V Praze, ve středu dne 5. července.

K číslu 182.

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilko na měsíc 3 K 80h

NARUDNÍ

Vzpoura námořníků u Oděssy Příčina nespokojenosti na »Po- temkinu«. Z Bukurešti, 4. července. O správě na »Potemkinu« sdělují se tyto přímo hnusné udá- losti: Bezpočtukráte mužstvo žádalo za z lep- šení potravy, ale marně. Dne 12. června konalo loďstvo cvičení. Dne 13. června přive- zeno bylo maso a shledalo se, že zapácháa že, jsouc červivé, nehodí se k vaření. Bylo však přece uvařeno. Dne 14. června zdráhalo se mužstvo požíti masa tohoto. Každý lodník snědl pouze chléb a napil se vody. Když se o tom dověděl velitel, nařídil sestoupení mužstva a tá- zal se ho, proč nejí maso. Mužstvo odpovědělo, že jest špatné. Velitel se tázal, kdo maso bude jísti a pravil, že neposlechnutí vojenských pří- kazů mělo by za následek potrestání. Čásť muž- stva ze strachu prohlásila, že se rozkazu po- drobí, kdežto druhá shlukla se ve skupiny. Povolána garda. Mužstvo otázáno znova, bude-li maso jisti a když odpovědělo, že nebude a že chce lepší potravu, první důstojník gardy poru- čil stříleti. Garda zdráhala se jeho rozkaz pro- vésti. První poručík vytrhl nejbližšímu vojínu zbraň z ruky a střelil Vakulinauka, kte- rého usmrtil. Mužstvo přešlo ihned k obraně, skočilo k pyramidám, nabilo ručnice a střílelo po 10 minut do důstojníků. Velitel prchl do kajuty, odkud přeplavil se k torpedovému člu- nu. První důstojník na zadní části lodi byl za střelen a mrtvola jeho hozena přes palubu. Po- tom vytažen z torpedového člunu velitel a na palubě stejným způsobem usmrcen. Důstojník Tan vypátrán v prachárně ve chvíli, když chtěl loď vyhoditi do povětří.

Kdo vyvolal vzpouru? Z Berlína, 5. července. Lodník »Potem- kina« zaslal příteli dopis, ve kterém vypravuje, že revolta v Oděsse připravena byla sociálně-demokratickou stranou. Vůd- cové její sešli se se zástupci mužstva »Potem- kina« na lodi. Vzpoura proti vzpouře na »Potemkinu«. Z Oděssy, 4. července. Odpoledne vyprá- vělo se tu, že na »Potemkinu« povstala opět vzpoura. Vzepřela se čásť lodníků, ale mužstvo ostatní je zatklo a vysadilo na pevninu.

Prohlášení »Potemkina« k cizím velmocem. Z Konstance, 4. července. Před svým od- plutím mužstvo »Potemkina« požádalo zdejší úřady, aby dodaly zástupcům cizích států toto prohlášení: »Velitelství pancéřové lodi »Kňaz Potemkin« zahájilo boj proti autokracii. Dávajíc o tom vědomost evropským vládám, prohlašuje, že zaručuje naprostou nedotknutelnost všeho cizího loďstva, které pluje Černým mořema všech přístavů černomořských.« »Vecha« se vzdala. Z Petrohradu, 5. července. (C.-B.) Dopravní loď »Vecha« se vzdala ještě včera na ruských vodách.

Z Konstance, 4. července. Odpoledne ob- jevila se směrem od Oděssy válečná loď, která se rychle přibližovala. Myslilo se, že jest to pancéřová loď sebastopolské eskadry, která se chce připojiti k »Potemkinu«. Loď vplula do přístavu a nedala žádného pozdravu. Byl to torpédoborec »Remitend«, který připlul, hledaje loď »Potemkina«. Proslýchá se, že celá eskadra sebastopolská připluje za ním. Z Konstance, 4. července. Oznamuje se, že »Potemkin« vzal před Sulinou uhlí italské slolanzal ak avd- obchodní lodi. Z Oděssy, 4. července. Proslýchá se, že »Potemkin« ohrožoval v neděli sousední něme- ckou osadnickou vesnici a že tam zabral do- bytek. Z Oděssy, 4. července. Ve vojenských kruzích námořních vypravuje se, že torpédový člun, na kterém jsou dobrovolní důstojnícla topiči, poslán byl proti »Potemkinu« a že má určitý rozkaz, jej potopiti. Vláda lituje, že jest nucena zničiti tak skvostnou válečnou loď, ale nevidí jiné pomoci. Zejtra dopoledne očekává se zde loďstvo ze Sebastopolu. Z Oděssy, 4. července. Torpédoborec »Re- mitend« poslán, maje posádkou jenom důstoj- níky, na tajný rozkaz proti »Potemkinu«, vráti se však po několika hodinách, nenaleznuv ho. Proslýchá se, že měl rozkaz jej potopiti. Z Londýna, 4. července. »Standard« ozna- muje z Oděssy: »Potemkin« byl viděn 26 mi od Oděssy. Přibyl sem torpedový člun, jehož úkolem bylo zničiti »Potemkina«. Má posádku důstojníků, kteří jsou přestrojení za prosté vo-

Čislo v Fraze za 2n a na venkové za 3h

Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. ll a expedice. jíny. Loď má rudou vlajku. S touto chce se přiblížiti k »Potemkinu«, pozdraviti jej jako přítele a pak se pokusiti potopiti jej torpedem. Z Londýna, 5. července. Z Oděssy se sdě- luje, že zatčeno tam bylo 20 důstojníků, poně- vadž veřejně prohlásili, že nechtějí se dále zúčastniti bojů proti bezbrannému lidu. Revo- luční propaganda se vzmáhá. Z Petrohradu se sděluje: Když černomoř- ské loďstvo přiblížilo se k Oděsse, dáno bylo admirálu a důstojníkům plakáty, nalepenými na různá místa lodi, na vědomost, že, užije-li násilí proti „Potemkinu“, nebo bude-li dán rozkaz ke střelbě, všichni důstojníci budou porubáni, nebo hozeni přes palubu. Za těchto okolností nezbylo Kriegerovi nic jinéno, nežli vrátiti se do Seva- stopolu a propustiti mužstvo. Z Petrohradu, 4. července. Pět důstojníků „Potemkina“ přibylo do Petrohradu a podalo v referátu ministru Avelanovi o vzpouře tyto podrobnosti: Vojska v Oděsse bylo málo, a ne- mohlo zadržeti 6000 mužů, kteří se shlukli, loupili a drancovali, jak srdce ráčilo. Ušetřeny byly jenom úřady, protože byly vojskem silně obsazeny. Vše, co lidé uloupili, prodávali za babku. Víno a čaj mohl se dostati za 10 kop., kus nejdrahocennějšího hedvábí 50 kop. Vojsko opětně užilo bodáků. Kozáci mrskali zbůjníky nemilosrdně knutami. Nic to však nepomohlo.

Dav loupil dále. Paliči vykonali své dílo na všech koncích města. Vojsko střílelo na paliče. Počet zabitých jest velký, počet raněných páčí se na tisíce. 12 hodin odváženy mrtvoly, které byly obětí první srážky. V přístavě postaveny baterie s četnými děly. Obchody jsou z větší části otevřeny, ale přístav jest uzayřen a voj- skem obsazen. Panika pominula. 121 člen oděs- ského obchodnictva zaslali ministru obchodu spis, ve kterém jej žádají za příročí pro splátky směnek až do úplného uklidnění Oděssy. Z Petrohradu, 4. července. Jsou rozšířeny pověsti, že všichni důstojníci černomořského loďstva požádali za propuštěnou.

Události na Rusi. »Potemkin« a bouře na Rusi. Z Petrohradu, 4. července. (Od našeho zvláštního zpravodaje.) Zpravodaj váš měl roz- mluvu s bývalým kapitánem Kladem, jenž slou- žil v černomořském loďstvu. Týž se vyslovil, že námořníci černomořští jsou čilejší a revoluční propagandě následkem vzdělání svého přístup-

FEUILLETON. Otrávená řeka. Epištola k Pražanům.

Červnové slunéčko již zase znamenitě za tápí, ulice měst jsou jako výhně a horký vzduc neosvěžuje, ale vysouší hrdlo a ožehuje tváře. Upracovaní lidé hledají kousek stínu a sotva jest jim volné chvilky dopřáno, spěchají, aby una vené oči potěšili pohledem na trošku zeleně. A čím. méně mají těchto volných půlhodi nek, tím rychleji uzrává v duších jejich úmysl. že toho tady všeho nechají, ať se svět postav třeba na hlavu, a že si vyrazí aspoň na několik dní ven do přírody. Plýtvají a hýří ve své obrazotvornosti. Vidí v duchu úrodná pole s vlajícím obilím, okřívaj v chladném stínu lesů, vdechují plnými plicemi vůni pryskyřic a kvetoucích lip, plouhají se vy- sokou, orosenou trávou lučin a zakoušejí roz- koše řeky. A pak ten venkovský vzduch, jest ho tolik k nepřebrání a stále svěží, vonný, hojivý. Když si tolik ve své obraznosti naslibovali, když odečtli od těchto výhod a rozkoši i ty ne- příjemnosti, jako jsou nepohodlné byty, mizerná venkovská piva a když uvážili, že tento výlet bude podnikem drahým, rozhodnou se, že přece jen pojedou, ale jinam, než byli loni. Snad se jim přece podaří nalézti vhodný koutek a prote honem noviny sem! Přečteme si, kde se co nabízí, dopíšeme venkovskému přiteli, po- ptáme se, vylíčíme mu své požadavky a pak s Pánembohem vyletíme, okřejeme a nabereme sil k další úmorné práci!

Nuže, povinností venkovanů jest, aby měst skému obecenstvu poradili. O takové rady ne- bývá nouzc, avšak rady tyto nebývají vždy ne- zištně a proto za mnoho nestojí. Lákati měšťáka na venkov, který mu ne- může nic poskytnouti, jest hřícn. Lákával jsem vás také kdysi do Polabí*)a snažil jsem se vylíčiti vám krásy jeho, ale nyn musím vás varovati, abyste se k Labi, od Par- dubic počínaje, až k Mělníku, ani nepřiblížili. Kdo se dá zlákati do Polabí, touží zajisté po řece, vždyť koupel ve zdravé, proudící vodě jest nejen nejpřijemnější, ale nejvíce osvěžu- jící. Přijdeme-li však k řece ohavně znečistěné. odporně páchnoucí, nezdravé a hnusné, prch- neme od ní s ošklivostí. A takovým jest nyní naše Labe; naše Labe, které bylc ke koupání jako stvořené. Jsoa zde ještě stinné doubravy, jsou zde ještě malebné břehy, po nichž se valí jak mocné proudy houštiny vrb a olší, jsou zde ještě žírná luka, zpestřená květy, ale ta voda, která teče mezi rozkošnými břehy, jest odporná. Jako špinavé závoje táhnou se nyní po hla- dině, kdysi jasné a čisté, šmouhy mastné špíny jako škraloupy točí se mastná, duhově zbarvená kola a v zátočinách, v těch vábných zátočinách. kde je písek tak měkký a jemný, kam padaj *) Feuilletony v „Nán. Listech“. „Hodinu Po labim .

stíny košatých vrb, kde shlížely se za měsíčních nocí i víly této řeky, tam hnije tekutina olejnatá, šedivá a páchne strašlivě petrolejem. Petrolej vniká i do břehů a zničil rostlinstvo na nich, petrolej vniká do studní, které jsou spojitými nádobami s Labem, petrolej, posílaný po vodě z Pardubic, otrávil celé labské okolí. Nikdo nemá odvahy vstoupiti do řeky, neboť ohavný petrolej usazuje se na vašich údech, vniká do vašich úst, usazuje se na vašich vlasech. Petrolej otrávil ryby a zapudil od řeky zvěř, která se štítí z řeky napíti. Jen děti se odvažují do řeky a když se vrátí domů, prozradí odporným zápachem petroleje, že se koupaly. Čím více jde vody, tím více jde na ní petroleje, t. j. špíny petrolejové, a když jest vody málo, otravuje petroleji vzduch. Tážetc se, zdali se obyvatelstvo nebrání, zdali jsou rybáři a hospodáři klidni? Nikoli! Zalovalo se a žaluje, ale není moci v království českém, která by zakázala otravovati nejkrás- nější řeku naši. Jest zrovna směšné, když vinníka stihne trest a on musí zaplatiti 200 nebo 300 korun za to, že pustil ohavné tekutiny příliš mnono a když druhý den otravuje řeku dále . . Jsme bez pomoci. A proto vy všichni, kdož hledáte osvěžení, kdo věříte, že by vás koupel mohla uzdraviti, kdož považujete řeku ze dar nebes, vyhněte se Labi, nevzpomínejte s touhou již na krásné, kdysi zdravé, ale nyni otrávené Polabí! Ea. El