Stranaa

NÁRODNÍ LISTY

30. května 1903. Číslo 147.

ního předsedy Ú. M. Š. dra. F. L. Riegra. Pořad slavnosti bude obsahovati origenální novinky a k úči- kování získány jsou síly nejlepší. »Obec baráčníků novoměstských v Praze pořádá na počest 10lelého trvání svého ná rodní slavnost na výslavišti v Král. Oboře dne1 června ve prospěch stavby čoské školy ve Věžovaté Plání na Kaplicko Krumlovsku. Slavnost spojena jes s velkým průvodem a allegorickými vozy. Průvodu který vyjde o 1. hod. z Kar ova náměstí, ubírati s bude ulicí Vadičkovou, Václavským náměstím a Př kopy, zúřastní se vedle již dnes 30 přihlášených spolků i pražské trhy, které vypraví 10 okrášlených vozů. Vlastenecké ženy našich trhovců slibily pro dejem zboží na výstavišti ve prospěch jmenované školy výtěžek slavnosti rozmnožiti. Kromě vozů vy praví pražské trhy několik jezdců na koních. K vy pravení aeronautických her na výstavišti získán ka- pitán vzduchoplavecké společnosti p. Frant. Hůlk Aeronautické hry počnou o 6. hod. več. na prostran ství býv. balonové arény. Vrební pořadalelství vý pravy pražských trhů převzal p. Ferd. Wandas. První spolek vzáj. se podpor. do- movníků v Praze pořádá dne 1. června t.r. slavnost dvacetiletého trvání za protektorátu p. Boh Bondya. Schůze členů o 7 hod ranní v místnostech spolkových, o 10. hod dopol. přivítání dobrodinců a zástupeů spolků v čítárné Akad. čten. spolku vI patře, kdež se zahájí slavnostuí valná hromads, o 11 hod. seřadění spolku a pochod do chrámu týnského Odpoledne vyjde spolek o 2 hod. s hudbou do za hradních místností »Bezovky«, kde je zábava.

Sehůze. Dne 30. května: »Ruský kroužek« n Smíchově bude vyučovati ruštině v dolní resťaurae v zahradě Kinského, I. oddělení od 7—8 hod II. oddělení od 8—9 hod. večer. Výlety a vychárky. Beseda »Okoř« pořádá dne 31. t. m. celodenn výlet do Šárky na Čertův mlýn. Schůze o 1/28. hod ranní u Rudolfina. V pondělí vycházka do Zlíchova Schůze o 2. hod. odp u přísl. malých parníků. Ochotnická divadla. Družstvo divadelních ochotníků v Skutči sehraje v pondělí svatodušní dne 1. června v Sokolovně »Jenom ne plsemnšr, veselohru od Jos.

Štolby a »Námluvy«, veselohru od Čechova. Začátek o 8. hod. večerní. Předprodej lístků u obchodnik p. Jos. Netolického. Po divadle volná zábava při hudbě lužské. — Spolek divadelních o chn ot- níků a dámy pěvecké školy Manšin- grovy ve Slaném sehrají 31. t. m.« » Přástky«. hanácký prostonárodní zvyk lidový, »Vzkříšení« od A. Stanovského a »Královničky«, mnoravský národn tanec se zpěvy. Začátek v 8 hod. Hudba p. Čermá- kova. — Krajinská orgnnisační schůz ochotnictva koná se v Turnově v neděli dne 31. t. m. o 2. hod. odpol. v přednáškovém sále tělocvičny. Jednati se bude o organisaci a úkolech ochotnictva, o jeho tisku a o důležitosti Nár. divadla v Brně. Na to volný rozhovor. Do schůze, kterou svolává Ústřední Matice div. ochotnictva českoslov. z Praby, má volný přístup každý člen neb členka ochotn, jednoty (div. odboru) i každý příznivec my- šlenky ochotnického divadla. V neděli dne 7. června koná se organisační schůze v Terezíně (záložna) z přispění čten.-ochotn. jednoty »Tyl« z Roudnice s tímtéž pořadem. Beseda měšťanská v Praze žádá své pp. členy, by hojným počtem zúčastnili se pohřiu dlouholetého člena p. Karla Novotného, majitele velkoobchodu se semeny, který se koná dnes os4. hod. odpol. z kostela sv. Jindřicha na hřbitov olšanský Odbor zemské jednoty soukromý ci úřadníků v král. českém v Karlíně vy- zývá své pp. členy, aby se zůčastnili velké veřejne schůze soukromého úřadnictva dnes v sobotu 30. t. m v 8 hod. večer ve velkém sále Měšť. besedy v Praze

Balkan. Věci makedonské a ztarosrbské. (Dopis » Nár. Listů «.) Ze Soluna, 26. května. O povstaleckém odporu tureckému vojsku sice se v novinách píše, ale ve skutečnosti už 10 dní žádné srážky nebylo kromě oné, která se udála dne 24. t. m na planině Smrdeži. Tam se v horách ukrývala četa komitů, avšak bulharští sedláci (Make- donci) ji vyzradili pronásledovníkům, kteříž ji cypátrali a pobili. Komitů zahynulo 17, pět podařilo se utéci. Na turecké straně padl 4 muži. Povstání makedonské může hýti považováno za ukončené. Porůzné srážky zoufalých komilů ničeho na tom nezmění. Zem je naplněna toli- kým tureckým vojskem, že není možná, aby se malé čety srazily ve velké a byly s to položit vojsku vydatnější odpor. Malé četičky, nemajíe mnohdy ani deset mužů, ničeho nezmuhou budou bez obuíží jedna po druhé vyrubány V obyvatelstvu se rozplynouti nemohou, protože se jich odříká, bojíc se, aby stýky s nimi ne- bylo kompromitováno. Ano množí se případy, že sedláci, i tací, kteří byli do organisace ko- mitětů zasvěceni, nyní komity udávaji a úřadům odevzdávají seznamy osob, které buď od komi tétův obdržely zbraně, nebo daly na povstáno peníze. Do sousedních zemí nešťastníkům preh nouti nelze, protože hraniee všech obsazeny jsou silnými tureckými kordony, které se sta- rají, aby nemohli ani z pasti vyváznouti, ai ze sousedstva dostávatí posily. Řekové pak zam Turkům dělají pochopy. Za těch okoiností vyhledávání a zatýkán kompromitovaných je tureckým úřadům velm usnadněno.

Ze Skoplje sem přibyly dva transporty zatčených Arnautů ze severního Starého Srbska V prvém jich bylo 11, v druhém 17. Mezi té mito 28 »arnautskými notábly a hlaváry«, jak je Turci nazývají před cizinci a konsuly, jsou skutečnými předáky jen tito: muderiz djakov kovský Hasan, Izet beg, Murteca effendi, Hlafu Guta. Ostatní jsou větší menši zloději, sprosťáci, luza a nikoli notáblové. Turci s nimni pře světem provozují švindl, aby vzbudili zdání, ž již dosti rázně naproti Arnautům zakročují Skuteční původeové odboje a cizí námezdnie zatím nerušeně sedí ve svých domech a nikuu Dojčin. se jich nedotýká. Žaloba Srba ze Starého Srbska na Bulhary. Od srbského vlastence ve Starém Srbsku obdrželi jsme dopis, kterým nás žádá, abychom se Srbů tureckých zastali proti Bulhurům, že snad by jim to pomohlo. O tom my pocbybu jeme. My celá léla hlásali, že balkánátí Slované a především státy jejich musejí, aby neskončilu věe jejich škodou, jednati společně a za tou pří činou utvořiti pevnou a nerozbornou jednolu Hlásali jsme, že všecky otázky, které balkánsti Slované chtějí řešiti v praxi, musejí nejprvé rozřešiti theoreticky, hledice při tom k tomu, že jest účelem podnikání, aby se vyhovělo všem jejich spravedlivým nárokům. Podle thoore- tického rozřešení bylo třeba vypracovati plán program, při čemž bylo stále zapotřebí obraeet zření k tomu, že si chtějí svou vzájemnost všichni pomoci a prospěti, a prolo bylo třeb varovati se všeho, co by místo vzájemného pro spěchu přinésti mohlo vzájemnou škodu.

Balkánští Slované tak tuze jsou odkázáni na sebe, že každý z nich, kdo škodí druhému. škodí hned i sobě; kdo neuznává druhého, ne uznává sebe; kdo druhému bere, bere sobě kdo druhého vraždí, sebe vraždí. Taková jest potřeba balkánských Slovanů. A co Bulhaři Bulhaři pojali do svého osvobozovacího plánu vyvraždění Srbů makedonských a starosrbských Který dábel, který vrah jejich i Slovanstva vnukl jim tuto nešťastnou myšlenku? Nám je psyehologie tohoto divokého romantismu na prosto nepochopitelna. Jen Bulharům samým bude možno ji vysvětlit. My nastakráte prosili, kárali a zaklínali aby toho Bulhaři nečinili, že z bratrovraždy nemůže vzejíti požehnání. Hiasů našich dbáno nebylo. A žalostné následky toho, od čeho jsme varovali, již se ukázaly. Události nám daly za pravdu, nikoli však ti, na které jsme volali. Proto se mýlí onen srbský vlastenec ze Starého Srbska, že bychom my svým slovem mohli na poměr Bulharů k Srhům působiti tak, sby se urovnal na zá- kladě vzájemného šetření a uznávání. Můžeme pouze z jeho listu konstatovali nové fakty, že Bulhaři v poměru k Srbům trvají na přijatých způsobech. V Prešově komiti povraždilí celou srbskou rodinu a v Sofii vyšla tyto dni nová mapa velkobulharská, na níž jsou zachivšceny pro Bulharsko také srbské kraje Pírot Zaječar.

Telegramy. Z Cařihradu, 28. května. (C B) Bul harský kabinet ubezpečil prý tureckého komisaře v Sofi o své upřímnosti, což prý u dvora a na Portě dost uspokojilo, avšako dalš kroky se nestaly. Turci uvažují prý o další mobilis ae 1—2 divisí záložníků na posilu vojska po bul harských hranicích, aby se povstalecké čety snáze potlačily. Posledního boje ve Smardeši zúčael nili se skutečně turečtí basibozucd. Bulhat ztratili asi 200 lidí, avšak spolohlivé tyto zprávy nejsou. Z Cařihradu, 28 května. (C.-B.) Bulharská vláda vynasnažuje se o diplomalické zakročení proti přepjatému houfnému zatý kání v provineích. Turci tvrdí, že jeho účelem je zmařiti styky a rejdy »komitů« a nen prý proto divu, že zúmyslně nebo bezdůčně za týkaji se také lidé, již nemají v revolučním hnutí žádného účastenství. Avšak jest jisto, že hraje tu nemalou úlohu také turecká rozhoř čenost na neochahnou činnost » komitů« a zvlastě na bulharské noviny, jež volebí povstu lecké čety.

Ze Sofie, 29. května. (Ag. Tel.. Bulg- Smyšlenkou je solunská zpráva »Sland ardu«, že více než 100 bulharských dů stojníků přešlo přes hranice v čele 2600 m Z Cařihradu, 28. května. (C B.) Port podala rakouskému a ruskému vyslanectvu delš plsemnou zprávu o provádění refor em v kraji solunském, monastyrském a skopijském. Z podrobných údajů — nejspíš die posledního hlavního raportu gen. inspektora Humi paše — patrno, že dosu ustanoveno 722 mimomohamedánských četníků a 121 policistů. Patnáct zejmena uvedených funkeionářů bylo sesazeno nebo vzato do vy- šetřování pro neschopnost nebo různá provinění. Do konce dubna jmenováno 2944 polních hl- dačů, mezi nimi 1077 křesťanů. V kraji sko- pijském zřízeno 10, v monsstýrském 8 nových okresů; v tomto kraji zřídí se ještě dva nové okresy. Pro sprosté zločmy bylo pozatý káno 270 lidí mimo »komity«. Komise, poslané do krajů skopijského, solunského a drinopolského za návratem vystěhovalců do Bulharska jsou v činnosti. Filižtky otomanské banky ve jmeno- vaných krajích zahájily také svou činnost obstarávají příjem i výdaje. Msmo to obsahuje zpráva údaje a data o zemědělských stavbách železnic a silnie. Z Cařihradu, 28. května. (C.- B.) Dle úřad- ních zpráv přibylo do kastamského kraje Malé Asii 47 albánekých vypo vě zenců. Z Cařihradu, 29. května. (C. -B.) S ultá vyjádřil se před ruským vyslancem Zinověvem, že je spokojen s dosavadním vý sledkem akce proti opposíčním Albáncům, neboť — prý — podrobili s i Dibřané a podvolili se branné službě.

Z parlamentních výborů. Ze sociálně-politického výboru sněmovny posla- necké. Výbor pokračoval u projednávání osnovy zá- kena o povinném pensijním pojišťování soukromých úřadníků ve schůzích dne 19., 22. a 26. května t. r Prijal tu de návrhů referentových §§ 6.—30. s do- datkem k § 18., dle něhož náležeti má výchovné také nemanželským dětem pojišlěné matky. Celkem tyto tři schůze ukázaly, že věc předlohy má stále nebezpečných odpůrců, kteří při odstavcính choulostivějších vždy rozprahují se k ráně smrticí Tak byto zejmena viděti pri projednávání § 30. stra zabezpečení prostředků k uhražení potieby pojisto- vání; učiněno tolik návrhů na změnu a „zlepšení žo skuteční přátelé věci s referentom v čele musili s. velmi opatrně pečínati, aby hlasování nebylo svedlen v nastražené léčky. Naproti tomu však podařilo se také houževna- těmu odporu vlády poraziti některé opravdu účelne návrhy opravné. Tak na př. dne 19. 1. m. učinil posl Karbus návrh, aby v § 8. vynechůn byl odstaveo 2., kterým se zastavuje požívání renty invatidní pe tu dobu, pokud pojištěnec má nároky na podporu ne- mocenskou; návrh tento jest zajistě odůvodněným ptáním mteresentů, neboť tu jde o náreky z dveu různých litulů, zjednané placením dvojích příspěvků S názorem posl. Karbusa souhlasili posl. Wälhelm Stein a Eldersch. Avšak sekční chéf dr. Wolí trva na původním znění osnovy, ježto prý má za úče ulehčení instituci pojišťovací. (Kdyby šlo jen o spo institucí, mohly by ovšem stejným právem takto a gumentovati také pokladny nemocenské. Pozn. p sa tele.

Zamítnut návrh posl. hr. Zedtwitze, aby změ- něn byl § 7. tak, že renta invalidní vyplácela by se pouze pak, byl-li by pojštěnec nalezen naprosto ne způsobilým ku práci jakékoli. Ve schůzi dne 22. května činil posl. S zeply cki námitky proti smíšenému systému pevných pre mií a doplňovacích příspěvků cestou rezvrhovací Námitky tyto vyvracel sekční chef dr. Woll. Posi. Wrabetz vyslovil přání, aby pevná pro- mie výlučná zavedena byla alespoň pro nejnížší ka- tegorie pojištěných platů od 600—900 K, event. de ficit aby pak hradíl stát. Zároveň navrhl, by byl do příští schůze pozván předseda minislerstva, aby se tu vyslovil, je-li vláda ochotna povoliti pro toto po- jišťování příspěvek čili nic. — K tomu odvělil sekěn chef dr. Wolí, že předseda ministerstva v důsledku dosavadních projevů vládních nebudle moci dáti o pověď kladnou. Posl. dr. Kolischer pokládá návrh posl. Wrabtze za bezůčelný a žádá členy výboru, by po- dobných návrhů nepodávali, nýbrž vyslovili se určitě. jsou-li pro předlohu, nebo proti, jinak je to hra n schovávanou Na to hned přihlásil se přímo jako odpůrce před- lohy posl. Kink. Tvrdí znovu, že se s pojišťováním tímto mělo počkati až do zavedení pojišťování vše- obecného a že malé živnosti a obchod tohoto nověho břemene nesnesou. Zvláštní obavu má o to, jak uhra- ženy budou schodky. v pojišťování Posl. Wilhelm polemisoval s posl. Kinkem hájil navrhovanou methodu úhrady a dokládal správ- nost postupu zdejšího poukazováním na dnešní mocné preudy v Německu, domáhající se speciálního pojišto- vání soukromých úřadníků.

Posl. Marchet připomíná, že zůstává přece ob- tížením stejným, zavede-li se pojišťování toto zárove s všeobeeným nebo zvlášt, čímž námitka posl. Kinka padá. S tím však řečník souhlasi, že rozšířením po- jištovací povinnosti na služné 600 K ztížilo se pro- vedení i žádá o vládní plispěvek pro tyto kategorie pojištěnců. Vzhledem k obavám zaměstnavatelů ohled- ně výše příspěvků soudí, že by pro ně měly býti zavedeny jedině pevně prémie a to na 10 až 15 let Posl. hr. Zedtwit z jest přítelem věci, přimlou- vá se však za pevnou premii a žádá příspěvek státní Posl. Axmann pokládá návrhy na příspěvek stálu za cestu k pochování předlohy a varuje před přijímání jich. Jinak by souhlasil s návrhem na za- vedení přechodní doby 10—15 let. Do schůze dne 26. května dostavil se předseda ministerstva dr. Körber, který se ujal slova po prvním řečníku, posl. Czaykowském, doporuču- jícím výlučně pevnou premii a ručení vlády za event. schodky. Obsah prohlášení předsedy ministerstva i odpověd jeho k dolazům posl. drů. Kindermanna a Dvořák ohledně obvodních lékařů přinesli jsme již. Posl. dr. Kolischer obhajuje svůj názor, že předloha upravena jest účelně a má za to, že návrhy změňovací a doplňovací mohou jí jen uškoditi. Posl. Eldersch ujištuje, že dělnictvo neuspo- kojí se pouhým slibováním a že se bude energicky demáhati předložení osnovy zákona o všeobecném pojišťování.

Sekční chef dr. Wolř promlouvá o některých ná- vrzích a vyslovuje se proti zavedení jediné pevné pre- mie Ohledně spolučinnosti vlády mysli, že na se běř dosti velké břemeno, bude-li prováděti zařízení jakož i celou řadu funkcí svými orgány. Stanovení jakési přechodní doby ve věci příspěvků po 10—15 let ne- bylo by na místě, protože první léta nebudou směro- datnými, nýbrž nejkriličtější dobu bude překonati právě od 15 as do 45 let pojištová ní. Po některých jiných řečnících navrhl posl. Ma- chet, aby ku zpracování názorů odchylných dosa zena byla užší komise, sestávající z navrhovatelů, která by v nejbližší schůzi podala svoji zprávu. Na to ujal se slova referent posl. dr. Fořt. Pro- bral podrobně všechny návrhy a doporučoval přijetí předlohy beze změny. Varoval před přijelím návrhu Marchetova, ježto takového nového odročování není třeba. Jsou tu přátelé a odpůrci předlohy, nechť se poměr jich konečně zjistí. Jako referent nemůže si ovšem přáti, aby došlo pouze k přehlasování mínění opačných, nýbrž jest důležito, aby náhledy různé skulečným přesvědčením byly svedeny v jedno, ne- boť jen tak může býti důležitá předloha prospěšně uzákoněna. Přikročeno k hlasování: odročovací návrh Mar chelův zamílnut 18 hlasy proti 13. Návrny relerentovy schváleny pak až včeln Na konec přijat resoluční návrh posl. Szepty- ckého tohoto znění: Vláda se vyzývá, aby v příštín návrhu všeobecného dělnického pojišťování na ony soukromé zřízence, kteří maji býti pojištěni dle tohoto speciálného zákona a dle svého služného náleželi by do rámce všeobecného dělnického pojišťování, vzaln ohled v tom směru, by k uhražení jejich nároků při- spěl stát stejně jako při ostatních kategoriích děl niclva.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Ex lex v Uhrách 1. Z Mostu nad L., 29. května. Př včerejší dvorní hostině tázal se císař vreh níbo župana Nagya na poměry v komitatu a zdali ma na ně také vliv politicka situace Vrchní župan odpověděl, že v komitátu chystá se projev proti obstrukci. Cisař vy slovil přání, by parlament dostal se opět ku klidné práci a dodal, že jest jasno, že uherská vláda od svého stano viska ustoupiti nemůže. Palmatští poslanci, Z Vídně, 29 května. Posl. Barvin- ský, Pihuljak a Vasilko Mikuláš na říšské radě a zemský poslanec Olešnický měli dnes o polednách poradu s minister ským předsedou drem. Körbrem, která věnována byla výhradně záležitostem hospo dářským. Nepokoje v Chorvatsku. Ze Zadru, 29. května. Do Makarsk přibyl dnes parník »Croatia« s uberskou vlajkou. Parník přivážel vojsko. Jed nání toto vzbudile v obyvatelstvu tak ve liké rozechvění, že přístaviště musile býti četnictvem uzavřeno. Ministr presidentu dru. Körbrovi zaslalo obyva telstvo ihned telegram, ve kterém se žadá aby odesílání vojska bylo z asta veno. V telegramu praví se, že projevs lidu v Dalmacii nemají povahy offensivní. nýbrž že znamenají jen protesit priot událostem v Chorvatsku. s. Ze Záhřeba. 29. kvělna. Zpráva, že v neci na středu bylo mezi stanicem Bratou a Fezinem v rychlovlaku rozbito okno kamenem a že střepinami skla zraněn byl hr. Zichy a průvodce vlaku, jest vy- myšlens. Okno ve vlaku roztříštěno bylo dne 21. t. m, ale nikdo nebyl zrsněn.

Plnkovník probodl sluhu. Z Pešti, 29. května. Chef generálního štábu IV. sboru armádního, plukovník Viktor šlechtic Koller probodl dnes sv ého sluhu JuliaDemgiella štavlí Dangiell z a několik okamžiků zem řel. Byl teprve 4 dny plukovníku přidě len, choval se však hned od počátku — pr — renitentně. Dnes v poledne udělil plu kovník Demgiellovi rozkaz, jehož prý ne uposlechl, ačkoliv plukovník rozkaz opakoval Plukovník se rozvzteklil do té míry, že t asil šavli a vší silou bodl jej d prsou. Tím způsobil Demgiellovi tak tězké zranění, že tento za několik okamžiků sko nal. Proti plukovníkovi zavedeno bylo vo jenským soudem trestní vyšetřov ání Protirakouské projevy v Ltalii. a. Z Říma, 29. května. (C.-B.) Ku vídeňskému telegramu, ve kterém se italské projevy nazývají trapnými a nespravedlivými, podotýká »Popolo Romano«: Ve Vádni nem se těmto projevům dávati žádná přespřílišná důležitost, způsobeny byly v ltalii usedlým Tridenfany a Tersťany a země zachovala se k nim zcela chlndně. Prof. L' O vi dlio píše však v sCorriere della Sera«, ze zdrav

rozum od irredentistických projevů zrazuje. kdežto cit je omlouvá a osprave dl- ňuje. K tomu namanuje se otázka, proč si nestěžují také Italové ve Švýcarsku ve Francii, proč v Italii nikdo nemyslí na získání Nizzy a Savojska; patrně proto, že Italům ve Švýcarsku a Francii daří se dobře. Z toho plyne důsledek, že by irre- dentismus pominul, kdyby Rakousko vyho- vělo oprávněným požadavkům svých Italů, nevystupovalo proti nim s nevysvětlitelnou drsností (?). Kdyby Rakousko přání svých italských poddaných chtělo splniti, Italové království lehce by se spokojili s daným poměry a byli by rádi, že mají také v Ra kousku tak jako v tessinském kantonu spo- kojené krajany, s nimiž mohou zapřádati bratrské styky beze všech politických ná- roků. Z přátelštějšího zacházení z Italy mělo by Rakousko tak velký prospěch, že by se s určitého stanoviska mohlo zdáti téměn nevlasteneckým, přáti si, aby vídeňská vláda k němu přikročila. Italská universita v Ter stu byla by činem spravedlnosti a moudrosti zárukou klidu a míru. Vyhostěná něměina. Z Nového Yoriu, 29. května. Z usne sení novoyorské školní rady bylo na taměj ších školách vyučování němčině za staveno. Americké loďstvo do Kielu. m. Z Berlina, 29. května »Locl anzeiger« oznamuje z Nového Yorku, ž na opětné osobní zakročení presidenta Roosevelta změněn plán námořního úřadu washingtonského o návštěvě a me- rického loďstva v Kielu a že nyní zavítá do tohoto přístavu větší je h oddíl.

Telegramy korresp. kanceláře Z Vídné, 29 května. (C.B.) Cís a vrátil se dopoledne z Mostu n. L. — V dnešní schůzi obecní rady purk mistr ohlásil změny služebního řádu pro zřízence tramwaye. Aby se agitace zamezily, každý zřízenec městských drah musí podepsati prohlášení, že podvo- luje se ustanovením služebního řádu a smýšl císařsky a rakousky a nehlásí se ke straně jež holduje republikánským tendencím. Kde jim holduje, bude propuštěn bez milosti. Potom přijaty smlouvy vídeňské obce se soukromými elektrickými společnostmi. Dle »Wiihelmovy korrespondence« přijal panovník včera v Mostě n. L. vojenského zmocněnce německého Bülowa, jenž mu odevzdal dar německého císaře novou generálskou bluzu, zavedenou nyn v Německu. Dnes přijel sem choť nizozemske královny a byl uvítán na západním ná draží s náležitou vojenskou poctou, císařem a členy nizozemského vyslanectva a konsu látu a j. Po představení komonstva odje císař s hostem v otevřeném kočáře za ovac obecenstva do zámku. Večer byla hostina u nizozemského vyslance.

Uherská sněmovna. Z Pešti, 29. května (C. B.) V posla- necké sněmovně podal ministr financí před lohu o premiové půjčce 3 mill. 5 K ve prospěch sanatoria pro chudé ne mocné plicními nemocemi a ministr sprave dlnosti předlohu o postu pování ob chodů, změně XXV. zákona z roku 188 o lichvé a škodných úvěrních obchodech (Hlučná pochvala mezi členy lidové strany. V dotazní knize jest poznamenán En dreyův dotaz po svévolném jednaní rakousko-uherského konsula ve Skopijí Nessův po pensionování gen. m. barona Taxisa s poptávkou, byl-hi dán na pensi proto, že o vzkříšení (na velikonoce) posta- vil vojenskou hudbu dale od vojska, aby při jeho salvách nemusila hráti císařskou hymnu. Sněmovna rokovala dále o Szellově zprávě stran mimozákonného stiavu Posl. Eö'tvös (košutovec) prohlásil, ž parlamentní většina nezastupuje vůli národa. Ví to, kdo ví zevrubně, jak liberální strana provedla volby. System úřadních kandidatun žene se do krajnosti. Směšny jsou snahy vládních novin vyličovati projevy komitát ních municipií jako probuzení národa. Poli tické samostatnosti voličstva značně ubývá a nedostatek politické statečnosti rozšiřuje se epidemicky. Uznává, že třeba rozinnozit vojsko, avšak národ chce se postarati téžo svou budoucnost. Brojí proti politice trpného odporu, neboť nepovede k rozšíření zmatků.

Opposice nemůže ustoupii bez ústupků národním oboru. (Hlučna pochvala v levo.) Příští schůze bude vle středu. Petrohradské jubileum. Z Petrohradu, 29. kvétna. (C.-B.) Počátek jubilejní oslavy 200letého trvaní města ohlašen dělovými výstřely. Člun Petra Velkého dopraven ve slavném průvodu z Petrova domku k jeho pomníku. Parník s duchovenstvem a obrazem Vykupitele plul napřed, za ním loďka s Petrovým člunem dále fotila obrněncův, jacht, starobylých galer a veslových lodí. Před pevnoslí vzlý čena na Petrově člunu carská vlajka za dě lového salutu, jejž opakovaly všecky lod ozdobeně vlajkami. V Zimním paláci přidru žilo se duchovensivo k čekajícímu tam cr kevnímu procesí a ubíralo se s ním do so boru sv. lzáka. Vojsko stálo ve špalíru mezi ním setniny pluků zřízených Petrem Velikým. Za zpěvu církevních písní přešlo Admiralitní nábřeží a ubiralo se ke hlav nímu chrámu, kde očekávali hodnostové diplomatický sbor, cizí deputace a zástupe města cara a carevnu. Petrohradu, 28. května. (C -B Zatim co průvod ubíral se k suboru sv lzáka, otevřen v přítomnosti cara s cho ový Trojický most. Po tétoslavnosti jel car s carevnou d carského stanu před pomníkem Petra Vel kého, kde po příchoda církevního průvodi bylo slavné Te deum a starosla neseokra ský podal carským manželům jubdle jníe me daille

Po parádě vojenské před carským sta- nem vrátil se car s chotí za nadšených pro- jevů obecenstva do Zimního paláce. Ministerská rada francouzská. Z Paříže, 29. května. (C.-B.) V dnešní ministerské radě v Elysejích ministr zahra- ničných věcí sdělil návrhy na uzavření stá- lých smluv o rozhodičích s o u die ch a v příští schůzi budou se uvažovati dale otázky těmito návrhy podnícené. Ministr financí oznámil, že předloal rozpočet na r. 1904 kolem 15. června. Rovnováha v něm je zjednána po ministro- vých návrzích. Současně přadloží se tez osnova příjmové daa ně. Francouzský parlament. Z Paříže, 29. kvétna. (C.B) Sně- movna rokovala dále o všeobecném starobním pojišťování. V senátě dotazoval se Le Prév o t po nezbytnosti řádu pro jíz diu a uto- mobily a navrhl, aby se dosadil dopravní výbor technický. Ministerský předseda Com- bes souhlasil s návrhem, čímž věc byla od- byta. Potom rokovalo se dále o dvoulet vojenské slu žbě. Z německého vojska. Z Berlína, 29. května. (C.B.) Dl vojenských novin následník sasko- meiningenský byl sproštěn své hed- nosti u VI. armádního sboru a jmenován generál inspektorem II. armadní inspekces sídlem v Meiningách. Chamberlainova finanční politika Z Londýna, 29. května. (C.B.) Před- seda ministerstva, Balfour, pokračuje ve svých vývodech o osadní politice anglické, dovozoval nutnost ochranných cel proti stá- tům cizím. Byť i Chamberlain v této věci jednal na vlastní pěsť, není proč ho odsuze- vati. Otázka, o niž jde, vyžaduje svědomié úvahy. Až dospěje lid v Anglii i v osadách ku přesvědčení, že nutno říši naši povznésti na tutéž hospodářskou úroveň na niž nalezá se Anglie, bude zmíněná politika výhodnou — do té doby bude míti přednost Amerika.

(Pochvala.) Konservativec Hugh Cecil soudí, ž Anglii nezbývá než přiméřenými bernimi opatřeními projeviti svůj odpor proti špat- nému jednání vůči osadám. Ministr osad Chamberlnin (uvítán hlučným potleskem) praví, že zamýšlíse nový směr politiky, který má způsobiti úplný převrat nynější celní politiky anglické. Oppo- siční strany přejí si zvěděti, zda Balfoura já na vzajem sobě odporujeme. Souhlasím s každým slovem Balfourovy řeči, a že po- kud já vím, není mezi Balfourem a mnou v zásadní otázce žádných rozporů. Jeden člen sněmovny tázal se po měm úmyslu a plánu. Rozumí li se plánem hotový návrh na nový tarif anebo novou celně politickou dohodu stran vzajemných smluv, v tomto tedy okamžiku jest nemožno takový plán před- ložiti. Pokud máme osady, které mohou říei, že návrhy naše čeli proti anglické berní soustavě, nemame proti nim pražadné zbraně. ani vůči útokům na nájezdy proti osa dam, jež nabývají rázu považuvého a mohou státi se ještě vážnějšími Na vývody Hugha Ceena podotýkám, že bych litoval, kdy by proti Ně- mecku bylo zanjato stanovisko nepřátelské. Německo bylo jedině, které zakročilo přísně proti Kanadě cestou značného zvýšení cl- ních přirážek.O věci nechť rozhodne lid, jako doufam, ve smyslu příznivém. Tím prospěje se jen účelům socialního zakuno- dárství. (Pochvala] Byť i tato daň neměla rázu ochranného cla, přece byla by účelnou odvetou proti repressaliím, jež provaději ceizí státy vůčí našim osudám. (Pochiv ala)

Po delší debatě odročeno jednání až d 8. června. w. Z Londýun, 29. května. Ranní listy poukazují na bezhlavost, ve které octla se gouvernementální strana birmisghamska řečí Chamberlainovou a všechny spatřují v pynější sitnaci bistorickou krisi nejvážnějšího rázu. Kdežto však radikální časopisy rozhotčeně krilisují a odsuzují obrat Cham berlainův k vybolžené mu protekcionismu a trapnou nejistotu premierovu, většina unionistického fisk prohlašuje, že otázka tato se teprve projed- nává a že země není ještě žádným defini- tivním plánem kompromitována. Poukazoje se, že zkoumání plánu Chamberlainova musi býti velice důkladné, ale vyslovaije se za- roveň důvěra, že Chamherlainovi posk y tne se mandát země, aby své zasady uvedl ve formy, o nichž bylo by lze jednati. »Morning Post« nazývá včerejší den novou érou politiky Anglie a jak se zda i četných narodů. Vypovězený doplsovatel. x. Londýna, 29. května. (C. B Redakce »Timesů« oznamuje, že dostala od svého petrohradského dopisovatěle tele gram, že ruská vláda ho vypověděla. Jaž včera měl opustiti Rusko, ale prastřednictvím britského vyslance prodloužena ihůta na tří dni, abys mohl sve zálezitosti spořádati.

Marockcě nepokoje. Z Centy, 29. května (C B.) Proslýchá se, že suttánův bratr byl otráven. Telegrateké zprávy hospodářské. Z Vídně, 29. května. (C. B.) V dnesní plné schůzi bursovní komory nsneseno obeho- dovat akc ie jižní ž ed esz micc a sod eránar2. června bez súroků a naříditi, že kupon na vrok 1902, jenž se nevykoupí, má zůstati při akeii Vatná hromada dopravní společnosti vý- chodních železnic usnesla se vyplácet 4proc. diivi de ndau. Společnost „Petrolea,“ Z Vídně, 29. května. Při Gnéšní schůzi producentů surovin petroleje dosuženo úplné do- hodnuli, takže všečky oblíže, slavicí se v cesl zřizení společnosli »Petrolea« jsou úplně od- setrnněny. Příští ýden hude kondli ne již ple- nární vehůze, ve které bude ujednání protöke lárně sepsáno.