2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
2. července 1908
5
article
Minislr proví dále, že výstřely bylo zasa ženo
17 osob. Pět jich bylo zabíto, 6 poraněno těžce a
6 lebce, K navrženěmu poskytnutí náhrady a pod-
pory pozůstalým rodinám může býti zanjato stan
visko, až hude skončeno zeměbranecké vyšetřování
Žádá sněmovnu, aby pilnost návrhů byla zamítnula
(Pochvala a výkkřiky.)
Posl. Tomaszewski očekává přísně soudní v
šelření smušného přípodu černichovského a přísn
potresiání vinníků. Prolože však polský klub pře
pokládá, že vláda učinila vše potřebné, nemůže hla
sovati pro pilnost. (Souhlas.)
Posl. Olesnický pruvil, že všechny strany, zvlá
ště polský klub jsou povinny hlasovati pro návrhy
K návrhu posl. Puchsa rokování uzavírá se
hlavními řečníky zvoleni poslanci Vityk (pro) a L
zarski (proti), načež rokování přerušeno.
Posl
Tomaszewský
Vityk
L zarski
6
article
Ministr šl. Georni odpověděl na dotaz po ztý-
rání důstojnického sluhy v Salopurku nadporučíkem
Alexym — dle vysvětlení min, vojenství — že nad-
poručí zlýral skutečně v noci na 30. m. m., vrátiv
se do svého bytu mezi 11. a 12. hodinou v noci, hru-
bým způsobem svého sluhu. Slopy ztýrání jsou na
těle potrny. Důstojnický sluha je ve vojenské nemoc-
nici. Nadporučik byl z rozkazu plukovního velitele —
prý na základě známek abnormálníh
duševního slavu — odveden do vojenské ne-
mocnice, aby byl prozkoumán joho duševní stav. N -
opomenu zpraviti sněmovmu o výsledcích lékařského
vyšetování i přípodných dalších opatřeních.
Na konec schůze byly podány čtyry nové pilně
návrhy: dra. Pergelta a sp. o užívání řečiu
poštovních úřadů a obsnzení uprázdněných soudcov-
ských míst v Čechách; — dra. Urbana u sp. stran
poměrů na německé technice v Praze: — dra. Fun-
ka a sp. slron zvolení personální komise pro c. k.
poštovní úladníky a zřízence, jakož abby se dbalo
při sestavení této komise úřadníků a zřízenců něme-
cké národnosti.
Příští schůze bude z ejtra
Georni
Alexy
Nadporučik
Urban
Čechy
Praha
7
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
z Vídně, 1. července. (K. k.)
Vídeň
8
article
Užší výbor národehospodářského výboru pro
zákon o obchodních příručích provedl dnes
konečnou redakci slovného znění předlohy. Titul zá
kona zní nyní: Zákon o služební smlouvě obchod-
ních přírněl a zřízenců pro vyšší služby (zákou
o obchodních příručích).
Výbor zahájí zejtra rokování o usneseních užšíh
výbora
Užší výbor pro divadelní zákon zvoli
předsedou posl. dra. Olnera.
Rel dr. Urban prohlásil, že podá předběžný
referát, na jehož základě bude možno vypracovat
dolazník
V zásadě schváleno potom svolání ankety.
Urban
9
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 1. července. (Schválený roz-
počet.) Vydaný dnes říšský zákonník obsa-
huje finanční zákon a státní rozpočet na rok
1908, schválený dne 29. t. m. panovníkem n
základě usnesení obou sněmoven říšské rady
Rozpočet vykazuje příjmů 2.149,022.233 K
vydajů 2.148,913.254 korun, tedy přebytek
108.979 korun. V tomto rozpečtu vyskytujes
poprvé ministerstvo veřejných pra-
ci, jež vykazuje 27,380.092 korun příjmů
79,166.331 K vydajů. Jsou to většinou příjmy
a výdaje, jež byly v původní vládní předloze za-
řaděny při jiných ministerstvech (hlavně vnitra,
vyučování a orby) a teprve během projednáván
rozpočtu vyloučeny a připsány novému mini-
sterstvu.
Praha
10
article
V Praze, 1. července. (Pracovní pro
gram říšské rady.) Vláda nemá dosud ji-
stoty, podaří-li se jí promrskati ve sněmovně do
letních prázdnin novou kořaleční daň, která je
i pro vládní strany tak trpkým jablkem, že žád-
ná nechce do něho kousnouti už nyní, aby jej
nemusila přinésti na prázdniny voličům jako
nové nadělení z Vídně. Nejnověji vzpírají se
kořalečnímu zákonu němečtí pokrokovci, kteří
prostřednictvím posl. Pergelta podávají
nové čtyři pilné návrhy a slibují po případě ještě
další,by znemožnili projednání této vládní před-
lohy. Jestliže vláda ustoupí se svou kořaleční
přodlohou, bude asi odvolána větší část poda-
ných nyní pilných návrhů, načež zbude projed-
nati ony starší předlohy, proti nimž není námi-
tek. Jsou to zákon o zvýšení zeměbraneckého
kontingentu, zákon o podpoře rodin záložníků.
předlohy meliorační, zlepšení platů poštovnich
a železničních zřízenců a konečně proviso-
rium, terým se prodlouží platnost zákona, dle
něhož byl dosud rozdělen lihový konlingent. Zá-
kony tyto nezaberou ve sněmovně mnoho času
jde jen o to, kdy se sněmovna dostane k jich
vyřízení, což bude záviseti od doby, potřebné
na projednání starších pilných návrhů.
Praha
Vídeň
11
article
V Praze, 1. července. (Polský hla
o posl. Masarykovi a Drtinovi.) Kra-
kovský „Czas“ otiskuje různé poznámky k roz-
počtové debatě a zmíniv se o hlasech, odovzda-
ných oběma českými pokrokovými poslanci pro
Wolfův návrh, žádající, aby se v Praze zřídila
samostatná německá umělecká akademie, praví:
Prof. Masaryk jako typický doktrinář odůvodní)
své hlasování tím, že ze zásady hlasuje pre
každý kulturný ústav. Bylo by to stanovisk
velice pěkné, ba čestné, kdyby — kdyby i ná-
rodní odpůrcové chtěli se dle něbo říditi. Ae
p. Masaryk nenajde na německých lavicích an
jediného poslance, jenž by odevzdal hlas na př.
pro českou universitu v Brně, nebo pro jakou-
koli střední školu českou, sám však hlasuje pro
každou školu německou. Jen když se vyhov
doktrině.
Masaryk
Drtina
Wolfův
Praha
český univerzita v Brno
12
article
V Praze, 29. června. (Bar. Rauch taj-
ným radou.) Nedělní pošťské úřadní noviny
vyhlašují, že chorvatský bán, bar. Rauch, byl
rozhodnutím ze dne 24. t. m. jmenován tajným
radou. „N. P. Journ.“ poznamenává a tomt
vyznamenání, o němž se ostatně vědělo už
dříve: Tote vyznamenání nesmí se pokládati za
upevnění bánovy posice, neboť jeho jmenování
tajným radou bylo ohlášeno už za deby chorvat-
ských voleb a podivno jest jenom to, že bylo
uskutečněno teprve nyní (po čtyřech měsících!)
Dobře zpravené kruhy soudí, že letní prázdniny
nepřinesou v chorvatské situaci nijaký obrat.
za to však na počátku podzimní kampaně stane
se pokus, aby se situaci dal jiný směr. Ačkola
rozhovory, které chorvatští poslanci v poslední
době vedli v Pešti s maďarskými politiky, ne-
přivodly k cíli, sluší přec zaznamenati, že styky
mezi chorvatskými a maďarskými politiky nejsou
zpřetrhány. Jsou dokonce známy dvě no vé
formule, které by se mohly na počátku pod
zimní parlamentní kampaně státi podkladem n
vého vyjednávání. Také předseda Jul. J usth
který je stále ještě ochoten býti poctivým maklé
rem mezi Chorvaty a uherskou vládou, zná pr
tyto dvě formule.
Stejné, jako „N. P. Journ.“, jsou i v zá
hřebských politických kruzích přesvědčení, že
v létě nelze očekávati tijaký obrat a teprve n
podzim slane se odchod nynější Rauchovy vlády
aktuálným.
Rauch
Journ
Jula
Chorvat
Rauchův
Praha
Pešť
13
article
Varšavská univernita opět bude ořevřena.
Varšavská universita, tři tomu leta, byl
ruskou vládou zavřena proto, že polská studu-
jící mládež ji bojkotovala a jiných studentů
neměla tolik, aby mohlo býti pro ně přednášeno.
Když polští studenti nechtěli se do varšavské
university vrátit, bylo pomýšleno na to, aby
universita byla z Varšavy přeložena do někte-
rého z velkých měst ruských, které ještě uni-
versity nemá. Mluvilo se o Smolensku, Saratově.
Nižním Novgorodě. Na konec se vláda rozhodla.
že varšavskou universitu počátkem nového skol-
ního roku opět otevře. To se stane 1. (14.) záři.
Vláda ruská tím skutkem ukazuje Polákům
vlídnou tvář a obnovuje na varšavské université
status quo, jenž zajisté bude postupně měněn
ve prospěch polského jazyka, nebudou-li polskou
studujíci mládeží vzbuzovány v ní obavy, že
upadne v staré revoluční koleje.
Ministr vyučování nařídil, aby posluchači
kteří na varšavskou universitu poprvé vstoupí
vykázali se maturitním vysvědčením z r. 1908
nebo 1907. Starší maturitní vysvědčení nemaj
platnosti a majitelé jich budou nucení podrobii
se maturitní zkoušce znova.
Oba snltáni maročtí.
Bývalý ministr zahraničních věcí Gabriel
Hanotaux projevil v »Journalu« článek.
v němž se přimlouvá, aby volba me z
oběma sultány byla ponech á n
Maročanům a upustilo se od každého.
třeba jen suggestivního vměšování. Veškeré
zraky jsou upřeny na Berlín, odkud se oče-
kávají rozhodující usnesení. Kdyby v Berlině
byli beze všeho pro uznání Muleje Hafida, zna-
menalo by to znepokojující chybu. Německé
žurnály pozastavují se nad obavami Hanotauxo-
vými a trvají na tom, že Německo se ne-
uehopí nějaké iniciativy. Zejmena
v otázce obou sultánů zachová vyčkávací sta-
novisko.
Polák
Hanotaux
Maročan
Mulej Hafid
Varšava
Smolensk
Saratov
Novgorod
Berlín
Německo
varšavský univerzita poprvé
14
title
Politické zprávy zahraničně.
15
article
V Praze, 1. července.
Praha
16
article
Demonstrace pro hlasovací právo žen
Demonstrace pro hlasovací právo žen
v Londýně.
Anglické »sufražatky« činí se statečně
demonstrují neúnavně, pořádají průvody a mee-
tingy, dávají o sobě denně slyšet. Ministerský
předseda Asquith nepřijal předevčírem depu-
taci sufražstek, která žádala okamžitou odpověd
v parlamentu na resoluci z meetingu v Hydeparku.
žádající okamžité zavedení všeobecného hlaso
vacího práva pro všecky dospělé ženy. Sufra-
žatky hrozí, že přijdou v zástupu 10.000 hlav
před parlament, do něhož se budou chtít vedrati.
Podle starého zákonného ustanovení jsou za-
kázána jakákoliv shromáždění lidu v obvodu
1 míle kolem parlamentu. Před parlamenfem
shromáždily se ohromné davy lidu. Vchody do
parlamentu jsou policil obsazeny. Davy se cho-
vají klidně. Demonstrace omezují se jen ve pro-
volávání slávy myšlence ženského hlasovacího
práva.
Asquith
Davy
Londýn
Hydepark
17
article
Sjezd slovanského studentstva
pokrokového v Praze.
Sjezd slovanského studentstva
pokrokového v Praze.
(Den šestý. — Zavěr sjezdu.)
Šestá plenární schůze účastníků student
ského kongresu slovanského, konaná ve velkém
sále Měšťanské besedy pražské za povznesené
nálady, měla již ráz celkem formální. Připra-
vené resoluce jednotlivých sekcí národnostních.
jichž meritum podrobeno bylo v předcházejícíci
schůzích a na důvěrných poradách pracovníek
sekcí podrobné debatě a zároveň redakci, byly
v této konečné redakci předčítány a ovšem ve-
směs schváleny.
Obsah a ráz jednotlivých resolucí zazna
menávali jsme anebo aspoň naznačili již v po-
drobných referátech ze schůzí sjezdových
S některými, celkem podružnými změnami schvá-
len také návrh na organisaci slovanského stu-
dentstva pokrokového. Organisace má spočívat
asi v tom, že při každé universitě a vysoké
škole vůbec, na níž jsou jako posluchači z-
psáni studenti slovanští, ustaví se volné s dru-
žení studentské, sdružení přátel vzájem-
nosti slovanské. Tato sdružení pak utvoří celek.
ústředí, jehož sídlem — prozatím — zvolena
Praha, jako město, z něhož popud k tomu
vzešel, a které všem národnostem slovanským
je nejbližší a nejbezpečnější půdou neutrální.
Ústředna tato nemá ovšem prozatím žádné
moci exekutivní a nejpřednějším jejím úkolem
jest, vypracovati do 1. ledna r. 1909 organi-
sační statut a učiniti přípravy, tentokráte roz-
sáhlé a důkladnější, pro nový všeslovanský sjezd
studentský na přiští rok — na léto r. 1909.
Neboť uznáváno všemi delegáty slovanskými, ž
průběh sjezdu letošního měl především pouze
ráz přípravný a informační, a více ani nemoh
chtíti. Tohoto účelu však bylo dosaženo plně.
Stručnými pozdravnými projevy cizích ko-
legů a hostů sjezdu a poděkováním předsedy
sjezdu bylo jednání skončeno a uzavřeno o 12
hodině polední.
Praha
sdružený přátelit vzáj
18
article
V pondělí večer improvisován byl na počest ci-
zích účastníků sjezdu v restaurantu „Člžek“ intimn
přátelský večer. Ke zdaru jeho zvláště přispěli: pan
Laudová-Hořicová krásnou recilací z Havlí-
čka a z ruštiny, paní Škorpilová-L hotko v
vhodným přednesem z poesie Svat. Čecha, pěvecký
spolek srbských emigrantů „Balkán“ a četní kole-
gové slovanšti recitacemi ze svých rodných literatur
Čtvrtý kongres mezinárodní Alliance
pro volební právo žen.
Amsterodam 15.—20. června, Rotterodam, Schuwe
ninky, Hasg a Harlem 26. června.
Laudová
Hořicová
Škorpilová
L hotko
Čecho
Havlit
Balkán
Amsterodam
Harlem
19
article
Světová Alliance pro volební právo žen utvořen
byla r. 1902 na popud Ameriky, resp. hlavní pracov-
nice a presidentky Alliance pi. Carrie Chapman Catt
saustřeďuje dnes 16 zemí: Australii, Bulharsko, Kana-
du. Dánsko, Vinsko, Halií, již. Afriku, Německo, Nizo-
zemí, Norsko, Rusko, Spojené státy severoamerické
Švédsko, Švýcary, Velkou Britanii, Uhry. Jsou to
většinou svazy menších spolků, které k Allianci př-
stupují. Ke každému kongresu musí jednotlivé země
vyslati delegátky — v počtu 6 — ale na lelošním
sjezdu byla účast mnohem větší Mimo povinné de-
legátky, které jediné mají právo hlasovací a právo
návrhů, přišli hosté z nejvzdálenějších zemí, přišly
i delegátky zemí dosud nepřipojených, na př. z Čech
(2) a z Rakouska (Vídeň 1), kde zákaz politického
spolčování žen nedopouští ustavení spolků pro vo-
lební právo žen, přišel zástupce mužské anglické
lizy pro volební právo žen a delegátky nejrůznějšíe
ženských spolků, klerě nemají doméhání se vo-
lebního práva hlavním bodem činnosti (na př. Žen-
ský klub český). Zvláštností tohoto 4. kongresu
charakteristickou známkou vzrůstu zájmu o věc byly
oficiální delegátky vlád. Tak jižní Australie, Norsk
a Utah vyslaly na svůj náklad zástupkyně, aby při-
nesly výraz sympatií s volebním hnutím žen a rele-
rovaly o výsledcích spolupůsobení žen v zákonodár-
ství, Dánsko vyslalo 3 ženy ke sludiu. Holandsko
v jehož čele stojí žena, neobeslalo vůbec kongresu.
aniž učinilo jakýkoliv projev. — Také zájem velej-
nosti, dosud mimo hnutí stojící, holandské i světové
byl značný. Denní listy holandské přinášely obsáhle
a vystižné referáty, listy zahraničné (berlínské
pešťské a j) vyslaly své dopisovatele. Návštěva ve-
řejných schůzí byla překvapující.
Chapman Catt
Halie
Amerika
Austrálie
Bulharsko
Kano
Dánsko
Vinsko
Afrika
Německo
Niza
Norsko
Rusko
spojený stát
Švédsko
Švýcary
Velká Británie
Uhry
Čechy
Rakousko
Vídeň
Norsk
Utah
Holandsko
20
article
Kongros byt oficiálně zahájen koncorlem v
velkém sále koncertní budovy — mnohem většín
rudolfinského — do posledního místa obsazeném
V řadu zpěvních čísel, provedených 380 dívkami
hochy a dospělými vsunuto bylo přivítání a úvodní
řeč presidentky. V té dotkla se pí. Cattová letmo vy-
moženosti na poli volební oprávněnosti žen od po-
sledního kongresu (1906 v Kodani). Jsou to: volební
právo majority žen norských, volební právo v obcích
a hrabstvích anglických, do obcí v Dánsku, změna
spolčovacího zákona německého; dále pojednala
šíření se orgamisace pro volební právo žen; ve Švěd-
sku zdvojnásobil se počet členů, v Německu srazily
se ženy v jeden šik; v zemích, kde dosud nebylo
volebního hnutí patrného, ve Švýcarech a Bulhar-
sku, utvořeny svazy, jinde, jako v Belgii, Recku.
Srbsku, Japonsku, počínají ženy se organisovati; také
s Polskem. Egyptem a Indií Alliance navázala styky
a snaží se tam volební hnutí podnítiti. Presidentk
vzpomínala pak mohutnění zájmu v řadách mužů
Založena mužská liga pro volební právo žen v Anglii
politikové houfněji o věci pojednávají na schůzíe
i v porlamentech. Tak podala přehled posledních udá.
lostí, které průběhem jednání sjezdového byly bliže
probrány.
Schůze kongresu byly dvojí: ranní pracovní.
sloužící ku prohloubení organisace a objasnění ná-
zorů pracovnic na stěžejní body a schůze veřejné
odpolední a večerní, sloužící k propagaci myšlenky
a získávání nových pracovníků.
Bulhar
Kodaň
Dánsko
Německo
Belgie
Srbsko
Japonsko
Polsko
Egypt
Indie
Anglie
kongres
21
article
Překvapovala rigorosnost ve vedení debat pr
covních sekcí. Vzpomínala jsem nejednou na naše
sněmovny a parlamenty! A přece nebyly projednány
všecky body programu, mnohé odloženo na příšt
sjen. Tak hned změna stanov Alliance, která dosu
přijímala jen jediné slružení z každé země. Postu-
pem času však rozešly se náhledy pracovnic zvláště
o methodě práce; tak vznikají vedle dosavadních or-
ganisací nové, které nemohou se státi členy Alliance
Nutno najíti východisko, aby nebyly tyto pracovnice
vzdalovány společné práce. Podobně sestavení mezi-
parlamentního kodexu, který by slučoval nejdůleži-
tější zvyklosti jednání sjezdových různých národů.
ponecháno příětímu sjezdu. Mnoho času zaujala de-
bata nad jiné zajímavá o methodách, které se
dobře osvědčily v praxi. Kolik osobitosti bylo v jedno-
tlivých zprávách, jak jevil se národní a třídní tempe-
rament ve volbě prostředků! Jisto jest, že není uni-
versální cesty, že nebodí se všem poměrům a všem
zemím tatáž. Někde osvědčuje se postup hodně klid-
ný, jinde možna společně a muži jednati, jinde zna
prostředky rázné, bouřící veřejně mínění. Finské že-
ny referovaly: Nebyly bychom dostaly volebního
práva, kdybychom byly neosvědčily, že dovedeme
býti spolupracovnicemi a spolutrpitelkami mužů.
V týdnu stávky byly jsme při vši práci, ve všech ko
misích, byli jsme si všichni rovni. Mnozí tvrdili, že
nelze pozvednouti niveau národa, jestliže polovina
jeho budo nosvobodna. Týden stávky byl zkouškou
a zároveň důkazem, co ženy znamenají ve veřejném
životě. Proto následovala pak úplná rovnoprávnosl
žen. Detail; Senator Leo Mechelin byl v audienei
tázán carem, nebude-li riskantní dáti volební práve
ženám? Mají-li je ženy Švédska a Norska? Nemají.
zněla odpověď. Proč tedy finské ženy mají je dostatir
Protože jest to vůle národa.
Mechelin
Švédsko
Norsko
Alliance
22
article
Nejvděčnější částí debsty byly zprávy žen angli-
ckých. Na kongresu, jako všude jinde, kam zalélly
zprávy zaujatého tistu anglického, bylo mínění
nich silně rozdvojeno. Suffragislky (členky stare
oficiální organisace, která po 50 let klidně pracovala,
ale nedosáhla více, než že po 20 let měla pro své
požadavky v purlamentě většinu) měly na své straně
většinu kongresistek, kdežto suffragetiky, nové sdru-
žení, které po tři léta bojuje pro volební právo a
za ně trpí ve vězeních, zdály se býti elementem
nebezpečným. Ale jediné vysloupení na tribunu tří
uvězněných, více jak 60leté miss Despard, mrs.
Billington a miss Sanderson, jejich prostá.
do poslední slabiky procítěná a přesvědčivá řeč strhla
na sebe všecky přílomné. Nelze jich slyšeti bez po-
hnutí, nelze necititi, že tyto ženy musí míti
úspěch, že inspirují lid a že ti, kdo se vysmívaji
vysívají se prolo, že jich neznají! Neslyšela jsen
vůbec nikdy mluviti tax věcně, přesvědčivě a do-
stojně, jako mluvily anglické pracovnice na kongresu
Ne jedna, ne dvě, ale doset a více. Pro tuto zkuše-
nost stálo za to účasíniti se siezdu!
Billington
Sanderson
23
article
Co dělaly ženy anglické? V ničemí neporušily
zákona. Pořádaly schůze veřejné (tábory), které zá-
konem nejsou zakázány — ale policie je zatkla a v
vězení s nimi zacházela jako se sprostými zločini
Deputace čtyř žen nesla ministru veřejných záleži-
tostt petici — ministr přijal ji za asistence 6 policistů
atl. Dnes jsou v řadách žen, které bouří veřejné
mínění, šlechin, umělkyně, sludované ženy, vše. Dnes
pořádají 30.000 průvody! Dnes smích mění se v ob-
div. A to při konservativnosti Anglie něpo znamená
Dalším bodem jednání byla rozprava o časopisu
„Jus Sufíragii“, dosud vycházejícím jen anglicky
v Roterodamě, jako orgánu Alliance. Z ohledů úvpor-
ných zůstane i na dále při tomlo způsobu, ač velká
menšina žádala vydávání listu též francouzsky. Z roz-
bodnuti vidno, že převahu v zájmu o volební hnulí
dnes má žena anglicky hovořící nebo angličině blíz-
ká. Sever a severozápnd Evropy byl nejčetněji z-
stoupen. Karakteristické: ze severu a severozá padu
se blíží k nám osvobození ženy. Je těžko rozhod-
nout: Je zájem žen sesílen tím, že se blíží k cíli, č
je cíl blizek, že ženy pracují bez oddechu? Ať je
prvé nebo druhé pravdou: Angtické ženy blíží se
k cíli. Švédky nemají k němu daleko
V pracovních sekcích podány dále podrobné re-
feráty o práci za poslední dobu. Nelze šířiti se o věci
Mezi nimi byla též zpráva české delegace; holandské
denníky přinesly ji skoro doslovně. Čechy tím, že
ženy mají částečnou volební oprávněnost a že při
posledních volhách kandidovaly ženy, postoupily
řadu zemí budících pozornost.
Švédka
Anglie
Evropa
Čechy
Jus Sufíragie
24
article
Ostatní body vnitřní organisace se dotýkající
nemjí pro širší veřejnost dosti zajímavosti.
Z veřejných schůzí, konaných v koncertním sále
dotknu se jen několika slovy zvlášť význačných zje-
vů. K thematu: Volební právo žen a jeho
vykonávání (v zemích, kde je zavedeno) refero-
valy: Australie, Nový Zeeland,. Ulah, Wyoming. Ko-
lerado, Norsko a Finsko. Všude se osvědčilo. Ženy
rády přijaly na se novou povinnost; celkem řádně
ji vykonávají, nezanedbávajíce rodin; uplatňují se
zvláště pvi reformách sociálních; ve Finsku zájem
jejich dotýká se zvláště poměrů žen a dětí.
Austrálie
Nová Zeeland
Wyoming
ko
Norsko
Finsko
25
article
Neobyčejné pozornosti těšil se meeting mlá-
deže, veřejná schůze, při které promlouvaly k stu-
dující mládeži obojího pohlaví škol středních i uni-
versit vynikající řečnice různých národnosti. Byl to
pokus, vzbuditi porozumění pro požadavky žen v roz-
víjojících se duších a připjati je k práci. Anita Aug-
burgová, německá pracovnice, pronesla jednu z nej
zajímavějších řečí kongresu.
Večerní schůze s programem: Proč mají při
brati vlády ženy ke spolupráci? udržovala
pětiminutovými odpověďmi zástupkyň různých ná-
rodností živý zájem. Slyšely jsme věty jak z kamene
vytesnné: Mina Cenerová (Německo): Aby padla
ruina, která dochovala se že slaré doby do 20, sto-
letí; ženy, které nesmějí býti jinými, než jak starý
svět kázal a při tom vyhnány jsou do prudkého ži-
votního boje, kde nemohou obstáti. Haver (Nizo-
zemí): Aby všem částem národa dána byla možnoet
spolupůscbiti ve vybudování zákonů, které všeche
národ omezují! Rusko: Aby nebylo otroků a páno
ve slátě, aby vedle svobodného muže byla volná
žena; jiná zas, aby upraveny byly poměry pracují-
cich žen ve službě státní a veřejné vůbec, poměry
dělnie atd.
Aug
Haver
Německo
Niza
Rusko
Min Cenerová
26
article
Nezaslouženě velkou pozornosl vzbudila schě
ze: Volební právo žen se stanovisk
křesťanského. Nesouvisela přímo s kongresem
byla uspořádána nizozemskou organisací; patrně žá
daly toho místní poměry. Mimo řeč americké kaza-
telky A. H. Shawové, výborné řečnice typu moder
ního kezalele, byly vývody velmi slabé.
Schůze s otázkou: Jaký vliv by mělo vo
lební právo na postavení ženy v záko-
ně a na život žen vůbec? byla velmi zjímavá
ukázkami přímo nemožných dnešních poměrů angli-
ckých pracujících žen a pak referátem holandské pra-
covnice van Embden, odůvodňujícím právo manželel
a matek na účast v zákonodárství. Probírajíc holand-
ské manželské právo, které označuje za horší všech
jiných, hod za bodem ukázala neudržitelnost jeho.
Shaw
Embden
27
article
Jestliže vlády starají se o to, co se v domě děje,
byty, zdravotnictví, děti, o vztahy hospodyň ke slu-
žebným a naopak — a vělšina žen je spokojena
touto tendencí — pak musí také bráti v počeť ženu
její zkušenosti a s její pomocí řídit tyto zále-
žitosti. Je-li kde cenný náhled ženy, tedy jest to
zajisté na tomto poli. — Dovozuje, že stálé snahy
o zvláštním ochranném zákonodárství pro ženy měly
by povzbuditi ženy k odporu. O těchtu věcech ne-
měly by rozhodovati muži. Dosud zákonodárce, aspoí
v Holandsku, v těchto směrech, neměl nikdy šťaslné
ruky a j.v
Nelze ani dolknouti se ve stručném referátu
všech význačných bodů kongresu. Poslední referát
byl: Konečný cil ženského hnutí Rusky
pí. Kalmanovičové. V něm mimo jiné snažila se řeč-
nice vyjasniti poměr sociální-demokracie k ženskému
hnutí volebnímu ostatních tžíd na Rusi. Sociální de
mokracie protestuje proti němu: žádajíť prý buržoasní
ženy damské volební právo. Pi. Kalmanovičová
ukazovala, že volební právo není cílem, ale prostřed-
kem k cfli. Tímto že jest: rovnost všech a odstranění
zloby mezi pohlavími. A to platí pro bohaté i chudě.
Kalmanovič
Kalmanovičová
Holandsko
Rusko
Rus
28
article
Vyčílá neupřímnost straně, která mimo Bebelaa
několik pracovníků vždy byla v této otázce nejistá
a v praxi spíše nepříznivá, než příznivá atd. K ru-
skému úsudku připínám úsudek německých pracov-
nic: Ženy soc. demokratické, které pracují společně
s druhými, mimo strany stojícími, ztrácejí ve své
struně důvěru. V Holandsku soc. demokracie pře
kongresem zaujala v tisku odmnilavé slanovisko jako
ke sjezdu elegantních dam, v dobu, kdy v reprezen-
lačním domě Couturier bylo oficiální uvítání, uspo-
řádali protestní schůzi. K těmto zprávám připojm
zkušenosti z domova: Kdo není s námi, je preti nám
Pisatelka této zprávy csobně velmi sympatisuje
s hnutím dělnickým; ale nemůže se při takovýchte
protestech ubrániti dojmu, že se jedná spíše o ztranu.
než o ochranu věci před nepovolanými. Pravda,
holandský kongres měl vedle skromných, prostých
pracovnic i eleganiní dámy ve svém středu; ale byly
všecky stejně vitány ve všech společnostech i slav-
nostech, jichž bylo víc než dost uspořádáno na po-
čest kongresistek. Třeba platilo někde dosud: Šaí
dělá člověka, myslím, že moderní člověk stojí
nad těmito věcmi a nedá se jimi ani rozladiti, ani
znechutiti práci.
Holandsko
Couturier
29
article
Přijctím rosolucí byl kongres v Ameslerodamě
ukončen. Pro nás z nich má zájem profest proti spol-
čovacímu zákonu v Rakousku, projev sympatií ru-
ským pracovnicím a usnesení, že ženy, soustředěné
v Allianci domáhati se budou volebního práva pro
ženy v témž rozsahu, jakého muži požívají a jakého
kdy dosáhnou. Příští sjezd bude konán r. 1909 v Lon-
dýně — k posílení zápasu žen anglických.
Dozvuky kongresu byly pak společné manife-
slační vyjížďky do různých měst Holandaka. V ilnagu
uspořádána velká schůze ve středu 25. června, 26.
byla úrada o sjezdu příštím. Holandsko bylo velmi
pohostinné, organisnce kongresu přímo velkolepá.
Nám českým účastnicím poskytl kongres hojně pří-
ležitosti infermovati cizinu o českém národě vůbee
a ženském hnutí zvlášť. Přála bych si, aby přes rok
jelo nás do Londýna hodně. Pro vlastní prospěch.
prospěch věci a prospěch národa
Rakousko
Lon
Holandsko
Londýn
30
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obohodní a živnostenské
32
article
Na výstavě jsou teď už pravidlem četné
hromadné návštévy. Také zábavní výbor, kte-
rému z počátku tak leccos právem vytýkánoy
chopil se svých funkci s větším zápalem
s lepším porozuměním a — výsledek se do-
stavuje. V první řadě uznáno, že jedné ka-
pely stěhovavé je na výstavu málo, a tak ted
už pravidelně koncertují nejmíň dvě, jedna před
průmyslovým palácem, druhá v dolejší aleji
výstavní. Někdy dokonce i tři.
Úspěch jubilejního a dětského dne z mi-
nulého týdne přispěl k tomu, že se pomýšl
na uspořádání nového, hodně slavnostního a ve-
selého dne. Návrh, který se vyskytl a ujal,
zdá se býti velmi slibným. Aranžována bude
totiž příští týden (v úterý, 7. července) velká
květinová slavnost, spojená s korsem
kočárů vyzdobených květinami. Květinová korsa
bývají hojné a okázalé slavnosti ve velkých
městech a společenských střediscích evropských.
Nebude škoditi, zkusit něco takového takéu
nás. Není pochyby, že podnik sám setká se
s účastí pražské společnosti i venkova. Různé
umělecké korporace byly pozvány, aby se kvé-
tinové slavnosti zúčastnily svými návrhy i prací.
Průvodu zúčastní se také celá serie dekorova-
ných vozů s allegorickými skupinami, Jest pro-
jektováno, že kočárový průvod projede hlavní-
mi třídami pražskými a Stromovkou, odtud pak
na výstaviště, kde uspořádána bude květinová
slavnost s pestrým programem. Máme se tedy
nač těšit.
33
article
Dnešek na výstavě. Promenádní koncesty o
4 do 10 hodin před průmyslovým palácem kapely
pana Hermanna, před bývalou fontánou kapely pan
Konopáska. V 7 hodin večer populární koncert vý-
stavního orchestru řízením pana dra. Zemánka. Pořadí
1. Mendelssohn »Hebridy« (»Fingalova sluj«)
2. Volkmann: Serenada č. 3., Demoll. 3. Bizet
Ouvertura k opeře »Džamile«. 4. a) Hasslma n s
»Aubade«, b) Šchücker: Valčík na harfé přednese
sl.Fr ftova. 5. Massenet: »Malebné scěny«, suita.
a) pochod, b) baletní kousek, c) klekání, d) cíkánsk
slavnost. 6 Smetana: Ouvertura k opeře »Tajem-
ství«. V 9 hodin večer v koncertní stni umělecký
kabaret paní Zieglerové. O 9. hodině kinematografické
obrazy na stěně bioskopického pavilonu. Od 9 d
půl 10. hodiny slavnostní osvětlení.
Hermann
Konopásek
Zemánek
Mendelssohn
Fingalův
Volkmann
Bizet
Džamil
Valčík
Massenet
Ziegler
Hebridy
Tajo
34
article
* Šermiřský turnaj sludentský v žavli a fleu-
retu o přebornictví zemí koruny české uspořádán
bude redakcí »Sportu a Her« za pomoci zábavního
výboru výstavního ve dnech 10.—12. t. m. na vý-
stavišti. Turnaj tento přístupný jest všem sludentům
vysokoškolským, středních škol a jim na roveň po-
stavených ústavů. Vítěz obdrží zlatou medaili a titui
»Přeborník studentstva v šermu šavlí nebo fleuretem
v zemích koruny čěské«. Mimo to udíleny budou
ještě medaile stříbrné a brouzové. Šermovati se bude
girone. Za soudce požádání budou amateuři, členov
pražských šermiřských klubů. Přihlášky do 9. t. m.
s vkladem 3 K za zbraň přijímá redakce »Sport
Hry« v Praze II., Charvátova ul. Veškeré dotazy
ústní i písemné se tam rovněž zodpovi. Podnik
tento, který má znovu vzkřísiti toto studentské pře
bornictvi, těšiti se bude jistě přízni pražského spor-
tovního obecenstva, které osvědčí četnou návštěvou
porozumění pro tento rytířský sport.
. Ruští profesoři a učitelé z Jekatěrinoslavi
na Rusi v počtu 15—20 osob přijedou v sobatu4.
t. m. do Prahy. Veda je krajan náš pan K. K. Knol,
učitel tělocviku na témž ústavě.
Rus
Knol
Charvátův ulice
Praha
sport hra « v Praga II
sport a Hera
35
article
Hromadné návštěvy školské. Včera navštívilo
výstavu: 53 žákyň dívčí měšťanské školy v Libn
v průvodu učitelky Pelzelbanarové, 19 žákyň divčiho
gymnasia v Praze, 18 dítek školy v Přehočově, 14 ditek
školy v Tachlovicích, 225 žákyň ústavu ke vzdělání
učitelek v Praze u sv. Anoy, 63 žáci školy v Hostíně.
58 dětí s 28 dospělými z Veleně, 52 žáků zlíchovské
školy, posluchači strojnického oddělení c. k. státní
průmyslové školy v Brně, 66 žáků obecné školy na
Zlíchově se sborem učitelským, žáci obecné školy
v Loukovei, 41 dětí školy v Zlatníkách, 73 žáků školy
v Citolibech, 24 žáků rolnické školy v Mladě Bole-
slavi, 41 dětí a pět učitelek školy ve Skramníkách.
74 žáků školy v Žatci, 18 žáků státní průmyslové
školy na Smíchově, 21 žáků c. k. slátní průmyslové
školy v Pardubicích, 19 žákyň obecné školy v Karlině,
40 dívek útulku v Holešovicích, 25 chovanců s rot-
čince vlašské kongre gace.
. Kladensko na výslavu. Zájem, který se jevi
na Kladensku pro výpravu Národní jednoty do Prahy
a do výstavy dne 5. července, oživl také ve všech
okolních městech Buštěhradu, Libušíně, Smečně, N.
Strašecí, Rakovníku, Uahošti, jakož i v okolních ob-
cích Výhodně spojení vlaků, jak do Prahy, tak
i z Prahy, jakož i značné slevy usnadňují každému
účastenství. Sraz účastníků v jednotlivých obcích
hodinu před odjezdem vlaků před radnicí. V Kladně
sraz v 7 hodia ráno na radničním náměstí. Vlaky
vyjedou z Rakovníka v 7 hod ráno, Lužné-Lyšan
v 7 hod. 37 min. ráno, Řenčova v 7 hod. 54 min.
Řenčův
Praha
Tachlovice
Hostín
Veleň
Brno
Zlíchov
Citoliby
Žatec
Smíchov
Pardubice
Holešovice
Kladensko
Buštěhrad
Libušín
Smečno
N . Strašecí
Rakovník
Kladno
radniční náměstí
Lužná
Pelzelbanarová
státní průmyslový škola
Karlin
36
article
N. Strašecí v 8 hod. 3 min., z Lán v 8 hod. 17 m.,
ze Smečna v 8 hod 27 m, z Kladna první vlak
v 8 hod. ráno, druhý v 8 hod. 18 m., z Unhoště
první vlak v 8 hod. 7 m., druhý vlak v 8 hod. 25
m. ráno. Ceny (včetně jízda do Prahy a zpět, vztupné
do výstavy, legitimace do průvodu a pro slevy do
strakcí výstavních, jakež i veškeré náklady s vý-
pravou spojené) pouze pro účastníky: z Rakovníka
3 K 60 hal., z Lužné Lyšan 3 K 20 hal., z Řenčova
2 K 90 bal., z Lán a N. Strašecí 2 K 60 hal., ze
Smečna 2 K 30 bal., z Kladna a Kročehlav 2 K 10
hal., z Unhoště 2 K 10 hal. Celý den na výstavišti
bude koncertovati známá hornická kapela kladenská
(říz. p. kapelníka Bahenského) a o 12. hod. polední
koná se produkce kladenské hudební školy pana J.
Řenčův
Bahenský
Lány
Smečno
Kladno
Unhošť
Praha
Rakovník
Kročehlavy
37
article
Panocha
. Při promítání kinematografických obrazů na
volném prostranství — na stěné biografu — stěžo-
vali si v minulých dnech mnozí návštěvníci na ne-
přístojnost, která by zasloužila ostré výtky, kdyby
se měla opakovati. Nápisy, oznamující děj některých
obrazů, objevovaly se totiž pouze v něměině.
což budito pochopitelně ostré protesty a nelichotivé
poznámky tisíců českých návštěvníků, které jinak
pěknou tuto večerní zábavu rády vyhledávají. Do-
stalo se nám ujištění, že se tak stalo pouze z ne-
dopatření při snaze podnikatelské firmy opatřiti si
co nejrychlejí hodně pestrý a střídavý repertoir, pro
nějž nebyly v čas připraveny také nápisy české.
A zároveň zaručeno i výstavnímu výboru na jeho
energické zakročení, že se to nebude více-
krát opakovati. Je to zajisté i v obchodním zájmu
dotyčného podnikatele, který pro svůj reklamogral
s promitáním kinematografických obrazů spojený zí-
skal velmi značné procento ryze českých firem.
. Představení uměleckého kabarelu budou nyní
denné pořádána, vyjímaje soboty, kdy konají se velké
fiiharmonické koncerty výstavního orchestru.
* Věera navštívílo výstavu 11.002 platících
osob
Panoch
spojený ze
38
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Skvostnou ukázkou nehynoucího úpadku
rakouského soudnictví v Čechách v roce jubilej-
ním jest nejnovější dramatická událost z měst-
ské rady chebské, o níž jsme čtenářům již včera
podali stručmou zprávu. Rakouský soudce, bý-
valý správce c. k. okresního soudu chebského,
c. k. rada zemského soudu Seifert, nyni přidě-
lený ke krajskému soudu chobskému, uznal za
vhodno po návrhu známé resoluce, starostou
Gschierem učiněném, ospravedlňovati nynější
jazykovou praxi krajského a okresního soudu
chebského před tváři městské rady, jejíž je čle-
nom. Rada zemského soudu omlouval nynější
vyřizování českých podání soudních, jež děje se
na základě — rozmluvy mezi ryt. Wesselym
a presidentem krajského soudu chebského Urba-
nem k, že na české podání vydává se ně-
mecké vyřízení, před opatrnými otci „městn
Hba“ (jakž jich vlastní předlové sami ve svých
českých podáních k zemským a městským úřa-
dům českým ve stoletéch minulých psávali!), ne-
jinak než jako kdyby městská rada chebská
byla disciplinárním senátem krajskému soudu
tamějšímu nadřízeným. Pan rada, vědomsi
svého bezpříkladně falešného poštavení, pravil.
že k tomu sice není povolán ani oprávněn,
„zde“, t. j. v městské radě jménem krajského
soudu činiti prohlášení, a že městská rado tnké
není místem ku projednávání této nanejvýš ob-
tížné otázky, ale přece jenom podával takové
prchlášení a hájil krajský soud před městským
soudem chebským, proti „podezření“, jakoby se
snad při chebských soudech česky úřadovalo.
Seifert
Gschier
Wessely
Hba
rada
Čechy
městský rada
chebský Urba
39
article
Schönererovci městské rady chebské provolávali
panu radoví „Hoch!“ a „Heil!“, když tvrdil,
že by němečtí soudci byli šťastní, kdyby měli
pevnou, zákonitou půdu nepopíratelných zákon-
ných ustanovení v jazykové otázce, a když vítal
usnosení městské rady z toho důvodu, že se
jím vyzývají zákonodární činitelé, aby konečně
způsobili to, co nejnutnějšího. Tak mluví týž
rada zemského soudu, který jakožto správeo
seudu okresního v Chobu podepisoval intimáty
ryt. Wessellého s nálezy nejv. soudu, jež vypo-
čítávaly příslušní ustanovení zákonů, již dávno
jazykovou otázku při soudech a všech veřejných
úřadech řešící! Přiští historikové práva v Rakou-
sku a soudnictví v Čechách s nejtrpčí ironii budou
pojednávati o věhlasu, neodvislosti a samostatnostu
německých“ soudců typu Seifertů, Freyerů
Urbanů, ktení po čtvrtstolotí bezzávadně vyřizo-
vali české žaloby a podání podle Stremayra, ale
potom učinili proslulé „domácí usnesení“, že
česky vůbec rozuměti nesmějí, ježto němčina
jest v okresu řečí náhle jedině obvyklou, a že
tudíž nutno česká podání a limine odmítati, kteři
půl leta vzdorovali všem nálezům nejvyšších
soudních stolic v Rakousku, a parlamentárním
výkladům svého ministra, ale na konec a to ná-
sledkem oné lázeňské rozmluvy dv. rady kraj-
ského soudu chebského s tajným radou vrchního
soudu v Čechách, zase usnášejí se, docela zas
po domácku, že českým podáním potud směj
opět rozuměti, aby je mohli — po německu
vyřizovati. A toto Rakousko přikládá si
titul státu právního pod heslem: Justitia regno-
rum fundamentum!
Seifert
Freyer Urban
Stremayr
Justitia
Chob
Čechy
Rakousko
rada kraj
40
article
— Woli — Masaryk — Drtina. Přání pro-
fesora Drtiny, aby Němci ocenili kulturní čin
hlasování realistických poslanců pro resoluei
posl. K. H. Wolfa o německé akademii umění
v Praze, aby vzdalí se své begemonie a pano-
vačnosti, bylo splněno jenom ve velmi nepatrné
míře, totiž pokud se týče pouhého ocenění činu
pp. profesorů. Jeden z nejzuřivějších německo-
nacionálních lis. v Čechách, „Gablonzer Tag-
blatt“, přináší po záhlavím „Ein deutschradi-
kaler Erfolg“ (Německo-radikální úspěch) čl-
nek o schůzi, v níž k hlasovžní došlo, i píše:
„Německovradikální straně přčnesla tato schůze
docela obzvláštní ůspěcb tím, že mi-
noritní votum posl. Wolfa v příčině zřízení ně-
mecké akademie v Praze 194 proti 189 blasům
přijalo bylo. Významným způsobem hlaso
Masaryk
Drtina
Němec
Wolf
Woli
Praha
Čechy
Německo
mecký akademie