Telefonické zprávy „Nár. Listů.

nější nežli soudruzi baltičtí. Tento výtečný ma- teriál byl zanedbáván od ministra námořního. Klado přičítá vzpouru úsilovné propagandě revo- lucionářské, nedostatku vážného zaměstnání slabé disciplině. »Potemkin« jako lepší loď jižního loďstva může ohrožovati každé uhelné skladiště a být nebezpečným loďstvu rumunskému. Ministr zahraniční obdržel informaci od ru munského ministra zahraničního, že »Potemkine obdržel potraviny i uhlí a odplul směrem sever ním z Konstance. Vyslovivši sympatie »Potemkinu«, doufá vláda rumunská, že vyhnula se vážným bouřím usnadnivši odplutí jeho, zjednala volnou opět plavbu. V Oděsse velitel vojenský obnovil po- řádek. Z obavy před ohněm obrněnce rozkázal admirál Krieger ustoupiti před »Potemkinem«, V Libavě námořníci se vzdali, spoléhajíce na milost a zlepšení stravy. »Novoje Vremja« doufá, že opravy v Rusku přispějou k rozvoji slovanské otázky. Vzpoura v Revalu. Z Berlína, 5. července. Z Revalu docház zpráva, že také tam lze očekávati vzpouru ná- mořních vojínů. Vzpoura na Dněpru. Z Oděssy, 4. července. (»Fremdenblatt«.) Ve třech vesnicích maloruských v obvodu Dněpru vznikla vzpoura rolníků, kteří žádají zlepšení svého stavu. Na četných místech došlo mezi povstalci a vojskem ke srážkám. Změna v ministerstvu války. Z Petrohradu, 5. července. Potvrzuje se úřadně, že byla přijata žádost ministra války generála Sacharova za odstoupení a pone- chání jeho jako kancel. chefa v ministerstvu války, správcem mihisterstva války jmenován gen.-l. Rediger. Štábní chef a gen. inspektor jízdy gen.-l. Palcyr jmenován chefem gen. štábu.

Putilovské závody. Z Petrohradu, 5. července. (C.-B.) Ředitel- ství Putilovských závodů vyzvalo vyhláškou stávkující dělníky k nastoupení do práce, jinak že zejtra uzavře továrnu. Zde, jakož i po celém městě, chodi voienské hlídky pěší a kozácké Valk a Dementi o vvšeobecné ruské mobili- saci a důstojnících. Z Petrohradu, 4. července. (»Spb. Ag.«) Zpráva v »Ruském Listku« dne 27. června o nastávající všeobecné mobilisaci, jež se má také na Petrohrad vztahovati, postrádá 'věrohodnosti. Sdělení »Birž. Védomostí«, jež přešlo též do jiných novin, dle něhož četní důstojníci gardy a dělostřeleckých pluků podali petici, aby směli konati schůzi důstojníků za účelem roz- hovoru o společenském postavení důstojníků. jest rovněž neodůvodněné.

Z parlamentu.

Z Vídně, 5. července. Všechny kluby poslanecké sněmovny sejdou se opět dnes před plenem. Také klub poslanců českých v 11. hodině má schůzku. Vůbec bude dnešek věnován jednání mimo sněmovnu více, nežli jed- nání ve sněmovně. Záleží na tom, pro zítřejší konferenci předsedů klubů zjed- nati již hotovou událost, aťsi positivní ve smyslu souhlasu k vyřízení alpských úvěrů že- lezničních ještě v tomto zasedání, atsi o odepření souhlasu toho. Na rozhodnutí, jaké se po této stránce stane, bude záležeti, zdal poslanecká sněmovna rozejde se tento týden nebo budoucí. V panské sněmovně trvají v příčině zá- kona, upravujícího podomní obchod, na svém stanovisku, že ministerstvo obchodu jest instanci, ke které se musí cestou rekursu, kdežto sněmovna poslanecká po této stránce stanovila instančí zemský politický úřad. Protože jest patrno, že plenum panské sněmovny schváli usnesení své národohospodářské komise, není dozirna doba, kdy se tato věc v parlamentě dojedná.

Telegrafické zprávy. Německý vyslanec v Pařiží. Z Paříže, 4. července. (C.-B.) Vyslanec kn. Radolin nedostavil se dne de ministerstva zahraničních záležitostí, jak se čekalo a tim jeho rozmluva s ministrem Rouvierev odložena opět o několik hodin. V kruzích diplomatických pesuzuje se průběh jednání příznivě. Dopravní smlouvy se Švýcarskem. Z Bernu, 4. července. (C.-B.) Dnes konala se zde druhá konference, jednající o dopravě zboží na drahách švýcarských a smluv s Něme- ckem, Rakousko-Uherskem, Belgií, Dánskem, Franci:, Italií, Nizozemskem, Rumunskem a Ru- skem. Výsledek jednání není ještě znám, ale zdá se, že dojde k uzavření.

Živelní katastrofa v okresu hořovickém. Katastrofa, která stihla 2. a 3. července okres hořovický, nemá co do následků sobě rovné. Ba ani rok 1872 nezpůsobil tolik bídy, co krupobití letošní rozdíl je pouze ten, že letošní katastrofa nevyžádala si v oběť životy lidské, jako ona v roce 1872, čehož příčinou však jest pouze okolnost, že neštěstí při- kvačilo dne svátečního a druhý den zase v časných hodinách ranních, jinak byla by nepopíratelně kata- strofa ta hrůznější než zátopa v roce 1872. Viděli jsme na vlastní oči, jak občanstvo sbíralo pobité kroupami ptactvo, zabité zajíce s vytlučenýma očima, kteří před svým skonem ve smrtelné úzkosti a s příšerným jekotem utíkalí k obci, hledajíce záchrany v příbytku člověka, který však sám schvá- cen hrůzyplností okamžiku, chvěl se před všemohouc- ností přírody, před rozpoutanými silami živelními, jako bezvládná třtina, bezmocný atom, nemohoucí při všech vymoženostech ducha svého zastaviti bezmez- nou zkázu, řítící se naň s veškerými líčenými hrůzami soudného dne. Není pamětníka, který by podobné katastrofy v kraji našem pamatoval. Ze 4 obcí, tvořících okres hořovický, ve 14 obcích zničena úroda bezpodmínečně a úplně, v dalších 11 obcích pak částečně a tak více než polovice rozsáhlého okresu obrácena během několika minut v poušť, pro- stoupenou prorvanými roklemi tam, kde dříve bývala úrodná pole.

Dílo zkázy té nedotklo se však jen úrody polní. všeničící větrná smršť a kroupy, které ku př. v obci Želkovicích měly průměr až 12 cm., rozbily a zničily vše, co v cestě bylo. Jíž v městě Lochovicích podáva staletý topol svědectví o síle větru. Velikán tento, mající v průměru kmene půl druhého metru, poražen jako třtina a menší větev jeho roztříštila střechu tamního pivovaru, při čemž kořeny jeho až 50 cm. zpřetrhány jako stébla slámy. Kdo neviděl to osobně, nevěřil by, že existuje síla, jež by cos podobného zmoci mohla.

Vyspělá alej na silníci okresní z Lochovic do Libomyšle, obtěžkaná úrodou ovoce, pokosena jako proutí a mohutné a staré stromy, jež po celá deseti- letí vzdorovaly nehodám, pokáceny tu jeden vedle druhého a to buď přelomeny v kmenech aneb roztr- hány ve větvích, zatarasujíce silnici. Na mnohých místech celá koruna odnesena větrem až i 100 kroků do pole. Trudno a bolno pohlédnouti na zkázu tuto a ne- jsou zde snad pouze ojedinělé případy; přes polo- vici stromů při silnici této zničena a zpřelámána nadobro, druhá polovice pak poškozena tolik, že velmi malá čásť bude moci zůstati, úroda však zni- čena úplně. Při vchodu do obce Neuměte l opět naskytuje se oku obraz velice truchlý. Stavení porouchána, veškerá okna, proti severní straně, i vnitřní, úplně vytlučena, omítka jako po bombardování omlácene a hřebeny střech i střechy celé rozbity a rozmeteny, takže vyžadovati budou zcela nové krytiny. Zejmena knížecí Schwarzenberg- ský dvůr zdejší je napolo demolován; s budovy pro čeleď snešena celá střecha i s krovem, z ostatních hospodářských budov smetena krytina, tak že viděli jsme pouze trámoví a latě, v čp. 21, patřícím J. Motlovi, rozbořena a rozmetena stodola; v č. 39 roz- bořeny stáje, jinde opět stodola dřevěná roztržena. takže hrozí sřícením a zahrady, tato chlouba zdej- ších hospodářů zničeny tak, že není jediného stromu, který by zůstal neporušen, o ovoci již ani nemluvě.

Zvláštností, svědčící o prudkosti krupobití jest, že ve mnohých oknech nalezeny byly kulaté otvory ve velikosti pětikoruny, způsobené kroupami, aniž by na skle bylo nejmenší pukliny jiné znáti. Otvory po- dobné možny jsou jedině při střelách a svědčí nejlépe o vehemencí, s jakou se zkáza přihnala. Stejný obraz spousty poskytují další stromořadí a obce postižené: Skříple, Vosov. Nové Dvory, Všeradice, Nesvačily. Lá- žovice, Želkovice, Libomyšl, Chodouň, Zdice a Babo- ryně, všude týž obraz zkázy, všude táž pohroma. Sto- leté topoly v okolí Lážovic zpřelámány, sady ovocné zničeny, ovoce i listí otlučeno a kůra stromů sedřena až na dřevo, takže i ten holý peň, který odolal, zhynouti musí. V porostech „Housiny“, známých svoj svěžestí, vypadá to jako v zimě. Holé stromoví svým ostrým šumotem připomíná zimní měsíce a illusi tu ruší jen úporné vedro, sálající z olověné oblohy žá- rem přímo umrtvujícím A což teprve úroda polní, tente vlastní pramen výživy a existence rolníkovy. Sena letošní následkem nedostatečné vláhy dosti skrovná, daleko nepostačí rolníkovi k udržení bez tak již chatrného stavu do- bytka a na otavy není nejmenší naděje, ježto luka jsou zanešena a z veliké části zničena. Obilniny pak zničeny jsou naprosto. Předčasně uzrávající obilí pře- lámáno, sváto a zapleteno, kroupami a deštěm tak do země zdeptáno, že nelze je již ani jako steliva použiti, brambory a řepy pak odplaveny a tam, kde dříve pole plodinami těmi se zelenala, viděti jest jen zpustošený lán, prorvaný roklemi, které přival vody způsobil. A stejně smutná podívaná jest na pole makové a na boby, v krajině zdejší hojně pěstované.

Zde zříti jest pouze otlučené stvoly, jichž použití jak- koli jest vyloučeno. Žkáza úplná, zkáza ohromující zeje odevšad. Le- tošní katastrofa mnohem jest horší sucha loňského, neboť loni aspoň sláma hospodáři zbyla, letos však nezbývá ničeho. Po katastzofě nedělní vyloučena jest úplně možnost veškera jakékoliv sklizně; naděje na tu úplně odpadá. Méně, ač jinak dosti značně též poškozeny jsou obce Lochovice, Praskolesy, Stašov, Otmiče, Hředle, Březová, Bzová, Točník, Drozdov, Třenice, Chlustina a Žebrák. I zde jsou následky větru a krup dosti ci- telny, ovšem již v míře menší než v obcích výše vyjmenovaných a nepodceňujeme ani tyto škody, ježto jsou způsobeny občanstvu nezámožnému, od- vislému od úrody polní a tolika nepříznivými léty stíha nému. Pomoc nutná a rychlá, pomoc výdatná jest jediná, která setříti může slzy zoufalství s tváří ožebračeného lidu rolnického kraje našeho. Zde nestačí pouhý odpis několika korun daně; odpis úplný a bezpodmínečný bude pouze spravedlivým odškodněním, kterého se rolníku dostane. Hůře jest s úrodou. Nejen že tato zničena, tím však zničena i existence, nebude na živobytí, ne- bude semene k příštímu osetí. Pómoc vlastní, zadlu- žení, při dosavadních trudných poměrech jest ne- možné, a proto zcela právem očekáváme, že pomoci poskytnouti musí nejpovolanější činitelé, stát a země, jen o to se jedná, aby dle dosavadních zkušeností nepřišla pomoc pozdě, nýbrž hned a měrou vydatnou, neboť bis dat, qui cito dat.

Denní zprávy. — Soudní rada Václav Sláma mrtev. Po dlouhé a trapné nemoci zemřel včera v bytu svém na Král. Vinohradech p. Václav Sláma, rada c. k. zemského trestního soudu v Praze, muž v každém ohledu dokonalý a vlastenec za všech poměrů osvědčený a spolehlivý. Jako soudní úřadník působil pan Václav Sláma dlouhá léta v Dobříši, na Smíchově, v Mladé Boleslavi, v Písku a v Praze i získal si pro svou ušlechtilou povahu, pro svou ne- strannost a spravedlnost úcty a vážnosti všech, kdož měli příležitost sledovati jeho čin- nost soudcovskou i jeho záslužné skutky v če- ském životě společenském. Václav Sláma ná- ležel k úřadníkům státním, kteří s hrdostí hlá- sili se ke svému českému původu a všechno jed- nání své dle toho zařídili. Zakusil sice nejedno příkoří, avšak vytrval a s hrdým a neohroženým čelem zastával se toho, co vždy prohlašoval ideálem českého soudce, jako demokrata a člověka. Smrt zvěčnělého oplakává vedle četných přátel vdova a tři dítky. Budiž česť památce zesnulého! — Pohřeb konán bude zejtra ve čtvrtek dne 6. července 1905 o 5. hod. odpol. z kaple na hřbitově vinohrad- ském. Povozy pro smuteční hosty státi budou u domu smutku na Král. Vinohradech, Korunní třída č. 2 n. o 41/2 hod. odpol. — 60 millionů říšsko-německé zálohy

Němcům v Čechách pro nejhorší případl Minulé neděle konal »Bund Němců v Čechách« v Kadani jedenáctou valnou hromadu, spojenou s »Bundesfestem«, za přehojného účastenství Němců tu- i cizozemských, delegátů veškerých místních skupin a odborů. Z meritorních refe- rátů, přednesených na užší i širší schůzi správy »Bundu« a místních delegátů, sotva lze co zá- važného otisknouti. I řeči jednotlivých slavnost- ních řečníků valné hromady kadaňské otiskují německo-nacionální listy ve stručném výtahu, takže pro nás význam má nejvýše to, co pro- zrazují ze řeči delegáta říšskoně- meckého»Alldeutscher Verbandu«, drážďanského prof. dra. Hopfa. Je toho ovšem dost.. . Liberecká »Deut. Volkszeitunge uvádí řeč jeho takto: »Donesl nejkrásnější pozdravy všeněmeckého »Verbandu«, kterýž za jedno cítí se s Němci v Rakousku i přeje, aby snahy »Bundu« prová- zeny byly stále větším a trvalejším úspěchem.

Všeněmecký »Verband« zasahuje činností svou kolem celé země, i miluje všechny Němce celého světa. Ale že právě dítky, s nimiž se po macešsku nakládá od pravých rodičů, s obzvláštní láskou hleděny a milovány bývají, milují Všeněmci přede všemi jinými německé soukmenovce v Rakousku a obzvláště v Čechách. Toť jsou dítky sa- mého srdce všematky Germanie. Něme v Čechách jsou německé říše přední hlídka a po- hraniční stráž, to vědí Všeněmci předobře. V před. postupující Slovanstvo musí býti potíráno tu i za hranicemi v říši. Ono vztahuje své ruce nejeň po německém majetku v Čechách, nýbrž i Sasko až po Budyšín považováno jest za deskou zemi (! 1h) od českých vůdců, kteří prohlásili, že musí býti uvedeno opět v český majetek. (Kteří čeští vůdcové a kdy to prohlásili, dražďanský professor ovšem zamlčuje.) To by mělo býti pro německého Michla vážným napomenutím. Všeněmci v říši přinášejí bratrům v Čechách srdce a své sympatie vstříc, Prozatím nemohou ničeho pro ně učiniti, ale Němci v Čechách, kteří na frontě bojují, nechť jsou si vě- domi toho, že za nimi stojí národ šedesáti millionů jakožto reserva, kteráž neopomene v rozhodujícím okamžiku konati svou povinnost. (Po- chvala.) Naší povinností, naší snahou jest, v tom smyslu tu i tam působiti. Podejme si ruce bratrské a sesterské a slibme si, že naši nádhernou něme- ckou národnost, kteráž celou zeměkouli obepínáa žádnými pohraničními mezníky se ome- zovati nedá, přivedeme k radostné, skvostné budoucnosti l-