1
masthead
vědeckému výzkumu Cech, v němž zvláště se vě-
noval pracem geologickým. Pro literaturu je zají-
mavo čísti, jak obtížně, přece však neústupněa
vytrvale bylo pracováno na soustavném vý-
zkumu, jenž u nás, bohužel, v tak mnohých ještě
oborech vědních, zvláště z oboru věd duchových
schází.
* Illustrace »Zlaté Prahy« doznávají již delší
dobou jisté prospěšné změny. Místo reprodukcí ci-
zích obrazů, často dosti bezvýznamných, nastupuje
větší cenění práce domácí a větší péče o mladé.
slibné talenty. Máme u nás tak málo listů, v nichž
se mladý umělec může zachytit, mimo ryze umě-
lecké »Volné Směry« je těžko jinak seznámit se
s veřejností. »Zlatá Praha« sleduje mladé sílya
otiskováním jich prací vedle reprodukci děl vy-
zrálých, Myslbeka, Němejce, Schwaigera a j. posky-
tuje i svému čtenářstvu příležitost, sledovati sou-
časné české umění.
Čtenář.
Myslbek
Němejec
Schwaiger
Praha
2
masthead
Ze slovanských listů.
3
article
* Poslední nemoc Tolstého zavdala jeho
přátelům podnět k četným projevům sympatií a
úcty k velikému starci. Jeden z nejznamenitějšícha
nejcennějších došel z Indie od vynikajícího domoro-
dého spisovatele, jenž líčí živý zájem, s jakým in-
dičtí obyvatelé stopují činnost Tolstého. Ve filosofi-
ckých úvahách jeho nalézají prý velmi mnoho
shodného a společného s vlastním světovým názorem.
V jeho traktátech o jednotlivých otázkách zajímá je
především diagnosa sociálního a politického stavu
Evropy, který posuzují s téhož stanoviska jako
mravokárce jasnopoljanský. Indický spisovatel má
za to, že příčina všeho neštěstí současné Evropy
přes všechen její pokrok a vnější úspěch vězí v sou-
časném rozporu křesťanského učení se skutkya
jednáním osobního i společenského života Evropanů,
rozporu, jenž s překvapující a zarážející přímo silou
projevil se v hrozném zakročení Evropanů křesťanů
ve »šťastné kdysi« zemi čínšké. Toto jednání zane-
chalo nevyhladitelné stopy v asijských národech.
Ale i sama Evropa trpí tímto rozporem a štěstí ce-
lého světa závisí nyní dle mínění osvíceného Inda
v tom, změní-li Evropané své jednání a uvedou je
v soulad se zásadami pravého křesťanství. V zají-
mavém listě svém indický ctitel Tolstého ukazuje na
nízký stupeň vzdělání anglických missionářů, jejichž
činnost setkává se s dočasným úspěchem pouze
u nejnižších vrstev, ale konečně přec míjí se s cílem.
Tolstý
Evropan
Indie
Evropa
4
article
Vzdělaný lnd ví prý o křesťanství více, než tito
missionáři a angličtí agenti. Na anglickou správu
Indové pohlížejí velmi střízlivě. Tím, že zmocnila se
celé země, učinila přítrž vnitřním nepořádkům. Ale
anglická vláda přichází domorodcům příliš draze,
země postupně chudne a konec konců je pravidelný
hlad, tížící každoročně velkou čásť země. Angličané
tvrdí, že tento hlad jest zjevem nahodilým. V celku
indický spisovatel nevěří, že by bylo možno trvale
osaditi evropskou kulturu v jejich zemi, neboť ná-
rodní duch obyvatelstva jest tam příliš silný. Přijde
doba, kdy fysická síla přestane býti jedinou pod-
mínkou k docílení politické svobody a kdy bez ná-
silných převratů, cestou jistého a pokojného pokroku
Indie dospěje k tomu, že bude žíti svobodně v blaho-
bytě, v pokojném sousedství s Evropany. A v tomto
pokroku, jenž se uskuteční po celém svétě, ohromný
význam připadne obrození v duchu pravého kře-
sťanství, jak mu rozumí Tolstoj. »Dle mého mínění«
končí indický spisovatel, »pravé učení Krista neod-
poruje indické víře a filosofii. Pravý křesťan jest
v mnohém ohledu Indem a pravý Ind v podstatě —
křesťan.« K závěrku zmiňuje se zasílatel listu ještě
jednou o sympatiích vzdělané Indie k učení Tolstého.
k »jeho osobnímu příkladu a neunavné práci o blaho
bližního.«
* Dopisovatel sarajevské »Nady« rozepisuje se
o bulharském dramatě. První pokusy těšily
se pozornosti nejen v Bulharku, ale i v cizině. Ač
nebyly dokonalé, přece překvapovaly talentem a do-
brou znalostí divadelní techniky. A přece mimo ně-
kolik historických her Bulbaři neměli do nedávna
dramatu, jmenovitě ze sociálního života. Stálo hez-
kou práci, než moderní drama proniklo na scénu.
Angličan
Evropan
Tolstoj
Tolstý
Bulbar
Indie
učený Krist neod
5
article
Lid vlastenecky nadšený neměl pro ně smyslua
unášel se cele skvělou epochou osvobození z ture-
ckého jařma. Kdo zná bulharské dějiny, pochopí
proč Vazov jest národním básníkem: přihlíží ve
svých pracích k hlavním základům národního života
bulharského, k boji Bulharů za církevní a politickou
svobodu a k boji o národní jednotu. Vazov a Mila
rov obsábli ve svých dílech život bulharského na-
roda od nejnižšich vrstev do nejvyšší intelligence a
dobyli si srdcí všeho národa. Za takových okolností
příliv moderních ideí narážel na tuhý odpor. Přes
to v krátké době poměry se změnily. Hlavní zásluha
o to připadá realistickému dramatu ruskému. Ruská
škola vytvořila u Bulharů moderní
život a uvedla je do kruhu osvícených
národů. Všecky současné proudy a
všechen zájem o moderní knihu do-
chází k Bulharům z Ruska. Tímto směrem
bral se i zájem o moderní drama. Do nedávna Bul-
haři neměli ani stálého divadla. Větší města, jako
Sofia, Varna, Silistria, Trnovo, měla jakouž takouž
scénu a kočující divadelní společnosti byly spíše
podniky živnostenskými než uměleckými. Nezapome-
nutelný Mandrovič založil v Sofii »Národní divadlo«
a od té doby divadelní Musa bulharská počíná se
rozvíjeti utěšeněji. A třeba že první kroky dramatu
bulharského dály se pod auspiciemi dramatiků cizích,
přece je oprávněna naděje, že rozvoj jeho bude se
bráti správnou, samostatnou cestou.
Bulhar
Vazov
Mil
Rusko
Sofie
Silistria
Trnovo
Lido
národní divadlo
7
article
* Allgemeine Länderkunde. Herausgegeben
von Wilhelm Sievers. Afrika. Zweite Auf-
lage, nach der von Prof. Dr. W. Sievers verfasste
ersten Auflage umgearbeitet und erneuert von Fried-
rich Hahn. Lipsko a Vídeň, Bibliografický ústav,
Na konci XIX. stol., dík velikým podnikům ob-
evným a četným neohroženým cestovatelům všech
národností evropských, nově světlo počalo rozlévati
se po »černé pevnině«, jakož až téměř do let osm-
desátých bylo lze zváti Afriku. Rychle mizely na
mapách prázdné prostory, missionáři, ohjevci a kupci
razili cestu do obrovské hádanky afrického vnitro-
zemí a diplomaté dělili se o nesmírné krajiny, jichž
veliké přírodní bohatství bylo právě poznáno. A dnes
není téměř v Africe zeměpisné záhady, neboť ve
hlavních směrech vykonána již práce objevná a to-
liko v podrobnostech zbývá ještě mnohá práce pře-
četným činitelům o vnitro africké se zajímajícím.
Tak rychle dály se výzkumy nejnovější, že mapa
letos vydaná za rok již zastarala, a tak důkladně
pečovali státníci evropští o země africké, že není již
kromě Marokka a Habeše samostatného státu domo-
rodců.
Sievers
profesor
doktor
W Sievers
Fried
Hahn
Lipsko
Vídeň
Afrika
Maroko
Habeš
Allgemeine Länderkunde
Zweite Auf
8
article
Za takých poměrů vítán jest každý nový příspě-
vek, který ve formě prosté vědeckého ballastu a una-
vující systematiky i citace podává obraz zeměvědy
africké na základě stavu nejnovějšího. Úlohy té pod-
jal se německý geograf Haha ve veliké sbírce popisů
jednotlivých zemědílů, již vydává bibliografický ústav
v Lipsku. Nadpis sice praví, že jest to nové vzdělání
»Afriky« Sieversovy, ale kdo knihu pozorně pročte,
pozná snadno, jaké změny podnikl spisovatel na
osnově i obsahu spisu svého předchůdce. Veškera
nesmírná látka zeměpisná, již snesla léta právě mi-
nulá, zpracována v knize Hahnově až po dny naše
a tak podán všestranný obraz »černé« pevniny, její
půdy, podnebí, přírodních poměrův, obyvatelstva,
obchodu, cest, moderních kommunikací i života
osadního.
Více než kdy jindy šíří se zájem o Afriku z
dnů našich v kruzích vzdělaných, nebo k politjckým
a obchodním snahám druží se zájmy vědecké, úzce
s humanními tužbami spojené. Vítězný boj anglo-
egyptských vojsk proti mahdistickému fanatismu,
oslňující výsledek výpravy Marchandovy, nesprave-
dlivý útok anglický na hrdinné Bury a nejnovějš
smlouva anglicko-francouzská — toť jsou události
jimiž obrácena pozornost k velikému zemědílu rov-
níkovému. Hahn také hledí, aby právě v těch ku-
sích, které dotýkají se nejvíce zájmu denního, dolíčil
stav nynější. Dočítáme se ve spise jeho o zvláštních
poměrech Afrikandů v britských koloniích jiho-afri-
ckých, stopujeme zimničnou činnost pověstného Ce-
cila Rhodesa a jdeme podél železnice, jím založené.
Hahnův
Marchandův
Hahn
Lipsko
Afrika
Bura
uno
9
article
až k azurovým vodám jezera Tangandžiky, obdivu-
jeme prosté, ale pevné zřízení burských států, pohlí-
žíme na nejnovější velkoměsto světa Johannesburk,
před zrakem naším rozkvětlý. Život v travnatýcha
lesnatých stepích jiho-africké vysočiny předvádí se
nám u veškeré své rozmanitosti, ale zprávy a číslice
uvedené ukazují, že opům člověku podobným, šim-
pansím i gorillám, hrozí již osud severo amerických
bisonů. Ževrubně zobrazují se poměry Ugandy při
velikých jezerech rovníkových a závodéní německo-
anglické o panství nad bohatými tamními kraji, kte-
rým zdá se v nejbližší dobé kynouti význam Přední
Indie. Pozorujeme, kterak zimničným chvatem oba
státy budují dráhy od oceánu k jezerům, aby si za-
jistily državu uchvácenou. Poměry konžského státu,
spousta zemí nilských, mahdismem způsobená, úpa-
dek perly pouště Timbuktu, francouzské snahy o ote-
vření Sahary, postup Němcův od guinejského zálivu
k Čadskému jezeru, regulační práce na Nilu, aby od-
straněny byly překážky plavby a zjednána stejná
výše zátopná pro Egypt, jimž však v oběť padnou
slavné antické památky na ostrově Filách — toť jsou
nejpřednější ukázky ze svrchovaně zajímavého a vše-
stranně poučného díla Hahnova. Uznati také sluší.
že vyhýbá se spisovatel národnímu chauvinismu,
který za dnů našich tak povážlivě i v kruzích něme-
V. Doubek.
ckých vědců bují.
Němcův
Fily
Hahnův
V Doubek
Uganda
Indie
Timbuktu
Nil
Egypt
guinejský záliv
10
article
Z cizích revuí.
Z cizích revuí.
* »La Revue« přináší soubornou a hluboc
psychologickou studii M. Leblonda o dítěti v sou-
dobém románu francouzském; autor pro-
bírá několik soudobých románů ukazuje vždy na
názor toho kterého romanopisce o dětech. — V tomtéž
čísle nachází se článek o kolonii Tolstovců v Anglii,
v jejíž čele stojí známý přítel Tolstého Čertkov. Ro-
dina Čertkovů zřídila si i vlastní tiskárnu a nakla-
datelství, v němž během dvou let vydáno bylo
196 300 exemplářů 59 brožur a knih o Tolstém.
* »Revue générale« přináší článek A. Oatse
o úspěchu katolicismu v Anglii za královny Viktorie.
Kdežto roku 1837 spravovalo 567 katolických kněží
400.000 katolíků ve Velkě Britanii, čítá se dnes 332e
kněží a 2 milliony katolíků. Kostelů bylo dříve 23.
dnes jest jich 863.
* Stát bez dluhů jest dle H. Normana v revui
»Scribners Magazine« Finsko, jemuž věnuje
autor vřelou a pozoruhodnou studii národohospo
dářskou.
M Leblonda
Tolstý Čertkov
Tolstý
A Oats
H Norman
Anglie
Velk Británie
Finsko
Viktoria
Scribner magazín
11
article
* Španělské revue a listy obírají se no-
vým protiklerikálním dramatem, jež následuje po
Galdósově Elektře a u vznětlivého obecenstva má
ještě větší účinek než ono. Drama »Paternidad« na-
psal katolický kněz abbé Pey-Ordeit, zakládající ted
novou katolickou sektu. Představení jsou bouřlivá,
lid za zvuků francouzské »Marseillaisy« a »Hymny
Riegovy« jásá, klerikální kruby se rozhořčují a diva-
delní správa mne si ruce, neboť divadlo je denně
plno. Tedy tendence ve službách spekulace. Vychází
to už ze sujetu hry. Jezovité přemluví rodiče Paquita
Villafneste, by jediného syna dali do řádu a velké
jmění řádu odkázali. Paquito miluje služku rodičů
svých Leonoru a má s ní i dítě. Intrikán jezovita.
milence rozdvojí. Paquito i Leonora vstoupí do klá-
štera. Čas vymaže ze srdcí jejich zlobu, láska zu-
stala. Paquito zatouží mocně po Leonoře, namluvili
mu však v klášteře, že Leonora zemřela. Zví však,
že Leonora žije: sejde se s ní v lázeňském místě
a již již chce vystoupiti z řádu. Znovu jezovita vloží
se do věci. Výmluvnost pátera zvítězí. Se sardo-
nickým smíchem zvolá Paquito: Zůstanu jezovitou
Tak končí sensační hra, počítající, jak vidět, velmi
obratně s instinkty a vkusem nejširších vrstev.
* Revue de Paris otiskuje studii W. Beau-
monta o Rakousku, v níž dokazuje autor, že
Galdósův
Riegův
Leonora
Paris
Drama
Paternidád
Rakousko
peyOrdeit
Paquita Villafneste
12
article
Slavjanin.
vnítřní spory mezi národy rakouskými nemají v sobě
nebezpečí pro existenci Rakouska jako celku.
* Otázka veřejných knihoven a lido-
vých čítáren zdá se vnikati i do Holandska, jako
tom svědčí informativní článek van Huffela v revui
»Vragen des Tijds«. Obsah článku jest obra-
zem lidového knihovnictví v Anglii a Německu.
* Kafféře Arthura Schnitzlera, jenž
»pro urážku důstojnictva« novellou »Leutenant
Gustl« zbaven byl vojenským čestným soudem hod-
nosti plukovního lékaře v záloze, poznamenává Alfred
Klaar ve »Vossische Zeitungu«: »V afféře
Schnitzlerově vystupuje ostře vnitřní rozpor v po-
dobných rozhodnutích. Vojsko jest v Rakousku od
vedení všeobecné branné povinnosti vlastně národ
ve zbrani. Celý národ — až na mrzáky — jest vo-
jínem. Osobuje-li si tedy čestná rada vojenská úsu-
dek a zároveň i trest za literární produkt reservního
vojína, pak celá literatura mužů, povinných brannou
povinností, jest vydána v šanc plukovním kritikům,
pak bez bázně budou moci psati jen buď mrzáci
aneb starci branné povinnosti už prostí !e
* M. Landau zvěčnil v »Die Gegenwart-
nahodilé omyly, jež dají smysl komický a jež se
přihodily starším i novějším autorům: Dickensovi,
Schopenhauerovi, Fuldovi a m. j.
Huffel
Schnitzler
Klaar
Schnitzlerův
M Landau
Dickens
Schopenhauer
Fuld
Rakousko
Holandsko
Anglie
Německo
Vragen desátník Tijd
Leutenant Gustl
Vossische Zeitung
13
article
Americká revue »Critic« uveřejňuje roz-
mluvu Williama Archera a Stephena Philippsa, z níž
velmi nehezké světlo padá na anglickou divadelní
kritiku. Archer přímo tvrdí, že jediné »Times« mají
divadelního kritika comme il faut, ostatní listy že
svěřují divadelní kritiky lidem, kteří narážejí diva-
delní kusy na sportovní brdo; Philipps pak tvrdí, že
ode 200 let anglické poetické drama tisknuto jest
shakespearovskou tradicí; Archer rovněž nedovede
jmenovati ani jedno drama anglické, jež by dovedlo
přetrvati pět desetiletí!
*»Le Tour du Monde« uveřejňuje už
srovnávací studii o populaci různých států na zá-
kladě posledních sčítání lidu. Nejnápadnějším jest
úbytek obyvatelstva ve Francii u porovnání s jinými
státy evropskými. Celkem jest ovšem přírostek, ale
tak nepatrný, že to ani nestojí za řeč: za pět let
o pouhých 300.000 lidí, kdežto Německo za tu dobu
získalo přes 4 milliony lidí. Za dobu padesáti let.
přibylo Rusku 62 millionů. Německu 20, Rakousku
14, Anglii 14, Italii 8 a Francii pouze 3i
Archer
Stephen Philippsa
Archer
Philipps
Francie
Německo
Rusko
Rakousko
Anglie
Times
Le Tour jít Monde
Italia 8
14
article
Studii o vynikajících lezkyních na hory
uveřejňuje revue »Die Wocbe«. Čteme jmenai
dvou dam z Prahy: pí. Annu Voříškovou a pí. Hlou-
škovou-Ekertovou. Zajímavy jsou názory některých
z těchto vybraných turistek o slézání hor. Skoro
všechny uznávají povznášející význam vysoké turi-
stiky.
* »La Revue« zahajuje novou rubriku »Kro-
nika literárně-umělecká«, do níž budou asi zanášeny
zprávy světa literárního a uměleckého, srovnány dle
zemí. Dnes vyjímáme, že dle posledních účtů »Deut-
sches Theater« v Berlíně tři hry Hauptmannovy vy-
nesly hrubý příjem 1,200.000 marek a sice »Tkalci«
474.954 marky, »Potopený zvon« 459.875 mareka
»Forman Hensche!« 245.227 marek. Hauptmann do-
stal na honoráři 180.000 marek. Sudermann pak za
»Morituri« a za »Johannes« dostal z 515.123 marek
hrubého přijmu od téhož divadla honorář 51.000 m.
Z téže rubriky čerpáme zprávu, že první překlady
z Tolstého objevily se r. 1870 a sice do řečtiny ; do
frančiny přeložen Tolstoj až r. 1877, do angličiny
až r. 1878, do němčiny teprve r. 1887. Dnes jej
překládají do všech jazyků i do čínštiny i staro-
hebrejštiny. Německo čítá dnes 218 překladů různých
děl Tolstého, Francie 159, Anglie 175.
Voříškův
Hla
Ekertův
Hauptmannův
Hauptmann
Johannes
Tolstý
Tolstoj
Praha
Berlín
Německo
Francie
Anglie
sches Theater
Forman Hensche
15
article
* »Review of reviews« na čelném místě
uveřejňuje životopis dra. E. J. Dillona,
»předního anglického žurnalisty«; životopis, oplýva-
jící chválou vynikajících novinářů, doprovozen jest
několika fotografiemi, z nichž viděti různá přestro-
jení, jakých dr. Dillon byl nucen používati, jsa vá-
lečným korrespondentem. Je to muž padesátiletý,
zrozený z matky Angličanky a otce Irčana. Jest
poučno jak důkladně se na své povolání připravoval;
nejen že dosáhl na fakultě filosofické hodnosti do-
ktorské, ale i později horlivě studoval filologii mo-
derní a orientální, theologii a filosofii. Kromě anglické
university studoval i v Inšpruku a v Lipsku. Na
to byl vychovatelem v Kyjevé a v Petrohradě, načež
vrátil se na universitu do Louvainu, kde nabyl titulu
doktora orientalské filologie. Vrativ se do Petrohradu,
začal skvělou karieru svou — jako ruský žurnalista,
jsa členem redakce listu »St. Petěrburgskia Vědo-
Mr. Penn.
mosti.«
E J Dillon
doktor
Dillon
Angličanka
Irčan
Stanislav . Petěrburgskia věda
Penn
Lipsko
Petrohrad
Louvain
Review of reviews
17
article
* Kotlín. Román v troch častiach. Napísal Sve
tozár Hurban Vajanský. Turčiansky sv. Martin.
Vydanie knihkupecko nakladatelského spolku, 1901.
* Brožíkovo Album. Premie »Zlaté Prahy«.
Nakl. J. Otto. Sešit 4. obsahuje reprodukce obrazů:
»Ticho podvečera«, »Podobizna«, »Sekáč«, »Holand-
ský radní« a »Loutkové divadlo.
* Maupassantův Život. (»Francouzští au-
toři« seš. 7. Nákladem Karla Stan. Sokol a.)
* Em. šl. z Lešehradu: V dnech šerých.
Básně. Nákladem E. Weinfurta v Praze, 1901.
* Bible a nejnovější objevy v Palestině,
Egyptě a Assyrii. Sepsal F. Vigouroux. Přeložil
dr. A. Podlaha. Sešit 47. Nákladem Cyrillo-Methioděj-
ské tiskárny. 1901 ; v Praze.
* Zemépisné obrazy pro školu i dům. Vydává
fotochemigr. Kratkého v Kolíně. Obsah seš. III.
snímky: Milešovka. Krumlov. Pomník Marie Terezie
ve Vídni. Dóm milánský. Vys. Tatry od Zakopaného.
Stok Vitavy s Labem. Černe Budy na Sázavé. Hrubá
Skála u Turnova. Černohorci. Z jeskyň posto-
jenských.
* Zkoumání a posuzování povahy života
lidského. Napsal a vlastním nákladem vydal Frant.
Bakule. Počíná životem prvního člověka a posta-
vením jeho v přírodě, obírá se dále životem lidstva,
přichází k osudu v životě lidském, k záhadám náhod,
pojednává o mládí a výchově, krase a lásce, o man-
želství a rodině i nemanželství a dotýká se i otázky
náboženské, konče »Domněnkami do budoucna«.
Kotlín
Hurban Vajanský
svatý . Martin
Brožíkův
Otta
Maupassantův
Karel Stan
em
E Weinfurt
doktor
A Podlaha
Marie Terezia
Skála
František
Bakule
Praha
Lešehrad
Palestina
Egypt
Assyrie
Kolín
Krumlov
Vídeň
Zakopané
Černe Buda
Turnov
loutkový divadlo
Sokol a
Tatra
CyrilloMethiodějovice