ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b20412d0-75a4-11dc-a409-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 38, work 3, person 128, org 7
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v pátek 3. července 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 181.
4 article
Na ranní a odpol. listy předpláeí se; v Praze v adm inistraei a měsíe na čtvrt lita . . . . 6 K — s dvojí čenáškou na měsíe . . .. na čtvit 14a . . . . 7 K 60 h vs slisásh: a K 3o na něsíe .. Toštout na něsíe na čtrrt lela . . . . 9 K oo s drojí zísilko na miěsí
Praha K 3
5 article
na atvrt vrit
6 article Obrat ve smýšlení polském.
Obrat ve smýšlení polském. Za týden sejde se v Praze druhá slo vanská konference, aby rozhodla, je-li na čase, svolati v nejbližší době všeslovanský sjezd, který by se dle dosavadních disposie shromáždil v Petrohradě. Za posledních šest neděl, jež minuly od zahájení porad petro- hradských, situace se změnila jen nepatrně přece však ve prospěch připravovaného slo vanského dorozumění. V Petrohradě domlou- vali se jen Rusové s Poláky; rakouští dele gáti byli při jejich domluvách jen prostřed- níky. Na konferenci pražskou přijedou kromě delegátů ruských a polských též zástupei jižních Slovanů, takže v Praze budou za- stoupeni již všichni slovanští národové jako úplně rovnoprávní činitelé. Poněvadž konfe- rence bude věnována pouze kulturným a hospodářským stykům slovanských národů a politika bude ještě vyloučena, nebudou v Praze zastoupeny politické parlamentní kluby, nýbrž jen různé národní strany. V tomto vzhledě nebude však konference ještě kompletní, poněvadž zástupci některých národních stran dosud se zdráhají vyslati do Prahy své zástupce a proto zastoupení ně- kterých slovanských národů bude kusé. Bude to stinná stránka pražské konference, ale bez stínu není světla.
Rus Polák Praha Petrohrad
7 article
Druhou známkou lepšíci se situace jest trvalý zájem slovanského tisku další mezi slovanské porady. Netoliko v tisku ruském a polském, jichž se připravovaný sjezd týká v prvé řadě, objevují se bez ustání úvahy o konferencích; také tisk jihoslovanský, jenž se za porad petrohradských choval ještě velmi zdrželivě a skepticky pohlížel na pokus, přivodití sblížení rusko-polské, jeví nyní větší zájem pro další porady. Vyskytují se ovšem i výtky. Některým listům jest ohlášený program pražské konfe rence příliš úzký; postrádají v něm zejmena otázky politické. Nám naopak se zdá, že program jest až příliš široký, uvážíli se, že se má učiniti prvý nesmělý krok na dráze svorné součin- nosti všech slovanských národů. Politiku nebude možno vyloučiti ze slovanských sjezdů ale dříve, než se začne mluviti o politice, nutno umožniti samotné sjezdy. Sjezdy mohou se státi trvalou slovanskou institucí jen v tom připadě, když budou míti reálný účinek, když bude možno ukázati, že to neb ono sjezdové usnesení skutečně se provádí, že vešlo v život u všech slovanských národů. Máme v tom vzhledě nevalně příznivé zkušenosti ze sjezdů slovanských novinářů. Deset let již trvají tyto sjezdy, odhlasováno na nich množství krásných resolucí, ale uzavřeme- jejich účty, shledáme, že celý čistý zisk spočívá pouze v tom, že účastníci sjezdů se navzájem požnali, že na vlastní oči shlédli kraje a lid, o němž jsou nuceni psáti. Při jaté resoluce zůstaly doposud mrtvou literou Tedy program třebas sebe užší, ale s podmínkou, že bude přesně proveden. Ale tím ocitáme se opět u sporu rusko polského který jest alfa i omega svorného postupu
Ruska
8 article
všech slovanských národů. Jaká jest nálada u Poláků, jaká u Rusů? Smýšlení u Poláků jest rozdělené. Umírněné strany ve všech třech »záboreche jsou pro svorný postup se slovanským světem, jako byly pro něj už před petro- hradským slovanským týdnem. Ale národní demokracie polská, která má v ruském Polsku rozhodující slovo, rozstoupila se ve dva tábory. Pravé křídlo, jež vede posl Dmowski a s nímž jdou i haličtí na- rodní demokraté, jest pro účastenství Polák ve všech slovanských společných schůzkáchi levé křídlo, soustředěné ve Varšavě, trvající na starých zásadách všepolských, vydalo však ostrý protest proti vedení strany. protože vstoupilo ve styk s ostatním Slo vanstvem.
Polák Rus Dmowski Polsko Varšava
9 article
»Protestujeme — pravi se v jeho pro- jevu — proti ponížení a pohaně jména pol ského v panslávských orgiích! Protestujeme hlasitě a veřejně proti vůdcům národní de mokracie, kteří neváhali utopiti důstojnost národní v bahně demonstrací na oko slovan ských, ve skutečnosti moskalofilských! Pro- testujeme proti celé smiřovací politice naš representace, proti politice, přinášející na šemu národu pokoření a do hloubi jej de moralisující ! . . « Ale tento protest krajního křídla ná- rodně demokratického nenalezl ozvěny, nebot z rakouských polských stran žádná nevystu puje zřejmě proti obeslání pražské konfe rence a také v Rusku radikální demokraté zůstali se svým protestem osamoceni. K udr- žení stanoviska aspoň vyčkávacího přispěla nemálo vydaná právě ve Lvově politická studie Romana Dmowského: »Němci, Rusko a otázka polská«, v níž autor, opíraje seo důvody historické, hájí politický obrat. vzniklý v jeho straně a dokazuje, jak jest pro Poláky nezbytno opírati se ve svých národních snahách o Slovanstvo, jak jest jim třeba silného, ovšem ku Polákům spra- vedlivého Ruska. »Od té doby, co bylo po- valeno poslední povstání polské — píše tu — mezinárodní situace evropská změnila se tak dokonafe, že všechny naše sny o cizí pomoci vyprchaly na dobro.« Autor snaží se převésti své krajany od politiky citů na půdu reálné práce politické. Neváhá vysloviti hořkou pro Poláky pravdu, že v jejich by valých politických snahách nebylo rovnováhy mezi národním citem a politickým rozumem
Romanus Dmowský Němec Polák Rusko Lvov
10 article
Dnowski ukazuje svým krajanům truchlivý historický hřbitov polský, ale jedním dechem je varuje, aby neklesali na mysli, aby se nedali pohřbíti za živa, nýbrž na svém hřbi- tově budovali chutě novodobé tvrze na obranu ohroženého národního bytu. Akci poslance Dmowského mezi Poláky v říši ruské horlivě podporuje v Haliči »Slowo polskie«. V řadě článků, nadepsaných »Pře konferencí pražskou«, objasňuje poměr Poláků k ostatním Slovanům. Tu čteme: »Máme-li Slovanstvo vzíti do výpočtů našeho politi- ckého myšlení, činíme to jen proto, aby se historičtí slovanští národové sestavili v jeden šik a sice jen potud, pokud je spo- jují společné, reálné zájmy osvětové, sociální neb politické. Můžeme tedy mlüviti o soli- dárnosti slovanských národů, nikoli však o slo- vanské jednotě. Na poli osvětové práce soli dárnost vzniká sama sebou. Buď co bud jsme si bližší povahou, schopnostmi, náklon- nostmi, než s národy germánskými a román- skými a pro rozvoj každého slovanského ná roda jest stejně nebezpečna odvislost o Němců, od jejich umění, vědy a literatury
Dnowski Dmowský Polák Němec Halič
11 article
Naše civilisace může však nalézti mnoho cen ných prvků v kultuře jiných slovanských ná- rodů, jako navzájem oni naleznou zase hojne popudy v polské vědě, poesii a na konec i historii ... Obtížnější jest — píše dále — nalézti společnou formuli, vymezující hranice a působnost slovanské solidárnosti na poli politickém. Všeobecně možno říci jen tolik, že vidouce hrozící nám stejně, jako všem ostatním Slovanům, bistorické nebezpečenství se strany říše německé, musíme uznati z želané i pro nás zmohutnění každého slo- vanského národa a zvláště, pokud jde o Ru sko, vzrůst jeho sil jako protiváhy říše ně mecké.« A na jiném místě píše týž list: »Aby směr naší polské politiky mohl jíti souběžně s politikou státu ruského (při čemž nezbytno bude sblížení Rakousko-Uherska s Ruskem jest třeba, aby se Rusko vymanilo přede- vším ze vlivu pruského a změnilo se ve stát opravdu slovanský, nedychtící po despotickém panství nad Slovanstvem, nýbrž snažící se. aby jako zástupce slovanských zájmů získalo v politice evropské patřičného mu významu a vlivu.«
Rakousko Uhersko Rusko
12 article
Nálada na straně polské jest tedy smíru dosti přízniva; podá-li se Polákům se strany ruské ruka, nebude odmitnuta. Na strane ruské nestalo se však od petrohradských slo- vanských dnů ještě nic, co by sblížení ury- chlilo. Za debaty o rozpočtu ministerstv osvěty chystala se v ruské dumě resoluce. doporučující užívání polského jazyka ve ško- lách království polského. Ale s resoluce sešlo, poněvadž prý nebyla pro ni zajištěna většina. Škoda! Byl by to aspoň projev dobré vůle, která jinak jasně vyzněla ze slov některých ruských řečníků, zejména prof. Rodičeva, jenž prohlásil přímo za pohanu ruského jazyka, vnucuje-li jej vláda násilím ve školách národa jinoslovanského, toho ru- ského jazyka, o němž Turgeněv napsal »O slavný, veliký, svobodný, pravdy plný jazyku ruský! Tebe může míti jen náro veliký !« Svou velikost ruský národ prokáže nejšlechetněji přísnou spravedlností k náro- dům menším, jež osud postavil pod jeho ochranné křídlo.
Polák Rodičev Turgeněv
13 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 94.) Ve Vidni, 2. července (Původní telef. zpráva »Nár. Listů«.) Sodm hodin trvala dnešní schůze posla necké sněmovny, ale udělalo se v ní pramálo Ukončena bylo rokování o pilnosti návrhu po slance Breitera a soudruhů a Romančuka a sou
Romančuk poslanecký sněmovna necký sněmovna
14 article
druhů o zavraždění sedláků černichovských. P o pilnost hlasovalo 123, proti ní 103 poslanců byla tedy pro pilnost většina prostá, nebyla všal jednacím řádem stanovená většina dvoutřeti nová. Přes to sociální demokraté a Rusové uví tali výsledek hlasování demonstrativním potle skem, volajíce: „My máme většinu.“ Ze součtu obou vot jest patrno, že v zasedací sini, ba lze říci ve Vídni vůbec, chybělo poslanců skoro 300. Pak načata byla rozprava o pilnosti návrhu dra. Trylovského a soudruhů, kteří si stěžoval na pronásledování ruských spolků tělocvičných v Haliči. O návrhu tom promluvil také bývalý ministr hr. Dzieduszycki. Rokování to nebylo skončeno. Sněmovna rozešla se za všeobecn nechuti a rozmrzelosti. Všeobecný té- měř jest odpor proti velikým pracím jaký dostavuje se pravidelně po veliké únavě za velikých veder. Ani kdyby nebylo věcné opo- sice sociálních demokratů proti zvýšení daně li- hevé, jest ve sněmovně jakýsi instinktivní odpon proti snaze vlády, ukládati parlamentu, jehož fysické i duševní sily jsou vyčerpány zasedá- ním skoro devítiměsíčním, úkoly tak veliké, tal dalokosáhlé a pronikavé, jakými jsou oba zákony o nové daní lihové. Z Vídně, 2. července. (K. k)
Rus Vídeň Halič
15 article
Předsed dr. Weiskirchner zahájil schůz v 11.10 hod. Kárný výbor zvolil posl. Hagenhofera předse dou a posl. Stapiňského zapisovatelem Dotazy podali poslanci: Dr. Hajn a s proč nebyla uveřejněna v úřadních novinách dola zovatelova česká řeč ze dne 16. m m.: — Glabin ski a sp. po násilnostech, spáchanýc 28. m. m na polském obyvalelstvu v T šíně. V dotazu se praví, že německo-radikální ži vlové dopustili se za výletu polských katolických mladíků v Těšíně výtržností a násilností. 15 oso bylo kamením a holemi více méně raněno. Těšínská policie a politické úřady nechránily polské obyvatel stvo, ač byly na nebezpečí upozorněny. Polské oby valelstvo chovalo se klidně a vystříhalo se všelik provokace. Tazatelé žádají přísné vyšetřování z účelem vypátrání vinníků nestrannými úřadníky ochranu polského obyvatelstva před násilností. V dalším svém dotazu konstatují titíž poslanei že jako při uvedené příležitosti žáci německých škol zvlášté německé rešlky po 11 let účastní se všech demonstrací politických, nost německo-nacionáln odznaky a jseu dvěma prolesory dokonce ve škole štváni. Dne 28. m. m. dělali si smích z polského obyvatelstva a házeli po něm shnilými vejci. Interpe lanti se táží, jakých proslředků chice ministr po- užíti, aby zamezil všeněmeckou agitaci mezi žáky německých stát. středních škol v Těšíně proti klid- nému obyvatelsivu polskému Sněmovna rokovala dál o pilném návrhu stra černichovských události.
doktor Weiskirchner Hajn Těšín
16 article
Posl. Lazarski uznává nezbytnost opravy poli tické správy, zvláště v Haliči, odmítá však útoky n polský klub a haličské úřady pro černichovské udá- lesti Ty byly zaviněny přodpisy četníků o použí- vání zbraně. Pilností nedocílilo by se nic jiného, než zdržení jiných důležitějších porad. (Hlučná pochvaln a potlesk mezi Poláky) Posl. Vityk vytýkal kolu polskému, že se ří jen zájmy kapitalistů. Události černichovské lze vy- světliti záští četnictva proti ruským sedlákům, jim musí dostati se také lidských práv. Vinni oněmi kr vavými událostmi jsou četníci a myslivec hr. Kor tow ského, jenž vystřelil nejdříve. Sněmovna nem smyslu pro prolitou krev sedláků, avšak zodpově- nest padne na ty, kdo trpí takové hospodářství v H liči. Sociální demokraté budou hlasovali pro návrh (Hučná pochyala) Po doslovech posl. Breltena a Romanču ka a věcných opravách posl. Tomaszew ské h a Markova, jemuž předseda odňal slovo, zamít
Posl Polák Vityk Markov Halič
17 article
V drobném prodejín ranní číslo o sobě . . . za 8h odpolední . . . . . . . za zh Ve tlialkách na venkově- ranní čislo. . . . . . věpolední . . . . . . . . 4i Inserát platí se hotevé napřeí Předplacení a inaerty přijímá a dmini- strace v Míarisnské ulici č. . Tum nacházají se t4l redakae Uiskárna n ozpedice „Národnich Listá“ Rukopisy se nevracsji. 10h
Míarisnský ulice Tuma Národnich Listat
18 article
nuta pilnost návrhu 123 proli 103 hlasůmí (pro ne- dostatek 2/4 většiny) Dál rokovalo se o pilném návrhu Trylov sk- h o stran hasičských a tělocvičňých spolků „Sič“ Posl. Trylovský, odůvodňuje návrh, stýskal na pronásledování těchto spolků haličskými úřady. Řečník je povděčen, že polské noviny po vyneseném rozsudku nad Sičynským nevystupovaly proti Ru- sům tak, jako po atentátu. Ať ukáží Poláci, že jsou bratry rského národa a hlasují pro pilnost, tak jako všechny ostatní strany. Ministi vniíra svob. pán Bienertli sděluje, že podhné stížnosti nejsou ještě vyšetřeny. Až bude předležen celý materiál, prozkoumá ho a učiní nále- žitá opatření. Bezpodstatné je tvrzení, že nynější místodržitel dal okresním hejtmanům ve vých. Ha- liči nově a přisnější rozkazy ve příčině „Siče“. Dl ministrova mínění podanému návrhu pilnost nepří sluišl. (Pochvala.) Posl. Buzek prohlašuje, že spolky „Síč“ mus býti všeobecně považovány za hlavní organisace r- dikální strany ruské. Čin Sičynského jest pro Ha- lič největším neštěstím. V boji východohaličském ne- jde o národní rovnoprávnost, nýbrž i pollačováni polského živlu. (Souhlas mezi Poláky; odpor Rusů) Po ministrových vývodech bude hlasovali proti pil nosti. (Illučná pochvala.)
Sič Posl Polák Bienertnout Buzek Rus
19 article
Posl. Pospíšil vytýkal vládě, že neodstraňuje ne švary haličské správy. Mluvě o slezských poměrech, praví: Čeští a polští dělníci v podnicích jsou jak p stránce hospodářské, tak i národní vydáni úplněv žane kapitalistům. Stěžuje si do odstrkování českého národa u soudů, u politických a berních úřadů, li tuje, že polská obecní představenstva nejsou soli- dární s českými proti germanisaci a prohlašuje, ž nápravu zjedná pouze zdemokratisování zemského sněmu a samosprávných sborů, jakož i zrušení k- pitalistického vlivu Jeho strana bude hlasovati pro návrhy, poněvadž má smysl pro žaloby a stížnost ruského lidu Posl. Zamorski vzdal se slova a Cegliáský mluvil zevrubně o blahodárné činnosti „Siče“ v vých. Haliči, načež rokování bylo uzavřeno a hlav- ními řečníky zvoleni poslanci Dzieduszycki (protí a Pihuljak (pro Posl. hr. Dzieduszycki je proti pilnosti. Není prý urážkou, tvrdí-li, že tento návrh je návrhem agitač- ním. Také i ostatní návrhy politických přátel dra. Trylovského čelí k tomu, aby potěšily nepřátele všech Slovanů, poněvadž předvádějí sněmovně nejkrva- vější bratrský svár. (Souhlas Poláků; odpor Rusů.) Posl. dr. Trylovský: To jste neslyšel, co jsemí řekl. Mluvil jsem ve smyslu zcela jiném.
Posl Pospíšil Sič Dzieduszycký Pihuljak Polák Rus doktor Trylovský Halič
20 article
Posl. hr. Dzieduszycki: Zli lidé tvrdí, ž agilace, jež v zemi vybočuje ze všech mezí, slouží zrovna tomu účelu, aby urovnala cestu přes slovan- ské mrtvoly, přes morální a mnohdy přes skutečné mrtvoly oné mocnosti, jež chce jednou sáhati z Ber- lina do Bělehradu. (Výkřiky u Poláků: Tak jestl) Nechci připisovati pánům tak zlý úmysl, avšak ji- stěho výsledku se dosahuje, který — zajisté bezděčně — umožňuje vznik bájí. (Hlučná pochvala a potlesk mezi Poláky.) Rokování přerušuje se. Posl. Choc naléhal v dolazu na zodpovědění dolazů po hrubém porušování rovnoprávnosti češti- ny úřady Mistopředseda podá vládě zprávu o tomnto do- tazu Přiští schůze Bude z ejtra Z parlamentních výborů. Z Vídně, 2. července. (K. k.) Národohospodářský výbor rokoval o předloze v příčině obchodních pomocníků, hned ze- vrubně o 88 1. až 3. Ref. ryt. Duleba soudí, že novými doplňky změnami zlepší se hmotné a sociální postavení zří- zenců. Konkurenční klausule byla zachována v zájmu jistých podniků, avšak změněna tak, že vlastně její škodlivost vůči zaměstnanému téměř úplně zmi zela. V předloze odboru vyslovuje se zásadně, že ustano- vení živn. řádu o nedělním klidu a pracovní době mají býti nařízením rozšířena též na zřízence pod- niků, které živn, řádu podrobeny nejsou. Podobné
Posl Polák Choc Bělehrad Vídeň
21 title
FEUILLETON.
22 article Literatura.
Literatura. Naše k nih v. * J. K. Šlejhar: Povídka z výčepu. Ilustrov J. Panuška. Šnajdrovy knihovny lidové výchovy sv. 2. a 3. Edice a tisk J. Šnajdra na Kladně 1908 Cena 2 K. Jako jeho učitel Dostojevský, J. Šlejhar se zvlášt ní zálibou schází do nejnižších vrstev pro své sujety a scenerie. Tam, u samého kraje společenského roz- kladu, kde hřích, hniloba a bnus jsou domovem, na- cházi reky svých prací i výjevy pro své umělecké obrazy, na nichž nemilosrdnou rukou kreslí proklel rokliny bídy a mravní zpustlosti. Jeho borvy jsou temné, bizarrně nahromaděně a úděsný účin, který znůsobují, prochvivá mocně srdce cillivého čtenáře Tolo rozbouření nervů a citů jest však jen vhodně volený prostředek k dosažení výchovného cíle auto- rova, který touží probuditi lhostejná lidská sráce naplniti se soucitem a šlechetností. Každý z těchto odstrašujících obrazů je zároveň svérázným projevem autorova protestu proti trvajícím zlořádům spole- čenským a výkřikem po zlepšení poměrů velkoměst. ského bahina. Z těch také důvodů zařadění „Povídky z vý- čepu“, v program Šnajdrovy výchovné knihovny mé svoje oprávnění a podklad.
Šlejhar J Panuška Šnajdrův J Šnajdr Dostojevský J Šlejhar Kladno Tolo
23 article
Oboáhlá a dosud nelištěná „Povidka z vý čepu“, ačkoli staršího data (z r. 1898), nese již všech- na znamení osobité vlohy p. Šlejhara: zvolnou slav bu dějovou, hustý, místy až přehuštěný styl, vple- lání nových slov, jejichž významu jen stěží se do- mýšlíme (vzryv, vhlášení, zachrul a j.) a pevně se- tkané přástvo ideové, vedené jistou rukou k závěreč- nému tragickému vyvrcholení. Pochmůrný děj povíd- ky odehrává se v předměstském činžáku, plném špíny, krye a zpustlé nemravnosti, ve výčepu pro- tivně zapáchajícím, v němž scházejí se lotři ze ře- mesla, ztracené existence, pijani a darmošlapové. A každá z těch poslav: od záletnické ženy poli- tikářského typografa k nabubřelému a surovému „i- rovi“, který krade z vojenského magazinu, ničí rodin- ný klid a v konec vraždí s promyšleným úmyslem muže své milenky pod rouškou obrany vojenského stavu a cli, od sestárlého zabiječe na jatkách, jenž se posléz oběsí, až k souchotinářské zoufající ženě stále opilého kamnáře — každá je líčena s obvyklo u p. Šlejhara věrností a pravdivostí. A uprestřed tohoto ovzduší hnilobného živoi a umírá, ohlodán krysami, malý hoch, hrbáček, umu- čen katanskou svou matkou, oloupen o jedinou svoj radosi, chycenou křečici, jež zmírá v kleci steskem po svých mláďatech V něžném soucitu aulorově rýsuje se tu tklivě jeden z ubohých oněch zjevů, od nichž vždy zůmy- slně a spěšně se odvrací člověk ve své zálibě a uspo- kojenosti nad sebou samým, aby ani pouhý nepří- jemný dojem, ani pouhé rušivé ulkvění nemohlo vniknouti v duši a nějak ji znepokojiti. Leda, je-li te jen okázalá sensace, v níž pak rád se popase velko městský slověk,
Šlejhar
24 article
Mrzáček ten ztělesňuje v celé hrůze obraz velko měslského rozvratu, z něhož vyzírá bezmocnost bídy u dětí ještě nechápajících, proč se jo vše děje s nimi proč takto je jim usouzeno. „Zavěšují se takové pohledy často na nárož nádherných pasáží velkoměstských, za vražedný mrazů, uprostřed třesknuté zimy, na všechny ty li výhodně obslarané, věím přebytkem se honosící, kte v bobrových kožiších, s útrobami nasycenými, roze- hřátými vybranými pochoutkami se tu procházejí — je tak příjemno a zdravo procházet se v mrazu — jsouce nejhroznější výčitkou lidskosti. Jest však dob vyšších zájmů a snah, než milosrdenství a scucitu. nikdo nevšímá si dnes pohledů takových A líčení útrap nebohého ditěle, jehož vlastn matka, vymykající se kontrole lidskosti (jak čast v životě potkáváme se s podobnými případy a ja nevysvětlitelně shovívavě chovají se zákony k těri největším zločincům lidstva!), donucuje, aby klečel nahýma kolinkama na ostrých polinkách, jež stibá pouze ranou nebo kopnutím, jemuž rve vlásky, z uši vyzvedá, do úst s násilnou brutalitou rozvíra ných hnusně plivá, za košilku pomeje leje, chodidla ná- koskou krvácí, horkou cihličkou spaluje tvář —— te vše naplňuje nejsmutnější stránky „Povídky z vý- čepu“, ale já nepochybuji, že právě ty svoje vých ov- né poslání u čtenářů vykonají nejlépe. Útočí příliš ohnivě na lhostejné svědemí, ne aby mohlo zůstat nerozechvěno. Výprava knihyj neobyčejně vkusná. Barevné kresby Panuškovy jsou výstižné a krásné, řez písma účelný. Kniha zasluhuje opravdu nejširší pozornosli
Panuškův
25 article
* Časký katalog bibliografický za léta 1898 1903. Nové řady ročník X—XV. Sestavil Vojtěc Kudlata V Praze. 1906. Str. (8) 848. Část Věcný rejstřík, Sestavil Karel Novotný. V Praze 190 Str (8) 118. Nákladem Spolku česko-slovanskýci knihkupeckých účetních v Praze. Cena 20 K. Není snad starší bolesti naší literatury nad b- bliografii. Do r. 1846 práci vykonal Jungmann, dor 186 doplňoval a opravoval Doucha, ale od r. 1863 do r. 1889 máme jenom jednotlivé náběhy a zásluž- né pokusy, ale žádný soustavný přehled, jako na př mai Němci, Francouzi, Angličané... nebo jako u Po- láků seslavoval Estreichor, u Rusů Mežov. Mof knih — a není map ani kompasu. Nejnověji pokusil se o vědeckou bibliografii českou dr. Zd. V. Tobolk podporou Akademie: vyšly tři svazky za r. 1902 1904 — a pokračování zápasí s novými obtížemi nesná zemi. Každá bibliografie, jako všechny slovníky, ta- bulky, statistiky..., je práce nevděčná a suchopárná. ale přece nanejvýš potřebná a výmluvná. Autorům nekyne ani sláva, ani zisk, jen vědomí vykonané po- ctivé práce může přenést přes neporozumění zde pohrdání onde. Spolek českých účetních se svrcho- vaným idealismem chopil se této nevděčné a náklad- né práce a od r. 1889 vycházely ve svazečcích čím dál tím silnějších jeho soupisy českých knih, jediné u nás a nezbytné každému lilerárnímu pracovníku. Trudná a nezištná práce nedošla pochopení ani uznání na místech náležitých. Spolek rozčarován, práci r. 1897 zastavil. Nebylo ani chuti do práce an povzbuzení z venčí. Přede dvěma lety proniklo však
Vojtěc Kudlata Novotná Jungmann Doucha Němec Francouz Angličan Rus Mežov doktor Zdeněk V Tobolk Praha Praga 190
26 article
poznání, že třeba konati povinnost až do konce i kdyby všichni vlivní činitelé krčili rameny a i kdy by obecenstvo nechalo Spolek se zakrváceti. Nebo- konečně nejvyšším soudcem každého jest jenom vlastní svědomí. A tak spolek vydal soupis českých knih za rok 1898—1903 s důkladným rejstříkem. Kniha skor o tisíci stran, bez nároků a pretensí. Není tu nic, ne abecední soupis českých knih za šest let (bez čase- pisů; časopisy sebral V. Kudlata ve zvláštní kníže samostatné); nic, než jmena a čísla Ale i ta čísla jsou zajímavá. Za těch šest let vy šlo víc než jedenáct tisíc českých knih. Do r. 184e všech českých knih, rukopisných i tištěných, napočí- tal Jungmann něco přes 7000; není tedy daleka doba kdy za rok vyjde více knih, nežli kdysi za celé tisíci- letř. Kalendářů vyšlo přes 400 — slušné číslo. K nej- plodnějším autorům náleží Jirásek (přes 30 znih) Vrchlický (60 — šedesát: průměrně každý měsíc kni- ha). Naříká e na nechuť k literatuře zábavné a že se mysl lidstva vyzouvá z dětských střoviců poesie- Není to pravda. Z tčch 11.000 knih je přes 1300 svaz- ků básní, dramat, besedníků atd. a skoro 1500 ro- mánů (spisy pro mládež v to nepočítaje). Za 6 l skoro 3000 svazků belletria — noní to snad dosti?
V Kudlata Jungmann Jirásek Vrchlický
27 article
Může skutečně někdo z nás je vskutku přečíst — ve dvou dnech tři svazky? A že by klesalo nábožen- ství — 1000 svazků modliteb a kázání za 6 let: nen to dost? Úpadek antiky je i tu zřetelný: jen 8 svazků literatury staroklasické (ale tu jsou do ní po- čítány i texty latinské i řecké, opatřené pouze če- ským úvodem nebo titulky) — to je snad troch málo na veliký vliv, jaký se jí obyčejně přičítá Velmi zajímavé je také stopovati, jak silně jsou v bibliografii zastoupeni naši „staří páni“, ti v těch rokokových parukách anebo s těmi několikanásoh- nými vysokými límci našich pradědečků. A zvláště ti, kteři jsou aspoň 30 let mrtví... Vysoká čísla vy- kazují olisky Havlíčka, Němcové atd.; Hálek má jen tři čísla (vyšší jistě zaznamená bibliografie za rol 1905). Palacký děkuje jen stoletému jubileu za svých 7 čísel (musíme zas počkati až na bibliografii za rok 1907) — i tu pozorujeme, jak pomalu stává se liter- tura jenom obchodním artiklem, průmyslem štk kazdí jiná výroba Jak vidno — i pouhá bibliografi podněcuje někdy k přemý šlení . .
Havlíček Němcová Hálek Palacká
28 title
Quido Marie Vyskočil.
Quido Marie Vyskočil
29 article
* Jaroslav Didlo: Dějiny Ruska v XIX. sle- letí. (Dva díly. Světové knihovny č. 601—603 a č 655—657. Cena K. 1. 20. ) Přitomné dílko není a nechce býti snad nějakou hlubší analysou ruského vývoje a rozvoje. Svým rozměrem mohla by nenajvýše stručně shrnouti poslední vývody takevé analyse, kdyby o ni bylo autoru šlo. Ale poznatky, jež v knížce čtenář najde. jsou více povahy vnějši, pro první orientování: vy- týčení mezníků zahraniční i vnilrní poliliky, ukázky státních aktů (zvláště t. zv. velikých reforem Alexandra II), stručný obraz určilých hnutí spole nosti s některými jmény a fakty, tu a tam podmalo- vaný náladou, nastrojením, ale bez uvedení posled- ních příčin«.. Vystupují ty obrázky jeden za druhýmn tu vlna se zdvihá a tu klesá — hnutí za selskou r- formu a po ní a pak reakce polského povstání, nihi- lismus a zase slovanský boi 1877—78, a zase vo lání po konstituci a náhlá reakce i utišení za Alexan dra III., podivné vítězství principů slavjanofilskýcl proti kterému konečně zase reakce za Mikuláše II.l Často se člověk maně táže, proč a jak, zda lo zá konem přílivu a odlivu či čím? Na to nestačí odpově- děti malá knížka orienlační, zde třeba ponořiti se d živých bouří, sporův a bojů ruské společnosti, aby chom našli odpověď. Teprve pak uvídíme vše s jinéh stanoviska, než s jakého a pro jaké psána populárn knížka českého historika. Nebude to stanovisko vzdá leného pozorovatele, sledujícího zajímavý obraz no vého života a srovnávajícího jej se svými poměry nýbrž stanovisko účasiníka, pátrajícího nutně po vlastních kořenech tohoto vlastního živola, nemají cího ohledův a nevázamého rovněž tolik cizími ná zory a příměry. Tu pak opravily by se leckteré zdán
Didlo Mikuláš Rusko
30 article
livě nepatrné odchylky autorovy, které překážejí pře ce nemálo jasnému světlu poznání. Uviděli bychom na př., že slavjanofilství od kolébky až po rozkvě svůj za Mkaakových a Dostojevského nebylo tím,c se za ně často vydávalo, zvláště později a co přivo dilo konečně opět renkci poslední. Byl by tím vy světlen zdánlivý rozpor, proč ruská společnost jednou dovedla se nadchnouti šovinismem a klerikalis mem (!), aby zase po čase vrhala se v objetí nihilis mu a revoluce! Potom udělali bychom si o ruské celkové společnosti přece jen také trochu jinaké po nějí, než k jakému mohl, bohužel, dojíti někter méně opatrný členář dílka a jakého autor jistě an nezamýšlel, ani by si nepřál, ba které by ho možní překvapilo. Toliž to, jež mimovolně aspoň na chyíi kmitne se, myslím, každému, kdo bedlivě přečte tuto práci: že Rusku, zdá se, podle tohoto vylíčení bylo vždy nejlépe, když nad ním vládla silná, renkční ruka a že každá snaha po uvolnění a pokroku byla provázena rozkladem! Jak pravíme, překvapující málo žádoucí, ale přečtěte sami a uvažujle o tom uvidíle. Tento resultát je ovšem to nejslabší, co může knížka o Rusku komu pověděti a v něm nesmím proto hlodati jejího poslání. To určili jsme již předem. řeknuvše, že knížka nepodává hlubší analysy, nýbrž je rázu orientačního, při čemž najde však v ní i čte- nář, více Ruskem se inferesující, leccos zajímavěho a nového, třeba že jí nejsou antikvovány ovšem zase ani v příslušných partiích práce starší a vělší (u nás na př. Rambaudova, dosud nejznámější), kter jdou též dále zpěl a proto plněji ozřejmují již i obra Pelrův i jeho následky až v konečných jejich důsle cích, jež v knihách těch — proti naší — přirozeni ještě uvedeny býti nemohly. V. Štěpánek.
Dostojevský Toliž Rambaudův Pelrův V Štěpánek Rusko
31 title
V. Flajšhans.
V Flajšhans
32 article
Bibliografie. * Radoslné vzrušení v mládeži vzbu zuje každoročně před prázdninami vycházející Ka lendář »Malého Čtenáře«. Také letos již vyšel a sluší konstatovati, že s obsahem ještě bohatším a zajíma vějším než jiná léta. Je to sice pestrá, ale při tom veskrze účelná a spořádaná směs rozmanitosti, jel mohou mládež bavit a jí býti k užitku. Vážné poučné články střídají se tu s humoristickými obrázky a četné hádanky velmi případně doplňují i celý obsah Kalendář »Malého Čtenáře« sestavil opětně Fr. Procházka a vyšel nákladem Jos. R. Vilímka v Praze * »Platonův Jon«. Soustavný úvod s překladem. Napsal Rud. Neu höter. Otisk z 41. programu prvního čes. stál. gymnasia v Brně za školní rok 1907—1908. Tiskem moravské akc. kn hl. v Brně. * »Svělová knihovna« (J. Otto). Čís. 662 — 664. Marie z Ebner-Eschenbachů: »Nevěrece Čís. 660—661. Eug Lee-Hamilton: »Sonety imaginární a sonety bezkřídlých ho- din«. (Rediguje Jar. Kvapil. * Lidové rozpravy lékařské«. (Pořádá prof. dr. L. Haškovec.) Čís. 81. Dr. Rich. Fibich: »O skři- veninách páteře, zvláště u dětíe * »Poděbradsko«. Místopis okresu králové-měste- ckého, nymburského a poděbradského. Práce uči telstva okresu. Díl III. Seš. 3—4. * »Pokrokové epištoly«. Čís. 5. Dr. J. Petrus »Rakouské hříchy a česká práce«. Jubi- lejní úvaha. V Olomouci 1908. Tisk národní knih- kamenotiskárny Kramář a Procházka. Náklad Pokro- kového polit. spolku v Olomouci.
Procházka R Vilímek Platonův Jon Otta Marie Ebner Eschenbach Hamilton Kvapil profesor doktor L Haškovec Rich Fibich J Petrus Ka Praha Brno Poděbradsko Olomouc Svělová knihovna Eug Lea
33 article
* Dr. Václav Posejpal: Arithmetik pro ústavy učitelské. S přílohou: Úloby k arithmetice. V Praze 1908. Nákladem »Unie«. — Vilímkova knihovna sv. XIV.; A. Conan Doyle: Paměti lékařovy, díl II. Přeložil Josel Pachmayer. — JUDr. Alíred Maria Maver Die nationalen a sozialen Verhält- nisse im böhmischen Adel und Gross- grundbesitz. Zvláštní otisk z »Čechische Re- vue«. — Dr. Fr. Zachoval: Nauka o obchodu pro obchodní školy jednoroční. Se 4 formuláři. Ná- kladem »Unie«. — Jiří Mahen: Ballady. Ná- kladem A. Píše v Brně. — Výcvik a utvrzení paměti. Na základě nejlepších odborných spisu vzdělali Chaire a Jan Misárek, úř. opráv. účetní re- vident. Nákladem »Nové Myšlenky«. V komisi Ú. Píšvejce v Praze. — Ich weiss Bescheid in Berlin. Jlustr. průvodce Berlínem. S plány města. Vydání 1908-9. Nákladem B. Behra v Berlíně. — Pryní česká vegetářská kuchařka, sbírka vyzkoušených předpisů ku přípravě chutných a zdravých pokrmů bez masa. Sestavila pí. Ludmila Barthová, se stanoviska zdravotního přehlédl dr. Jar.
doktor Posejpal Arithmetikum Vilímkův A Doyle Josel Pachmayer JUDr Alíréd Maver Adel Gross Zachoval Mahen A Píš Misárek Ú Píšvejc Behr Barthová Praha Francie Brno Berlín knihovna svatý . XIV
34 article
Barth. Nákladem »Nové Kultury« v Praze. — Gustav Kobliha: Fysika ku potřebě nižších škol hospodářských. Se 125 obrazci. Nákla- dem »Unie«. — Památky archasologick a místopisné. Orgán archaeologické komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy. slovesnost a umění a archaeologického sboru Musea království českého. Hlavní redaktor dr. Jos. Lad. Pič. Dílu XXIII. sešit I. a II. 1908. Obsah »Památek dilu XXII. Ročník 1906 - 1908. V komisi Fr. Řivnáče v Praze. * Románu zkupeckého života »U sně- deného krámu« od Ignáta Herrmanna vyšel právě 7. sešit. (Subraných spisů Herrmannových sešit to 78 nákladem F. Topiče v Praze, za 32 haléřů. * Prof. Ferdinanda Strejčka spis »0 Svalopluku Čechovi«, který vychází nákladem F. Topičev Praze v sešitech kvartového formátu po 40 haléřích, dospěl právě k sešitu sedmému. Rovněž k sedmému sešitu dospělo druhé vydání »Se- braných apisů Svatopluka Čecha« (týmž nákladem jako předešlý spis, sešit po 32 haléřích). jež zahájeny jsou »Drubým květem«, románo- vou to skladhou, vystihující vlastní autorův život.
Barth Kobliha František Josef doktor Jos Řivnáč Román Herrmann Herrmannův profesor Strejček Čecho Svatopluk Praha Náklo Francie muzeum království Topičev Praga