orl., předsedu.
Za ústř. jednotu pekařů z Čech, Morav
a Slezska« Opit František.
Komitet ogólny v Krakowie: Armatowie
Boleslav, Bajer Jan, Bialik Józef, Bojarski Wincenty
Dlugoszewski Wilhelm, Glonczyk Józef, Kameck
Wawrzyniec, Kondolewicz Wincenty, Kornecki Win-
centy, Kosobucki Piotr. Kramarczyk Wincenty, Ko
paézyúski Franciszek, Kuezytíški Felix, Limanowsk
Wladyslaw, Marek Ignacy, Miedniak August, Pienia-
žek Wachav, Przybylski Józef, Seip Piotr, Slankiewic
Jnlijan, Staszczyk Adam, Studziňski Józel, Szópinsk
Julijao, Szczyrbula Michal, Szufa Ludwik, Szufa
Audezej, Wieczorkowski Leon, Wišniowski J6zel
Woliňski Józef, Wöjcik Karol, Zabrza olózeí, Zara-
chowicz Antoni, Zatorski Jan,
Pripravljalní odbor v Ljubljani: Appe J.
Breskvar Fran, Erjavec Alojzij, Hinterlechner Karol
Kregar Ivan, Tome Fran, Tome Josip, Žan Fran.
aslnílí
Pořad:
I. Dne 27. září t. r. o 7. hod večer na uví-
tanou v hořejším sále ostrova Žofínského.
II. Dne 28. zářít. r. přesně o 9. hod. ráno v ho
řejším sále ostrova Žolinského
Stivín
J Spurná
Josef
Jan
Keller
F J Jiruška
František
Bajer
Bialik
Józef
Bojarski
Kameck Wawrzyniec
Kosobucký
Felix
Limanowsk
Ignacy
Michal
Szuf Audezej
Leon
Karol
Zabrza
Antoň
Breskvar Fran
Erjavec Alojzij
Hinterlechner Kregar
Ivan
Fran
Tom Josip
Čechy
Morava
Týništin Orlický
Slezsko
Armatowa Boleslav
Zara
Žofínský
český strana národní : JUC
spolek pro Čechy Morava
Hostimil
Wincent Dlugoszewski Wilhelm
Glonczyk Józef
Kornecki Win
Kramarczyk Wincent
Seip Piotr
Staszczyk Adam
Studziňski Józel
Szópinsk Julijao
Szczyrbula
Szufa Ludwik
Wišniowski J 6
Woliňski Józef
Plaček Vojtěch
Klepl Jaroslav
Křížek Filip
Hauner Vilém
Kondolewicz Wincent
Miedniak August
Pienia
Przybylski Józef
Slankiewic Jnlijan
Zatorski Jan
Appe J
I . den
19
article
1. Oúčeln a prospěchu zemských organisací živ
nostenských, promluví p. Fr. Kratochvíl ze Žižkova
2. O nutnosti přidělení zákonodárství živnosten
ského sněmům království a zemí, referovati budep
Václav Veverka z Prahy.
3. a) O živnostenském školství a živnostenském
vzdělání, promluví p. Fr. Rössler, řiditel řemeslnick
školy na Kladně.
b) O žurnalistice živnostenské, promluví p. Em
Stivín z Prab
III. Dne 28. září t. r. o 7. hod. večen
slavnostní akademie
v Národním domě na Král. Vinohradech.
IV. Dne 29. září t. r. přesně o 9. hod. ráno v ho
řejším sále ostrova Žofínškého
pokračování sjezdu.
4 Úvěr maloživnostenský, reforovati bude p. A
Holubička z Brna.
5. Slarobní pojišťování, pojedná pan Jan Faus
z Brna.
6. Význam vzájemnosti slovanské v ohledu ho
spodářském, referovati bude pan JUDr. P. C. Nesy
z Prahy
V. Dae 29. září t. r. o 7. hod. veče
společná návštěva Národ. divadla-
Po divadle přátelský večírek v místno
stech Řemeslnickoživnostenské besedy v Praze, Fran
tiškovo něbřeží, 20
Odborovým sdružením, která u příležitosti slo
vanského sjezdu živnostenského svolávají porady
vyhraženy jsou místnosti Řemeslnicko živnostensk
besedy pražské. Františkovo nábřeží č. 20 ve dnec
28. a 29. září od 3 hod. odpol.
O slevu na dráhách bylo zažádáno. Živnostensk
společenstva nechť oznámí, kolik delegátů na sjez
vyšlou.
O ubytování stará se zvláštní ubytovací odbor
Legitimace sjezdové budou vydávány ve sjezdov
kanceláři v Praze, Brně, Krakově a Lublani.
Vyňatek z jednacího řádu sjezdového: Kdo chtěj
se účastniti rokování o některém bodu pořadu nech
se přihlásí u výboru sjezdového v Praze písemně
nejdéle do dne 26. září t.r.
Kratochvíl
Veverka
Rössler
em Stivín
Holubička
Faus
JUDr
P C
Nes
V Dae
Fran
Františkův
Francie
Žižkov
Praha
Kladno
Brno
Krakov
Lublaň
národní dům na Královský
odborový sdružení
Prab III
20
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Nepovolaní rádci. Říšská rada de
facto již je rozpuštěna a uvolněna dráha, když
ne všelikým krkolomným experimentům vládním,
tedy aspoň fantasii všech možných nepovolaných
politiků a zbytečných rádců. Jeden z nich z
tepla ozval se v »N. P. Journalu«. Dobrý muž
má recept zcela jednoduchý. Proč nedělají
Némci v Cislajtanii to, co Maďaři v Uhrách?
Tém prý se roztavení různých národních živl
v maďarskou leguru šťastně povedlo, proč prý
to nedovedli také Němci? Především sluší ještě
vyčkati, jak dopadne to na konec, neboť proces
daleko ještě není ukončen i mohou se dostaviti
intermezza, která s maďarskou legurou možná
že dost nemilosrdně zatočí. A potom nejsme
zde snad v zemích sv. Leopolda, nýbrž ve krá-
lovstvích na říšské radě zastoupených. U nás
nejsou domovem, jako v Uhrách — nehledě
k Chorvatům — zlomky národů, jež jinde maj
svá těžiska, v tomto soustátí jsou zahrnuty hi-
storicko-politické individuality a samostatní po-
kročilí národové. S námi Čechy, kteří jsme k to-
muto soustátí za stejných podmínek přistoupili
jako Maďaři a kteří se k nim v kulturním ohledu
věru rovnati můžeme, těžko tak »zatočiti«, jak
s uherskými Slováky, kteří zbytečně se od ná
odštěpili, nebo se Srby, s Rumuny a s Němei.
Maďar
Němec
Leopold
Chorvat
Čecho
Slovák
Srba
Rumun
Uhry
21
article
O chuť by tu nebylo, s námi by naši mil
přátelé, kdybychom se dali, dlouhých orací ne-
délali, ale nejde to vzdor apetitu, který té doby
se opět u nich zmáhá, jako vždy, když vídeňské
slunce obráti k nám svou hněvivou tvář. —
Zdejší »Prager Tagblatt.«, který tu i tamsi
za článkáře vypůjčí filosofa Tritremmla z ví-
deňského »Floh«, uvažuje zase o velkých úko-
lech Rakouska v Číně, v Africe, na Franz
Josefslandě a bůh ví kde: dokazuje, že tako
věmuto velikému státu nesmí diktovati politiku
národ tak malý, jako jsme my, nebo šedesát
poslanců, jimiž prý se můžeme vykázati. Dle
tohoto mudrce nedobude Rakousko Číny jinak.
než když nebude moci celní úřad v Liber
vydávati českým síranám české kvitance, a svým
výrobkům proklestí opět vývoz do Levanty, do
Egypta atd. jen tehdy, nebudou-li četnická ka-
sárna ve smíšeném kraji opatřena též českým
nápisy. Tak si představuje »Pr. Tagblatt« po-
litiku rakouskou ve »velikém slohus. Dr. Kö
ber bude míti na vybranou, proč, se rozhod-
nouti. Však se i jiní ještě rádni dostaví. Uči
nili bychom to také. Však na radu, aby uspo
řádány byly vnitřní poměry tohoto státu tak
aby byly přirozeným důsledkem jeho vývoje.
tak aby stala se tato říše přijemným útulken
všech národů, kteří ji obývají — na tu radu
vídeňské vlády dosud neslyší.
Prager
Tritremml
Franz Josefslanda
doktor
ber
Rakousko
Čína
Afrika
Egypt
bůh
22
article
— Němci a dr. Körber. »Bohemiae
pronáší se o chefu kabinelu dr. Körbrovi a jeho
budoncí akci následujícím způsobem a » Sou
německých poslanců o rozpuštění říšské rady
není dosud pronesen. To bude možno teprv
potom, až vůdcové německých stran nabudou
jistoty, z jakých důvodů dr. Kör ber
ono opatření učinil a co má při-
praveno pro případ, že by se v no-
vém domě opakovalo to, co byle
příčinou, že nad nynějším parla-
mentem vynešen byl ortel smrti
Má dr. Körber pro případ ton pohotově nějaký
plán a jaký je to plán? Rozpustiti zákonodárný
sbor jen tak do větru, není státnickým umě-
ním. Opatření to by stupňoval
vzdor Čechův, kteří vrátí se
ve staré sile do sněmovny, d
krajnosti a rozdmychovalo je-
jich níčivý vztek ještě víc, na-
proti tomu by latentní nedůvěr
Němců oproti dru. Körbrovi. tím
více se zmohla. Nedůvěra ta má své
oprávněné důvody. Již z té příčiny, že výnos
ministerstva Clary-Körbrova ze dne 17. října,
kterýmž zrušují se jazyková načízení, nebyl
dosud plně proveden. Chce-li se dr. Körber
osvědčiti co muž nestranný a stáfník neutrální,
nechť především všuďe platnost, zjedná tomu,
čeho si Němci dvouletým bojem dobyli. A poně-
vadž Němci neměli přiležitosti a důrazem s
domáhati toho v parlamentu, musejí tak činit
nyní v soukromých rozmluvách s dr. Körbrem.
Němec
doktor
Körber
Körbr
Kör
Čechův
ministerstvo ClaraKörbrov
23
article
Musí býti jasno, zda-li platí dosud zásada vý
slovená při dosazení ministerstva Clara, že v Ra-
kousku nesmí se vládnouti ani zjevně ani skrytě
proti Němcům. Němečti poslanei nemo hou
přece popříti, že za zády jejích proudí tajné
vlivy, které činí výnos ze dne 17. října m. r.
úplně bezcenným. Také při volbách nesmí
se opakovati, co v roce 1892 a 1897, aby
vládní apparát pomáhal kandidátům pravice
a konečně nesmí se jeviti ministrování dra. Rezka
tím způsobem, jako by bylo úkolem jeho v mini-
sterstvu, hájití ve vládě jednostranné zájmy české.
— Němci, jimž rozpuštění říšské rady nijsk
nejde pod vous, jakkoli se svým špatným hu-
morem tají, dru. Körbrovi diktují, co musí a co
nesmí. Těmto v parlamentě vídeňském jediným
obstrukcionistům, kteří rozbili sněmovnu, jež je
vlastní jejich stvůrou, ne snad, že by se jim bylo
v něčem křivdilo, nýbrž že jiným stalo se po
právu, a kteří do posledního okamžiku vyhro-
žovali obstrukcí, stane-li se něco, co by se po-
kládati mohlo za ústupek národu našemu, témt
Němcům není dost na tom, že nám vzato bylo
čeho po více než čtyřicetiletém zápase jsme do-
byli a co Němců v jejich právech nijak se ne-
dotýká, oni vládě nařizují, aby i v nejry
zejšim českém kraji zahladila p -
slední stopu vnitřní češtiny. A ne
pouze to, oni vybízejí vládu, aby při volbách
mobilisovala proti nám a jim pomáhala. Tak
jako by se bylo kdy dělo jinak! Vzdyť je to
výčitka nejfrivolnější, vytýkati, že vláda kdy n
naší byla straně se svou mocí a svým vlivem.
Claro
Němec
Rezek
24
article
Nechť jmenuje »Bohemia« jediného poslance
českého, který by byl zvolen za protekce vládní,
kteréž ona hnusným způsobem se dožebrávál
A snad nežádá na dru. Rezkovi, aby v kabinet
hájil zájmy německé ! Vedle dra. Rezka zbude
v kabinetě Körbrově neméně než sedm
Němeů, nenahlížíme tedy, proč by tam nemě
zasedati též Čech a hájiti zájmy naše.
— Pro myšlenku slovanské vzájem-
nosti byl vykonán vážný čin na schůzi slo-
vanských lékařů konané v Paříži v době trván
XIII. mezinárodního kongresu lékařského. Při-
nesli jsme stručnou zprávu z Paříže o téte
události, jež radostí naplniti musí všechna srdce
slovanská, neboť zde přikročili mužové vědecké
práce k praktickému uskutečnění jednoho z po-
žadavků velké ideje slovanské. Je to událost
neobyčejného významu pro kulturní život slo-
vanský a bude tím nesmírně poslouženo vědě
slovanské i západoevropské, která bude mit
snadnější přístup k souhrnu práce slovanských
lékařů representované ve zvláštní revni, která
bude orgánem slovanského sdružení lékařského.
Zástupcové všech národů slovanských sešli se
na půdě vědecké v ideální snaze sloužiti po-
kroku a rozvoji vědy a přirozeně použili sym-
patií a příbuzností ragy a ducha slovanského,
jež nás všechny pojí v tom velkém hnutí
sbratření Slovanů a položili základ k velké
organisaci vědeckých styků slovanských. Jako
skoro vždy, když se jedná o myšlenku slovan-
ské vzájemnosti, vyšel i tentokráte podnět k této
schůzi slovanských lékařů v Paříži ze strany
české, našim lékařům českým patří zásluha,
že způsobili významnou schůzi, vše připravili
přinesli podrobný program, podle něhož krásná
myšlenka byla uvedena v život. Právemdi
Rezek
Čechy
Paříž
Bohemia
Slovan
25
article
»Časopis českých lékařů« v čís. 34 o slovanské
schůzi lékařů v Paříži: »Je to po prvé v kul-
turním životě národů slovanských, že na ne-
utrálním poli věnovaném pěstění vědy, na něž
scházivají se občas zástupcové všech národů
světa, kde přestávají uplatňovati se rozdíly ná-
zorů sociálních i politických a začíná šlechetné
zápolení duchů za pokrok lidského vědění, vy-
hledali se a stiskli si ruce zástupcové (až na
tři nejmenší štěpy: Slováky, Slovince a Lužické
Srby) všeho lidu slovanského, obývajícího větší
východní polovinu Evropy. Však ne pouze
sešli se, aby stiskli si ruce a bratrsky po-
besedovali, nýbrž aby položili základ jednak ku
těsnějšímu duchovnímu žití (viz otázku termi-
nologie, sjezdův a svazu med. žurnalistův)
aspoň v oboru věd medicinských, jednotlivých
národů slovanských, jednak aby usnadnili lite-
raturám západoevropským čerpání z poznatků,
jež vybádal slovanský duch (vydávání slovan-
ské revue ve francouzském jazyce). Počinem
svým v posléze jmenované otázce (k níž náa
vedly ovšem i jiné motivy) doufáme, získáme
si vděku národů západoevropských své národní
odpůrce nevyjímajic.« Mnohé obavy proväzely
toto první setkání zástupců slovanských lékařů.
Na štěstí nesplnila se žádná. Radostně konsta-
tují nyní čeští lékaři ve své zprávě, že s
sešli všichni delegáti všech slovanských
národů officiálně zastoupených na mezinárodním
kongresu a docílena byla ve všech otázkách
rychlá a obdivuhodná shoda. Nedošlo ani
k očekávaným nedorozuměním mezi jednotli-
vými elementy slovanskými, jen lehce vyskyu
se malý mráček, který však byl odstraněn, dlk
taktnímu jednání krakovských Poláků s pro
Wicherkiewiezem v čele. Památné této prvni
schůzi slovanských lékařů byli přítomni: pro-
fessoři dři.: Diakonov (Moskva), Hl a v
Slovák
Srba
Polák
Paříž
Evropa
Moskva