Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIIL.

2

V Praze, v sobotu dne 30. května 1903.

Praha

3

Číslo 147.

4 article

Na rnuní n odpol. Histy pi A láeí se v Přaze vl adralnislraei pa měste . . . . . . 9 6 k — na čtvat lela . . . s droji čenáike K řok ns ni s. . 7 K so k v 2 K so na ně io . . Peštou: a měsle . . . . 9K en s drojí zísilkoe sa pelee as1ta . . . . 1 K do

5 article K oslavě založení Petrohradu.

K oslavě založení Petrohradu. Koncem měsíce května před dvěma sty léty přeloženo bylo mocným podnětem cara Petra Velikého ústředí státu ruského ze staroslavné bělokamenné Moskvy daleko na sever, na území právě odňaté Svédům při ústí řeky Něvy. Zde „prorubil“ Potr Veliký „okno do Evropy“!, za- loživ hrdou severní Palmyru, nejmladší z hlav- ních veleměst na pevnině evropské, Petrohrad. Dle ruského lidového podání prohlížel si car dne 14. května r. 1703 (východního kalendáře) ostrovy v ústí Něvy ležící a vyhlédl lesem po- rostlý ostrov Luststrand k založení pevnosti. Do- šed do středu ostrova, zaslechl nad sebou třepot křídel orla, vzal bodák vojína a vyryl jím kříž v drnu, zatkl do něho kříž ze stromku a řekli „Na tomto místě bude státi chrám apoštolův Petra a Pavla. Z téhož dne jest pamětní peníz debytí švédské pevnosti Nienšane a proto k ono- mu dni připoutáno jest oslavení dvoustoletého trvání Petrohradu.

Petro Pavel Petrohrad Moskva Něva Evropa Palmyra

6 article

Slavností tou rozpomíná se veliká, bratrská Rus nejen na počátky svého sídelního města, ne- jen na činnost svého nejrázovitějšího panovníka. ale i na obrovský obrat, kterýž jím byl dán roz- voji největšího národa slovanského, národa ru- ského a jeho státu. Jenom energii a vytrvalosti Petrově vděčí Rus jak mohutný rozvoj Petrohradu, tak neméně mohutné zasáhnutí Ruska do dějů světových. Pro Evropu vlastně teprve počíná trvání Rusk Petrem Velikým, do něho byla jí říše mokevská asi stejnou záhadou, jako všecek život východní vůbec. Petrohradem otevřel se nejen Rusku roz- hled do západní Evropy, ale této i do Ruska. Nezlomnou vůlí a vytrvalostí Petrovou sta se Petrohrad představitelem moci ruské, stalse prostředníkem proudění jiného, nového ducha. jehož dobrými i zlými účinky zahrnut byl všecek život ruský, a jehož různění se od názorů staro- ruských poskytuje dosud hlavní klíč ku poroz- umění mnohých záhad a neshod ve státním ži- votě Ruska.

Rus Petro Veliká Petrův Petrov Petrohrad Rusko Evropa

7 article

Ani založení a rozvoj Petrohradu, ani účinek dalekosáhlých změn Petrem Velikým zaháje- ných nejeví se tudiž jako dílo vnitřního, důsled- ného, historického postupu, ale jako dílo uvědo- mělé, vypočítavé, nijakých překážek se neleka- jící vůle samodržavného cara a jeho nástupců. Teprve, až život národa ruského, jeho ideály snahy úplně se slijou v jedno s tímto, po dvě stě let trvajícím a dosud neukončeným vlivem ide Pelrových, bude možno mluviti o úplném splněn záměrů velikého cara reformátora. Do města určeného Petrem Velikým z nové sídlo carů ruských nie nelákalo před dvěma sty léty lid ruský, jako do měst amerických, rov- něž vzniklých z nepatrných počátků. Okolí Petrohradu bylo krajem nehostinným. bařinatým, lesnatým, bylo tudíž třeba obrovské práce, nákladů a obětí, než tam povstalo nyn největší město ruské, kteréž přodstihlo lidnatost i samu Moskvu. Vůle carova vše to provedla. Po- volala nejen staviteie, obchodníky, námořníky. ale i široké vrstvy obyvatelstva. Namnoze dělos osazování Petrohradu stejným způsobem jako za- lidňování Sibiře, pro prvních 10—15 let po- láváno průměrně ročně čtyřicet tisíc nových osadníků, zvláště všech dělníků stavebních; aby se na př. soustředili zedniei, kamenníci, tesaři a pod. do Petrohradu, zakázány na určitou dobu po vší Rusi nové komenné a cihlové stavby. Ani toho všeho nebylo dosti energii Petrově. a přítok obyvatelstva do Petrohradu rozmnožo- ván byl i lidmi trestu propadlými, jako byli na př. vojenští sběhové a mladí, silní lidé, kteří se nemohli vykázati nijakým „určitým zaměstná- ním“ a jim podobní.

Pelrový Petrohrad Moskva Sibiř Petrov

8 article

Ovšem by všecka rozhodnost vůle Petrovy a důslednost jeho nástupců byla nedostihla svého cíle, byla by nevykouzlíla nynější millionové sl- delní hlavní město, jež jest spolu nejpřednějším střediskem politického i duševního života, ruchu průmyslového a obchodního, kdyby byl Petr Ve- liký správně nevystihl obrovský význam, jaké mělo pro Rusko — pobřeží Baltického moře. Moře bylo nejvlastnější pružinou úspěchu, jehož se dodělal Petrohrad. Petr Veliký dal ostatně na jevo stejné porozumění významu moře, když pronikl i na jihu k moři Azovskému a ustal dalším postupu k Černému moři jen pro nepřo- konatelné překážky, jež síla tehdešjího Rusk nebyla ještě s to zmoci. Dnes rozšířilo Rusko i tuto část záměrů Petrových a nejnovější postup jeho v dálné vý- chodní Asii a založení tam velikého přístavníhe města Dálného v rozměrech neméně obrovských jest důkazem, že styk se širým mořem Rusk stále ještě pokládá za nejdůležitější podmínku náležitého rozvoje vnitřních sil a zužitkování bo hatství obrovské země. Až do Petra Velikého bylo nejen Rusko, ale slovanský národ, nejčel nější ze všech národů evropských všude odlou čen od ovládám moře. Všecka mořská pobřeží v jejichž pozadí sídlí Slované, přešla během věků z moci jejich do moci cizí, a teprve osvobo zením Bulharů a zjednáním i Černé Hoře (ob mezeného dosud) přístupu k moři Adriatickému pomocí Rusů i jižni Slované znenáhla se dočkal aspoň částečně výhod, jež poskytuje moře tomu kdo je ovládá.

Petr Veliká Azovskij Petrův Petro Veliký Slovan Bulhar Petrov Rusko baltický moře Petrohrad Asie Černá hoře

9 article

Ostatně, jak otázka zlomení německé nad vlády v baltických provinciích, tak i sama olázk: finská (zlomení vlivu švědské menšiny) jsou jen jednotlivými oddíly nevyřízené dosud hlavn otázky — vykonávání moci na moři národem ru ským, uměle během věků od břehů mořskýeh zatlačeným, podobně jako se to dělo jižním Slo vanům nejen Řeky, Italy a Turky. Zůstane proto nepopíratelnou zásluhou Pelr Velikého, že nejenom postihl význam moře pro rozvoj národa ruského, ale že také dovedl razit dráhu provedení a uskutečnění myšlěnky správno pochopené a oceněné. Ani na březích moře Baltického, ani na Čer- ném moři není dosud myšlénka Petra Velikého provedena do všech důsledků a spletitý stav po- měrů na poloostrově balkánském nasvědčuje tomu, že úkol tento bude vyžadovati ještě vytrva- losti a energie třetího století, počítáme-li, že počato s ním před dvěma sty léty odnětím balti- ckého pobřeží a Něvy Švédům a založením na něm Petrohradu. Uplné provedení úkolu toho uvolní teprve všecky síly národa a státu ruského a zabezpečí všecka reformní díla Petra Velikého.

Řek Italos Turek Pelr Petro Veliký Švéda Petrohrad

10 article

Slavnost památky založení Petrohradu před dvěma sty léty není tudiž pouhou oslavou minu losti a její zásluh o stát a národ ruský, jak byla zahájena Petrem Velikým, ale jest zároveň při- pomenutím, že přítomnost a budoucnost ruského národa v nemalé míře na tom závisí, jestli dílo Petrem Velikým započaté bude zabezpečeno dokonáno. Tyto dny hrabě Ignatěv v pozoruhodné řeč své ve Slovanském spolku petrohradském pozna- menal nynější chvíli za vážnou nejen pro Rusko, ale i pro ostatní Slovany; spadá tedy slavnost založení Petrohradu do okamžiku, v němž ná- leželo by všemu Slovanstvu osvědčiti svou účast na ní, že nejenom se těší z rozkvětu, jakého Petrohrad dosáhl, ale že postihují spolu i veliký osvobozovací význam díla Petra Velikého pro ostatní Slovany. Přišli do Petrohradu zástupci všech vynika- jících sídel evropských, dostavila se i deputace uherského hlavního města Pešti-Budína, ale zlatá, slovanská, stověžatá Praha, ač byla rovněž pozvána, a ač jindy příležitosti k represenlae u jiných národů co nejochotněji používá, k ná- vštěvě a účasti při slavnostech petrohradských se neodhodlala. A proč se to stalo?

Petro Veliká Petro Ignatěv Petro Veliký Petrohrad Rusko Pešť Budín Praha

11 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 29. května. (V zájmu zem- ských sněmů.) Krakovský „Czas“ ohražuje se proti domněle vládnímu pracovnímu pro- gramu, jejž tyto dni přinesla „N. Fr. Pr.“ Dle onoho programu mohly by prý zemské sněmy býti svolány na měsíc červenec v tom případě. kdyby říšská rada byla koncem června odročena kdyby však řišská rada zasedala i v létě, nemohlo by se s určitostí říci, ve které době by došlo na svolání sněmů a došlo-li by na ně vůbec. Proli takovému úmyslu namítá „Czas“: „Nikdo nedbá více státních potřeb, než polské kolo, žádná strana nepřináší tolik obětí pro zachování par- lamentu a provedení uherského vyrovnání, ač je toto pro Halič ve vzhledě hospodářském nej- méně potřebno. Ale na konec oběti ve prospěch státu musejí také míti své meze a nemohou jít tak daleko, aby veškera sněmovní činnost byla suspendována na nedohlednou dobu. Svolávání zemských sněmů úryvkovitě, náhle, nahodilea vždy jen na několik dní musilo by časem snížiti veškeren význam sněmů. Pozorujemeť už nyni smutný zjev, že haličské obyvatelstvo a také časopisectvo se zajímá jen říšskou radou, o zem- ském sněmu pak se zmiňuje jen „ze zásady“

Praha Francie Czas Halič Czas

12 article

Polské kolo — dodává „Czas“ — mohlo v zájmu státním svoliti k ústupkům jednou a po druhé, ale činiti je pravidlem nedovoli a bude trvati na tom, aby letošní sněmovní zasedání se konalo ve vhodný čas a trvalo tak dlouho, jak bude potřeba.o V Praze, 29. května. (Chorvatsko- slovinský manifest.) otištěný v dnešníeh listech, překvapuje po všem tom, co chorvatští poslanci musili v posledních dnech vyslechnout od zástupce rakouské vlády, svým klidem a svou umírněností. Týž dojem způsobil manifest i ve Vídni. „Zeit“ předesílá manifestu následujíeí redakční poznámku: „Projev chorvatsko-slovin- ský vyznamenává se především svým rozvážným. jekýchkoli útoků se zdržujícím klidem, který se jeví blahodárným opakem nejen onoho zmatku v němž k nám docházejí pravé i klamné zprávy z Chorvatska, nýbrž také opakem nervosního roz čilení, ve které ministorský předseda dr. Körber pokládal za svou povinnost upadnouti, když v ra- keuské sněmovně poslanců pojednával o chor vatském hnutí. Ona nervosnost jest tím měně pechopitelna, když nyní z manifestu seznáváme účel celé chorvatsko-dalmatské akce ve Vídni, jež směřovala pouze k tomu, aby u panovnik vyprosila milost pro oběti náhlého soudu měla tedy za účel jen prosbu, která je dovo- lena i každé soukromé osobě, odsouzené od oby čejných soudů. Týž klid a táž objektivnost, s ni se pojednává o odmítnutém slyšení, převládaj také v podrobném ličení situace v Chorvatsku Nepodává se žádný líčený obraz v křiklavých barvách, nýbrž řadí se suchá fakta k faktům, stručně se uvádějí příčiny politické a hospodář ské nespokojenosti, kterou sám bán ve svých nedávných rozhovorech byl nucen uznati za sku- tečnou a z veliké části oprávněnou.

doktor Körber Praha Chorvatsko Vídeň

13 article

Takovým způsobem chorvatsko-slovinský manifest vykonal svou povinnost a jeho účinel může býti Chorvatům dobrou náhradou za to, čeho se dalmatská deputace na zakrocční z Pešt nedomohla ve Vídni. V Praze, 29. května. (Situace Uhrách.) Uherská sněmovna rozchází se dne na krátké letniční prázdniny. Tím končí květnová parlamentní činnost za stavu ex-lex a poslane se rozjiždějí s trapným pro vládu vědomím, žo se krise za celý měsíc neposunula ani o krok blíže ke svému rozřešení. Různě přihody, jež se údály během května, zejmena afféra Apponyova při dvorním plese, krisi spíše přiostřily než utlu- mily. Jest pro situaci ve vládní straně uherské charakteristické, že poloúřadní listy jsou nuceny téměř každý týden vyvraceti pověsti o roztržee Apponyovy Irakce se stranou liberální. Takové „dementi“ přináší i nejnovější číslo vládní kor- respondence „Polit. Ertes.“, která prohlašuje za tendenční nepravdu zprávy o soukromých po- radách bývalých členů národní strany, o jakémsi utimatum této strany, o demissi hr. Apponye atd.

Chorvat Vídeň Praha Uhry Apponyův Irakka

14 article

Podnětem těchto poplašných zpráv byla prý t okolnost, že hr. Apponyi, jehož rodina odjela již z Pešti na venkovský slatek, poobědval v jednom hötelu, v němž obědvají také členové bývalé ná- rodní strany, se svými přáteli. Také není prý pravdiva zpráva o delší dovolené hr. Apponye. Vrátí se prý po Letnicích opět do Pešti a bude dále předsedati v poslanecké sněmovně. Ze Lvova, 28. května. (Nespokoje- nost s polským kolem.) Po „Gaz. Naro- dowé“ vystupuje proti politice polského kol zjevně také „Przedsvit“. Mluvě o akci polského kola za účelem sestátnění severní dráhy, pravíi „Pověsti o neždaru vyjednávání polského kol s vládou se, bohužel, úplně potvrzují. Z prohlá- šení p. Jaworského ve schůzi polského kola vy- svílá, že v otázce sestátnění severní dráhy vláda neohlásila nijaké lhůty a co se týče jiných pol- ských požadavků, vláda si vymiňuje další vy- jednávání. Následkem této zjevné porážky pa nuje v polském kole nálada velice stísněná Při tom je nejzajímavější, že polské kolo přese všechnu nepřízeň vlády uznalo za vhodné hlaso vati v plenární schůzi, když šlo o obnovení jed nacího pořadu, proti návrhu posl. K a tana, jenž se domáhal přednosti pro jednán o sestátnění železnie před zatímním rozpočtem- Tímto hlasováním polské kolo pomohlo Körbrov na škodu zájmů polských a způsobilo si posměch poslanců německých. Ze Lvova, 28. května. (Bývalý říšský poslanec O. Ign. Halka t.) Dne 27. t. m zemřel ve své osadě Dubkovcích děkan Ignat.

Jaworský Halko Pešť Lvov Gaza Nara

15 article

Halka ve věku 79 let. Ign. Halka býval dlouhou dobu ruským poslancem na sněmu haličském i na říšské radě, kde sice, nejsa řečníkem, nevy stupoval na tribuně, ale býval duší ruského klubu, podávaje myšlénky jiným řečníkům. O ha ličské Rusy získal si platných zásluh jako pilný spisovatel knížek pro lid a jako protektor Spolku Kačkovského, šiřícího mezi haličskými Rusy osvětu v duchu čistě ruském. Z Pešti, 27. května. (Peštská depu tace na slavnosti petrohradské. Magist. m. Pešti vyslal, jak známo, do Petrohradu deputaci ke slavnosti dvoustého jubilea založen města Petrem Velikým. Vyslání této deputae má svou zajímavou historii. Když magistrátu do šlo pozvání, zprostředkované rakouským zahra- ničným ministerstvem, stalo se usnesení, že de- putace do Petrohradu vyslána nebude a zpráva o tomto původním usnesení uveřejněna již v no vinách. V tu dobu meškal však v Pešti právě br Goluchowski a ten prý přiměl Kolom. Szella aby u magistrátu zakročil, by své původní usne sení změnil a pozvání městské rady petrohradsk vyhověl. To se skutecně talo, „menována no rychlo tříčlenná deputace, jež před třemi dny odcestovala do Petrohradu. Vzhledem k této zprávě bylo by zajímav zvěděti, zdali bylo se strany hr. Goluchowského naléháno také na městskou radu pražskou, aby zménila své odmílavé stanovisko a vyslalado Petrohradu deputaci, která by „slovanské Praze slušela zajisté neméně, než maďarské Pešti.

Halko Rus Goluchowský Pešť Petrohrad Praha

16 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. Elsasko-lotrinská otázka. Ve gdánském přístavu spouštěla se v těcht dnech na moře nová válečná loď německá, jež měla při tak zv. křtu obdržeti název »Elsaskot tudiž jméno jedné ze zemi r. 1870 Frančii od ňatých. Aby akt tohoto »křtu« byl ještě ná padnějším, pověřen jím byl místodržitel porýn ských tíšských zemí německých, kníže Hohen lohe, který byl si svého úkolu dobře vědon a zajisté také ke spokojenosti svých představe- ných jej provedl. Kníže Hohenlohe pravil ve gdánském přístavu: Ve slavné době bylo staro- německé Elsasko po dlouhém odloučení o vlasti všemocným řízením boha a mocnou ru kou cisaře Viléma Velkého s Německem opě sloučeno a pohliží s bezpečnou důvěrou k mo ným patronům německé říše. Jest povznášejí cím důkazem důvěry, jakou má náš císat zemi, když jednu z nejsilnějších lodí našeho válečného loďstva zdobí timto jménem. Zeme s hlubokým díkem vyciťuje tuto poctu a jes hrda, že viděti bude, jak její jméno pod něme ekou vlajkou zanášeno bude do nejvzdálenějšíeh části svěla. Dnešní křest znovu dokazuje, že to, čeho jsme před jedním lidským věkem v tu- hém boji vydobyli, zůstane na věčne časy s námi pevnou páskou spo- jeno. Jako tato pevná stavba v míru i ve válce bude vždy ke cti praporu našeho císaře tak bude také země Elsusanů vždy pevně stát při císaři a říši.

týt Hohenlohe Velký Elsasko Německo

17 article

Z jižní Afriky. Na letošním sjezdu Afrikanderbondu, ko naném v Somersetu, pronášeny trpké stesky na jednání úřadů, dosazených anglickou vládou Nejvíce přetřásána byla otázka jazyková, při které Jakub de Villiers vytýkal vládě, že učitel a duchovních, znajících též holandsky, dosazuje v počtu zcela nedostatečném a že školní inspek loří mucni jsou většinou jen anglického jazyka Také počet škol jest nedostatečný a Burové budou prý nuceni, by zřizovali si je svým ná- kladem; neučiníli toho, bude v zabraných ze- mích již příšti generace mluviti anglicky. Cen- sura provádí se v nich v poslední době přília krutým způsobem. Tak na příklad zabavena v třetím vydání kniha generála Ben Viljoena: »Mo upominky z války«, ač její prvé a druhé vydání prošla bez závady. Censurou stíhán jest zejmena holandský tisk. — Na Ceylonu jest dosud v za- jetí 600 Burů, protože odmitají do dnešního dne složiti Anglii přisahu věrnosti. Generál Both statečným těmto Burům před nějakou dobou dopsal, by zancchali již svého vzdoru a vrá tivše se do vlasti, pomáhali pracovati k jejímu rozkvětu. Pátý sjezd slovanských novinářů v Plzni. V Praze, 29. května 1903.

Villiers ben Viljoen Both jižní Afrika Somerset Ceylon Anglie Plzeň Praha Bur

18 article

Velké průmyslové město české na nejzazšín západě slovanském, starobylá Plzeň, byla na sjezdu lublaňském loni vyvolena za místo pátého sjezdu slovanských novinářův. Když o tom telegraficky bylo zasláno sdělení starostovi mě- sta, p. dru. Pelákovi, neprodleně došla odpověd že representaci obecní nevýslovně bude těšiti. uvítati ve středu svém zástupce tisku ze všech zemi slovanských. Loni v létě zahájeny první přípravy v Plzni a obsáhlá korrespondence mez pořadatelským výborem novinářským a obecním v Plzni a ústředním výborem Svazu slovanských nevinářův svědčí o tom, jak úsilovně se praco valo, aby zdar pátého sjezdu slovanských novi- nářův byl nejdokonalejší. V Plzni učiněny nejroz sáhlejší přípravy k velkolepému uvítání slovan ských hostí a také veškeré obce, na trati zá- padní dráhy ležící připravily vřelé uvítání.

Pelák Plzeň svaz slovanský nevinářův

19 article

První hosté z dálných končin slovanských zemí přibyli do Prahy již včera a ihned se zúčast nili přípravných jednání sjezdových, jež v Praze řídil místopředseda výboru Svazu slovanských novinářů pan J. Holeček. Včera odpoledne večer přibyli do Prahy další novináři z Haliče Slovenska, Moravy i českého venkova. Hoste z dálných končin učinili včera odpoledne ná- vštěvu v naší redakci, zejmena pp. dr. Mazzura G. Smólski, Stasiak, choť jeho pí. Stasiaková. Hurban-Vajanský, Z. Skirmunt a j. Ve velkém sále restaurantu „u Choděrů“ sbromáždili se večer a po vyřízení různých záležitostí, sjezdu se týkajících, oddali se přátelskému besedování. Mnoho bylo k vypravování. Vzpomínáno udá- lostí politických i národních, výsledků snažen jednotlivých odvětví veřejného působení novinář ského a utužováno přátelství representantů tisku různých kmenů velké říše slovanské. Účastenství slovanských novinářův na pátém sjezdě v Plzni jest po prvním sjezdu pražském nejčetnější. Přes sto účastníků bylo přihlášeno Dnešním ranním vlakem západní dráhy většina účastníků odjela ku první zastávce své výpravy na Karlův Týn. Mezi přihlášenými účastník ejezdu jsou: za „Národní Lísty“ řed. P. Grégr. Josef Anýž, K. M. Čapek, Josef Holeček, V. Hla- dík, Jar. Hrubý, Josef Kalaš, Josef Kuffner, dr.

J Holeček doktor Mazzura G Smólski Stasiak Stasiaková Hurban Vajanský Choděra P Grégr Anýž K M Čapek Holeček V Hla Hrubá Kalaš Kuffner Praha Halič Slovensko Morava Plzeň Karlův Týn svaz slovanský novinář

20 article

V. Ryba, Josef Vejvara a Vl. Weinerek; dále O. A. Avdikovskij, redaktor „Haličanina“ ve Lvově, dr. K. Baxa, dr. A. Beaupré („, Gl Naroda“) Krakov, Václav Beneš („Národní Poli tíka“) Praha, P. Blažek („Politik“) Praha, dr Ad. Brankowski, red. ve Vídni. Raj. Cejnek („Politik“) Praha, J. Drobný („Hllasy z Hané“ Prostějov, Ant. Fabris („Dubrovnik“) z Dubrov- níka, L. Frank z Tábora, A. Gabršček („„ Soča“ v Gorici, Fr. Govekar („Slovenec“) v Lublani. dr. A. Hajn z Prahy, Fr. Hovorka z Prahy, Václ Horák z Prostějova, Svetozar Hurban- Vajansky z Turč. sv. Martina, M. Chyliňski („,Czas“')v Krakově, dr. Ivan Jančikovič z Vinkovce v Chor- vatsku, K. Jelinek z Uh. Hradiště, A. V. Inlende z Vídně, Al. Karez („Nová Reforma“) v Krakově. Fr. Kretz („Slovácké Noviny“) v Uh. Hradišti S. Kreszowski ve Vídni, Otto Kraus (.Agr Tagblatt“) v Záhřebě, B. Knechtl („, Pozor“ v Olomouci, A. Krzywoszewski ve Vídni, dr Koželuha z Brna, Jan Klecanda z Prahy, Josel Kummer („Politik“) z Prahy, A. Kunta z Jindr. Hradce, Fr. Laibl z Třemošné, Jan ryt. Lhoták („Katolické Listy“) z Prahy, A. O. Markov („,Ga- ličanin“) ze Lvova, dr. Š. Mazzura, poslanec žurnalista ze Záhřeba, Kosta Majkič, J. Mašek z Chicaga, Alex. Milski ze Lvova, Th. Meru- nowicz, posl. a red. ze Lvova, St. Mileszowsk („Dzienik Polski“) ze Lvova, J. Miškovský („Naše Hlasy“) z Č. Brodu, J. Mančalovský („Galičanin“) ze Lvova, V. Nečes z Uher, Hra- diště, dr. Ostaszewski-Baraňski ze Lvova, D. Pavlíček („Lidové Noviny“) z Brna, Vl. Prokesch („Nowa Reforma“) z Krakova, dr. J. Radlinský z Dol. Kubině, Zikm. Skirmunt („Gazeta Naro- dowa“) ze Lvova, Al. Szezepaňski z Krakova, VI. Ščaviňský z Vídně, Fr. Schwarz z Plzně, dr. Aug. Sokolowski („Gl. Naroda“) z Krakova, Fr.

V Ryba Vejvar Avdikovskij Haličanin K Baxa doktor Beneš P Blažek Cejnek J Drobná Hllas Antonín Fabris A Gabršček Govekar A Hajn Hovorka Václ Horák Hurban Vajansky Martino M Chyliňski Jančikovič K Jelinek A V Inlende František Kretz S Kreszowski Kraus Knechtl A Krzywoszewski Koželuh Klecanda Josel Kummer A Kunt Jindr Laibl Jan rýt Lhoták A O Markov Š Mazzura J Mašek Alex J Miškovský J Mančalovský Galičanin V Nečes Ostaszewski Baraňski D Pavlíček J Radlinský Schwarz Aug Sokolowský Gl Lvov Krakov Praha Vídeň Haná Prostějov Dubrovník Dubrov Tábor Soča Gorica Francie Lublaň Uh . Hradiště Záhřeb Olomouc Brno Hradec Třemošná Chicago St . Mileszowsk Č . Brod Uhry Dolo Plzeň gl Voda Kosta Majkič Mero Weinerek Ada Karez slovácký novina Agr Tagblatt Prokesch Skirmunt Gazeta Nara

21 article

Sokol-Tůma z Mor. Ostravy, J. Spáčil z Brna, L Stasiak („Gazeta Narodowa“) ze Lvova, St. Stohandl z Bílska, G. Smólski z Vidně, P. St. Sto- jalowski z Bílska, Jos. Tomš („Český Východ“) z Chrudimi, dr. D. Vergun z Vídně, J. Vrtěi z Prahy, Roman Zawiliňski z Tarnova, K. Zie- lonka („Gazeta Lvovská“) ze Lvova; dále se zúčastní sjezdu několik dopisovatelů časopisů z Prahy. I dámy jsou četně zastoupony na sjezdu. Mezi nimi: Jelva Mazzurová ze Záhřeba, Božena Milská ze Lvova, Marie Stasiaková ze Lvova, E. Levšiná, M. Govekar-Vasičeva z Lublaně, L Hovorková, K. Kummrová, A. Vejvarová, A. Vrtělová, A. Klecandová z P'rahy. Na sjezdu plzeňském zastoupeni jsou novi- náři těchto slovanských národností: Čechové. Chorvati, Poláci, Rusové, Slováci, Slovincia Srbové. Z Plzně do Prahy přijela včera večer v ústrety účastníkům sjezdu tříělenná deputace pořadatelstva plzeňského a sice red. Žalud (z sdružení novinářů v Plzni), za pořadatelský odbor kustos Malý a za ubytovací odbor p. Lichten- berg. Pořadatelstvo osvědčilo se velmi zdalným a provedlo veškerá opatření, aby účastníci sjezdu setkali se v Plzni s naprostým pohodlím. Účast- níci sjezdu obdrželi odznaky, jež budou jim velmi milou upomínkou. Odznak má ve svém středu znak města Plzně, po pravé straně stříbrne péro, po levé lipový věnec. Pod znakem v emallu je označení »Plzeň 1903«. V Praze, 29 květns. V drobným prodejtt ranní čílo o sobě . . . za S odpolední . . . . . . . za 2h Ve Blislkách na venkovéí ranní či-la. . . . . . . . 10 odpol e dní. . . . . . . . sh Inserá t plati se hetově pepřea Přečplacsní a jneerty přijinš zdmini- strnce v Mariasské slici č.a. Tam nacházeií sa teš redskce tiskárna a eapedica „Národsich Listá“ Eukopisy se navraosjí.

Sokol Tůma Mor J Spáčil G Smólski doktor D Vergun Zawiliňski K Zie Milská Stasiaková M Govekar Vasičev L Hovorková K Kummrová A Vejvarová A Vrtělová A Klecandová Čecho Chorvat Polák Rus Slovák Srba Ostrava Brno Lvov St . Stohandl Bílsko Jos Chrudim Vídeň Praha Tarnov Záhřeb Lublaň Plzeň L Stasiak Český východ Národsich Listat Gazeta Narodow Tomš Jelva Mazzurová

22 article

Kromě odznaku odevzdána byla každému účastníku sjezdu objemná obálka obsahující: vstupenky, programy divadla a koncertu, obrázky Plzně, plán okoli Plzně, pohledové lístky, dále tiskopísy, sjezdu se týkající atd. Nákladem sdružení novinářů plzeňských byla také vydána brožura. Obsahuje podrobný program sjezdu, po- kyny pro účastníky sjezdu, stručný popis Plzně s obrázky, dále článek o národnostních poměreeh v Plzni, o okoli města atd. Počet účaslníků sjezdu vzrostl na 105. Mezi těmi jest také pan Svjatkovský, redaktor »Nového Vremeno«.

Svjatkovský Plzeň Nový Vremit

23 article Okresni zastupitelstvo v Berouně o úpravě řek Berounky a Litavky.

Okresni zastupitelstvo v Berouně o úpravě řek Berounky a Litavky. Okresní zastupitelstvo berounské povolujíc opě- tovanému rozhodnému naléhání všech zúčastněných vrštev obyvatelstva okresu o palčivé otázce úpravy řek Berounky a Litavky usneslo se na této reso- luci, v níž po soustavném vylíčení stálých průtahů při řešení této otázky nepokrytě projevuje se obava, aby dávno hotové projekty úprav řek Litavky a Berounky nemusily čekali na zhotovení a projednání projektů nových, jež teprv po vydání zákona říšského vodních cestách staly se aktuálními ano teprv potom vyhledány a sdělávány Obava tato vzrůstá důvodně odkladem, který znovu doznalo přípravné jednání o úpravě řeky Li- tavky, od jejíž poslední pochůzky minul opět již celý téměř rok aniž by slibené řízení vodoprávní do- sud bylo provedeno Okresní zastupitelstvo protož v nulné a spra- vedlivé obraně životních zájmů obyvatelstva okresu musí trvati na tom a rozhodně toho od povolaných činitelů požadovati, aby konečně uskutečnění úpravy řek Berounky a Litavky dávno projednané a o úplně hotové projekty se opírající novými projekly regulač- nimi nebylo tlumeno a odsunováno a aby bezpečně počátkem roku 1904 přikročilo se konečně ke skutečné práci regulační na řece Litavce a Berounce a žádá z tím účelem naléhavě, aby veškery práce při- pravné, jichž ke skutečné úpravě těcht řek ještě jest potřebí, určitě a zůplna v r. 1903 byly provedeny, zejmena aby bylo konečně již vykonáno vodoprávnl řízení ohledně úpravy Litavky od Be- rouna ke stoku její s Červeným potokem u Zdica aby provedeny byly ještě práce potřeb- né k přípravě projektu úpravy řeky Be- rounky od Zraslavi k Berounu pokud se týče k hranicím okresu křivoklálského u Staré Huti o němž vodoprávní řízení bylo již partiálně prove- deno.

Beroun Berounka Litavka Be Zraslav

24 article

Při tom touží okresní zastupitelstvo, aby pokud možná současně s úpravou řeky Litavky od Berouna vzhůru bylo začátkem roku 1904 přikročeno též k úpravě části Berounky od Berouna na hranice obce Srbska — pez újmy počátku úpravy od Zbraslavi na- horu — ježto obě úpravy po stránce technické spolu souvisejí a bez úpravy této části stěsněného toku Be- rounky pronikavá odpomoc od zátop krajiny beroun- ské není provedna. Okresní zastupitelstvo očekává, že po tolikerých pohromách a tolika slibech konečně bude vyslyšen hlas obyvatel okresu našeho, kteří prací ve všech odvětvích života hospodářského státu platné služby konají a jeho ochrany právem se dožadují.

Litavka Beroun Berounka Srbsko Zbraslav

25 article Vládní předloha o nedělním klidu.

Vládní předloha o nedělním klidu. Klub voličů novoměstských po- ložil na pořad včerejší své schůze v místnostech klubu národní strany svobodomyslné konané dů- ležité a časové thema olázky nedělního klidu a to ve formě, jak jest předmětem rokování řiš- ské rady. Do schůze dostavili se říšští poslanci Václav Březnovský a Karbus, z obecní representace městští radové a obecní starší pp. místopředseda klubu Ferd. Mellan, Prášek, S chrötter, Hroděj, Ticháček, Cha- dima, Košťál, ředitel Tomáš Ma děra prof. Kuthan, Em. Stivín, Stan. Havlik, Julius Olič a v. j. Schůzi zahájil v nepřítom- nosti předsedy klubu voličů novoměstských dra. Groše, místopředseda obeení starší Ferdinan Mellan, jenž uvítav přílomné, poukázal v řeči úvodní, že otázka nedělního klidu pobouřila veřej- nost a to jak zaměstnavatele, tak zaměstnané, obchodnictvo a živnostnictvo a vůbec všechny vrstvy, jež jsou jakýmkoliv, ať příjemným či ne- příjemným způsobem, nedělním klidem intereso- vány. Nedá se upříti, že pro i proti mluví mnoho důvodů, nedá se dále upřiti, že v otázcet učiněn jistý pokrok ku předu proti době dří- vější. Jest známo, že do nedávných ještě dob o nedělním klidu nebylo řeči. — Konečně ujaly se věci kruhy vládní a vypracována osnova, jež předložena jest nyní poslanecké sněmovně.

Březnovská Karbus Mellan Prášek Hroděj Ticháček Košťál ma profesor Kuthan em Stivín Stan Havlik Julius Olič Groš Ferdinan Mellan Ferd

26 article

Politický klub voličů novoměstských, jehož vět- šina členů jest otázkou tou dotčena, pokláda za svou povinnost projednati na schůzi po před- chozí přednášce o vládní osnově, v debalě o její chybách i dobrých stránkách. Informační část o předloze vládní vzal na sebe JUC. Kai gl, kandidát advokacie a učitel obch. nauk, jemuž udělil na to místopředseda slovo. — Pan před- nášejíeí v úvodu řeči své probral historii ne- dělního klidu, zmíniv se o momentech nábo- ženského svěcení svátečního dne; se stanovisk sociálního teprve od roku 1848 byla olázkat osvětlena. Určitějšího zákonného motivování do- stalo se jí novellou živnostenskou v r. 1888, pak zákonem z r. 1895 a konečně osnovou v r. 1901. Osnova tato nemá v sobě téměř nie nového, byť i částečně měla dosavadní zákon z r. 1895 měniti. Dotýká se jednotlivých navrhovaných změn v čl. VI. a IX. a po náležitém probrání všech důvodů pro a proti dospívá k názoru, že vše- obecným zákonem otázka nedělního klidu řešili se nedá, ale že osnova značí aspoň přibližení se k tomu, ač není zrovna ideálem snah a tužeb vrstev, po nedělním klidu volajících. Po přednášce jeho rozvinula se delší de- bata, které zúčastnili se pánové Prášek. Šeyda a posl. Karbus, jenž vykládal, proč stojí na stanovisku celonedělního klidu a velice vřele hájil důvody obchodního pomocnictva. Pozoruhodným a hlučně akklamovaným byl př volných návrzích projev ob. st. Práška, jenž vyslovil politování a podiv nad tim, co přimělo městsko u radu

Prášek Karbus