ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b1f05c70-7272-11dc-9592-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 25 celkem · entity: person 111, place 68, work 26, org 25
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NARODNÍ LIS
Lisa
3 masthead
8. září 1900. Číslo 248.
4 article
vláda v úřadním listě vídeňském, česká oťázka v popředí veškeré poli- tiky rakouské a všech jejích pro- blémů.
5 article Ano, uhli!
Ano, uhli! Nemine skorem dne, aby nám nebylo zaznamenati nové a nové výkřiky z kruhů obecenstva městského i venkovského, jejichž předmětem jest bezohledné zvyšování cen uhlí a stálý jeho nedostatek. Tíseň takto vzniklá zdá se býti letos nebezpečnější než loni, zasahujíc polní hospodářství, průmysl, živnosti a v rozměrech nejrozsáhlejších i ro- diny, zejmena rodiny malých úřadníkůa dělníků, jimž jest počítati si chudičkou gáží měsíční nebo se mzdou týdennín a denní. Takto se nejen zdražují výrobky prů- myslové a řemeslné, ale ohrožuje se a klesá stále odbyt nejnutnějších potřeb denních. ježto široké vrstvy obyvatelstva nuceny jsou utrhnouti si od úst tolik, o kolik více musí vydati za topivo. Jak poměry tyto vyvinou se dále, až nastoupí zima se svými zvýšenými požadavky topiva na to již nyní pohlíží se s největ- šími obavami, jež otevřený list p. Jos. Rad ského, stárosty města Turnová, zvláště vý- mluvně a přesvědčivě tlumčilden Veřejnost, zvýklá v moderním státě na všestrannou bdělost a iniciativu vlády, stále ještě očekává, že vláda nalezne prostředků, jimiž by zjednána byla aspoň nejnutnější odpomoc. Veřejnost znajíc, že v jiných obo- rech vláda nebývá na rozpacích, jak zjed- nati průchod pravidelným poměrům, nijak nedovede pochopiti, že by jediné uhlí bylo tak hladké a kluzké jako úhoř a že by ne- dalo se její všemohoucností nikterak za- chytiti. Veřejnost zejmena ví, že v rukou několika málo velkoobchodníků s uhlím soustřeďuje se veškera těžba uhelná, a že tito více méně bezohledně zvyšují své požadavky způsobem, ktérýž se nikterak nedá srovnati s tím, co nazýváme přiměře- ným a slušným výdělkem. Tam, kde ceny se už zdvojnásobují, nastal patrně případ svévolného a obmyslného vykořisťování ná kupních sil obecenstva.
Turnová
6 article
Podobné asi poměry zavládly i v sou sedním Německu a tam právě včera sestou pilo se ministerstvo pruské, aby se poradilo. jaké opatření učiniti, aby kvačící uhelné zlo neproměnilo se na zimu v nebezpečí pro stat sám; vždýť stát není leč zosobněním svého obyvatelstva, a nemůže se oddat klidu, když toto obyvatelstvo jest ve svém bytu hospodářském v nejširších vrstvách svých ohroženo nenasytnou ziskuchtivostí ně kolika málo jednotlivců! Ve zprávě, patrně z kruhů vládních v Prusku pocházející, jež na vzpomenutou poradu vládní upozorňuje, praví se mimo jiné: Opravdovou tíseň pociťují obyvateléo topivo v domácnosti. Nutno tu připomenouti, že obrovské zdražení uhli nestalo se jeho těžaři. Tak stála tuna uhlí v dolech gelsen- kiršských v roce 1890 marek 9.25, v roce 1891 m. 9.59, v roce 1892 m. 822, v roce 1898 m. 8.52, v roce 1899 m. 8.98, ve čtvrlletí duben-červen 1900 m. 10.25 az 10.76 a od té doby nebyly zvýšeny ceny v dolech. Přirážka v dolech jest v poměru ku přiráz- kám v drobném prodeji naprosto nepatrna. Různí prostředníci mezi doly a obecenstvem snaží se co nejvíce vykořistiti hojnou po- ptávku a to s patrným úspěchem. Co týče se opatření státu, nutno především jednati v oboru správy želez- niční. Již dávno se pomýšlí na to, odstra- niti vývozné dopravní sazby uhelné, ač by některé uhelné, na vývoz odkázané doly tím byly ohroženy. Dále se uznává, že by snížení dovozných sazeb na ublí
Německo Prusko az 10.76
7 article
11.111 gramoch! To je »zrno«. Náš zlatník má tudíž 11.111 gramů »zrna«. Naše koruna, ač platí 50 krejcarů, má ryzího stříbra jenom 4.175 gramů. Dvě koruny ledy »zrna« pouze 8.350 gramů. Vyměním- za zlatník dvě koruny, dám z ruky 11.111 gr stříbra a dostanu jen 8.350 gramů stříbra. Jsem zkrácen o 2.761 gramů. Malým srovnáníčkem početním se přesvědějte, že ze š est i zlatých dalo by se nadělati málem osm zlatých v korunách. Tisíe zlatníků obsahuje 11111.111 gramů ryzího stříbra. Lze tedy z 1000 zlatých nadělati 2661 korunu, tedy přes 1330 zlatých činí hrubého zisku zl. 330.— čili 33%, a to už je pěkný rebach! Ale pořád nestačí ještěl Spatný spekulant by byl, kdo by chtěl z ra- žených zlatníků robiti koruny. Lěpe bude koupiti stříbro neražené, v prutech, jež se — jako železo a uhlí — v Londýně na váhu pro- dává s názvem »bar silver«. Nedávno stála anglická unce (= něco přes 31 gram) neraženého střibra 27.43 penců. Z stříbra, koupeného za 1000 zlatých, mohli bychom nadělati (ovšem nepřihližejíce k útra- tálm) poctivých peněz za 2504l% zlatého Rozuměje kdyby taková operace byla dovolena A nyní vraťme se k Seviljanům! Konsor- emm londýnských čiperů dalo raziti potajmu množství španělských pětifranků a zaplavilo jimi přerievším jihozápadní Španělsko, Nejvíce téchto »konsorciálních « minci kolovalo v Sevilje. Odtu pojměnování »Sevillano «. Trvalo nějaký čas, nežli vláda šmejdům na kloubek příšla. Jakmile však veřejné pokladny zdráhaly se přijímati z brusu nové pětifranky. nastala sháňka: jak rozeznati »konsorciální« pěliírank od »vládního«?
Seviljan Londýn Španělsko krejcar Tisí zlatník gram
8 article
Proč »angliču džentlmeni z Lomhard- streetu« zrovna Španělsko zvolili sobě za pole svých operaci, proč ne Belgii, nebo Francif — proč že nerazili pětifranky belgické neho fran couzské, zavinil finanční ministr spanělský sám. Chtěl sám provésti výnosný obchůdek, nepři- stoupiv k nově ustanovující se »latinské min- covní konvenci«. Ale o obchůdek pokusilis také jiní, ovšem podle staré průpovidky: S duo fáciunt idem, non est idem. Vláda, razí-li lehčí mínce, jsou legální; soukromé družstvo, činí-li totéž — robí »Seviljany«. A před »Se- víljany« — milý členáří, přijdete-li jednou d Španělska — račte se mníti na pozorul prospělo zejmena přístavům a jejich okolí. Rozmnožením dovozu uhlí za- hraničního docílilo by se také zmenšené spotřeby uhlí domá- cího a tím by se zároveň čelilo nepoměru mezi nalehavou poptávkou a skrovnou na- bídkou uhlí domácího. Proto zasluhuje do- časné snížení dopravních sazeb za uhlí zahraničné zcela oprav dové pozornosti. Ježto dopravné z uhlí jest vůbec velmi důležitým činitelem pro stanovení ceny uhlí, jest dále uvážiti, zdali by se neměly snížiti posavadní sazby pro vnitrozemskou do- pravu uhlí domácího, Ježto tu jde o překonání dočasných nesnází, stala by se tato opatření ovšem jen na dobu, než by se zdolala uhelná tíseň. Avšak nutno očekávati, že ministerstvo se odhodlá sáhnouti k těmto výminečným pro- středkům, pokud vésti mohou k dosažení úlevy nezbytné v posavadní tísni uhelné.
Lomhard Španělsko Belgie
9 article
Možná tudíž, že již zejtra telegraf nám oznámí, jaké rozhodnutí učinila pruská vláda, aby seslabila dusivý tlak uhelné drahoty. Pro nás a poměry naše budou tato opa- tření vlády pruské zvláště směrodatná. Jednak jde obrovský vývoz uhlí z Čech do Německa, jednak hlavně z uhelných dolů slezských dováží se uhlí do Rakouska. Výše navržená dopravní opatření jsou tudíž s to, zvýšiti u nás uhelní tíseň ve směru dvojím: předně tím, že snížením dopravních sazeb na uhlí dovážené do Německa roz- množí se tam vývoz uhlí z Čelch, jednak tím, že snížením vnitrozemského do- pravního tarifu německého část uhlí, jež jde z pruského Slezska k nám, zůstanev Německu, to jest, že dovoz uhlí z Ně- mecka k nám klesne. Při říznosti a přes- nosti železniční správy v Německu není po- chybnosti, že opatření tato počnou bez prů- tahu se prováděti, jakmile vláda tamnío nich se usnese. Jest tudíž samozřejmo, že u nás bez odkladně nastane vládě úkol, aby povázli vým následkům německých opatření bez prů- tahu čelila, nemádli bezprostředně na zimu nastati u nás ještě trapnější tíseň uhelná kteráž by snad již dnes byla nesnesitelnou, kdyby náhodou příroda sama, nízkým sta- vem vody v Labi, nebyla položila vývozu uhlí dosti výdatnou překážku. Opátřením v Německu, jak patrno, octn se uhelná otázka u nás v novém stadiua to takovém, že nebude možno lhostejněk němu přihlížeti, a že nezbytně nutno, aby vláda u nás konečně vystoupila ze své posa- vadní reservy. Nebezpečí v průtahu bijetu do očí!
Čechy Německo Rakousko
10 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Co bude? Nyní se vyrojí na sta prognos, co bude po rozpuštění říšské rady. Pessimisté jako »Dz Pol« prorokují, že rozpuštění říšské rady rovná se tentokráte zrušení ústavy a že nastane noví éra absolutismu, jejímž prvým premierem bude kníže Liechtensteln. Otázka, je-li možný návrat absolutismu, nejednou již byla vzata na přetřes a odpověd vždy zněla, že návrat ten nemožný nejprvé pro mravný závazek panovníkův, ústavu chrániti,a za druhé pro výhradu Uher, že by směly uvol- niti svůj poměr k říši, kdyby se přestalo v Cis lajtanii vládnouti po ústavě. Jubilej biskupa J. J. Stross mayera. Dne 8. září 1850 J. J. Strossmayer by vysvěcen za biskupa bosenského a sremského. Zejtra bude padesáté výročí toho dne, jež všichni Chorvaté, normálně myslící a cíticí oslaví jako svůj národní svátek. Zásluhy biskupa Strossmayera jsou národu našemu dobře známy a ceněny. Jmeno jeho aspoň od založení Jihoslovanské akademie (1860 jest u nás populárné a za koncilu vatikánského dosáhlo v našem národě nejvyšší slávy. Vážíme si Strosamayera tím víc a upřímněji, že sami nemáme štěstí, abychom ve vyšším duchoven- stvu měli muže jemu z daleka podobné. O smrti šlechetného budějovického biskupa Jana Valeriana Jirsíka nemáme ani jednoho preláta tohoto druhu a dospěli jsme tak daleko,ž přímý nástupce Jirsíkův, jihočeský selský synek Martin Říha, zapověděl i skromnou oslavu svého znamenitějšího a šlechetnějšího předchůdce.
Stross Strossmayer Chorvat Strosamayer Jan Valerián Jirsík Jirsíkův Říha Uhry jihoslovanský akademie Dz Polo
11 article
Co v době půlstoleti v Chorvatsku zdár- ného, velkého i malého vykonáno na poli kul- turném, všemu Strossmayer byl iniciátorema podporovatelem. Avšak co při něm nejvíce ce- níme, je, že na svém místě a ve svém úřadě vždycky dovedl nevybočiti z mezí, které mu ukládala myšlénka slovanská, mezi jejíž nej- zasloužilejší bojovníky vždycky bude počítán On nikde nedráždil, nikde neurážel, nikde nezra- ňoval výbojností, která není u Slovana na míst v poměru k jinému Slovanu. Všude smiřova jako pravý apoštol a spojoval a proto si získa úctu a lásku všech. Český národ posílá dnes do Dakova veleb- nému biskupu a vlastenci nejupřímnější přání projevy neskonalé úcty, Velké manevry v Haliči. Skoro tretina rakousko uherského pozem- ného vojska shromažďuje se právě k velkým manevrům, jež provedeny budou před očima císařovýma v okolí Jasla na řece Vísloce, jež tam povstává ze soutoku řek Jasiolky, Dubovky a Rupy. Budo tam sebráno více vojska, než ho měly armády v bítvách u Slavkova, Jeny a Ošper v napoleonských válkách, u Custozzy roku 1848, Novary 1849, Magenty 1859 u Custozzy 1866, s více děly než u Ošper nebo Wörtu a s dvojnásobným počtem děl co u Magenty. Manevry potrvají sedm dní. Hlavni a císařský stan bude v Jasle. Hlavní směr ma- nevrů půjde směrem t. zv. »horské silnice«a haličské transversálky mezi stanicemi Nový Sandee, Jaslo, Sanok. U Jasla nalézá se ona přirozená brána v řetěze Karpat, kudy nepřílel vpadal do Uher a kudy také roku 1849 ruské vojsko pod Paskevičem do Uher vtrhlo, aby cí- sařským pomiohlo proti revoluci madarské.
Strossmayer Slovan Rupa Wört Jasl Paskevič Chorvatsko Dakovo Halič Jaslo Buda Slavkov Jena Novara Custozza Sanok Karpaty Uhry
12 title
První sjezd
13 title
Ovanékye remosk a zvnostmE v soustátí rakouském v Praze 1900 za protektorátu rady kr. hl. města Prahy
Praha
14 article Slovanským řemeslniktm a žirostuikům!
Slovanským řemeslniktm a žirostuikům! Dne 10. prosince 1899 sešli se v Praze v Řemeslnicko-živnostenské besedě delegáti Zam- ské jednotyřemeslnických a živnostenských spole- čenstev v království českém, delegáti Zemské jednoty živnostenských společenstev na Moravě se zástupci živnostníků polských a slovinských k důvěrné poradě o nynějším trudném hospo- dářském a neupraveném živnostensko-právním stavu všeho řemeslnictva a živnostnictva krá- lovství a zemí na říšské radě zastoupených. Na této schůzi usneseno, aby v roce 1 900 konal se v Praze První živnostenský stezd odd slovanský. Výbor sjezdový, zřízený zemskými jedno tami společenstevními v Čechách a na Moravě ustanoví pak dobu sjezdu na dny 28. n 29, září 1900, svo oti- Přátelé vvnr nědj Stav řemeslnický a živnostenský byl druhdy a ještě dnes počítán jest mozi hlavní sloupy pilíře státu; než při veškeré jeho důležitost nedostalo se mu se strany státu té mravní záchranné podpory ani péče, aby udržeti mohí své význačně postavení ve společnosti občanské aby s úspěchem čeliti mohl hospodářské i tech nické konkurenci velkého kapitálu. Právní ochrana výroby maloživnostenské nutně vyžaduje bezodkladné, pronikavé opravy dosud platného řádu živnostenského. Opra u tuto nelze dle přesvědčení našeho provésti jedno ným zákonem říšským, jenž by pro všechny krá lovství a země na radě říšské zastoupen, stejné se hodil a potřebám živnostenským všech zemí zároveň výhovoval. Naše přesvědčení jest,ze zákonodárství živnostonské náloží v kompoten zemských sněmů.
Praha Zama Morava Čechy
15 article
Výrobní schopnost pak a vyspělost řemesl nická nezbytně podmíněna jest zlovněním usnadněním úvěru maloživnostenského, jinak naše obrana proli přemoci velkokapitálu stává se nedostatečnou. V našem nerovném zápasu proti souper silnějšímu a lepšími zbraněmi vládnoucímu sílit nás musí vědomi, že co nejdříve podaří se nám rozluštiti předůležitou otázku zaopatření řemosl níků a živnostníků pro případ stáří a invalidity o jejíž splnění a řešení všemi zákonnými pro středky v první řadě se zasaditi musíme. Majíce na zřeteli budoucnost řemesel živností, nemůžeme ovšem nepřiznati, že vzdě lání a školství, zejmena našeho dorostu řemesl nického, jsou podmínkou nejen udržení ale rozkvětu našeho stavu.
16 article
Máli odborná žurnalistika živnostenská úplně dostáti svému nesnadnému úkolu, jest naší povinností, postarati se o její zdárný rozvoj- Abychom pak snáze a rychleji k cili do- spěli, musíme se sblížíti, těsněji semknouti řady svoje a vytrvalou, promyšlenou prací v předs bráti, musíme se organisovati a tato nutnost organisace musí se státi přesvědčením všeobee- ným. My, živnostníci češti, učinili jsme již prin pokus takovéto stavovské organisace na zákládě řádu živnostenského, zřídivše v Čechách an Moravě ze živnostenských společenstev Zemsk jednoty. Ijde nyní o to, aby na všeobecnám slovanském sjezdu živnostenském přijaty a schvá- leny byly zásady pro budoucí utváření a vývo- organisace řemeslnické a živnostenské slovan ských národů. A když konečně živnostnící slovanští poprvé k takovémuto vážnému dohovoru o dnešní situne naší i o budoucím postupu se sejdeme, což jes přirozenějšího, než abychom si promluvili také jak by tato naše sblížení, tyto naše vzájemné styky měly se upevniti a stělesniti také v živote praktickém na půdě hospodářské, abychom se vzájemně více a více podpořili a povznesli.
Čechy Morava
17 article
Vážný vytkli jsme si program, vážná na stává nám práce. Nebudeme však litovati námahy žádné, ani žádných obětí, jestliže myšlenkya ideje námi předvedené najdou pilné pěstitele stanou se tak počátkem lepší, nadějnější bu douenosti slovanského řemeslnietva a živnost nietva. Zvemo veškerá slovanská živnostenská spole čenstva, Besedy, Kola, Zadruhy, zveme všecky slovanské živnostníky a zveme všecky přátel slovanských živnostníků co nejsrdečněji a nej vřeleji ku svému prvnímu sjezdu v Praze 1900 V Praze, Brně, Krakově a Lublani, dne 8. září 1900. V Praze, 7. září. Za Zemskou jednotu řemeslnických živnostonských společenatev v král. českém Jirousek Josef, Hartvich Jindřich. Čížek Josef. Hra decký Alois. Hromada Florian, Šalr Jan. Schüle- Josef. Kratochvíl Frant., Malina Josel, Novotný Ant. Vaníček Alois. Za městskou rádu král. hlav. měste Prahy: Lada Václav, Rus František. Za městskou radu v Karlíně: Dmíšek J Za městskou radu na Král. Vinohradech Bílek Matěj. Prokopec Karel. Za městskou radu na Smíchově: Thürin ger František. Za městskou radu v Žižkově: Kapr An Za městskou radu v Kočířích. Krelbiel Antonín. Za Zemskou jednotu živnostenských společenstev na Moravě: Povondra Vilém, Ho lubička Alois, Mrňa Arnold. Za obchodní a živn. komoru v Prazo Vorlíček Jan. Za cbch. a živn, komoru v Českých Bu dějovících: Tiebl Vincene. Za obch. a živn, komoru v Plzni: Hech Tomáš. Za výkonný výbor nár. strany svobodo myslné: Březnovský Václav, JUDr. Nesý Petr Němec V., JUDr. L. Pinkas. Za klub svobodomyslných lidových po slanců českých na radě říšské: Bělský Quido Holanský Vojta, Hořica lgnát Za stranu státoprávní: JUDr. Karel Baxa Sokol K. St. Za městskou radu v Libní: Držka Vojtšch Za měetskou radu v Nuslích: Háček Jan ni Jelínek Ant, Sedláček Jos. Za městakou radu ve Vršovicích: Havlík
Josef Jindřich Alois Florian Šalr Jan Kratochvíl František Malin Josel Vaníček Rus Král Bílek Prokopec Karel Kočíř Antonín Mrňa Tomáš JUDr Nesý Petr Němec L Pinkas Vojta Baxa Jelínek Sedláček Havlík Praha Brno Krakov Lublaň Karlín Smíchov Žižkov Morava Plzeň Libeň Nusle Háček Jan Vršovice Lada Václav Dmíšek J za městský rada národní . strana svoboda Sokol K Thürin ger František Kapr Ana za městský rada Povondra Vilém Prazo Vorlíček Tieblishing Vincen Březnovská Václav Bělský Quido
18 article Josel
Josel Za jednotu řezníků a uzenářů v Čechách na Moravě a ve Slozsku: Plaček Vojtěch. Za Zemskou jednotu holičů a vlásenkář v král. čoském: Klepl Jaroslav. Za redakci »Českého řemeslníka«: Eman Stivín Za redakci »Čoské práce«: J. Spurný. Za českou stranu národní: JUC. Sedlák Josef. Za jednotu ku povzbuzení průmyslu v Čechách: Křížek Filip, Toužimský Jan. Za Český vývozní spolek pro Čechye Moravu: Keller Jan. Za ústřední jednotu českoslovanských hostinských »Hostimile: Hauner Vilém. Za ústř. epolek českých koželuhů pro král. české, markrabství moravské a vévod ství slezské: F. J. Jiruška, koželuh v Týništin Orl., předsedu. Za ústř. jednotu pekařů z Čech, Morav a Slezska« Opit František. Komitet ogólny v Krakowie: Armatowie Boleslav, Bajer Jan, Bialik Józef, Bojarski Wincenty Dlugoszewski Wilhelm, Glonczyk Józef, Kameck Wawrzyniec, Kondolewicz Wincenty, Kornecki Win- centy, Kosobucki Piotr. Kramarczyk Wincenty, Ko paézyúski Franciszek, Kuezytíški Felix, Limanowsk Wladyslaw, Marek Ignacy, Miedniak August, Pienia- žek Wachav, Przybylski Józef, Seip Piotr, Slankiewic Jnlijan, Staszczyk Adam, Studziňski Józel, Szópinsk Julijao, Szczyrbula Michal, Szufa Ludwik, Szufa Audezej, Wieczorkowski Leon, Wišniowski J6zel Woliňski Józef, Wöjcik Karol, Zabrza olózeí, Zara- chowicz Antoni, Zatorski Jan, Pripravljalní odbor v Ljubljani: Appe J. Breskvar Fran, Erjavec Alojzij, Hinterlechner Karol Kregar Ivan, Tome Fran, Tome Josip, Žan Fran. aslnílí Pořad: I. Dne 27. září t. r. o 7. hod večer na uví- tanou v hořejším sále ostrova Žofínského. II. Dne 28. zářít. r. přesně o 9. hod. ráno v ho řejším sále ostrova Žolinského
Stivín J Spurná Josef Jan Keller F J Jiruška František Bajer Bialik Józef Bojarski Kameck Wawrzyniec Kosobucký Felix Limanowsk Ignacy Michal Szuf Audezej Leon Karol Zabrza Antoň Breskvar Fran Erjavec Alojzij Hinterlechner Kregar Ivan Fran Tom Josip Čechy Morava Týništin Orlický Slezsko Armatowa Boleslav Zara Žofínský český strana národní : JUC spolek pro Čechy Morava Hostimil Wincent Dlugoszewski Wilhelm Glonczyk Józef Kornecki Win Kramarczyk Wincent Seip Piotr Staszczyk Adam Studziňski Józel Szópinsk Julijao Szczyrbula Szufa Ludwik Wišniowski J 6 Woliňski Józef Plaček Vojtěch Klepl Jaroslav Křížek Filip Hauner Vilém Kondolewicz Wincent Miedniak August Pienia Przybylski Józef Slankiewic Jnlijan Zatorski Jan Appe J I . den
19 article
1. Oúčeln a prospěchu zemských organisací živ nostenských, promluví p. Fr. Kratochvíl ze Žižkova 2. O nutnosti přidělení zákonodárství živnosten ského sněmům království a zemí, referovati budep Václav Veverka z Prahy. 3. a) O živnostenském školství a živnostenském vzdělání, promluví p. Fr. Rössler, řiditel řemeslnick školy na Kladně. b) O žurnalistice živnostenské, promluví p. Em Stivín z Prab III. Dne 28. září t. r. o 7. hod. večen slavnostní akademie v Národním domě na Král. Vinohradech. IV. Dne 29. září t. r. přesně o 9. hod. ráno v ho řejším sále ostrova Žofínškého pokračování sjezdu. 4 Úvěr maloživnostenský, reforovati bude p. A Holubička z Brna. 5. Slarobní pojišťování, pojedná pan Jan Faus z Brna. 6. Význam vzájemnosti slovanské v ohledu ho spodářském, referovati bude pan JUDr. P. C. Nesy z Prahy V. Dae 29. září t. r. o 7. hod. veče společná návštěva Národ. divadla- Po divadle přátelský večírek v místno stech Řemeslnickoživnostenské besedy v Praze, Fran tiškovo něbřeží, 20 Odborovým sdružením, která u příležitosti slo vanského sjezdu živnostenského svolávají porady vyhraženy jsou místnosti Řemeslnicko živnostensk besedy pražské. Františkovo nábřeží č. 20 ve dnec 28. a 29. září od 3 hod. odpol. O slevu na dráhách bylo zažádáno. Živnostensk společenstva nechť oznámí, kolik delegátů na sjez vyšlou. O ubytování stará se zvláštní ubytovací odbor Legitimace sjezdové budou vydávány ve sjezdov kanceláři v Praze, Brně, Krakově a Lublani. Vyňatek z jednacího řádu sjezdového: Kdo chtěj se účastniti rokování o některém bodu pořadu nech se přihlásí u výboru sjezdového v Praze písemně nejdéle do dne 26. září t.r.
Kratochvíl Veverka Rössler em Stivín Holubička Faus JUDr P C Nes V Dae Fran Františkův Francie Žižkov Praha Kladno Brno Krakov Lublaň národní dům na Královský odborový sdružení Prab III
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Nepovolaní rádci. Říšská rada de facto již je rozpuštěna a uvolněna dráha, když ne všelikým krkolomným experimentům vládním, tedy aspoň fantasii všech možných nepovolaných politiků a zbytečných rádců. Jeden z nich z tepla ozval se v »N. P. Journalu«. Dobrý muž má recept zcela jednoduchý. Proč nedělají Némci v Cislajtanii to, co Maďaři v Uhrách? Tém prý se roztavení různých národních živl v maďarskou leguru šťastně povedlo, proč prý to nedovedli také Němci? Především sluší ještě vyčkati, jak dopadne to na konec, neboť proces daleko ještě není ukončen i mohou se dostaviti intermezza, která s maďarskou legurou možná že dost nemilosrdně zatočí. A potom nejsme zde snad v zemích sv. Leopolda, nýbrž ve krá- lovstvích na říšské radě zastoupených. U nás nejsou domovem, jako v Uhrách — nehledě k Chorvatům — zlomky národů, jež jinde maj svá těžiska, v tomto soustátí jsou zahrnuty hi- storicko-politické individuality a samostatní po- kročilí národové. S námi Čechy, kteří jsme k to- muto soustátí za stejných podmínek přistoupili jako Maďaři a kteří se k nim v kulturním ohledu věru rovnati můžeme, těžko tak »zatočiti«, jak s uherskými Slováky, kteří zbytečně se od ná odštěpili, nebo se Srby, s Rumuny a s Němei.
Maďar Němec Leopold Chorvat Čecho Slovák Srba Rumun Uhry
21 article
O chuť by tu nebylo, s námi by naši mil přátelé, kdybychom se dali, dlouhých orací ne- délali, ale nejde to vzdor apetitu, který té doby se opět u nich zmáhá, jako vždy, když vídeňské slunce obráti k nám svou hněvivou tvář. — Zdejší »Prager Tagblatt.«, který tu i tamsi za článkáře vypůjčí filosofa Tritremmla z ví- deňského »Floh«, uvažuje zase o velkých úko- lech Rakouska v Číně, v Africe, na Franz Josefslandě a bůh ví kde: dokazuje, že tako věmuto velikému státu nesmí diktovati politiku národ tak malý, jako jsme my, nebo šedesát poslanců, jimiž prý se můžeme vykázati. Dle tohoto mudrce nedobude Rakousko Číny jinak. než když nebude moci celní úřad v Liber vydávati českým síranám české kvitance, a svým výrobkům proklestí opět vývoz do Levanty, do Egypta atd. jen tehdy, nebudou-li četnická ka- sárna ve smíšeném kraji opatřena též českým nápisy. Tak si představuje »Pr. Tagblatt« po- litiku rakouskou ve »velikém slohus. Dr. Kö ber bude míti na vybranou, proč, se rozhod- nouti. Však se i jiní ještě rádni dostaví. Uči nili bychom to také. Však na radu, aby uspo řádány byly vnitřní poměry tohoto státu tak aby byly přirozeným důsledkem jeho vývoje. tak aby stala se tato říše přijemným útulken všech národů, kteří ji obývají — na tu radu vídeňské vlády dosud neslyší.
Prager Tritremml Franz Josefslanda doktor ber Rakousko Čína Afrika Egypt bůh
22 article
— Němci a dr. Körber. »Bohemiae pronáší se o chefu kabinelu dr. Körbrovi a jeho budoncí akci následujícím způsobem a » Sou německých poslanců o rozpuštění říšské rady není dosud pronesen. To bude možno teprv potom, až vůdcové německých stran nabudou jistoty, z jakých důvodů dr. Kör ber ono opatření učinil a co má při- praveno pro případ, že by se v no- vém domě opakovalo to, co byle příčinou, že nad nynějším parla- mentem vynešen byl ortel smrti Má dr. Körber pro případ ton pohotově nějaký plán a jaký je to plán? Rozpustiti zákonodárný sbor jen tak do větru, není státnickým umě- ním. Opatření to by stupňoval vzdor Čechův, kteří vrátí se ve staré sile do sněmovny, d krajnosti a rozdmychovalo je- jich níčivý vztek ještě víc, na- proti tomu by latentní nedůvěr Němců oproti dru. Körbrovi. tím více se zmohla. Nedůvěra ta má své oprávněné důvody. Již z té příčiny, že výnos ministerstva Clary-Körbrova ze dne 17. října, kterýmž zrušují se jazyková načízení, nebyl dosud plně proveden. Chce-li se dr. Körber osvědčiti co muž nestranný a stáfník neutrální, nechť především všuďe platnost, zjedná tomu, čeho si Němci dvouletým bojem dobyli. A poně- vadž Němci neměli přiležitosti a důrazem s domáhati toho v parlamentu, musejí tak činit nyní v soukromých rozmluvách s dr. Körbrem.
Němec doktor Körber Körbr Kör Čechův ministerstvo ClaraKörbrov
23 article
Musí býti jasno, zda-li platí dosud zásada vý slovená při dosazení ministerstva Clara, že v Ra- kousku nesmí se vládnouti ani zjevně ani skrytě proti Němcům. Němečti poslanei nemo hou přece popříti, že za zády jejích proudí tajné vlivy, které činí výnos ze dne 17. října m. r. úplně bezcenným. Také při volbách nesmí se opakovati, co v roce 1892 a 1897, aby vládní apparát pomáhal kandidátům pravice a konečně nesmí se jeviti ministrování dra. Rezka tím způsobem, jako by bylo úkolem jeho v mini- sterstvu, hájití ve vládě jednostranné zájmy české. — Němci, jimž rozpuštění říšské rady nijsk nejde pod vous, jakkoli se svým špatným hu- morem tají, dru. Körbrovi diktují, co musí a co nesmí. Těmto v parlamentě vídeňském jediným obstrukcionistům, kteří rozbili sněmovnu, jež je vlastní jejich stvůrou, ne snad, že by se jim bylo v něčem křivdilo, nýbrž že jiným stalo se po právu, a kteří do posledního okamžiku vyhro- žovali obstrukcí, stane-li se něco, co by se po- kládati mohlo za ústupek národu našemu, témt Němcům není dost na tom, že nám vzato bylo čeho po více než čtyřicetiletém zápase jsme do- byli a co Němců v jejich právech nijak se ne- dotýká, oni vládě nařizují, aby i v nejry zejšim českém kraji zahladila p - slední stopu vnitřní češtiny. A ne pouze to, oni vybízejí vládu, aby při volbách mobilisovala proti nám a jim pomáhala. Tak jako by se bylo kdy dělo jinak! Vzdyť je to výčitka nejfrivolnější, vytýkati, že vláda kdy n naší byla straně se svou mocí a svým vlivem.
Claro Němec Rezek
24 article
Nechť jmenuje »Bohemia« jediného poslance českého, který by byl zvolen za protekce vládní, kteréž ona hnusným způsobem se dožebrávál A snad nežádá na dru. Rezkovi, aby v kabinet hájil zájmy německé ! Vedle dra. Rezka zbude v kabinetě Körbrově neméně než sedm Němeů, nenahlížíme tedy, proč by tam nemě zasedati též Čech a hájiti zájmy naše. — Pro myšlenku slovanské vzájem- nosti byl vykonán vážný čin na schůzi slo- vanských lékařů konané v Paříži v době trván XIII. mezinárodního kongresu lékařského. Při- nesli jsme stručnou zprávu z Paříže o téte události, jež radostí naplniti musí všechna srdce slovanská, neboť zde přikročili mužové vědecké práce k praktickému uskutečnění jednoho z po- žadavků velké ideje slovanské. Je to událost neobyčejného významu pro kulturní život slo- vanský a bude tím nesmírně poslouženo vědě slovanské i západoevropské, která bude mit snadnější přístup k souhrnu práce slovanských lékařů representované ve zvláštní revni, která bude orgánem slovanského sdružení lékařského. Zástupcové všech národů slovanských sešli se na půdě vědecké v ideální snaze sloužiti po- kroku a rozvoji vědy a přirozeně použili sym- patií a příbuzností ragy a ducha slovanského, jež nás všechny pojí v tom velkém hnutí sbratření Slovanů a položili základ k velké organisaci vědeckých styků slovanských. Jako skoro vždy, když se jedná o myšlenku slovan- ské vzájemnosti, vyšel i tentokráte podnět k této schůzi slovanských lékařů v Paříži ze strany české, našim lékařům českým patří zásluha, že způsobili významnou schůzi, vše připravili přinesli podrobný program, podle něhož krásná myšlenka byla uvedena v život. Právemdi
Rezek Čechy Paříž Bohemia Slovan
25 article
»Časopis českých lékařů« v čís. 34 o slovanské schůzi lékařů v Paříži: »Je to po prvé v kul- turním životě národů slovanských, že na ne- utrálním poli věnovaném pěstění vědy, na něž scházivají se občas zástupcové všech národů světa, kde přestávají uplatňovati se rozdíly ná- zorů sociálních i politických a začíná šlechetné zápolení duchů za pokrok lidského vědění, vy- hledali se a stiskli si ruce zástupcové (až na tři nejmenší štěpy: Slováky, Slovince a Lužické Srby) všeho lidu slovanského, obývajícího větší východní polovinu Evropy. Však ne pouze sešli se, aby stiskli si ruce a bratrsky po- besedovali, nýbrž aby položili základ jednak ku těsnějšímu duchovnímu žití (viz otázku termi- nologie, sjezdův a svazu med. žurnalistův) aspoň v oboru věd medicinských, jednotlivých národů slovanských, jednak aby usnadnili lite- raturám západoevropským čerpání z poznatků, jež vybádal slovanský duch (vydávání slovan- ské revue ve francouzském jazyce). Počinem svým v posléze jmenované otázce (k níž náa vedly ovšem i jiné motivy) doufáme, získáme si vděku národů západoevropských své národní odpůrce nevyjímajic.« Mnohé obavy proväzely toto první setkání zástupců slovanských lékařů. Na štěstí nesplnila se žádná. Radostně konsta- tují nyní čeští lékaři ve své zprávě, že s sešli všichni delegáti všech slovanských národů officiálně zastoupených na mezinárodním kongresu a docílena byla ve všech otázkách rychlá a obdivuhodná shoda. Nedošlo ani k očekávaným nedorozuměním mezi jednotli- vými elementy slovanskými, jen lehce vyskyu se malý mráček, který však byl odstraněn, dlk taktnímu jednání krakovských Poláků s pro Wicherkiewiezem v čele. Památné této prvni schůzi slovanských lékařů byli přítomni: pro- fessoři dři.: Diakonov (Moskva), Hl a v
Slovák Srba Polák Paříž Evropa Moskva