ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b1e714f0-75a4-11dc-b582-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 45, work 7, person 72, org 2
1 masthead
Ročnik XXXVIII
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 2. července 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 180.
4 article
Na ranut a odpel. list, předpláoí sor v Proze v adelnistraci a měsje . . . . . na čtvri leta . . . . B K —h s dřoji donáškou z Re n ui na tvrt 1a . . . . 7 K 60k ve slislkách: 2 K s0 na něsto . . Poštou: a měníe n štvrt ls . . . . 9 K oo s dvojí zásilkos na voěaše n rre v t
5 article Vyděračská politika německých pokrokářů.
Vyděračská politika německých pokrokářů. »Když se domílá, nejvíc to rumpluje«. řikávali už naši pradědové, ač neměli ani tušení o mechanismu toho centrálního mlýnce na berně a rekruty na Dunaji, jenž slove lidovým parlamentem L P. 1908. Do čtrnácti dnů má býti v něm dle přání vlády semleta celá halda pilných předloh vládních zvýšený odvod k zeměbraně a úlevy zálož- níkům, zvýšení daně z výroby lihu se sanací financí zemských, daně z automobilů, sestát nění české severní dráhy, zvýšení platů nejniz ším kategoriím úřadníků poštovních a želez ničních, zákon o fondu pro meliorace, re forma daně domovní, rozhojnění předsedni- ctva poslanecké sněmovny o dva další místo předsedy, volby do delegace cislajtánské verifikace sporných poslaneckých voleb. — Jak viděti, hotový vlašský salát věc lidu milých i lidu odporných, sladkých i hoř kých. Vláda pak chytře spojuje vždy jedno s druhým, aby se hořká pílulka v cukrovém obalu snáze spolkla: »Chcete-li, aby bylo po- staráno o rodiny záložníkův a těmto samým aby poskytly se časové úlevy při povinném cvičení — pak povolte zvýšenou rekrutýrku k zeměbraně o 5000 mužů ročně. Chcete-li aby se zlepšily platy nižších úřadníků poštov ních a železničních, aby stát přispěl zem- ským financím a snížil o něco přepiatou dat domovní, pak svolte ke značnému zvýšen daně z lihu.« Taková nucenost ovšem nemile se snášt a proto v parlamentě vídeňském se to příčí a hati a mele se na prázdno až to »rum pluje«. Není v něm dnes ani pravé značné a zřízené oposice, ani pravé, pevně discipli- nované většiny vládní, ale jest v něm vše- stranná nevrlost, rozmrzelost a chabost obecná, z níž co chvíle hrozí krise, ne-li hotová anarchie... skoro jako na většině rakouských — universit
Dunaj L P
6 article
Pravým a vlastním tvrdým ořechem není snad ani tak zákon o zvýšení rekrutýrky zeměbranecké, jako spíše fiskální předloha o zvýšení daně z lihu a pak — sestátnění české severní dráhy. — Proti zvýšení daně z lihu jest odpor dvojí a různý: jednak so- ciálních demokratů, jednak autonomistův zemských, zejména Polákův a Čechův. Kdežto sociální demokraté nechtějí přivolit k žádnému zvýšení daně lihové proto, že vláda čast zi- sku z ní hodlá věnovat ke sanaci zbědova- ných financí zemských, aniž by prvé se jim zaručila, že zavede všeobecné rovné hlaso- vací právo i do volebních řádů sněmů zem- ských. — přátelé samosprávy zemské opět žehrají na to, že vláda, hodlajíc uvaliti tak značné břemeno na lihovary některých zemí nechce těmto pomoci v jejich nouzi kruté dosti vydatně, nýbrž odbývá je opět jen ne dostatečným podílem ze zisku státní po kladny. Tak zejména království české potřebuje nutně, aby mu stát z důchodů svých přispěl ročně aspoň podporou 20 milionů korun ale ministr financí nenabízí ze zvýšené daně lihové království českému než roční podí asi 7 milionů K. Měli by tedy zástupci krá- lovství českého, Češi jako Němci, stejně vážnou příčinu a důvod platný opřítise
Polákův Čechův Čech Němec
7 article
fiskálnímu plánu páně Korytowského co nej- rázněji, aby solidárním odporem svým do- nutili ho k náležité dotací financí naší, bře- meny státními krajně přetížené a vyčerpané vlasti. Do včíra podobalo se, že snad k ta- kové společné hospodářské sebeochraně če- skoněmecké v parlamentu vídeňském dojde. Vždyť na anketě, svolané před několika mě- síci vládou k vůli sanaci zemských finaneí zástupci obou národů, dr. Herold i dr Eppinger, souhlasně požadovali, aby stá převzal aspoň polovici zemského nákladu na školství obecné v království českém, tedy okrouhle 20 milionů K na bedra svá. Avšal dnes pohříchu Němci jinak se na to vyspali.
pán doktor Herold Eppinger Němec
8 article
Vyzývají sice s našimi zemský výbor království českého, aby učinil projev, jenz by poslancům země české byl podporoua posilou při vymáhání většího podílu pro zemi českou z výnosu zvýšené daně lihové — leč zároveň s tím podnikají opět svou separati- stickou akci, namířenou proti na- šemu národu za účelem poněm- čení soudnictví v celé třetině Čech, jakož i udržení své něme cké hegemonie při sestátněn české severní dráze. Proto, ač jsou ve vládní straně, hrozí náhle obstrukcí, hrozí v poslední chvíli zatarasit dráhu svými pilnými návrhy, týkajícími se dosažení jejich známých chou- tek germanisačních a separati stických na úkor národa na- šeho. Na schůzi německo pokrokové strany z Čech usneseno a hned také předsednictvu sněmovny ohlášeno, že pánové Pergelt, Funke, Urban a soudruzi podají sně- movně tyto čtyři pilné návrhy: 1. Předně, aby zřídila se zvláštní osobní komise pro dosazování poštovních úřad- níků v Čechách. 2. Aby byla ve vnitřní službě pošt němčina stanovena za jediný jazyk jednací. 3. Aby při obsazování uprázdněných míst soudcovských a sekretář- ských v Čechách platila zásada, že do ně- meckého území smějí býti dosazeni pouze němečií soudcové a tajemníci. Konečně za 4. aby pro německou techniku v Praze byla bezodkladně vystavěna nová- budova.
Čo Pergelt Funke Urban Čechy Praha
9 article
Pátý a nejvlastnější pož davek, o němž jim při těchto čtyřech ná vrzích běží, chytře zamlčeli. Marně na ně dotíral rozhořčený vládní panoš dr. Lue- ger, aby pověděli pohnutku z jaké vrhají tyto čtyry balvany vládě v dráhu? Pánové ve schůzi předsedů neodpově děli. Teprv mezi svými, ve dlouhé poradě všech německých matadorů se příznali, že chtěji tím na vládě vyhrdlit záruku pro další německé své samopanstv ve správě sestátněné české se- verní dráhy. »Neodvoláte li tyto své ob strukční návrhy«, zahrozil vydřiduchům Lueger, »pak v odvetu také my, kře sťanští sociálové, přijdeme se svým pilnými návrhye Stejně dr. Kramář za celý Národní klub zaprotestoval proti této vyděračské po litice německé a pohrozil odemstít ji okamžitým podáním celé řady připrave ných již pilných návrhů českých Tolikéž Poláci prohlásili ústy dra. Glabin- ského, neodvolají-li Němci pokrokáři z Čech
doktor Lue Lueger Kramář Němec Čechy
10 article
své pohoršlivé návrhy okamžitě, pak že také Poláci zatarasí dráhu parlamentní svý m pilnými návrhy. Byla by to bývala podívaná pro bohy. aby tak všechny strany vládní koalice byly na zejtří o závod zavalily parlament sruby svých pilných návrhů a tak jej samy zahu- bily. Posilen touto podporou rozhořčených křesťanských sociálů. Čechův a Polákův, vzmužil prý se konečně baro Beck k rázné odpovědi německým vyděra- čům. Odtušil prý jejich mluvčímu rozhodně, že takové věci, jakých požadují ve svých čtyřech pilných návrzích, nedají se lámat přes koleno a vyřídit střemblav na sklonku kampaně parlamentní; ať tedy pánové do pátku své pilné návrhy odvo lají, sice že prostě parlamen zavře a provede z jejich vzdoru a schválu své důsledky, t. j. vyloučí je ze spolku vlád ních stran. Pakli skutečně tak s Němci zdejším baron Beck takto promluvil, bylo by si jen přáti, aby zůstal za nadcházejícího s nimi vyjednávání a smlouvání na dále tak pev- ným ! Jak pány známe, začnou na zejtr — čachrovat o cenu, za jakou by byli ochotni odvolat svě čtyři pilné návrhy . . . Nuže, ať chrání se bar. Bec zaplatit jim tu cenu znašeho do- brého práva! Ne proto jen, že by to byl poslední jeho politický čachr s Němci na naše útraty, ale že by nová tato újma nám způsobená měla následky osudné pro celou další budoucnost. —
Polák Čechův Polákův Němec Beck
11 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 93.) Ve Vídni, 1. července. (Původní zpráva telel. »Nár. Listů«.) Pilných návrhů užívalo se v letech minulýcl jako prostředku pro zahražení cesty k normálnímu jodacimu pořadu. Nyni užívá se pilných návrhů k úcelům vyděračským — v ten rozum, že se od- volání pilných návrhů prodává. Vyvinuje se po té stránce ve vší formně obchod a tak. obeenou jes domněnka, že pilné návrhy se podávají pro něc jiného, nežli co se v nich žádá, i vyskytuje se bez děky otázka, jakmile je nový pilný návrh podin co za něj podavatelé jeho chíčjí a co za něj do stanou? Takového druhu jsou asi také čiyry pilně ná vrhy, kleré koncem dnešní schůze podali poslanei dr. Pergelt, dr. Urban a dr. Funke o jazykových zá ležitostech, zejména ve službě poštovní a justičn v královslví českém. Jsou to nabité a natažené revol very, namiřené proti hrudí vlády; jejich povahu vy stihl dr. Kramář zajisté správně na dnešní konferene předsedů stran, ktoré vládu podporují. Těmilo návrhy navalují se však nové překážk na cestu ku pracovnímu programu poslanecké sně movny pro zbytek nynějšího zasedání, velice pod statně ve chvíli, ve které se podobalo, že budou ukli zeny všechny balany, jež cestu ku práci tarasily Vláda doufala, že nejpozději do soboty odbudou s všechny dosud nevyřizené pilné návrhy, zvláště kdya krestanští sociálové odvolali všechny svě pilné ná- vrhy.
doktor Pergelt Urban Funke Kramář Vídeň poslanecký sněmovna
12 article
Věc má však ještě jinou stránku: kluby české které jsou ve vládní většině, nepodaly pilného ná- vrhu žádného. Kolo polské tolikéž nikoli. Křesťanšt sociálové, jak právě podolčeno, své pilné návrhy od- volali. Zůstává tedy na německých stranách z krá lovství českého samotných odium, že brání vyřízen záležitostí, na klerých má zájem vláda a z nichž ně kleré jsou též na prospěch obyvatelstva. Jsou to ze jména na straně jedné osnova zákona o zvýšení počtu branců a zákona o dani lihové, na straně druhé předloha zákona o náhradě pro chudé záložníky o zlepšení platů poštovních a železničních zaměst nanců a osnova zákona o zvýšení dolace státní do mchoračního fondu. Situace v parlamentě a laké siluace celého kab netu stala se pilnými návrhy německých poslaneů z Čech krajně kritickou. Není dosud vidno, zdali jak vlád doslane se z tísně, do které se těmilo ná- vrhy doslala. Na dnešní konferenci předsedů vládníc klubů bylo vysloveno míněni, že také v tom případě kdyby se pracovní program omozil, polrvá zasedán říšské rady do 25. července. Dnes vyřízen byl pilný návrh toliko jedeni: Ma líkův o příhodách, které sběhly se na universitě štyr- sko-hradecké a na universitě inšprucké. Došlo zase ku pustým skandálům mezi křesťanskými socišly a ostatními stranami německými a také sociálním demokraty, ke skandálům pustějším nežli bývají t kové výtržnusti jindy, protože dnešní nabyly povahy srážek osob s osobami a prolože jednotlivci hrozil si navzájem — odhalením nepříjemných věcí a jiný mi ostudumi, jaké nalézají se v arsenále lidí neparl mentních.
Čechy Ma líkův
13 article
Načat byl pilný návrh o zavraždění několik sedláků v Černichově četníky. Ministr zeměbrany jakožto chěf předlitavského četnictva, pročell o těl hromadné vraždě úřadní referát, při četbě té byo několikráte přerušen posl. Vitykem. Když tento so- ciální demokrat jednou vykkřikl na polního zbrojmislna Georgia, že je básníkem v uniformě a dvakrát opěto- val, že ministr lže, pozbyl ministr ze mě brany klidu a rozvahy, sáhl po svě šarl a zvolal na poslance sociálně-demokratického: „My slíte snad, že mám ve svých žílách syrovátkur Vityk odvětil: „Já zase neleknu se vaší hrozby! Ministr finaneí dr. Korytowski, klerý seda vedle Georgla zadržel mu ruku a konejšil ho V poslanecké s němovně předlitavské je š t ě s nestalo, by zástupce armády měl s něklerým po slancem srážku takovou, jakou byla dnešní srázk polního maršálka Georgia s posl. Vilykem. Sněmovna se rozešla za největšího rozruchu za úplně rozháranosti a za naprosté neurčitos o tom, co přinesou nejbližší dny.
doktor Korytowski Georgl Georgias
14 article
Z Vílně, 1. července. (K. k) Předseda dr. Weiskirchner zahájil schůz v 11.10 bod.- Mezi došlými spisy jsou návrhy poslanců dra. Čelakovského a sp. o železničním spojen z Bělé pod Bezdězem s Katusicemi a Mimoní a vřa- dění Turnova do III. tř. akt. přídavku: — Šillin- gra a sp. na změnu § 19. říš. zák. o ob. školách. Dotazy podnli poslanci: Aust a sp. po zame- zení těžkých nehod v různých hutích a dolech; — dr. Bulín a sp. po jazykové rovnoprávnosti u po- stálněné sev. dráhy v Brně: — Tomášek a s po samovraždě vojína Imricha a žel. a telegr. pluku v Korneuburku a po týrání vojáků ve Štokravě: — Pik a sp. po týrání dragounů v Klatovech: — Sv- boda a sp. po jednání rylmistra 6. drag. pluku v Hodoníně Kumara vůči vojínům i občanům; — Lisý a sp. po zákazu divadelního pledstavení „Pro českou školu“ okr. hejímanstvím v Jilemnici a p zavedení jazykové rovnoprávnosti u poštovního úřadu v Říkách: — dr. Čelakovský a sp. po zřízení české školy v Ervěnicích Sněmovna projednávala pilný návrh posl. Malik a sp. stra
doktor Weiskirchner Čelakovský Aust Bulín Tomášek Imrich Kumar Lisá Malik Vílně Bělá pod Bezděz Katusice Mimoň Turnov Brno Štokrava Klatovy Hodonín Jilemnice bod
16 article
události na universitách ve Št. Hradci a Inšpruku. Hlavními řečníky zvoleni postanci Morse (contra) a Ausobsky (pro). Posl. Morsey vyčíal, že na universifách panují nejskandálnější poměry, kleré snižují jejich vážnost předd celou říší i cizinou. Je to stanovisko hrubého terorismu a největší surovosti. Vyslovil rozhořčení nad neustálým provokováním katolického studentstva universitními auloritami. Háje jednání posi. Hla gen- hofera při promoci tajemníka Aldriana, byl řeční opětně hlučně přerušován poslanci sociálně-demokra- tickými a německo-radikálními, takže předseda hrozil přerušiti schůzi. Konečně prohlásil umnénem členů své slrny, že žádají neprodlené zjednání pořádku na univemitách, aby katoličtí studujíci požívaliv plném obsahu své svobody. (Illučná pochvala u křest. sociálů.) Posl. Ausobsky přeje si, by svobodomyslní slu- dující šetřili svých sil k důslojnějšímu boji za svo- bodu vědy. V takovém boji dělnictvo bude státi po jejich boku. (Hlučná pochvala) Posl, Malik brojil proti svobodomyslným stra- nám, které studenty v jejich boji opustily. Profesorům a sociálním demokratům sluší vylknouti jejich vla- nost v otázce Waahrmundově. Všeněmci budou si vždy vážiti svobody věd a universit. Následovaly věcné o pra vy.
Ausobsky Posl Morse Aldrian Malik Hradec
17 article
Posl. šl. Stransky odmítal tvrzení, že i pro- testantismus je svobodě nepřátelský. Způsobem, ja- kým odůvodňoval Malik svůj pilný návrh, bylo hnutí svobodomyslné a hnuti „Pryč od Říma“ nesmnírně poškozeno. Právy kalolické církve rozumí se jen pa- pežské panství, proti němuž bude jeho strana vždy bojovati. (Pochvala.) Posl. Hoímann-Wellenho! soudí, že na vysokých školách nezavládnou jiné poměry, nepře- stane-li štvaní klerikálů; — Weidenhofer odů- vodňoval stanovisko německo-nacionálního svazuv aféře Wahrmundově: — Waldner konstatoval, že usnesení právnické fakully inšprucké, aby v letním semestru odpadly přodnášky o církevním právu, slalo se za souhlasu prof. Wahrmunda a jeho důvěrníka Tochána: — Kemetter prohlásil: Chceme dobýti universit pro všechny světové názory a pro všechny státní občany. Za Kemellerovy řeči došlo opět k hlučný m kontroversám mezi Wolfem a šl. Slranským s jedné a křesťansko-sociálními poslanci s druhé strany. Posl. Morsey obíral se studentskou mensurou; — Abram vyzývá svobodomyslné, aby se konečně začali rázně brániti klerikálům. Při hlasování pilnost návrhu propadla. Dál jednalo se o pilných návrzích Dreitera a Romančuka
Posl Malik Waldner Wahrmunda Tochat Kemellerův Wolf Slranský Morse Řím
18 article
po černichovských událostech. Posl. Breiler, útoče na polský klub a haličskou správu, pravil, že zde nejde o jednotlivý případ. Ve spořádaném stálě netrpěli by takové do nebe volající poměry. Nabádá sněmovnu, aby hlasovala pro pilnos jeho návrhu. (Pochvala mezi llusy) Posl. Romaněuk pravil, že lelos za čtvri lela zabilo v Koropci, Černichově a Felštyně 15 osoh. 14 jiných raněno těžce a ne malý počet lehce. Doulá, že celá sněmovna bude hlasovati pro pilnost návrhu, poněvadž nelze za to míli, že by některá strana mohla hájiti přehmaty a násilnosti jednotlivých orgá- nů. Hlučná pochivala Rusů.) Ministr zeměbrany šl. Georgi vyličil příslušná události černichovské a konslatoval, že „velilel čet- níků dal po opělované pohrůžce, že bude vyslřeleno. dle předpisů povel k vypálení salvy, poněvadž prý na četnicivo bylo davem házeno kamením — jako pěsť velikým — a okna obecního úřadu byla rozbila, poněvadž dále podly výstřely a jeden četník byl za- sažen kamenem do prsou, čímž čelníci byli nebez- pečně ohroženi. Poněvadž pak čav postupoval útoč- něji, vypálili četníci, jsouce na nejvýš ohrožení, dru- hou a třetí salvu. Posl. Vityk: To je všechno fanlasie! Básní v uniformě! Ministr šl. Georgi: Tak zni přodložená zpráva. Takové urážky si vyprošuji! Toho nestrpím. Posl. Vityk: Já si to také vyprošuji!. Jde selskou krev! (Předseda ho volá k pořádku.) Ministr šl. Georgi: Nedám se nikým nazývali básníkem v uniformě! — Posl. Vityk: Až tam při- jdete, vyšelřte věc sám a uvidíte, že to všechino není pravda! Ministr šl. Georgi: Myslíte, že mám v zi- lách vodu?! Naprosto toho nestrpím! Posl. Vity k: Neleknu se vašich strašáků! Tři sedláci byli zabiii.
Posl Breiler Rus George
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, dne 1. července.
Praha
20 article
(Stinbožína zemi; ijiné stíny . Loď s potrhanou, notně ošumělou, červenou vlajkou s půlměsícem a hvězdou vypluje z pří- staviště na Zlatém rohu, proplete se řadami ji- ných, zde i dále zakotvených lodí a zvolna miji nábřeží Galaty a Pery. Na budově anglického vyslanectví vlaje černý prapor, spuštěný do polo- viny žerdě: umřel velvyslanec, ráno zítra bude pohtben na zdejším anglickém hřbitově. Z námi široce rozevírá se panorama Stambulu s nespočetnými kupolemi a minarety, skupina olověných, drobných kupoli velkého Bazaru. cíp do moře vybihající země, na němž zbudo- váno sídlo dřívějších suktánův. Serai a dále zu ním vysoko nad městem trůnící, na světlém po- zadí obluhy narýsovaná silhouetia chrámu sv. Moudrosti, nádherná Aja Sofia.
Galat Serai Aja Stambul Stinbožín země
21 article
Nad plochými střechami domů stambul ských i na druhém břehu Zlatého rohu, po ná- vrší Galaty i Pery, nad hřebeny střech v jarním vzduchu poletují papíroví draci, jichž tu všute plno, sta jich kmitá se nad městem — turecká mládež nečeká s tou oblíbenou kratochvílí až k podzimu. Všude jsou jiné zákony přírodnít u nás tou dobou žije káča, drak přijde na řadu až na podzim. Ostatně mládež cařihradská ne- musí čekati na to, až v okolí sklidí se z polí. I ve městě všude je plno volných prostranství — není tu sice žádných náměsti, ale jsou zde celé vyhořelé ulice, opuštěné a se zemí srovnané štvrti poskytují dosti volného místa po celý rok Loď brázdí zelenavé mořské vlny, proti nám na asijské straně po táhlém návrší rozkládá s černý cypřišový háj skutarského hřbitova. Mí jíme, při evropském břehu, předměstí Top-hane Salibarar a Fundykly — všude v povětří ti pa- píroví draci. Jedině v okolí Yildiz-Kiosku, a tře ba v dosti veliké vzdálenosti od residence sul tánovy, nesmí býti drak puštěn do vzduchu Rozumite — čert věř třeba papírovému draku Jedeme dále, jsme v Bosporu a zral- nat přehlíži jedno z nejkrásnějších panoramat světa V dálku se táhnou pahrbkovité břehy, porostl zahradami a háji a dole k moři vroubené bílým
Galat Yildiz Bospor
22 article
terasami, na nichž zbudovány řady paláců a ná- vrší, za nimi plna zahrad, v jichž zeleni vyrů stají vížky letohrádků, besídek a glorietů. D Asie nejblíže tu tři sta, nejdál tři tisíce met — Bosporus dělí i pojí zde dva díly světa a spo juje dva oceany, Černé i Bílé moře. A zde, na tom rozhraní dvou světů a dvou moří, v tom luzném, čarovném koutku země uprostřed nádhery, již vybásnila zde příroda i uprostřed bohatství, jež snesli sem lidé, kter na těch mořem omývaných březích a terasách vybásnili čarovnou pohádku bílých mramorových paláců a smaragdových zahrad, zde v tom po- zemském rájí, trojí vysokou hradbou oddělen ode všeho ostatního světa, tráví dny život svého neobmezený vládce milionů, ubohy — „nemocný muž“.
Asie
23 article
Je nejvyšší světskou i církevní hlavou věří cích a sama sebe, mezi jinými svými tituly, na- zývá Stínem božím na zemi. Je vládcem, jehož říše rozkládá se ve dvou dílech světa. Jeho jméno jest Abdul Hamid II. a jest po řadě 24. padišahem z rodu Osmanova a 28. od vzeti Cařihradu Mohamedem II. Dobývatelem. (Abyeh nezapomnčl: dává se pěkně poroučet!) Na lodi kolem nás jsou samí Turci — je radno, nevyslovovati před nimi jména padi- šahova, ani v řeči jim cizí neužívati slov, po nichž by mohli soudit, že mluví se o něm. Ne- mají toho rádi a vůči cizincům jsou velmi nedů- věřiví — nepatrné slůvko, jež v řeči zaslechnou. budí v nich podezření. Jakož jsme se sami pře- svédčili o slově „selamlik“. Selamlikem — sko rem se stydím psát o tak známých vécech — zove se obřad, kdy každého pátku sultán jede se pomodliti do mešity — povinnost, jíž nikdy žádný padišah vyhnouti se nesměl. Druhdy bez valných obtíží i cizinci mohli býti přítomni vo- jenské té parádě, dnes nepostačí ani doporučen vyslanectva a je třeba přinésti si doporučení již ani nevím kterého ministerstva ve Vídni
Hamid Mohamed II Turek Cařihrad Abyeh Vídeň
24 article
(„Naše“ slavná byrokracie všude je stejna. Je- den z mých známých, rovněž příslušník tohoto blaženého soustátí, došel si prostě a moudře na vyslanectví jiné, níkoliv rakouské — dostalos mu bned a ochotně příznivého vyřízení, bez zakfočování ministersťev.) Nás naše slavné vyslanectví odkázalo tedy na páány do Vídně. Milý můj společník telegra- foval de Prahy o sprostředkování onoho doporu- čení. A protože nebyl v Duchcově v Čechách kde by přijetí českého telegramu prostě odmátli ale že byl v Turecku, kde vládnou jiné poměry podal tedy depeši českou. Přijali ji — ale bylo v ní závadné a ošemelné slůvko „selamlik“ — dva dny nadd tím slůvkem kroutili hlavami, dva dny se radili, než telogram odeslali. Pozdě, ale přee Jsou i jiné věci a osoby, o nichž mluvi-l cizinec, nesmí užívati takových slov ošemetných. jež mohla by vzbudit nedůvěru podezřívavýtl tuzomeň. Jedeme kolem Dolmabagdže, sídla dřivěj- šího sultána Murada, bratra padišahova — ope- dál, na asijském břehu, je palác Čeragan, kam na rozkaz svého vznešeného pana bratra byl do praven Murad po svém svržení s trůnu — Tu rečkové na lodi nedůvěřivě dívají se po nás. o čem mezi sebou si povídáme při pohledu n zamiklý palác a na zamřížovaná jeho okna .. 1 jméno Muradovo, a toto tím spíše, nevy slovuje se nahlas. Je mrtvo pro svět a vymizelo i z ofieiálních listin. Je živ posud, není — kd ž to ví! Sultánem byl kdysi — dnes nikdď o něho se nestará. Vlny Bosporu, jež omývají bílou te rasu Čeraganu, snad by mohly říci mnohé. Ale nořeknou — dovedou zachovávati tajemství A mnoho, mnoho i příšerných tajemství zná B sporus — ale je mlčelivý a němý jako hrob ..
Dolmabagdža Murad Muradův Vídeň fovat jít Praha Duchcov Čechy Turecko Čeragan Bospor
25 article
Naučil se tomu po staletí. A přece, zdá se, padišah ještě ani tomu Bosporu nověři . .. Není jen sultánem, jest i chalifem, papežem věřících — a ovečky mají rády, když chalif nástupce Prorokův, alespoň časem, za zvláštníe příležitostí, jako jest 15. den měsíce Ramazan jde se poklonit svatým relikvilm, jež chová starý Serni. Mešitu, kam chodí k selamliku, postavi si v samotném Yildiz-Kiosku, aby cesta byla e nejkratší, jistě by sem přestěhoval i prožluklé relikvie, kdyby se nebál vzbouření — v těch věcech s národem je těžká řeč. Mezi těmi relikviemi, kromě pláště Prorokova, jest jedna nejsvětější: kus látky,jež bývala kdysi oponou stanu nejmilejší Mohamedovy paničky, Aišy Z látky té jesí učiněn prapor — po staletí, když toklo do sändálů, pomáhal ten kus látky fanati- sovati věřící, že vážené Evropě často při tom naskakovala busí kůže . .. Z Yildiz-Kiosku do Stambulu vede cesln buď po vodě, či po břehu a mostem Kara-Keni — rozhodne-li se padišah pro tuto, jsou cesty most hustě obsazeny vojskem. Ale stává se, ž padišah nechá milovaný národ tlačiti se za kor- donem vojáků a dá se jinudy, lidu prázdnými ulicemi, kde jeho příjezdu nikdo nečeká — m luje taková nevinná čtveráctví! Ráčí-li dt přednost yachtě, je tři dny před ustanovenou do bou Bosporus všem lodím uzavřen bez výjimky Na jeho vlnách ani dvouveslový kaik nesmís objevit, všecka doprava jest přerušena a potá- pěči důkladně prohledají i dno Bosporu — člověk nikdy neví!
Bospor Evropa Yildiz Stambul Keňa Karo Mohamedův panička
26 article
Vildiz-Kiosk sám je celým městem paláců a dokola jsou zahrady v rozloze 12.000 hektarů plny zámků a zámečků — nikdo nikdy nevía ni tušení mít nesmí o tom, ve kterém z nieh dnes ráčí padišah přespati. Jsou v Yildiz-Kiosku i kasárny pro celou druhou divisi, nepočítaje v to půl tisice mužů tělesné stráže — všude tam, kde bylo oy možno v okolí Kiosku přistáti k terase, po celém břehu rozestaveny jsou ve- jenské hlídky. A ty opět hlídány jsou vojskem jiným, nejlépe nikomu nevěřit! Abdul-Hami má o tom své zkušenosti — sám kdysi, bylo t 31. května 1876, vojskem obklíčil vojáky rovněž hlídaný zámek v Dolmabagdže, když se mu zne- chutilo pouhé princování a když si tedy usmyslil. že se „udělá pro sebe“ — ví, jak to časem v světě chodí a že někdy ani vojáčkové nespo- mohou. Zrada číhá všude, to známe. A sultán Ab- dul-Iamid tuší ji ploužiti se kol sebe právé od onoho dne, kdy prohlásil svého pana bratra za zbavena trůnu... A ví, že pokaždé nepřijde zrada hlomozíci, ale že obchází krokem neslyš ným a po špičkách. I koberec, na němž v mešitě se modlí jehož ústy se dotýká, musí za ním nosit a zase jej, přísně střežený, donésti zpátky do paláce aby snad, filutové, nepodstrčili mu někdy kobe- reček otrávený. Čert lidem věřl Desinfikována musí být i každá listina, jí má se dolknouti nejvýš vlastnoručně — lidé jsou sehopni každé potutelnostit Jídla z kuchyně upravovaná pod nejpřísnějším dozorem, jsou mu přinášena v zapečetěných nádobách — ode všech dříve, když pečetě shledány jsou nepo- rušenými, musí před jeho očima býti ujedeno, nežli se jich dotkne, aby náčil míti jistotu, že nejsou otrávena. A při tom vydání na kuchyn
Abdul Yildiz ha Abadout
27 article
činí okrouhle 8,395.000 franků ročně. Sám jsem sice těch účtů nerevidoval, ale zdá-li se to čte- náři mnoho, cež, nejsem umíněným a jsem ochoten bez dlouhého smlouvání těch pět tisíe slevit — mně na několika francích nesejde! Stavitel sulánovy residence zamýšlel stře- chy alespoň nejvyšších budov opatřiti hromo- svody. Nepochodil. Padišah není přítelem tako- vých vynálezů. V celém Cařihradě není telefonu, padišah nedovolí. To tak, aby se lidé tajně mezi sebou mohli dorozumívat — — Zvolna již se šeří, když vracíme se Bospo- rem zpět. A poznovu tiše pluje loď kolem bílých laras, na nichž v šeru černají se postavy vojen- ských hlídek. Všude je plno těch stínů .. Fantasie kreslí si matné představy o životě, jakým asi žijí lidé za těmi bíle zamřížovanými okny bilých paláců... uprostřed nádhery, již vybásnit umí snad jen pohádkový, rozkošnický Orient.. Nu což, má sultán choutky, jichž vy- plnění může si dopřáti i ten, kdo právě není tureckým sultánem: vášnivě rád prý čítá — de- tektivní romány ... Tomu se nedivím. Nýbrž se divím jen tomu, že při té své vášnivé zálibě noodstěhuje se raději k nám, do Prahy, která, jak známo, stala se teď eldorádem etitelů tohote literárního zboží ..
Cařihrad Praha
28 article
Loď pluje tiše, před námi leží Stambul tichý a neosvětlený. Ani se neosvětlí. Ve starém městě večer se vůbec na ulici nesvítí, krámy zavřeny jsou se slunce západem, ven nikdo ne- vychází, není, čeho by tam pohledával. V Peře a Galatě svítí se plynem, v Ottomanské bance a v Palace-hotelu dovoleno používat i světl elektrického. A náhle všechna okna celého paláecvého města, jež dohromady zve se Yildiz-Kioskem, všechny budovy, všechna prostranství před nimi, colá rozloha zahrady až do nejodlehlejších koutků zaplane tisícerými světly — moderní elektrické světlo dosáhlo milosti před očima padišahovýma... Hýří tím světlem — po celou noc, do bílého rána nesmí v celém Yildiz- Kiosku být jsdiného neosvětleného místečka, je- diné šeré chodby, jediného tmavého koutku, v zahradách jediné neosvětlené pěšinky, kde přikrčiti by se mohl na blízku Stínu božímu — tmavý lidek, stín . .. B. K.
Stambul tichý Palace Yildiz