2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
3. července 1908. Číslo 181.
4
article
služební poměry mají podléhati živnostenskéin
spokci.
Posl. Forstner navrhl rozšířiti zákon také n
pomocné dělníky v obchodních živnostech a povolá
ních, na něž se zákon ještě mimo to vztahuje.
Posl. Reumann navrhl pojmouti do zákona zří
zence taháčních trafik a loterních sběren.
Při hlasování schválen návrh Reumannův
Forsinerův propadl. Jinak byly §§ 1. až B. schvá
leny beze změny.
Posl. Forstner ohlásil svůj návrh jako mi
noritní.
V právním výboru posl. dr. Liebermann referova
o vládní předloze stran zvýšení nezabavitel
ného obnosu služebních platů. Navrll
aby nezabavitelné minimum služebních platů bylo
zvýšeno z navrženého obnosu 1900 K na 2400 K
u výslužného z 1200 K na 1500 K a zabavení plate
zřízenců v soukromých službách trvale ustanove
ných bylo jako u veřejných zřízenců přípustno je
do třeliny platu.
Vládní zástupce mín. rada dr. Schauer činií
různé námitky: poslanci dr. Ofner a dr. Renne
přimlouvali se za zpravodajovy návrhy, protože jii
není velkého rozdílu v hospodářském a sociálním
postavení veřejných a soukromých zřízenců, načez
návrby zpravodajovy byly schváleny.
Posl
Forstner
doktor
Liebermann
Schauer
Ofner
Renne
Reumannův Forsinerův
5
article
Předsedou výboru pro dobytčí nákazy byl zvolen
posl. V. Kotlář a jeho náměstkem posl. L u k s ch
Vinařský výbor schválil včera resoluci, by vlád
dbala, aby váem statkářům bylo dovoleno hez daně
vyráběli lihoviny pro domácí spotřebu bez ohled
na to, mají-li vlastní palírnu nebo vyrábějí-li liho-
vmy na vlastním nebo cizím pozemku, provozují-
léž obchodní živnost atd. nebo ne. Musí-li dane
prosté vyrábění lihovin následkem neúrody v ně
kterém roce odpadnouti, má býti příslučný majite
oprávněn v příštím roce vyrobili bez daně množství
jež mu loni ubylo a smí je upotřebiti pro vlastn
flomnácnost.
Kárný výbor, dosazený na žádost posl. dra. My
slivce, po ktátkém rokování za předsedniciví posl
Hagenhofta, jehož se zúčastnili posl. dr. Perathoner
Kadlčák, Schachinger a Slapiňski, usnesl se navrh
nouti sněmovně, aby posl. diu. Heroldovi byl
vyslovena nelibost za poznámku »darebáku «, již uži
vůči dru. Myslivcovi ve schůzi 24. m. m.
Zpravodají, jímž byl zvolen předseda, bylo nlo-
ženo, aby ve své ústní zprávě vyslovil politování
že dr. Herold byl vyprovokován výkříkem posl. dra.
Myslivce »Pour le roi de Prussee.
doktor
Perathoner Kadlčák
Schachinger
Slapiňski
m . Zpravodat
Herold
Pour
roi jít Prussee
6
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 1. července. (Nové cíle ně
meckého šulferajnu.) V župní schůzi
německého šulferajnu v Liberci mluvil před-
seda, posl. dr. Gust. Gross, o nejbližších úko-
lech spolku a tu pravil mimo jiné: V zemícl
„sudetských“ nejeví se nyní už potřeb
nových škol, bude jen třeba založiti několik det-
ských opatroven. Hlouběji zasahující činnost
musí se však rozvinouti v zemích alpských
zejména ve Styrsku a na Přímoří. Zcela nové
pole pro práci otvírá se v Haliči. Tam e
Němci v poslední době združili a žádají za pod-
poru. Poněvadž jsme dlouho o haličských ně-
meckých sedlácích neslyšeli a proto jsme
ani nemohli věřiti v jich existenei.
chovali jsme se z počátku k jich žáddosti skepti-
cky. Vyslali jsme tedy do Haliče kočovné učitele,
aby věc prozkoumali a jejich zprávy jsou ta-
kové, že se musíme rozhodnouti přispěti taměj-
ším Němcům ku pomoci dosti značnými obnosy.
doktor
Gusta
Gross
Němec
Praha
Liberec
Halič
7
article
Běží o staré německé selské osady z dob efsařo
Josefa II. a dnes je v Ilaliči ještě 50.000 až
70.000 německých sedláků, kteří jsou z části
evangelici, z části katolici. Kdežto protestantšt
sedláci nalezli oporu v německých evangelicích
farářích, kteří ve školei v chrámě úřadují ně-
mecky, byli katolíci popolstčni. Haličská zemsk
školní rada popolštila v posledních třiceti letech
velký počet německých škol. Následek toho je
ten, že Němci své děti neposýlaji nyní do školy
a proto také je mezi nimi veliký počet hezgra-
motných. Reorgunisuce popolstěných škol bude
sotva možna, poněvadž haličská zemská školní
rada jest úplně neodvislá od vlády vídeňské
Tu máme před sebou v několika slovech
celou radu skvostných přiznání. V českých ze-
mích jsou Němci školami už tak přesyceni, ze
nemají, kde by založili novou školu. Na jihu
s Korutany jsou také hotovi; tam je zemské
školství všechno buď čistě německé nebo
„utrakvistické“, t. j. zase německé. Ale ve Šty
sku je příznivá půda pro další germanisaci
tam se tedy nasadí páka. V Přímoří musejí se
zřizovati německé školy, aby upravily půdu žela-
nému budoucímu Všeněmecku, které se ne-
obejde bez Terstu. Nové práce podjímá se po-
němčovací školský spolek v Haliči, poněvadž
dle pokynů, daných asi z Berlína, nutno Halič
zavčas připravovati pro německý žaloudek, který
se přihlásí o nové sousto, jakmile stráví Poláky
ve státě pruském. Práce německého šulferajnu
jest důkladně promyšlená a provádí se soustavno
se stálým zřením do budouena. Jaké to memento
pro obranné slovanské spolky u nás, na slovan
ském jihu i mezi Poláky!
Josef II
Němec
Polák
Korutany
Terst
Halič
Berlín
8
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Nedůvěra Poláků ku pražským poradám.
„Kraj“ má dopis z Haliče o stanovisk
haličských Poláků naproti „Novoslovanům“
tudíž i naproti poradám, které se za několik
dni konati začnou v Praze. V něm se praví:
„Vyškoleni v životě veřejném za nesmírn
tvrdých podmínek, odvykli jsme si upadati přílis
snalno v záchvaty citové. A proto se nelze di
vili temu, že, ačkol Poláci pokládají akci
„novoslovanskou“ za svou a jí nejlepšího zdaru
přejí, přece. dokud se nedočkáme nějakých kon-
kretných výsledků, zůstaneme naproti
ní v jisté reservě, čili, prostěji řečeno,
budeme vyčkávat. Poláci baličtí sice
pražské porady obešlou — až na socialisty —
avšak účastenství jejich bude míti význam jako
čin jednotlivých stran jako takových, ale ne-
bude tam delegátu oficialného
představitelstva parlamentárn-
ho naší země.
Když vypukalo makedonské povstání, ne-
jednou jsme Makedoncům a Bulbarům ukazoval
na jeho nevčasnost a beznadějnosť a důvody
své opakovali i ústně makedonské deputaci, kte-
rá jezdila po Evropě získávat pro povslání sym-
patie tisku. Makodonci a Bulhaři nechtěli tehdy
věřiti, že sami na Turcích ničeho nevybojují
nedosáhnou-li od nich polev a výhod po dobrém,
že žádná z velmocí kromě Ruska nezištně se
jich nezastane, a Rusko že machinacemi evrop-
ských mocností bude odvédeno z blízkého n
dálný Východ, což mu na dlouho zabrání zúčast-
niti se diplomatické akce ve prospěch Makedon-
ců tou měmu, jakou by byle žádoucno.
Polák
Makedonec
Bulbar
Bulhar
Halič
Praha
Evropa
Turec
Rusko
9
article
Varovných našich hlasů dbáno nebylo. Vše
se splnilo, jak jsme předvídali. Makedonci byl
z počáíku pobíjeni tureckým vojskem, nyní s
navzájem vyrubávají sami; Bulhaři rubají Srby
a Řeky, Srbové a Řekové Bulhary. Turecko ani
neumí, ani nechce pořádek udělat. Povolujíe
jednou „evropskému koncertu“, po druhé té, po
třetí oné skupině velmocí, zavádí čím dál tím
hlouběji v nitro Balkánu, aby způsobilo nejprve
konflikt jejich zájmů a po něm nevyhnutelnou
srážku na bojiští. Válka k vůli Balkánu může
být ještě leta odkládána, ale již nyní i krátko
zraký může vidět její neodvratnost.
Rakousko-Uhersko Aehrenthalovým projek
tem dráhy novopazarské velice se přičinilo
rychlejší vývoj věcí balkánských. Ačkoli bar
Aehrenthal ve své řeči, v měsíci lednu prone
sené v delegacích, prohlásil, že jeho projek
neznamená, jakoby Rakousko-Uhersko vymáhale
scbě od Turecka privilegovaného položení n
Balkáně na úkor jiných velmoci, přece překva-
pení, projektem jeho vyvolané v Londýně, P -
truhradě i Pařiži, nemohlo upevniti mürzste
skou dobodu a dovedlo k dohodě nové, rusko
anglické, jež byla dotvrzena v Rexelu.
Druhá skupina velmocí, Německo a Rakou-
sko-Uhersko, neotálela dlouho s dalším tahem
na balkánské šachovnici. Rakousko-Uhersko ve
srozumění s Německem a nejspíše na jeho pod-
nět uchází se u Vysoké Porty pro sebe o takov
privileje ve Starém Srbsku a Makodonii, které
by tyto provincie uvedly v takový poměr k Ra-
kousko-Uhersku, v jakém do války byl
Mandžurie k Rusku.
Vysoká Porta podle svého diplomatickéh
obyčeje bude vyřízení této nóty dlouho odkládat.
až posléze povolí, ale nebude se rozpakovat
dá podobné privileje také jiným státům, čímě
poměry mezi nimi ještě více se napnou.
Makedonec
Bulhar
Srba
Řek
Aehrenthalův
Ruska
Mandžurie
Turecko
Balkán
Rakousko
Uhersko
Londýn
Německo
Raka
skoUhersko
RakouskoUhersko
kouskoUhersko
Rusko
Aehrenthal
10
article
Kterak se šmokové dolírají k černohorskému
dvoru.
»Glas Crnogorca« v posledním čísle uveřej
ňuje následující prohlášení:
Sarajevský »Tagblatt«, právě založený bý-
valým rodaktorem »Bosnisehe Postu« (Officio
sarajevské vlády. Red. »N. L «), jenž minulého
podzimu byl na Cetyni uveřejnil ve svém1
čísle telegram z Cetyně, jak on tvrdí so
cetyňského dvora«, o poměrech mez
Černou Horou a Rakousko-Uher-
skem, a popírá, že by Rakousko-Uherskem
byla učiněna mimořádná opatření na hraniei
hercegovsko-černohorské a zejmena že by Ra-
kousko-Uhersko zřízovalo na té hranici tvrze
Tento telegram byl v sarajevském listu dopro-
vozen tak, že vypadá, jakoby jeho redaktor byo
v korrespondenci a J. kr. V. knížetem Nikolou
a po telegrafu byl sdělen vídenské »Neue Freie
Presse« dříve, než byl otištěn v listu sarajev-
ském. Jsme zmocněni prohlásit, že tento telegram
je prostá mystifikace anebo něči zneužití, poku
by ten telegram pocházel od osoby knížecího
dvora nebo z úřadníeh kruhů černohorských.
A s takovou chamradí musí junácká Černá
Hora bojovati nyní, když její krásné zápasy
s Turky jsou ukončeny
Glas Crnogorca
Nikola
Turek
Cetyně
Rakousko
Uhry
Uhersko
Reda . » N . L
Neue Frei Presse
RakouskýUhersko
11
article
Z anglické sněmovny.
Zahraniční záležitosti byly předmětem de-
baty v předvčerejší schůzi sněmovny anglické
kde byly pronuseny pozoruhodné řeči. Lor
Curzon blahopřál vládě k úspěchům její za
hraniční politiky. Doporučoval, aby Anglie co
nejméné se vměšovala do afganistanských zále
žitosti. A stejně nutno je, aby mezi Anglil
emirem bylo jasno a aby dodržovány byly vzá-
jemné závazky. Emir dosud neodpověděl ohledně
smlouvy anglieko-ruské, Lze doufat, že bude
dána uspokojivá odpověď v zájmu styků Anglie
s Ruskem a s emirem. Lord Curzon mluví
o situaci v Indii, jež vzbuzuje obavy. Poslední
událusti jsou dobře uváženým plánem výpravy
proti brilskému panství. Řečník douřá, že ne
bezpečné příznaky pomínou, ale nepokoje budou
se v Indii opakovati, neboť příčiny nejsou po-
míjející, naopak v jistém ohledu trvalé. Řečník
nepřeje si násilného potlačování, ale chce, aby
byl zachován pořádek a zjednána byla úcta
k zákonu.
jítbat
Curzon
Emir
anglický sněmovna
Anglie
Rusko
Indie
12
article
Státní tajemník pro Indii Morley mluvi
o posledních pohraničních výpravách a chválil
jejich vojenskou obratnost a účinnost. Vláda
neholduje politice anektování ani trvalého ob
sazení, tím se vysvětluje úspěch výpravy. Pr
výpravách bylo sice užito též tlup sfgánských.
ale emir snažil se jednati v duchu přátelském
Prátelské styky s emirem byly upevněny za jeh
návštěvy v Indii loňského roku. Řečník vyvrae
obavy lorda Curzona ohledně souhlasu emirov
se smlouvou anglicko-ruskou a vytýká Curzo-
novi, že neosvědčil rozvahu při choulostivém
vyjednávání, jež se týkalo nejen poměrů na Vý-
chodě, ale i řady ovropských záležitostí, sou-
visících s indickými nepokoji. Vláda se nedá
ničtm, ani nynějšl krisí odvrátiti od dalšího pro
vádění reforem. Vláda vyčká výsledku vyšetřo-
vání a pak zavede administrativní reformy, jež
umožní všem třídám indického obyvatelstva
aby mohly až do jisté míry samy hájiti své
zájmy. Všichni další rečníci schvalovali stano
visko Morleyovo.
Curzon
Indie
13
article
V Praze, 2. července.
Praha
14
article
Anglické manévry v Severním moři.
Námořní cvičení anglického válečného lod
stva v Severním moři vzbuzuje neobyčejnou po-
zornost německého tisku, který zejmena se po
zastavuje nad dvěma charakteristickými opera-
cemi, zařaděnými do těchto cvičení. První bude
představovat vylodění mužstva na nepřátelském
břehu, k čemuž byl zvolen břeh škotský a druhá
pronásledování nepřitele, jenž byl zahnán do ka-
nálu la Manche. Vylodění mužstva mělo se pů-
vodně stát na norském břehu, ovšem při zacho-
vání jistých forem. Ale bylo upuštěno od to
hoto záméru pro politické námitky ozvavší
se z jistých kruhů norských. Jisto ale je, že
výsledek těehto manevrů, jež jsou největší
nejnamahavější, jaké kdy podniklo anglické lod-
stvo válečné, bude miti vliv na dálší námoři
politiku Velké Britanie.
le Manche
Velká Británie
15
title
Boj o Balkán
Balkán
16
article
Anglický rádce v Číně.
Z Londýna. (Pův. zpráva „Nár. Listů“.)
Jmenování sira Waltera Hilliera čínským
rádcem pro zahraniční politiku jest událost
nejvyšší důležitosti. Sir Walter Hillier jest po
sud čilý; je mu 59 let a vypadá jako čtyřicátník
Na počátku své diplomatické dráhy měl za chefa
sira Hary Parkesu, jednuho z nejznamení
tějších zástupců Velké Britanie na Dálném Vý-
chodě. Celou karieru prodělal v Číně. Byl po-
stupně tlumočníkem a tajemníkem v Pekinu.
generálním konsulem v Korei a rádcem' vojen
ských úřadů v Číně r. 1900; obdržel velkokřiž
řádu sv. Michala a sv. Jiří, od r. 1904 pak před
nášel o čínském jazyku a literatuře na Králov
ské koleji v Londýně a nyní nastupuje opět di-
plomatickou činnost na výslovnou žádost čínsk
vlády. Narodil se r. 1849 v Honkonu a byl vy-
chován na Dálném Východě. Otec jeho byl kon-
sulem v Bangkocku. Bratr jeho jest jedním z ře-
ditelů banky v Honkonu a Šanchaji, ktorá hrál
tak značnou úlohu v rozvoji Činy za posled
ních let.
Hillier
Michalus
svatý . Jiří
Čína
Londýn
Velká Británie
Peking
Korei
Haro Parkes
Šanchaj
17
article
Jnenování sira Waltera Hilliera jest předno
následkem zlepšení finančních styků mezi Čino
a Velkou Britanií, které způsobilo rozvoj želez
ných drah a průmyslu, jenž má zapotřebí kapi
tálu a používá především kapitálu anglického.
Sir William Hillier prokáže svými osobními sly-
ky velké služby čínskému obchodu, průmyslu
peněžnictví. Kromě toho má však toto sensačn
jmenování ještě jinou, mnohem důležitější a váž
nější přičinu. Ode dvou nebo tří let pohlíží Čín
s nepokojem na to, jak Japonsko vniká do úze
mi říše středu na hranicích mandžurských. V P
kinu také nezapomněli, jak brutálně si počínala
japonská vláda v záležitosti „Tatsu Maru“
konečně japonský způsob, vysílati do všech důle
žitých míst čínského území tajné emisary, p-
sebí u čínských úřadů velké pobouření.
Sir William Hillier bude v Pekinu hráti stej-
nou úlohu, jakou hraje již po 30 let v Toki
Denison, velmi vážený rádce japonského mi
nisterstva zahraničních věcí. Jmenování jes
také úspěchem anglického ministra v Pekinu
sira Johna Jordana. Anglie zachiovává si n
Dálném Východě největší prestiž i přes vliv Ja-
penska
J. Coudurier.
Hillier
Mara
Jordan
J Coudurier
Velká Británie
Čína
Japonsko
Peking
Denison
Anglie
18
article
Události v Marokku.
Události v Marokku.
Berlínský dopisovatel »Tempsu« stěžujes
na německou kampaň vedenou německou spo-
lečností kabelogramovou v jejích telegramoch
z Casablanky. Depeše ty jsou strannické a často
nesprávné. Ličí přehnaným způsobem operace
generála d'Amada a chtějí vzbudit zdání, že
francouzský postup nabývá nebezpečného rázu
pro mlr a klidný vývoj událostí a obviňují Fran
couze, že sami způsobují nepokoje, aby měl
příčinu k násilnému zakročení. Tatáž kancelát
telegrafická oznamuje, že opilí francouzští vojác
znečistili mečetu v Casablance. Německé kruhiy
v Marokku štvou soustavně proti Francii a chtěj
způsobiti zmatky, z nichž by mohly dobře
těžiti.
Amado
Fran
Maroko
Casablanca
Francie
19
article
Kroměřižská výstava.
Kroměřižská výstava.
.:. Uvedli jsme ve zprávě minulé, že vedle prů-
myslu a zemědělství podává výslava kroměřižsk
i obraz národopisný. V prvé řadě jsou to typicke
ukázky národních krojů, jež při vší malebnosti sve
stejně jako u nás rychle mizí s generacemi staršími
Mláď nemá již smyslu pro kroje oiců; šutí s
po městě. A tak rázovitost krojová upadá valem
jen tu a tam se zachovává na Hané, Valašsku a Sl-
vácku. A přece, jak vidáme na pěkných ryze věrných
ukázkách byl na př. hanácký kroj bohatý a ná-
dherný. Hlavní ozdobou jeho bylo vzácné vyšívání
na úvodnicích, na límcích, zástěrách, frýdkách a ru-
kávcích; ba i koženice bývaly vyšívané
Kroj na Valašsku byl sice chudobnější, ale
výšivky na něm byly umělecké. Vedle kroje spatřu-
jeme krásně pracovamé šátky a šátečky; sítkován
je drohné, bílé vyšívání údiv budicí. Co dnes s
obrozuje, není provanuto již lidovým duchem tvoři-
vým. Typy ornamentální i technika vyšívací přesu-
nuly se už hlouběji na uherské Slovensko-
Slovácké kroje svou mnohostranností a zachova-
losti poskytují nejpastřejší a nejbohatší materiál vý-
stavky národopisné. Kůcžto ostatní kraje uvedly s
jen sporými zbytky, vysypalo Slovácka výslavě plný
klín nádherných národopisných květů, oslňujících utě-
šenou lahodou formy, vytříbenou technikou a lad-
nosli barev v nejsmělejších kombinacích. Najdem
zde zejména v žonském úboru velice zajímavé roz-
díly. Jak kroj, tak vyšívání se u jednotlivých variant
podstatně liší. Nejvice péče věnuje se výšivkám n
rukávcích, límcích, plachelkách, šátkách a čepcích
Je lilo návštěvníku výstavy, že zde stojí takřka
nad posledními Mohykány. Snad příští kroměřížská
výstavu chovati bude mnché z krojů ne jako uká zky
prořídlé zvyklosti — nýbrž jako relikvie .
Haná
Valašsko
Slovensko
Slovácko
20
article
Neměně interesaniním oddílem výslavy je expo-
sice keramiky, kterou má býti dokumentováno, ž
pracování v blíně od pralávných dob s obzvláštní
zálibou na Moravě po domácku bylo pěstován
a dosáhlo jisté uměleckosti. Je zajímavo informova
se o moravské keramice. Ve formě primitivnější, nei
jakou honosi se dnes, měla keramika moravská s
slavnější doby. Vlastně celý hrnčířský průmysl, kter
od domácích výrobků pronikl až k fovárnickým. P
čátkem minulého století zanikla však většina továre
buď důsledkem většího rozmachu výroby porculá-
nové a sklární, nebo následkem válek
Na Moravě bylo hojně cechů hrnčířských; a ne
vyrábělo se jen nádobí po domácí potřebu, nýbr
i uměle zdobené kachle a figurální ozdoby
Ke keramice druži se památky sklářské. Sotv
kdo ví, že průmysl ten, jak dosud velmi četná jmén
obcí nasvědčují, býval na Moravě jedním z nejro
šířenějších. Na starých mapách nacházíme označen
sklárny, dnes už dávno znniklé; ale jisto, že
nejstarších dob moravské sklo těšilo se své dobr
pověsti, jak vysvitá že smluv a současně objednável
z prudávných dob se dstujících, tak zejměnaz
smlouvy z r. 1376, kterou objednává se 32.000 „kusů
skla“
Okolnost ta dosvědčuje, že morawvské sklo byl
už tenkráte obchodním předmětem a bylo chvalně
známo i za hranicemi. Jest litovati, že starodávná
výroba skla na Moravě pro svou rozmanitost, umě
lost a dokonalost nati míru zajímavá, trvale nebyla
ještě zvěčněna historickým popisem.
Výstava přináší snůšku materiálu sklářského, n
Moravě nalezeného.
Morava
21
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
23
article
Sedm neděl trvá výstava a sedmý stotisíe
návštěvníků překročile. Oficiální kruhy rády činí
po této stránce srovnání s výstavou jubilejní
S potěšením a nikoli bez hrdosti ukazují, o
návštěva letošní předhonila tehdejší.
Číslice mluví! Ale mluvu jejich dlužno při
jímati kriticky. Zamysleme se nad jejich řečí.
Výstava letošní předstihuje jubilejní svou ná-
vštěvou. Právda. Ale zdali tento předstih jest
úměrný rozvoji Prahy za 17 let, rozvoji všeho
našeho života, rozdílu ve velikosti a obsahu obou
výstav? Tyto úvahy zmešují význam náskoku
v návštěvě.
Praha
24
article
A kde hledat přičinu? Zanedbalo snad po-
řadatelstvo výstavy některou z nezbytných sl
žek úspěchu? Nemyslíme. Byla zejména učiněn
náležilá reklama, propaganda pro výstavní pod
nik? Uvedli jsme kdysi číslice přímo závratn
o tom, kolik dali natisknouti prospektů, reklam
ních brožur, nálepků, velkých i malých plakátů-
A nenechali jich ležet ve skladištích. Evrop
jimi zaplavili — totiž zaplaviti c htěli. Neb
ne všude se dostaly reklamní tiskopisy do ru-
kou lidí dohré vůle. Malicherná nevraživost k
Praze a všemu českému úzkostlivě se chrán
všeho, co by mohlo upozorniti na Prahu a v
stavní podnik. A naopak všeho se chápe, čí
by mohla cizinee od Praby odvrátiti a odstrašiti
Odkud bere nečislé zbraně pro svůj bo
proti nám? Odkud odjinud než z německého
tisku, jenž soustavně už po léta poškozuje do
brou pověst Prahy a straší přední lidi německého
jazyka nejnesmyslnějším způsobeml
Čím jest naproti tomu několik suchýchr
dek, které denně německé časopisy pražské v
nují výstavě? Zajisté mnohem mén
než k čemu je zavazuje oficiáln
dvoujazyčno:t výstavy, která ostatn
jest draze vykoupona tím, že se český lid tak
dlouho choval upjatě k výstav n
mu podniku.
Úspěch dosavadní výstavy jest způsober
jediné tím, že český lid s obvyklou svou ro
vahou ocenil význam výstavy a přes dvoujazy
nou firmu ji přijal za svou a jako o tak
vou o ni pečuje. Že český lid věnuje svou příze
výstavě v míře tak značné, jest v neposlodn
řadě zásluhou a výsledkem obětavé podpory če
ské žurnalistiky.
Evropa
Praha
25
article
Pavilon bankovnictví.
Přistupme k onomu koulku, kde jsou vyslaven
oblíbené, bohužel nedosti rozáíčené „obrázky
Rakomsko-uberské hanky.
Jest jich pěkná sbírčička ve dvou rámcích, která
znázorňuje vývoj bankovky od r. 1854 až p
r. 1904, která na výstavě si ještě hraje na schová-
vanou. Abych ukázal, že mi o nějaký dobrý nápa
není, navrhuji, aby uspořádána byla malá slavno
odhalení, při niž by na památku účastníci byli podě-
leni obrázkem samým. To by si ubohý zábavní vý-
bor navnulil nespokojence. Ale co platno, vím, ž
neposlechne. Graficky jest znázorněn stav oběh
bankovek, cekového kovavého pokla-
du a zlata, dále obrat v obchodu zápůj
čkovém a obrat v něm u 13 českých filiálek banky
Pod sklem na stolku nacházíme zajímavé faksimile
zprávy z r. 1816 o zahájení obchodní činnosti ban-
kovního ústavu, Fakksimile vyhlášky z 10. dubn
1847 o „olevření filiálky eskontního ústavu v Praze“
faksimile bilance z r. 1648, která dává přiležitosí
učiniti si představu o vývoji ústavu, jenž r. 1848 m
obrat 246,425.431 zl., nyní pok 2.615,065.792 K.
Po levici výkazuje
Prnžské odáčtovaci sdružení
výslečky vzájemného odůčtování a rozvoj o
287,261.886 K (z r. 1895) na 1.025,622.708 K
U protilellé stěny umístil názornou exposici
Praha
26
article
Spořitelní úřad poštovský,
jenž mnchoslrannou svou působnost a její rozve
znázorňuje diagramy, mapami a zejména názorn
kartonovými hranoly, jichž svrchní plocha přísluš
ným fiskopisem ukazuje, čeho ilustrace se týče. Di
gramy zrázorňují rozvoj zřízení úsporového, obchod
se slátniími pupíry, řízení chekového a olearingového
Mapá ukazuje poměr vkladatelů v jednotlivých soud
ních okresích. Slohami knížek jest naznačen peče
spořících vkladatelů, jichž bylo v roce zalo
žení poštovní spořitelny (r. 1883) 352.886, v r. 190
pak už 2.064.403, Krychle znázorňují úsporov é ři-
zení (r. 1883 pohledávek 8.146.030 K, r. 1907 pal
218,074.992 K). Stejně vyznačena jmenovitá
hodnota úložek na knížky rentově (nyní
171,653.871 K), počet majitelů rentových k n-
žek, jenž stoupl od reku založení ze 2700 na 24. 500.
Počet chekových kont vzrosil ze 2520 na 79.111.
roční spolřeba cheků ze 120.122 na 9,137.723.
roční spotřeba stvrzenek listů složních ze 130.155 n
29,816.486. Ohrat v řízení chekovém a clea-
ringovém vyznačený ve vzájemném poměru byl
r. 1884 174.973.486 (cheků) a 6.480.409 (cl.); r. 190
21.583,934.565 (ch.) a 9.857.770.002 (ol.).
27
article
Pražská bursa
v diagramech naznačuje svou činnost. Zajímavo jes
srovnávati výkkaz kursů v různých letech, v nichž
jest valná část historie, mnohdy velmi pohnuté h
spodářského života. V diagramu, znázorňujícím počel
vstupenek na pražskou bursu v jednollivých letech
padá do oka katastrofální období r. 1873: rok před
ním byl počet vstupenek 1380, kdežto loni, ač usta-
vičně, třebas ponenáhlu, stoupá, dosáhl teprve 310
Zemská banka
umístila zde diagmm ročního eskontu, v němž zná
zorněna jpou deposita, vklady, základní fondy i re
servy, jiný diagmam věnován zápůjčkám (komunální
meliorační a železniční) a emisím (komun. dlužn
úpisy, melior a železn)
ve čtyrech diagramech vyznačuje v záslavních listech
poskytnuté zápůjčky na velkostatky, hiespodářsk
usedlosti a domy, kurs zástavních listů v různýcl
lelech, splacené zápůjčky, stav zápůjček (počet
obnos kapitálu), konečně pak přebytky příjmů a r
servních fondů I., II. a III. i spec. reservy pro ro
díly kursovní.
Zemský jubilejní úvěrní fond cís. a krále Františká
Josela ku podpoře mnlovýrobců zemědělských
ilustruje svou půsohnost diagramy o rozdělení úvěr
dle povahy pedniků a průměrné výši při jednollivýc
druzích jejich, jiný diagram znázorňuje slav zákla
ního a roservního fondu a rozvoj úvěrového obchodu
v letech 1899—1907. Připojena jest mapa výdělko
vých a hospodářských společenstov (podle zákon
z 9. dubna 1873).
Analogickou exposící má
Zemský jubilejní úvěrní fond nís. a králo Františk
Josefa ku podpoře malých živnostníků.
Přehledná mapu znázorňuje síť živnostenskýc
spalečenstev, k fondu přičleněných, diagramem v
značen slav zákl. a reservního fondu a zápůjček vů-
bec. Jiný diagram věnován jest vývoji úvěrních
chodů.
Františká Josel
Josef
28
article
Zomský pojišťovaci fond cís. Frant. Jozefa
v díagrumu vyjadřuje počet pojištěnců (mužů a žen)
který r. 1907 jest 4169, sumu vkladů bez výhrady
s výhradou (739.372 K). Z diagramu, v němž poče
pojištěnců rozvržen jest dle stavů, zřejme, že nejmě
ně se jich rekrutuje z duchovenstva, nejvíce z veřej
ných zřízenců. Agendu ústavu znázorňuje diagra
o počtu jednatelství, sprostředkovaných přihlášek at
Zajímnavo, že nejvíce lidí se pojišťuje do 20. roku, toti
8882. Počet pojištčných z kruhů živnostenský
vrcholí r. 1903 (5220), odkudž se jeví úbytek, poč
rolníků vykazuje maximum r. 1907 (783), odkudž s
udržuje na stejné výši, nebo spíše stoupá. Diagram
o počlu důchodů jejich výši a stáří důchodců doplňuje
exposici, kterouž jsme v nejhlavnějších rysech na-
V. H
črtli obsah ústřední síně.
František
Jozef
29
article
.*. Dnešek na výstavě. Promenádní koncertv
od 4—10 hod. před průmyslovým palácem vojens
kapely pěšího pluku č. 91, před býv. fontánou k
pely žižkovského Sokola, řízením p. Herrman
V 7 hodin večer poplární koncert výstavního orch
stru řízením p. Jana Elsnice. V 9 hodin večer v kon
certní síni umělecký kabaret pí. M. Zieglerově. O
9 do 1/210. hod. slavnostní osvětleni.
*) Viz „Nár. Listy.“ 21. června.
„*. Jak možno zvýšili návštěvu jubilejní výstav
v Praze? Již loni na podzim zahájil rozsáhlou čin-
nost komitét agitační, mející za úkol vyhiledávati
vhodné prostředky a cesty, kterými by se podnítil
návštéva jubilejní výstavy pražské obchodní komory
K podnětu tohoto komitétu stala se rozsáhtá agi-
tace, která však, jak bylo na středeční schůzi agi-
tačního komitétu sděleno, setkala se na mnchých
místech se zjevným nepřátelstvím. Na schůzi, již
předsedal pan posl. J. Jirousek, bylo českýmii
německými řečníky konstatováno, že v celé řadě
lázeňských míst v král. českém výstavní plakát
vůbec není vyvěšen. V celých Karlových Varech
pouze jediný plakát nalézá se v nádražní budově.
Sokol
Herrman
Elsnic
M Zieglerův
J Jirousek
Praha
Karlová Vary
obchodní komora
30
article
Kdo zavinil, že celá zásilka plakátů byla zabavena
Kdo zmařil jejich vyvěšení a nalepení? Vinník není
znám, ale tolik jest jisto, že plakáty byly odluženy
z nevraživosti a krajního nepřátelství německého
proti Praze. Kdežto v Praze dovoleno jest na odiv
vystavovati plakaty a tiskopisy nejhrubším způsobem
národnost českou urážející, v lázeňských místech
nestrpí plakát, který by leckoho poduítil k návštěv
Prahy. Tento zarytý odpor a krajní nenávisť neln
agitačnímu komitétu odstranit a zamezit. Aby s
karlovarští hosté o pořádání výstavy v Praze do-
věděli, nezbude nic jiného, než aby tam byli vy-
praveni zástupcové obchodní komory a postarali se
o rozšíření zpráv o výstavě. — »Chybí nadšení pro
výstavu,« konstatovalo se na schůzi. V českých
kruzích není nadšení, že je výstava oboujazyčná
Praha
31
article
Němci proti ni brojí, že jest česká. Komitét dvě
hodiny rokoval o zlomení dosavadního odporu
různé kroky a opatření doporučova!. Řečníci shodo-
vali se v názoru, že na výstavě, překrásné svým
provedením a nesmírně bohaté na vystavené před-
měty, vyniká zdatnost české práce a překávají tudiž,
že české obecenstvo bude míti konečně přece větš
nadšení pro výstavu. Na česká města venkovská
má býti apelováno pořádati zvláštní výpravy, o
nichž se mnoho slibuje. Náhled, že výstava letošní
návštěvou předčila výstavu z roku 1891, agitační
komitát nikterak neuspokojil. Komitét touží po velko-
lepější návštěvě, tak aby finanční efekt byl pokud
možno nejdokonalajší. Stěžováno si také na něme-
ckou žurnalistiku, která ostouzením Prahy a zřej-
mým brojením proti výstavě hledí odvrátit pozor-
nost Němců od její návštěvy. Návrh, aby inserová-
ním v těchto listech byl odpor zlomen, narazil n
rozhodný odpor, neboť kupováním zadních stránek
listů sotva by se smyšlení těchto zavilých nepřátel
změnilo. Četní cizinci, do Prahy zavítavší, zajisté
podají svým přátelům nejlepší zprávy o pravém
stavu věcí v Praze a tento posudek zajisté získá
Praze více přátel. — Veškeré náhledy a podněty
ag tačního komitétu budou odevzdány výkonnému
výboru výstavy k rozhodnutí.
. Blovanské návštěvy. V těchto dnech dl
v Praze profesor varšavské university D. L. Po-
godin s chotí a člen redakce »Kurvera Warszaw-
ského« p. A. Dobrowolskí za účelem organiso-
vání velké výpravy polské na výstavu z Varšavy
král. polského. K organisaci ustavil se ve Varšavě
zvláštní komitét, jehož předsedou jest kníže Lu b
mirski a jednatelem p. Dobrowolski. Vý-
prava přijede do Prahy asi v polovici července
zúčastní se jí dle dosavadních přihlašek přes 300
pánů a dam.
Němec
Praga
Dobrowolský
Praha
Varšava
varšavský univerzita D . L
Kurver Varšava
32
article
. Pilance návštěvy komorní jubilejní výstavy
za měsic červen vykazuje potěšitelný vzestup na-
vštěvy, Kdežto v měsící květnu následkem trvale
nepříznivého počasí zůstala návštěva výstavy ko-
morní o 78.000 za jubilejní výstavou z r. 1891, do-
sahi v měsíci červnu počet návštěvníků jejíci
mnohem vyšší číslice, nežli před 17 lety. Tato měl
v červnu 408.767 platicích návštěvníků, kdežto letolní
výstava má 542.704. tedy o 134.000 návštěvníků
více nežli jubilejní výstava z r. 1891. 1. červenc
překročila letošní výstava počet 700.000 návštěvníků,
kdežto výstava z r. 1891 dosábla tohoto počtu teprv
7. července a výstava národupisná 14. července.
Denní průměr návštěvy komorul výstavy v červnu
činí 18.123 osob, kdežto u zemské jebilejní z r. 189
činií 13. 625 osob.
33
article
.. Exposice elektr. drahi král. hlav, města
Prahy. Zajímavou jak pro odborníka, tak i laika jest
exposice elektr. drah pražských, která se nachází
v levém křídle hlavního paláce v sousedství výstav
pošt a tolegrafů. Elektr. dráhy pražské, které zalo-
ženy byly r. 1897, zúčnstnily se výstavy vůbec po-
prvé a ve své exposici ukazují vývin a činnost
svou ve třech směrech. Jsou to jednak plány a foto-
grafie, jednak ukázku matorialii a různých součá-
stek pro stavbu a udržování elektr. drah a konečně
znázornění některých predmětů modely. Mezi stě-
nami, na kterých v ladném uspořádání rozvěšeny
jsou fofografie, plány, pohledy a diagramy, nachází
se veliký stůl, na němž v podobě elipsy zalízena
jest v měříiku 1:10 elekirická dráha s vrchním ve-
dením, které zavěšeno jest na stožárech jednak jed-
noramenných, jednak napinacích. Na télo dráze po-
jíždí model motor. vozu (nejnovějšího typu), který
proveden byl v dílnách elektr. podniků do nejmen-
ších detrdlů dle skutečného motorového vozu. P'řived
proudu do měděného dotykového drátu děje se z b-
terie akumulátorové, která pod stolem jest umístěna
Praha
34
article
Uvnitř modelu dráhy vyloženy jsou součásti vrch-
ního vedení clektr. drah pražských a materialie
vrchní stavby, jakož i jejich zkoušky, jak trhaci, tak
i rázové. Ve zvláštním výklenku naproli tomuto stolu
nachází se model křižovatky kolejí, kterů položena
býti má na levém břehu Vltavy při vyústění mostu
Svatopluka Čecha, až bude pokračování komunikac
z mostu plání letenskou provodeno. Na pravo o
stolu jest velká přehledná mapa Prahy a okolí, v níž
zakreslena jest stť olektr. drah pražských. Ve pří-
čině stavební techniky zajímavy jsou plány jednolli-
vých remis elektr. drah, kdežto výkresy a plány jed-
notlivých typů vozů elektr. drah vzbuzují zájem tech
niků dopravních. V diagramech, které umistěny jsou
vedle zmíněné přehledné mapy, znázorněn jest ho-
spodářský vývoj elektr. drah od počátku jich provozu
až do konce loňského roku. Diagramy tyto dokuzují
rapidní vzrůst elektr. drah, jak co do počtu do-
pravených osob, tak co do příjmů a vykonaných
vozových kilometrů. Elektr. dráhy mají tou dobou
mimo lanovou dráhu na Letnou 14 samostatně pro-
vozovaných linil v celkové délce přes 63 km. Vozo
park sestává ze 293 motor. vozů, 115 vozů přívěs-
ných, z 25 vozů nákladních, ze 6 sněhových pluh
a z 1 vozu na kropení ulic. Tento vozový park uml-
stěn jest v 6 remisách, při čemž dlužno podolknouti.
že stavba další remisy ve Strašnicích se právě do-
končuje a ce nejdříve přikročeno bude ke stavbě no-
vé remisy ve Střešovicích
Čecho
Vltava
Praha
Letná
Strašnice
Střešovice
elektrum
km
35
article
.. Květinové korse, které pořádá se v úterý
7. t. m. o 3. hod. odpol., bude svým represenlačním
rámcem a originální výzdobou zajistě náležeti mezi
nejskvělejší slavnosti letošní saisony. Již dnes při-
hlášena je na korso řada účastníků zámožných kru-
hů pražských. Kromě soukromých vozů, nádherně
květinami vyzdobených, zúčastní se průvodu celá
řada vozů s alegorickými skupinami, které ohlásily
již přední naše kurporace a vynikající závody. Vozy
seřadí se v Marianské ulici u městských sadů a poje-
dou v průvodu Václavským náměstím. Přikopy, Eliš-
činou třídou, Bělského a Beleredího třídou do Stro-
movky a odlud na výslaviště. Na výstavišti samém
uspořádán bude boj květinami a zápasy perpentinami;
pro návštěvníky výstavy zřízena bude za průmyslo-
vým palácem veliká květinová alej se stánky, kde
se budou prodávati květiny pro zápasy květinami.
Bělský
Beleredí
marianský
Václavský náměstí
Stro
36
article
V den květinové slavnosti koncertovati budou na vý-
slavišti Uři hudby: slavnostní osvětlení potrvá až do
11. hod. noční. Pro šest nejkrásněji dekorovaných
vozů je stanoveno šest cen, o jichž přidělení roz-
hodne zvláštňí porota. Přihlášky čekorovaných vozů
k účasti na květinovém korsu buďtež adresovány
výstavní kanceláři s označením „květinové korso“
Dekorování vozů umělými květinami je přípustno
.. Výprava z Kladna na výstaviště. V neděli
dopoledne přijede přes 2000 výstavních návštěvníků
z Kladna s hudbou do Prahy. Hosté budou o 10,
hod. dopol. uvítáni zástupci král. hlav. města Prahy
na Staroměstském náměstí, odkudž se pak odeberou
korporativně přes most Svatopluka Čecha na vý-
staviště, kde budou o 11. hod. dopol. uvítáni zá-
stupci výkonného výboru. Hornická hudba kladen-
ská koncertovati bude pak na výstavišti do 4 hod
odpol. před průmyslovým paläcem a od 4 hod. až do
odjezdu hostí na pergole
. Ohňostroj na výslavišti uspořádá opětně zej-
tra v sobotu 4. t. m. o 1/210. hod. večerní pražstý
pyrotechnik p. B. Hájek. Atrakce tato přivábí zajistě
opětně četné návštěvníky svým bohatým prozramem
Čecho
Hájek
Kladno
Praha
staroměstský náměstí
37
article
Hypořeční bank