1
article
Císař Vilém na Korfu.
Z Kortu, 27. dubna. (K. k.) Dnes o polednách
přijet sem, provázen několika členy své družiny, cí
sař Vitém a navštívil rakousko-uherskou eskádru. Z
pozdravných výstřelů z děl vstoupil na bitevní lo
„Frzheržog Karl“, kterou si zevrubně prohlédl; dělo-
střelci provedli řadu cvičení, jež došla plné pochvaly
císařovy.
Kontreadmirál šl. Ziegler uspořádal na to na lodi
„Erzherzog Karl“ na počest německého císaře sní-
dani, Při ní připil císaři Vilémovi, jenž ve svém pří
pitku tlumočil svůj povděk, že mohl si prohlédnout
rakousko-uherskou eskadru. Přípitek svůj skonči
provoláním „Hurra!“ císaři a králi Františku Josefovi.
Oba přípitky doznaly nadšeného ohlasu. Asi veá
hod. odpoledne vrátil se císař opět do zámku.
Z Korfu, 27. dubna. (K. k.) V 8 hodin večer ko-
nala se u krále Jiřího ve zdejším královském paláci
velká hostína, jíž se zúčastnili členové královské ro-
diny, císař Vilém, císařovna Augusta Viktorie a prin
August Vilém s družinou, jakož i přednostové úřadů.
Z Korfu, 27. dubna. (K. k.) Německá císařovna
hostila včera o 5. hod. odpolední na „Hohenzollernu“
členy řecké královské rodiny čajem.
Srážka lidu s četníky v Uhrách.
Z Pešti, 28. dubna. (K. k.) V osadě Kisbodaiku
v mosonské župě srazil se včera za pout
lid s četnictvem, které bylo nucen
stříleti. Jedna osoba byla zastřelena, několik lidí
raněno.
Generální rady frahicouzské.
Z Paříže, 27. dubna. (K. k.) Dnes bylo zahájeno
dubnové zasedání generálních rad.
Výprava na perské lupiče.
Z Tiflisu, 27. dubna. (K. k.) Vytrhla odtud vý-
prava, sestávající z 2. a 4. praporu střelců, 2 rychlo-
palných děl horského dělostřelectva a sotně kozáků
která má potrestati osnovatele lupič-
ství na rusko-perských hranicích kha-
na Mahmeda Kulia a lupičské kočovné
obyvatelstvo.
Vilém
Korf
Karl
Ziegler
František Josef
Jiří
August Vilém
Hohenzollern
Hurra
Uhry
Pešť
Paříž
Tiflis
August Viktoria
Kisbodaik
Korta
Korf
2
article
Zákonitá úprava služebních poměrů
kancelářských oficiantů
a pomocníků u c. k. státních úřadů
Nařízením veškerého ministerstva ze dne 19.
července 1902 ř. z. č. 145 učiněn byl první pokue
upraviti a zlepšiti poměry tohoto kancelářského per-
sonálu v úřadech státních. Od té doby nebylo situace
kritičtější nad dnešní.
Bývalý kuriátní parlament přes všechnu snabu
upřímných přátel našich z kruhů poslaneckych bud
nechtěl anebo skutečně nemohl přinutiti vládu, aby
zákonem upravila služební poměry kancelářských
oficiantů a pomocníků a aby dala jim to co po
právu a spravedinosti jim náleží.
Všechny pokusy v tom směru selbaly.
Vláda vždy postavila se proti a parlament v po-
sledním okamžiku vždy couvnul a povolil. Také
kancelářští ofiicianti či pomocníci povolovali. Za
okamžitý nepatrný ústupek, za pouhý skoro nic —
při nynějších drahotních poměrech — neznamenající
malý finanční efekt, pustil se vždy se zřetele ten po
dnes neblahý a nejistý služební poměr.
Stalo se tak v roce 1901 a opakovalo se znovu
v letech 1905 a 1906. Události ty jsou známy. Mohly
a měly poučiti kancelářské oficianty a pomocníky
jak neopatrno jest slevovati, ustupovati a po-
volovati.
Za hlavní překážku prohlásila v r. 1901 vláda
zákon o certifikatistech z r. 1872. Na ltom setrvala
v r. 1905 a 1906 a sám rozpočtový výbor přidal pře-
kážku novou a prohlásil, že nový zákon nemůže od-
hlasovati, poněvadž již jeden návrh zákona odhlaso-
vaný v roce 1901 leží v panské sněmovně nevyří-
zený. Nikdo se proti tomu neozval. Kancelářští ofi-
cianti a pomocníci mlčeli a poslanci říšští vidouce
naš klid, mlčeli též. Celá akce tehdy vyzněla pakv
pouhou, nic neznamenající resoluci.
3
article
Výsledky bylo pak vidět.
Starý parlament se rozešel a naše naděje pře-
nesla se na parlament nový, volený na základě vše-
obecněho, rovného hlasovacího práva.
Jak se kancelářští pomocníci a oficianti zúčast
nili volebního ruchu a boje, jak se v celé říši v dů-
ležitém tom okamžiku uplatnili, smutno povídati
Všechny stavy, všechno státní a soukromé úřadni-
ctvo, všechno státní služebnictvo, šlo ve volební bo
s rozvinutým praporem, uvědoměle a s pochopením
— jen kancelářští oficianti a pomocníci nedovedli
pochopiti důležitost a význam doby. Všechny pokusy
a snahy v tom směru potkaly se skoro s nezdarem
A že to byla chyba, vidíme dodnes.
Ačkoli akce v r. 1901 a potom věr. 1905 a 1906
za úpravu zákonem potkala se s nezdarem, přistou-
peno v roce 1907 k nové tímtéž způsobem prová-
děné akci. Zase vypracován návrh zákona, zase
předán všem stranám politickým na radě říšské.
Tam byl opětně podán a zase rozpočtovému výbor
odkázán.
Že překážky vládou pronášené nejsou odstra-
něny, že zákon certifikatistů trvá nezměněn, že pan-
ská sněmovna zákon z roku 1901 ani kladné ani zá-
porně dodnes nevyřídila, nikdo si nepřípomněl.
Ale vzpomněl a upozornil znovu sám finanční
ministr Korytowski.
Ve schůzí rozpočtového výboru dne 22. únor
1908, když mluvil o požadavcích úřadnictva a služeb-
nictva státního, dotkl se také tužeb kancelářských
oficiantů a pomocníků. Prohlásil, že uzákonění na-
šich služebních poměrů a přiznání nám úřadnického
charakteru překáží zákon o certifikatistech a upozor-
nil pány poslance, aby ve slibech svých vůči nám s
mírnili, že to bude ve prospěch náš i jejich.
A páni poslanci vzali si napomenutí k srdci.
Korytowski
4
article
Nejprvé vzpomenuli si na návrh zákona, který
nalézal se v rozpočtovém výboru a čekal na s
vyřízení. Tam mohl býti nepohodlný a při projed-
návání rozpočtu bylo by bývalo nutno o něj zavaditi
Nzal se tedy a postoupil se výboru politicko-sociál-
nímu. Tak našla se při této třetí naší akci nová cesta
trnitá pro zákon náš. Kdo parlamentní poměry zná,
ví, co to znamená?
Když pak „říšský svaz“ kancelářských oficianto
a pomocníků ve Vídni svolal počátkem letošního roku
schůzi a pozval k ní říšské poslance, dostalo se nám
odpovědi ještě jasnější a zřetelnější. Poslancům před-
ložen požadavek, aby při letošním jmenování úřad-
níků XI. diétní třídy zasadili se o to, aby i na nás
byl vzat zřetel a jistá část míst obsazena byla z řad
našich. A poslanci? Odpověděli „že to v zhledem
na zákon o certifikatistech — nejde“
Aby však to nevypadadalo jako úplné odbytí, po-
spíšil si v téže schůzi říšský poslanec Hofmann
Wellenhofenu a navrhl, že mohla by se snad svolati
jakási anketa, sestávající ze zástupců našich a ze
zástupců ministerstev vojenství a zeměbrany a ta
že by se mohla pokusiti, zdali by nemohlo dojíti
k jakémusi vyrovnání.
A teď přijde to pravé!
Hofmann
Vídeň
politickýsociál
5
article
Jak známo, žádají poslanci říšští a naléhá s
na to i v delegacích, aby zavedena byla v armádě
dvouletá služba vojenská. Ministerstvo vojenství ne-
vzpírá se tomu, ale chce za to, aby delegace i par
lament poskytly mu pro vysloužilé poddůstojníky cer
tifikatisty větší a značnější zaopatření ve službě
civilní. A to žádá tím spíše, poněvadž počet certifi-
katistů s dvanáctiletou vojenskou službou rok za
rokem stoupá, tak že posavadní počet míst úřadni-
ckých pro ně nestačí a protože hodlá, jakmile za-
vedena bude dvouletá vojenská služba, uděliti certi-
fikáty některým poddůstojníkům již po šestileté služ-
bě vojenské. Učinila sice správa vojenská v roce 1907
pokus, aby úřady zemské, samosprávné, spořitelny.
banky a záložny braly při obsazování úřadnických
míst zřetel na certifikatisty, ale pokus ten nesetka)
se s úspěchem a i samotným certifikatistům nepo-
sloužil. A tu najednou přišli kancelářští oficianti a
pomocníci a požadavkem, aby zavedena byla pro ně
zákonem XII. diétní třída a nabízeli ochotně, ž
svolují, aby certífikatisté vřaděni byli mezi ně. Ná-
sledkem toho ministr vojenství obrátil. Zavedením
nové XII. třídy diétní bude mu pomoženo. Jest ocho-
ten vyjednávati. Zaopatří tím nejen veškeré dnes na
službu úřadnickou čekající certifikatisty, ale bude
míti dost místa, zavedou-li se certifikatisté s šestiletou
službou vojenskou. Výborná to situace. A kancelářští
oficianti a pomocníci sami jdou vstříc. Anketa se
sejde, budou se dělati se strany vojenské správy
obtíže, kancelářští oficianti a pomocníci budou po-
volovat a věc bude hotova. Ti staří oficianti vrazí
se do pense, nějakou částku těch lépe kvalifikova-
ných pustí do té XII. diétní třídy (snad) a ti ostatní?
6
article
Nu, nějaký důvod se najde. „Nestejný stupeň vzdě-
lání, nestejná výkonnost služební atd.“ Certifikatisté
seberou smetánku a oficianti a pomocníci to sbírané
mléko a pak jim zbude přece naděje, že za 20 až
25 let snad také se dostanou do té XII. diétní třídy
Pravili jsme, že situace jest kritická.
Přemýšlejme a protestujme, než bude věc Ho
tova a zhacena. Nepospíchejme, úspěch několika jed
notlivců není přece účelem organisace. Dnes mám
osud svůj v rukou svých! Podle činů — bude ovoce
7
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— »Bohemia« uděluje slovo vicepresideniu
vrch. zems. soudu. Pod záhlavím »Pan vice-
president Rinesch má slovo« cituje »Boh.« ze
Stremayrových jazykových nařízení výslovné
ustanovení, že nařízení to platí výhradně pro
styk politických, soudních a návladních úřadů
se stranami a samosprávnými orgány. Pro styk
stát. úřadů se stát. úřady neustanovuje nařízení
Stremayrovo ničehož, i považuje se tudíž za
přirozenou samozřejmost další užívání vnitřn
služební němčiny. Také žádný soud a žádný
správní úřad po prohlášení Stremayrových jazy-
kových nařízení nedotkl se vnitřní jednací něm-
činy a nadbytkem prý ještě vrch. zems. soud
v listopadu vydal výnos, podle kteréhož vnitřn
služební němčina nařízením Stremayrovým ne
byla dotčena. Táže se tudíž »Boh.« dv. rady
Rinesch
Bohemia
8
article
Rinesche, když prý tvrdí, že náleži vrch. zems
soudu péče o dozor na provádění jazykových
nařízení pokud se týče užívání jazyků se stra-
nami — jak hodlá se zachovati k otázce vnitřn
služební řeči, která jest výhradně otázkou správ-
ního soudu a jak hodlá vykonati své dozorčí
právo k tomu, aby bylo německého jazyka vy-
hradně užíváno jakožto jediného jazyka pro
vnitřní styk s úřady, ve smyslu citovaného vý-
nosu presidia vrch. zems. soudu. »Boh.« vlezla
do vlastní pasti. Pro styk t. zv. německých
úřadů s českými stranami popírá »Boh.« plat-
nost jaz. nařízení Stremayrových, ale uznává
je potud, že se nedotýkají vnitřní služební něm-
činy. Samostatnost a neodvislost soudců jest pro
»Boh.« statkem nedotknutelným, ale jenom po-
kud se týče německých soudců a vnějšlho
jazyka soudů i stran, českým soudcům však
upírá i samostatnost i nedotknutelnost v příčině
užívání jazyků pro vnitřní službu. Jazyková na-
řízení Stremayrova prý Němci nikdy neuznali,
třeba že jich plnili — tvrdila »Boh.« nesčetně-
kráte; kde má jaké uznání českých soudců pro
vnitřní němčinu? Jakým zákonem nařizuje se
vůbec užívání výhradně německého jazyka pro
vnitřní službu soudců? To jest hlavn
otázka a tu měla si »Boh.« zodpověděti
dřív, než se odvážila do pralesa paragrafů.
Stremayrový
Němec
9
article
v němž tak ostudně zabloudil už právnějazykový
učenec něm. university Bachmann, zanechav
v něm všechen svůj věhlas a slávu. Sám pre-
sident vrch. zems. soudu ryt. Wessely ve svém
tajném výnosu k presidentům krajs. soudů ze
dne 5. února t. r. prohlašuje jazyková nařízení
Stremayrova za »jedno z možných pr
Čechy provedení řečeného stát.
základního zákona.« (Čl. 19 st. zák.
zák. 21. pros. 1867.) Vicepresident vrch. zems.
soudu Rinesch uvádí v nálezech vrch. zems.
soudu »Boh.« potíraných a sice jv »odůvodnění-
nejen nařízeni, nýbrž výslovně i stát.
zákl. zákon o naprostě rovném
právu zemských jazyků v úřadě.
Toto rovné právo platí nesporně i pro vnitřní
službu, neboť zákon z platné rovnosti jazyků
vnitřní službu nevyjímá. To by byl Rhodus
pro »Bohemiiny« skoky v oboru jazykového
práva. Ale Stremayrova jazyková nařízení jed-
nají výhradně jenom o vnější služběl
— Z revolty německých soudců. Oznamuje
se nám: U c. k. okresního soudu v Německém
Brodě veden jest pod čís. jed. C 37/8 spor o vý-
pověď z bytu a vyklizení téhož mezi ryze český-
mi stranami a v řeči české. C. k. okresní soud
v Bečově (kraj chebský) byl c. k. okresním
soudem v Německém Brodě dožádán o výslech
svědka Josefa Stejného. Soud tento rekvisiei
sice vyhověl, ale vyslechl svědka v řeči
německe. Když došly spisy, protestovali zá-
stupcové obou stran, dr. Emil Meissner a dr.
Wessel
Čecho
Rinesch
Rhodus
Bohemiina
Stremayrův
Josef
doktor
Meissner
německý Brod
Bečov
univerzita Bachmann
U c
zákon . zákon
10
article
Richard Halík, advokáti v Něm. Brodě, proti
tomu, že c. k. okresním soudem v Bečově byl
vyslýchán Čech, který německy ne-
rozumí, v řeči německé, neboť z výpo-
vědi tohoto svědka, odporující výsle d-
kům průvodů celého sporu, vysví-
talo, že týž nerozuměl, na co tamějším
soudcem po německu byl tázán. C. k. okresní
soud vyhověl těto výtce a dožádal okres-
ní soud v Bečově za opětný výslech
svědka Josefa Stejného řečí če-
skou. Bečovský soudce rada zemského soudu
Jan Augsten toto opětné dožádání původně od-
mítl a vyhověl mu teprve po důrazném připisu
okresního soudu v Německém Brodě. Aby však
přece aspoň v něčem prosadil svoji, vyhotovil
tento soudce usnesení o roku k výslechu svědka
Jesefa Stejného ze dne 14. dubna 1908 čís. jed.
Hc 45/8-2 vřeči německé. Zajímavé v tom-
to případě jest, že první usnesení o roku k vý-
slechu svědka Stejného ze dne 6. března 1908
čís. jed. Hc 35/8-1 bylo soudem bečov-
ským vydáno v řeči české a že tu po-
prvé revoltě německých soudců pokusil se rada
zem. soudu Jan Augsten odepříti dožá-
dání českého okresního soudu, což se
příčí výslovnému ustanovení zákona. Proti ne-
zákonnému vyřízení usnesení o roku jazykem
německým podali oba uvedení právní zástupei
dohlédací stížnost.
Halík
Čo
Josef
Augsten
Německo
Brod
Bečov
německý Brod
okresní soud
Hc 35 / 81
11
article
— Osobní z kruhů záloženských. Ve včerejší
schůzi správního výboru Občanské záložny v Kar-
líně byl dlouholetý ředitel a prokurista p. Frant.
Pok dán do výslužby. Ředitelem záložny byl jme-
nován dosavadní tajemník p. Karel Salmon, ta-
jemníkem p. Ant. Brtník, prvním účetním p. L.
Skokánek a pokladníkem p. Karel Král. Správ-
cem zastavárny p. Václ. Bezdíček.
— Rodinné zprávy. Slečna Marie Rochova,
dcera em. lékárníka a pan inž. chem. Karel Hi-
neis, c. k. profesor, slavili sňatek dnes o půl 12.
hod. dopol. v chrámu sv. Ludmily na Král. Vino-
hradech.
— Úmrtí. V Rychnově n. K. zemřel v 75. roce
věku svého pan Antonín Kopecký, soukromník.
Pohřeb koná se ve středu, dne 29. dubna o půl 5.
hod. odpolední.
— Druhou schůzku s rodiči pořádal v neděli od-
poledne dne 26. t. m. učitelský sbor II. měšť. školy
dívčí na Smíchově. Účastenství bylo zase neobyčejně
veliké. Prostorná učebna III. třídy sotva pojala účast-
níky, vždyt se jich dostavilo více než půldruhého
sta. Po chodbách rozvěšeny byly obrazy zeměpisné,
v kreslírně výkresy žákovské. Radost byla, prová-
děti otce i matky ovocem práce učitelek a pilnosti
žaček. Charakteristický je zajisté výrok, proslovený
z řad účastníků: „Do takové školy hned a rádi by-
chom chodili, škoda, že je naše přání naprosto ne-
splnitelné!“ Rozprava o cestách, které by pojistily
budoucnost našim dívkám, byla vyslechnuta s napja-
tou pozorností. Po ní ještě dlouho vedl se na chod-
bách a ve třídě rozhovor jednotlivých učitelek s ro-
díči jich žákyň. Co tu bylo teprv dotazování mezi
čtvřma očima! Tak mluví a jedná jen pravá péče
mateřská a otcovská!
František
Pok
Salmon
Brtník
L Skokánek
Král
Václ
Bezdíček
Marie
Ing
Karel hi
svatý . Ludmila
Kopecká
Kara
Rochov
Rychnov můj
Smíchov
občanský záložna
12
article
Sbírky Národopisného musea českoslovan-
ského (v zahradě Kinských) zůstanou tohoto týdne
od středy do soboty (od 29. dubna do 2. května)a
v pondělí a v úterý (Z. a 5. května) za příčinou jar-
ního čištění uzavřeny. V neděli 3. května je museum
otevřeno v obvyklou dobu (odpoledne od 2—6 hod.
při volném vstupu a dopoledne od 8—12 hod. v prů-
vodu dozorcově za vstupné 1 K za osobu.
O odstranění zemské donucovací pracovny
z král. Hradčan jednáno bude ve středu 29. t. m.o
8. hodině večerní v restauraci »u Novotných« vedle
Kinská
Novotná
Hradčany
národopisný muzeum