1
masthead
V Praze, v úterý dne 28. dubna.
Praha
2
masthead
K číslu Il7.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listv
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —
ve filiálkách
na měsíc, 2 K 30 h
Poštou:
na měsíc 3 K 20
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
5
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
am je též redakce
a expedice.
6
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Jazyková otázka a parlament.
Z Vídně, 28. dubna. Jazy ko vá
otázka v království českém, která
se nalézala v popředí situace, když odcházel
parlament na prázdeň předvánoční, která nalé-
zala se v popředí, když odebral se parla ment
na prázdeň předvelikonoční, nalézá se
také v popředí kampaně poveli-
konoční. Němci chystají se k ve-
likému útoku jednak na vicepre-
sidenta p. Rinesche, jednak na mi-
nistra justice dra. Kleina. Na tohoto chtějí
provésti vším tlakem politického svého známého
vyděračství revolverového, aby minist
zrušil ze své pravomoci, co vice-
president Rinesch učinil, na obno-
vení stavu, který trval v království českém, než
někteří němečti soudcové se opovážili jednati
proti platným předpisům jazykovým. Po té stránce
jest mezi Němci všech barev jednota. Němečtí
radikálové skupiny Wolfovy, Pacherovy a Stran-
ského Eduarda chtějí zanotovati tóninou
ještě ostřejší.
Němec
Klein
Rinesch
Wolfův
Pacherův
Eduard
Vídeň
7
article
Jest pozoruhodné, že nalezáme dnes ve
vládním »Frmdbl.« ohlášku, včera uveřejněnou
německo-radikální korrespondencí, podle které
němečtí radikální poslanci trvají na stanovisku,
že nesmibýti v parlamentě dříve
o jazykové otázce jednáno, dokud
nebude ze světa zprovozen zločin
místopředsedy vrchního zemské-
ho soudu v Praze p. Rinesche a če-
ských poštovních úřadníků, jakož
i ztrestán. Svaz německo-radikálních poslanců
prý konati bude pozejtří schůzi o stavu po-
litických věcí a podle všeho téhož dne bude
schůze všech německých svobo-
domyslných poslanců z králov-
stvíčeského. Konečně se nepokrytě
prohlašuje, že by se situace v nlej-
bližštích dnech vytvářila vel m
kriticky, kdyby se Němcům nedostalo na-
prosté satisfakce.
V čem tato plná satisfakce pro Němce má
záležeti, o tom nemůže býti žádné pochyby:
v neobmezené vůli německých
soudců dělati, co chtějí. Právní po-
měry jazykové v království českém při naprosté
slabosti justiční správy staly se skutečně táko-
vými, že budí nejen nejhlubší nevoli všeho lidu
českého bez rozdílu, ale také krvavý po-
Rinesch
Němec
Praha
8
article
směch nejen právníků z povolání,
nýbrž také laiků samých: co bylo
přede včírem nemožným, jest dnes možným, co
večer ještě platilo, ráno už pozbylo platnosti.
Buď a nebo! V království českém má platiti
jako v jiných korunních zemích nějaké jazvkové
právo a pak musí jako v každém spořádaném
a právním státě býti zachováváno a nezachová-
vá-li se, musí býti přihlíženo k tomu, aby
předpisy skoro 30 let zachováva-
né a zvůlí německých soudců jed-
nostranně porušené, zase byly
uvedeny v platnost a zjednán jim byl
v celé oblasti království českého průchod.
Není jednodušší pravdy nad tuto: Každý
předpismusí býti vykonáván dotud,
dokud není odvolán. Tato pravda platí
asi, myslíme, také pro německé soudce v krá-
lovství českém. Buďtež dr. Klein i bar. Beck
naposled varováni a co nejdůtklivěji před něme-
ckým terrorem a před posavadní slabostí: vy-
čerpána jest trpělivost a dobrá
vůle národa českého, vyčerpána jest
trpělivost a důvěřivost poslanců českých na říš-
ské radě. Bývalý poslanec německý,
který sám byl v ministerstvu justice a který
byl členem kabinetu, vyslovil se včera k naše-
mu zpravodaji: »Vidím tolik třaskavin v justiční
správě v království českém, že výbuch se
jeví neodvratný m.«
Toho pak nečekej ani bar. Beck ani dr
Klein, že by český národ klidně snesl, kdyby
pan dr. Freyer zůstal neodvislým, pan vicepre-
sident Rinesch však učiněn odvislým a ještě
méně nechať spolehá vláda, že český ná-
rod bude ochoten za platiti mini-
sterstvu nějakou cenou za to, že se
restituuje jazykově právní stav, zavedený roku
1880, nejméně pak by strpěl, aby tento stav
jakýmikoliv opatřeními byl porušen.
doktor
Klein
Beck
Vidím
Freyer
9
article
Rozhodnutí vicepresidenta Rinesche.
Z Vídně, 28. dubna. »N. Fr. Pr.« ozna-
muje: Rozhodnutí dvorního r. Rinesche z pů-
sobila veliký úžas v ministerstvu
justičním. Proslýchá se v kruzích něme-
ekých poslanců, že bude užito dozor-
čího práva ministerstva justice
proti těmto rozhodnutí m.
Aféra ambulanční služby poštovní.
Z Vídně, 28. dubna. »N. Wr. Tgbtt.
oznamuje: Jak se dovídáme, jest příhoda, jež
se udála na poštovní ambulanci v Ne-
meckém Brodě, urovnána. Ministerstvo
obchodu totiž nařídilo výnosem po-
štovnímu ředitelství v Praze, a by
se zavedl zase stav dřívější. Ob
čeští poštovní úřadníci, kteří zaváděli novou
praxi jazykovou, byli sprostěni své
služby při ambulanci a také německý
úřadník, který se zdráhal v Německém
Brodě přejati ambulanci, byl z ambulanční
služby o dstr aněn.
Neobyčejné vyznamenání.
Z Vídně, 28. dubna. Císař udělil řádnému
profesoru obchodního a směnečného práva na
universitě vídeňské dvornímu radovi dru. Karlu
S. Grünhutoví kommandérský kříž řá-
du Leopoldo va.
Rinesch
N Wr
Karel
Grünhutový
Leopolda
Vídeň
Francie
mecký Brod
Praha
německý Brod
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 28. dubna. (K. k.) „Wr. Ztg.“ uveřej-
ňuje květnové povýšení v námořním
vojsku. Z důstojnického sboru byli jmenováni:
Kontreadmirál, 6 kapitánů řad. lodi, 4 fragetní ka-
pitáni, 8 korvetních kapitánů, mezi nimi námořní
attaché při washingtonském velvyslanectví svob. pán
Liebenstein, 19 poručíků řadové lodi I. třídy, 26
poručíků řadové lodi II. třídy a 38 praporníků řadové
lodi. — „Wr. Ztg.“ oznamuje: Císař výjimečně a
ze zvláštní milosti povýšil bez poplatků do
šlechtického stavu polního podmar-
šálka Emila Linharta, přednostu prvního
odhoru vojenského technického komitétu, který ke
vlastní žádosti vstupuje do výslužby. — Císař udělil
řádnému profesoru obchodního a směnečného práva
na vídeňské universitě dvor. radovi dru. Karlu Sa-
muelu Grůnhutovi komandérský kříž řádu Len-
poldova s prominutím poplatků. — Císař udělil v
uznání záslužné působnosti při stavbě nového
ústředního nádraží v Plzni řediteli státních
drah dvor. radovi Františku Střzizkovi komptur-
ský kříž řádu Františka Josefa, vrchnímu inspektoru
rakouských státních drah Františku Dostalovi ry-
tířský kříž řádu Františka Josefa a inspektoru rakou-
ských státních drah dru. Janu Ba štovi titul sta-
vebního rady s prominutím poplatků.
Liebenstein
Linhart
S muela
Len
Střzizk
František Josef
Dostal
Jan
Vídeň
Plzeň
11
article
Z Vídně, 28. dubna. (K. k.) „Wr. Ztg.“ uveřej-
ňuje nařízení ministra vnitra z 18. dubna
o označování některých zaměstnání, souviší-
cích s povoláním farmaceutickým anebo
s ním spřízněných, která dle § 3. zákona z 18. pro-
since r. 1906 říšského zák. čís. 5 ex 1907 dlužno po-
važovati za odbornou činnost.
„Wr. Ztg.“ oznamuje: Ministr vnitra jmenoval
účetní rady Bedřicha Jennela, Eduarda Taška
a Ignáce Boresche vrchními účetními rady v účet-
ním oddělení pražského místodržitelství. — Mi-
nistr spravedlnosti jmenoval vězeňského
adjunkta v mužské trestnici v Praze Františka Dy-
mu kontrolorem věznice u krajského soudu v Olo-
mouci a vězeňského adjunkta v mužské trestnici
v Plzni Karla Vlasáka kontrolorem této trestnice.
Jennel
Eduard taška
Boresch
František
Vlasák
Vídeň
Praha
Ola
Plzeň
13
article
Evropské kuchyně
Evropské kuchyně
Právě byla vydána zábavná a originální knížka.
jež má Angličanům, těmto cestovatelům par excel-
lence, čát. pokyny v důležitém kulturním oboru, jenž
byl posud v Baedekru i Murrayovi velmi zanedbá-
ván. Je to „Labužnický průvodce Evropou“ a autor
jeho, podplukovník Newnham Davis, zasvěcuje čte-
náře do tajemství všech evropských kuchyní, chtěje
je přivésti na vysoký stupeň kultury, „aby věděli,
co jedí.
Počíná Doradem labužníka, Paříží a přechází o
nejiem nějších restaurantů velkých boulevardů až
k malým hostincům francouzských provinciálních
měst, jež rovněž prozrazují úžasnou výši kulinár-
ského umění. Ano, doba klasických kuchyní staro-
francouzských, kdy bylo jídlo slavností a vaření či-
nem genia, dle jeho líčení ještě úplně nepominula.
Angličan
Murray
Dorado labužník
Evropa
Paříž
Newnham Davis
excel
14
article
Také umění, sestavovati jídelní lístky, jest ve Fran-
cii posud vysoce vyvinuto a i ve venkovském ho-
stinci lze obdržeti menu s rafinovaným postupem jí-
del, na příklad nejprve artičoky, pak studené maso
a humry, na to fricassée z holubů a nádhernou
omeletlu.
Na svých cestách po kuchyních přichází pak
pedplukovník do Belgie a tu chválí zejména úpravu
salátů, při čemž dává první cenu „salátu lutyšských
princezen“, jenž se připravuje z tureckých bobů s ma-
lými kousky pečené slaniny. Německou kuchyni po-
suzuje tento Angličan s jemným jazykem dosti ne-
příznivě. Ve velkých městech bývá host v hotelích
prvního řádu velmi dobře obsloužen, ale v menších
městech lze mnoho vytýkati. A na to láme kopí za
ltalii, jejíž kuchyně bývá tolik haněna, Lidé, kteří
tomu mnoho nerozumějí, hubují nejvíce a často se
říká s ohrnutým nosem: „samý česnek a olej.““ Při
ton. jest jisto, že mimo Janov se oleje užívá v italské
kuchyni velmi málo a že olej, který se někdy dává
místo másla, jest velmi dobrý, ba nejjemnější. Také
se nedává více česneku, než je třeba, aby se někte-
rým pokrmům dodalo pikantní, čistě národní pří-
chuti.
Angličan
Belgie
Janov
15
article
Ital, zvyklý dobré kuchyni, jest dokonce velmi
choulostivý vůči úpravě jídel v cizině, neboť opravdu
dobrý, čistý olivový olej jest za hranicemi Italie
skoro neznámý. Ital nejí v cizině nikdy salát, nebot
jeho jazyk, uvyklý nejjemnějšímu oleji, nesnese hroz-
nou tekutinu, která se mu tak často předkládá v Ně-
mecku, Anglii a Francii. Vřelého doporučení dostává
se drůbeži a fíkům z Toskány, bílým lanýžům pie-
montským, římským artyčokům, kaštanům a hroz-
nům sorrentským, jež uvedou labužníka v nadšení.
neméně než umělecká díla, která tento požehnany
národ vytvořil.
Gastronomický cestovatel pak prochází se smí-
šenými pocity Španělsko a Portugalsko, zasťavuje
se v Rakousku, kdež si pochutnává na vídeňské ro-
štěnce a „císařském mase“, i v Uhrách, kdež gulaš
a kuře na paprice jeho vytříbené chuti nemohou
imponovati. Zvláštní kapitoly věnovány jsou národ-
ním pokrmům rumunským, srbským a bulharským,
jichž často dosti složité recepty se učelivým nospo-
dyním doporučují na zkoušku.
V Turecku kynou labužníku nové radosti. J
to domov sladkých pokrmů, neboť nikdo nedovede
sladkosti tak rafinovaně připraviti, jako Turek, jenž
dovede také „kuzum“, zcela mladé jehňátko, posud
ssající, tak delikátně upraviti, že chutná jako nej-
jemnější kuře. Přehlídkou kuchyní řeckých, ruských
a skandinávských končí autor svůj zajímavý cestopis,
při němž se čtenáři často dělají laskominy.
Ital
Turek
Anglie
Francie
Španělsko
Portugalsko
Rakousko
Uhry
Turecko
16
article
— Podivná povolání. Život ve velkých městech
poskytuje různou příležitost k výdělku i lidem, kteří
vlastně žádného povolání nemají. V Paříži na příklad
jsou muži, kteří se věnují ochraně opilců, dopro-
vázejíce za příslušnou odměnu pijáky, kteří se ne-
mohou již dobře udržeti na nohou, až do bytu.
Mnozí hostinští najímají si na noc dva nebo tři ta-
kové strážné anděly a manželky, jež vědí, že se je-
jich muži nalézají v dobrých rukou, mohou klidně
spáti. Zvláštní povolání mají také „lidské budíčky“,
totiž chudé ženy, které za malou odměnu budí ka-
ždodenně časně z rána osaměle bydlící dělníky na
předměstích, aby nepřišli pozdě do práce, „Gazetta
di Torino“ zmiňuje se v pařížském dopise ještě o
jiných podivných povoláních, mezi nimiž jsou i ta-
ková, jež vynášejí nebo vlastně vynesla velký zisk.
Velkého bohatství nabyl muž, jenž sbíral staré zátky
a zvláštním chemickým procesem je čistil, tak že
vypadaly jako nové, načež je prodával hostinským a
kramářům po 3—5 francích za tisíc kusů. Jiný pod-
nikavý muž vyzískal půl milionu tím, že v lesích
sbíral mravence a choval je ve zvýšené teplotě, takže
se přímo úžasně množili; tyto spousty mravenců
pak prodával na pytle do bažantnic v okolí Paříže.
Ještě typičtější jest historie paní Banardové, která
po jednoročním manželství ovdověla v 18 letech a
octla se bez prostředků. Nabyla v obchodě svého
manžela, jenž byl voňavkářem, některých chemi-
ckých vědomostí a počala zvláštním způsobem de-
stilovati slupky z jablek, jež sbírala ve velkých re-
staurantech a kavárnách spolu se starým papírem,
oharky doutníků a jinými odpadky. Vyráběla ze slu-
pek „curacao“, jež prodávala velmi lacino, přece
však s velkým ziskem. Za několik let měla továrnu
na likéry a dnes jest milionářkou a majitelkou jed-
noho z největších pařížských lihovarů.
Gazett
Banardová
Paříž