ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b08f4af0-66ef-11dc-bc58-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 17 celkem · entity: person 75, place 57, work 10, org 14
1 masthead
vědeckému výzkumu Cech, v němž zvláště se vě- noval pracem geologickým. Pro literaturu je zají- mavo čísti, jak obtížně, přece však neústupněa vytrvale bylo pracováno na soustavném vý- zkumu, jenž u nás, bohužel, v tak mnohých ještě oborech vědních, zvláště z oboru věd duchových schází. * Illustrace »Zlaté Prahy« doznávají již delší dobou jisté prospěšné změny. Místo reprodukcí ci- zích obrazů, často dosti bezvýznamných, nastupuje větší cenění práce domácí a větší péče o mladé. slibné talenty. Máme u nás tak málo listů, v nichž se mladý umělec může zachytit, mimo ryze umě- lecké »Volné Směry« je těžko jinak seznámit se s veřejností. »Zlatá Praha« sleduje mladé sílya otiskováním jich prací vedle reprodukci děl vy- zrálých, Myslbeka, Němejce, Schwaigera a j. posky- tuje i svému čtenářstvu příležitost, sledovati sou- časné české umění. Čtenář.
Myslbek Němejec Schwaiger Praha
2 masthead
Ze slovanských listů.
3 article
* Poslední nemoc Tolstého zavdala jeho přátelům podnět k četným projevům sympatií a úcty k velikému starci. Jeden z nejznamenitějšícha nejcennějších došel z Indie od vynikajícího domoro- dého spisovatele, jenž líčí živý zájem, s jakým in- dičtí obyvatelé stopují činnost Tolstého. Ve filosofi- ckých úvahách jeho nalézají prý velmi mnoho shodného a společného s vlastním světovým názorem. V jeho traktátech o jednotlivých otázkách zajímá je především diagnosa sociálního a politického stavu Evropy, který posuzují s téhož stanoviska jako mravokárce jasnopoljanský. Indický spisovatel má za to, že příčina všeho neštěstí současné Evropy přes všechen její pokrok a vnější úspěch vězí v sou- časném rozporu křesťanského učení se skutkya jednáním osobního i společenského života Evropanů, rozporu, jenž s překvapující a zarážející přímo silou projevil se v hrozném zakročení Evropanů křesťanů ve »šťastné kdysi« zemi čínšké. Toto jednání zane- chalo nevyhladitelné stopy v asijských národech. Ale i sama Evropa trpí tímto rozporem a štěstí ce- lého světa závisí nyní dle mínění osvíceného Inda v tom, změní-li Evropané své jednání a uvedou je v soulad se zásadami pravého křesťanství. V zají- mavém listě svém indický ctitel Tolstého ukazuje na nízký stupeň vzdělání anglických missionářů, jejichž činnost setkává se s dočasným úspěchem pouze u nejnižších vrstev, ale konečně přec míjí se s cílem.
Tolstý Evropan Indie Evropa
4 article
Vzdělaný lnd ví prý o křesťanství více, než tito missionáři a angličtí agenti. Na anglickou správu Indové pohlížejí velmi střízlivě. Tím, že zmocnila se celé země, učinila přítrž vnitřním nepořádkům. Ale anglická vláda přichází domorodcům příliš draze, země postupně chudne a konec konců je pravidelný hlad, tížící každoročně velkou čásť země. Angličané tvrdí, že tento hlad jest zjevem nahodilým. V celku indický spisovatel nevěří, že by bylo možno trvale osaditi evropskou kulturu v jejich zemi, neboť ná- rodní duch obyvatelstva jest tam příliš silný. Přijde doba, kdy fysická síla přestane býti jedinou pod- mínkou k docílení politické svobody a kdy bez ná- silných převratů, cestou jistého a pokojného pokroku Indie dospěje k tomu, že bude žíti svobodně v blaho- bytě, v pokojném sousedství s Evropany. A v tomto pokroku, jenž se uskuteční po celém svétě, ohromný význam připadne obrození v duchu pravého kře- sťanství, jak mu rozumí Tolstoj. »Dle mého mínění« končí indický spisovatel, »pravé učení Krista neod- poruje indické víře a filosofii. Pravý křesťan jest v mnohém ohledu Indem a pravý Ind v podstatě — křesťan.« K závěrku zmiňuje se zasílatel listu ještě jednou o sympatiích vzdělané Indie k učení Tolstého. k »jeho osobnímu příkladu a neunavné práci o blaho bližního.« * Dopisovatel sarajevské »Nady« rozepisuje se o bulharském dramatě. První pokusy těšily se pozornosti nejen v Bulharku, ale i v cizině. Ač nebyly dokonalé, přece překvapovaly talentem a do- brou znalostí divadelní techniky. A přece mimo ně- kolik historických her Bulbaři neměli do nedávna dramatu, jmenovitě ze sociálního života. Stálo hez- kou práci, než moderní drama proniklo na scénu.
Angličan Evropan Tolstoj Tolstý Bulbar Indie učený Krist neod
5 article
Lid vlastenecky nadšený neměl pro ně smyslua unášel se cele skvělou epochou osvobození z ture- ckého jařma. Kdo zná bulharské dějiny, pochopí proč Vazov jest národním básníkem: přihlíží ve svých pracích k hlavním základům národního života bulharského, k boji Bulharů za církevní a politickou svobodu a k boji o národní jednotu. Vazov a Mila rov obsábli ve svých dílech život bulharského na- roda od nejnižšich vrstev do nejvyšší intelligence a dobyli si srdcí všeho národa. Za takových okolností příliv moderních ideí narážel na tuhý odpor. Přes to v krátké době poměry se změnily. Hlavní zásluha o to připadá realistickému dramatu ruskému. Ruská škola vytvořila u Bulharů moderní život a uvedla je do kruhu osvícených národů. Všecky současné proudy a všechen zájem o moderní knihu do- chází k Bulharům z Ruska. Tímto směrem bral se i zájem o moderní drama. Do nedávna Bul- haři neměli ani stálého divadla. Větší města, jako Sofia, Varna, Silistria, Trnovo, měla jakouž takouž scénu a kočující divadelní společnosti byly spíše podniky živnostenskými než uměleckými. Nezapome- nutelný Mandrovič založil v Sofii »Národní divadlo« a od té doby divadelní Musa bulharská počíná se rozvíjeti utěšeněji. A třeba že první kroky dramatu bulharského dály se pod auspiciemi dramatiků cizích, přece je oprávněna naděje, že rozvoj jeho bude se bráti správnou, samostatnou cestou.
Bulhar Vazov Mil Rusko Sofie Silistria Trnovo Lido národní divadlo
6 article
Cizé spisy-
7 article
* Allgemeine Länderkunde. Herausgegeben von Wilhelm Sievers. Afrika. Zweite Auf- lage, nach der von Prof. Dr. W. Sievers verfasste ersten Auflage umgearbeitet und erneuert von Fried- rich Hahn. Lipsko a Vídeň, Bibliografický ústav, Na konci XIX. stol., dík velikým podnikům ob- evným a četným neohroženým cestovatelům všech národností evropských, nově světlo počalo rozlévati se po »černé pevnině«, jakož až téměř do let osm- desátých bylo lze zváti Afriku. Rychle mizely na mapách prázdné prostory, missionáři, ohjevci a kupci razili cestu do obrovské hádanky afrického vnitro- zemí a diplomaté dělili se o nesmírné krajiny, jichž veliké přírodní bohatství bylo právě poznáno. A dnes není téměř v Africe zeměpisné záhady, neboť ve hlavních směrech vykonána již práce objevná a to- liko v podrobnostech zbývá ještě mnohá práce pře- četným činitelům o vnitro africké se zajímajícím. Tak rychle dály se výzkumy nejnovější, že mapa letos vydaná za rok již zastarala, a tak důkladně pečovali státníci evropští o země africké, že není již kromě Marokka a Habeše samostatného státu domo- rodců.
Sievers profesor doktor W Sievers Fried Hahn Lipsko Vídeň Afrika Maroko Habeš Allgemeine Länderkunde Zweite Auf
8 article
Za takých poměrů vítán jest každý nový příspě- vek, který ve formě prosté vědeckého ballastu a una- vující systematiky i citace podává obraz zeměvědy africké na základě stavu nejnovějšího. Úlohy té pod- jal se německý geograf Haha ve veliké sbírce popisů jednotlivých zemědílů, již vydává bibliografický ústav v Lipsku. Nadpis sice praví, že jest to nové vzdělání »Afriky« Sieversovy, ale kdo knihu pozorně pročte, pozná snadno, jaké změny podnikl spisovatel na osnově i obsahu spisu svého předchůdce. Veškera nesmírná látka zeměpisná, již snesla léta právě mi- nulá, zpracována v knize Hahnově až po dny naše a tak podán všestranný obraz »černé« pevniny, její půdy, podnebí, přírodních poměrův, obyvatelstva, obchodu, cest, moderních kommunikací i života osadního. Více než kdy jindy šíří se zájem o Afriku z dnů našich v kruzích vzdělaných, nebo k politjckým a obchodním snahám druží se zájmy vědecké, úzce s humanními tužbami spojené. Vítězný boj anglo- egyptských vojsk proti mahdistickému fanatismu, oslňující výsledek výpravy Marchandovy, nesprave- dlivý útok anglický na hrdinné Bury a nejnovějš smlouva anglicko-francouzská — toť jsou události jimiž obrácena pozornost k velikému zemědílu rov- níkovému. Hahn také hledí, aby právě v těch ku- sích, které dotýkají se nejvíce zájmu denního, dolíčil stav nynější. Dočítáme se ve spise jeho o zvláštních poměrech Afrikandů v britských koloniích jiho-afri- ckých, stopujeme zimničnou činnost pověstného Ce- cila Rhodesa a jdeme podél železnice, jím založené.
Hahnův Marchandův Hahn Lipsko Afrika Bura uno
9 article
až k azurovým vodám jezera Tangandžiky, obdivu- jeme prosté, ale pevné zřízení burských států, pohlí- žíme na nejnovější velkoměsto světa Johannesburk, před zrakem naším rozkvětlý. Život v travnatýcha lesnatých stepích jiho-africké vysočiny předvádí se nám u veškeré své rozmanitosti, ale zprávy a číslice uvedené ukazují, že opům člověku podobným, šim- pansím i gorillám, hrozí již osud severo amerických bisonů. Ževrubně zobrazují se poměry Ugandy při velikých jezerech rovníkových a závodéní německo- anglické o panství nad bohatými tamními kraji, kte- rým zdá se v nejbližší dobé kynouti význam Přední Indie. Pozorujeme, kterak zimničným chvatem oba státy budují dráhy od oceánu k jezerům, aby si za- jistily državu uchvácenou. Poměry konžského státu, spousta zemí nilských, mahdismem způsobená, úpa- dek perly pouště Timbuktu, francouzské snahy o ote- vření Sahary, postup Němcův od guinejského zálivu k Čadskému jezeru, regulační práce na Nilu, aby od- straněny byly překážky plavby a zjednána stejná výše zátopná pro Egypt, jimž však v oběť padnou slavné antické památky na ostrově Filách — toť jsou nejpřednější ukázky ze svrchovaně zajímavého a vše- stranně poučného díla Hahnova. Uznati také sluší. že vyhýbá se spisovatel národnímu chauvinismu, který za dnů našich tak povážlivě i v kruzích něme- V. Doubek. ckých vědců bují.
Němcův Fily Hahnův V Doubek Uganda Indie Timbuktu Nil Egypt guinejský záliv
10 article Z cizích revuí.
Z cizích revuí. * »La Revue« přináší soubornou a hluboc psychologickou studii M. Leblonda o dítěti v sou- dobém románu francouzském; autor pro- bírá několik soudobých románů ukazuje vždy na názor toho kterého romanopisce o dětech. — V tomtéž čísle nachází se článek o kolonii Tolstovců v Anglii, v jejíž čele stojí známý přítel Tolstého Čertkov. Ro- dina Čertkovů zřídila si i vlastní tiskárnu a nakla- datelství, v němž během dvou let vydáno bylo 196 300 exemplářů 59 brožur a knih o Tolstém. * »Revue générale« přináší článek A. Oatse o úspěchu katolicismu v Anglii za královny Viktorie. Kdežto roku 1837 spravovalo 567 katolických kněží 400.000 katolíků ve Velkě Britanii, čítá se dnes 332e kněží a 2 milliony katolíků. Kostelů bylo dříve 23. dnes jest jich 863. * Stát bez dluhů jest dle H. Normana v revui »Scribners Magazine« Finsko, jemuž věnuje autor vřelou a pozoruhodnou studii národohospo dářskou.
M Leblonda Tolstý Čertkov Tolstý A Oats H Norman Anglie Velk Británie Finsko Viktoria Scribner magazín
11 article
* Španělské revue a listy obírají se no- vým protiklerikálním dramatem, jež následuje po Galdósově Elektře a u vznětlivého obecenstva má ještě větší účinek než ono. Drama »Paternidad« na- psal katolický kněz abbé Pey-Ordeit, zakládající ted novou katolickou sektu. Představení jsou bouřlivá, lid za zvuků francouzské »Marseillaisy« a »Hymny Riegovy« jásá, klerikální kruby se rozhořčují a diva- delní správa mne si ruce, neboť divadlo je denně plno. Tedy tendence ve službách spekulace. Vychází to už ze sujetu hry. Jezovité přemluví rodiče Paquita Villafneste, by jediného syna dali do řádu a velké jmění řádu odkázali. Paquito miluje služku rodičů svých Leonoru a má s ní i dítě. Intrikán jezovita. milence rozdvojí. Paquito i Leonora vstoupí do klá- štera. Čas vymaže ze srdcí jejich zlobu, láska zu- stala. Paquito zatouží mocně po Leonoře, namluvili mu však v klášteře, že Leonora zemřela. Zví však, že Leonora žije: sejde se s ní v lázeňském místě a již již chce vystoupiti z řádu. Znovu jezovita vloží se do věci. Výmluvnost pátera zvítězí. Se sardo- nickým smíchem zvolá Paquito: Zůstanu jezovitou Tak končí sensační hra, počítající, jak vidět, velmi obratně s instinkty a vkusem nejširších vrstev. * Revue de Paris otiskuje studii W. Beau- monta o Rakousku, v níž dokazuje autor, že
Galdósův Riegův Leonora Paris Drama Paternidád Rakousko peyOrdeit Paquita Villafneste
12 article
Slavjanin. vnítřní spory mezi národy rakouskými nemají v sobě nebezpečí pro existenci Rakouska jako celku. * Otázka veřejných knihoven a lido- vých čítáren zdá se vnikati i do Holandska, jako tom svědčí informativní článek van Huffela v revui »Vragen des Tijds«. Obsah článku jest obra- zem lidového knihovnictví v Anglii a Německu. * Kafféře Arthura Schnitzlera, jenž »pro urážku důstojnictva« novellou »Leutenant Gustl« zbaven byl vojenským čestným soudem hod- nosti plukovního lékaře v záloze, poznamenává Alfred Klaar ve »Vossische Zeitungu«: »V afféře Schnitzlerově vystupuje ostře vnitřní rozpor v po- dobných rozhodnutích. Vojsko jest v Rakousku od vedení všeobecné branné povinnosti vlastně národ ve zbrani. Celý národ — až na mrzáky — jest vo- jínem. Osobuje-li si tedy čestná rada vojenská úsu- dek a zároveň i trest za literární produkt reservního vojína, pak celá literatura mužů, povinných brannou povinností, jest vydána v šanc plukovním kritikům, pak bez bázně budou moci psati jen buď mrzáci aneb starci branné povinnosti už prostí !e * M. Landau zvěčnil v »Die Gegenwart- nahodilé omyly, jež dají smysl komický a jež se přihodily starším i novějším autorům: Dickensovi, Schopenhauerovi, Fuldovi a m. j.
Huffel Schnitzler Klaar Schnitzlerův M Landau Dickens Schopenhauer Fuld Rakousko Holandsko Anglie Německo Vragen desátník Tijd Leutenant Gustl Vossische Zeitung
13 article
Americká revue »Critic« uveřejňuje roz- mluvu Williama Archera a Stephena Philippsa, z níž velmi nehezké světlo padá na anglickou divadelní kritiku. Archer přímo tvrdí, že jediné »Times« mají divadelního kritika comme il faut, ostatní listy že svěřují divadelní kritiky lidem, kteří narážejí diva- delní kusy na sportovní brdo; Philipps pak tvrdí, že ode 200 let anglické poetické drama tisknuto jest shakespearovskou tradicí; Archer rovněž nedovede jmenovati ani jedno drama anglické, jež by dovedlo přetrvati pět desetiletí! *»Le Tour du Monde« uveřejňuje už srovnávací studii o populaci různých států na zá- kladě posledních sčítání lidu. Nejnápadnějším jest úbytek obyvatelstva ve Francii u porovnání s jinými státy evropskými. Celkem jest ovšem přírostek, ale tak nepatrný, že to ani nestojí za řeč: za pět let o pouhých 300.000 lidí, kdežto Německo za tu dobu získalo přes 4 milliony lidí. Za dobu padesáti let. přibylo Rusku 62 millionů. Německu 20, Rakousku 14, Anglii 14, Italii 8 a Francii pouze 3i
Archer Stephen Philippsa Archer Philipps Francie Německo Rusko Rakousko Anglie Times Le Tour jít Monde Italia 8
14 article
Studii o vynikajících lezkyních na hory uveřejňuje revue »Die Wocbe«. Čteme jmenai dvou dam z Prahy: pí. Annu Voříškovou a pí. Hlou- škovou-Ekertovou. Zajímavy jsou názory některých z těchto vybraných turistek o slézání hor. Skoro všechny uznávají povznášející význam vysoké turi- stiky. * »La Revue« zahajuje novou rubriku »Kro- nika literárně-umělecká«, do níž budou asi zanášeny zprávy světa literárního a uměleckého, srovnány dle zemí. Dnes vyjímáme, že dle posledních účtů »Deut- sches Theater« v Berlíně tři hry Hauptmannovy vy- nesly hrubý příjem 1,200.000 marek a sice »Tkalci« 474.954 marky, »Potopený zvon« 459.875 mareka »Forman Hensche!« 245.227 marek. Hauptmann do- stal na honoráři 180.000 marek. Sudermann pak za »Morituri« a za »Johannes« dostal z 515.123 marek hrubého přijmu od téhož divadla honorář 51.000 m. Z téže rubriky čerpáme zprávu, že první překlady z Tolstého objevily se r. 1870 a sice do řečtiny ; do frančiny přeložen Tolstoj až r. 1877, do angličiny až r. 1878, do němčiny teprve r. 1887. Dnes jej překládají do všech jazyků i do čínštiny i staro- hebrejštiny. Německo čítá dnes 218 překladů různých děl Tolstého, Francie 159, Anglie 175.
Voříškův Hla Ekertův Hauptmannův Hauptmann Johannes Tolstý Tolstoj Praha Berlín Německo Francie Anglie sches Theater Forman Hensche
15 article
* »Review of reviews« na čelném místě uveřejňuje životopis dra. E. J. Dillona, »předního anglického žurnalisty«; životopis, oplýva- jící chválou vynikajících novinářů, doprovozen jest několika fotografiemi, z nichž viděti různá přestro- jení, jakých dr. Dillon byl nucen používati, jsa vá- lečným korrespondentem. Je to muž padesátiletý, zrozený z matky Angličanky a otce Irčana. Jest poučno jak důkladně se na své povolání připravoval; nejen že dosáhl na fakultě filosofické hodnosti do- ktorské, ale i později horlivě studoval filologii mo- derní a orientální, theologii a filosofii. Kromě anglické university studoval i v Inšpruku a v Lipsku. Na to byl vychovatelem v Kyjevé a v Petrohradě, načež vrátil se na universitu do Louvainu, kde nabyl titulu doktora orientalské filologie. Vrativ se do Petrohradu, začal skvělou karieru svou — jako ruský žurnalista, jsa členem redakce listu »St. Petěrburgskia Vědo- Mr. Penn. mosti.«
E J Dillon doktor Dillon Angličanka Irčan Stanislav . Petěrburgskia věda Penn Lipsko Petrohrad Louvain Review of reviews
17 article
* Kotlín. Román v troch častiach. Napísal Sve tozár Hurban Vajanský. Turčiansky sv. Martin. Vydanie knihkupecko nakladatelského spolku, 1901. * Brožíkovo Album. Premie »Zlaté Prahy«. Nakl. J. Otto. Sešit 4. obsahuje reprodukce obrazů: »Ticho podvečera«, »Podobizna«, »Sekáč«, »Holand- ský radní« a »Loutkové divadlo. * Maupassantův Život. (»Francouzští au- toři« seš. 7. Nákladem Karla Stan. Sokol a.) * Em. šl. z Lešehradu: V dnech šerých. Básně. Nákladem E. Weinfurta v Praze, 1901. * Bible a nejnovější objevy v Palestině, Egyptě a Assyrii. Sepsal F. Vigouroux. Přeložil dr. A. Podlaha. Sešit 47. Nákladem Cyrillo-Methioděj- ské tiskárny. 1901 ; v Praze. * Zemépisné obrazy pro školu i dům. Vydává fotochemigr. Kratkého v Kolíně. Obsah seš. III. snímky: Milešovka. Krumlov. Pomník Marie Terezie ve Vídni. Dóm milánský. Vys. Tatry od Zakopaného. Stok Vitavy s Labem. Černe Budy na Sázavé. Hrubá Skála u Turnova. Černohorci. Z jeskyň posto- jenských. * Zkoumání a posuzování povahy života lidského. Napsal a vlastním nákladem vydal Frant. Bakule. Počíná životem prvního člověka a posta- vením jeho v přírodě, obírá se dále životem lidstva, přichází k osudu v životě lidském, k záhadám náhod, pojednává o mládí a výchově, krase a lásce, o man- želství a rodině i nemanželství a dotýká se i otázky náboženské, konče »Domněnkami do budoucna«.
Kotlín Hurban Vajanský svatý . Martin Brožíkův Otta Maupassantův Karel Stan em E Weinfurt doktor A Podlaha Marie Terezia Skála František Bakule Praha Lešehrad Palestina Egypt Assyrie Kolín Krumlov Vídeň Zakopané Černe Buda Turnov loutkový divadlo Sokol a Tatra CyrilloMethiodějovice