ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b208a6b0-75a4-11dc-8969-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 37 celkem · entity: person 65, org 9, work 4, place 76
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
3. července 1908. Číslo 181.
4 article
služební poměry mají podléhati živnostenskéin spokci. Posl. Forstner navrhl rozšířiti zákon také n pomocné dělníky v obchodních živnostech a povolá ních, na něž se zákon ještě mimo to vztahuje. Posl. Reumann navrhl pojmouti do zákona zří zence taháčních trafik a loterních sběren. Při hlasování schválen návrh Reumannův Forsinerův propadl. Jinak byly §§ 1. až B. schvá leny beze změny. Posl. Forstner ohlásil svůj návrh jako mi noritní. V právním výboru posl. dr. Liebermann referova o vládní předloze stran zvýšení nezabavitel ného obnosu služebních platů. Navrll aby nezabavitelné minimum služebních platů bylo zvýšeno z navrženého obnosu 1900 K na 2400 K u výslužného z 1200 K na 1500 K a zabavení plate zřízenců v soukromých službách trvale ustanove ných bylo jako u veřejných zřízenců přípustno je do třeliny platu. Vládní zástupce mín. rada dr. Schauer činií různé námitky: poslanci dr. Ofner a dr. Renne přimlouvali se za zpravodajovy návrhy, protože jii není velkého rozdílu v hospodářském a sociálním postavení veřejných a soukromých zřízenců, načez návrby zpravodajovy byly schváleny.
Posl Forstner doktor Liebermann Schauer Ofner Renne Reumannův Forsinerův
5 article
Předsedou výboru pro dobytčí nákazy byl zvolen posl. V. Kotlář a jeho náměstkem posl. L u k s ch Vinařský výbor schválil včera resoluci, by vlád dbala, aby váem statkářům bylo dovoleno hez daně vyráběli lihoviny pro domácí spotřebu bez ohled na to, mají-li vlastní palírnu nebo vyrábějí-li liho- vmy na vlastním nebo cizím pozemku, provozují- léž obchodní živnost atd. nebo ne. Musí-li dane prosté vyrábění lihovin následkem neúrody v ně kterém roce odpadnouti, má býti příslučný majite oprávněn v příštím roce vyrobili bez daně množství jež mu loni ubylo a smí je upotřebiti pro vlastn flomnácnost. Kárný výbor, dosazený na žádost posl. dra. My slivce, po ktátkém rokování za předsedniciví posl Hagenhofta, jehož se zúčastnili posl. dr. Perathoner Kadlčák, Schachinger a Slapiňski, usnesl se navrh nouti sněmovně, aby posl. diu. Heroldovi byl vyslovena nelibost za poznámku »darebáku «, již uži vůči dru. Myslivcovi ve schůzi 24. m. m. Zpravodají, jímž byl zvolen předseda, bylo nlo- ženo, aby ve své ústní zprávě vyslovil politování že dr. Herold byl vyprovokován výkříkem posl. dra. Myslivce »Pour le roi de Prussee.
doktor Perathoner Kadlčák Schachinger Slapiňski m . Zpravodat Herold Pour roi jít Prussee
6 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 1. července. (Nové cíle ně meckého šulferajnu.) V župní schůzi německého šulferajnu v Liberci mluvil před- seda, posl. dr. Gust. Gross, o nejbližších úko- lech spolku a tu pravil mimo jiné: V zemícl „sudetských“ nejeví se nyní už potřeb nových škol, bude jen třeba založiti několik det- ských opatroven. Hlouběji zasahující činnost musí se však rozvinouti v zemích alpských zejména ve Styrsku a na Přímoří. Zcela nové pole pro práci otvírá se v Haliči. Tam e Němci v poslední době združili a žádají za pod- poru. Poněvadž jsme dlouho o haličských ně- meckých sedlácích neslyšeli a proto jsme ani nemohli věřiti v jich existenei. chovali jsme se z počátku k jich žáddosti skepti- cky. Vyslali jsme tedy do Haliče kočovné učitele, aby věc prozkoumali a jejich zprávy jsou ta- kové, že se musíme rozhodnouti přispěti taměj- ším Němcům ku pomoci dosti značnými obnosy.
doktor Gusta Gross Němec Praha Liberec Halič
7 article
Běží o staré německé selské osady z dob efsařo Josefa II. a dnes je v Ilaliči ještě 50.000 až 70.000 německých sedláků, kteří jsou z části evangelici, z části katolici. Kdežto protestantšt sedláci nalezli oporu v německých evangelicích farářích, kteří ve školei v chrámě úřadují ně- mecky, byli katolíci popolstčni. Haličská zemsk školní rada popolštila v posledních třiceti letech velký počet německých škol. Následek toho je ten, že Němci své děti neposýlaji nyní do školy a proto také je mezi nimi veliký počet hezgra- motných. Reorgunisuce popolstěných škol bude sotva možna, poněvadž haličská zemská školní rada jest úplně neodvislá od vlády vídeňské Tu máme před sebou v několika slovech celou radu skvostných přiznání. V českých ze- mích jsou Němci školami už tak přesyceni, ze nemají, kde by založili novou školu. Na jihu s Korutany jsou také hotovi; tam je zemské školství všechno buď čistě německé nebo „utrakvistické“, t. j. zase německé. Ale ve Šty sku je příznivá půda pro další germanisaci tam se tedy nasadí páka. V Přímoří musejí se zřizovati německé školy, aby upravily půdu žela- nému budoucímu Všeněmecku, které se ne- obejde bez Terstu. Nové práce podjímá se po- němčovací školský spolek v Haliči, poněvadž dle pokynů, daných asi z Berlína, nutno Halič zavčas připravovati pro německý žaloudek, který se přihlásí o nové sousto, jakmile stráví Poláky ve státě pruském. Práce německého šulferajnu jest důkladně promyšlená a provádí se soustavno se stálým zřením do budouena. Jaké to memento pro obranné slovanské spolky u nás, na slovan ském jihu i mezi Poláky!
Josef II Němec Polák Korutany Terst Halič Berlín
8 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Nedůvěra Poláků ku pražským poradám. „Kraj“ má dopis z Haliče o stanovisk haličských Poláků naproti „Novoslovanům“ tudíž i naproti poradám, které se za několik dni konati začnou v Praze. V něm se praví: „Vyškoleni v životě veřejném za nesmírn tvrdých podmínek, odvykli jsme si upadati přílis snalno v záchvaty citové. A proto se nelze di vili temu, že, ačkol Poláci pokládají akci „novoslovanskou“ za svou a jí nejlepšího zdaru přejí, přece. dokud se nedočkáme nějakých kon- kretných výsledků, zůstaneme naproti ní v jisté reservě, čili, prostěji řečeno, budeme vyčkávat. Poláci baličtí sice pražské porady obešlou — až na socialisty — avšak účastenství jejich bude míti význam jako čin jednotlivých stran jako takových, ale ne- bude tam delegátu oficialného představitelstva parlamentárn- ho naší země. Když vypukalo makedonské povstání, ne- jednou jsme Makedoncům a Bulbarům ukazoval na jeho nevčasnost a beznadějnosť a důvody své opakovali i ústně makedonské deputaci, kte- rá jezdila po Evropě získávat pro povslání sym- patie tisku. Makodonci a Bulhaři nechtěli tehdy věřiti, že sami na Turcích ničeho nevybojují nedosáhnou-li od nich polev a výhod po dobrém, že žádná z velmocí kromě Ruska nezištně se jich nezastane, a Rusko že machinacemi evrop- ských mocností bude odvédeno z blízkého n dálný Východ, což mu na dlouho zabrání zúčast- niti se diplomatické akce ve prospěch Makedon- ců tou měmu, jakou by byle žádoucno.
Polák Makedonec Bulbar Bulhar Halič Praha Evropa Turec Rusko
9 article
Varovných našich hlasů dbáno nebylo. Vše se splnilo, jak jsme předvídali. Makedonci byl z počáíku pobíjeni tureckým vojskem, nyní s navzájem vyrubávají sami; Bulhaři rubají Srby a Řeky, Srbové a Řekové Bulhary. Turecko ani neumí, ani nechce pořádek udělat. Povolujíe jednou „evropskému koncertu“, po druhé té, po třetí oné skupině velmocí, zavádí čím dál tím hlouběji v nitro Balkánu, aby způsobilo nejprve konflikt jejich zájmů a po něm nevyhnutelnou srážku na bojiští. Válka k vůli Balkánu může být ještě leta odkládána, ale již nyní i krátko zraký může vidět její neodvratnost. Rakousko-Uhersko Aehrenthalovým projek tem dráhy novopazarské velice se přičinilo rychlejší vývoj věcí balkánských. Ačkoli bar Aehrenthal ve své řeči, v měsíci lednu prone sené v delegacích, prohlásil, že jeho projek neznamená, jakoby Rakousko-Uhersko vymáhale scbě od Turecka privilegovaného položení n Balkáně na úkor jiných velmoci, přece překva- pení, projektem jeho vyvolané v Londýně, P - truhradě i Pařiži, nemohlo upevniti mürzste skou dobodu a dovedlo k dohodě nové, rusko anglické, jež byla dotvrzena v Rexelu. Druhá skupina velmocí, Německo a Rakou- sko-Uhersko, neotálela dlouho s dalším tahem na balkánské šachovnici. Rakousko-Uhersko ve srozumění s Německem a nejspíše na jeho pod- nět uchází se u Vysoké Porty pro sebe o takov privileje ve Starém Srbsku a Makodonii, které by tyto provincie uvedly v takový poměr k Ra- kousko-Uhersku, v jakém do války byl Mandžurie k Rusku. Vysoká Porta podle svého diplomatickéh obyčeje bude vyřízení této nóty dlouho odkládat. až posléze povolí, ale nebude se rozpakovat dá podobné privileje také jiným státům, čímě poměry mezi nimi ještě více se napnou.
Makedonec Bulhar Srba Řek Aehrenthalův Ruska Mandžurie Turecko Balkán Rakousko Uhersko Londýn Německo Raka skoUhersko RakouskoUhersko kouskoUhersko Rusko Aehrenthal
10 article
Kterak se šmokové dolírají k černohorskému dvoru. »Glas Crnogorca« v posledním čísle uveřej ňuje následující prohlášení: Sarajevský »Tagblatt«, právě založený bý- valým rodaktorem »Bosnisehe Postu« (Officio sarajevské vlády. Red. »N. L «), jenž minulého podzimu byl na Cetyni uveřejnil ve svém1 čísle telegram z Cetyně, jak on tvrdí so cetyňského dvora«, o poměrech mez Černou Horou a Rakousko-Uher- skem, a popírá, že by Rakousko-Uherskem byla učiněna mimořádná opatření na hraniei hercegovsko-černohorské a zejmena že by Ra- kousko-Uhersko zřízovalo na té hranici tvrze Tento telegram byl v sarajevském listu dopro- vozen tak, že vypadá, jakoby jeho redaktor byo v korrespondenci a J. kr. V. knížetem Nikolou a po telegrafu byl sdělen vídenské »Neue Freie Presse« dříve, než byl otištěn v listu sarajev- ském. Jsme zmocněni prohlásit, že tento telegram je prostá mystifikace anebo něči zneužití, poku by ten telegram pocházel od osoby knížecího dvora nebo z úřadníeh kruhů černohorských. A s takovou chamradí musí junácká Černá Hora bojovati nyní, když její krásné zápasy s Turky jsou ukončeny
Glas Crnogorca Nikola Turek Cetyně Rakousko Uhry Uhersko Reda . » N . L Neue Frei Presse RakouskýUhersko
11 article
Z anglické sněmovny. Zahraniční záležitosti byly předmětem de- baty v předvčerejší schůzi sněmovny anglické kde byly pronuseny pozoruhodné řeči. Lor Curzon blahopřál vládě k úspěchům její za hraniční politiky. Doporučoval, aby Anglie co nejméné se vměšovala do afganistanských zále žitosti. A stejně nutno je, aby mezi Anglil emirem bylo jasno a aby dodržovány byly vzá- jemné závazky. Emir dosud neodpověděl ohledně smlouvy anglieko-ruské, Lze doufat, že bude dána uspokojivá odpověď v zájmu styků Anglie s Ruskem a s emirem. Lord Curzon mluví o situaci v Indii, jež vzbuzuje obavy. Poslední událusti jsou dobře uváženým plánem výpravy proti brilskému panství. Řečník douřá, že ne bezpečné příznaky pomínou, ale nepokoje budou se v Indii opakovati, neboť příčiny nejsou po- míjející, naopak v jistém ohledu trvalé. Řečník nepřeje si násilného potlačování, ale chce, aby byl zachován pořádek a zjednána byla úcta k zákonu.
jítbat Curzon Emir anglický sněmovna Anglie Rusko Indie
12 article
Státní tajemník pro Indii Morley mluvi o posledních pohraničních výpravách a chválil jejich vojenskou obratnost a účinnost. Vláda neholduje politice anektování ani trvalého ob sazení, tím se vysvětluje úspěch výpravy. Pr výpravách bylo sice užito též tlup sfgánských. ale emir snažil se jednati v duchu přátelském Prátelské styky s emirem byly upevněny za jeh návštěvy v Indii loňského roku. Řečník vyvrae obavy lorda Curzona ohledně souhlasu emirov se smlouvou anglicko-ruskou a vytýká Curzo- novi, že neosvědčil rozvahu při choulostivém vyjednávání, jež se týkalo nejen poměrů na Vý- chodě, ale i řady ovropských záležitostí, sou- visících s indickými nepokoji. Vláda se nedá ničtm, ani nynějšl krisí odvrátiti od dalšího pro vádění reforem. Vláda vyčká výsledku vyšetřo- vání a pak zavede administrativní reformy, jež umožní všem třídám indického obyvatelstva aby mohly až do jisté míry samy hájiti své zájmy. Všichni další rečníci schvalovali stano visko Morleyovo.
Curzon Indie
13 article
V Praze, 2. července.
Praha
14 article
Anglické manévry v Severním moři. Námořní cvičení anglického válečného lod stva v Severním moři vzbuzuje neobyčejnou po- zornost německého tisku, který zejmena se po zastavuje nad dvěma charakteristickými opera- cemi, zařaděnými do těchto cvičení. První bude představovat vylodění mužstva na nepřátelském břehu, k čemuž byl zvolen břeh škotský a druhá pronásledování nepřitele, jenž byl zahnán do ka- nálu la Manche. Vylodění mužstva mělo se pů- vodně stát na norském břehu, ovšem při zacho- vání jistých forem. Ale bylo upuštěno od to hoto záméru pro politické námitky ozvavší se z jistých kruhů norských. Jisto ale je, že výsledek těehto manevrů, jež jsou největší nejnamahavější, jaké kdy podniklo anglické lod- stvo válečné, bude miti vliv na dálší námoři politiku Velké Britanie.
le Manche Velká Británie
15 title
Boj o Balkán
Balkán
16 article
Anglický rádce v Číně. Z Londýna. (Pův. zpráva „Nár. Listů“.) Jmenování sira Waltera Hilliera čínským rádcem pro zahraniční politiku jest událost nejvyšší důležitosti. Sir Walter Hillier jest po sud čilý; je mu 59 let a vypadá jako čtyřicátník Na počátku své diplomatické dráhy měl za chefa sira Hary Parkesu, jednuho z nejznamení tějších zástupců Velké Britanie na Dálném Vý- chodě. Celou karieru prodělal v Číně. Byl po- stupně tlumočníkem a tajemníkem v Pekinu. generálním konsulem v Korei a rádcem' vojen ských úřadů v Číně r. 1900; obdržel velkokřiž řádu sv. Michala a sv. Jiří, od r. 1904 pak před nášel o čínském jazyku a literatuře na Králov ské koleji v Londýně a nyní nastupuje opět di- plomatickou činnost na výslovnou žádost čínsk vlády. Narodil se r. 1849 v Honkonu a byl vy- chován na Dálném Východě. Otec jeho byl kon- sulem v Bangkocku. Bratr jeho jest jedním z ře- ditelů banky v Honkonu a Šanchaji, ktorá hrál tak značnou úlohu v rozvoji Činy za posled ních let.
Hillier Michalus svatý . Jiří Čína Londýn Velká Británie Peking Korei Haro Parkes Šanchaj
17 article
Jnenování sira Waltera Hilliera jest předno následkem zlepšení finančních styků mezi Čino a Velkou Britanií, které způsobilo rozvoj želez ných drah a průmyslu, jenž má zapotřebí kapi tálu a používá především kapitálu anglického. Sir William Hillier prokáže svými osobními sly- ky velké služby čínskému obchodu, průmyslu peněžnictví. Kromě toho má však toto sensačn jmenování ještě jinou, mnohem důležitější a váž nější přičinu. Ode dvou nebo tří let pohlíží Čín s nepokojem na to, jak Japonsko vniká do úze mi říše středu na hranicích mandžurských. V P kinu také nezapomněli, jak brutálně si počínala japonská vláda v záležitosti „Tatsu Maru“ konečně japonský způsob, vysílati do všech důle žitých míst čínského území tajné emisary, p- sebí u čínských úřadů velké pobouření. Sir William Hillier bude v Pekinu hráti stej- nou úlohu, jakou hraje již po 30 let v Toki Denison, velmi vážený rádce japonského mi nisterstva zahraničních věcí. Jmenování jes také úspěchem anglického ministra v Pekinu sira Johna Jordana. Anglie zachiovává si n Dálném Východě největší prestiž i přes vliv Ja- penska J. Coudurier.
Hillier Mara Jordan J Coudurier Velká Británie Čína Japonsko Peking Denison Anglie
18 article Události v Marokku.
Události v Marokku. Berlínský dopisovatel »Tempsu« stěžujes na německou kampaň vedenou německou spo- lečností kabelogramovou v jejích telegramoch z Casablanky. Depeše ty jsou strannické a často nesprávné. Ličí přehnaným způsobem operace generála d'Amada a chtějí vzbudit zdání, že francouzský postup nabývá nebezpečného rázu pro mlr a klidný vývoj událostí a obviňují Fran couze, že sami způsobují nepokoje, aby měl příčinu k násilnému zakročení. Tatáž kancelát telegrafická oznamuje, že opilí francouzští vojác znečistili mečetu v Casablance. Německé kruhiy v Marokku štvou soustavně proti Francii a chtěj způsobiti zmatky, z nichž by mohly dobře těžiti.
Amado Fran Maroko Casablanca Francie
19 article Kroměřižská výstava.
Kroměřižská výstava. .:. Uvedli jsme ve zprávě minulé, že vedle prů- myslu a zemědělství podává výslava kroměřižsk i obraz národopisný. V prvé řadě jsou to typicke ukázky národních krojů, jež při vší malebnosti sve stejně jako u nás rychle mizí s generacemi staršími Mláď nemá již smyslu pro kroje oiců; šutí s po městě. A tak rázovitost krojová upadá valem jen tu a tam se zachovává na Hané, Valašsku a Sl- vácku. A přece, jak vidáme na pěkných ryze věrných ukázkách byl na př. hanácký kroj bohatý a ná- dherný. Hlavní ozdobou jeho bylo vzácné vyšívání na úvodnicích, na límcích, zástěrách, frýdkách a ru- kávcích; ba i koženice bývaly vyšívané Kroj na Valašsku byl sice chudobnější, ale výšivky na něm byly umělecké. Vedle kroje spatřu- jeme krásně pracovamé šátky a šátečky; sítkován je drohné, bílé vyšívání údiv budicí. Co dnes s obrozuje, není provanuto již lidovým duchem tvoři- vým. Typy ornamentální i technika vyšívací přesu- nuly se už hlouběji na uherské Slovensko- Slovácké kroje svou mnohostranností a zachova- losti poskytují nejpastřejší a nejbohatší materiál vý- stavky národopisné. Kůcžto ostatní kraje uvedly s jen sporými zbytky, vysypalo Slovácka výslavě plný klín nádherných národopisných květů, oslňujících utě- šenou lahodou formy, vytříbenou technikou a lad- nosli barev v nejsmělejších kombinacích. Najdem zde zejména v žonském úboru velice zajímavé roz- díly. Jak kroj, tak vyšívání se u jednotlivých variant podstatně liší. Nejvice péče věnuje se výšivkám n rukávcích, límcích, plachelkách, šátkách a čepcích Je lilo návštěvníku výstavy, že zde stojí takřka nad posledními Mohykány. Snad příští kroměřížská výstavu chovati bude mnché z krojů ne jako uká zky prořídlé zvyklosti — nýbrž jako relikvie .
Haná Valašsko Slovensko Slovácko
20 article
Neměně interesaniním oddílem výslavy je expo- sice keramiky, kterou má býti dokumentováno, ž pracování v blíně od pralávných dob s obzvláštní zálibou na Moravě po domácku bylo pěstován a dosáhlo jisté uměleckosti. Je zajímavo informova se o moravské keramice. Ve formě primitivnější, nei jakou honosi se dnes, měla keramika moravská s slavnější doby. Vlastně celý hrnčířský průmysl, kter od domácích výrobků pronikl až k fovárnickým. P čátkem minulého století zanikla však většina továre buď důsledkem většího rozmachu výroby porculá- nové a sklární, nebo následkem válek Na Moravě bylo hojně cechů hrnčířských; a ne vyrábělo se jen nádobí po domácí potřebu, nýbr i uměle zdobené kachle a figurální ozdoby Ke keramice druži se památky sklářské. Sotv kdo ví, že průmysl ten, jak dosud velmi četná jmén obcí nasvědčují, býval na Moravě jedním z nejro šířenějších. Na starých mapách nacházíme označen sklárny, dnes už dávno znniklé; ale jisto, že nejstarších dob moravské sklo těšilo se své dobr pověsti, jak vysvitá že smluv a současně objednável z prudávných dob se dstujících, tak zejměnaz smlouvy z r. 1376, kterou objednává se 32.000 „kusů skla“ Okolnost ta dosvědčuje, že morawvské sklo byl už tenkráte obchodním předmětem a bylo chvalně známo i za hranicemi. Jest litovati, že starodávná výroba skla na Moravě pro svou rozmanitost, umě lost a dokonalost nati míru zajímavá, trvale nebyla ještě zvěčněna historickým popisem. Výstava přináší snůšku materiálu sklářského, n Moravě nalezeného.
Morava
21 article Jubilejní výstava
Jubilejní výstava pražské obchodní a živnostenské
23 article
Sedm neděl trvá výstava a sedmý stotisíe návštěvníků překročile. Oficiální kruhy rády činí po této stránce srovnání s výstavou jubilejní S potěšením a nikoli bez hrdosti ukazují, o návštěva letošní předhonila tehdejší. Číslice mluví! Ale mluvu jejich dlužno při jímati kriticky. Zamysleme se nad jejich řečí. Výstava letošní předstihuje jubilejní svou ná- vštěvou. Právda. Ale zdali tento předstih jest úměrný rozvoji Prahy za 17 let, rozvoji všeho našeho života, rozdílu ve velikosti a obsahu obou výstav? Tyto úvahy zmešují význam náskoku v návštěvě.
Praha
24 article
A kde hledat přičinu? Zanedbalo snad po- řadatelstvo výstavy některou z nezbytných sl žek úspěchu? Nemyslíme. Byla zejména učiněn náležilá reklama, propaganda pro výstavní pod nik? Uvedli jsme kdysi číslice přímo závratn o tom, kolik dali natisknouti prospektů, reklam ních brožur, nálepků, velkých i malých plakátů- A nenechali jich ležet ve skladištích. Evrop jimi zaplavili — totiž zaplaviti c htěli. Neb ne všude se dostaly reklamní tiskopisy do ru- kou lidí dohré vůle. Malicherná nevraživost k Praze a všemu českému úzkostlivě se chrán všeho, co by mohlo upozorniti na Prahu a v stavní podnik. A naopak všeho se chápe, čí by mohla cizinee od Praby odvrátiti a odstrašiti Odkud bere nečislé zbraně pro svůj bo proti nám? Odkud odjinud než z německého tisku, jenž soustavně už po léta poškozuje do brou pověst Prahy a straší přední lidi německého jazyka nejnesmyslnějším způsobeml Čím jest naproti tomu několik suchýchr dek, které denně německé časopisy pražské v nují výstavě? Zajisté mnohem mén než k čemu je zavazuje oficiáln dvoujazyčno:t výstavy, která ostatn jest draze vykoupona tím, že se český lid tak dlouho choval upjatě k výstav n mu podniku. Úspěch dosavadní výstavy jest způsober jediné tím, že český lid s obvyklou svou ro vahou ocenil význam výstavy a přes dvoujazy nou firmu ji přijal za svou a jako o tak vou o ni pečuje. Že český lid věnuje svou příze výstavě v míře tak značné, jest v neposlodn řadě zásluhou a výsledkem obětavé podpory če ské žurnalistiky.
Evropa Praha
25 article
Pavilon bankovnictví. Přistupme k onomu koulku, kde jsou vyslaven oblíbené, bohužel nedosti rozáíčené „obrázky Rakomsko-uberské hanky. Jest jich pěkná sbírčička ve dvou rámcích, která znázorňuje vývoj bankovky od r. 1854 až p r. 1904, která na výstavě si ještě hraje na schová- vanou. Abych ukázal, že mi o nějaký dobrý nápa není, navrhuji, aby uspořádána byla malá slavno odhalení, při niž by na památku účastníci byli podě- leni obrázkem samým. To by si ubohý zábavní vý- bor navnulil nespokojence. Ale co platno, vím, ž neposlechne. Graficky jest znázorněn stav oběh bankovek, cekového kovavého pokla- du a zlata, dále obrat v obchodu zápůj čkovém a obrat v něm u 13 českých filiálek banky Pod sklem na stolku nacházíme zajímavé faksimile zprávy z r. 1816 o zahájení obchodní činnosti ban- kovního ústavu, Fakksimile vyhlášky z 10. dubn 1847 o „olevření filiálky eskontního ústavu v Praze“ faksimile bilance z r. 1648, která dává přiležitosí učiniti si představu o vývoji ústavu, jenž r. 1848 m obrat 246,425.431 zl., nyní pok 2.615,065.792 K. Po levici výkazuje Prnžské odáčtovaci sdružení výslečky vzájemného odůčtování a rozvoj o 287,261.886 K (z r. 1895) na 1.025,622.708 K U protilellé stěny umístil názornou exposici
Praha
26 article
Spořitelní úřad poštovský, jenž mnchoslrannou svou působnost a její rozve znázorňuje diagramy, mapami a zejména názorn kartonovými hranoly, jichž svrchní plocha přísluš ným fiskopisem ukazuje, čeho ilustrace se týče. Di gramy zrázorňují rozvoj zřízení úsporového, obchod se slátniími pupíry, řízení chekového a olearingového Mapá ukazuje poměr vkladatelů v jednotlivých soud ních okresích. Slohami knížek jest naznačen peče spořících vkladatelů, jichž bylo v roce zalo žení poštovní spořitelny (r. 1883) 352.886, v r. 190 pak už 2.064.403, Krychle znázorňují úsporov é ři- zení (r. 1883 pohledávek 8.146.030 K, r. 1907 pal 218,074.992 K). Stejně vyznačena jmenovitá hodnota úložek na knížky rentově (nyní 171,653.871 K), počet majitelů rentových k n- žek, jenž stoupl od reku založení ze 2700 na 24. 500. Počet chekových kont vzrosil ze 2520 na 79.111. roční spolřeba cheků ze 120.122 na 9,137.723. roční spotřeba stvrzenek listů složních ze 130.155 n 29,816.486. Ohrat v řízení chekovém a clea- ringovém vyznačený ve vzájemném poměru byl r. 1884 174.973.486 (cheků) a 6.480.409 (cl.); r. 190 21.583,934.565 (ch.) a 9.857.770.002 (ol.).
27 article
Pražská bursa v diagramech naznačuje svou činnost. Zajímavo jes srovnávati výkkaz kursů v různých letech, v nichž jest valná část historie, mnohdy velmi pohnuté h spodářského života. V diagramu, znázorňujícím počel vstupenek na pražskou bursu v jednollivých letech padá do oka katastrofální období r. 1873: rok před ním byl počet vstupenek 1380, kdežto loni, ač usta- vičně, třebas ponenáhlu, stoupá, dosáhl teprve 310 Zemská banka umístila zde diagmm ročního eskontu, v němž zná zorněna jpou deposita, vklady, základní fondy i re servy, jiný diagmam věnován zápůjčkám (komunální meliorační a železniční) a emisím (komun. dlužn úpisy, melior a železn) ve čtyrech diagramech vyznačuje v záslavních listech poskytnuté zápůjčky na velkostatky, hiespodářsk usedlosti a domy, kurs zástavních listů v různýcl lelech, splacené zápůjčky, stav zápůjček (počet obnos kapitálu), konečně pak přebytky příjmů a r servních fondů I., II. a III. i spec. reservy pro ro díly kursovní. Zemský jubilejní úvěrní fond cís. a krále Františká Josela ku podpoře mnlovýrobců zemědělských ilustruje svou půsohnost diagramy o rozdělení úvěr dle povahy pedniků a průměrné výši při jednollivýc druzích jejich, jiný diagram znázorňuje slav zákla ního a roservního fondu a rozvoj úvěrového obchodu v letech 1899—1907. Připojena jest mapa výdělko vých a hospodářských společenstov (podle zákon z 9. dubna 1873). Analogickou exposící má Zemský jubilejní úvěrní fond nís. a králo Františk Josefa ku podpoře malých živnostníků. Přehledná mapu znázorňuje síť živnostenskýc spalečenstev, k fondu přičleněných, diagramem v značen slav zákl. a reservního fondu a zápůjček vů- bec. Jiný diagram věnován jest vývoji úvěrních chodů.
Františká Josel Josef
28 article
Zomský pojišťovaci fond cís. Frant. Jozefa v díagrumu vyjadřuje počet pojištěnců (mužů a žen) který r. 1907 jest 4169, sumu vkladů bez výhrady s výhradou (739.372 K). Z diagramu, v němž poče pojištěnců rozvržen jest dle stavů, zřejme, že nejmě ně se jich rekrutuje z duchovenstva, nejvíce z veřej ných zřízenců. Agendu ústavu znázorňuje diagra o počtu jednatelství, sprostředkovaných přihlášek at Zajímnavo, že nejvíce lidí se pojišťuje do 20. roku, toti 8882. Počet pojištčných z kruhů živnostenský vrcholí r. 1903 (5220), odkudž se jeví úbytek, poč rolníků vykazuje maximum r. 1907 (783), odkudž s udržuje na stejné výši, nebo spíše stoupá. Diagram o počlu důchodů jejich výši a stáří důchodců doplňuje exposici, kterouž jsme v nejhlavnějších rysech na- V. H črtli obsah ústřední síně.
František Jozef
29 article
.*. Dnešek na výstavě. Promenádní koncertv od 4—10 hod. před průmyslovým palácem vojens kapely pěšího pluku č. 91, před býv. fontánou k pely žižkovského Sokola, řízením p. Herrman V 7 hodin večer poplární koncert výstavního orch stru řízením p. Jana Elsnice. V 9 hodin večer v kon certní síni umělecký kabaret pí. M. Zieglerově. O 9 do 1/210. hod. slavnostní osvětleni. *) Viz „Nár. Listy.“ 21. června. „*. Jak možno zvýšili návštěvu jubilejní výstav v Praze? Již loni na podzim zahájil rozsáhlou čin- nost komitét agitační, mející za úkol vyhiledávati vhodné prostředky a cesty, kterými by se podnítil návštéva jubilejní výstavy pražské obchodní komory K podnětu tohoto komitétu stala se rozsáhtá agi- tace, která však, jak bylo na středeční schůzi agi- tačního komitétu sděleno, setkala se na mnchých místech se zjevným nepřátelstvím. Na schůzi, již předsedal pan posl. J. Jirousek, bylo českýmii německými řečníky konstatováno, že v celé řadě lázeňských míst v král. českém výstavní plakát vůbec není vyvěšen. V celých Karlových Varech pouze jediný plakát nalézá se v nádražní budově.
Sokol Herrman Elsnic M Zieglerův J Jirousek Praha Karlová Vary obchodní komora
30 article
Kdo zavinil, že celá zásilka plakátů byla zabavena Kdo zmařil jejich vyvěšení a nalepení? Vinník není znám, ale tolik jest jisto, že plakáty byly odluženy z nevraživosti a krajního nepřátelství německého proti Praze. Kdežto v Praze dovoleno jest na odiv vystavovati plakaty a tiskopisy nejhrubším způsobem národnost českou urážející, v lázeňských místech nestrpí plakát, který by leckoho poduítil k návštěv Prahy. Tento zarytý odpor a krajní nenávisť neln agitačnímu komitétu odstranit a zamezit. Aby s karlovarští hosté o pořádání výstavy v Praze do- věděli, nezbude nic jiného, než aby tam byli vy- praveni zástupcové obchodní komory a postarali se o rozšíření zpráv o výstavě. — »Chybí nadšení pro výstavu,« konstatovalo se na schůzi. V českých kruzích není nadšení, že je výstava oboujazyčná
Praha
31 article
Němci proti ni brojí, že jest česká. Komitét dvě hodiny rokoval o zlomení dosavadního odporu různé kroky a opatření doporučova!. Řečníci shodo- vali se v názoru, že na výstavě, překrásné svým provedením a nesmírně bohaté na vystavené před- měty, vyniká zdatnost české práce a překávají tudiž, že české obecenstvo bude míti konečně přece větš nadšení pro výstavu. Na česká města venkovská má býti apelováno pořádati zvláštní výpravy, o nichž se mnoho slibuje. Náhled, že výstava letošní návštěvou předčila výstavu z roku 1891, agitační komitát nikterak neuspokojil. Komitét touží po velko- lepější návštěvě, tak aby finanční efekt byl pokud možno nejdokonalajší. Stěžováno si také na něme- ckou žurnalistiku, která ostouzením Prahy a zřej- mým brojením proti výstavě hledí odvrátit pozor- nost Němců od její návštěvy. Návrh, aby inserová- ním v těchto listech byl odpor zlomen, narazil n rozhodný odpor, neboť kupováním zadních stránek listů sotva by se smyšlení těchto zavilých nepřátel změnilo. Četní cizinci, do Prahy zavítavší, zajisté podají svým přátelům nejlepší zprávy o pravém stavu věcí v Praze a tento posudek zajisté získá Praze více přátel. — Veškeré náhledy a podněty ag tačního komitétu budou odevzdány výkonnému výboru výstavy k rozhodnutí. . Blovanské návštěvy. V těchto dnech dl v Praze profesor varšavské university D. L. Po- godin s chotí a člen redakce »Kurvera Warszaw- ského« p. A. Dobrowolskí za účelem organiso- vání velké výpravy polské na výstavu z Varšavy král. polského. K organisaci ustavil se ve Varšavě zvláštní komitét, jehož předsedou jest kníže Lu b mirski a jednatelem p. Dobrowolski. Vý- prava přijede do Prahy asi v polovici července zúčastní se jí dle dosavadních přihlašek přes 300 pánů a dam.
Němec Praga Dobrowolský Praha Varšava varšavský univerzita D . L Kurver Varšava
32 article
. Pilance návštěvy komorní jubilejní výstavy za měsic červen vykazuje potěšitelný vzestup na- vštěvy, Kdežto v měsící květnu následkem trvale nepříznivého počasí zůstala návštěva výstavy ko- morní o 78.000 za jubilejní výstavou z r. 1891, do- sahi v měsíci červnu počet návštěvníků jejíci mnohem vyšší číslice, nežli před 17 lety. Tato měl v červnu 408.767 platicích návštěvníků, kdežto letolní výstava má 542.704. tedy o 134.000 návštěvníků více nežli jubilejní výstava z r. 1891. 1. červenc překročila letošní výstava počet 700.000 návštěvníků, kdežto výstava z r. 1891 dosábla tohoto počtu teprv 7. července a výstava národupisná 14. července. Denní průměr návštěvy komorul výstavy v červnu činí 18.123 osob, kdežto u zemské jebilejní z r. 189 činií 13. 625 osob.
33 article
.. Exposice elektr. drahi král. hlav, města Prahy. Zajímavou jak pro odborníka, tak i laika jest exposice elektr. drah pražských, která se nachází v levém křídle hlavního paláce v sousedství výstav pošt a tolegrafů. Elektr. dráhy pražské, které zalo- ženy byly r. 1897, zúčnstnily se výstavy vůbec po- prvé a ve své exposici ukazují vývin a činnost svou ve třech směrech. Jsou to jednak plány a foto- grafie, jednak ukázku matorialii a různých součá- stek pro stavbu a udržování elektr. drah a konečně znázornění některých predmětů modely. Mezi stě- nami, na kterých v ladném uspořádání rozvěšeny jsou fofografie, plány, pohledy a diagramy, nachází se veliký stůl, na němž v podobě elipsy zalízena jest v měříiku 1:10 elekirická dráha s vrchním ve- dením, které zavěšeno jest na stožárech jednak jed- noramenných, jednak napinacích. Na télo dráze po- jíždí model motor. vozu (nejnovějšího typu), který proveden byl v dílnách elektr. podniků do nejmen- ších detrdlů dle skutečného motorového vozu. P'řived proudu do měděného dotykového drátu děje se z b- terie akumulátorové, která pod stolem jest umístěna
Praha
34 article
Uvnitř modelu dráhy vyloženy jsou součásti vrch- ního vedení clektr. drah pražských a materialie vrchní stavby, jakož i jejich zkoušky, jak trhaci, tak i rázové. Ve zvláštním výklenku naproli tomuto stolu nachází se model křižovatky kolejí, kterů položena býti má na levém břehu Vltavy při vyústění mostu Svatopluka Čecha, až bude pokračování komunikac z mostu plání letenskou provodeno. Na pravo o stolu jest velká přehledná mapa Prahy a okolí, v níž zakreslena jest stť olektr. drah pražských. Ve pří- čině stavební techniky zajímavy jsou plány jednolli- vých remis elektr. drah, kdežto výkresy a plány jed- notlivých typů vozů elektr. drah vzbuzují zájem tech niků dopravních. V diagramech, které umistěny jsou vedle zmíněné přehledné mapy, znázorněn jest ho- spodářský vývoj elektr. drah od počátku jich provozu až do konce loňského roku. Diagramy tyto dokuzují rapidní vzrůst elektr. drah, jak co do počtu do- pravených osob, tak co do příjmů a vykonaných vozových kilometrů. Elektr. dráhy mají tou dobou mimo lanovou dráhu na Letnou 14 samostatně pro- vozovaných linil v celkové délce přes 63 km. Vozo park sestává ze 293 motor. vozů, 115 vozů přívěs- ných, z 25 vozů nákladních, ze 6 sněhových pluh a z 1 vozu na kropení ulic. Tento vozový park uml- stěn jest v 6 remisách, při čemž dlužno podolknouti. že stavba další remisy ve Strašnicích se právě do- končuje a ce nejdříve přikročeno bude ke stavbě no- vé remisy ve Střešovicích
Čecho Vltava Praha Letná Strašnice Střešovice elektrum km
35 article
.. Květinové korse, které pořádá se v úterý 7. t. m. o 3. hod. odpol., bude svým represenlačním rámcem a originální výzdobou zajistě náležeti mezi nejskvělejší slavnosti letošní saisony. Již dnes při- hlášena je na korso řada účastníků zámožných kru- hů pražských. Kromě soukromých vozů, nádherně květinami vyzdobených, zúčastní se průvodu celá řada vozů s alegorickými skupinami, které ohlásily již přední naše kurporace a vynikající závody. Vozy seřadí se v Marianské ulici u městských sadů a poje- dou v průvodu Václavským náměstím. Přikopy, Eliš- činou třídou, Bělského a Beleredího třídou do Stro- movky a odlud na výslaviště. Na výstavišti samém uspořádán bude boj květinami a zápasy perpentinami; pro návštěvníky výstavy zřízena bude za průmyslo- vým palácem veliká květinová alej se stánky, kde se budou prodávati květiny pro zápasy květinami.
Bělský Beleredí marianský Václavský náměstí Stro
36 article
V den květinové slavnosti koncertovati budou na vý- slavišti Uři hudby: slavnostní osvětlení potrvá až do 11. hod. noční. Pro šest nejkrásněji dekorovaných vozů je stanoveno šest cen, o jichž přidělení roz- hodne zvláštňí porota. Přihlášky čekorovaných vozů k účasti na květinovém korsu buďtež adresovány výstavní kanceláři s označením „květinové korso“ Dekorování vozů umělými květinami je přípustno .. Výprava z Kladna na výstaviště. V neděli dopoledne přijede přes 2000 výstavních návštěvníků z Kladna s hudbou do Prahy. Hosté budou o 10, hod. dopol. uvítáni zástupci král. hlav. města Prahy na Staroměstském náměstí, odkudž se pak odeberou korporativně přes most Svatopluka Čecha na vý- staviště, kde budou o 11. hod. dopol. uvítáni zá- stupci výkonného výboru. Hornická hudba kladen- ská koncertovati bude pak na výstavišti do 4 hod odpol. před průmyslovým paläcem a od 4 hod. až do odjezdu hostí na pergole . Ohňostroj na výslavišti uspořádá opětně zej- tra v sobotu 4. t. m. o 1/210. hod. večerní pražstý pyrotechnik p. B. Hájek. Atrakce tato přivábí zajistě opětně četné návštěvníky svým bohatým prozramem
Čecho Hájek Kladno Praha staroměstský náměstí
37 article
Hypořeční bank